OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ

Transkript

1 OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. 872/7.10/10/13.3 úkol č Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2009 únor 2010 Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

2 O B S A H Strana 1. Úvod Organizační struktura inspektorátu Personální obsazení 3 2. Základní statistické údaje 4 3. Inspekční činnost Bezpečnost práce ve stavebnictví Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu Bezpečnost vnitrozávodové dopravy provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu Dodržování pracovněprávních předpisů, včetně bezpečnosti práce, při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Ostatní dozorčí činnost Projektová dokumentace Kolaudace staveb Vyšetřování pracovních úrazů Vyšetřování havárií Šetření stížností a podnětů Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Školení Spolupráce s orgány a organizacemi Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb Závěr 80 2

3 1. Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj Adresa: ul. SNP 2720/21, Ústí nad Labem Telefon: , Fax: usti@oip.cz www: suip.cz/oip07 dat. schránka: xy7efgi Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše č. p. 24, Liberec Telefon: , Fax: liberec@oip.cz 1.1 Organizační struktura inspektorátu V čele inspektorátu stojí vedoucí inspektor. Kancelář vedoucího inspektora Odbor správy a informatiky Oddělení ekonomicko-správní Oddělení informatiky Odbor inspekce I Odbor inspekce II Odbor inspekce III V čele odborů stojí vedoucí odborů a oddělení řídí vedoucí oddělení. 1.2 Personální obsazení Celkový počet pracovníků OIP k je 58, z toho výkonných pracovníků v oblasti BOZP je 20, v oblasti pracovních vztahů a podmínek vztahů je 17. Vedoucí inspektor 1 Vedoucí odboru 4 Vedoucí oddělení 2 (2 ženy) Právník OIP 3 (2 ženy) Inspektor 37 (11 žen) Administrativní pracovník 10 (9 žen) Pomocně-obslužný pracovník 1 (1 žena) 3

4 Členění zaměstnanců podle věku Věk do Mužů Žen Základní statistické údaje Ukazatel 2009 Počet kontrol Počet šetřených smrtelných pracovních úrazů 14 Počet šetřených úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů) 26 Počet šetřených ostatních úrazů 1 Počet kontrol na základě podnětů 529 Počet závad zjištěných při kontrolách a šetřeních Počet zákazů činnosti 0 Počet uložených pokut 237 Výše uložených pokut ,- Stanoviska k projektovým dokumentacím 427 Účast na povolování a kolaudacích staveb 273 Poradenská činnost

5 Počty a výše udělených pokut Období od do Pokuty, které byly uloženy v zadaném období: Pokuty Všechny Související s pracovním úrazem Počet Výše (Kč) Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem Pokuty, které byly uloženy v zadaném období a nabyly právní moci v zadaném období: Pokuty Všechny Související s pracovním úrazem Počet Výše (Kč) Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem Pokuty, které byly uloženy před zadaným obdobím a nabyly právní moci v zadaném období: Pokuty Všechny Související s pracovním úrazem Počet Výše (Kč) Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě Blokové Pořádkové Celkem datum zpracování:

6 3. Inspekční činnost HÚ Bezpečnost práce ve stavebnictví Úvod Zadání úkolu znělo provést v průběhu roku 2009 kontrolu nejméně u 80 subjektů, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, dopravu na staveništi a montážní práce, a tuto kontrolu provést u malých a středních právních subjektů, kde byly dříve zjištěny závažné nedostatky, dále u právních subjektů s nadprůměrnou úrazovostí a u nově vzniklých subjektů a právních subjektů, u nichž uplynula doba minimálně 5 let od poslední kontroly. Počet dozorovaných subjektů Do stanoveného termínu byly provedeny kontroly celkem u 83 subjektů. Zaměření kontroly Kontroly byly zaměřeny: na doručení oznámení o zahájení prací na OIP, určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a povinnosti s tím související, zpracování pláni BOZP, vzájemnou informovanost jednotlivých zhotovitelů stavby při práci na jednom pracovišti o rizicích vyplývajících z jejich činnosti přijetých opatřeních k ochraně před jejich působením, školení zaměstnanců, zajištění dostatečných a přiměřených informací o BOZP, zdravotní způsobilost, poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik podle vlastního seznamu, zajištění staveb, pracovišť a zařízení staveniště, zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky nebo do volné hloubky kolektivním zajištěním, bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, požadavky na OOPP proti pádu, zajištění prostoru pod prací ve výškách, zajištění výkopových prací a stěn výkopů, bezpečnost při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi, provádění prací zdvihacími zařízeními, systém bezpečné práce, manipulace s materiálem, provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů. U kontrolovaných subjektů byla kontrola prováděna v rozsahu kontrolního seznamu. Jednotlivá porušení jsou součástí zpracování ISD. 6

7 Zjištěné skutečnosti A. Kontrola plnění povinností zadavatele stavby 1. V 7 případech z 83 kontrolovaných subjektů, což je 8,4 %, bylo zjištěno, že nebylo doručeno oznámení o zahájení prací zdejšímu inspektorátu anebo opožděně. Při kontrolách je v mnohých případech zjištěno, že staveništi bylo protokolárně předáno, avšak oznámení inspektorátu je zasláno se zpožděním. Ze strany zadavatele stavby nebylo doručeno oznámení, nebyl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž nebylo zajištěno vyvěšení stejnopisu oznámení u vstupu na staveniště. 2. Porušení v této oblasti bylo zjištěno ve 2 případech z 83 kontrolovaných subjektů. Plnění požadavků pro zadavatele stavby určit koordinátora se jeví zejména u samosprávy měst a obcí jako značný problém. Nejen to, že nemají v podvědomí právní předpis, který tuto povinnost stanovuje, ale i to, že neplánují navýšení rozpočtu o finanční částku na určení koordinátora. V praxi jde především o určení koordinátora při realizaci staveb, avšak není určen v rámci přípravy ve fázi zpracování projektové dokumentace. Problémy jsou i se zpracováním plánu bezpečnosti práce. 3. Ve 4 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 5 %, bylo zjištěno, že nebyl na kontrolovaných staveništích zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se o stavby velkého rozsahu a skutečnost, že není zpracován plán, jehož účelem má být zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na předmětných staveništích a rovněž pak eliminace rizik ohrožení zdraví a předejití vzniku mimořádných událostí, pak vede k tomu, že přesto k těmto událostem dochází. Tím, že není zpracován plán a s jeho obsahem nejsou seznámeni ostatní účastníci výstavby, má za následek nedodržování bezpečnostních předpisů a v některých případech pak i vznik úrazů. B. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 1. Vzájemná informovanost o rizicích V 15 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 18,7 %, bylo zjištěno, že na staveništi, kde současně pracuje více zhotovitelů, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Častým jevem při řešení otázky vzájemné informovanosti o rizicích je ústní forma mezi účastníky výstavby, avšak tuto formu nelze uplatňovat na velkých staveništích vzhledem k tomu, že zhotovitel zajišťuje součinnost s ostatními účastníky výstavby, zejména při vybavení pracoviště. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost a kde obvykle pracují fyzické osoby, což je patrné z počtu porušených předpisů, nedochází k vzájemné informovanosti o rizicích, ale naopak zhotovitel předkládá obecné materiály nemající opodstatnění v konkrétních podmínkách stavby. 2. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v 80 subjektech a bylo zjištěno, že ve 13 případech nejsou zaměstnanci seznamováni s těmito předpisy, což tvoří 16,2 %. Zaměstnavatel sice provádí školení, které je povinen zajistit dle právních předpisů, ale v mnoha případech již neprovádí 7

8 aktualizaci osnovy školení pro výkonu práce tak, aby byla v souladu s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, natož aby neprodleně seznámil zaměstnance se změnami. Zaměstnanci tudíž nejsou s platnými předpisy k zajištění BOZP seznamováni Změna uvedena v zákoníku práce, kdy zaměstnavatel určí obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany zaměstnavatelů v plné míře zajištěno. Nelze však jednoznačně paušalizovat neplnění, jelikož mnozí zaměstnavatelé se striktně drží předpisů a školí zaměstnance v termínech, na které byli zvyklí z předchozích let, a v některých případech i z již neplatných předpisů. V rámci 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 25 případech, což je 31,2 %, zaměstnavatelé neměli stanovené termíny školení. Školení prováděli dle zaběhnuté praxe z předešlých let, a to, že tato změna je uvedena v zákoníku práce a je tudíž povinnosti zaměstnavatele určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany části zaměstnavatelů akceptováno. 3. Zdravotní způsobilost Bylo zjištěno, že z celkového počtu 80 kontrolovaných subjektů v 11 případech, což je 13,7 %, vykonávali zaměstnanci práce, jejichž výkon neodpovídal jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Při kontrolách je to patrné zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách, a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů. 4. Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem U 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 4 případech, což je 5 %, si zaměstnavatel neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak ten není zpracován na podmínky organizace. Z předložených dokumentací lze snadno určit, jaké materiály byly podkladem pro zpracování a od kterého subjektu, zabývajícího se vyhledáváním rizik, byly materiály použity. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu působícímu v oblasti bezpečnosti práce. Problematiku řeší zejména technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením, a tím dochází k situaci, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích. 5. Vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP Zaměstnavatelé v 18 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 25,5 %, nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v NV č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce související se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je 8

9 patrná jak u prací a stavební činnosti jako takové, vyžadující poskytování ochranných prostředků, tak i prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnutých osobních ochranných prostředků, bylo i v rámci kontrol zjištěno. C. Staveniště Zajištění staveb Kontrolou na staveništích bylo zjištěno porušení předpisů k zajištění BOZP ve 4 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 5 %, kdy kontrolované subjekty nedbají na dodržování požadavků na zajištění staveniště. Požadavky na zajištění staveniště: chybějící oplocení staveniště, u liniové stavby v zastavěném území neohrazení výkopu zábradlím, neoznačení staveniště bezpečnostní značkou, neoznačení výjezdů dopravním značením, nezajištění stability konstrukce ukotvením. Výše uvedené požadavky jsou v některých případech plněny, jsou-li staveniště v centrech měst. Ale jiná skutečnost je v příměstských částech a rovněž mimo zastavěná území na okrajích obcí, kde nejsou zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. D. Práce ve výškách Kolektivní ochrana proti pádu z výšky V 5 případech z 80 kontrolovaných subjektů, což je 6 %, bylo zjištěno, že zaměstnavatel nepřijal technická ani organizační opatření k zabránění pádu z výšky na pracovištích, kde nejsou zaměstnanci chráněni proti pádu. Požadavky na kolektivní ochranu proti pád: chybějící průvodní dokumentace, chybějící návod na montáž a demontáž, chybějící zarážky u podlah lešení, chybějící zábradlí (středová tyč) u lešení, chybějící boční zajištění u konstrukce lešení, chybějící technická konstrukce zabraňující pádu z výšky. Vyskytující se závady, které jsou zjišťovány u kontrolovaných subjektů, jsou v úzké vazbě na nově vznikající organizace, které se pouze zabývají montáží a demontáží lešení, kdy se v současné době ve značné míře provádí zateplování objektů, a to nejen panelových domů. Tyto organizace, které vznikly v převážné části z podnikajících fyzických osob, nemají potřebnou znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a zejména samotná montáž a rovněž i dokladové části jsou opomíjeny. Následkem jsou pak nehodové události. Práce na lešení, které vykazuje závady a není předáno a převzato, může - a také se to stává zapříčinit pád pracovníků. Výše uvedené požadavky na kolektivní zajištění proti pádu jsou vesměs porušovány. 9

10 Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Bylo zjištěno celkem 43 případů z 80 kontrolovaných subjektů. Zde je uvedeno porušení týkající se ustanovení 4 NV č. 362/2005 Sb., jež zahrnuje požadavky jako takové, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Na staveništích, kde byla smontována dočasná stavební konstrukce, bylo zjištěno nejvíce porušení, týkající se požadavků na provedení odpovídající průvodní dokumentaci a návodům na montáž i demontáž konstrukcí. Vysoký počet porušení je odvislý od subjektů, které v současné době zakoupily a používají lešení při zateplení objektů, nemají osvojenou znalost a dovednost při montážích a demontážích lešení a mnohdy nejsou vybaveny ani návody výrobců. Chybí vyškolení jak zaměstnanců, tak i fyzických osob, provádějících montáže. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce, mající nedostatky, a jsou tudíž v rozporu s předpisy BOZP. Pro názornost lze uvést některé nedostatky, např.: Požadavky na technické konstrukce volné mezery mezi podlahou lešení a lícem zdiva o předání a převzetí dočasné stavební konstrukce do užívání nebyl vyhotoven zápis nezajištění pojezdových kol u pojízdného lešení chybějící zarážky u podlah lešení dřevěné dílce podlah bez zajištění neověření únosnosti konstrukce, na které je smontováno lešení Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Při kontrolách u subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé neorganizují práci a nestanovují pracovní postupy a ani nepřijímají technická nebo organizační opatření k zabránění pádu z výšky. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které mnohdy nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky, a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Bylo zjištěno, že ačkoliv zaměstnavatel poskytl OOPP proti pádu, zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Zajištění prostoru pod prací ve výškách Nelze opominout tu skutečnost, že v organizaci práce a ani v pracovních postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníků, pracoviště a okolí. To, že nejsou stanovena opatření, znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště. Požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti. Zpravidla jsou zpracovány pouze v teoretické úrovni a nikoliv pro dané činnosti a rovněž neřeší konkrétní požadavky na riziko pádu jak osob, tak i předmětů, zejména stavebního materiálu. 10

11 E. Zemní práce Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů V 1 případu z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích. Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy zabezpečení výkopů proti pádu zajištění výkopů ochrannou konstrukcí zřízení bezpečných sestupů a výstupů Toto porušení se týká zejména při provádění výkopových prací v rámci výstavby RD, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci. Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu, že nedojde - a z jejich pohledu ani nemůže dojít - k sesutí zeminy. F. Stroje a zařízení Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi V 1 případě z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel neseznámil obsluhu stavebního stroje s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce při používání stroje. Rovněž si zaměstnavatelé neplní svou povinnost ve vyhledávání rizik včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření při práci se stavebními stroji pro zemní práce. Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy Při kontrolní činnosti byla zjištěna 3 porušení u 80 kontrolovaných subjektů. Organizace nemají zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů na konkrétních stavbách. Není ustanovena osoba pověřené osoba s povinnostmi uvedenými v ČSN EN To má za následek, že provoz jeřábů není koordinován a je řízen živelně. Není kontrolováno, zda manipulaci s materiálem provádějí jen osoby odborně způsobilé (vazači), což ve svém důsledku může být a je zdrojem pracovních úrazů. Staveništní rozvaděče a pohyblivé přístroje V 1 případě z 80 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a nepřijímá opatření k předcházením rizikům tím, že u el. rozvaděčů, prodlužujících kabelů, el. ručního nářadí a elektrických spotřebičů nejsou prováděny revize. Rovněž se u elektrických zařízení vyskytují závady jako např. poškozený kryt rozvodnice, utržené tlačítko u hlavního vypínače rozvaděče a to, že u prodlužovacích přívodů není požadované krytí. Návrhy opatření Vytvořit jednotnou osnovu informací o výsledcích kontrol pro všechny odborné skupiny. 11

12 Stanovit způsob zakládání či archivaci kontrolních seznamů k HÚ (součást kontrolního spisu, založení do šanonu apod.) HÚ Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací Úvod Cílem úkolu bylo prosazovat dodržování k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při údržbě a opravách pozemních komunikacích a tím předcházet možnému ohrožení zdraví zaměstnanců, kteří se v rámci své pracovní činnosti podílejí na údržbě a opravách pozemních komunikací. K dosažení cíle bylo využito dvou cest, a to kontrolní činnosti a poradenské činnosti. Hlavním důraz úkolu byl kladen na ochranu zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací, včetně prevence v oblasti bezpečnosti práce při činnostech na pozemních komunikacích, a tím i na snižování počtu pracovních úrazů. Počet dozorovaných subjektů Stanovený počet kontrolovaných subjektů (20), které provádějí údržbu a opravy pozemních komunikací, byl splněn. Navíc ke kontrole byly vybrány i subjekty, které provádějí údržbu a opravy na pozemních komunikacích (např. opravy a údržba trakčního vedení trolejbusů a tramvají, opravy a údržba zastávek MHD, údržba a opravy veřejného osvětlení, čištění kanalizační sítě apod.). I v těchto případech byla kontrola zaměřena na ochranu zaměstnanců pracujících na pozemních komunikacích. Při plnění úkolu bylo třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že např. v Ústeckém kraji působí pouze dva významné subjekty, jejichž hlavní pracovní náplní jsou údržba a opravy pozemních komunikací. Ostatní významné subjekty jsou stavební firmy, které realizují výstavbu nebo obnovu pozemních komunikací. Další skupinou subjektů, které se podílejí na údržbě a opravách pozemních komunikací, jsou regionální firmy typu technických služeb, které zajišťují činnosti od svozu komunálního odpadu až po zahradnické práce. Zaměření kontroly U vybraných subjektů byla kontrolní činnost zaměřena v duchu zadání úkolu a provedena podle kontrolního seznamu v těchto oblastech: vyhodnocení rizik a vytvoření podmínek pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, opatření vyplívající z předpisů BOZP a opatření zaměstnavatele, školení zaměstnanců a jejích seznámení s riziky, stanovení bezpečných pracovních a technologických postupů, poskytování OOPP, odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců, zajištění kontrol a revizí strojů, zařízení a dopravních prostředků, evidence pracovní doby. 12

13 Součástí každé kontroly byla i poradenská činnost s osvětou nových nebo novelizovaných předpisů k zajištění BOZP a dále pak podle potřeb kontrolovaného subjektu. Zjištěné skutečnosti Při ověřování systému zajištění BOZP při údržbě a opravách pozemních komunikací podle stanoveného zadání byly shledány nedostatky téměř v každé kontrolované oblasti. Nejčastěji byly shledány nedostatky v těchto oblastech: v zdravotní způsobilosti zaměstnanců pro vykonávanou práci včetně vyšetření lékařem před zařazením na noční práci a dále pravidelně jednou ročně, v pracovních a technologických postupech, které neřeší bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště popř. vliv povětrnostní situace, ve vyhodnocení rizik, které buď nebylo provedeno, nebo bylo provedeno jednorázově, formálně, v neprovádění prověrek BOZP nejméně jedenkrát ročně na všech pracovištích a zařízení zaměstnavatele. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Při výběru jednotlivých subjektů byl kladen důraz na zastoupení širokého spektra činností při údržbě a opravách pozemních komunikací. A tak se kontrolní činnost uskutečnila jednak u firem s velkou působností, dále pak u firem, které jednotlivé investiční zakázky realizují v několika krajích, a firem v rámci jednotlivých regionů. Kontrolní činnost se dále uskutečnila i u podnikajících fyzických osob, které zajišťují a provádějí instalaci a opravy svislého dopravního značení, světelné signalizace a osvětlení nebo provádějí vodorovné značení na pozemních komunikacích. Pozitivním zjištěním u všech subjektů bylo to, že jsou si vědomy za prvé důležitosti ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací, za druhé že odpovídající, požadovaná ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací jako taková, je záležitostí jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, ale také i účastníků silničního provozu. Zejména při údržbě a opravách na dálnicích a rychlostních komunikacích dochází k nehodám a k možnému ohrožení zaměstnanců provádějících údržbu a opravy na těchto pozemních komunikacích. Přitom právě zde jsou bezpečnostní standardy včetně dopravního značení uzavírek a dopravního omezení na dobré úrovni. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že bezpečnost silničního provozu je důležitým prvkem ovlivňujícím zajištění ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací. Proto v některých případech se kryjí místa výkonu práce na pozemních komunikacích tzv. ochrannými vozidly (např. těžké nákladní vozidlo) nebo se staví tzv. bezpečnostní hlídky (které sledují provoz a popř. upozorní pracující zaměstnance, že silniční vozidlo vjelo do uzavřeného pracovního úseku). Na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích se podílejí všichni řidiči včetně řidičů vozidel údržby (zimní údržba pluhování, solení; letní údržba čištění komunikací, sekání travnatého porostu apod.). Proto při této příležitosti chceme upozornit na dva aspekty, ovlivňující bezpečnost, které nejsou legislativně vhodně ošetřeny nebo jsou osvětou zanedbávány: 13

14 únava za volantem množí se nehody, u kterých je zřejmé, že byly způsobeny mikrospánkem (podle některých expertů je to až každá pátá nehoda). Nevyspání, těžká jídla, špatné větrání - a řidiči se klíží oči, přehlédne konec kolony, dopravní značení, nebo s leknutím se probudí a strhne řízení telefonování za jízdy řídit a telefonovat, byť za pomocí handsfree, je srovnatelné s jízdou v opilosti. Obě činnosti najednou podle univerzitního výzkumu překračují mentální kapacitu mozku řidiče, který je v dané chvíli schopen přijmout pouze určité množství informací. Riziko vzniku zaviněné nehody je u telefonujícího řidiče víc než 5x silnější než ničím nerušeného řidiče a je totožné s jízdou s 0,8 promile alkoholu v krvi. Ostatní poznatky Nad rámec zadání, ale i stávající legislativy, jeden poznatek ve věci odborné způsobilosti zaměstnanců ŘSD: dispečeři operátoři tunelů, kteří sledují a vyhodnocují silniční provoz v tunelech na dálnici a v případě mimořádné události s dopravní policií a složkami integrovaného záchranného systému jsou prvním důležitým prvkem operativního zásahu. Přitom příprava těchto zaměstnanců se odehrává pouze v teoretické rovině a v celé ČR není výukové středisko s trenažérem, kde by si mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé nutné úkony obsluhy zařízení tunelu a následnou reakci. Celý systém zabezpečení silničního tunelu je poměrně složitý komplex zařízení (vzduchotechnika, osvětlení, světelné signály a značení, protipožární opatření, poplachové zařízení, telefonní spojení, kamerový systém atd.), který vyžaduje nácvik jednotlivých úkolů k správnému a bezpečnému ovládání a zvládnutí mimořádné události v tunelu (nehoda, požár ). V rámci této prověrky ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací chceme ještě upozornit na jeden negativní vývoj, který ovlivňuje jak bezpečnost práce, tak bezpečnost silničního provozu. Je to alkohol za volantem, který zabíjí čím dál tím více lidí. V roce 2007 bylo evidováno 36 mrtvých kvůli alkoholu, v roce 2008 zemřelo kvůli alkoholu 80 lidí, letos do konce října je takových případů evidováno 73. Položme si otázku jak můžeme přispět k řešení této problematiky i v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Provedená rozhodnutí a opatření V rámci ukončení každé kontroly bylo vydáno oblastním inspektorátem Opatření podle 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. k odstranění zjištěných nedostatků v přiměřených termínech s požadavkem předložení písemné zprávy o odstranění závad zjištěných kontrolou. V rámci poradenské činnosti byly vysvětlovány předpisové normy a jejich realizace do praxe. Tato poradenská činnost pokračuje dále na základě požadavků jednotlivých subjektů. Návrhy opatření K poznatkům a námětům výše uvedeným navrhujeme ke zvážení navázání spolupráce SÚIP s oddělením BESIP, které je integrální součástí Ministerstva dopravy. V rámci této spolupráce by bylo možno hledat cesty v preventivní činnosti ovlivňující jak bezpečnost práce, tak bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, které se prolínají a v některých místech na sebe navazují. 14

15 HÚ Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Úvod Ke kontrolám v rámci tohoto úkolu byly přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, které měly nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti, pokud se u nich opakovaly podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP nebo kde byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. Počet dozorovaných subjektů V roce 2009 měl OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v plánu provést kontrolu alespoň u 200 podnikajících subjektů. Tento úkol byl splněn a kontrola byla provedena u 499 podnikajících subjektů s počtem kontrol 579. Zaměření kontroly Úkol byl splněn v celém rozsahu. Jeho vyhodnocení by bylo možné dále analyzovat dle jednotlivých odvětví. Tento úkol v sobě zahrnuje nejčastěji používané technické předpisy a normy, je možné zde vysledovat stav technické úrovně v oblasti malého a středního podnikání. Tato úroveň kolísá od extrému zastaralého zařízení (naštěstí již v ustupující míře) až po technicky špičková a robotizovaná pracoviště, obsahující poslední novinky vědy a techniky. Zjištěné skutečnosti A. Administrativní kontrola - V oblasti prevence rizik se stále objevují nedostatky ve vyhledávání a hodnocení rizik. Vzhledem k tomu, že je to oblast téměř nekončící, budeme se s tímto hodnocením neustále setkávat. Řada kontrolovaných subjektů přistupuje, i když zatím v malé míře k systému prevence rizik pomocí sledování skoronehod. Pomocí tohoto sledování, prostřednictvím check listů, dokáží tyto subjekty posoudit mnohá další rizika a stanovit opatření k jejich předcházení a eliminaci. - Péče o pracovní podmínky, školení a příprava k výkonu práce vykazuje dobrou úroveň. - Pracovní doba a její evidence včetně porušení se v kontrolních seznamech neobjevuje, vzhledem k tomu, že kontrola je prováděna namátkově a v předložených dokladech např. za vybraný namátkově běžný měsíc, nebylo shledáno porušení. - Poskytování OOPP u kontrolovaných subjektů většinou vychází z možných rizik a na základě vyhodnocení dle přílohy nař. vl. č. 495/2001 Sb. Z celkového objemu kontrol se jedná řádově o 1-2%, kdy bylo zjištěno porušení. - V pracovní úrazovosti je také nepatrné procento případů nenahlášení, nezapsání pracovního úrazu. Za období roku 2009 ve vztahu k úkolu se též objevily cca 3 15

16 případy neuznání úrazu, jako pracovního, což je ovšem v kompetenci zaměstnavatele a je řešení pouze soudní cestou. B. Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích - Při každé kontrole byla provedena kontrola realizace opatření stanovených na základě hodnocení rizik na pracovištích a jejich dostatečnosti vzhledem k prováděným činnostem a bezpečnost pracovních postupů. - Dále byly kontroly zaměřeny na vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti, fyzickou vizuální kontrolou na vybraných pracovištích. Při vlastní kontrole se dotazujeme zaměstnanců na znalosti předpisů, pracovních postupů a vhodnost případně ukázku používaného nářadí a pracovních pomůcek. Zpětně se setkáváme s dotazy, které se spíše týkají zásad pracoviště v kompetenci zákona č.258/2000 Sb. - Technický stav provozovaných strojů a zařízení a stav péče o ně se podstatně zlepšil oproti minulým létům především díky tomu, že zastaralé stroje nebylo možno dát do souladu s platnými předpisy a byly vyřazeny. Je ovšem pravdou, že se v provozech objevují stroje a zařízení s označením mimo provoz, více než v minulém období. Je to možná pouze subjektivní pocit. Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek Na prvém místě zákoník práce, především 101,102,103. Objevují se porušení o oblasti informovanosti, pokud plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. Z 102 je na prvním místě prevence rizik a povinnost plnit veškerá opatření, týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a z opatření zaměstnavatele, tak, aby se předcházelo rizikům. Zaměstnavatelé si uvědomují oproti minulým letům, že je především na nich vytvářet bezrizikové prostředí a že pouhé respektování předpisů mnohdy nestačí. Stává se také, že systém natolik zkomplikují, že je nutno nahlížet až do obchodních smluv, které řeší i otázky bezpečnosti práce a ochrany zdraví nad normativní rámec, a je potřeba tyto smlouvy brát v úvahu. Zde jsou další podmínky, jak zacházet s technickými zařízeními, jak se mají chovat zaměstnanci, obsluha zařízení, cizí zaměstnanci apod. Jistě stojí za zmínku i ta skutečnost, že v porušení předpisů je nutno hledat i ekonomické důvody. Informace, které se k inspektorům dostanou spíše z tzv. druhé ruky, znějí v tom smyslu, že je nutné mnohdy hledat úspory i za cenu obcházení bezpečnosti. To ovšem může vést i k tragickým následkům. Na druhém místě nejčastěji porušovaných předpisů je zákon. č. 309/2006 Sb., především 4(1), kdy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Tato skutečnost je často porušována tím, že kontrolovaná osoba nemá vypracován plán kontrol, oprav, údržby a revizí elektrických zařízení, nemá vypracovány protokoly stanovující vnější vlivy a nemá stanoveny zóny s nebezpečím výbuchu. Často také není prokázáno, že dokumentace el. instalace je odpovídající skutečnému provedení. Kontrolované subjekty nestanovují v pracovním postupu zásady bezpečného chování tak, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Místní provozní předpisy neodpovídají skutečnému stavu, protože neobsahují nová zařízení. Na třetím místě pomyslném žebříčku je nař. vl. č. 101/2005 Sb. s paragrafy 3. a 4. 16

17 Návrhy opatření Písemné zprávy o přijatých opatřeních a o odstranění závad podle 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. budou kontrolované subjekty vždy zasílat na dresu uvedeného inspektora oblastního inspektorátu. Zainteresovat kontrolované subjekty na návrhu vlastního opatření k odstranění zjištěných nedostatků. HÚ Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu Úvod Provedenými kontrolami chce inspekce práce přispět ke snížení nehodovosti na našich silnicích a současně se připojit k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. Předmětem inspekce u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, byla kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidičů a organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis). U kontrolovaných subjektů bylo současně poskytováno i účinné poradenství. Počet dozorovaných subjektů V rámci plánovaných kontrol dle zadání úkolu bylo prověřeno 44 organizací a v rámci prověřování písemných či telefonických podnětů od řidičů, popř. na základě postoupených podnětů jednotlivými úřady práce či jinými subjekty (vykázáno pod číslem ) 13 organizací. Zjištěné skutečnosti Obecná prevence rizika a odborná a zdravotní způsobilost Při prováděných kontrolách zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů byly zjišťovány nejčastější nedostatky v tom, že docházelo k porušování: 103 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve spojení s 87 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky řidičů před výkonem povolání a pravidelně dle jejich věku 4 odst. 1 vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. posudek zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel není jednoznačný a neobsahuje veškeré náležitosti Několik zaměstnavatelů stále ještě předkládá ke kontrole zdravotní způsobilosti řidičů písemnosti ve formě recept nebo lékařská zpráva/nález či jiné potvrzení, které však svým provedením a obsahem neodpovídá vzoru, který je uveden v příloze vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. 17

18 Obecná prevence pracovní režim řidičů Při kontrole pracovního režimu řidičů byly v mnoha případech zjišťovány nejčastější nedostatky v tom, že docházelo k porušování: 5 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s čl. 7 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 a 4 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a odst. 3 Přílohy č. 1 k citovanému nařízení vlády nejsou čerpány doby bezpečnostních přestávek a/nebo není dostatečně vedena evidence výkonu činnosti a bezpečnostních přestávek 5 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. překročení povolené maximální délky směny 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2. nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 není čerpán nepřetržitý odpočinek mezi směnami 8 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 není čerpán nepřetržitý odpočinek v týdnu 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 45 minut pokud byla pracovní doba řidiče v silniční dopravě delší než 9 hodin Stejně jako v roce 2008 bylo zjišťováno, že někteří řidiči chybně ovládají záznamové zařízení (tachograf) a nedochází k přepínání tachografu dle skutečně vykonávané činnosti, čímž docházelo k tomu, že v záznamových listech z tachografu, popř. v kartě řidiče, je záznamovým zařízením zaznamenána doba řízení (pod symbolem volant ) a doba jiných prací (pod symbolem zkřížená kladívka ) a ve skutečnosti se ani nevyskytuje doba odpočinku (pod symbolem postýlka ), neboť jednotliví řidiči po ukončení směny ponechávají záznamové zařízení v režimu doby jiných prací, popř. doby pohotovosti (pod symbolem přeškrtnutý čtvereček ). Na toto téma bylo provedeno jednání v jedné organizaci (provoz tachografy), kde vedoucím provozovny bylo sděleno, že již v tomto roce bylo provedeno několik školení řidičů na téma ovládání tachografů a jsou plánovány další na rok V rámci podnětu v roce 2009 byla provedena kontrola u organizace, kde bylo zjištěno, že zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu svému zaměstnanci (řidiči) tak, aby měl odpočinek mezi směnami, popř. týdenní odpočinek. Z provedené kontroly vyplynulo, že řidič měl jízdu s autobusem na turnusu odpolední směny (od 15,00 23,00 hod.) a následně druhý den na turnusu ranní směny (od 04,10 14,50 hod.), což se opakovalo v mnoha případech některých dalších řidičů. Dále bylo konstatováno, že řidič měl jízdy s autobusem na základě jednotlivých turnusů, a to od pondělí až do následujícího pátku, což se opakovalo v mnoha případech. Ke zjištění je však nutné uvést to, že v roce 2005 bylo již při kontrole konstatováno, že zaměstnavatel nezajistil dodržování minimální doby odpočinku v průběhu každých 24 hodin a neposkytl nepřetržitý odpočinek v týdnu, což bylo uvedeno v kontrolním protokolu. Na základě provedené kontroly a s přihlédnutím k opakování se zjištěných nedostatků byla zaměstnavateli uložena sankce, proti které se neodvolal a v plné výši ji zaplatil. U dalšího zaměstnavatele, který hrubě porušoval předpisy v oblasti rozvržení pracovní doby, bylo zjištěno, že řidič jezdil s autobusem tovární značky MAN na zahraničních jízdách (jízdy k moři do Chorvatska a zpět) v průběhu 6 dnů v týdnu a v den, kdy měl mít týdenní odpočinek, měl vykázané jízdy s autobusem tovární značky KAROSA na vnitrostátních 18

19 jízdách (školní zájezdy), což se opakovalo v několika případech. Za zjištěné hrubé porušení byla zaměstnavateli uložena sankce, proti které se neodvolal a v plné výši ji zaplatil. Provedená rozhodnutí a opatření Některým zaměstnavatelům bylo po ukončení kontroly vydáno písemné opatření, ve kterém bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. V několika případech byly zjištěny tak závažné nedostatky, že bylo přistoupeno k uložení sankce za správní delikty v oblasti odborné a zdravotní způsobilost řidičů a dodržování pracovního režimu řidičů. Celkem bylo uloženo 11 sankcí v celkové výši ,- Kč. Dále je zde podíl na sankci po provedených kontrolách na základě podnětů na zpracování příkazu, kterou vydával inspektor odboru pracovněprávních vztahů. Před zahájením jednotlivých kontrol byla podána informující písemná zpráva na jednotlivé místně příslušné Krajské úřady Ústeckého kraje a Libereckého kraje s přiloženým seznamem vybraných subjektů (dopravců) ke kontrole v roce V souladu s ustanovením 37 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění, byla průběžně podávána písemná zpráva o provedených kontrolách dopravců na místně příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje a současně i na Krajský úřad Libereckého kraje s tím, že příslušný odbor dopravy krajského úřadu dle uvážení provede u vybraných dopravců kontrolu ve své působnosti. Návrhy technických a jiných opatření Bylo by dobré provést u subjektů, které byly kontrolovány na základě podnětu, a to jak od Úřadů práce, tak i od samotných zaměstnanců, opakované kontroly odstranění zjištěných nedostatků a současně i u těch subjektů, kterým byla uložena sankce za porušení předpisů v oblasti pracovního režimu řidičů. HÚ Bezpečnost vnitrozávodové dopravy provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení Úvod Problematice bezpečnosti vnitrozávodové dopravy se věnovala celostátní kampaň Bezpečná vnitrozávodová doprava, která probíhala v roce Na tuto kampaň v následujících letech navazovaly úkoly SÚIP, které si kladly a kladou za cíl novou strategii EU, aby se do roku 2012 snížil celkový počet pracovních úrazů a nemocí z povolání o 25%. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na dodržování předpisů v dané oblasti a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti na úseku vnitrozávodové dopravy provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení. 19

20 Počet dozorovaných subjektů Stanovený počet kontrolovaných podnikajících subjektů byl 50, skutečný počet provedených kontrol byl 109. Převážná většina z kontrolovaných podnikajících subjektů byly subjekty, které neprovozují více než tři motorové manipulační vozíky, u většiny se však jedná o provozování pouze jednoho motorového vozíku. Zaměření kontroly K provedení kontrol bylo stanoveno vybrat minimálně 50 podnikajících subjektů, kde je vykazována zvýšená úrazovost, nebo se předmětem kontroly měly stát ty podnikající subjekty, kde se předpokládá vysoký podíl vnitrozávodové dopravy. Protože bylo velmi obtížné při výběru podnikajících subjektů ke kontrole odhadovat počty provozovaných manipulačních vozíků, ve většině případů se jednalo o kontroly spojené s kontrolou v rámci úkolu HÚ Ale i u podnikajících subjektů, kde byl předpokládán provoz většího množství manipulačních vozíků, byl provozován malý počet motorových i ručně vedených vozíků Výjimkou byly pouze kontroly u tří organizací (13, 37 a 6 vozíků). Protože v roce 2008 probíhaly kontroly v rámci úkolu HÚ ve velkoskladech, bylo rozhodnuto, že u těchto podnikajících subjektů budou provedeny následné kontroly jen v těch případech, kdy při minulé kontrole byly zjištěny závažné nedostatky při provozu manipulačních prostředků. Tím došlo k omezení počtu podnikajících subjektů, kde se dal předpokládat provoz většího množství manipulačních prostředků. Kontroly v rámci úkolu HÚ byly zaměřeny také na další problematiku s provozem dopravních prostředků spojenou, nejen na ty oblasti, které měly být kontrolovány podle daného kontrolního seznamu. Jednalo se zejména o vlastní technický stav provozovaných manipulačních vozíků a dopravních prostředků a provedení komunikací, jejich stav, označení a šířky. Předmět kontroly: 1. Odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců (dokumentace výrobce, určení zodpovědné osoby). 2. Vyhodnocení rizik, seznámení s riziky, přidělení a používání vhodných OOPP. 3. Provoz na účelových komunikacích 4. Používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny. Zjištěné skutečnosti Zjištěná porušení, jejich počty a zejména násobnosti porušených paragrafů nám ukazují, že je potřeba se při následujících kontrolách, zejména motorových manipulačních vozíků, zaměřit nikoliv na přidělování OOPP, na problematiku, zda je zpracován místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu, nebo na organizaci práce při manipulaci s materiálem, ale na zjišťování technického stavu vozíků, jejich vybavení a na prostory, kde k provozu s vozíky dochází. 20

21 Rozbor zjištěných nedostatků, alespoň u kontrolovaných subjektů v Ústeckém kraji a Libereckém kraji, ukazuje, že největším problémem jsou školitelé instruktoři řidičů motorových manipulačních vozíků, nebo zkušební komisaři obsluh motorových vozíků, kteří provádějí jak základní, tak i opakovaná školení obsluh motorových manipulačních vozíků. Právě na tyto školitele se zaměstnavatelé spoléhají, že jim odborně vyškolí jejich zaměstnance, zejména když se prezentují jako certifikovaný orgán. V souvislosti se školením řidičů manipulačních vozíků byly zjištěny nedostatky v obsahu školení. Tito instruktoři popř. zkušební komisaři neuvádějí konkrétní typy vozíků, pro které jsou řidiči školeni (uvádění třídy a typu vozíku jako I-D, II-W1 nikomu nic neříká), osnovy školení buď neobsahují žádný konkrétní předpis, s jehož obsahem (který se týká činností řidičů) byli řidiči seznámeni, nebo naopak je přiložen seznam takového množství předpisů, že kdyby s těmito předpisy byli v celém rozsahu řidiči seznamováni, nebylo by možné školení provést během jednoho dne a v některých případech, jak se vyjádřili řidiči, v průběhu dvou až tří hodin. Problematický je také obsah školení v těch případech, kdy školení řidičů probíhá mimo objekty zaměstnavatele. V několika případech bylo na dotaz, zda řidiči byli při cestě na školení vybaveni interními dokumenty, se kterými je údajně školitel seznámil, odpovězeno, že nikoliv nebo že ani takový dokument zaměstnavatel nemá zpracován. Právě instruktoři řidičů motorových manipulačních vozíků, nebo zkušební komisaři obsluh motorových vozíků by měli být lidé, kteří svým odborným vzděláním upozorní provozovatele manipulačních vozíků na nedostatky při vedení provozní a průvodní dokumentace a vyškolí obsluhy těchto vozíků nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. Jak ale bylo zjištěno, mnozí z těchto školitelů buď nejsou schopní toto provést nebo to prostě neudělali. Vezmeme-li zjištěná porušení předpisů podle počtu porušených předpisů, potom je pořadí následující: 1. K provozovaným MV nemá zaměstnavatel požadovanou průvodní a provozní dokumentaci. To úzce souvisí se školením obsluh vozíků, neboť podle jakého jiného dokumentu by měli být seznámeni řidiči, popř. údržbáři, s obsluhou a údržbou vozíků, než podle návodů výrobce. 2. U provozovaných MV nejsou prováděny předepsané technické prohlídky, běžná údržba, denní kontroly a prohlídky. 3. Řidiči MV nebyli seznámeni s návody k obsluze a údržbě vozíků. 4. Komunikace, na kterých probíhá provoz MV, nejsou od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny. 5. Zaměstnavatel neprovedl analýzu rizik v místě předpokládaného provozu MV. 6. Stav komunikací poškozené, zúžené profily neoznačené, hrany nakládacích a vykládacích ramp neoznačené. Pořadí zjištěných porušení podle násobnosti porušených paragrafů je obdobné, ale do popředí se dostávají nedostatky související s technickým stavem MV. Chybí výstražné a informační tabulky, zejména MV, které jsou vybaveny prodlouženými vidlicemi, nemají pro tuto změnu uzpůsoben zátěžový diagram a dostává se do popředí i další nedostatek při školení řidičů a tím je absence seznámení s vyhledanými a vyhodnocenými riziky a s opatřeními na jejich eliminaci. 21

22 Pokud shrneme některá jednotlivá porušení do celků, kde jsou zjištěné nedostatky obdobného charakteru, potom dojdeme k následujícímu pořadí v případě počtu porušených paragrafů: 1. Nedostatky při školení zaměstnanců včetně chybějící dokumentace o provedeném školení, není stanoven rozsah a četnost školení a zaměstnavatel neověřil zdravotní způsobilost zaměstnanců k obsluze dopravních zařízení. 2. Nejsou vyhledaná a vyhodnocená rizika pro provoz MV v místě předpokládaného použití MV, zaměstnavatelé se vzájemně písemně neinformují o rizicích, není vedena dokumentace o vyhledání a vyhodnocení rizik. 3. Zaměstnavatel nemá k dispozici průvodní a provozní dokumentaci k provozovaným MV (zejména návody výrobců). 4. Stav komunikací poškozené, zúžené profily neoznačené, hrany nakládacích a vykládacích ramp neoznačené. 5. Chybí výstražné a informační tabulky, u MV, které jsou vybaveny prodlouženými vidlicemi, není pro tuto změnu uzpůsoben zátěžový diagram. 6. Není vedena dokumentace o provozu MV a jeho údržbě včetně chybějícího stanovení termínů kontrol, zkoušek a údržby. Když se porovná počet zjištěných závad, zejména násobnost porušených paragrafů u položek uvedených v kontrolním seznam týkajících se přidělování OOPP, zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu pro dopravu nebo organizace práce pro ruční manipulaci, potom je výsledek kontrol následující: - Kontrolním seznamem dáno 6 položek pro kontrolu přidělování OOPP zjištěné porušení celkem 1x. - Kontrolním seznamem dána 1 položka pro kontrolu, zda je vypracován místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu zjištěné porušení celkem 1x. - Kontrolním seznamem dány 2 položky pro kontrolu manipulace s materiálem zjištěné porušení: žádné. Provedená rozhodnutí a opatření Na zjištěné závady, uvedené v jednotlivých protokolech, byla vydána opatření k odstranění závad, se stanovenými termíny k odstranění. V jednom případě byl udělen sankční postih ve výši ,- Kč, který OIP uplatnil formou příkazního řízení, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Návrhy opatření Při kontrole provedené OIP 7.0 bylo zjištěno, že pokud bude pokračováno v kontrolách týkajících se bezpečnosti vnitrozávodové dopravy, tyto kontroly by se měly zaměřit více na technický stav provozovaných manipulačních vozíků a na stav a provedení komunikací, po kterých se vozíky pohybují. V úkolovém listě ke stanovení priorit HÚ je stanoveno zaměřit kontroly i na tuto problematiku, avšak v kontrolním seznamu k provedení HÚ je tato problematika opomíjena. Jak vyplývá ze zjištění uvedených výše, mělo by se změnit zaměření kontrolních seznamů. 22