OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21, Ústí nad Labem

Transkript

1 OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21, Ústí nad Labem č. j. 829/7.00/06/13.1 úkol č Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce v Ústí nad Labem za rok 2005 únor 2006 Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

2 O B S A H strana 1. Úvod 3 2. Základní statistické údaje o dozorčí činnosti 4 3. Inspekční činnost 7 4. Ostatní dozorčí činnost Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Ochrana veřejnosti Spolupráce s orgány a organizacemi 76 Přílohy: Grafy 2

3 1. Úvod Období a stav po účinnosti zákona o IP č.251/2005 Sb. byly determinovány především nulovým přechodovým obdobím. Z hlediska objemu výkonů se negativně projevilo toto období větší než 2 měsíce, kdy bylo nutno vyřešit celou řadu nutných delimitačních kroků spojených se zrušením IBP a instalací OIP, včetně vystavení služebních průkazů, služebních razítek, převedení pracovníků ÚP včetně nevyřízených spisů, kterých bylo 135, atd. Ve starých činnostech v oblasti dozoru nad bezpečnostní práce a technických zařízení jsme pokračovali stejným způsobem jako před , i když i zde se projevila absence interních předpisů metodických pokynů, pro výkon inspekční činnosti. Tuto otázku jsme řešili vlastní úpravou stávajících MP platných pro rok Stejným způsobem jsme přistoupili i k plnění programu činnosti pro rok 2005 v druhém pololetí. U činností nových, tzv. pracovně právních vztahů, si delimitovaní pracovníci úřadů práce přinesli rozdílné přístupy k výkonu inspekce, včetně vyhotovované písemné dokumentace, které byly určovány zvyklostmi na jednotlivých ÚP. 1.1 Sídlo oblastního inspektorátu práce Ústí nad Labem, SNP 2720/21, PSČ Struktura IBP (OIP) V čele OIP stojí vedoucí inspektor, který přímo řídí sekretariát, oddělení ekonomicko správní a oddělení informatiky toto oddělení zabezpečuje úkoly na úseku plánování, evidence a rozborů. Počet pracovníků sekretariátu 2, v ekonomicko správním oddělení pracuje 7 pracovníků, v odd. informatiky 5 pracovníků. Hlavní odbornou činnost OIP zabezpečoval jeden odbor dozoru prostřednictvím 7 odborných skupin: odborná skupina v průmyslu odborná skupina ve stavebnictví, dopravě a zdravotnictví odborná skupina v zemědělství, lesnictví a terciální sféře odborná skupina pro vyhrazená tlaková zařízení odborná skupina pro vyhrazená elektrická zařízení odborná skupina pro vyhrazená zdvihací zařízení odborná skupina pro plynová zařízení od se rozšířil o další skupinu pro pracovně právní vztahy. Odbor dozoru řídil vedoucí odboru dozoru, v jeho přímém řízení jsou i tři referentky, z toho jedna na detašovaném pracovišti v Liberci. Celkový počet pracovníků OIP k je 59, z toho výkonných pracovníků 3

4 v oblasti BOZP 22, v oblasti pracovně právních vztahů Základní statistické údaje o dozorčí činnosti Tabulka č. 1 Počet provedených výkonů inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem V ý k o n y 1. pololetí 2. pololetí Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly ČÚBP Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP plánované Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP ostatní Šetření příčin smrtelných úrazů 8 11 Šetření příčin těžkých úrazů Šetření příčin hromadných úrazů 0 0 Šetření příčin ostatních úrazů 0 0 Šetření příčin provozních nehod (havárií) 0 0 Šetření příčin poruch technických zařízení 0 0 Šetření technických příčin průmyslových otrav a nemocí 0 0 z povolání Prověrky a šetření celkem Návrhy potřebných technických i jiných opatření Stanoviska k projektovým dokumentacím staveb Účast při povolování a kolaudacích staveb Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ 0 0 Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ 0 0 Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ 4 1 Uskutečněná poradenství

5 Tabulka č. 2 Počet závad, vyřazených strojů, objektů, činností a osob podle vydaných rozhodnutí Inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem 1. pololetí 2. pololetí Závady bez vydaného rozhodnutí (s násobností) 165 (393) 105 (241) Závady s vydaným rozhodnutím k jejich odstranění (s násobností) 352 (2164) 0 Závady s vydaným opatřením k jejich odstranění (s násobností) (1892) Vyřazené stroje a zařízení z provozu 3 0 Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů 1 0 Zakázané technologie 1 0 Zakázané činnosti 1 0 Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých) 0 0 Zákazy práce přesčas mladistvých 0 0 Zákazy noční práce mladistvých 0 0 Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen 0 0 Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen 0 0 Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým 0 0 5

6 Tabulka č. 3 Pokuty uložené Inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem P o k u t y 1. pololetí 2. pololetí Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám počet 16 2 Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč , ,-- z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách počet 5 2 z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč , ,-- z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním 11 0 úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání počet z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním ,-- 0 úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání výše v Kč Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob počet 1 0 Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob výše ,-- 0 v Kč Blokové pokuty počet 22 0 Blokové pokuty výše v Kč ,-- 0 Návrhy na přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení: 0 6

7 3. Inspekční činnost 3.1 Výsledky inspekční činnosti v jednotlivých odvětvích Činnost inspekce odborné skupiny 7.31 průmysl Při plnění hlavního úkolu č bylo uloženo provést kontrolu systému BOZP v malých a středních podnicích, t. j. podnicích, které mají zaměstnanců a u kterých ještě kontrola stavu BOZP nebyla provedena. Celý úkol se týkal téměř všech odborných skupin dozoru- inspekce kromě dopravy a stavebnictví. Kontrola byla zaměřena na: subjekty, které provozují činnosti v oboru s vyšším potenciálním rizikem a nebo mají nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti a to: - v zemědělství, - ve výrobě kovových konstrukcí, - v dřevoprůmyslu včetně výroby nábytku, - v lesnictví, - v textilním průmyslu, - v provozu malých vodních elektráren a jezů, - elektrických zařízení čerpacích stanic pohonných hmot a pracovních strojů ve sklářském a textilním průmyslu, - v provozu kotelen a plynových spotřebičů nad 50kW, - v poskytování služeb obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím, - v opravárenství při provozu automobilových zvedáků. Předmět kontroly 1) Prevence rizik a) vyhodnocení, zda zaměstnavatel vyhledává rizika, zjišťuje jejich příčiny a zdroje a přijímá opatření k jejich odstranění, b) seznámení zaměstnanců a ostatních osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích se stanovenými opatřeními, c) kontrola realizace opatření na pracovištích a jejich dostatečnost vzhledem k prováděným činnostem. 2) Péče o pracovní podmínky a) školení a příprava k výkonu práce: - kontrola dokumentace, - kontrola dodržován. 7

8 b) pracovní doba: - rozvržení pracovních směn, - evidence pracovní doby a dodržování limitů přesčasové práce, - přestávky: - na jídlo a oddech, - bezpečnostní, - odpočinky mezi směnami a týdny. c) kontrola zakázaných prací. d) poskytování OOPP: - seznam, - přidělování, - péče o OOPP, - používání OOPP při pracovních činnostech. 3) Pracovní postupy - vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska: a) uspořádání, b) vybavení, c) stavu faktorů pracovního prostředí. 4) Pracovní stroje a zařízení a) kontrola průvodní a provozní dokumentace, b) provádění kontrol revizí technického stavu a skutečný stav provozovaných strojů a zařízení, c) umístění na pracovišti, d) odborná způsobilost obsluh. 5) Pracovní úrazovost a) evidence, b) šetření příčin vzniku PÚ, c) stanovení opatření a jejich realizace. Seznam dozorovaných subjektů Celkem byla provedena kontrola: plánováno 524 splněno 557 organizací Ústeckého a Libereckého kraje. 8

9 Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastěji se vyskytující závady - zemědělství 1) Prevence rizik Nejčastější závada byla zjištěna v oblasti vyhledávání rizik, kdy zaměstnavatelé rizika nevyhledávají, případně nevyhodnocují v rozsahu provozovaných strojů a zařízení. 2) Péče o pracovní podmínky Ze zjišťovaných závad lze uvést např. : - předmětem školení nebyly předpisy k zajištění bezpečnosti práce v rozsahu činnosti - zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu tak, aby zaměstnanci měli nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 35 hodin - nebyly zpracovány seznamy pro poskytování ochranných prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce 3) Pracovní postupy Z hlediska vhodnosti pracovišť k prováděné činnosti bylo zjištěno např.: - povrch podlahy na pracovišti není rovný, - šachta u dopravníků posklizňové linky obilí není zabezpečena proti pádu, - volný konec chodby u šikmého dopravníku chlévské mrvy není zabezpečen zábradlím, - není dodržena minimální šířka uličky mezi regály, - močůvkové jímky nejsou zajištěny zábradlím. 4) Pracovní stroje a zařízení Nejsou prováděny revize el. ručního nářadí, el. spotřebičů, prodlužovacích přívodů a el. zařízení kovoobráběcích strojů. U provozovaných strojů a zařízení byly zjištěny např. následující závady: - není zabráněno přístupu k lopatkám ventilátorů vzduchovacího zařízení fermentačních boxů, - dopravník používaný na posklizňové lince nemá převod pohonu opatřen vhodným ochranným zařízením. 9

10 5) Pracovní úrazovost V této oblasti bylo zejména zjištěno, že zaměstnavatelé nevedou o úrazech v knize úrazů řádnou evidenci. Nejčastěji se vyskytující závady - lesnictví - Kontrolované firmy neprovádějí vyhledávání rizik tak jak ukládá ZP 132a odst.(3); - Školení zaměstnanců mnohdy neobsahuje právní a ostatní předpisy k zajištění BP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady (např. NV 28/02Sb., BP pro obsluhu vyžínačů a křovinořezů) ZP 133 odst. (1) písm. e) ; - O školeních,informacích a pokynech není vedena dokumentace ZP 133 odst. (1) poslední odstavec; - Zaměstnavatel neposkytuje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik ZP 133a odst. (5) ; - Poskytované OOPP nejsou zaměstnanci při práci používány - zaměstnavatel neprovádí pravidelně kontroly (používání) ZP 133 odst. (1) ; - Zaměstnavatel nevede knihu úrazů ZP 133c odst. (3). Nejčastěji se vyskytující závady - výroba kovových konstrukcí - Nejsou v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení; - Není provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení; - Školení není zaměřeno na konkrétně prováděné činnosti, např.zaměstnanci nejsou seznamováni s obsluhou; - Nejsou vyhodnocena rizika, na jejichž základě by zaměstnavatel vydával OOPP. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovních strojů bylo zjištěno, že provozovatel nemá: - k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz, - nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení, - zaměstnavatel nedoložil průvodní návod na obsluhu provoz a údržbu strojů - 50% kontrolovaných, - zaměstnanci nejsou seznámeni s návodem na provoz,obsluhu a údržbu strojů 40 %, - zásuvkový vývod v klempírně napájí prodlužovaní kabel, který je vyveden ven z budovy a 10

11 není chráněn proudovým chráničem ČSN %, - u řezacích agregátů -plazma není k dispozici návod na provoz, obsluhu a údržbu, jak to vyžaduje 4 Nařízení vlády č 378/2001 Sb. 10 %, zaměstnavatel nepřijal opatření k hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků podle přílohy č.1, NV č. 495/2001 Sb. 10 %, - zaměstnavatel nedoložil platnou revizní zprávu podle ČSN k soustruhu 40 %, - změny na strojích nejsou zaznamenány do přiložené dokumentace a schválena výrobcem 25 %, - nezakryté přívody el.pro stroje v podlahách 10 %, - nerovné podlahy v dílnách 10 %. Nejčastěji se vyskytující závady - služby obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím - Nedoložená revize elektrické instalace u 52 % kontrolovaných organizací, - neprovedené kontroly a revize el.pohyblivých přívodů 52 %, - chybějící madla u 31 %, - chybějící dokumentace o školení BOZP 61 %, - neprovádění prověrek BOZP 32 %, - chybějící seznam OOPP 48 %, - chybí MPP 25 %, - MPP v souvislosti s činností dopravy 15 %. U subjektů s malým počtem zaměstnanců není obvykle vytvořen systém péče o BOZP. Platí to pro kontrolu, údržbu a revize zařízení (někdy nedostatky vyplývají z ne zcela vyjasněných vztahů mezi vlastníkem objektu a provozovatelem) i pro oblast školení zaměstnanců a prevenci rizik. U některých zaměstnavatelů jsou školení prováděna, chybí řádné zdokumentování. OOPP jsou u značného počtu zaměstnavatelů vydávány bez zpracovaného seznamu (vhodnost pro konkrétní podmínky, prokazatelnost). Na kontrolu provádění ročních prověrek BOZP je nutné se zaměřit především u subjektů s větším počtem provozoven. Na úseku pracovních podmínek (přesčasy, odpočinek mezi směnami, v týdnu, přestávky na jídlo a oddech, lékařské prohlídky u noční práce a řidičů) byly závady zjištěny pouze v ojedinělých případech. U většiny zaměstnavatelů v kontrolovaném oboru jsou předpisy pro tuto oblast poměrně dodržovány. Lze konstatovat, že provedenými kontrolami bylo splněno zadání i cíl úkolu včetně předpokladu zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. 11

12 Nejčastěji se vyskytující závady - elektrických zařízení čerpacích stanic pohonných hmot a pracovních strojů ve sklářském a textilním průmyslu - Nedostatky v zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí (nezavřené dveře rozvaděče apod.), - nedostatečný prostor před rozvaděči, - nedodržení termínů pro pravidelné revize el.zařízení, - nedostatečná ochrana kabelů, - mechanicky poškození části el.zařízení, - nedostatečně upevněné části el.zařízení, - chybí kryty na svítidlech, - nedostatečně zajištěné neosazené vývody, - chybí proškolení pracovníků dle vyhl. č.50/78 Sb. pro 4 a není stanoven rozsah a doba školení. - Při používání nebezpečných látek zejména při zušlechťování povrchu skla, byly zjištěny i případy, kdy rizika jsou vyhledávána většinou pouze z bezpečnostních listů těchto látek. Přičemž další nebezpečí vyplývající z vlastností chemické látky díky specifickému použití případně po chemické reakci v rámci technologie (u kapalin např. vlastnosti par a sraženin), které v bezpečnostních listech nejsou uvedeny a závisí na tomto specifickém použití chemické látky, nejsou ve vyhodnocení rizik a ani v pracovních postupech, či místních provozních bezpečnostních předpisech vůbec zohledněny. Pak se na těchto pracovištích i přes to, že jsou zaměstnanci školeni ze zacházení s nebezpečnými látkami autorizovanou osobou, nedostávají všechny potřebné informace pro bezpečné chování na pracovišti, jež vyplývají ze specifického technologického postupu na tomto pracovišti a nikoliv pouze z nebezpečí povahy samotné chemické látky jako takové. Nejčastěji se vyskytující závady - v provozu kotelen a plynových spotřebičů nad 50kW - Nedostatečná aktualizace provozní dokumentace (místní provozní řády kotelen, schemata plynových zařízení kotelen nebo regulačních stanic plynu), - odbornou způsobilost obsluh plynových zařízení (topičů NTL plynových kotelen, plynovodů nebo regulačních stanic plynu) nelze zdokumentovat (např.prošlá platnost osvědčení k obsluze plynových zařízení), - v dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, 12

13 technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. - S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. Nejčastěji se vyskytující závady- v opravárenství při provozu zvedáků a ve výrobě ocelových konstrukcí při provozu jeřábů Při kontrolách prováděných v rámci úkolu byl sledován systém řízení v opravárenství při provozu automobilových zvedáků se zaměřením prevenci rizik, péče o pracovníky, pracovní postupy, pracovní stroje a zařízení a pracovní úrazovost. K nejčastěji zjištěným nedostatků v oblasti systému řízení BOZP v opravárenství při provozu automobilových zvedáků a výrobě kovových konstrukcí, že: - nejsou v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení, - není provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska péče o pracovní podmínky bylo zjištěno že: - školení není zaměřeno na konkrétně prováděné činnosti, např.zaměstnanci nejsou seznamováni s obsluhou konkrétních automobilových zvedáků, s návody pro obsluhu strojů atd., - nejsou vyhodnocena rizika, na jejichž základě by zaměstnavatel vydával OOPP. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovních strojů bylo zjištěno, že: - provozovatel nemá k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz automobilových zvedáků, - nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovní úrazovosti bylo zjištěno, že: - není vedena evidence pracovních úrazů. 13

14 Nejčastěji se vyskytující závady - v kotelnách z hlediska tlakových zařízení a) Přesto, že byla rizika vyhledána, vyhodnocena a stanovena opatření k minimalizaci rizik, dle některé z uznaných metod, nebyla nalézána shoda s opatřeními uvedených v dokumentaci a opatřeními skutečně realizovanými. Často nebyla ani shoda mezi dokumentací o rizikách a technickými opatřeními uvedenými v jednotlivých pracovních postupech nebo návodech výrobce, popř. místních provozních bezpečnostních předpisech technických zařízení. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že podnikatelských subjektů kde jsou opatření k minimalizaci rizik řešena dle skutečných podmínek na jednotlivých pracovištích a tyto podmínky jsou jedenkrát za rok revidovány, přibývá. Je to zejména tam, kde mají vlastního bezpečnostního technika, a pak u těch podnikatelských subjektů, kde probíhají audity na kvalitu a též i bezpečnost práce. b) V dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. c) Evidence pracovní doby je vedena i u malých podnikatelských subjektů. U větších subjektů dnes je vedena pomocí elektronických karet a pomocí výpočetní techniky. Dodržování přestávek na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky, odpočinek mezi směnami a v týdnu je evidenčně v pořádku bez zjištění opakovaných závažných porušení. Zda je v pořádku i ve skutečnosti je na hranici kontrolovatelnosti, protože může jít o jednotlivé případy po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, prováděné mimo uvedenou evidenci. d) Přesto, že občas byly zjištěny nedostatky v prokázání zdravotní způsobilosti, většinou mají zaměstnavatelé smlouvy s lékařem, avšak ne všichni smluvní lékaři již navštívili a nebo pravidelně navštěvují všechna pracoviště smluvního subjektu. Některé subjekty však smluvního lékaře zatím nedokázaly zajistit. e) Při kontrolách byly prováděny dle předložené dokumentace kontroly zakázaných prací namátkovým způsobem, bez zjištění konkrétních případů porušení. 14

15 f) U některých podnikatelských subjektů, při poskytování OOPP bylo zjištěno, že ne všechny OOPP jsou přidělovány na základě hodnocení rizik a není doloženo seznámení zaměstnanců s používáním OOPP za účelem snížení vyhodnocených rizik. Ne všichni zaměstnanci (např. při hutní výrobě skla apod.) však dodržují přidělené a předepsané OOPP (při kontrole je používají po provedení kontroly je opět přestávají používat). g/ Z hlediska uspořádání pracovišť, byly zjišťovány nedostatky v zúžených komunikacích, chybí zábradlí a madlo u schodišť, nezajištěný otvor v podlaze, nedostatečný přístup k ovládacím a ochranným zařízením a pod. U pracovních strojů byly zjištěny nedostatky týkající se chybějící průvodní a provozní dokumentace, neprovádění předepsaných kontrol i revizí a poškozená nebo nefunkční měřící a ochranná zařízení. h) S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. U el. zařízení není stanoveno prostředí s ohledem na el. zařízení, nebyla doložena dostatečná dokumentace el. zařízení. Dále bylo zjišťováno neprovádění revizí el. zařízení, neodstraňování zjištěných závad, neprovádění provozní údržby. i) V oblasti evidence, šetření příčin vzniku pracovních úrazů a stanovení opatření nebyly zjišťovány závady Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Výše popsané závady dokumentují konkrétní nedostatky v systému BOZP u daného kontrolovaného subjektu i přesto, že systém je dostatečně dokumentován a stanoven. Problematika nedodržení výše uvedených ustanovení ze strany konkrétních pracovníků je často v nadměrné kumulaci funkcí odpovědných pracovníků, nedostatečném vytvoření podmínek a časového prostoru na oblast BOZP. 15

16 Provedená opatření V některých případech, kdy byl malý počet závad a byl reálný předpoklad rychlého odstranění závad, nebylo se zaměstnavatelem zahajováno správní řízení a byl odsouhlasen způsob odstranění závad navržený dozorovaným subjektem. V ostatních případech bylo s dozorovaným subjektem zahájeno správní řízení a vydáno rozhodnutí na odstranění závad se stanovením termínů. Po bylo vydáváno opatření k odstranění závad, pokud tyto závady nebyly odstraněny v průběhu kontroly. Informační přehled o zjištěných závadách podle inspektorů Nejčastěji byly u dozorovaných subjektů zjištěny tyto závady: jméno plán 2005 skut. rizika 132a ZP 48/82 378/01 494/01 101/05 168/02 362/05 91/93 18/79 495/01 celkem celkem

17 HU OIP Ústí n.l.čísla 1-11 odpovídají číslům v statistické tabulce 1=132a,2=ZP,3=48/82,4=378/01,5=494/01,6=101/05,7=168/02,8=362/ 05,9=91/93,10=18/79,11=495/ Závěr Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to i v oblasti provozu technických a vyhrazených technických zařízení. Organizace se ve velké části potýkají s chybějící dokumentací a při kontrolách bylo shledáno, jak důležité bylo nař. vl. č.378/2001 Sb. Proto je potřebné vybrat ty podnikatelské subjekty, kde kontroly provedené v rámci úkolu mají větší počet závad než 10 závad na jednoho inspektora a dle jejich závažnosti mezi subjekty, kde systém BOZP neměl při uvedených kontrolách dobrou úroveň, a je třeba je zahrnout do plánu následných kontrol v roce Což bylo i cílem tohoto úkolu. Zaměstnavatelům také není zcela jasná působnost nař. vl. č. 406/2004Sb., jejíž účinnost platí od 1.září 2004, a se splněním 7 odst.1 a 2 si dokáží zatím poradit pouze větší subjekty jako např. větší chemické komplexy. Vysvětlení aplikace nař. vl. č. 406/2004 Sb.se stává 17

18 problémem i u takových celků jaký představuje odvětví energetiky. Závady v zemědělské výrobě byly zjištěny ve všech sledovaných oblastech. Jako opatření pro zlepšení stavu se navrhuje pokračovat v kontrolách zemědělských subjektů i v roce 2006, a to zejména u těch, u kterých v roce 2005 kontrola nebyla provedena a nebo bylo zjištěno závažné porušení předpisů Činnost inspekce práce odborná skupina 7.32 stavebnictví, doprava Bezpečnost práce ve stavebnictví č. úkolu ochrana zaměstnanců před pády z výšky byla kontrolována tradičně jako každý rok. Plánováno bylo provést v průběhu roku 2005 kontrolu nejméně u 60 malých a středních organizací, které v rámci stavební činnosti provádějí i práce ve výškách, navíc do stanoveného termínu, t. j. do , byly provedeny kontroly celkem u 71 subjektů. U kontrolovaných subjektů byl dozor prováděn v rozsahu kontrolního seznamu podle bodů 1 až 17. S ohledem na změnu právních předpisů, a to vydání nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, které vstoupilo v platnost počátkem měsíce října, a vydání vyhlášky č. 363/2005 Sb., kterou se měnila vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., právě v části deváté, která stanovila práce ve výškách a nad volnou hloubkou, byl ze strany Státního úřadu inspekce práce dopracován i kontrolní seznam a stanoveny položky na počet kontrolovaných bodů 18. Povinnosti zaměstnavatele 1. Práce více zhotovitelů na jednom staveništi Bylo zjištěno v 10 případech ze 71 dozorovaných subjektů, že není vzájemná informovanost o rizicích na pracovišti, kde stavební činnost, a to zejména při pracích ve výškách, provádí více zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé sice mají v mnohých případech ve svých organizacích přijata opatření k prevenci rizik, ale tato již v rámci pracovních činností neaplikují dále. Tato skutečnost je patrná na stavbách, kde se ve stejném časovém úseku pohybují zaměstnanci několika subjektů. 2. Vypracování technologického nebo pracovního postupu pro příslušné práce ve výškách Z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že v 15 případech nebyl 18

19 zaměstnavatelem vypracován technologický nebo pracovní postup pro kontrolovanou činnost. Jednou z hlavních povinností zaměstnavatele je organizovat práci, stanovit a provádět pracovní či technologické postupy tak, aby byly vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti práce. O tom, že je tato povinnost opomíjená, svědčí počet porušení zejména při pracích ve výškách, kdy nezpracování požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení vede pracovníky k tomu, vykonávat práci bez příslušných znalostí, a tím pádem dochází vlivem takovéhoto jednání i k pracovním úrazům. 3. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v 71 dozorovaných subjektech a bylo zjištěno, že v 26 případech nejsou zaměstnanci v plné míře seznamováni s těmito předpisy. Zaměstnavatel sice provádí školení, ale formálně a v časovém úseku daném příslušným předpisem. Z kontrolní činnosti je patrné, že zaměstnavatelé neprovádí aktualizaci osnov školení a samotné školení tak, aby bylo v souladu s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a se změnami byli zaměstnanci neprodleně seznamováni. 4. Seznámení zaměstnanců s riziky V 17 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevytvořil podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, zejména pro práce ve výškách, vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany při práci a nepřijal opatření k prevenci rizik. Vyhledávání konkrétních rizik, včetně vypracování seznamu, která vyplývají z jednotlivých pracovních činností, je řešeno zaměstnavateli zadáním subjektu působícím v oblasti bezpečnosti práce. Většinou tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách. Z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik a ve většině případů není schopný ani zaměstnavatel zhodnotit možná rizika na stavbě. V mnohých případech má sice zaměstnavatel seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace. V seznamu jsou uváděny i pracovní činnosti, kterými se organizace vůbec nezabývají. Tímto stavem je daný i vysoký počet porušení. 5. Vedení dokumentace o informacích a pokynech V 8 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevede dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, zejména o seznámení zaměstnanců 19

20 s riziky v rozsahu prováděných stavebních činností, o výsledku vyhodnocení rizik a opatřeních před jejich působením. 6. Zdravotní způsobilost Z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 14 případech vykonávali zaměstnanci práce, jejichž výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti. Při kontrole nebyly předložené doklady o lékařských prohlídkách k vykonávané práci ve výškách, zejména u profesí lešenář, pokrývač, klempíř. Ale i zedník, který se pohybuje při pracovní činnosti na lešení, zejména při zateplování objektů, nebyl způsobilý po zdravotní stránce vykonávat práce ve výškách, jelikož chyběl doklad o jeho posouzení zdravotní způsobilosti k práci. 7. Odborná způsobilost jako kvalifikační předpoklad Ve 2 případech z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel připustil, aby jeho zaměstnanci vykonávali činnosti, ke kterým neměli odbornou způsobilost, jednalo se zejména o montáž a demontáž dočasných pomocných konstrukcí. V průběhu prováděných kontrol došlo v rámci změny právních předpisů k úpravě, která určuje, kdo může provádět montáž, demontáž i přestavbu lešení a jaké školení zahrnuje činnost spojená s dočasnými stavebními konstrukcemi. 8. Vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik V 9 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevyhledává, nehodnotí a neminimalizuje rizika, zejména pro práce ve výškách. V současné době je tato oblast ze strany zaměstnavatelů značně podceňována, zejména při pracích spojených s výměnou střešní krytiny popř. při pokládce nové střešní krytiny. O tom svědčí i ta skutečnost, že na šikmých střechách prováděných bez kolektivního zajištění není stanoveno zaměstnavatelem adekvátní opatření ke snížení rizika pádu z výšky, kdy jsou zaměstnanci vybavováni nekompletním systémem zachycení pádu (lano, bezpečnostní pás) a v mnohých případech ani tyto prostředky nepoužívají. Dalším problémem vyskytujícím se na stavbách, kde se provádí práce ve výškách, se jeví nedostatečné nebo i žádné zajištění pod místem práce, kdy pracovními činnostmi jsou ohrožení nejen zaměstnanci, ale i veřejnost (např. zateplování objektů, výměna oken v panelových domech, pokládka střešní krytiny aj.). 20

21 9. Vypracování seznamu pro OOPP Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce ve 24 případech z 71 dozorovaných subjektů. Poskytování osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky, zejména pro malé organizace či podnikající fyzické osoby, způsobuje nemalé problémy. Sestavení všech součástí prostředků osobního zajištění správným způsobem a jejich použití tak, aby tvořil systém zachycení pádu pro jednotlivé pracovní činnosti, je v mnohých případech pro subjekty složité, jelikož jejich znalost pro použití prostředků osobního zajištění je povrchní. Není povědomost o rozdílu mezi systémem zachycení pádu a kdy tento systém použít a polohovacím systémem. Při nákupu prostředků osobního zajištění dochází u zaměstnavatelů k pochybení. 10. Přidělování OOPP Bylo zjištěno, že v 15 případech z 71 dozorovaných subjektů nebyly poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky nebo se přidělení OOPP neprovádí dle seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik. Bylo zjištěno, že k zajištění proti pádu z výšky zaměstnavatelé vybavují své zaměstnance bezpečnostním polohovacím pásem, který však neslouží k zachycení pádu, nýbrž k zajištění polohy pracovníka při určité pracovní činnosti. 11. Ochrana zaměstnanců proti pádu z výšky V rámci 71 dozorovaných subjektů bylo ve 4 případech zjištěno, že zaměstnanci nejsou chráněny proti možnému pádu z výšky kolektivním ani osobním zajištěním. 12. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce - nepředání a nepřevzetí dočasných stavebních konstrukcí do užívání V 6 případech bylo zjištěno, že dočasné stavební konstrukce nebyly předány do užívání odborně způsobilou osobou. Rovněž nebyl v 6 případech vyhotovený zápis o předání a převzetí dokončené a vybavené dočasné stavební konstrukce. 13. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněny proti pádu, nesplňují požadavky na zajištění stability a únosnosti Nedostatečné provedení technických konstrukcí, které chrání pracovníky proti pádu 21

22 z výšky bylo zjištěno ve 2 případech. 14. Ochrana zaměstnanců při práci na střeše, kdy nejsou zajištěny zaměstnanci proti propadnutí střešní krytinou Při pracích na střechách nebylo zjištěno porušení. 15. Ochrana zaměstnanců proti pádu OOPP nezajištění ochrany proti pádu prostředky kolektivní ochrany Ve 2 případech bylo zjištěno, že technická konstrukce nebyla vybavena ochranným zábradlím. - zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivní ochranou ani prostředky osobní ochrany V 1 případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil použití ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použití prostředků osobního zajištění proti pádu. - zaměstnavatel neurčil vhodný způsob zajištění proti pádu V rámci kontrolní činnosti nebylo zjištěno porušení. - zaměstnavatel nezajistil, aby byl zaměstnanec pro předpokládané činnosti vyškolen Ve 2 případech ze 71 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnanci nebyli seznámeni s návodem na používání OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce. Mnohdy zaměstnavatel neseznámí zaměstnance s používáním prostředků osobního zajištění, jelikož návody nemá k dispozici a má pouze doklad o nákupu prostředků. - prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny Bylo zjištěno ve 3 případech z 71 kontrolovaných subjektů, že zaměstnavatel neprovádí kontroly OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce. Zaměstnavatelé nemají povědomí o tom, že v návodech výrobce je stanoven termín zkoušek 1 x za 12 měsíců a rovněž podmínky pro prohlídky prostředků osobního zajištění. Návody nečtou a stále se odkazují na vyhl. č. 324/1990 Sb., kde byl stanoven termín prohlídek a zkoušek jedenkrát za dva roky. To, že byl 22

23 vydán nový právní předpis, který stanovuje požadavky na prohlídky a zkoušky, se zaměstnavatelů zatím netýká, jelikož mnozí nemají povědomí o nových právních předpisech. 16. Kontrola zaměstnavatele nad používáním přidělených OOPP zaměstnavatel nekontroluje používání OOPP Kontrola ze strany zaměstnavatele, zda zaměstnanci používají přidělené OOPP, nebyla provedena u 2 dozorovaných subjektů. Povinnosti zaměstnanců: 17. Dodržování stanovených pracovních postupů Stanovené pracovní postupy, se kterými byli zaměstnanci seznámení, byly dodržovány. 18. Používání OOPP zaměstnanci Přidělené OOPP zaměstnanci kontrolovaných subjektů používali. Individuální zjištění Největší četnost porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla zjištěna v povinnosti zaměstnavatele, a to v oblasti zajištění školení z právních a ostatních předpisů BOZP kdy v průběhu kontrolní činnosti bylo zjištěno celkem 26 případů ze 71 kontrolovaných subjektů. To neznamená, že se školení ve všech zjištěných případech neuskutečňuje, ale předmětem je mimo jiné i školení z již neplatných právních předpisů a to bylo i zaměstnavatelům v rámci kontrol vytýkáno. Z uvedeného vyplývá, že většina zaměstnavatelů si školení zajišťuje dodavatelským způsobem a spoléhá na odborné znalosti školitelů. Nemám na mysli ospravedlňování zaměstnavatelů, jelikož je na nich, jakým způsobem si školení zajistí a jakou nesou odpovědnost. To, jakým způsobem je školení prováděno, je patrné z celkového počtu porušení. Dalším negativním jevem, se kterým se setkáváme při kontrolní činnosti, je nevytvoření podmínek k zajištění bezpečnosti práce, a to tím, že zaměstnavatel nevypracuje technologický či pracovní postup pro danou činnost, v tomto případě pro práci ve výšce. O tom, že je tato povinnost opomíjená, svědčí počet porušení, a to 15 případů ze 71 kontrolovaných subjektů, kdy nezpracování požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení vede pracovníky k tomu vykonávat práci bez příslušných znalostí, a tím pádem dochází vlivem takovéhoto jednání i k pracovním úrazům. Zejména není stanoven způsob zajištění osobními 23

24 ochrannými pracovními prostředky proti pádu při krátkodobých činnostech, kdy není zaměstnavatelem zajištěno použití ochranné či záchytné konstrukce. Vyšší počet porušení, a to 17 případů ze 71 kontrolovaných subjektů, je odvislý od neplnění povinností zaměstnavatele ze zákoníku práce, kdy má zaměstnavatel vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a přijímat opatření k prevenci rizik. Zaměstnavatel nevěnuje této záležitosti náležitou pozornost, protože si nechává ve většině případů zpracovávat seznam rizik subjekty, které působí v oblasti BOZP, ale neznají problematiku zaměstnavatele, natož jeho pracovní činnosti. To, že nebyly poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky a nebo se tyto prostředky nepřidělují dle seznamu zaměstnavatele zpracovaného na základě zhodnocených rizik, bylo zjištěno v 15 případech ze 71 kontrolovaných subjektů. Bylo zjištěno, přestože práce ve výškách a nad volnou hloubkou patří k nejrizikovějším činnostem v oblasti stavebnictví, že se stále zaměstnavatelé potýkají s nemalými problémy ohledně vybavení zaměstnanců vhodnými prostředky osobního zajištění. Rozdíl mezi systémem zachycení pádu a polohovacím systémem není ve většině případů zaměstnavatelům znám, a proto své zaměstnanci vybavují nevhodnými prostředky osobního zajištění. Nezohledňují pracovní činnosti, při kterých použití nevhodného prostředku osobního zajištění může způsobit ohrožení zdraví. Stále je u zaměstnavatelů k dispozici a používá se horolezecké vybavení. Návrhy na opatření Legislativa: - zasadit se o to, aby byl výklad pojmů u nově vydávaných předpisů. SÚIP: - zaměřit úkol v roce 2007 Bezpečnost práce ve stavebnictví tak, aby pokrýval bezpečnost práce a technická zařízení při přípravě a provádění stavebních prací s ohledem na jednotlivé oblasti. Společné kampaně v členských státech Evropské unie, které odstartoval v r Hlavní výbor inspektorů práce (SLIC) - SLIC inicioval i kampaně v r v nových členských státech EU. Tento úkol byl plněn pod č. HÚ Kontrolní kampaň byla zaměřena na kontrolu práce ve výšce, kontrolu dopravy na staveništích, zdvihací operace, ustanovení koordinátora, zpracování plánů BOZP a plnění ohlašovací povinnosti (zahájení stavby) na inspektorát. Pro kontrolní kampaň jsou stanovena dvě období, a to první období od do , druhé kontrolní období od do V průběhu obou období zkontroloval inspektorát 98 stavenišť u celkem 38 subjektů. 24

25 Kontrolnímu období předcházela informační kampaň, při které inspektoři informovali organizace o probíhající kampani a předávali jim odborné listy zpracované na kontrolovaná témata. Při informační kampani převládala forma osobní návštěvy inspektora v organizaci. Dozor na stavbách v rámci kontrolní kampaně V letošním roce se již mírně projevil vliv informačních kampaní ve stavebnictví prováděných v roce 2004 a Zejména v kontrolní části kampaně v letošním roce se projevil fakt, že zaměstnavatelé byli o kontrole informováni ve značném předstihu a obdrželi i odborně zpracované materiály, které se týkaly kontrolovaných témat. Pouze ve 2 případech z 38 kontrolovaných stavenišť došlo k hrubému porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce (pracovník v nezajištěném výkopu, závady lešení). V obou případech byla uložena bloková pokuta, v jednom případě muselo být rozhodnutím zakázáno používat lešení, které vykazovalo značné známky nestability. Postupně se zlepšují i výsledky ve vedení dokumentace v oblasti BOZP (vnitřní směrnice, seznamy OOPP apod.). Největší problémy vznikají v oblasti identifikace rizik na pracovišti. Velká část zaměstnavatelů má zpracován tzv. registr rizik, na který odkazuje vždy, pokud má povinnost provést identifikaci rizik, popř. seznámit s riziky zaměstnance či ostatní subjekty. Tento objemný registr je však velmi obecný, velmi často obsahuje činnosti a zařízení, které se u zaměstnavatele nevyskytují a s nejvyšší pravděpodobností ani vyskytovat nebudou. Na stejný registr je pak i odkazováno v souvislosti s povinností zaměstnavatelů dle 132a odst. 4 písm. a), aniž by byla zohledněna konkrétní situace na daném pracovišti. V této oblasti by se zřejmě měla zvýšit osvěta mezi zaměstnavateli tak, aby plnění ustanovení zákoníku práce nebyla pouze formalita s odkazem na obecný registr rizik, s jehož seznamováním se málokdo zabývá, ale aby byly podávány aktuální informace o rizicích na pracovišti a činěna nezbytná opatření k jejich eliminaci, tak, aby byli současně chráněni všichni pracovníci na pracovišti. Subjektů, kde je ustanoven do funkce bezpečnostní technik z řad zaměstnanců, je málo. Ve většině případů je problematika bezpečnosti práce, zejména školení a ověřování znalostí z bezpečnostních předpisů, zpracování interních směrnic, svěřována externě působícím jednotlivým osobám nebo agenturám, které se zabývají těmito službami. Osnovy školení jsou v takových případech značně rozsáhlé (nad rámec činnosti firmy), stanovené jednotně pro všechny firmy, které agentura obhospodařuje. Agenturám to ovšem značně usnadňuje práci, ve firmách to naopak vyvolává zmatek. Dále plnila odborná skupina hlavní úkol č Bezpečnost vnitrozávodové dopravy provoz manipulačních a dopravních prostředků a zařízení. Prověrka navázala na celostátní informační kampaň Bezpečná vnitrozávodová doprava, 25

26 kterou vyhlásil dne 12. května 2004 předseda Českého úřadu bezpečnosti práce. V letošním roce bylo úkolem vytvořit tlak na postupné snížení pracovní úrazovosti ve vnitrozávodové dopravě včetně eliminace dalších nežádoucích událostí. Dle zadání úkolu bylo uloženo provést kontrolu u nejméně třiceti subjektů provozujících vnitrozávodovou dopravu bez ohledu na jejich velikost a odvětví, a to rozděleno do tří oblastí: zajištění bezpečného provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a dalších pracovních plochách, zajištění bezpečného provozu jeřábové dopravy, zajištění bezpečného provozu vleček, popř. úzkorozchodných drah. Ve skutečnosti bylo dozorem prověřeno celkem 30 subjektů, které provozují vnitrozávodovou dopravu a to: ve 30 případech provoz dopravních prostředků na účelových komunikacích, skladování a manipulace s materiálem ve skladech, ve 21 případech provoz jeřábové dopravy, manipulace vázacími a závěsnými prostředky, v 19 případech provoz vleček, stav kolejiště a přilehlých prostor. Úkol byl dle zadání splněn, a to jak co do počtu dozorovaných subjektů (organizací), ale i ve stanoveném rozsahu dle jednotlivých oblastí. Provoz vleček, popř. úzkorozchodných drah, byl plněn pouze v takovém počtu, který je výše uveden, neboť v mnoha kontrolovaných subjektech již provoz vlečky byl zrušen (popř. zakonzervován ) nebo provoz převzal jiný subjekt, který ji má v pronájmu. V oblasti provoz dopravních prostředků na účelových komunikacích a dalších pracovních plochách - bylo zjištěno Při prováděných kontrolách byl v rámci úkolu sledován systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, dále zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti svých zaměstnanců, a to zejména ve vztahu obsluhám manipulačních vozíků. Nedílnou součástí kontrol bylo ověření technického stavu provozovaných manipulačních vozíků a stav účelových komunikací a jiných pracovních ploch, po kterých jsou manipulační vozíky provozovány, včetně manipulace s materiálem v jednotlivých skladech. K nejčastěji zjištěný nedostatkům v oblasti systému řízení BOZP patřilo: chybějící nebo nedostatečná odborná či zdravotní způsobilost obsluh manipulačních vozíků, chybějící nebo neúplné školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. K nejčastějším závadám z hlediska BOZP patřil u manipulačních vozíků jejich špatný technický stav, a to v následujících zjištěních : nedostatečné zajištění provádění pravidelných kontrol provozovaných vozíků a jejich 26

27 následné údržby, chybějící průvodní a provozní dokumentace k provozovaným vozíkům, chybějící údaje na vozících včetně chybějících nebo nečitelných výstražných nápisů jednotlivých zákazů Nejčastěji zjišťované porušení předpisů BOZP u provozovaných objektů a komunikací a vlastní organizace provozu na účelových komunikacích bylo zjišťováno: nedostatečné provádění kontrol a revizí objektů (např. revize elektrických rozvodů) a následná údržba provozních prostor, chybějící bezpečnostní značky, nebo provozem již zčásti poškozené a nečitelné, chybějící nebo provozem vozíků odřené vodorovné značení komunikací, nedostatečná šířka provozovaných vnitřních komunikací pro provoz vozíků. Při ověřování postupů při manipulaci s materiálem a jejich skladování ve skladových prostorách bylo konstatováno, že: chybělo vyznačení maximálních přípustných zatížení podlah, popř. regálů, chybělo, nebo bylo již provozem zčásti odstraněné, označení hrany ramp, byl materiálem zastavěný únikový východ ze skladu. Ve dvou případech byla provedena následná kontrola odstranění zjištěných závad a bylo konstatováno, že dozorované subjekty závady odstranily ve stanovených termínech tak, jak byly uvedeny v písemných opatřeních. V oblasti provoz jeřábové dopravy- bylo zjištěno Při kontrolách prováděných v rámci úkolu byl sledován systém řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů a odborná způsobilost obsluh jeřábů. Dále byl kontrolován technický stav konstrukce jeřábů, jejich provoz, provádění pravidelných kontrol jeřábů a také jejich pravidelná údržba. Součástí těchto kontrol bylo sledování, jakým způsobem jsou prováděny manipulace s břemeny K nejčastěji zjištěným nedostatkům v oblasti systému řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů bylo zjištěno, že: nebyla v plném rozsahu vyhledána rizika a provedeno jejich vyhodnocení, nebylo provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením, nebyl zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů podle čl ČSN ISO , nebyla doložena zdravotní způsobilost k k obsluze jeřábů a pro vázání břemen. Při kontrole odborné způsobilosti obsluh jeřábů bylo zjištěno, že: chyběla odborná způsobilost k obsluze jeřábů, nebyly zajišťovány informace a pokyny BOZP podle potřeby vykonávané práce ve 27

28 vhodných intervalech, zejména formou seznámení s riziky v jeřábové dopravě. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska technického stavu konstrukce jeřábů, při provozu, kontrolách a údržbě jeřábů, patřilo to, že: nebyly prováděny kontroly jeřábů (revize a inspekce), nebyly voleny vázací, uchopovací prostředky a příslušenství s ohledem na manipulované břemeno. K.nejčastěji zjištěným porušením předpisů při způsobu manipulace s břemeny patřilo, že nebyl: zajištěn způsob vázání a odvazování břemene oprávněným vazačem v součinnosti s jeřábníkem. V oblasti provoz vleček a úzkorozchodných drah- bylo zjištěno Při realizaci tohoto úkolu bylo v části Zajištění bezpečného provozu vleček sledováno zajištění systému řízení BOZP, odborná a zdravotní způsobilost zúčastněných zaměstnanců, technický stav dopravních prostředků a zařízení v rámci vykládky a nakládky železničních vozů, technický stav účelových komunikací v místech křížení s vlečkou (přejezdy) a manipulačních ploch u vlečky a organizace práce včetně stanovení pracovních postupů na vlečce a to v rozsahu stanoveném příslušným kontrolním seznamem. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že příslušná kontrolovaná osoba byla vždy vlastníkem vlečky, ale ne vždy provozovatelem dráhy vlečky a provozovatelem drážní dopravy na vlečce (dopravce). Kromě jediného zjištěného případu lze konstatovat, že základní povinnosti vlastníka dráhy (vlečky) jsou v nezbytném rozsahu zajištěny. Méně příznivý stav je v plnění povinností provozovatele dráhy (vlečky) a plnění povinností provozovatele drážní dopravy (dopravce). Vzhledem k těmto skutečnostem a právním vztahům při provozování vleček nebylo vždy možné v plném rozsahu podle příslušného kontrolního seznamu objektivně vyhodnotit celkový stav na vlečce. Na provozu vlečky se totiž dnes podílejí dva až čtyři samostatné drážní subjekty dle legislativního rámce stanoveného zákonem o drahách. K nejčastějším a zároveň nejzávažnějším závadám z hlediska BOZP byl stavební a technický stav drah (vlečky), a to v následujících záležitostech: není dodržen volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem, není provedeno označení stožárů, sloupů, nosných konstrukcí a jiných překážek zasahujících do volného schůdného a manipulačního prostoru. V oblasti zajištění BOZP při posunu v železniční dopravě byl zjištěn nepříznivý stav zejména v těchto záležitostech: nezajištění odstavených drážních vozidel proti ujetí, neoznačení křížení vlečky s pozemní komunikací výstražným křížem. 28