OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21

Transkript

1 OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. 1010/7.00/09/13.3 úkol č Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2008 únor 2009 Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

2 O B S A H Strana 1. Úvod Organizační struktura inspektorátu Personální obsazení 2 2. Základní statistické údaje 3 3. Inspekční činnost Bezpečnost práce ve stavebnictví Dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů organizací (služby, pošty apod.) Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Opravárenství dopravních prostředků Bezpečnost práce při ruční manipulaci s materiálem a břemeny - Kampaň SLIC Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě tlakových a plynových zařízení v kotelnách na plynná paliva Bezpečnost provozu plošin Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby Provádění kontrol v ústavech sociální péče, zejména v domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Ostatní dozorčí činnost Projektová dokumentace Kolaudace staveb Vyšetřování pracovních úrazů Vyšetřování havárií Šetření stížností a podnětů Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Školení Publikační činnost Spolupráce s orgány a organizacemi Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb Závěr 75 strana 1

3 1. Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj Adresa: ul. SNP 2720/21, Ústí nad Labem Telefon: , Fax: usti@oip.cz www: suip.cz/oip07 Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše č. p. 24, Liberec Telefon: liberec@oip.cz 1.1 Organizační struktura inspektorátu V čele inspektorátu stojí vedoucí inspektor. Kancelář vedoucího inspektora Odbor správy a informatiky Oddělení ekonomicko-správní Oddělení informatiky Odbor inspekce I Odbor inspekce II Odbor inspekce III Oddělení inspekce Liberec V čele odborů stojí vedoucí odborů a oddělení řídí vedoucí oddělení. 1.2 Personální obsazení Celkový počet pracovníků OIP k je 61, z toho výkonných pracovníků v oblasti BOZP je 21, v oblasti pracovně právních vztahů je 17. Vedoucí inspektor 1 Vedoucí odboru 4 Vedoucí oddělení 3 (3 ženy)* Právník OIP 3 (1 žena) Inspektor 38 (11 žen) Administrativní pracovník 9 (9 žen) Pomocně-obslužný pracovník 4 (3 ženy) * z toho jedna vykonává funkci vedoucí i inspektorky strana 2

4 Členění zaměstnanců podle věku: Věk do Mužů Žen Celkem Základní statistické údaje Ukazatel 2008 Počet kontrol Počet šetřených smrtelných pracovních úrazů 16 Počet šetřených úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů) 47 Počet šetřených ostatních úrazů 3 Počet kontrol na základě podnětů 317 Počet závad zjištěných při kontrolách a šetřeních Počet zákazů činnosti 1 Počet uložených pokut 183 Výše uložených pokut ,- Stanoviska k projektovým dokumentacím 595 Účast na povolování a kolaudacích staveb 286 Poradenská činnost strana 3

5 Počty a výše udělených pokut Pokuty uložené v roce 2008: Počet Výše Pokuty fyzickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti se šetřením PÚ ,- Pokuty právnickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti se šetřením PÚ ,- Pořádkové pokuty fyzickým osobám ,- Pokuty uložené v roce 2008, které již nabyly právní moci: Pokuty fyzickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti s šetřením PÚ ,- Pokuty právnickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti s šetřením PÚ ,- Pořádkové pokuty fyzickým osobám ,- Pokuty uložené v roce 2007 s nabytím právní moci v roce 2008: Pokuty fyzickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti se šetřením PÚ 0 0 Pokuty právnickým osobám za správní delikt ,- z toho v souvislosti se šetřením PÚ ,- Pořádkové pokuty fyzickým osobám 0 0 Návrhy na přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení: 0 3. Inspekční činnost HÚ Bezpečnost práce ve stavebnictví Plnění rozsahu úkolu Plán: provést v průběhu roku 2008 kontrolu nejméně u 80 organizací, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, dopravu na staveništi a montážní práce. Skutečnost: do stanoveného termínu, tj. do byly provedeny kontroly celkem u 93 subjektů. strana 4

6 Vyhodnocení ověřovaných požadavků Kapitola A Předmět kontroly dle zadání úkolu Kontroly byly zaměřeny na: vzájemnou informovanost o rizicích více zhotovitelů na jednom pracovišti zajištění dostatečných a přiměřených informací a pokynech BOZP v dokumentaci poskytování osobních ochranných pracovních prostředků odbornou a zdravotní způsobilost ochranu proti pádu z výšky kolektivním zajištěním ochranu přidělenými OOPP proti pádu bezpečnostní požadavky technické konstrukce zajištění prostoru v okolí přepravovaného břemene zajištění výkopových prací kvalifikaci k obsluze provozovaného stroje a technickou bezpečnost strojů a zařízení systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení manipulaci s materiálem včetně práce se zdvihacími zařízeními provoz staveništních rozvaděčů 1. Vzájemná informovanost o rizicích U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že na staveništi, kde pracuje více zhotovitelů současně, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost, je obvyklé, že pokud tam pracují fyzické osoby, nedochází v mnoha případech, což je patrné z počtu porušených předpisů, k vzájemné informovanosti o rizicích anebo naopak jsou zhotovitelem předkládány obecné materiály, nemající opodstatnění v konkrétních podmínkách na stavbě. Rovněž je častým jevem pouze řešení dané problematiky ústní formou s účastníky výstavby. Ale tuto skutečnost nelze vždy aplikovat na velká staveniště, kdy zhotovitel zajišťuje součinnost s ostatními při vybavení pracoviště pro bezpečný výkon nejen stavebních prací. 2. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech Při kontrolní činnosti nebylo zjištěno, že zaměstnavatel neohlásil pracovní úraz, ale bylo zjištěno porušení zejména v evidenci pracovních úrazů. Při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nevedou evidenci v knize úrazů tak, aby kniha úrazů obsahovala údaje potřebné pro případné sepsání záznamu o úrazu, a v knize úrazů tak nejsou zahrnuty ty úrazy, kde nebyla pracovní neschopnost. Dále bylo při kontrole zjištěno, že je stále používán tiskopis, který není v souladu s platným právním předpisem. 3. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v organizacích u podnikajících fyzických osob, kde bylo zjištěno, že zaměstnanci nejsou plně seznamováni s těmito předpisy. strana 5

7 Tato skutečnost je patrná zejména při změnách právních i ostatních předpisů, které podstatně mění podmínky v oblasti bezpečnosti práce, a zaměstnavatelé nejsou schopni zajistit zaměstnancům školení pro odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce a aplikovat předpisy na pracoviště, kde je práce vykonávána. To, že má zaměstnavatel tuto povinnost nedostatečně zajištěnu, může mít a má podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V rámci kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při změně pracovního zařazení či změně druhu práce, které mají podstatný vliv na BOZP. Změna uvedena v zákoníku práce, kdy zaměstnavatel určí obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany zaměstnavatelů v plné míře zajištěno. Nelze však jednoznačně paušalizovat neplnění, jelikož mnozí zaměstnavatelé se striktně drží předpisů a školí zaměstnance v termínech, na které byli zvyklí z předchozích let, a v některých případech i z již neplatných předpisů. 4. Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel si neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik, včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu, působícímu v oblasti bezpečnosti práce, zejména tuto problematiku řeší technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením, a tím dochází k tomu, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace. Z předložených dokumentací lze snadno určit, jaké materiály byly podkladem pro zpracování a od kterého subjektu, zabývajícího se vyhledáváním rizik, byly materiály použity. 5. Poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, z kterého by vyplývalo, jaké osobní ochranné pracovní prostředky budou zaměstnancům poskytnuty. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v NV č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce, souvisící se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je patrná zejména u prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. Stále zaměstnavatelé chybují při přidělování a používání prostředků osobního zajištění mezi polohovacím systémem a systémem zachycení pádu. Tato skutečnost je přetrvávající. Ve snaze zakoupit prostředky, zejména je-li oznámena kontrola inspektorátem, zaměstnavatelé strana 6

8 zpravidla chybují z důvodu neznalosti. Pak zakoupí POZ pro sportovní činnost. I tato skutečnost byla zjištěna. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnuté osobní ochranné prostředky, bylo i v rámci kontrol zjištěno. 6. Zdravotní způsobilost U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnanci vykonávají práce bez zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Při kontrolách je tato skutečnost patrná zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách, a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů aj. 7. Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady Při kontrolní činnosti bylo u kontrolovaných subjektů zjištěno porušení, kdy zaměstnavatel připustil, zejména při provádění montáže a demontáže lešení, že tyto práce provádějí zaměstnanci, kteří nejsou pro uvedenou činnost odborně způsobilí. 8. Staveniště zajištění staveb Při kontrolní činnosti bylo zjištěno, že kontrolované osoby nedbají na dodržení požadavků na zajištění staveniště, např.: Požadavky na zajištění staveniště: - neoznačení staveniště bezpečnostní značkou - nezajištění výkopů na staveništi -přechodový můstek bez dvoutyčového zábradlí - neohrazení staveniště Nejčastějším porušením bylo neoznačení vstupu na staveniště bezpečnostní značkou se zákazem, dále neprovádění kontrol staveniště se zřetelem na zajištění ochrany života a zdraví fyzických osob proti vstupu nepovolaných fyzických osob. 9. Kolektivní ochrana proti pádu z výšky V této oblasti je u kontrolovaných subjektů zjišťováno porušení požadavků na bezpečný provoz a používání technických konstrukcí pro práce ve výškách, zejména: Požadavky na kolektivní ochranu proti pádu - chybějící technická dokumentace - chybějící technická konstrukce zabraňující pádu z výšky - chybějící zábradlí u pracoviště ve výšce - chybějící boční zajištění u konstrukce lešení - chybějící zarážky u podlah konstrukcí ve výšce strana 7

9 Z výše uvedeného je zřejmé, že se stále vyskytují závady, které jsou zjišťovány u kontrolovaných subjektů, a to nejen u těch, které provádějí zajištění proti pádu technickou konstrukcí, ale i provádějí samotnou montáž a demontáž lešení. Značný podíl opakujících se závad je v neznalosti právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, a to zejména u malých organizací i podnikajících fyzických osob, zabývajících se způsobem zajištění proti pádu technickou konstrukcí a rovněž i montáží lešení, kteří pro tuto činnost nejsou odborně způsobilí. 10. Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Při kontrolách u subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé neorganizují práci a nestanovují pracovní postupy a ani nepřijímají technická ani organizační opatření k zabránění pádu z výšky. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které mnohdy nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky, a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Stále se setkáváme s používáním prostředků osobního zajištění, které jsou určeny pouze pro sportovní činnost. Bylo zjištěno, že ačkoliv zaměstnavatel poskytl OOPP proti pádu, zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli seznámeni s návodem výrobce. 11. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Na staveništích, kde byla smontována dočasná stavební konstrukce, zejména při zateplování objektů panelové výstavby, bylo zjištěno nejvíce porušení týkající se požadavků na provedení odpovídající průvodní dokumentaci a návodům na montáž i demontáž konstrukcí. Vysoký počet porušení je odvislý od subjektů, které v současné době zakoupily a používají lešení při modernizaci bytových domů a nemají osvojenu znalost a dovednost při montážích a demontážích lešení a mnohdy nejsou vybaveny ani návody výrobců. Chybí vyškolení jak zaměstnanců, tak i fyzických osob, provádějících montáže. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce, mající nedostatky, a je tudíž v rozporu s předpisy BOZP. Lze pro názornost uvést některé nedostatky, např.: Požadavky na technické konstrukce - volné mezery mezi podlahou lešení a lícem zdiva - o předání a převzetí dočasné stavební konstrukce do užívání nebyl vyhotoven zápis - nezajištění pojezdových kol u pojízdného lešení - chybějící zarážky u podlah lešení - dřevěné dílce podlah bez zajištění - neověření únosnosti konstrukce, na které je smontováno lešení 12. Zajištění prostoru pod prací ve výškách Požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti a jsou zpravidla zpracovány pouze v teoretické úrovni a v mnohých případech neřeší konkrétní požadavky na dané činnosti. Nelze opominout i tu skutečnost, že ani při organizaci práce a ani v pracovních postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníků, strana 8

10 pracoviště a okolí. To, že nejsou stanovena opatření, znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště. 13. Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů Při kontrolách bylo zjištěno u kontrolovaných subjektů, že nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích, zejména na: Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy - zabezpečení výkopů proti pádu - zajištění výkopů ochrannou konstrukcí - zřízení bezpečných sestupů a výstupů Toto porušení se týká zejména při provádění výkopových prací v komunikacích, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny v nesoudržných zeminách a mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci. Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu, že nedojde- a z jejich pohledu ani nemůže dojít - k sesutí zeminy. 14. Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi Při kontrolní činnosti u kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že provozovatelé pro bezpečný provoz a používání strojů nemají zpracován provozní bezpečnostní předpis. Ze strany zaměstnavatelů se jedná zejména o chybějící provozní doklady při provozu a používání stavebních strojů. Rovněž bylo kontrolami zjištěno, že zaměstnavatelé si neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik, včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření při práci se stroji pro zemní práce. 15. Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy Při kontrole bylo zjištěno, že organizace nemají zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů na konkrétních stavbách. Není ustanovena pověřená osoba s povinnostmi uvedenými v ČSN EN To má za následek, že provoz jeřábů není koordinován a je řízen živelně. Není kontrolováno, zda manipulaci s matriálem provádějí jen osoby odborně způsobilé (vazači), což ve svém důsledku může být zdrojem pracovních úrazů. 16. Staveništní rozvaděče a pohyblivé přístroje Kontrolou na staveništích bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nevytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a nepřijímají opatření k předcházení rizikům tím, že u el. rozvaděčů, prodlužovacích kabelů, el. ručního nářadí a elektrických spotřebičů nejsou prováděny revize. Rovněž se u elektrických zařízení vyskytují závady jako např. poškozený kryt rozvodnice, utržené tlačítko u hlavního vypínače rozvaděče a u prodlužovacích přívodů není požadované krytí. Dále bylo zjištěno, že v některých případech nestanovil zaměstnavatel odborný dohled nad prozatímním elektrickým zařízením. strana 9

11 Kapitola B Pracovní podmínky Kapitola v rámci kontrolní činnosti nebyla předmětem zadání úkolu Kapitola C Evidence pracovních úrazů Kapitola je součástí kontrolní činnosti a byla předmětem rozsahu kontrolního seznamu dle jednotlivých bodů v zadání úkolu. Kapitola D Individuální zjištění Stavebnictví má svá specifika a bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem jsou značně náročné. Zejména se toto týká malých a středních organizací, ale i PFO. Právě v těchto organizacích a u těchto subjektů se inspektoráty setkávají s nepochopením, mají-li zaměstnavatelé dodržovat předpisy k zajištění BOZP. Z pohledu inspektorátu jsou to podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské. Nejen PFO, ale i malé organizace, provádějící stavební činnost, mají vzhledem k prováděným pracím nízkou úroveň vědomí o BOZP a rizicích, kterým jsou vystaveni, a tuto problematiku vnímají jako zbytečně zdržující od práce. Na úroveň bezpečnosti práce zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, ceně zakázky, a další vlivy, odrážející se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků. V současné době se setkáváme s prováděním prací na dohodu o provedení práce, kdy zaměstnanec je zaměstnáván na určitou pracovní činnost, zejména na práce spojené s pokládkou střešních konstrukcí, klempířských prací a prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, kdy je ze strany zaměstnavatele ústně a pouze v obecné formě poučen, co má dělat, avšak již není seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neznalost předpisů k zajištění BOZP se negativně odráží na úrazovosti zaměstnanců. Dalším porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, a to v oblasti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, kdy byly vydány nové předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., což se odrazilo ve stavebnictví, je, že zaměstnavatelé, zejména podnikající fyzické osoby, na tyto změny nezareagovali. Rovněž změna uvedená v zákoníku práce, stanovující určení obsahu a četnosti školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebyla ze strany převážné části zaměstnavatelů a i externích techniků BP zaznamenána a odkazují se stále na ustanovení již neplatných předpisů. Návrhy na opatření vytvořit jednotnou metodiku pro naplnění ustanovení 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 51/2005 Sb. v platném znění zasadit se o to, aby byla u vydávaných právních předpisů v oblasti BOZP uvedena definice pojmů strana 10

12 HÚ Dodržování pracovního režimu řidičů organizací (služby, pošty apod.) Úvod Důvodem pro pokračování kontroly pracovního režimu řidičů, obdobně tak, jak byly prováděny kontroly v roce 2007, byl nepříznivý stav dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. V minulosti byly kontroly orientovány zejména na řidiče kamionových dopravců, zájezdových autobusů a řidičů hromadné dopravy osob. Pro rok 2008 byly stanoveny kontroly ostatních řidičů organizací a podnikajících fyzických osob, kteří zajišťovali rozvoz zboží, pošty, údržbu komunikací apod. Tímto úkolem se inspekce práce připojila k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, kde si položila za cíl do roku 2010 snížit počet usmrcených osob v silničním provozu na polovinu. Seznam dozorovaných organizací V rámci plánovaných kontrol dle zadání úkolu byl dozor proveden v 51 organizacích. V rámci prověřování písemných či telefonických podnětů od řidičů, popř. podnětů postoupených jednotlivými Úřady práce, se jedná o 12 organizací. Zjištěné skutečnosti Obecná prevence rizika a odborná a zdravotní způsobilost Při prováděných kontrolách zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů byly zjišťovány nedostatky v tom, že docházelo k porušování: 94 odst. 2, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky ve vztahu k noční práci před zařazením a pravidelně ve stanovené lhůtě alespoň jedenkrát ročně 103 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve spojení s 87 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky řidičů před výkonem povolání a pravidelně dle jejich věku 4 odst. 1 vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. posudek zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel není jednoznačný a neobsahuje veškeré náležitosti 103 odst. 1, písm. f) a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podání dostatečných a přiměřených informací a pokynů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Několik zaměstnavatelů stále ještě předkládá ke kontrole zdravotní způsobilosti řidičů písemnosti ve formě recept nebo lékařská zpráva/nález či jiné potvrzení, které však svým provedením a obsahem neodpovídají vzoru, který je uveden v příloze vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. U řidičů hasičských záchranných sborů podniků významných chemických společností v Ústeckém kraji bylo zjištěno, že k nim zaměstnavatelé nemají k dispozici Posudky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel podle 87 odst. 1, písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., nebo předložené doklady nesplňují základní náležitosti stanovené v 4 strana 11

13 vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. (zaměstnavatelé předložili např. jmenný seznam zaměstnanců s razítkem a podpisem lékaře nebo Lékařský posudek podle vzoru v Příloze č. 4 k nařízení vlády č. 352/2003 Sb.) Obecná prevence pracovní režim řidičů Při kontrole pracovního režimu řidičů byly v mnoha případech zjišťovány nedostatky v tom, že docházelo k porušování: 5 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s čl. 7 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 a 4 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a odst. 3 Přílohy č. 1 k citovanému nařízení vlády nejsou čerpány doby bezpečnostních přestávek a/nebo není dostatečně vedena evidence výkonu činnosti a bezpečnostních přestávek 5 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. překročení povolené maximální délky směny 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2. nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 není čerpán nepřetržitý odpočinek mezi směnami 8 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 není čerpán nepřetržitý odpočinek v týdnu 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 45 minut pokud byla pracovní doba řidiče v silniční dopravě delší než 9 hodin Bylo mimo jiné zjištěno, že zaměstnavatel uložil dvěma řidičům písemné napomenutí za porušení pracovní kázně v tom, že odmítli odjet s naloženým vozidlem, ačkoli v daný den čerpali týdenní odpočinek, který i tak byl již v rozporu s nařízením evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006, neboť byl čerpán pozdě. V mnoha případech bylo zjišťováno, že jednotliví řidiči chybně ovládají záznamové zařízení (tachograf) a nedochází k přepínání tachografu dle skutečně vykonávané činnosti, čímž docházelo k tomu, že v záznamových listech z tachografu, popř. v kartě řidiče, je záznamovým zařízením zaznamenána doba řízení (pod symbolem volant ) a doba jiných prací (pod symbolem zkřížená kladívka ) a ve skutečnosti se ani nevyskytuje doba odpočinku (pod symbolem postýlka ), neboť jednotliví řidiči po ukončení směny ponechávají záznamové zařízení v režimu doby jiných prací, popř. doby pohotovosti (pod symbolem přeškrtnutý čtvereček ). Tento nedostatek byl zjišťován jak u ovládání analogového tachografu, tak ale i u digitálního tachografu. V průběhu roku 2008 navštívilo OIP Ústí nad Labem několik řidičů, kteří si stěžovali na své zaměstnavatele, že je nutí porušovat předpisy v oblasti týdenní odpočinků, kdy pro rozvržení své pracovní doby svým zaměstnavatelem jsou nuceni odjet s naloženým vozidlem, či celou soupravou, na trasu k odběrateli zboží, ačkoliv neměli řádný týdenní odpočinek. Obecná prevence odměňování řidičů a náhrady mzdy při pracovních cestách Při kontrolách odměňování řidičů stanovení mezd a jejich poskytování a poskytování cestovních náhrad byly zjištěny nedostatky v tom, že nejčastěji docházelo k porušování: 96 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé nevedou evidenci odpracované pracovní doby, odpracované práce přesčas, odpracované noční práce a odpracované doby v době pracovní pohotovosti strana 12

14 114 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé neposkytli příplatek za práci přesčas, ani náhradní volno místo příplatku 115 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé neposkytovali řidičům příplatek za práci v sobotu a v neděli 116 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé neposkytovali řidičům příplatky za práci v noci 141 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé nedodrželi řidičům splatnost mzdy 305 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnavatelé vydali vnitřní předpis v rozporu s platnými předpisy V několika případech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé poskytovali tuzemské a zahraniční stravné, které nedopovídalo ustanovení zákoníku práce, popř. poskytovali stravné sazbou za jeden ujetý kilometr. Provedená rozhodnutí a opatření Některým zaměstnavatelům bylo po ukončení kontroly vydáno písemné opatření, ve kterém bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. V několika případech byly zjištěny tak závažné nedostatky, že bylo přistoupeno k uložení sankce za správní delikty a to v oblasti: Odborná a zdravotní způsobilost řidičů a dodržování pracovního režimu řidičů 11 organizací Dodržování pracovně právních vztahů a limitů náhrad při pracovních cestách 4 organizace Poznámka: Vzhledem k tomu, že v roce 2002 byla již jedné organizaci uložena sankce ve výši ,- Kč, bylo přistoupeno k vyšší sankci a to až do výše , Kč. Před zahájením jednotlivých kontrol byla podána písemná zpráva na jednotlivé místně příslušné Krajské úřady Ústeckého kraje a Libereckého kraje s přiloženým seznamem vybraných subjektů (dopravců) ke kontrole v roce V souladu s ustanovením 37 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění, byla průběžně podávána písemná zpráva o provedených kontrolách dopravců na místně příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje a současně i na Krajský úřad Libereckého kraje s tím, že příslušný odbor dopravy krajského úřadu dle uvážení provede u vybraných dopravců kontrolu ve své působnosti. Návrhy technických a jiných opatření Provést u subjektů, které byly kontrolovány na základě podnětu a to jak od Úřadů práce, tak i od samotných zaměstnanců, opakované kontroly odstranění zjištěných nedostatků a současně u těch subjektů, kterým byla uložena sankce za porušení předpisů v oblasti pracovního režimu řidičů. Učinit písemný dotaz na MPSV ve věci správného vedení evidence pracovní doby, neboť někteří zaměstnavatelé předkládají při kontrole evidence pracovní doby svých zaměstnanců také jednotlivé záznamy o provozu vozidla (tj. stazky) popř. i záznamové listy z tachografu vozidel. Osobně se domnívám, že toto nelze považovat za evidenci pracovní doby, neboť je to pouze evidence o době řízení, době nakládky a vykládky a době bezpečnostních přestávek a odpočinku jednotlivých řidičů. strana 13

15 HÚ Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Tabulka HU OIP 7 Počet kontrol + počet následných kontrol Počet závad + počet závad v násobnosti Výše pokut + počet pokut v ks Kč 13 Počet hodin strávených při plnění úkolu 4200 Počet zjištěných závad dle KS 939 Rozsah zprávy Plošné preventivní působení na subjekty, u nichž doposud nebyla provedena kontrola stavu zajišťování bezpečné práce. Cílem úkolu není jen zjištění skutečného stavu a stanovení potřebných opatření k nápravě, ale také zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Nemalou důležitost má i oblast pracovněprávních vztahů. Zaměření kontroly Při výběru měly prioritu subjekty z oboru Obor/OKEČ - zemědělství/ lesnictví/ zpracovatelského průmyslu/170000,180000,210000,220000,240000,250000, při výrobě a rozvodu elektřiny, vody, plynu a tepla/ výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků/270000,280000, dřevoprůmyslu, včetně výroby nábytku/201000,203000,360000,370000, Celkový počet kontrolovaných subjektů měl tvořit minimálně 50 % z celkového počtu kontrolovaných subjektů v roce 2007 což bylo 628 subjektů, což bylo s 364 kontrolami a 5 následnými splněno z úrovně 314 plánovaných. strana 14

16 Seznam dozorovaných subjektů Celkem byla provedena kontrola: plánováno 314 splněno 364 Informace o zjištěných skutečnostech Číslo úkolu Číslo předp. Porušený předpis počet závad /2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů /1979 Sb. o určení vyhraz. tlakových zařízení a podm. jejich bezpečnosti /1979 Sb. o určení vyhraz. plynových zařízení a podm. jejich bezpečnosti /2002 Sb. organizace práce a pracovních postupů při chovu zvířat /2002 Sb. organizace práce a pracovních postupů při práci v lese /1982 Sb. základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a tech. zařízení /1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice /1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení /1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách /1995 Sb. Řád zdravotní a odborné způsobilosti na dráze /2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí /1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu /2002 Sb. způsob organizace práce zaměstnavatele při provozování dopravy /1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah /2005 Sb. o inspekci práce /2006 Sb. zákoník práce /2006 Sb. zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci /2005 Sb. požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při nebezpečí pádu /2001 Sb. požadavky na stavby pro osoby s omezenou schopností pohybu /2001 Sb. požadavky na bezpečný provoz a používání strojů /2004 Sb. bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výbušném prostředí /2001 Sb. způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu /2001 Sb. poskytování osobních ochranných pracovních prostředků 4 CELKEM počet závad 1465 V malých a středních podnicích se často nacházejí nedostatky v systému BOZP, rovněž se zaměřením na provoz technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví zaměstnanců, jako jsou vyhrazená plynová zařízení. V provozu vyhrazených TZ jsou zjišťovány nedostatky a některé nejčastěji se vyskytující jsou například tyto závady BOZP: 4 odst. 1 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Příloha Není vypracován provozní řád NTL plynové kotelny dle čl. 18 ČSN a 10 vyhl. č. 91/1993 Sb. Dvě schodiště k přešepovací peci nejsou opatřena zábradlím strana 15

17 Nebyl k dispozici zápis o odborné prohlídce NTL plynových kotelen II. a III. kategorie dle 16 odst. 1 vyhl. č. 91/1993 Sb. Dveře plynových kotelen II. a III. kategorie nejsou označeny KOTELNA NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN dle 12 písm. i) Vyhl. č. 91/1993 Sb. Průmyslový plynovod není dostatečně chráněn proti korozi dle 185 odst. 2 Vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. 46 odst. 1, 4 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění U plynového kotle je osazen uzávěr, u kterého není určena použitelnost na zemní plyn. Uzávěr má identifikační znak pro použití na vodu, což je v rozporu s požadavkem 179 odst. 1 Vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění a 46 odst. 1 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. Není označen směr přístupu k hlavnímu uzávěru plynu kotelny dle čl ČSN Označení uzávěru není trvale viditelné a uzávěr není chráněn proti neoprávněné manipulaci např. dle čl ČSN EN 1775, což je v rozporu s 46 odst. 4 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. Pro přívod k mobilním ohřívačům kokil je použito hadic, u kterých není prokazatelně určeno použití na medium zemní plyn ve smyslu ES prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění a 46 odst. 1 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. V regulační stanici plynu není viditelně umístěn místopis polohy vnějších armatur, např. dle čl. 7.2 TPG a čl ČSN EN Dveře plynové kotelny II. kategorie nemají zavírač např. dle čl ČSN Nadzemní plynovod nemá dodrženu vzdálenost od jiných vedení alespoň 100 mm, což je v rozporu s požadavkem čl. 147 a 137 ČSN a 4 odst. 1 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., Příloha, čl Nejsou k dispozici záznamy o kontrolách plynovodu 1 x za rok ve smyslu čl. 28 ČSN a 3 odst. 3 Vyhl. č. 85/1978 Sb. v platném znění apod. Podnikatel nemá vypracován Protokol stanovující vnější vlivy na prostory provozovny. Stav není v souladu s ČSN , čl. 320.N4. Porušení ZP 132a, odst. (3) ve znění pozdějších předpisů..podnikatel nemá dokumentaci el. instalace a hromosvodu odpovídající skutečnému provedení, jak to požaduje čl. 13N7.2 ČSN a čl.4.7 ČSN EN ed.2. Podnikatel neprovádí pravidelné revize el. instalace a pracovních strojů v provozovně v předepsané lhůtě. Uvedený stav je v rozporu s čl.3.1 ČSN Zaměstnavatel nezajistil provádění revizí elektrických spotřebičů a prodlužovacích přívodů v předepsaných lhůtách, které jsou uvedeny v čl.5.3 ČSN Zaměstnavatel nezajistil provádění revizí elektrického ručního nářadí a prodlužovacích přívodů v předepsaných lhůtách, které jsou uvedeny čl.4 ČSN Podnikatel nestanovil termíny, lhůty a rozsah kontrol, revizí, zkoušek a termínů údržby elektrických zařízení (pozn.: NV 101/2005 Sb. se vztahuje na všechna zařízení). Údržba není prováděna v plném rozsahu, což lze doložit např. tím, že: - kryty 6ks zářivkových svítidel jsou demontovány (prostředí prašné) - není provedeno pospojování u stolních vrtaček, - rozvodnice v prostoru dílny s uhelnou kotelnou nemá předepsané krytí IP, - u hlavního vypínače stolní vrtačky chybí ovládací páčka, - v dílně montáže jsou kabely vedeny ocelovými stojkami příčky přes ostré hrany, - v prostoru kuchyně je zásuvka 230V instalována nad umyvadlem, apod. Porušení: 3 odst. (4) písm. a) NV č.101/2005 Sb. strana 16

18 Zaměstnavatel nezabezpečil vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem podle 7 NV č.406/2004 Sb. Řízení péče o bezpečnost práce Nebyla provedena prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stanoveném termínu, alespoň jedenkrát za rok. Osobní ochranné pracovní pomůcky OOPP Podnikatel má vypracován seznam pro poskytování OOPP, zpracovaný na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, ale OOPP nejsou zaměstnancům přidělovány. Odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice Organizace neustanovila osobu odpovědnou za provozovaná elektrická zařízení, jak to požaduje čl. 4.3 ČSN EN ed.2. Porušení: 3 odst. 4 písm. b) NV č.101/2005 Sb. Práce s riziky Nejsou zajišťována školení obsluh zdvihacích zařízení v plném rozsahu (např. obsluhovatelé automobilových zvedáků nejsou seznamováni s návody pro obsluhu a údržbu jednotlivých typů, které obsluhují, jeřábníci nejsou seznamováni s návody pro dálkové ovládání jeřábů, vazači nejsou proškolení z obsluhy speciálními vázacími prostředky kleštiny, magnety atd.) Péče o pracovní podmínky Nejsou vyhodnocena rizika (často formálně), ale jejich základě neposkytují OOPP. Pracovní postupy Není zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů. Pracovní stroje a zařízení Na provozovaných jeřábech se neprovádí inspekce, revize a revizní zkoušky ve stanovených termínech (inspekce jeřábů se neprovádí v termínech podle skupiny jeřábu uvedené v průvodní dokumentaci). U šroubových automobilových zvedáků nejsou prováděny revize v periodicitě stanovené v ČSN Nejčastěji se vyskytující závady - lesnictví Kontrolované firmy neprovádějí vyhledávání rizik. Školení zaměstnanců mnohdy neobsahuje právní a ostatní předpisy k zajištění BP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady ( např. NV 28/02Sb.,BP pro obsluhu vyžinačů a křovinořezů). O školeních, informacích a pokynech není vedena dokumentace. Zaměstnavatel neposkytuje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik Poskytované OOPP nejsou zaměstnanci při práci používány a zaměstnavatel neprovádí pravidelně kontroly jejich používání. strana 17

19 Nejčastěji zjištěné závady z hlediska pracovních strojů Bylo zjištěno, že: provozovatel nemá k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz, nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení, zaměstnavatel nedoložil průvodní návod na obsluhu provoz a údržbu strojů - 50% kontrolovaných, zaměstnanci nejsou seznámeni s návodem na provoz, obsluhu a údržbu strojů - 40%, zásuvkový vývod v klempírně napájí prodlužovaní kabel, který je vyveden ven - 5%, z budovy a není chráněn proudovým chráničem ČSN , u řezacích agregátů -plazma není k dispozici návod na provoz - 10%, obsluhu a údržbu jak to vyžaduje 4 Nařízení vlády 378/2001 Sb., zaměstnavatel nepřijal opatření k hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků podle přílohy č. 1 NV č. 495/2001 Sb. - 10%, zaměstnavatel nedoložil platnou revizní zprávu podle ČSN k soustruhu - 40%, změny na strojích nejsou zaznamenány do přiložené dokumentace a schválena výrobcem - 25%, nezakryté přívody el. pro stroje v podlahách - 10%, nerovné podlahy v dílnách - 10%. V dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. Nejčastěji zjištěné závady z hlediska plynových zařízení Hlavní náplní kontrol plynových zařízení bylo zajištění kontrolní, servisní a revizní činnosti na provozovaných zařízení. Souběžně bylo kontrolováno prokazatelné odstranění závad z revizní činnosti. Při kontrole provozní dokumentace byl hlavní důraz kladen na aktuálnost, srozumitelnost a konkrétnost provozních řádů. strana 18

20 U organizací u kterých není prováděna pravidelná kontrolní a revizní činnost jsou plynová zařízení v nevyhovujícím stavu. Značně podceňované jsou záležitosti spojené s kontrolu spalinových cest, na které jsou plynové spotřebiče napojeny. Revizní technici plynových zařízení řádně provozovatele neinformují o rizicích, které mohou nastat při nesprávném nebo neprovedeném servisu výrobce např. u spotřebiče, regulátoru nebo indikátoru ZP. Na průmyslových plynovodech, které jsou uložené v zemi nejsou prováděny kontroly těsnosti. Mezi časté závady při provozu plynových zařízení lze zařadit i fakt, že provozovatel nezná přesné dělící místo tedy polohu HUP. V zemi jsou pak provozovány nebezpečné části plynovodů bez nutných kontrol těsnosti. Mezi nejčastější závady při kontrolách provozní dokumentace patří neaktuální a hlavně nekonkrétní provozní řády kotelen; provozní revize pak nejsou prováděny v pravidelných cyklech a v celém rozsahu provozovaných plynových zařízení. S ohledem na celkový současný stav plynových zařízení u kontrolovaných osob a na nebezpečné vlastnosti zemního plynu, LPG a ostatních hořlavých plynů je nutné těmto zařízením i nadále věnovat zvýšenou pozornost. Závěr Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to i v oblasti provozu technických a vyhrazených technických zařízení. Organizace se stále potýkají s chybějící původní dokumentací ať nového zařízení či u staršího data. V tomto úkolu nejsou vyhodnoceny pracovní úrazy, ale naprostá většina pracovních úrazů je u organizací malého a středního podnikání. Závady, které jsou u pracovních úrazů, jsou většinou totožné s těmi, které jsou zde uvedeny. Zde je nutné připomenout, že kategorie velkých podniků zůstává neošetřena. Organizace zde mají plně fungující bezpečnostní management, ale při detailnějším pohledu se většinou jedná o bezchybně připravenou evidenční část včetně podkladové a dokladové části. Přesto i zde dochází k pracovním úrazům. Rutinní administrativa pak překoná vlastní běžnou pracovní činnost, kde dochází k chybám a nesprávným tolerancím, které je nutno také odhalovat, především v rámci správných bezpečných pracovních návyků. Proto by bylo dobré v dalších obdobích opětovně otevřít tuto kategorii. Např. mezi hlavní stanovené cíle strategie Společenství v BOZP na období 2007 až 2012 patří také napomáhat rozvoji a provádění národních strategií; podporovat změny chování pracovníků, jakož i prosazovat kladný přístup ke zdraví u jejich zaměstnavatelů. Národní strategie by proto měly dát přednost provedení souboru nástrojů, které zaručí vysokou úroveň dodržování právních předpisů, zejména v MSP a ve vysoce rizikových odvětvích: šíření osvědčených postupů na místní úrovni; školení vedoucích a ostatních pracovníků; vypracování jednoduchých nástrojů pro snadnější hodnocení rizik; šíření jednoduše formulovaných informací a hlavních zásad, které mají být snadno pochopitelné a použitelné; lepší šíření informací a lepší přístup ke konzultačním zdrojům. I když si to většina zaměstnanců nepřipouští, nebo to tak nevnímá, problémy souvisící se špatným duševním zdravím představují v současné době čtvrtou nejčastěji se vyskytující příčinu pracovní neschopnosti. O tom svědčí řada stížností a podnětů, kdy si vedle mzdových problému stěžují společně na nedodržování BOZP. Tato věta doprovází automaticky stížnosti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2020 se deprese stane hlavní příčinou pracovní neschopnosti. Pracoviště může být vhodným místem, pokud jde o předcházení psychologickým problémům a podporu lepšího duševního zdraví a navazující vlastní bezpečnosti. strana 19

21 HÚ Opravárenství dopravních prostředků Úvod Opravárenství dopravních prostředků nebylo předmětem celorepublikového úkolu již mnoho let, přitom pro tuto oblast platí nové předpisy. Cílem úkolu bylo prosazovat dodržování stanovených předpisů této oblasti a u nově vzniklých opraven poskytovat i účinné poradenství v oblasti nových či novelizovaných bezpečnostních předpisů, zejména k zákonu č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Předmět kontroly Předmětem inspekce u subjektů, zabývajících se opravami dopravních prostředků, byla kontrola technického stavu a rozměrových požadavků opraven, jejich technického vybavení (včetně zvedáků vozidel, pracovních jam a hříží, doků apod.) a dodržování bezpečnostních zásad při opravách. Dle plánu k úkolu HÚ bylo uloženo provést kontrolu nejméně u 20 subjektů, kontrola byla provedena u 72 podnikatelských subjektů. Kontrola byla zaměřena na: 1. Prevenci rizik. 2. Odbornou kvalifikaci zaměstnanců. 3. Školení opravářů pro konkrétní pracovní činnosti. 4. Stanovení seznamu vhodných OOPP a jejich poskytování zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik. 5. Průvodní a provozní dokumentace používaných strojů a zařízení. 6. Vhodnost umístění jednotlivých zařízení na pracovištích. 7. Bezpečné pracovní postupy. 8. Neprovádění zakázaných činností. Převážná většina ze 72 kontrolovaných subjektů byly malé subjekty zaměřené na opravy a údržbu silničních vozidel s počtem do 10 zaměstnanců. U těchto malých subjektů (opravny a autoservisy), které provádějí opravy a údržbu silničních vozidel, jsou v průměru k dispozici 3 stání. Výjimkou jsou dvě velké kontrolované organizace. V některých případech byly kontrolovány i subjekty, jejichž činnosti spojené s prováděním oprav a údržby dopravních prostředků nejsou převažující činností. Kontroly kromě výše uvedeného byly rovněž zaměřeny na další oblasti jež vyplývají z obecného zadání úkolu, a to na: 9. Závady strojů a zařízení, používaných v dílnách (např. chybějící kryty, poškozené přívodní kabely, poškozené části strojů). 10. Neprovádění oprav, kontrol, zkoušek, prohlídek nebo revizí strojů a zařízení. 11. Závady na komunikacích (vrata, vjezdy, schodiště, vlastní komunikace). 12. Závady při skladování materiálu a náhradních dílů (provoz skladů, regály). strana 20

22 13. Závady na pracovních jámách. 14. Dodržování termínů k provedení kontrol, zkoušek a revizí používaných strojů a zařízení. 15. Zda zaměstnanci jsou zdravotně způsobilí k provádění činností. 16. Zda jsou prováděny prověrky BOZP alespoň 1x ročně. 17. Ostatní. Zjištěné skutečnosti Statistické údaje z provedených kontrol jsou shrnuty v Tabulce č. 1 a Grafu č. 1. Tyto údaje zřetelně ukazují, že organizace vyhledávají a vyhodnocují rizika k jednotlivým činnostem a přijímají opatření k jejich odstranění či minimalizaci. Problémem však zůstává, jak s tímto materiálem pracovat. Stále ještě téměř 10 % porušených paragrafů se týká školení zaměstnanců. Dalších více než 16 % porušených paragrafů se týká chybějící provozní a průvodní dokumentace, což v důsledku může vést k chybně vyhodnoceným rizikům. Třetí nejvíce zjištěná pochybení jsou v oblasti bezpečných pracovních postupů, kde je více než 7 % porušených paragrafů. Další v pořadí je problematika stavu komunikací (více než 11 porušených paragrafů). Z uvedených údajů v tabulce vyplývá, že největší počet závad, více než čtvrtina porušených paragrafů, se týká závad zjištěných v souvislosti s údržbou, prohlídkami a revizemi používaných strojů a zařízení. Když připočteme závady, týkající se průvodní a provozní dokumentace používaných strojů a technických zařízení, technické závady strojů a zařízení, vyplývá z toho, že počet závad, které se týkají strojů a technických zařízení, je téměř polovina z celkového počtu porušených předpisů. Časté závady, týkající se strojů a technických zařízení, jsou závady na bruskách, tlakových nádobách stabilních, elektrických zařízeních a zdvihacích zařízeních. Pro objektivní posouzení dále uvádíme přibližný počet kontrolovaných technických zařízení dle jednotlivých nejvíce typických a používaných strojů a technických zařízení. Pokud budeme vycházet z výběru kontrolovaných firem, které tvořily kromě tří subjektů malé opravárenské provozovny, tak k nejčastějším typickým zařízením patřily v celkovém počtu u všech kontrolovaných subjektů automobilové zvedáky cca 108 ks, kozová zdvihadla - 31 ks, brusky 205 ks, vrtačky stojanové a stolní ks, soustruhy 42 ks, svařovací souprava plyn - 88 ks, el. svářečky 105 ks, vzdušník kompresoru (TNS) - 86 ks, el. ruční vrtačky ks. Dle specifických zaměření servisu a oprav byly v menších počtech u kontrolovaných subjektů provozována další zařízení souvisící s opravárenskou činností dopravních prostředků, jako brzdová stolice, hydraulický či mechanický lis, ohýbačka plechů, strojní nůžky, strojní pila, portálové jeřáby, zdvižné vozíky ruční i motorové vysokozdvižné, zařízení pro stahování a vyvažování pneumatik a pod. Poradenství v rámci úkolu, bylo prováděno nejenom u nových subjektů a subjektů, kde kontrola byla provedena poprvé. Poradenství bylo poskytnuto v rozsahu předmětné problematiky konkrétního podnikatelského subjektu, a to nejenom k zákonu č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ale i k dalším problematikám BOZP zejména v oblastí provozu, provozní a preventivní údržby technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. strana 21