OBCHODU ČR ZA ROK 2003

Transkript

1 ROČENKA AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR ZA ROK 2003 AGRARIAN EXTERNAL TRADE OF THE CZECH REPUBLIC YEARBOOK 2003 č. 79 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY

2 2

3 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2003 Agrarian external trade of the Czech Republic YEARBOOK 2003 Praha 2005

4 Text neprošel jazykovou korekturou a za obsah publikace odpovídá autor: Ing. Petr Tuček, CSc. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha ISBN

5 Obsah Úvod Metodické poznámky Pozice ČR v evropském agrárním obchodu Hlavní tendence českého agrárního zahraničního obchodu Teritoriální skladba Evropská unie Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) Slovenská republika Polsko Maďarsko Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Sdružení nezávislých států Pozice jednotlivých zemí v českém AZO Hodnocení tendencí změn teritoriální skladby Komoditní skladba Komoditní skladba vývozu v režimu volného oběhu zboží Komoditní skladba dovozu v režimu volného oběhu zboží Komoditní aspekty bilance agrárního zahraničního obchodu v režimu volného oběhu zboží Komoditní skladba vývozu a dovozu v ostatních celních režimech Komoditní skladba v režimu volného oběhu zboží v teritoriálním členění Zbožová struktura AZO s EU Zbožová struktura AZO se státy CEFTA Zbožová struktura AZO s rozvojovými zeměmi Cenový vývoj a reálné směnné relace Stručné zhodnocení desetiletého vývoje agrárního zahraničního obchodu ČR Závěry Conclusions Abstract PŘÍLOHY i

6 Table of Contents Introduction Methodical comments Position of the Czech Republic in the European agrarian trade Basic trends of agrarian external trade (AET) Territorial structure The European Union Central European Free Trade Agreement (CEFTA) SSlovakia Poland Hungary Other states with a developed market economy Developing countries Commonwealth of Independent States Position of individual countries in Czech agrarian external trade Evaluation of the trends in territorial changes Commodity structure Commodity structure of exports in a regime of free circulation of goods Commodity structure of imports in a regime of free circulation of goods Commodity aspects of AET balance in a regime of free circulation of goods Commodity structure of exports and imports in other customs regimes Commodity structure in a regime of free circulation of goods in territorial structuring Commodity structure of AET with EU Commodity structure of AET with CEFTA countries Commodity structure of AET with developing countries Price trends and development of the real terms of trade Brief evaluation of the development of agrarian external trade in the period of Conclusions Abstract APPENDIX ii

7 Úvod Předložená práce je posledním rozborem výsledků českého agrárního zahraničního obchodu (AZO) před vstupem ČR do Evropské unie. Je pokračováním řady Ročenek agrárního zahraničního obchodu, které byly zpracovávány každoročně od roku Cílem této analýzy je, vedle meritorního kritického rozboru výsledků a proporcí vývozu a dovozu zemědělských a potravinářských produktů v období , také formulace zásadních pozitiv a problémů zapojení domácího agrárního sektoru do mezinárodní dělby práce za období Jde tedy o celkový závěrečný pohled na český agrární zahraniční obchod před vstupem do EU a o pokus pregnantně vyjádřit jeho charakteristické tendence a jejich příčiny. Práce obsahuje také charakteristiku pozice českého AZO v celoevropském kontextu v období , resp. v agregaci přistupujících a původních zemí EU. Ročenka byla předložena k publikování s určitým zpožděním až koncem kalendářního roku. Příčinou posunu je skutečnost, že definitivní statistická data o AZO byla Českým statistickým úřadem poskytnuta v důsledku přechodu na nové způsoby sběru a zpracování dat o AZO po vstupu do EU až v prvé dekádě měsíce září Metodické poznámky V zájmu kontinuity a porovnatelnosti dat 2 uváděných v této práci s předchozími analýzami AZO ČR zpracovanými ve VÚZE je použito tradiční nomenklaturní vymezení agrárního zboží, tzn. kapitoly 1 až 24 celní nomenklatury (CN). Celní nomenklatura klasifikuje zboží prostřednictvím Kombinované nomenklatury Evropské unie, která vychází z Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží. Rozděluje přitom veškeré zboží do 21 tříd a 97 kapitol. V předložené práci jsou názvy zbožových skupin, kapitol CN a jednotlivých položek celního sazebníku v zájmu vyšší přehlednosti zkracovány. Kvantifikace postavení AZO ČR v evropském agrárním obchodě, uvedená v kapitole 2, byla provedena z dat publikovaných FAO 3. Agrární zahraniční obchod je zde determinován podle nomenklatury Standard international trade classification (SITC), která není kompatibilní s Kombinovanou nomenklaturou Evropské unie, je to však jediný hodnověrný relevantní statistický podklad, kvantifikující mezinárodní agrární obchod v globálním a kontinentálním měřítku. Porovnatelnost hodnot, uváděných v kapitole 2, s mezinárodními Tuček, P.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok Praha, VÚZE, 2003 (Studie č. 72), 43 s. Tradiční determinace zboží AZO je použitá také proto, že z komparací tradičního a modifikovaného (dle Zemědělské dohody UK GATT ) vymezení provedených Pohlovou ( Kvantifikace agrárního zahraničního obchodu vymezeného kapitolami CN 1 až 24 a podle dohody UK GATT, VÚZE 2004) vyplývá její vyšší vhodnost pro český AZO. FAO Trade Yearbook Vol

8 komparacemi českého AZO v dříve zpracovaných rozborech VÚZE, je tedy do jisté míry omezená. Ročenka mezinárodního agrárního obchodu FAO 2002 (FAO Trade Yearbook 2002) byla zpracována na bázi 2. revize nomenklatury SITC. Pro komparace v této práci byla využita sumarizace zahraničně-obchodních operací se zbožím agregovaným dle této nomenklatury do skupiny Agricultural products, total. Znamená to, že do hodnoty vývozu a dovozu agrárního zboží nebyly započítány ryby a produkty moře a lesní produkty. Data o zahraničním obchodu zemí EU organizace FAO převzala ze statistiky EUROSTAT, u ostatních zemí jsou statistiky AZO poskytovány národními vládami. Statistická data agrárního vývozu a dovozu Kypru (která byla použita do kvantifikací dovozu a vývozu kandidátských zemí KZ-10, představují v ročence FAO obchod pouze řecké části Kypru. Přitom zde Kypr není započítáván do evropských zemí, je uváděn mezi státy Asie. Obchodní operace statisticky sledované FAO jsou uváděny v USD. Tato skutečnost může přispět ke snížení porovnatelnosti se statistikami v národních měnách, resp. v EUR zejména proto, že není zřejmé, jakými kurzy a za jaká období byla data z národních měn na USD převáděna. Český AZO je sledován v členění na dvě skupiny dat podle tzv. celních režimů. Třetí skupina je součtem obou a odpovídá dřívějšímu pojetí AZO (do roku 1996), kdy celní režimy rozlišovány nebyly (AZO bez rozlišení celních režimů BR). Také data, která uvádí statistika FAO pro porovnávané evropské země a teritoriální uskupení odpovídají kategorii bez rozlišení celních režimů. Rozhodující pro charakteristiku výsledků AZO je vývoz a dovoz v režimu volného oběhu zboží (VO). Druhá skupina zahraničně-obchodních transakcí představuje operace v ostatních celních režimech (OR), kterých je značné množství, převážně však odpovídají vývozu a dovozu pro aktivní nebo pasivní zušlechťovací styk. V předložené práci je mj. uvedeno rozdělení agrárního vývozu a dovozu na kompetitivní a nekompetitivní produkty. Kompetitivními jsou označovány položky mírného zeměpisného pásma, resp. zboží které je za normálních podmínek vyrobitelné v ČR, nekompetitivní jsou pak produkty jiných podnebních pásem. Toto rozdělení není jednoznačné a u některých položek je zařazení do té či oné skupiny přinejmenším polemické, zejména u výrobků zpracovaných z různých surovin a polotovarů. K rozlišení používáme manuál Rozdělení položek celního sazebníku kapitol 1 až 24 na kompetitivní a nekompetitivní pro vyhodnocení zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky, zpracovaný MZe ČR v roce Teritoriální skladba AZO je sledována obdobně jako v předchozích letech pouze pro pět rozhodujících teritoriálních skupin: EU-15, ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE), státy Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), Sdružení nezávislých 2

9 států (SNS) a rozvojové země (RZ). Vzhledem k tomu, že Chorvatsko se stalo členem CEFTA až v březnu 2003, bylo do kvantifikace AZO se zeměmi CEFTA zahrnuto pouze za rok Údaje týkající se ostatních zemí CEFTA odpovídají v celém sledovaném časovém horizontu souhrnu zahraničně-obchodních operací se všemi signatářskými zeměmi bez ohledu na datum jejich přistoupení k dohodě. Země podílově rozhodující v našem obchodu se státy CEFTA (Slovensko, Polsko a Maďarsko) byly sledovány samostatně. Ceny vývozu a dovozu uváděné v předložené práci jsou pouze aritmetickými průměry celkových deklarovaných hodnot odpovídajícími množstevní jednotce. Nejsou tedy cenami v pravém smyslu slova. Jde o výpočet průměrné hodnoty, jejímž ekvivalentem je v zahraniční literatuře používaný pojem unit value. Předložená analýza obchodních toků se z teritoriálního i zbožového hlediska opírá o hodnotové údaje, množstevní vlivy jsou pouze doplňkovým kriteriem. Reálné směnné relace (Terms of Trade, příp. TT) vyjadřují změnu kupní síly vyváženého zboží vyjádřenou množstvím zboží dováženého - v libovolném časovém rozpětí - za jinak stejných podmínek. Počítají se jako poměr bázického indexu cen vývozních k odpovídajícímu indexu cen dovozních. Neříkají tedy nic o skutečně docílených cenách, vyjadřují pouze změnu vztahu vývozních a dovozních cen ve zvoleném časovém intervalu. Reálná směnná relace vyšší než jedna (resp. než sto) vyjadřuje skutečnost, že v porovnání s výchozím obdobím bylo možno za stejný objem vývozu (v sortimentu a cenách) v koncovém roce (resp. jiném zvoleném časovém intervalu) nakoupit o tolik procent více zboží, o kolik byl index TT vyšší než jedna (sto) a vice versa. 2 Pozice ČR v evropském agrárním obchodu Evropa 4 je čistým dovozcem agrárního zboží. Na světovém dovozu zemědělských a potravinářských produktů participovala v období zhruba 46,2 až 48,9 %, na vývozu 45,2 až 47,3 %. Rozhodující podíl na evropském agrárním obchodu měly státy EU-15. Na celoevropském dovozu se v analyzovaném šestiletí podílely 84,5 až 85,0 %, na vývozu participovaly 90,6 až 91,3 %. Naopak deset nových členských zemí (zde označovaných, vzhledem k analyzovanému období, jako kandidátské, resp. KZ-10, mělo v kontextu evropského agrárního obchodu mnohem menší význam. Na hodnotě evropského agrárního dovozu se tyto země podílely 5,1 až 5,2 %, z vývozu na ně připadalo pouze 4,5 až 4,9 %. Z celkového agrárního exportu těchto deseti kandidátských zemí bylo v letech z ČR realizováno 12,7 15,8 %, přičemž od počátku sledovaného období tento podíl mírně vzrůstal. Podíl ČR na odpovídajícím dovozu KZ-10 byl vyšší. Měl rovněž tendenci k růstu, od 17,2 do 19,1 %. 4 Včetně Ruské federace, ale bez Turecka a Kypru. 3

10 Tab. 1 - Agrární vývoz Evropy, EU a ČR za období 1997 až 2002 Agrarian export from Europe, EU and Czech Republic (Hodnoty agrárního vývozu v 100 tis. USD, podíly v %) HODNOTY 100 tis. USD Values (100 thousand USD) Evropa celkem Europe in total EU-25 celkem EU-25 in total EU-15 celkem EU-15 in total KZ-10 1) CC-10 1) ČR Czech Republic PODÍLY (%) SHARES (%) ČR na Evropě celkem CZ s share of Europe in total 0,60 0,63 0,58 0,66 0,70 0,66 ČR na EU-25 0,63 0,66 0,60 0,68 0,74 0,69 CZ s share of EU-25 ČR na KZ-10 1) 12,7 13,6 14,8 15,8 15,0 14,5 CZ s share of CC-10 1) KZ-10 1) na EU-25 5,0 4,8 4,1 4,3 4,9 4,8 CC s share of EU-25 EU-25 na Evropě Share of EU-25 of Europe 95,7 96,0 96,2 96,0 96,0 95,1 1) KZ-10 = Kandidátské země vstupu do EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta) 1) CC-10 = Candidate countries joining EU (CR, Poland, Hungary, Slovenia, Slovakia, Estonia, Latvia, Lithuania, Cyprus, Malta) Pramen/Source: FAO Trade Yearbook 2002 Zpracoval/Processed by: P. Tuček Po rozšíření EU na 25 států bude její podíl na celoevropském zahraničním obchodu s agrárními produkty zcela dominantní. V období bylo cca 96 % celkového evropského exportu tohoto zboží realizováno ze starých a kandidátských zemí, na odpovídajícím dovozu se potenciální státy EU-25 podílely cca 90 až 91 % (tab. 1 a 2). Evropský agrární obchod ve zkoumaném období stagnoval, ČR vykázala spíš mírnou tendenci k růstu. V daných souvislostech je nicméně třeba respektovat to, že hodnoty AZO byly uváděny v USD a česká měna koncem sledovaného šestiletí vůči USD posilovala. Podíl českého agrárního sektoru na odpovídajícím celoevropském exportu kolísal mezi 0,6 0,7 %, na dovozu se ČR podílela mezi 0,8-1,0 %. Český agrární zahraniční obchod byl relativně nevýznamný také ze zorného úhlu EU-15. Po sumarizaci s kandidátskými zeměmi na 25 zemí nepřekročil dovoz zemědělskopotravinářských produktů ČR 1,1 % celkové hodnoty 4

11 agrárního dovozu unie, vývoz participoval pouze v jediném roce na exportu EU-25 vyšším podílem než 0,7 %. Tab. 2 - Agrární dovoz Evropy, EU a ČR za období 1997 až 2002 Agrarian export from Europe, EU and Czech Republic (Hodnoty agrárního dovozu v 100 tis. USD, podíly v %) Hodnoty 100 tis. USD Values (100 thousand USD) Evropa celkem Europe in total EU-25 celkem EU-25 in total EU-15 celkem EU-15 in total KZ-10 1) CC-10 1) ČR Czech Republic PODÍLY (%) SSHARES (%) ČR na Evropě celkem CZ s share of Europe in total 0,92 0,89 0,84 0,89 0,95 0,98 ČR na EU-25 CZ s share of EU-25 1,03 0,99 0,93 0,98 1,06 1,09 ČR na KZ-10 1) CZ s share of CC-10 1) 17,9 17,2 17,5 17,5 18,4 19,1 KZ-10 1) na EU-25 CC s share of EU-25 5,7 5,8 5,3 5,6 5,7 5,7 EU-25 na Evropě Share of EU-25 of Europe 89,2 90,1 91,1 90,7 89,7 89,8 1) KZ-10 = Kandidátské země vstupu do EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta) 1) CC-10 = Candidate countries joining EU (CR, Poland, Hungary, Slovenia, Slovakia, Estonia, Latvia, Lithuania, Cyprus, Malta) Pramen/Source: FAO Trade Yearbook 2002 Zpracoval/Processed by: P. Tuček Evropa jako celek je dlouhodobě čistým dovozcem agrárního zboží. Stupeň krytí dovozu vývozem zemědělských a potravinářských produktů je nicméně vysoký, v analyzovaném období kolísal mezi %. Také většina zemí, které byly v době zpracování této analýzy již členy EU-25, byla ve zkoumaném šestiletí v zahraničním obchodě s agrárními produkty netto-dovozcem, jejich bilance odpovídajícího komoditního segmentu AZO byly pasivní. Čistými vývozci zemědělskopotravinářské produkce byly pouze Belgie, Francie, Dánsko, Irsko, Nizozemí, Španělsko a Maďarsko. Tato skutečnost se promítala do bilance AZO EU-15, resp. EU-25. 5

12 Státy EU-15 jako celek měly aktivní platební bilanci AZO (ze šesti sledovaných let) pouze v roce Podobný hypotetický výsledek by byl v případě existující souhrnné bilance EU-15 a KZ-10. Kandidátské země vstupu do EU však vykazovaly po celé analyzované období kumulovaně netto-dovoz agrárních produktů. Česká republika, přestože je v tomto zbožovém segmentu tradičně čistým importérem a pasivní saldo jejího AZO se kontinuálně prohlubovalo, zdaleka neměla v letech relativní schodek bilance AZO mezi kandidátskými zeměmi nadprůměrný. Malta, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko ale i Slovensko dosahovaly stupně krytí agrárního dovozu vývozem na zřetelně nižší úrovni než ČR 5 (tab. č. 3). Tab. 3- Bilance agrárního zahraničního obchodu Evropy, EU a ČR za období 1997 až 2002 Balance of an agrarian external trade of Europe, EU and the Czech Republic (Hodnoty v tis. USD, stupeň krytí dovozu vývozem v %) Evropa bilance Europe balance Stupeň krytí Export share on import 91,2 89,2 91,9 94,9 91,4 92,1 EU-25 bilance EU-25 balance Stupeň krytí Export share on import 97,8 95,1 97,0 100,5 97,4 97,6 EU-15 bilance EU-15 balance Stupeň krytí Export share on import 98,6 96,0 98,3 101,9 98,2 98,6 KZ-10 1) bilance CC-10 1) balance Stupeň krytí Export share on import 84,3 80,1 74,9 77,0 83,2 81,6 ČR bilance CR balance Stupeň krytí Export share on import 59,8 63,3 63,2 69,7 67,7 61,9 1) KZ-10 = Kandidátské země vstupu do EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta) 1) CC-10 = Candidate countries joining EU (CR, Poland, Hungary, Slovenia, Slovakia, Estonia, Latvia, Lithuania, Cyprus, Malta) Pramen/Source: FAO Trade Yearbook 2002 Zpracoval/Processed by: P. Tuček 3 Hlavní tendence českého agrárního zahraničního obchodu Zahraniční obchod se zemědělskopotravinářským zbožím (BR) byl v období realizován průměrně ročně za ,6 mil. Kč. Z toho v režimu volného oběhu zboží činil průměrný roční obrat AZO ,5 mil. Kč, tzn. 88,3 %. Zbývajících 11,7 % byly obchodní operace v ostatních celních režimech. Od roku 1999 do konce analyzovaného pětiletí se český AZO (BR) zvýšil o ,2 mil. Kč (22,6 %), jeho roční průměrný přírůstek tedy byl 5 679,8 mil. Kč. Vyšší dynamiku růstu vykázal AZO v ostatních celních režimech. Obrat v 5 Malta 17,0 29,8 %, Lotyšsko 21,5 31,0 %, Slovinsko 39,5 54,8 %, Estonsko 46,3 57,1 %, Slovensko 46,1 54,5 %. 6

13 režimu volného oběhu zboží vzrostl od roku 1999 do roku 2003 pouze o ,2 mil. Kč, resp. o 19,6 % (tj. o 4 437,8 mil. Kč průměrně ročně). Obchodní operace s agrárními produkty uskutečněné v ostatních celních režimech vykázaly naproti tomu vysokou dynamiku růstu. Jejich hodnota se zvýšila ve sledovaném pětiletí celkem o 4 968,0 mil. Kč (o 50,0 %), průměrný meziroční přírůstek byl tudíž 1 242,0 mil. Kč (tab. 1, 2 a 3 příl.). Obrat AZO (BR) se na celkovém českém ZO v roce 2003 podílel 4,4 %. Význam zemědělskopotravinářského zboží v ZO ČR se dlouhodobě snižuje (tab. 5, příl.). Hodnota vývozu zemědělského a potravinářského zboží v období (BR) byla pouze 68,3 % hodnoty odpovídajícího dovozu. Průměrně ročně exportoval český agrární sektor zboží za ,9 mil. Kč, přičemž 79,9 % (36 906,1 mil. Kč ročně) z této hodnoty bylo realizováno v režimu volného oběhu zboží. Od roku 1999 do roku 2003 se zvýšil agrární export (BR) o 9 042,3 mil. Kč (22,7 %), tzn. že průměrný meziroční přírůstek byl 2 260,6 mil. Kč. V režimu volného oběhu zboží činila průměrná roční hodnota zemědělskopotravinářského vývozu ,1 mil. Kč. Meziročně se zvyšovala průměrně o 1 396,1 mil. Kč, tzn. vzrostla od roku 1999 do roku 2003 celkem o 5 584,5 mil. Kč, resp. o 17,1 %. Agrární export v ostatních celních režimech dosahoval v analyzovaném pětiletí průměrně ročně 9 264,8 mil. Kč, celkově se ale od roku 1999 do roku 2003 zvýšil o 3 457,8 mil. Kč (tzn. o 49,0 %), když střední meziroční přírůstek byl 864,5 mil. Kč. Export agrárního zboží (BR) participoval na celkovém českém vývozu v roce 2003 již pouze 3,6 % (tab. 5, příl.). Agrární dovoz ČR (BR) byl ve sledované polovině dekády realizován celkem za ,2 mil. Kč, resp. za ,6 mil. Kč průměrně ročně. Během pětiletí se zvýšil o 22,6 % (tj. o ,9 mil. Kč), roční průměrný přírůstek tudíž činil 3 419,2 mil. Kč. Jakkoliv byla relativní dynamika růstu dovozu zhruba shodná s růstem vývozu, byl absolutní průměrný roční přírůstek hodnoty dovozu o 1 158,6 mil. Kč vyšší než odpovídající zvýšení exportu. Z celkového agrárního dovozu bylo 94,1 % realizováno v režimu volného oběhu zboží. Ten dosahoval průměrné roční hodnoty ,3 mil. Kč a od roku 1999 do roku 2003 vzrostl o ,7 mil. Kč. Odpovídá to průměrnému ročnímu přírůstku 3 041,7 mil. Kč. Meziroční přírůstek hodnoty agrárního dovozu v režimu volného oběhu zboží byl tedy vyšší o 1 649,6 mil. Kč než srovnatelné zvýšení vývozu, a tento rozdíl byl větší než odpovídající diference mezi přírůstkem agrárního dovozu a vývozu bez rozlišení celních režimů. Jinými slovy agrární dovoz (VO) se průměrně ročně zvyšoval o 118,2 % více než vývoz. Uvedená čísla jsou z hlediska hodnocení vývoje proporcí českého agrárního zahraničního obchodu meritorní. Dovoz zemědělského a potravinářského zboží v ostatních celních režimech byl méně významný než korespondující vývoz. Průměrně ročně dosahoval 4 003,3 mil. Kč. Od roku 1999 do roku 2003 se zvýšil o 1 510,2 mil. Kč (tzn. o 52,7 %), resp. meziročně vzrůstal 7

14 v průměru o 377,6 mil. Kč. Podíl agrárního zboží na celkovém dovozu ČR také setrvale klesá. V roce 2003 byl pouze 5,2 %. Bilance českého agrárního zahraničního obchodu se také v hodnoceném pětiletí zhoršovala. Průměrné roční pasivum (BR) činilo ,7 mil. Kč. Od roku 1999 do roku 2003 se toto pasivní saldo zvýšilo o 22,3 %, resp. průměrně ročně se schodek prohluboval o 1 158,7 mil. Kč. V průběhu celé poloviny dekády se zvýšil o 4 634,6 mil. Kč. Vztah vývozu a dovozu, vyjádřený stupněm krytí dovozu vývozem víceméně stagnoval. V r bylo vývozem pokryto 66 % hodnoty odpovídajícího dovozu, v roce 2003 bylo toto krytí zhruba stejné. Průměrný stupeň krytí dovozu vývozem za celou polovinu dekády byl 68,3 6 (tab. 1, příl.). Bilance AZO v režimu volného oběhu zboží byla ještě méně příznivá. Průměrný roční schodek v období činil ,2 mil. Kč a byl tudíž o 5 261,5 mil. Kč vyšší než odpovídající záporné saldo AZO bez rozlišení celních režimů. Bilanční schodek (VO) se v hodnoceném období zvýšil celkem o 6 582,2 mil. Kč (tj. o 26,3 %), resp. o 1 645,6 mil. Kč průměrně ročně. Prohlubování schodku bilance je patrné také v relativním vyjádření. Stupeň krytí dovozu vývozem (VO) za celé pětiletí byl pouze 58,0 %, v posledním sledovaném roce poklesl dokonce na pouhých 54,8 % (tab. 2, příl.). Agrární zahraniční obchod v ostatních celních režimech byl naopak v analyzovaném pětiletí aktivní. Průměrné roční aktivum dosáhlo 5 261,5 mil. Kč. Od roku 1999 do roku 2003 vzrostlo celkem o 1 947,6 mil. Kč, průměrný roční přírůstek činil 486,9 mil. Kč. Tomu také odpovídalo relativní vyjádření proporcí vývozu a dovozu. Stupeň krytí dovozu vývozem byl v roce ,4 %, v roce 2003 nepatrně poklesl na 240,4 % (tab. 3, příl.). 4 Teritoriální skladba 4.1 Evropská unie Tradičně nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner českého agrárního sektoru EU participoval na obratu AZO bez rozlišení celních režimů ve sledovaném období 45,9 %, přičemž se tento podíl v letech 2002 a 2003 o cca 1,2 % zvýšil. Bylo to především důsledkem pokračující reciproční liberalizace významného zbožového segmentu AZO 7 (tab. 8 příl.). Obchod s EU-15 s agrárním zbožím (BR) byl v letech v průměru za rok realizován za ,8 mil. Kč. V průběhu sledované poloviny dekády vzrostl obrat o ,0 mil. Kč (o 27,6 %), tj. o 3 110,8 mil. Kč průměrně ročně. Z celkového obratu AZO s EU-15 bylo v hodnoceném období 88,4 % jeho hodnoty realizováno v režimu volného oběhu zboží. 6 7 Stupeň krytí dovozu vývozem je vyjadřován podílem hodnoty vývozu na hodnotě dovozu. Tzv. Dvounulová varianta a Double Profit. 8

15 Roční obrat českého AZO s EU-15 v režimu volného oběhu zboží činil průměrně ,0 mil. Kč a od roku 1999 do roku 2003 se zvýšil o 8 720,0 mil. Kč (resp. o 21,1 %, tedy zřetelně méně než odpovídající ukazatel AZO BR). Průměrný roční vzestup hodnoty obratu AZO v této teritoriální relaci byl 2 180,0 mil. Kč. Na celkové hodnotě českého agrárního ZO bez rozlišení celních režimů participoval obchod s EU-15 (VO) rovněž 45,9 %. Podíl EU-15 na českém agrárním vývozu bez rozlišení celních režimů v hodnoceném pětiletí stagnoval. Státy unie ale nebyly nejvýznamnější destinací vývozu tohoto zboží. Podíl zemí CEFTA na agrárním exportu byl v průběhu celého sledovaného období o 1,2 až 4,9 % vyšší (tab. 8, příl.). Průměrná roční hodnota vývozu agrárního sektoru ČR do EU (BR) činila ,0 mil. Kč a od roku 1999 do roku 2003 vzrostla o 3 518,0 mil. Kč, tzn. o 879,5 mil. Kč ročně. Dynamika růstu exportu (BR) do EU v analyzované polovině dekády (+22,9 %) byla tedy mírně vyšší než u celkového agrárního exportu (+22,7 %). Tento výsledek byl však ovlivněn aktivními obchodními operacemi v ostatních celních režimech. Přírůstek zemědělsko potravinářského vývozu v režimu volného oběhu zboží byl naopak nízký a neodpovídal předpokladům, které byly ovlivněny již zmíněnou oboustrannou liberalizací tohoto segmentu obchodu po roce Hodnota českého agrárního vývozu do EU-15 v režimu volného oběhu zboží v letech činila ,0 mil. Kč průměrně ročně. V průběhu pětiletí vzrostla ale pouze o 1 103,0 mil. Kč (o 8,8 %), tzn. zvyšovala se jen o 275,8 mil. Kč (resp. o 2,2 %) průměrně ročně. Sledovaný export participoval na agrárním vývozu do EU-15 bez rozlišení celních režimů pouze 75,9 %. Naproti tomu dovoz z EU-15 se po uzavření liberalizačních dohod Dvounulová varianta a Double profit zvyšoval rychle. V období byla průměrná roční hodnota českého agrárního importu (BR) z EU ,8 mil. Kč a od počátku pětiletí do roku 2003 se zvýšila celkem o 8 925,0 mil. Kč (tzn. o 30,1 %). Průměrný meziroční přírůstek tudíž činil 2 231,3 mil. Kč. Byl tedy nejen podstatně vyšší než paralelní přírůstek vývozu (nominálně i procenticky), ale byl také procenticky zřetelně vyšší než přírůstek celkového českého agrárního dovozu v odpovídajícím období, který dosáhl za celé pětiletí jen 22,6 %. Zhoršování schodku bilance AZO ČR s EU-15 bylo tedy částečně kompenzováno růstem aktiva v ostatních teritoriálních relacích. Agrární dovoz v režimu volného oběhu zboží participoval na celkovém dovozu z EU-15 (BR) mnohem víc než vývoz. Za celé sledované pětiletí činil tento podíl 94,8 %. Pasivní obchodní operace v agrárním sektoru v ostatních celních režimech nebyly tudíž pro subjekty v EU-15 příliš zajímavé. Průměrná roční hodnota importu zemědělských a potravinářských produktů z EU-15 (VO) v analyzovaném období byla ,0 mil. Kč. Od počátku pětiletí do roku 2003 se zvýšila celkem o 7 617,0 mil. Kč, meziroční přírůstek byl tedy v průměru 1 904,3 mil. Kč. Porovnáme-li průměrné roční zvýšení českého agrárního dovozu (VO) s odpovídajícím přírůstkem vývozu zjišťujeme, že hodnota dovozu z EU-15 přirůstala 9

16 průměrně o 1 628,5 mil. Kč více než hodnota vývozu. Průměrný meziroční přírůstek agrárního dovozu z EU-15 ve sledovaném období byl téměř sedmkrát vyšší než paralelní přírůstek vývozu. Je tedy evidentní, že liberalizace agrárního obchodu mezi EU-15 a ČR po roce 2000 přinesla jednoznačně zlepšení bilance pouze státům unie. Tradičně pasivní bilance agrárního obchodu se státy EU-15 se vlivem liberalizačních dohod nezlepšila, schodek naopak rychle narůstal. Průměrné roční pasivní saldo (BR) činilo v posuzované polovině dekády ,8 mil. Kč a od r do r se zvýšilo o mil. Kč (resp. o 37,9 %), tzn. průměrně ročně přirůstalo o 1 351,8 mil. Kč. Stupeň krytí zemědělskopotravinářského dovozu z EU-15 vývozem (BR) za celé období činil 51,5 %, měl však klesající tendenci. V roce 1999 byl 51,9 %, v roce 2003 již pouze 49,0 %. Bilanční schodek AZO v této relaci se zvyšoval rychleji, než odpovídající obrat a růst pasiva vykazoval ze všech ukazatelů nejvyšší dynamiku. Přitom byly bilanční výsledky AZO s EU-15 bez rozlišení celních režimů vylepšovány obchodními operacemi v ostatních celních režimech. Bilanční schodek AZO ČR se státy EU-15 v režimu volného oběhu zboží činil v průměru ,0 mil. Kč ročně a za sledovaných pět let vzrostl o 6 514,0 mil. Kč, tzn. o 40,4 %. Průměrné meziroční zvýšení bylo tedy 1 628,5 mil. Kč. Pasivní saldo (VO) participovalo na celkovém (BR) schodku AZO v této teritoriální relaci 114,8 %. V období vzrůstalo dvakrát rychleji než odpovídající obrat. Stupeň krytí dovozu vývozem do EU-15, který byl za celé období 41,0 % rychle klesal, ze 43,8 % v roce 1999 na pouhých 37,6 % v roce Tab. 4 - Dynamika růstu (poklesu) vývozu a dovozu v teritoriálním spektru ( roční zvýšení v letech , v %) Dynamics of increase (decrease) of exports and imports in territorial structure (average annual increase in the period of 1999 to 2003, in %) EU EU OSVTE OCDME CEFTA CEFTA SR Slovakia PR Poland MR Hungary Obrat/Turnover: BR/IR 1) 6,90 0,96 8,74 5,27 13,23 10,18-6,20 3,47 VO/FR 2) 5,28-0,04 8,60 6,31 11,79 8,22-4,50 4,91 Vývoz/Export: BR/IR 1) 5,71 6,39 8,69 3,18 16,26 44,35-8,00 3,45 VO/FR 2) 2,19 3,91 8,70 4,61 13,13 38,13-6,66 4,27 Dovoz/Import: BR/IR 1) 7,52-0,50 8,78 8,92 10,85 1,70 +18,13 3,48 VO/FR 2) 6,63-0,84 8,50 8,65 10,93 1,17 +21,45 5,27 1) Irrespective of customs regimes 2) In a regime of free circulation of goods Pramen/Source: Celní statistika Zpracoval/Processed by: P. Tuček SNS CIS RZ DC 4.2 Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) Obrat AZO se státy CEFTA se v hodnoceném období dynamicky zvyšoval. Průměrně ročně činil ,4 mil. Kč (BR) a zvýšil se celkem o mil. Kč, tzn. o 34,9 %. 10

17 Průměrný meziroční přírůstek hodnoty AZO (BR) v této relaci dosáhl 2 542,8 mil. Kč a protože dynamika růstu obchodu se signatářskými státy byla nadprůměrná, zvyšoval se i jejich podíl na celkovém obratu českého AZO (tab. 9, příl.). Z uvedeného objemu obchodu bylo 87,7 %, resp ,0 mil. Kč průměrně ročně realizováno v režimu volného oběhu zboží. Ten od r do r vzrostl o 8 858,0 mil. Kč (o 34,4 %), resp. průměrně ročně o 2 214,5 mil. Kč (o 8,6 %). Podíl zemí CEFTA na českém AZO (VO) se v uplynulém pětiletí zvýšil ze 28,5 na 32,0 %. V této teritoriální relaci byl zahraniční obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty aktivní, hodnota vývozu převyšovala hodnotu dovozu. Průměrně ročně jsme v letech exportovali (BR) do zemí CEFTA agrární zboží za ,4 mil. Kč. Vývoz vzrostl celkem o 5 534,0 mil. Kč (o 34,8 %), což odpovídá střednímu ročnímu přírůstku 1 383,5 mil. Kč (8,7 %). Podíl zemí CEFTA na celkovém českém agrárním exportu (BR) se přitom zvýšil ze 40 % na 44 % (tab. 9, příl.). Z uvedené hodnoty vývozu bylo 80,6 % realizováno v režimu volného oběhu zboží. Znamená to, že jsme průměrně ročně do zemí CEFTA exportovali (VO) agrární produkty za ,6 mil. Kč. Tento vývoz se od roku 1999 do r zvýšil o 4 497,0 mil. Kč (tj. o 34,8 %), průměrně ročně vzrůstal o 1 124,3 mil. Kč. Na celkovém agrárním vývozu ČR participovaly státy CEFTA 42,4 %, přičemž význam této destinace se během hodnoceného pětiletí zvýšil. Svědčí o tom nadprůměrná dynamika růstu hodnoty vývozu (tab. 4) a zřetelné zvýšení podílu této teritoriální skupiny na celkovém exportu AZO (tab. 11, příl.). Průměrný roční přírůstek hodnoty agrárního vývozu do zemí CEFTA bez rozlišení celních režimů byl o 57,3 % vyšší než odpovídající zvýšení hodnoty exportu do EU-15, v rovině obchodních operací v režimu volného oběhu zboží však roční přírůstek exportu do CEFTA byl více než čtyřnásobný v porovnání s korespondujícím zvýšením vývozu do EU-15. Toto porovnání je významné zejména na pozadí skutečnosti, že v analyzovaném období byl obchod s EU ve sledovaném zbožovém segmentu významně liberalizován. Dovoz ze států CEFTA činil průměrně ročně ,2 mil. Kč (BR). Na odpovídajícím celkovém importu zemědělskopotravinářských produktů se země CEFTA v období podílely 21,4 až 24,0 %, přičemž se tento podíl zvyšoval. Za uvedených pět let se hodnota agrárního dovozu ČR z této skupiny zemí zvýšila o 4 637,0 mil. Kč (o 35,1 %), roční průměrný přírůstek tedy činil 1 159,3 mil. Kč (BR). V režimu volného oběhu zboží dosahovala hodnota ročního agrárního dovozu ze zemí CEFTA v průměru ,0 mil. Kč, což odpovídalo 96,8 % hodnoty dovozu bez rozlišení celních režimů. Od r do r se import (VO) z této skupiny zemí zvýšil o 4 361,0 mil. Kč (o 34,0 %), nominálně činil tento průměrný přírůstek 1 090,3 mil. Kč ročně. CEFTA participovala na celkovém agrárním dovozu ČR (VO) v analyzované polovině dekády 11

18 23,1 %, přičemž také v tomto případě vzrůstal podíl signatářských zemí na celkovém dovozu ze 22,2 % na 24,6 %. Bilance českého AZO se zeměmi CEFTA vykazovala aktivum v průměrné výši 4 182,0 mil. Kč ročně (BR). Výše aktiva (BR) ovšem meziročně kolísala a v roce 2002 a 2003 došlo v porovnání s uvedeným průměrem k jeho poklesu o 823,0, resp. 569,0 mil. Kč. Bilanční přebytek AZO s touto skupinou zemí v režimu volného oběhu byl však podstatně nižší. Průměrně ročně dosáhl pouze 912,2 mil. Kč, což bylo jen 21,8 % aktiva obchodní bilance bez rozlišení celních režimů. Od roku 2000 do r se navíc tento dílčí přebytek snížil o 1 729,0 mil. Kč, tzn. o 88,7 %. Stupeň krytí agrárního dovozu ze zemí CEFTA vývozem (BR) za celé sledované období byl 127,5 %, vzhledem k tomu, že však rozhodující část aktiva byla vytvořena v obchodních operacích v ostatních celních režimech, v režimu volného oběhu zboží dosáhlo krytí vývozu dovozem z této teritoriální skupiny pouze 106,2 %. (tab. 8, 9, 10 a 11, příl.). 4.3 Slovenská republika Mezi členskými státy CEFTA byla pro český agrární sektor rozhodujícím obchodním partnerem Slovenská republika. Na celkovém objemu agrárního obchodu ČR (BR) participovala SR 15,8 %, na obratu se zeměmi CEFTA 52,0 %. Obrat se Slovenskem (BR) v daném zbožovém sektoru činil v hodnoceném období ,8 mil. Kč průměrně ročně a zvýšil se o 3 377,0 mil. Kč (o 21,1 %), roční přírůstek tedy byl 844,3 mil. Kč. Z celkového agrárního obchodu v této teritoriální relaci bylo 87,8 %, resp ,2 mil. Kč průměrně ročně realizováno v režimu volného oběhu zboží. Zemědělskopotravinářský obchod se Slovenskem v tomto režimu se na celkovém obratu AZO se státy CEFTA podílel 52,1 %, na celkovém českém agrárním obchodě v odpovídajícím režimu pak 15,7 %. Tento podíl nicméně dost výrazně meziročně kolísal (tab. 11, příl.). Od roku 1999 do roku 2003 vzrostla hodnota sledovaného obchodu se SR celkem o 3 468,0 mil. Kč (o 25,2 %), průměrný meziroční růst tedy činil 867,0 mil. Kč. Český agrární vývoz do této destinace měl průměrnou roční hodnotu ,6 mil. Kč (BR), resp ,4 mil. Kč (VO). Vývoz bez rozlišení celních režimů vzrostl ve sledovaném pětiletí o 1 291,0 mil. Kč (o 12,7 %), průměrně se tudíž zvyšoval o 322,8 mil. Kč za rok. Slovensko bylo tedy trhem, na který směřovalo 24,4 % (BR), resp. 24,9 % (VO) celkového zemědělskopotravinářského vývozu. Na celkové hodnotě agrárního exportu do zemí CEFTA participovalo Slovensko 58,0 % (BR), resp. 58,8 % (VO). Dynamika růstu vývozu na Slovensko v režimu volného oběhu zboží byla vyšší než u paralelního vývozu v ostatních celních režimech. Hodnota vývozu v této relaci (VO) vzrostla v r proti roku 1999 o 1 474,0 mil. Kč (tj. o 18,5 %), což bylo 368,5 mil. Kč průměrně ročně. Český agrární vývoz na Slovensko již ale po roce 2000 klesal. 12

19 Dovoz zemědělských produktů a potravin ze Slovenska se ve sledovaném období naopak zvyšoval rychleji. Průměrně ročně jsme bez rozlišení celních režimů importovali toto zboží za 6 745,2 mil. Kč, v režimu volného oběhu za 6 613,8 mil. Kč. V analyzované polovině dekády ale jeho hodnota vzrostla o 2 068,0 mil. Kč (o 35,7 %) (BR), resp. o 1 994,0 mil. Kč (34,6 %) (VO), meziroční přírůstky byly tedy v průměru 521,5 mil. Kč (BR), resp. 498,5 mil. Kč (VO). Mezi dodavateli agrární produkce na český trh mělo Slovensko menší význam. Z celkového objemu českého importu zemědělskopotravinářských produktů bylo na Slovensku nakoupeno pouze 10,0 % (BR), resp. 10,4 % (VO) a na celkových agrárních dovozech ze zemí CEFTA se SR podílela 44,3 % (BR), případně 44,9 % (VO). Bilance v analyzovaném zbožovém segmentu zahraničního obchodu se Slovenskem byla jak bez rozlišení celních režimů tak v režimu volného oběhu zboží aktivní. Výše aktiva činila průměrně ročně 4 507,4 mil. Kč (BR), resp ,6 mil. Kč (VO). Aktivum VO se podílelo na celkovém bilančním přebytku (BR) pouze 57,2 %. Po roce 2001 se nicméně obecně pozitivní výsledek AZO se Slovenskem zhoršoval, aktivum (VO) do roku 2003 pokleslo o 2 278,0 mil. Kč. V porovnání s rokem 1999 byl bilanční přebytek tohoto obchodu na konci sledovaného období o 520,0 mil. Kč menší. Stupeň krytí agrárního vývozu na Slovensko odpovídajícím dovozem byl za celé pětiletí 166,8 % (BR), resp. 139,0 % (VO). V roce 2003 se však dost výrazně snížil na 144,4 % (BR), resp. 122,0 % (VO) (tab. 8, 9, 10 a 11, příl.). 4.4 Polsko Význam Polska v českém agrárním zahraničním obchodě v hodnoceném pětiletí výrazně vzrůstal. Hodnota AZO ČR s Polskem dosáhla ročního průměru ,2 mil. Kč (BR), resp ,8 mil. Kč (VO). Obrat v režimu volného oběhu zboží se na obratu bez rozlišení celních režimů podílel 84,1 %. Uvedený objem AZO s Polskem činil 9,1 % (BR), resp. 8,7 % (VO) celkového obratu AZO ČR, na celkovém obratu sledované zbožové výseče ZO se zeměmi CEFTA participovalo Polsko 30,1 % (BR), resp. 28,8 % (VO). Dynamika růstu agrárního obchodu s Polskem byla v hodnocené polovině dekády vysoká. Od roku 1999 do r se obrat (BR) zvýšil o 3 973,0 mil. Kč, tedy o 52,9 %, tzn. vzrůstal průměrně ročně o 999,3 mil. Kč. Tento meziroční přírůstek byl o 149,0 mil. Kč vyšší než odpovídající přírůstek v obchodu se Slovenskem. V režimu volného oběhu zboží vzrostl obrat obchodu s Polskem o 3 093,0 mil. Kč (tj. o 47,2 %), což odpovídá průměrnému ročnímu zvýšení o 773,3 mil. Kč. Průměrná roční hodnota agrárního vývozu (BR) do Polska byla 5 274,8 mil. Kč. Na celkovém českém vývozu zemědělskopotravinářského zboží (BR) se polská destinace podílela 11,4 %, na odpovídajícím exportu do zemí CEFTA participoval polský trh 27,2 %. Hodnota tohoto vývozu se od roku 1999 do r zvýšila celkově o 2 151,0 mil. Kč (o 65,0 %), 13

20 průměrný roční přírůstek činil 537,8 mil. Kč. Z uvedených hodnot exportu bez rozlišení celních režimů bylo pouze 73,7 % realizováno v režimu volného oběhu zboží. Více než čtvrtinu vývozu v této destinaci představovaly operace v ostatních celních režimech. Polsko bylo tedy teritoriem s nadprůměrným podílem OCR ve vzájemné obchodní výměně agrárního zboží. Průměrně ročně jsme do Polska v hodnoceném pětiletí v režimu volného oběhu zboží vyvezli agrární produkty za 3 888,6 mil. Kč. Tento vývoz vzrostl o 1 354,0 mil. Kč (tzn. o 52,5 %), průměrný meziroční přírůstek byl 338,5 mil. Kč. Z celkové hodnoty agrárního exportu (VO) ČR bylo v Polsku realizováno 10,5 %, na vývozu do zemí CEFTA participovalo Polsko 24,9 %. Agrární dovoz z Polska bez rozlišení celních režimů činil v průměru 5 131,4 mil. Kč ročně. Z této hodnoty představoval import v režimu volného oběhu zboží 94,8 %. Polsko se na celkovém českém agrárním dovozu (BR) podílelo 7,6 %, na celkovém dovozu ze států CEFTA 33,7 %. Také růst dovozu byl velmi dynamický. Od r do r se jeho hodnota (BR) zvýšila celkem o 1 822,0 mil. Kč (o 43,4 %), průměrný roční přírůstek byl 455,5 mil. Kč. V režimu volného oběhu zboží činil průměrný roční agrární dovoz z Polska 4 866,2 mil. Kč, což ve sledovaném období odpovídalo 7,6 % celkového českého agrárního dovozu, resp. 33,1 % dovozu ze států CEFTA. Dovoz z tohoto teritoria (VO) vzrostl celkově o 1 739,0 mil. Kč, tzn. o 43,7 %. Průměrné meziroční zvýšení bylo 434,8 mil. Kč. Bilance agrárního obchodu ČR s Polskem byla ve sledovaném období celkově (BR) aktivní díky relativně vysokému aktivu obchodu v ostatních celních režimech. Bez rozlišení celních režimů dosáhlo průměrné roční aktivum 143,4 mil. Kč. Meziročně však bilanční výsledky kolísaly a celkový přebytek byl důsledkem vysokého aktiva v roce 2000 (tab. 8, příl.). V režimu volného oběhu zboží vykázal český AZO s Polskem v období celkové pasivum v ročním průměru 977,6 mil. Kč. Pouze v roce 2000 byla hodnota našeho agrárního exportu do Polska vyšší než hodnota dovozu (tab. 10, příl.). 4.5 Maďarsko Maďarsko bylo ve sledovaném období třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem českého agrárního sektoru. Obrat AZO s Maďarskem činil průměrně ročně (BR) 4 126,6 mil. Kč, což bylo 11,9 % z celkové hodnoty objemu sledovaného obchodu se státy CEFTA, resp. 3,6 % hodnoty obratu celého AZO ČR. Od roku1999 do roku 2003 obrat obchodu s Maďarskem v hodnoceném zbožovém segmentu výrazně vzrostl o mil. Kč, tzn. o 40,7 %. Odpovídá to průměrnému meziročnímu zvýšení o 360,5 mil. Kč. Obrat agrárního obchodu s Maďarskem v režimu volného oběhu zboží tvořil 94,0 % výše uvedené hodnoty obchodu (BR). Dosáhl průměrně ročně 3 880,0 mil. Kč, během pětiletí 14

21 vzrostl o mil. Kč (o 32,9 %) při průměrném meziročním přírůstku 284,0 mil. Kč. Na celkovém AZO ČR (VO) participovalo Maďarsko 3,9 %, na odpovídajícím obratu se státy CEFTA 12,8 %. Pozitivním rysem vývoje zemědělskopotravinářského zahraničního obchodu s Maďarskem v hodnocené polovině dekády je skutečnost, že jeho dynamizujícím faktorem byl náš vývoz. Ten dosáhl průměrné roční hodnoty 1 266,6 mil. Kč (BR), resp ,6 mil. Kč (VO) a vzrostl v prvém vymezení (BR) o 1 249,0 mil. Kč, tj. o 177,4 %, v druhém případě (VO) o 1 005,0 mil. Kč tzn. o 152,5 %. Průměrné meziroční zvýšení hodnoty tohoto vývozu nominálně činilo 312,3 mil. Kč (BR), resp. 251,3 mil. Kč (VO). Na celkovém agrárním vývozu participovalo Maďarsko 2,7 % (BR), resp. 3,0 % (VO), na korespondujícím vývozu do zemí CEFTA 6,5 % (BR), příp. 7,0 % (VO). Z celkového hodnoty agrárního exportu na maďarský trh bylo 86,1 % realizováno v režimu volného oběhu zboží a 13,9 % v ostatních celních režimech. Dovoz z Maďarska byl realizován za 2 860,0 mil. Kč (BR), resp ,4 mil. Kč (VO) průměrně ročně. Hodnota dovozu v režimu volného oběhu zboží činila 97,5 % celkového (BR) dovozu v této relaci. Naproti dynamickému růstu exportu se import agrárních produktů v období zvýšil jen nevýrazně. Bez rozlišení celních režimů to bylo o 193 mil. Kč (6,8 %) celkem (tzn. průměrně ročně pouze o 48,3 mil. Kč), v režimu volného oběhu zboží pouze o 131 mil. Kč (o 4,7 %), resp. jen o 32,8 mil. Kč průměrně ročně. Dovoz z Maďarska odpovídal 18,8 % (BR), resp. 19,0 % (VO) hodnoty dovozu ze všech čl. zemí CEFTA a na celkovém importu agrárních produktů participovala tato země 4,2 % (BR), příp. 4,4 % (VO). Předstih růstu vývozu před zvyšování dovozu vedl ke zlepšení bilance AZO s touto zemí CEFTA. Přesto byl průměrný roční schodek odpovídající platební bilance poměrně vysoký. Bez rozlišení celních režimů činil průměrně ročně 1 593,4 mil. Kč. Od počátku pětiletí nicméně záporné saldo pokleslo o mil. Kč, tzn. o 49,5 %. Průměrné meziroční snížení bylo 264,0 mil. Kč. Úměrně tomuto vývoji se také zvyšoval odpovídající stupeň krytí dovozu vývozem. Za celé období byl 44,3 % (BR), resp. 39,1 % (VO). V roce 1999 však ještě tento poměr (VO) činil pouze 23,6 %, v roce 2003 již 56,8 %. 4.6 Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Obrat AZO s ostatními státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE), mezi nimiž figurují tak významné trhy, jako USA, Kanada, Austrálie, resp. Nový Zéland, je relativně malý. Bez rozlišení celních režimů činil ve sledovaném období pouze mil. Kč ročně, v režimu volného oběhu zboží průměrně 5 208,8 mil. Kč za rok. Na obratu celého AZO participoval obchod s OSVTE 5,1 % (BR), resp. 5,2 % (VO). Zvýšení obratu (BR) ve sledovaném pětiletí o 205 mil. Kč (tj. o 3,8 %, resp. 51,3 mil. Kč průměrně ročně) bylo zanedbatelné a bylo docíleno jen díky obchodním operacím v ostatních celních režimech. 15

22 Objem agrárního obchodu s OSVTE v režimu volného oběhu zboží, který se podílel na celkovém obratu (BR) jen 90,6 %, se na konci období o 8,0 mil. Kč snížil. Agrární vývoz do OSVTE byl málo významný. Jeho roční průměrná hodnota byla jen mil. Kč (BR), resp ,6 mil. Kč (VO). Na celkovém agrárním vývozu ČR participovala tato destinace 2,8 % (BR), resp. 2,9 % (VO). Export do OSVTE se od roku 1999 do r zvýšil o 289,0 mil. Kč, tzn. o 25,6 % (BR), resp. o 162,0 mil. Kč (15,7 %) v režimu volného oběhu zboží. Průměrný roční přírůstek hodnoty sledovaného vývozu činil 72,3 mil. Kč (BR), resp. 40,5 mil. Kč (VO), přičemž vývoz v režimu volného oběhu zboží se na celkové hodnotě vývozu v této destinaci (BR) podílel průměrně 83,9 %. Jakkoliv je hodnota sledovaného vývozu do OSVTE s ohledem na velikost trhů velmi nízká, je jejich malý podíl vysvětlitelný vysokou náročností odběratelů, nadprůměrnou konkurencí a všeobecnou obtížností na trh OSVTE proniknout. Na rozdíl od jiných destinací (zejména mezi rozvojovými zeměmi) nejsou OSVTE (až na výjimky, zejména komoditní) pro český agrární sektor trhem příliš perspektivním. Rozhodujícími trhy v této teritoriální skupině jsou USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Jde o země s nejvyspělejšími agrárními sektory na světě. Vývoz zemědělských surovin a polotovarů do těchto destinací je (také s ohledem na vysoké dopravní náklady) téměř nereálný. Většina světových vývozců hotových potravinářských výrobků usiluje o to, umístit svůj sortiment v těchto destinacích. V minulosti byly na trh USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu úspěšně exportovány především české národní speciality (pivo, šunka, některé konzervované masné výrobky, bryndza, znojemské okurky, Becherovka, Slivovice a zpracované ovocné výrobky), přičemž dovozci byly převážně firmy ve vlastnictví českých krajanů a české, resp. slovenské národní restaurace (např. Lippert, Vašata atd.). Hodnota dovozu zemědělskopotravinářských produktů z OSVTE se v letech naopak snižovala. Dovoz se realizoval v průměru za 4 469,0 mil. Kč ročně (BR), což bylo 6,6 % hodnoty celkového českého agrárního dovozu a snižoval se ročně průměrně o 21,0 mil. Kč. Celkově byl koncem sledovaného pětiletí o 84,0 mil. Kč, resp. o 2,0 % nižší než v roce V režimu volného oběhu zboží bylo importováno z OSVTE zboží za 4 134,2 mil. Kč ročně. Tento import odpovídal 6,5 % hodnoty celkového zemědělskopotravinářského dovozu (VO). Jeho výše poklesla v analyzované polovině dekády o 170,0 mil. Kč (tzn. o 4,2 %), průměrně ročně se tedy snižovala o 42,5 mil. Kč. Přitom dovoz v tomto celním režimu odpovídal 92,5 % celkového agrárního dovozu (BR) v této teritoriální relaci. V zahraničním obchodě se zemědělskými produkty a potravinami s OSVTE jsme byli v hodnoceném období tradičně vysoce pasivní. Stupeň krytí dovozu vývozem byl v průměru jen 28,7 % (BR), resp. 26,0 % (VO). Průměrný roční bilanční schodek dosáhl mil. Kč (BR), resp ,6 mil. Kč (VO). Vzhledem k uvedenému průběžnému poklesu hodnoty dovozu při paralelním mírném zvyšování vývozu se nicméně pasivní saldo v této teritoriální 16

23 relaci snižovalo. V průběhu hodnocených pěti let pokleslo o 373 mil. Kč, tj. o 12,0 % (BR), resp. o 332 mil. Kč, tzn. o 10,9 % (VO). 4.7 Rozvojové země Objem agrárního obchodu s rozvojovými zeměmi se v hodnoceném pětiletí snižoval. Přestože ani do roku 1999 neodpovídal podíl RZ na českém AZO kapacitě těchto trhů, jejich atraktivnosti pro českou agrární produkci, tradicím a v minulosti získaným zkušenostem exportujících domácích subjektů, ani pozicím a image české produkce na trzích některých RZ (Blízký a Střední východ, severní Afrika, Latinská Amerika), došlo v letech k dalšímu poklesu jejich významu v českém AZO (tab. 9 a 11, příl.). Příčin tohoto nežádoucího trendu je nesporně více. Patří k nim mj. vyšší rizikovost obchodních operací v této relaci, neschopnost mnohých exportujících subjektů poskytovat úvěr, rizika na úseku přepravy, balení, hygieny a v neposlední řadě nezkušenost mnohých domácích exportérů s prací na těchto trzích. Přesto jde o teritoria jednoznačně perspektivní, potenciálně nejzajímavější destinace zejména pro potravinářskou produkci a trhy s relativně nejmenšími náklady na překonání konkurence. Vysoký podíl evropských zemí ve skladbě českého vývozu (86 až 89 %), ale zejména jednoznačná orientace na země SVE a EU je riskantní a perspektivně neracionální. Optimálně koncipovaná zahraničně-obchodní strategie směřuje obvykle k větší diverzifikaci jak odběratelských, tak i dodavatelských trhů. Obrat AZO ČR s rozvojovými zeměmi v letech činil průměrně ročně ,2 mil. Kč (BR), resp ,4 mil. Kč (VO). Na celkovém obratu AZO se tyto země podílely 12,4 % (BR), resp. 13,0 % (VO). V průběhu analyzovaných pěti let došlo sice k určitému zvýšení hodnoty obchodu s RZ celkem o 1 791,0 mil. Kč (13,9 %), resp. 447,8 mil. Kč průměrně ročně bez rozlišení celních režimů a o 991,0 mil. Kč (8,0 %) tzn. o 247,8 mil. Kč průměrně ročně v režimu volného oběhu zboží, tento přírůstek byl však v porovnání s růstem AZO podprůměrný a zdaleka neodpovídal sorpci trhů RZ. Průměrná hodnota exportu agrární produkce do RZ byla pouze 2 730,2 mil. Kč (BR), event ,2 mil. Kč (VO) ročně. Na celkovém vývozu analyzovaného zbožového segmentu ZO participovaly trhy RZ jen 5,9 % (BR), příp. 7,2 % (VO). Průměrné roční přírůstky hodnoty vývozu do této destinace byly nízké. Činily pouze 80,3 mil. Kč (BR), resp. 57,3 mil. Kč (VO). Hodnota vývozu do RZ ve sledované polovině dekády tudíž vzrostla celkem o 321,0 mil. Kč (13,8 %) (BR) a 229 mil. Kč (10,0 %) (VO). Rozvojové země byly dodavateli 16,8 % veškerého českého agrárního dovozu (BR). Průměrná roční hodnota dovozu z této skupiny zemí (BR) v období byla mil. Kč a zvýšila se během sledovaného pětiletí celkově o 1 470,0 mil. Kč (o 13,9 %), resp. průměrně ročně o 367,5 mil. Kč. Dovoz realizovaný z RZ v režimu volného oběhu zboží se uskutečňoval v průměru za ,2 mil. Kč ročně a paralelně vzrůstal o 190,5 mil. Kč za 17