Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Transkript

1 Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy

2

3 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A OBSAH 1 Úvod Seznam použitých zkratek Specifika kraje Demografická a socioekonomická struktura Struktura podle velikosti obcí Struktura obyvatelstva Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání Uplatnění absolventů Průměrná mzda podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání Mzdy pedagogických pracovníků Jednotkové výdaje na žáka Předškolní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu dětí a pedagogických pracovníků Vzdělávání cizinců Speciální předškolní výchova Základní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální základní vzdělávání Rozložení žáků v posledním ročníku povinné školní docházky Střední vzdělávání Rozložení žáků na SŠ Gymnázia Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborné školy Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborná učiliště Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální střední vzdělávání

4 P R A H A O B S A H 7 Vyšší odborné vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu studentů a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Vysokoškolské vzdělávání Počet škol a fakult Počet studentů na veřejných vysokých školách Nově zapsaní studenti na vysoké školy v roce PISA Informace o žácích v šetření PISA Počty žáků podle druhu školy, pohlaví, kraje a velikosti sídla školy Zázemí žáka Aspirace žáka Profil žáka podle vztahu ke škole, vztahu k matematice a používání počítačů Rozložení známek Výsledky v testech Rychlá šetření Spokojenost s kvalitou učitelského sboru Kvalifikace učitelů cizích jazyků Odborné učebny Maturita Cizí jazyky v MŠ Sociálně patologické jevy Příloha

5 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 1 ÚVOD 5 Cílem předkládané publikace je podat ucelený pohled na jednotlivé vzdělávací úrovně pražského regionu a sledovat různé souvislosti a trendy ovlivňující oblast vzdělávání. Zpráva obsahuje především informace o stavu a vývoji počtu žáků, tříd, škol a pedagogických pracovníků na každé úrovni vzdělávání, a to jednak v celorepublikovém kontextu, jednak z detailního pohledu kraje vzhledem k průměru celé. Ve třetí kapitole jsou popsány hlavní rysy demografické a socioekonomické struktury Prahy, jejichž charakteristika může přispět k vysvětlení regionálních odlišností mezi hlavním městem a ostatními kraji České republiky. Publikace je součástí projektu Evaluace, který spadá do programu JPD 3 (Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hlavní město ), na jehož základě je poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území Hlavního města Prahy. Publikace je hrazena z finančních prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy. Prezentovaná data a informace pocházejí z různých zdrojů; jedná se o propojení dílčích výstupů, které mohou být dále využity pro rozhodování v oblasti školství na centrální úrovni či při plánování a úpravách vzdělávací politiky v Praze. Projekt Profily krajů se realizoval na jaře 2007, bylo pro něj vymezeno období šesti školních let (2000/ /06). Navazuje na předchozích 13 profilů krajů, které byly vytvořeny v roce 2006 a zahrnovaly období pěti školních let (2000/ /05). Dne 24. září 2004 byl přijat zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna Podle znění nového školského zákona č. 561/2004 Sb. se změnila mimo jiné také školská terminologie. Jelikož účinnost zákona se týká posledního školního roku vymezeného v této publikaci (2005/06), je zde třeba zmínit některé změny, úpravy a zpřesnění, které zavedl školský zákon: název právnické osoby vykonávající činnost školy musí obsahovat označení druhu nebo typu školy (Zákon č. 561/2004 Sb., 8, odst.8); druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky; typy škol jsou odlišeny v rámci určitého druhu podle jejich zaměření (Zákon č. 561/2004 Sb., 7, odst. 3); stupně středního vzdělání jsou střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem (dosud střední odborné bez maturity), střední vzdělání s maturitní zkouškou (dosud úplné střední vzdělání s maturitou) (Zákon č. 561/2004 Sb., 58, odst. 1); děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst.1); nová právní úprava (Zákon č. 561/2004 Sb.) již nepočítá se samostatným vymezením druhů speciálních škol (např. speciální základní škola, zvláštní škola, pomocná škola, odborné učiliště, praktická škola) tak, jak jsou používány v této publikaci podle předchozího zákona (č. 29/1984 Sb.); z právního hlediska se tyto školy staly od školami druhově vymezenými s tím, že zvláštním typem základní školy zůstává pouze základní škola speciální (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst. 8, a 48), která byla zřízena pro žáky s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s autismem (dosud pomocná škola);

6 P R A H A Ú V O D dosavadní zvláštní škola je podle nového zákona základní školou (Zákon č. 561/2004 Sb., 185, odst. 3); podle vyhlášky č. 73/2005, 5 je možné používat název základní škola praktická pro účely označování základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dosud zvláštní škola). Dále v souvislosti s platností školského zákona došlo od školního roku 2005/06 ke změně ve vykazování počtu pedagogických pracovníků v použitém zdroji (Statistická ročenka školství 2005/06). K dispozici již nejsou počty pedagogů pouze na běžných MŠ, ZŠ a SŠ. Z tohoto důvodu jsou v následujících tabulkách a grafech data za pedagogické pracovníky těchto druhů škol pouze do roku 2004/05. Beze změn je vykazován jen počet pedagogických pracovníků na vyšších odborných školách, a proto jsou zahrnuta jejich data i za školní rok 2005/06. V textu byly podíly dětí, žáků, studentů, pedagogických pracovníků, cizinců a jejich změny ve sledovaném období na jednotlivých druzích škol ve většině případů zaokrouhleny na celá procenta či poloviny procent. Grafy označené písmeny A J se nacházejí v příloze. Zdroje dat ské ročenky školství Statistické ročenky školství 2000/ /06 Databáze ÚIV Web: Český statistický úřad 1.1 Seznam použitých zkratek ČSÚ ESCS ESF EU G ISEI ISPV IVT JPD 3 MŠ MŠMT OECD PISA RVP RŠ SOŠ SOU Spec.Š SPV SŠ ŠVP ÚIV VOŠ VŠ VŠPS ZŠ Česká republika Český statistický úřad index socioekonomického a kulturního statusu Evropský sociální fond Evropská unie gymnázium index statusu zaměstnání; vyšší hodnota odpovídá vyššímu statusu zaměstnání (např. vědci, ředitelé a vysoce kvalifikovaní specialisté mají vysoké hodnoty indexu, pomocná manuální povolání nízké hodnoty) Informační systém o průměrných výdělcích informatika a výpočetní technika Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) Programme for International Student Assessment Rámcový vzdělávací program Rychlé šetření střední odborná škola střední odborné učiliště speciální škola středisko praktického vyučování střední škola Školský vzdělávací program Ústav pro informace ve vzdělávání vyšší odborná škola vysoká škola Výběrové šetření pracovních sil základní škola 6

7 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 2 SPECIFIKA KRAJE 7 Každý region má svá určitá specifika, která ovlivňují jak celkový charakter kraje, tak podobu a trendy v oblasti školství v regionu. Tato specifika a odlišnosti od ostatních krajů, resp. průměru za celou, jsou podrobně analyzovány a popisovány v jednotlivých kapitolách této publikace. Zde je uveden pouze přehled některých z hlavních rysů Prahy, a to především vzhledem k ostatním krajům v roce 2005, případně ve školním roce 2005/06. Údaje o pedagogických pracovnících jsou vzhledem k výše uvedeným skutečnostem z roku 2004/05 (pouze data pedagogů na VOŠ jsou z roku 2005/06). Data z projektu PISA pocházejí z roku 2003, výběr z Rychlých šetření zahrnuje data během let : obecné: druhý nejlidnatější kraj, nejmenší rozloha, výrazně nejvyšší hustota obyvatel nejvyšší průměrný věk; nejvyšší nárůst populace 0 4letých, třetí nejvyšší nárůst populace 30 39letých a 60 69letých, nejnižší nárůst 50 59letých, naopak nejvyšší pokles populace 5 14letých, druhý nejvyšší pokles počtu 15 19letých a 40 49letých, populace 70letých a starších se jako jediná mezi kraji snížila nejvyšší podíl cizinců; největší zastoupení občanů z ostatních států, druhý nejvyšší podíl občanů s ruskou státní příslušností, nejnižší podíl občanů s vietnamskou státní příslušností v krajském srovnání nejvyšší podíly mužů i žen s terciárním a také se středním maturitním vzděláním nejvyšší míra ekonomické aktivity mezi kraji; nejvyšší u populace s terciárním vzděláním, třetí, resp. čtvrtá nejvyšší u lidí se středním odborným vzděláním bez maturity, resp. se základním vzděláním nejnižší míra nezaměstnanosti; nejnižší míra nezaměstnanosti absolventů ve všech kategoriích podle dosaženého vzdělání platy pedagogických pracovníků na středních školách (gymnáziích, SOŠ, SOU a spec. SŠ) dosáhly nejvyšší úrovně v porovnání s ostatními kraji, v mateřských školách druhé nejvyšší (rok 2004) nejvyšší jednotkové výdaje na žáka v mateřských a základních školách, druhé nejvyšší na speciálních školách mateřské školy: nejnižší počet mateřských škol na 1000 dětí druhý největší nárůst počtu dětí, pouze v Praze se zvýšil počet pedagogických pracovníků v mateřských školách v letech 2000/ /05 nejvyšší podíl dětí s cizí státní příslušností v mateřských školách; nejvyšší podíl dětí z ostatních států a s ruskou státní příslušností mezi kraji největší podíl zdravotně postižených dětí ve speciálních mateřských školách základní školy: nejnižší počet základních škol na 1000 dětí (i tříd na 100 dětí); největší procentuální úbytek počtu tříd nejvýraznější pokles počtu žáků, druhý největší pokles počtu pedagogických pracovníků v letech 2000/ /05; čtvrtý nejvyšší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka, přestože tento ukazatel zaznamenal třetí nejvyšší pokles nejvyšší podíl žáků učících se cizí jazyk; nejvyšší podíl žáků učících se anglický a francouzský jazyk, nejnižší podíl žáků učících se německý jazyk mezi kraji nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší, resp. druhý nejvyšší podíl žáků s rus-

8 P R A H A S P E C I F I K A K R A J E kou, resp. ukrajinskou státní příslušností, naopak druhé nejnižší zastoupení žáků s vietnamskou a slovenskou státní příslušností mezi kraji nejvyšší podíl zdravotně postižených žáků, kteří docházeli do základních škol pro žáky se zdravotním postižením; nejnižší podíl těchto žáků v základních školách praktických a speciálních střední školy: nejvyšší podíl žáků na gymnáziích a středních odborných školách, nejnižší podíl žáků na středních odborných učilištích mezi kraji druhý nejvyšší nárůst počtu tříd na gymnáziích; nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05 druhý nejnižší počet středních odborných škol na 1000 žáků; druhý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05, druhý nejvyšší nárůst počtu žáků, třetí nejvyšší navýšení počtu pedagogů v letech 2000/ /05 na středních odborných učilištích čtvrtý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka nejmenší podíl gymnaziálních žáků, kteří se učili pouze jeden cizí jazyk, druhý nejvyšší podíl žáků na SOU učících se 2 jazyky; na středních odborných školách a učilištích nejvyšší podíl žáků učících se anglicky (na gymnáziích třetí nejvyšší) nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší podíl žáků s ruskou státní příslušností vyšší odborné školy: nejvyšší počet vyšších odborných škol mezi kraji druhý nejvyšší podíl studentů učících se anglický a španělský jazyk, druhý nejnižší podíl studentů učících se německý jazyk nejvyšší počet studentů s cizí státní příslušností, ale druhý největší podíl na celkovém počtu studentů vysoké školy: 29 vysokých škol (8 veřejných, 20 soukromých a 1 státní) výrazná většina studentů z Prahy (86 %) studuje vysokou školu v domovském městě výsledky z šetření PISA: nejvyšší sociální, ekonomický a kulturní status mezi všemi kraji ; se řadí ke krajům s největším rozpětím indexu, což znamená, že se zde vyskytovali častěji žáci s vysokým i nízkým sociálním, ekonomickým a kulturním statusem nejvyšší status zaměstnání rodičů a nejvyšší aspirace žáků na budoucí zaměstnání největší poměr aspirace na terciární vzdělání (poměr zájmu a nezájmu o terciární vzdělání 183:100) nejlepší vztah k matematice a rovněž nejlepší klasifikace z matematiky druhý nejvyšší index práce a schopností s počítačem první místo v testu matematické gramotnosti a řešení problémů, druhé místo v testu čtenářské gramotnosti a přírodovědné gramotnosti mezi kraji výsledky z Rychlých šetření: odbornými učebnami pro cizí jazyky byly více vybaveny střední školy, základní školy měly větší vybavenost učebnami biologie, chemie a fyziky, oba druhy škol vykázaly téměř 100% vybavenost učebnami IVT v porovnání s ostatními kraji sedmý nejvyšší podíl neúspěšných maturantů v řádném termínu a pátý nejvyšší v opravném termínu; nejvíce neúspěšných v řádném termínu bylo ze zeměpisu, třetí nejvyšší podíl neúspěšných z chemie, nejnižší, resp. třetí nejnižší z matematiky a anglického jazyka v MŠ se děti nejčastěji setkávaly s anglickým jazykem (84 %), a to při pravidelné výuce největší podíl škol, kde pedagogové zajistili střelné zbraně při prevenci sociálně patologických jevů vyšší míra působení školního psychologa 8

9 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 3 DEMOGRAFICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ STRUKTURA 1 V roce 2004 představoval ukazatel HDP/obyvatele Prahy 143 % HDP/obyvatele zemí EU 25. (zdroj: je hlavním a největším městem České republiky. Z hlediska regionální struktury je jako jediná z českých i moravských měst metropolí mezinárodního významu. Svou rozlohou je tento region nejmenší mezi kraji, v počtu obyvatel se zařadila na druhou nejvyšší příčku (po Moravskoslezském kraji) a je krajem s výrazně nejvyšší hustotou zalidnění. Její rozloha činí 496 km 2 (zabírá pouze 0,6 % území ) a na počátku roku 2006 měla obyvatel, hustota osídlení činila obyv/km 2. Území Prahy leží ve střední části Čech a je zcela obklopené m krajem. V rámci České republiky má velmi výhodnou polohu. Tvoří největší dopravní uzel v silniční, železniční a letecké dopravě. je centrem politického, hospodářského a společenského dění České republiky. Z jednotlivých krajů má nejvyšší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu, současně překračuje i průměry za celou EU. 1 Změna v odvětvové struktuře pražské ekonomiky je charakteristická posílením terciární sféry a poklesem podílu výrobních odvětví. Je zde otevřené podnikatelské prostředí, vhodné pro zahraniční investory. má profesně pestrý trh práce při nadprůměrné úrovni kvalifikace pracovních sil, který je schopen pokrýt zvýšenou poptávku. Dále má silný vědecký a vzdělávací potenciál. je celostátním centrem školství, již od středního vzdělávání je zde zvýšená koncentrace škol. jako jediný region v vykazuje vyšší celkový počet absolventů středních škol, než je celkový počet obyvatel v daném věku. Do pražských středních škol dojíždějí žáci zejména ze Středočeského kraje. Zcela mimořádné postavení zaujímá ve vysokém školství. Významnou oblastí ekonomiky hlavního města je cestovní ruch. patří mezi nejnavštěvovanější evropská velkoměsta. Její historické centrum bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kvalita životního prostředí v Praze je přes významné zlepšení v 90. letech hodnocena celkově jako nevyhovující. patří k nejvíce postiženým regionům v (spolu s kraji m a m). Od 90. let 20. století se v Praze a jejím okolí ve větší míře projevuje proces suburbanizace (obyvatelstvo se stěhuje z jádra města na jeho okraj a do přilehlých venkovských sídel, popřípadě satelitních městeček). Do zázemí Prahy přicházejí lidé se středním a vysokoškolským vzděláním, většinou finančně zajištění, s dobře placenými profesemi. Pro nové obyvatele je nejdůležitější dopravní dostupnost metropole, klidné a čisté životní prostředí. 9

10 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A 3.1 Struktura podle velikosti obcí Tabulka 3.1.1: Tabulka 3.1.2: V této části kapitoly je popsána struktura jednotlivých krajů podle velikosti obcí. Rozložení počtu obyvatel podle velikosti sídla jejich bydliště může do značné míry určovat ostatní charakteristiky kraje, jako je míra ekonomické aktivity, nezaměstnanost, nejvyšší dosažené vzdělání apod. Specifické jsou z tohoto hlediska v dva regiony, a to Hl. město a kraj. Zatímco je oblast, kde všichni obyvatelé žijí ve městě s více než 100 tisíci obyvateli, ve Středočeském kraji žije v porovnání s ostatními kraji nejvíce obyvatel v malých obcích; mezi těmito dvěma oblastmi však existuje silný vzájemný vztah (denní dojížďka do zaměstnání a do škol, využívání služeb, suburbanizace atd.). Počet a podíl obcí podle velikosti k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,7 6,0 2,2 1,1 0,7 0,3 0, , ,4 4,5 1,6 1,1 0,3 0, ,0 5,0 1,9 0,3 0,6 0, ,6 5,6 1,6 0,8 0,2 0, ,1 9,1 4,5 3,0 1,5 0, ,0 7,6 2,5 2,5 0,8 1, ,0 7,0 4,7 0,9 0,9 0, ,4 4,7 2,9 1,3 0,4 0, ,7 3,5 1,8 1,5 0,2 0, ,6 1,8 1,4 0,6 0,4 0, ,2 8,5 1,9 0,4 0,7 0, ,2 8,6 0,8 1,5 0,8 0, ,9 10,5 3,6 1,3 1,3 0, ,9 13,0 5,7 1,3 2,3 1,3 0,3 Podíl obyvatel podle velikosti obce a celkový počet obyvatel v kraji k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,3 11,1 9,2 9,3 11,7 11,8 20, , ,4 13,4 10,2 16,9 11,2 6, ,5 15,2 14,3 4,1 17,8 15, ,9 15,9 8,7 8,8 4,2 29, ,9 11,7 12,3 19,2 19,1 16, ,6 9,6 7,6 17,2 8,8 38, ,5 11,5 15,5 6,2 19,4 22, ,3 11,0 16,4 14,6 9,5 17, ,8 10,0 11,9 18,3 4,6 17, ,8 8,5 13,0 9,7 17,0 10, ,9 15,1 8,0 3,1 11,5 32, ,6 14,9 3,8 12,9 19,1 15, ,4 15,6 11,9 11,1 18,8 13, ,8 10,0 9,1 4,3 15,6 21,3 24,8 Vzhledem k tomu, že kromě hlavního města je jako jediná na území také krajem, ve struktuře podle velikosti obcí zaujímá specifické postavení. V Praze žili všichni obyvatelé v obci nad 100 tis. obyvatel. Zejména v posledních letech se stěhují obyvatelé z panelových a činžovních domů do blízkosti Prahy, kde mají možnost kvalitního bydlení v rodinných domech. Lidé dávají přednost klidu, pohodě a čistšímu životnímu prostředí pražského zázemí před ruchem velkoměsta. Zároveň však ve velké míře využívají jeho služeb a pracovních příležitostí. S tímto jevem bude nepochybně stoupat dopravní zatížení radiálních komunikací. 10

11 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.1.1: Struktura podle velikosti obcí k (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % nad 100 tis tis tis. Podíl obyvatel 60 % 50 % 40 % tis. 30 % 5 10 tis. 20 % 2 5 tis. 10 % méně než 2 tis. 0 % 3.2 Struktura obyvatelstva V této kapitole je nejprve popsáno věkové rozložení obyvatel v jednotlivých krajích, následně pak podíl cizinců a jejich struktura podle státního občanství. Nakonec je zde uvedena struktura populace ve věku let podle maximálního dosaženého vzdělání. Tabulka 3.2.1: 2 V tabulce je v každém sloupci červeně vyznačeno maximum a modře minimum. Věková struktura obyvatelstva Na základě zastoupení jednotlivých věkových kategorií v celé populaci a jejich proměnlivosti ve sledovaném období lze do jisté míry usuzovat, jak se bude vyvíjet situace v či jednotlivých krajích z hlediska vzdělávání a ostatních důležitých oblastí. V roce 2005 se zastoupení věkových kategorií v jednotlivých krajích lišilo většinou v rozmezí několika málo procent (viz graf A.1 a tabulka 3.2.1). Věková struktura obyvatelstva, 2005 (v %) ,62 10,18 6,40 15,45 14,95 13,38 15,14 9,90 9,99 4,30 8,09 5,44 15,75 15,18 13,06 16,05 10,52 11,60 4,84 10,18 6,19 15,19 15,23 13,09 15,42 9,81 10,05 4,62 10,45 6,50 15,42 14,76 13,69 15,06 9,61 9,88 4,54 9,92 6,23 15,11 14,74 13,41 15,41 10,34 10,30 4,79 10,59 6,86 15,37 15,20 13,64 15,39 9,67 8,49 5,04 10,76 6,60 15,54 15,24 13,08 15,75 9,46 8,54 4,82 10,66 6,56 15,45 15,13 12,86 15,91 9,35 9,25 4,61 10,38 6,36 15,10 14,61 12,91 15,39 10,00 10,66 4,63 10,80 6,54 15,41 14,60 13,11 14,95 9,68 10,28 4,62 10,99 6,76 15,62 14,61 13,64 14,04 9,67 10,07 4,51 10,07 6,33 15,61 14,86 13,44 14,69 10,02 10,49 4,55 10,38 6,59 15,75 14,77 13,44 14,84 9,72 9,96 4,43 10,40 6,66 15,58 14,74 13,80 14,40 9,86 10,13 4,56 10,69 6,89 15,24 15,03 14,06 14,57 10,00 8,95 Věková struktura v Praze byla v roce 2005 výrazně odlišná od celostátního průměru, jejím hlavním rysem bylo stárnutí populace. Vysoký podíl starších lidí je dán mimo jiné lepší a dostupnější zdravotní péčí. V nejmenší míře mezi jednotlivými kraji zde byly zastoupeny mladé věkové skupiny 0 4letých, 5 14letých a 15 19letých. Na druhé straně nejvyšší podíl vykázali 11

12 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Graf 3.2.1: Věk letí a zejména starší věkové kategorie 50 59letých, 60 69letých a 70letých a starších. Mezi největší dále patřily podíly obyvatelstva v produktivním věku (30 39letých). Změny ve věkové struktuře jsou zde spojeny především s migrací. Vysoká koncentrace pracovních příležitostí má vliv na zvýšení počtu přistěhovalých, což vede k nárůstu obyvatel právě v produktivním věku. Průměrný věk dosáhl v roce 2005 nejvyšší hodnoty mezi kraji, a to 41,7 roku (průměr v činil 40 let; nejnižší byl v Ústeckém kraji, a to 39 let). Věková struktura obyvatelstva Prahy a, 2005 (v %) Podíl obyvatel (v %) Graf 3.2.2: Změna (rok 2000 = 0 %) Změna populace, (v %) 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % -1 % -2 % -3 % V České republice klesl počet obyvatel v roce 2005 v porovnání s rokem 2000 v průměru o 0,4 %. Také v Praze za toto období klesl, a to v mírně větší míře než v celém státě (0,7 %). Šlo o čtvrté nejvyšší snížení ze všech krajů. Snížení počtu obyvatel v Praze je způsobeno stárnoucí populací, vyšší úmrtností než porodností. Přesto díky kladnému migračnímu saldu stoupá od roku 2003 celkový počet obyvatel Prahy. V celé i v Praze začala se změnou společenského systému od počátku 90. let minulého století porodnost výrazně klesat. Svého minima dosáhla porodnost v Praze v roce Po mírném zvyšování byly v posledních třech letech zaznamenány výraznější nárůsty porodnosti, čímž se počet narozených dětí v roce 2005 zhruba rovnal narozeným dětem v roce Děti se rodí matkám, které patří k tzv. silným ročníkům (narozeným v polovině 70. let). Projevuje se zde také odklad narození prvního dítěte, resp. zvyšuje se věk matek při narození prvního dítěte. 12

13 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.2.3: Rovněž dochází k poklesu úhrnné plodnosti, což znamená, že klesá počet živě narozených dětí jedné ženě za její plodné období. Děti druhé či třetí v pořadí se již nestihnou narodit. Počet živě narozených, (v tis.) Rok Graf 3.2.4: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk Graf 3.2.5: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk 13

14 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Z pohledu na jednotlivé věkové kategorie je patrný nerovnoměrný vývoj populační struktury v České republice. Téměř celá populace mladší 50 let zaznamenala od roku 2001 plynulý pokles, s výjimkou věkové kategorie 30 39letých, do které spadají velmi silné sedmdesáté ročníky. Také v kategorii 0 4letých je patrné, že v poslední době došlo opět k mírnému nárůstu porodnosti. Pokles populace byl nejmarkantnější u věkové kategorie 5 14letých, která odráží nový trend vývoje společnosti od počátku 90. let (změna společenské struktury, nabídka nových možností, s tím související posunutí narození prvního dítěte do pozdějšího věku atd.). Teprve na konci 90. let se pokles zastavil a dochází opět k mírnému nárůstu, jak je vidět u kategorie 0 4letých v celé republice (což souviselo s populačně silnou kohortou 30 39letých, která začala mít děti). Přestože bylo v Praze stále málo nejmladších dětí (nejnižší podíl mezi kraji), byl nárůst věkové skupiny 0 4letých v porovnání s celorepublikovým průměrem prudší (největší ze všech krajů, viz graf A.3), což může souviset i s imigrací obyvatel v produktivním věku. Na druhé straně výraznější byl také pokles věkové kategorie 5 19letých (největší v rámci krajů). Tato tendence je zřejmě způsobená výrazným poklesem porodnosti po roce 1990, který byl v Praze výraznější než v průměru v celé. Nárůsty populace 30 39letých (do které se dostávají silné 70. ročníky) byly vyšší než celostátní průměr, ale oproti ostatním krajům ne tak výrazné. Nadprůměrný nárůst vykázala ještě věková skupina 60 69letých. Na druhé straně snížení populace 20 29letých se pohybovalo výrazně pod průměrným poklesem (nejmenší mezi kraji), s tím souvisí stěhování obyvatel v produktivním věku do Prahy za prací. Tabulka 3.2.2: 3 Data nezahrnují počet nelegálně pobývajících cizinců, žadatelů o azyl, cizinců pobývajících v na krátkodobá víza nebo legálně bez víz. 4 Souhrnný údaj za neodpovídá součtu počtu cizinců v jednotlivých krajích, neboť u 102 cizinců nebyla zjištěna krajová příslušnost. Podíl cizinců Od devadesátých let 20. století počet legálně pobývajících cizinců v České republice rostl. V roce 2005 jejich počet dosáhl hodnoty (jejich podíl z celkového počtu obyvatel činil 2,7 %). Meziročně vzrostl počet cizinců o Pro srovnání v roce 1990 bylo v cizinců (podíl 0,3 %). Cizinci zde mohou pobývat trvale, nebo s vízem nad 90 dnů, od vstupu České republiky do EU se kategorie pobytu rozšířily také na pobyty dlouhodobé (navazují na víza nad 90 dnů) a přechodné (pro občany EU a jejich rodinné příslušníky). Počet a podíl cizinců v a v jednotlivých krajích podle státní příslušnosti, 2005 Počet cizinců 3 Podíl na z toho státní příslušnost (v %) celkovém počtu obyvatel (v %) Německo Polsko Rusko Slovensko Ukrajina Vietnam ,7 2,6 6,4 5,8 17,8 31,5 13, ,7 2,2 1,9 9,5 15,9 34,2 5, ,1 2,0 6,2 6,4 21,9 35,8 8, ,7 5,4 2,7 3,5 15,4 35,2 14, ,4 6,2 1,6 1,5 15,3 33,6 25, ,7 3,8 1,2 10,2 6,7 12,1 53, ,7 4,0 5,3 5,1 11,3 29,3 27, ,7 2,6 13,4 2,9 18,8 34,8 11, ,1 1,9 22,5 2,0 14,8 33,4 9, ,3 1,4 9,5 2,5 20,5 42,2 5, ,2 2,1 2,6 1,8 15,2 44,0 10, ,1 1,5 2,2 2,4 18,0 40,6 11, ,2 2,6 6,4 3,3 25,8 26,5 10, ,0 2,2 5,5 3,4 40,4 16,1 9, ,5 1,3 30,0 2,1 28,5 10,1 13,9 V Praze se v roce 2005 nacházelo cizinců, kteří představovali 7,7 % z celkového počtu obyvatel v kraji. V hlavním městě oproti předchozímu roku přibylo cizinců, což představovalo více než polovinu celostátního nárůstu. přitahuje cizince socioekonomickým zázemím (vysoká životní úroveň, fungující trh práce, kulturní a společenské aktivity atd.). V krajském porovnání zaznamenala výrazně největší podíl. Po Praze se nejvíce cizinců usadilo ve Středočeském kraji (35 tis.), na druhé straně nejméně v kraji Zlínském a kraji (okolo 6 tis.). Ovšem pohlédneme-li na procentuální podíl na celkovém počtu obyvatel v krajích, byly vykázány největší hodnoty v Praze (7,7 %) a v Karlovarském kraji (4,7 %), naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v krajích Zlínském, Vysočině, Olomouckém a Pardubickém (1 %). 14