Jak se vypoc i ta va podpora v nezame stnanosti po rodic ovske dovolene? Dan ova sleva pro pracuji ci du chodce uz plati, jak ji zi skat co nejdr i v.

Transkript

1 Jak se vypoc i ta va podpora v nezame stnanosti po rodic ovske dovolene? Pokud rodic e maly ch de ti z a daji o podporu v nezame stnanosti, musi stejne jako ostatni uchazec i o zame stna ni splnit pro jeji pr izna ni za kladni podmi nku: v posledni ch dvou letech odpracovat minima lne 12 me si cu. Tato c innost musi za roven zakla dat u c ast na du chodove m pojis te ni. Do za konem stanovene lhu ty se zapoc i ta va i na hradni doba pojis te ni, tedy i rodic ovska dovolena. V praxi to znamena, z e na podporu v nezame stnanosti vypoc i tanou z pru me rne ho vy de lku v posledni m zame stna ni dosa hne ten rodic, ktery doloz i spolec ne se z a dosti o pr izna ni podpory take potvrzeni o tom, z e v posledni ch dvou letech pr ed zar azeni m do evidence U r adu pra ce C R pracoval a za roven ma zaplaceno z te to c innosti du chodove pojis te ni. Pokud se c love k nahla si u r adu do tr i pracovni ch dnu po rozva za ni pracovni ho pome ru, zar adi ho U r ad pra ce C R do evidence uchazec u o zame stna ni ode dne, ktery na sleduje po skonc eni zame stna ni. Klient tedy skonc i napr i klad , zaeviduje se na U r adu pra ce C R do tr i pracovni ch dnu, a pokud splni podmi nky na roku na podporu v nezame stnanosti, pr izna mu ji u r ad uz od Pr i vy poc tu vy s e podpory v nezame stnanosti hraje rozhoduji ci roli to, zda rodic v uplynuly ch dvou letech opravdu pracoval, nebo jestli ho jeho zame stnavatel pouze vedl ve stavu zame stnancu a dotyc ny byl na rodic ovske dovolene. Jestliz e z adatel skutec ne pracoval, zi ska na rok na podporu v nezame stnanosti vypoc tenou z pr edchozi ho pru me rne ho me si c ni ho c iste ho vy de lku. Bude tedy dosta vat prvni dva me si ce 65 procent, v dals i ch dvou me si ci ch 50 procent a po zbytek podpu rc i doby 45 procent pr edchozi ho pr i jmu. Ve ts ina rodic u ovs em konc i pracovni pome r souc asne s rodic ovskou dovolenou a pr ed pr i chodem do evidence U r adu pra ce C R v zame stna ni fyzicky nepracovala. Ti m pa dem maji dobu du chodove ho pojis te ni pokrytou na hradni dobou pojis te ni, nikoli zame stna ni m. U r ad pra ce C R jim tedy vypoc i ta v pr i pade, z e splni podmi nky na roku podporu v nezame stnanosti z pru me rne mzdy v na rodni m hospoda r stvi, coz je pro letos ni rok Kc. V tom pr i pade tedy klient U r adu pra ce C R dostane za prvni dva me si ce da vku ve vy s i 0,15na sobku (3 694 Kc ), dals i dva me si ce ve vy s i 0,12na sobku (2 955 Kc ) a po zby vaji ci podpu rc i dobu ve vy s i 0,11na sobku pru me rne mzdy v na rodni m hospoda r stvi (2 709 Kc ). Zdroj: Dan ova sleva pro pracuji ci du chodce uz plati, jak ji zi skat co nejdr i v. Dobra zpra va pro pracuji ci du chodce pr is la rozhodnuti m U stavni ho soudu, ktere jim vraci slevu na poplatni ka uz za letos ni rok. Na ota zky, jak to bude probi hat v praxi, odpovi da mluvc i Genera lni ho financ ni ho r editelstvi Petra Petlachova. Du chodci, kter i jsou zame stnani a budou chti t uplatnit slevu na poplatni ku uz nyni, musi to ozna mit zame stnavateli a v prohla s eni k dani tuto skutec nost vyznac it. Popi s eme si situace, jak se zachovat, pokud jste pr i pobi ra ni du chodu za roven zame stnany, z ivnostni k a jak povinnosti ma zame stnavatel. Jak ma nyni postupovat zame stnanec, ktery podepsal u zame stnavatele Prohla s eni poplatni ka dane z pr i jmu fyzicky ch osob ze za visle c innosti (ruz ovy papi r) na zdan ovaci obdobi 2014 a neuplatnil za kladni slevu na dani, protoz e pobi ra starobni duchod? Jestli chce zame stnanec (starobni du chodce) uplatnit za kladni slevu na dani jiz pro vy poc et me si c ni za lohy na dan, musi to ozna mit sve mu zame stnavateli. To ude la tak, z e v prohla s eni poplatni ka vyznac i datum zme ny, ktere je rozhodne pro pla tce dane (zame stnavatele), ktery pak tuto za kladni slevu zohledni pr i vy poc tu za lohy na dan. Kdy se zme na projevi? Sleva se zac ne uplatn ovat v kalenda r ni m me si ci, ktery na sleduje po me si ci, kdy to zame stnanec sve mu zame stnavateli ozna mil vyznac eni m zme ny v Prohla s eni. Financ ni spra va bude akceptovat poskytnuti za kladni slevy na dani poprve i za kalenda r ni me si c, v ne mz byl na lez U stavni ho soudu vyhla s en ve Sbi rce za konu (stalo se 4. srpna), coz je ve prospe ch poplatni ku a zohledn uje argumenty U stavni ho soudu vyja dr ene v na lezu. Starobni duchodce zame stnanec podepsal na zdan ovaci obdobi 2014 u zame stnavatele prohla s eni poplatni ka a uplatnil za kladni slevu na dani. Zame stnavatel vs ak tuto slevu pr i vy poc tu za loh na dani nezohlednil. Musi tento zame stnanec znovu poz a dat o slevu nebo ji pla tce dane zohledni sa m? Na rok jiz byl uplatne n, proto mu za kladni slevu zame stnavatel zohledni pr i vy poc tu za loh sa m. A to poc i naje kalenda r ni m me si cem na sleduji ci m po srpnu, me si ci, kdy byl na lez U stavni ho soudu vyhla s en ve Sbi rce

2 za konu. Tedy od za r i. Financ ni spra va bude i zde uzna vat poskytnuti za kladni slevy na dani poprve i za srpen letos ni ho roku. Zame stnanci na lez i za kladni sleva na dani za cely rok Jaky m zpu sobem je moz ne uplatnit c a st za kladni slevy vztahuji ci se k obdobi od poc a tku roku? V pr i pade, z e ma du chodce pr i jmy ze za visle c innosti, u zame stnavatele podepsal Prohla s eni poplatni ka k dani na zdan ovaci obdobi 2014 a uplatnil za kladni slevu na dani, poz a da do 15. u nora 2015 zame stnavatele o provedeni roc ni ho zu c tova ni za loh za zdan ovaci obdobi Pr i vy poc tu dane (do 31. br ezna 2015) mu zame stnavatel zohledni slevu za cely rok a c a stku za ty me si ce, kdy mu ji neuplatn oval, dostane zame stnanec vyplacenou jako pr eplatek na dani. Pokud v pru be hu roku 2014 tuto slevu zame stnanec neuplatnil, ma moz nost si ji uplatnit dodatec ne v z a dosti o roc ni zu c tova ni za loh za zdan ovaci obdobi 2014, nebo si ji mu z e uplatnit sa m v dan ove m pr izna ni. Ma zame stnanec (starobni duchodce) na rok na za kladni slevu na dani i za zdan ovaci obdobi 2013? Ne, nema. Jak ma spra vne postupovat zame stnavatel - pla tce dane v souvislosti s na lezem U stavni ho soudu? Za kladni slevu na dani zohledni pr i vy poc tu za loh na dani sa m u te ch zame stnancu, kter i podepsali prohla s eni poplatni ka, ve ktere m uplatnili za kladni slevu na dani v pru be hu roku 2014, ale on jim tuto slevu pr i vy poc tu za loh na dani nezohlednil. V ostatni ch pr i padech je nutne, aby vu le zame stnance slevu na dani uplatnit, byla vyznac ena v prohla s eni poplatni ka. Zame stnavatel pak zame stnanci du chodci zohledni slevu od dals i ho me si ce po me si ci, kdy ho o to zame stnanec poz a dal. Jak uz jsem uva de la dr i ve, Financ ni spra va bude akceptovat poskytnuti za kladni slevy na dani poprve i za srpen, v ne mz byl na lez U stavni ho soudu vyhla s en ve Sbi rce za konu. Zame stnavatel nebude postupovat podle 38i za kona o dani ch z pr i jmu, to znamena, z e nebude zpe tne pr epoc i ta vat za lohy na dan za pr edcha zeji ci me si ce zdan ovaci ho obdobi Na za klade z a dosti poplatni ka o roc ni zu c tova ni za loh bude za kladni sleva na dani zohledne na pr i vy poc tu dane za zdan ovaci obdobi 2014 v plne vy s i. Jak se zme na dotkne duchodcu z ivnostni ku? Ti si ji uplatni az v dan ove m pr izna ni? Ano. Ude laji to poc a tkem pr i s ti ho roku, slevu na poplatni ka si uplatni najednou za cely rok v dan ove m pr izna ni za zdan ovaci obdobi Muz e poplatni k (starobni duchodce) podat dodatec ne dan ove pr izna ni za zdan ovaci obdobi 2013 a uplatnit si za kladni slevu na dani? Nikoliv, poplatni k si nemu z e uplatnit za kladni slevu na dani za zdan ovaci obdobi 2013 v dan ove m pr izna ni r a dne m ani dodatec ne m. A jak je to u vyr izova ni pozustalosti? Muz e ten, kdo spravuje pozustalost, podat za zustavitele dodatec ne dan ove pr izna ni za c a st zdan ovaci ho obdobi 2014 a uplatnit si za kladni slevu na dani? Pokud osoba spravuji ci pozu stalost podala v roce 2014 dan ove pr izna ni do tr i me si cu ode dne smrti zu stavitele, kde neuplatnila za kladni slevu na dani, mu z e si tuto slevu uplatnit formou dodatec ne ho dan ove ho pr izna ni. Zdroj: c=a140804_122147_p_dane_zuk#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=fincentrum&utm_content=main Vla da rozs i r i seznam nemoci z povola ni. Pr ibudou choroby vyvolane azbestem. PRAHA - Seznam nemoci z povola ni se od pr i s ti ho roku rozs i r i o dals i choroby. Nove do ne j pr ibude tr eba rakovina vajec ni ku kvu li pu sobeni azbestu. Schva lila to ve str edu vla da. Informoval o tom jeji tiskovy odbor. Kabinet podle ne j podpor il i u pravu evidence u razu. Platny seznam nemoci z povola ni je z roku Naposledy se upravoval pr ed tr emi lety. Ministerstvo pra ce nyni pr is lo s novou verzi. Podle ne j totiz vznikaji sta le nove materia ly a technologie, ktere znamenaji pro zdravi c love ka take nova rizika. Mohou se tak objevit jina pos kozeni zdravi nez dosud. Pokroc il i vy zkum v pracovni m le kar stvi a jsou nove poznatky o pr i c ina ch chorob, uvedli autor i seznamu v podkladech pro vla du. Seznam se de li do s esti kapitol. Ty kaji se chorob zpu sobeny ch chemicky mi la tkami, chorob kvu li fyzika lni m faktoru m, nemoci dy chaci ch cest,

3 pohrudnice a pobr is nice, koz ni ch nemoci, nemoci pr enosny ch a nemoci kvu li jiny m faktoru m. Nyni vla da upravuje v seznamu nemoci takzvany ch ti hovy ch va c ku mezi kostmi, svaly a u pony u kloubu, ktere vznikaji z pr eti z eni. Do tr eti kapitoly se pak dostala rakovina vajec ni ku kvu li azbesto ze. Naopak z ni zmizely choroby vyvolane prachem z cukrove tr tiny. Novela nar i zeni o evidenci u razu zpr esn uje podmi nky pro zpracova ni statisticky ch dat. Nove se zava di do formula r u tzv. popis u razove ho de je. Jednotlive c a sti te la a druhy porane ni maji svu j c i selny ko d. Evidence podle u pravy platne v EU je du lez ita i pro prevenci pracovni ch u razu. Roc ne je v C esku hla s eno na pracovni ch u razu, z nich kolem stovky smrtelny ch, a zhruba tisi covka pr i padu nemoci z povola ni. Z hlediska pracovni ch u razu jsou v nejve ts i m riziku kvalifikovani de lni ci v zeme de lstvi a lesnictvi, r emeslni ci a oprava r i. Nadpru me rne mnoz stvi u razu je mezi obsluhou stroju a zar i zeni a mezi pomocny mi a nekvalifikovany mi pracovni ky. Stars i c love k = niz s i nemocnost Podle C eske ho statisticke ho u r adu za viseji s vykona vany m zame stna ni m na ve ku pracuji ci ch. Poc et lidi s te mito poti z emi roste do du chodove ho ve ku. U stars i ch nemocnost klesa, protoz e klesa i pracovni aktivita. Statistici take zjistili, z e nejvi c zdravotni ch proble mu me li pracuji ci ve zpracovatelske m pru myslu, stavebnictvi, obchodu a doprave. Proble my se za dy a krkem uvedlo 53 procent postiz eny ch. Spolu s proble my s horni mi a dolni mi konc etinami se poti z e s podpu rny m apara tem projevuji u 71 procent vs ech postiz eny ch pracuji ci ch, zjistil C esky statisticky u r ad. Kaz dy pa ty c love k take pocit uje na sve m pracovis ti negativni vlivy pu sobi ci na dus evni stav, je to zejme na c asovy stres nebo pr epracovanost. zdravotni Zdroj: -azbestem-16y-/zpravy-domov.aspx? c=a140806_123607_ln_domov_ele#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_domov&utm_content=main proble my spojene 49 (1) Bra ni -li dus evni porucha zletile mu, ktery nema jine ho za stupce, samostatne pra vne jednat, mu z e ho zastupovat jeho potomek, pr edek, sourozenec, manz el nebo partner, nebo osoba, ktera se zastoupeny m z ila pr ed vznikem zastoupeni ve spolec ne doma cnosti alespon tr i roky. (2) Za stupce da zastoupene mu na ve domi, z e ho bude zastupovat, a srozumitelne mu vysve tli povahu a na sledky zastoupeni. Odmi tne-li to c love k, ktery ma by t zastoupen, zastoupeni nevznikne; k odmi tnuti postac i schopnost projevit pr a ni. 50 Ke vzniku zastoupeni se vyz aduje schva leni soudu. Pr ed vyda ni m rozhodnuti soud vyvine potr ebne u sili, aby zjistil na zor zastoupene ho, a to i za pouz iti takove ho zpu sobu dorozumi va ni, ktery si zastoupeny zvoli. 51 Za stupce dba o ochranu za jmu zastoupene ho a napln ova ni jeho pra v i o to, aby zpu sob jeho z ivota nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumne odporovat, odpovi dal i zvla s tni m pr edstava m a pr a ni m zastoupene ho. 52 (1) Zastoupeni se vztahuje na obvykle za lez itosti, jak to odpovi da z ivotni m pome ru m zastoupene ho. Za stupce vs ak neni opra vne n ude lit souhlas k za sahu do dus evni nebo te lesne integrity c love ka s trvaly mi na sledky. (2) Za stupce mu z e nakla dat s pr i jmy zastoupene ho v rozsahu potr ebne m pro obstara ni obvykly ch za lez itosti, jak to odpovi da z ivotni m pome ru m zastoupene ho; s pene z ni mi prostr edky na u c tu zastoupene ho vs ak mu z e nakla dat jen v rozsahu nepr esahuji ci m me si c ne vy s i z ivotni ho minima jednotlivce podle jine ho pra vni ho pr edpisu. 53 Ma -li zastoupeny vi ce za stupcu, postac i, pokud jedna jeden z nich. Jedna -li vs ak vu c i dals i osobe vi ce za stupcu spolec ne a odporuji -li si, nepr ihli z i se k projevu z a dne ho z nich. 54 (1) Zastoupeni zanika, pokud se jej za stupce vzda nebo pokud zastoupeny odmi tne, aby ho za stupce da le

4 zastupoval; k odmi tnuti postac i schopnost projevit pr a ni. Zastoupeni rovne z zanika, pokud soud jmenuje zastoupene mu opatrovni ka. (2) Je-li uzavr ena smlouva o na pomoci pr i rozhodova ni, zanikne zastoupeni u c innosti smlouvy v rozsahu, v jake m je zastoupeny zpu sobily pra vne jednat. Omezeni sve pra vnosti. 55 (1) K omezeni sve pra vnosti lze pr istoupit jen v za jmu c love ka, jehoz se to ty ka, po jeho zhle dnuti a s plny m uzna va ni m jeho pra v a jeho osobni jedinec nosti. Pr itom musi by t du kladne vzaty v u vahu rozsah i stupen neschopnosti c love ka postarat se o vlastni za lez itosti. (2) Omezit sve pra vnost c love ka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak za vaz na u jma a nepostac i -li vzhledem k jeho za jmu m mi rne js i a me ne omezuji ci opatr eni. 56 (1) Omezit sve pra vnost c love ka mu z e jen soud. (2) Soud vyvine potr ebne u sili, aby zjistil na zor c love ka, o jehoz sve pra vnosti rozhoduje, a to i za pouz iti takove ho zpu sobu dorozumi va ni, ktery si c love k zvoli. 57 (1) Soud mu z e omezit sve pra vnost c love ka v rozsahu, v jake m c love k neni pro dus evni poruchu, ktera neni jen pr echodna, schopen pra vne jednat, a vymezi rozsah, v jake m zpu sobilost c love ka samostatne pra vne jednat omezil. (2) Ma -li c love k obti z e dorozumi vat se, neni to samo o sobe du vodem k omezeni sve pra vnosti. 58 Soud mu z e v pru be hu r i zeni o omezeni sve pra vnosti sve r it tr eti osobe provedeni urc ity ch jednotlivy ch pra vni ch jedna ni nebo spra vu majetku, je-li to nutne, aby se zabra nilo za vaz ne u jme. 59 Soud mu z e sve pra vnost omezit v souvislosti s urc itou za lez itosti na dobu nutnou pro jeji vyr i zeni, nebo na jinak urc enou urc itou dobu, nejde le vs ak na tr i roky; uplynuti m doby pra vni u c inky omezeni zanikaji. Zaha ji -li se vs ak v te to dobe r i zeni o prodlouz eni doby omezeni, trvaji pra vni u c inky pu vodni ho rozhodnuti az do vyda ni nove ho rozhodnuti, nejde le vs ak jeden rok. 60 Zme ni -li se okolnosti, soud sve rozhodnuti bezodkladne zme ni nebo zrus i, a to i bez na vrhu. 61 Rozhoduje-li soud o omezeni sve pra vnosti c love ka, mu z e osoba ji m povolana za opatrovni ka navrhnout, aby byla opatrovni kem jmenova na; pokud na vrh nepoda, zjisti soud jeji stanovisko. Je-li tato osoba zpu sobila k opatrovnictvi, soud ji s jeji m souhlasem opatrovni kem jmenuje. 62 V rozhodnuti o omezeni sve pra vnosti jmenuje soud c love ku opatrovni ka. Pr i vy be ru opatrovni ka pr ihle dne soud k pr a ni m opatrovance, k jeho potr ebe i k podne tu m osob opatrovanci bli zky ch, sleduji -li jeho prospe ch, a dba, aby vy be rem opatrovni ka nezaloz il nedu ve ru opatrovance k opatrovni kovi. 63 Opatrovni kem nelze jmenovat osobu nezpu sobilou pra vne jednat nebo osobu, jeji z za jmy jsou v rozporu se za jmy opatrovance, ani provozovatele zar i zeni, kde opatrovanec poby va nebo ktere mu poskytuje sluz by, nebo osobu za vislou na takove m zar i zeni.

5 64 Rozhodnuti o omezeni sve pra vnosti nezbavuje c love ka pra va samostatne pra vne jednat v be z ny ch za lez itostech kaz dodenni ho z ivota. 65 (1) Jednal-li opatrovanec samostatne, ac nemohl jednat bez opatrovni ka, lze jeho pra vni jedna ni prohla sit za neplatne, jen pu sobi -li mu u jmu. Postac i -li vs ak k na prave jen zme na rozsahu opatrovancovy ch povinnosti, soud tak uc ini, aniz je va za n na vrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatne, ac nemohl jednat bez opatrovni ka, povaz uje se opatrovancovo jedna ni za platne, pokud je opatrovni k schva lil. To plati i v pr i pade, z e takove pra vni jedna ni schva lil jednaji ci sa m pote, co nabyl sve pra vnosti. Zdroj: Dotazy: Chte l bych si ude lat r idic sky pru kaz pro osobni automobil. Ma m rovnou da t z a dost o pr estavbu auta nebo si nejdr i ve ude lat r idic sky pru kaz a potom az z a dost o pr estavbu r i zeni? Za kon c. 329/2011 Sb., o poskytova ni da vek osoba m se zdravotni m postiz eni m a o zme ne souviseji ci ch za konu, ve zne ni pozde js i ch pr edpisu (da le jen za kon c. 329/2011 Sb. ), neurc uje, zda osoba, ktera o dodatec nou u pravu motorove ho vozidla z a da, musi by t drz itelem r idic ske ho opra vne ni. Jak je jiz vy s e uvedeno, dodatec nou u pravou nemusi by t pouze pr estavba na ruc ni ovla da ni, ale i u pravy umoz n uji ci snadne js i nastupova ni, nebo nakla da ni vozi ku, ktere neni plne va za no na sedadlo r idic e a ti m i na vlastnictvi r idic ske ho pru kazu. Pr edevs i m je tr eba zdu raznit, z e pr i spe vek je moz ne pr iznat pouze v pr i pade, z e z adatel souhlasi s ti m, z e: - pouz ije pr i spe vek do 3 me si cu ode dne jeho vyplaceni nebo ve lhu te stanovene krajskou poboc kou U r adu pra ce na por i zeni zvla s tni pomu cky, -v obdobi 60 kalenda r ni ch me si cu po sobe jdouci ch ode dne vyplaceni pr i spe vku bude vlastni kem zvla s tni pomu cky, - v obdobi 60 kalenda r ni ch me si cu po sobe jdouci ch ode dne vyplaceni pr i spe vku bude zvla s tni pomu cku uz i vat, a dals i. V pr i pade, z e z adatel o dodatec nou u pravu motorove ho vozidla, splni vy s e uvedene podmi nky, mu z e mu by t pr i spe vek pr izna n a vyplacen. Jak postupovat pr i por i zeni zvla s tni pomu cky a to ruc ni ovla da ni + automaticka pr evodovka, zaji ma mi zda podat jednu z a dost jak na ruc ni r i zeni tak i na pr evodovku nebo to rozde lit a poda vat dve z a dosti? Na automatickou pr evodovku nelze dostat zvla s tni pr i spe vek. Na koupi auta jako celku vs ak mu z ete c erpat pr i spe vek na zvla s tni pomu cku na por i zeni motorove ho vozidla, mu z e by t maxima lne Kc. Jinak je to s ruc ni m ovla da ni m, ktere je dodatec nou u pravou auta. Na ne lze samostatne zaz a dat o pr i spe vek na zvla s tni pomu cku. Je moz ne dostat pr i spe vek na zakoupeni auta pro dva drz itele ZTP/P na koupi jednoho automobilu? Jedna se o manz ele. Za kon nevyluc uje, aby si vi ce lidi, kter i pobi raji pr i spe vek na zvla s tni pomu cku (v tomto pr i pade motorove vozidlo), tuto pomu cku zakoupilo spolec ne. Takovy postup je be z ny napr i klad v ra mci rodiny. Proto, aby si motorove vozidlo jako zvla s tni pomu cku mohlo vi ce lidi se zdravotni m postiz eni m koupit spolec ne, musi splnit ne kolik podmi nek, ktere stanovuje za kon c. 329/2011 Sb. Vs ichni musi by t vlastni ky vozidla, musi to by t doloz eno z kupni nebo jine smlouvy, musi to vyply vat z technicke ho pru kazu vozidla, vs echny osoby musi pouz i t celou da vku, pravidelne se dopravovat apod. Zdroj: