Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Transkript

1 Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

2 Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Věra Kratochvílová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

3 Vážení a milí čtenáři, otvíráte, v pořadí již patnácté, vydání ročenky publikace Panorama zpracovatelského průmyslu, které pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Cílem této publikace je poskytnout informace široké odborné veřejnosti o vývoji a dosažených výsledcích zpracovatelského průmyslu a jeho jednotlivých odvětví a oborů, resp. oddílů a skupin, za uplynulé období a zároveň tak prezentovat výsledky průmyslových firem, působících na území České republiky. V letošním roce je obsahem publikace analýza zpracovatelského průmyslu za období let 2005 až Komentář je tradičně zaměřen především na poslední rok uvedené časové řady a jeho porovnání s rokem předchozím. Z ekonomického hlediska lze rok 2011 hodnotit v celku pozitivně. Postupné zotavování evropské i globální ekonomiky v roce 2010 se poměrně silně odrazilo i na výsledcích v 1. čtvrtletí roku 2011, neboť v tomto období vzrostla průmyslová produkce o 12,3 procenta. Ve 2. čtvrtletí tohoto roku došlo již k mírnému oslabení, které se projevilo zmírněním růstu na devět procent. I přes skutečnost, že zpomalení pokračovalo také v celém druhém pololetí roku 2011, se průmyslová produkce v meziročním srovnání zvýšila o 6,9 procenta, což lze považovat za velmi slušný výsledek. Ve zpracovatelském průmyslu se produkce meziročně zvýšila o 8,3 procenta. Osmnáct oddílů, z celkových dvaceti čtyř, bylo v základních ekonomických ukazatelích růstových. Tržby vzrostly o 9,7 procenta, produktivita práce se zvýšila o 6,1 procenta a po třech letech poklesu vzrostl o 3,4 procenta také počet zaměstnaných osob. Značný růst zaznamenaly především oddíly s vysokým podílem zahraničního kapitálu. Nejvýznamněji se na růstu produkce podílela výroba motorových vozidel, která meziročně vzrostla o 21,2 procenta a jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 procenta. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad rovněž na vývoj zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu, jehož nespornou výhodou je jeho exportní orientace na ty evropské země, které zatím růstový problém nemají. Důkazem je kladné saldo zahraničního obchodu, které v roce 2011 vzrostlo o 100,7 miliardy korun, tedy o 42,4 procenta. Z hlediska komoditní struktury zde sehrál rozhodující roli již tradičně automobilový průmysl, který se na celkovém vývozu podílel 17 procenty, a bilance této skupiny výrobků vykázala 281,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 32 miliard korun. Tolik jen ve stručnosti k vývoji loňského roku, více konkrétních údajů už najdete právě uvnitř této publikace. Věřím, že i nadále bude publikace Panorama zpracovatelského průmyslu nepostradatelným zdrojem informací a přínosem pro každého z Vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí Vašeho zájmu. Martin Kuba ministr

4 tttttt

5 Obsah Obsah Seznam použitých zkratek 11 Metodické vysvětlivky 13 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 15 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 15 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 16 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17 I.3.1 Cenový vývoj 17 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 18 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 22 I.3.4 Výkonová spotřeba 24 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 25 I.5 Zahraniční obchod 27 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 27 I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 28 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 13 - Výroba textilií Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 14 - Výroba oděvů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky 56 5

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod 97 6

7 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Charakteristika ododdílu Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu 135 Obsah 7

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele 187 8

9 Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahranični obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 31 - Výroba nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba 236 Obsah 9

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 20.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Shrnutí a perspektivy oddílu

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností 11

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace PaL Papír a lepenka p. b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 12

13 Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2011, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již čtvrtý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2011 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. 13

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. 14

15 Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2011 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,9 procent (v běžných cenách, sezonně očištěno), což bylo o 0,6 p.b. více než v roce Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR se díky pokračujícímu ekonomickému oživení zvýšil proti roku 2010 o 0,9 p.b. na 90,5 %, zatímco podíl energetiky klesl na 6,8 % (rok 2010 = 7,7 %) a podíl těžby a dobývání mírně vzrostl na 2,8 % (rok 2010 = 2,7 %). Do těchto změn se promítla hlavně živá poptávka v zahraničí, méně již poptávka v tuzemsku. Tržby ZP po citelném poklesu v roce 2009 (-16,3 %) a naopak výrazném vzestupu v roce 2010 (+11,3 %), v roce 2011 rostly i když nižším tempem než v roce předcházejícím (+7,8 %). Za dosud rekordním růstem v roce 2007 stále ještě mírně zaostávaly (o necelý jeden procentní bod). Pozici lídra si v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci ZP dlouhodobě udržuje výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29) s podílem 23,4 %, zatímco podíl žádného z dalších oddílů ZP loni nepřekročil hranici 10 %. Nejvíce se tomu přiblížil oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (podíl 8,3 %) a oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení (podíl 8,1 %). Naopak nejnižší podíly na tržbách ZP měly i v roce 2011 již tradičně CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,18 %) a oddíl CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,45 %). V roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply v porovnání s předchozím rokem v průměru o necelých 8 %, a to v devatenácti ze třiadvaceti oddílů ZP. Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázal oddíl CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků (+22,6 %), dále oddíl CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (+18,4 %), oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (+15,4 %) a CZ- NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (+15,1 %). Z oddílů, které vykázaly meziroční propad, nutno na prvním místě uvést CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-13,5 %) a dále pak oddíl CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (-8,1 %), zatímco pokles u oddílu CZ-NACE 11 Výroba nápojů byl jen 1,5 %. Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě patří, stejně jako u tržeb, oddílu CZ-NACE 29 (18,9 %, zatímco v roce 2010 to bylo 17,8 %), za nímž následují oddíly CZ-NACE 25 (10,3 %, v roce 2010 to bylo 10,7 %) a oddílu 28 (10 %, v roce 2010 to bylo 9,7 %). Díky příznivému ekonomickému vývoji po třech letech poklesu vzrostl opět ve ZP počet zaměstnaných osob a to o 3,1 % na hodnotu osob. Zatímco ve dvanácti oddílech se tento ukazatel zvýšil, v jedenácti nastal naopak pokles. Nejvíce pracovníků přibylo v oddílu CZ-NACE 29 ( osob), který se na celkovém počtu pracovníků ve ZP podílí 14 %. Vysoké přírůstky byly zaznamenány také v oddílech CZ-NACE 28 ( lidí, nárůst o 4,4 %) a v CZ-NACE 25 (+4 060, nárůst o 12,4 %). Naopak nejvíce pracovníků meziročně ubylo v oddílu CZ-NACE 10 ( osob), oddílu CZ-NACE 33 ( osob) a v oddílu CZ-NACE 16 ( lidí). Zmíněný nárůst byl většinou vyvolán po recesi vyšším využitím výrobních kapacit, pokles pak rušením některých provozoven. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad i na vývoj zahraničního obchodu v rámci ZP. Ten v porovnání s rokem 2010 stoupl v případě vývozu o 14,1 % na 2 680,8 mld. Kč a u dovozu o necelých 11 % na 2 342,1 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu tak oproti 2010 vzrostlo o 100,7 mld. Kč, tedy o 42,4 %. Obrat ZP (vývoz + dovoz) se ve stejné době zvýšil o 12,6 % a poprvé překročil hranici pěti bilionů korun (5 022,9 mld. Kč). Přes oživení v naší ekonomice se v roce 2011 příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR snížil o 26 % na 95,6 mld. Kč. Potvrzuje to konečně i červencová zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), která uvádí, že globální objem PZI loni sice vzrostl o 21 procent na 1,5 bil. USD, avšak hodnota PZI směřujících do Česka se naopak snížila o 12 % na 5,4 mld. USD ( 110 mld. korun) z 6,14 mld. USD v roce Hlavním důvodem je, že investoři daleko pečlivěji než dříve zvažují, kam vložit své finanční prostředky. Nejvíce vzrostly PZI v oblasti reinvestovaného zisku (+7 % na 88,4 mld. Kč) a naopak citelně propadly investice do základního kapitálu a dosáhly výsledné hodnoty -7,9 mld. Kč (pokles o 128 %). Přitom základní kapitál byl spíše uvolňován do ciziny a nejvíce ho odteklo do Lucemburska (-18,9 mld. Kč) a Nizozemska (-9,9 mld. Kč). Nejvýznamnějším investorem byla SRN (44,8 mld. Kč), 15

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dále Slovensko (20,8 mld. Kč), Rakousko (16,5 mld. Kč) a Nizozemsko (11,5 mld. Kč). Objem PZI z ČR do zahraničí v roce 2011 také meziročně poklesl a to ještě výrazněji (-37 %) a dosáhl jen 20,4 mld. Kč. Přitom hodnota investic do základního kapitálu se snížila na pouhou desetinu objemu v roce Největší objem investic putoval do Nizozemska (5,3 mld. Kč), dále do SRN (4 mld. Kč), na Slovensko (3,7 mld. Kč) a do Indie (2,2 mld. Kč). Také zde výrazně převažovaly investice ve formě reinvestovaného zisku, zatímco samotný zpracovatelský sektor se na tomto objemu podílel jen 6,7 mld. Kč. I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle CZ-NACE Ve shodě s revidovanou klasifikací ekonomických činností se sekce C dělí na 24 oddílů (tabulka I.1). Podíl jednotlivých oddílů na tržbách je zachycen v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle NACE-CZ Sekce C Zpracovatelský průmysl Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Jak je vidět z grafu I.1 jasně nejvyšší podíl na tržbách ZP měl v roce 2011 oddíl CZ-NACE 29 a to 23,4 %, tedy téměř jednu čtvrtina z celkového objemu (v 2010 to bylo 20,8 %). Tento oddíl jasně dominuje nad ostatními i v dalších průmyslových a finančních ukazatelích, zatímco z dalších 22 oddílů již žádný v tomto podílu nepřekročil hranici deseti procent. Na dalších místech v tomto žebříčku figurují oddíly CZ- NACE 25 (podíl 8,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 8,1 %) a CZ-NACE 26 (podíl 6,9 %), zatímco na opačném konci pořadí najdeme oddíly CZ-NACE 15, CZ-NACE 14 a CZ-NACE 21, z nichž žádný nepřekročil v podílu na tržbách ZP jedno procento. 16

17 Zpracovatelský průmysl ,0 1,7 2,3 1,3 1,7 1,3 0,4 0,2 3,7 4,3 0,9 6, Oddíly zpracovatelského průmyslu 3,5 23,4 8,3 8,1 6,9 6,2 5,8 2,4 1,5 1,4 0,9 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rostoucí dovozní ceny surovin a polotovarů se v roce 2011 promítly i do cen průmyslových výrobců (tabulka I.2), které vykázaly největší meziroční nárůst za posledních šest let (v průměru o 5,8 %). Ten se odehrával především v prvním pololetí roku 2011, avšak od června ceny začaly signalizovat pokles, který vyústil ve stagnaci. V prosinci se pak vrátily na lednovou úroveň. Tento vývoj po celý minulý rok nejvíce ovlivňovaly vysoké ceny koksu a rafinovaných ropných produktů (meziroční nárůst o téměř 23 %, dále ceny chemických látek a výrobků (+8,6 %) a obecných kovů a kovodělných výrobkků (+8,6 %). Na relativně vysokém meziročním růstu cen se vydatnou měrou podílely také ceny výrobců v potravinářském průmyslu, které v průměru vzrostly o 17,7 %.V prvních měsících roku 2012 tempo růstu cen zpomalilo. Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Výrobky zpracovatelského prům. C 103,2 94,4 101,5 105,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku =

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2011 I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik v letech 2005 až 2011 je zachycen v tabulkách I.3 až I.6 a v grafu I.3. Z tabulky I.3 lze zjistit, že počet podnikatelských subjektů v rámci ZP ČR ve sledovaném období meziročně klesl jen jednou, v roce 2006, a to o 1,1 %, jinak neustále stoupal a za posledních sedm let se zvýšil o jednotek (nárůst o 16,3 %). Meziroční růst 2011/2010 přitom dosáhl přes 2 % na jednotek. V tomto případě bylo v roce 2011 nejvíce podniků v rámci ZP registrováno podle ČSÚ v oddílu CZ-NACE 25 (39 964, podíl 23,1 %). Vysoký podíl v roce 2011 byl vykázán i v oddílu CZ-NACE 16 (17,2 % z celkového počtu) a v CZ-NACE 27 (podíl 9,3 %). Na tyto tři oddíly v roce 2011 připadla téměř polovina z celkového počtu podniků ZP. Jde totiž o sektory, kde je nejvyšší počet podnikatelských subjektů s méně než dvaceti zaměstnanci. Nejvíce podniků meziročně přibylo v oddílech CZ-NACE 31 (+794), přestože tento oddíl v minulém roce nevykázal nijak výrazný nárůst tržeb, v CZ-NACE 33 (+669) a v CZ-NACE 10 (+374). Významnější pokles byl zaznamenán jen v oddílu CZ-NACE 18 (-135 subjektů), zatímco v dalších oddílech nebyly přírůstky většinou významné a pohybovaly se od 30 do 250 subjektů. Tabulka I.4 naznačuje, že růst tržeb v roce 2011 již nebyl tak výrazný jako v roce předcházejícím, lze jej však považovat za velmi solidní (+7,8 %). Jen ve čtyřech oddílech byl vykázán meziroční pokles tržeb, z toho největší u dvou oddílů: CZ-NACE 26, který v posledních letech prožívá vážnou odbytovou krizi a v oddílu CZ-NACE 33, kde tržby poklesly o více než 8 %. V černých číslech v roce 2011 skončily i oddíly, které v posledních letech čelí ostré zahraniční, většinou asijské konkurenci a to CZ-NACE 13 (nárůst tržeb o 12,6 %), CZ-NACE 14 (+11,2 %), CZ-NACE 15 (+18,4 %), i když jejich váha v celkových tržbách ZP ČR je velmi nízká. Největší meziroční nárůst (2010/2011) tržeb byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 30 (+22,6 %), CZ-NACE 29 (+15,4 %) - zde hlavně díky konjunktuře v automobilovém průmyslu, a také v oddílu CZ-NACE 24 (+15,1 %), kde byl loňský vývoj rovněž příznivý. V žebříčku tržeb podle údajů CZECH TOP 100 si pozici jasné jedničky udržela ŠKODA AUTO, a.s. ( 252,6 mld. Kč), před ČEZ, a.s. (209,8 mld. Kč), RWE TransGas, a.s. (136 mld. Kč), AGROFERT HOLDING (117,6 mld. Kč), FOXCONN CZ, s.r.o. (102,3 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (97,4 mld. Kč). Tržby stovky nejvýznamnějších firem podle CZECH 18

19 Zpracovatelský průmysl TOP 100 (ta však nezahrnuje všechny subjekty, které by do ZP patřily) stouply oproti roku 2010 o 6 % a dosáhly celkové částky mld. korun. Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech ZP celkem Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 111,8 109,5 98,6 83,7 111,3 107,8 19

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 113,2 107,7 95,3 86,0 109,4 105,0 Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) ZP celkem mezir. index 101,1 102,4 99,7 87,3 97,6 103,1 20

21 Zpracovatelský průmysl Růst tržeb ve ZP se příznivě projevil i na ukazateli vytvořené účetní přidané hodnoty (ÚPH), i když v jednotlivých oddílech byl vývoj diferencovaný, neboť ve 14 oddílech její objem vzrostl a v devíti naopak meziročně poklesl. Výrazně největší podíl na ÚPH ZP v roce 2011 patřil oddílu CZ-NACE 29, téměř 19 %, za ním, se značným odstupem, následovaly oddíly CZ-NACE 25 (podíl 10,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 10 %) a CZ-NACE 22 (podíl 8,1 %). Nejméně k objemu vytvořené ÚPH v roce 2011 přispěly oddíly CZ- NACE 15 (podíl 0,25 %) a CZ-NACE 19 (podíl 0,35 %). Jak lze zjistit z tabulky I.5, objem ÚPH se v roce 2011 ještě nepřiblížil rekordnímu objemu z dosud ekonomicky nejúspěšnějšího roku 2007, neboť byl nižší o téměř 6 %, než před pěti roky. Naopak citelný propad byl v tomto ukazateli zaznamenán v oddílech CZ- NACE 26 (-39,4 %) a v CZ-NACE 19 (-31,7 %). V tomto případě podle CZECH TOP 100 loni vytvořila největší objem ÚPH firma ČEZ, a.s. (126,8 mld. Kč), dále ŠKODA AUTO, a.s. (82,8 mld. Kč), AGROFERT HOLDING, a.s. (25,7 mld. Kč) a OKD, a.s. (21,4 mld. Kč). Jak je zřejmé z tabulky I.6, nejvíce pracovníků zaměstnávaly v roce 2011 oddíly CZ-NACE 29 (meziroční růst o 8,7 %, podíl na celkovém počtu ZP 14 %), CZ-NACE 25 (nárůst o 3,2 %, podíl 12,4 %) a CZ-NACE 28 (nárůst o 4,4 %, podíl 10,5 %). V tomto ukazateli 12 oddílů zvýšilo počet pracovníků, v jedenácti případech se tento ukazatel naopak snížil. Dále je patrné, že po třech letech trvalého poklesu se počet zaměstnaných osob v roce 2011 znovu zvýšil, a to o více než 3 %. Největší meziroční růst zaměstnanosti vykázal oddíl CZ-NACE 30 (+24,7 %) a již jmenované tři oddíly. Naopak počet zaměstnaných osob se nejvýrazněji snížil v oddílech CZ-NACE 10 ( osob), CZ-NACE 33 ( osob) a v CZ-NACE 16 ( osob), v dalších oddílech byly úbytky nižší. Z přehledu CZECH TOP 100 vyplývá, že podle počtu zaměstnanců byla v roce 2011 největším zaměstnavatelem Česká pošta, s.p. ( sob), dále společnost ČEZ, a.s. ( osob). AGROFERT HOLDING, a.s. ( osob) a na pátém místě pak ŠKODA AUTO, a.s. ( osob). % Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Jak naznačuje tabulka I.7 osobní náklady rostly v celém sledovaném období let 2005 až 2011, s výjimkou krizového roku 2009, kdy se jejich hodnota meziročně propadla o téměř 11 %. V roce 2011 se zvýšil objem osobních nákladů ve třinácti oddílech, přičemž nad průměrem ZP (nárůst o 5,5 %) byl ve čtyřech oddílech, které jsou však pro ZP rozhodující: CZ-NACE 29 (+10,2 %), CZ-NACE 28 (+9 %), CZ-NACE 25 (+7,5 %) a CZ-NACE 27 (+17,3 %). Objem osobních nákladů se naopak snížil v devíti oddílech, přičemž meziroční pokles se většinou pohyboval od pěti do deseti procent. 21

22 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 108,4 110,1 107,5 89,3 101,6 105,5 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Z tabulky I.8 lze zjistit, že v roce 2011 se ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty zvýšil proti předchozímu období jen o 1,8 % na 713,4 tis. Kč na zaměstnance, zatímco v roce 2010 byl nárůst daleko výraznější (+12,1 %). Zvýšení hodnoty vykázalo třináct oddílů, naopak pokles deset oddílů. Celkem ve čtyřech oddílech hodnota ukazatele překročila hranici jednoho milionu korun na pracovníka, přičemž nejvyšší pozici v žebříčku si drží oddíly CZ-NACE 11 (1 227,9 tis. Kč/zam.), tedy výroba nápojů, CZ- NACE 21, tj. farmaceutický průmysl (1 226,7 tis.kč/zam.) a CZ-NACE 19 ( 1 219,2 tis. Kč/zam.) výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Na opačném konci žebříčku najdeme oddíly, které většinou patří k útlumovým a čelí velké zahraniční konkurenci, např. CZ-NACE 14 (315,9 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 15 (320,1 tis. Kč/zam.) a překvapivě tak CZ-NACE 26 tj. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, kde v důsledků vážných problémů tento ukazatel meziročně poklesl o téměř 30 % na 326,8 tis. Kč/zam. Ve výsledcích tohoto odvětví se odráží montážní charakter jeho produkce v rámci globálních hodnotových řetězců. Nově je od roku 2010 v této publikaci uveden ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka I.9). Z tabulky I.9 je zřejmé, že tento ukazatel se v posledních letech vyvíjí podobně jako ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty. V krizových letech 2008 a 2009 se totiž poměrně výrazně propadl, v roce 2010 naopak meziročně stoupl o více než jednu pětinu, avšak v roce 2011 se tempo růstu zpomalilo na 4,3 %. Také v tomto případě se zatím nepodařilo dosáhnout předkrizových hodnot z let 2006 a 2007 a v roce 2011 k tomu chybělo stále ještě patnáct procent. Nárůst ukazatele vykázalo dvanáct oddílů, zatímco pokles jedenáct. Největší nárůst ukazatele byl dosažen v oddílu CZ-NACE 24 (+78,7 %) a dále v oddílech CZ-NACE 22 (+ 20,9 %), CZ-NACE 29 (+12,6 %) a CZ-NACE 10 (+26 %). Naopak nejvýraznější pokles ukazatele byl v roce 2011 zaznamenán v oddílu CZ-NACE 26, kde dokonce skončil v záporných hodnotách a rovněž v oddílu CZ-NACE 19 (-44,3 %). Vývoj obou výše uvedených ukazatelů názorně ilustruje také graf I.4 a graf I.5, který dokládá úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty podle oddílové struktury v letech 2010 a