18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33

Transkript

1 18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ Charakteristika odvětví Z pozice světové, evropské i české výroby je toto průmyslové odvětví perspektivní. Obor zahrnuje široký sortiment výrobků, které jsou určeny pro přímou spotřebu nebo v celé řadě aplikací, výrobních linkách, strojích a zařízeních. Klade tak vysoké nároky na spolupráci strojírenských, elektrotechnických a elektronických profesí, a to nejen při jejich vývoji, ale i použití v praxi. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ jsou do odvětví 33 zahrnuty následující obory: Zdravotnická technika Měřicí a regulační přístroje Automatizační technika Optické přístroje a fotografická zařízení Časoměrné přístroje Technologicky nejširšími obory jsou měřicí a regulační přístroje a zdravotnická technika. Naproti tomu obory optické přístroje a fotografická zařízení a časoměrné přístroje využívají specifické technologie, ve velké většině určené pouze pro tyto obory. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 33 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 je uveden v grafu Automatizační a regulační technika 9 % 33.4 Optické přístroje a fotograf. zařízení 13 % 33.5 Časoměrné zařízení 1 % 33.1 Zdravotnická technika 21 % 33.2 Měřicí a regulační přístroje 56 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví vykazuje dlouhodobě růst tržeb za výrobky a služby, s výjimkou roku 2003, kdy došlo v důsledku předchozích záplav ke snížení, především v oboru měřicí a regulační přístroje. V rozmezí let 2000 až 2005 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 33 od růstu o téměř 26 % v roce 2004 až po pokles o 9 % v roce Podíl na celém zpracovatelském průmyslu také mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v roce 2002 kdy byl 1,7 %, nejnižší podíl pak byl 294

2 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů v roce 2004 kdy dosáhl jen 1,4 %. V roce 2005 byl tento podíl 1,7 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví na osmnáctém místě. Počtem pracovníků je obor s podílem 2,6 % na zpracovatelském průmyslu významnější, což ho řadí na patnácté místo. Z hlediska přidané hodnoty řadí podíl 2,6 % odvětví 33 v rámci zpracovatelského průmyslu na třinácté místo Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2004 je uveden v tabulce 18.1 a grafu Tabulka 18.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 33 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej VVaS v b.c , , , , ,9 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,7 Počet zaměstnaných osob V porovnání skupin podniků na jednoho pracovníka dosáhla nejvyšších hodnot tržeb skupina podniků s více než 1000 zaměstnanci, která vytvořila 1,9 mil. Kč na jednoho pracovníka a v účetní přidané hodnotě to bylo 487 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci. Ta dosáhla 865 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a v přidané hodnotě je to pouze 367 tis. Kč na jednoho pracovníka. Nejvyšší přidané hodnoty 491 tis. Kč na jednoho pracovníka dosáhla skupina podniků s 250 až 999 zaměstnanci. Rozhodující podíl na tržbách odvětví 33 měly v roce 2004 podniky s více než 1000 pracovníků, které dosáhly 25,6 % tržeb v odvětví. Podniky s 250 až 999 pracovníky se podílely 22,8 % a podniky s počtem zaměstnanců 50 až 249 dosáhly podílu 22,1 % na celkových tržbách odvětví. Největší podíl na přidané hodnotě z výroby měly podniky s 250 až 999 zaměstnanci, a to 26,7 %. Naopak nejnižší 16 % měly podniky s 10 až 49 zaměstnanci. % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 18.4. Regionální struktura odvětví Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší podíl na tržbách v roce 2004 dosáhly podniky Středočeského kraje (22,8 %), kde působí největší podnik oboru Siemens VDO, a v podnicích sídlících na území hlavního města Prahy (14,2 %). Dále pak v podnicích v kraji Královéhradeckém (13,8 %) a v kraji Jihomoravském (11,8 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl dosažen v kraji Středočeském, druhý nejvyšší je potom na území hlavního města Prahy. V Královéhradeckém kraji je třetí největší. Podíl na počtu zaměstnanců v odvětví je opět největší ve Středočeském kraji (13,9 %), kde kromě největší firmy Siemens VDO působí i další významný podnik Linet, a potom v kraji Olomouckém (12,5 %), kde jsou největšími zaměstnavateli společnosti Meopta - optika a Invensys Apliance Controls. Podniky na území hlavního města Prahy mají podíl na zaměstnanosti 12,4 %, když řada z nich má své výrobní provozy mimo Prahu. Příkladem takové firmy může být společnost Honeywell. Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, účetní přidané hodnotě a na počtu pracovníků v roce 2004 je uveden v grafu Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf 18.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce oborů měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení v létech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Jak je zřejmé z tabulky 18.2 ceny výrobků oboru měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení vykazují v letech pokles. Tato skutečnost svědčí o zvyšujícím se konkurenčním tlaku a hledání výrobních úspor. Firmy díky tomu také přizpůsobily svou cenovou politiku, když se snaží získat další kupce poskytnutím různých slev z ceny výrobku. Jen malý pokles cen je vykazován u výrobků SKP 33.5 časoměrné přístroje. To může být způsobeno větším zájmem trhu o kvalitní výrobky renomovaných firem, mezi které lze zařadit i naše výrobce. Cenové indexy celého 296

4 Tabulka 18.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP ,5 102,9 101,3 100,0 99,0 SKP ,1 94,5 100,4 97,3 96,3 SKP 33.3 x x x x x SKP ,2 103,4 101,0 100,0 98,1 SKP ,1 100,0 101,7 100,0 99,9 SKP ,3 97,9 100,8 98,4 97,5 odvětví kopírují vývoj v oboru SKP 33.2, který má na tomto odvětví rozhodující podíl. Vzhledem k specifickým vlastnostem oboru 33.3 automatizační technika nejsou zde některé údaje vykazovány Základní produkční charakteristiky Ve srovnání let 2000 a 2005 vzrostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v absolutním měřítku v tomto období zaznamenal obor měřicí a regulační přístroje s růstem o 9 mld. Kč v b.c. Významně také vzrostl obor zdravotnické přístroje, a to o více než 4 mld. Kč. Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 33 v běžných a stálých cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ ,5 264,9 223,8 232,8 262,8 366,7 OKEČ , , , , , ,3 meziroční index (b.c.) x 117,6 108,5 90,9 126,2 113,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 117,6 127,5 115,9 146,3 165,7 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ ,5 261,8 230,8 238,5 276,5 386,1 OKEČ , , , , , ,3 meziroční index (s.c.) x 117,6 112,8 90,6 127,9 115,5 kumulovaný index (s.c.) 100,0 117,6 132,7 120,2 153,7 177,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Největšího růstu tržeb za vlastní výrobky a služby v běžných cenách v letech 2000 až 2005 dosáhl obor 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení, a to o 94 %. Významný je také růst oboru 33.1 zdravotnická technika, a to o 69 %. Tradiční tahoun odvětví obor 33.2 měřicí a regulační přístroje s růstem jen necelých 59 %, byl předstižen oborem 33.3 automatizační technika s růstem o 69 %. Pokles pak zaznamenal obor 33.5 časoměrné přístroje, když podnikům tohoto oboru klesly tržby o 18 %. Tento pokles je způsoben především ukončením výroby mechanických budíků, ale také snižováním počtu malých firem a živnostníků. V meziročním srovnání naopak tento obor zaznamenal největší růst, když tržby podniků stouply o 39 %. Z ostatních meziročně stouply tržby oboru 33.2 o 16 %, 297

5 oborům 33.3 a 33.4 o 12 %. Podle předběžných výsledků prvního čtvrtletí 2006 lze očekávat další růst tohoto odvětví. Průběh účetní přidané hodnoty odvětví 33 v běžných a stálých cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , ,5 957, , ,5 OKEČ , , , , , ,9 OKEČ ,2 99,6 86,0 76,2 85,5 61,4 OKEČ , , , , , ,9 meziroční index (b.c.) x 110,0 108,3 111,7 110,5 121,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 110,0 119,1 133,1 147,0 178,6 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,9 OKEČ , , ,4 966, , ,7 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ ,2 96,6 88,1 72,3 91,4 71,7 OKEČ , , , , , ,3 meziroční index (s.c.) x 107,8 111,2 112,0 114,1 125,3 kumulovaný index (s.c.) 100,0 107,8 119,9 134,3 153,2 192,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Největší nárůst přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2005/2000 zaznamenal již po několikáté obor 33.2 měřicí a regulační přístroje, a to o 87,6 %. O téměř 83,6 % vzrostla přidaná hodnota u oboru 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení a u oboru 33.3 automatizační technika to bylo 83,1 %. Obor 33.5 časoměrné přístroje zaznamenal v dlouhodobějším srovnání let 2005/2000 výrazný pokles o 64 %. V meziročním srovnání největší růst přidané hodnoty byl zaznamenán u oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje o téměř 40 %. Obor 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení pak zaznamenal růst o víc než 15 % a obor 33.3 automatizační technika o víc než 19 %. Přidaná hodnota klesla u jediného oboru, a to 33.5 časoměrné přístroje o 28 %. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka 18.5 Počet pracovníků v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 102,7 96,0 104,9 103,7 106,6 kumulovaný index 100,0 102,7 98,7 103,4 107,3 114,4 * předběžná hodnota Dlouhodobě vykazuje růst tohoto ukazatele pouze obor 33.1 zdravotnická technika. Počet pracovníků v odvětví se v posledních letech sice výrazně neměnil, největší růst počtu pracovníků ve srovnání let 2005/2000 byl zaznamenán u oboru 33.3 automatizační technika o 57,5 % a u oboru 33.1 zdra- 298

6 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů votnická technika o 27,8 %. Počet pracovníků oboru 33.5 časoměrné přístroje v tomto období poklesl na 39 %. V meziročním srovnání 2005/2004 vzrostl počet pracovníků nejvíce u oboru 33.3 automatizační technika o téměř 33 %. V ostatních oborech počet pracovníků rostl výrazně pomaleji, když druhý největší růst byl zaznamenán u oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje o 6 %. Počet pracovníků poklesl pouze u oboru 33.5 časoměrné přístroje o 7 %. Vzhledem k mírnému růstu tržeb se tento obor v současné době jeví jako stabilizovaný. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 33 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu Ze všech tří grafů vyplývá, že odvětví 33 vykazuje nadprůměrný růst těchto hlavních ukazatelů, především počtu pracovníků a účetní přidané hodnoty. 120 % % * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 33 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 33 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 33 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 18.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka 18.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,9 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ ,9 320,6 278,6 284,4 314,5 456,0 OKEČ , , , , , ,1 meziroční index (b.c.) x 116,5 110,7 88,7 128,2 119,0 kumulovaný index (b.c.) 100,0 116,5 129,0 114,5 146,8 174,6 * předběžná hodnota 299

7 Jednoduchým porovnáním této tabulky s tabulkou č lze zjistit, že absolutní číselné hodnoty nelze považovat za reálné, neboť pokud by toto platilo, většina podniků odvětví by již zkrachovala. Z tohoto důvodu nejsou v dalším komentáři tyto hodnoty použity. Z tabulky lze pouze vyčíst vzestupný trend celkových nákladů. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka 18.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ ,0 759,9 751,6 679, , ,3 OKEČ , , , , , ,9 OKEČ ,1 59,5 60,7 64,1 66,7 96,0 OKEČ , , , , , ,3 meziroční index (b.c.) x 111,6 106,9 105,6 116,3 115,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 111,6 119,3 126,0 146,5 169,1 * předběžná hodnota Na rozdíl od tabulky 18.6 jsou zde uvedeny reálné hodnoty osobních nákladů. V porovnání s rokem 2000 vzrostly osobní náklady odvětví 33 o více než 69 %, když celkový počet zaměstnanců se zvýšil pouze o 14 % (viz tabulka 18.5). U většiny oborů osobní náklady (ON) převážně rostly, ale větším tempem než rostl počet zaměstnanců. Pokles je patrný pouze u oboru 33.5 časoměrná zařízení, když ON klesly na 78,6 %. Ve srovnání let 2005/2000 zaznamenal největší dynamiku růstu ON obor 33.3 automatizační technika, a to o více než 139 %, obor 33.1 zdravotnická technika o 72,5 % a obor 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení o téměř 71 %. Ve srovnání let 2005/2004 zaznamenal největší růst osobních nákladů obor 33.5 časoměrná zařízení, a to o téměř 44 %. Tento velký růst ON by mohl svědčit o ukončení útlumového stavu v tomto oboru. Dále meziročně nejvíce stouply ON v oboru 33.3 automatizační technika o 40 % a v oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje o téměř 21 % Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce (PP) všech oborů odvětví, i když roste, její hodnota se stále ještě pohybuje kolem 60% úrovně vyspělých zemí. Na růstu PP se pozitivně projevil především růst osobních nákladů, které jsou součástí účetní přidané hodnoty. Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2005/2000 byl zaznamenán u oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje, a to o téměř 88 %. PP v oboru 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení stoupla o 59 % a v oboru 33.1 zdravotnická technika o téměř 32 %. Ke snížení PP došlo u oboru 33.5 časoměrná zařízení o 8 %. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující PP. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. Odvětví 33 je charakteristické právě vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Porovnání vývoje produktivity práce a vývoje podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu V období let 2000 až 2005 probíhala ještě v odvětví 33 restrukturalizace, díky níž řada podniků, ale i živnostníků, ukončila svoji činnost. Celkem bylo prohlášeno 70 konkurzů a likvidací na subjekty podnikající v OKEČ 33. Ohroženo tím bylo pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 46 subjektů likvidováno se ztrátou pracovních míst. V porovnání s celým průmyslem včetně služeb, kde bylo likvidováno v tomto období subjektů, je počet likvidací podprůměrný. 300

8 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tabulka 18.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zam.) b.c * OKEČ ,0 296,0 344,7 353,3 355,3 348,3 OKEČ ,8 367,9 424,5 466,9 503,9 664,7 OKEČ ,7 438,1 484,3 535,1 561,4 504,1 OKEČ ,0 289,9 298,5 338,1 386,1 429,6 OKEČ ,5 298,2 292,5 287,8 320,4 247,9 OKEČ ,2 335,3 378,2 403,0 429,2 488,9 meziroční index (b.c.) x 107,1 112,8 106,6 106,5 113,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 107,1 120,8 128,7 137,0 156,1 (tis. Kč/zam.) s.c * OKEČ ,0 288,9 324,7 329,9 331,8 323,9 OKEČ ,8 356,8 443,5 494,9 563,5 768,6 OKEČ ,7 433,9 491,1 540,3 576,0 544,8 OKEČ ,0 293,4 304,7 348,4 409,3 455,6 OKEČ ,5 289,2 299,7 273,1 342,6 289,4 OKEČ ,2 328,8 380,6 406,6 447,3 525,6 meziroční index (s.c.) x 105,0 115,8 106,9 110,0 117,5 kumulovaný index (s.c.) 100,0 105,0 121,5 129,8 142,8 167,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 18.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,588 0,605 0,577 0,557 0,597 0,602 OKEČ ,569 0,569 0,563 0,520 0,540 0,467 OKEČ ,657 0,676 0,708 0,710 0,732 0,859 OKEČ ,616 0,636 0,649 0,602 0,612 0,573 OKEČ ,709 0,597 0,706 0,841 0,781 1,564 OKEČ 33 0,593 0,601 0,594 0,561 0,590 0,561 * předběžná hodnota % 150 % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 33 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 33 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 18.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech

9 18.6. Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Typické pro tento obor je záporné saldo zahraničního obchodu v důsledku zvýšeného dovozu především sofistikovaných výrobků renomovaných firem, ale také polotovarů a speciálních součástí. Pro své specifické vlastnosti zde není vykazován obor V období let 2000 až 2005 toto záporné saldo zahraničního obchodu klesalo. Jak vyplývá z následující tabulky, má vývoz zboží a služeb v odvětví 33 převážně vzestupný trend. V tomto období zaznamenaly největší přírůstky vývozu obory 33.2 měřicí a regulační přístroje (o 152 %), 33.1 zdravotnická technika (o 111 %) a 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení (o více než 42 %). K snížení vývozu došlo pouze u oboru 33.5 časoměrná zařízení, a to o víc než 24 %. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor zdravotnická technika, když vývoz těchto výrobků se zvýšil o více než 18 %. K poklesu vývozu došlo u výrobků oboru časoměrná zařízení (o 21 %), ale také nečekaně u výrobků oboru měřicí a regulační přístroje (o víc než 2 %). Dovoz výrobků se v období let 2000 až 2005 rovněž zvýšil, kdy největšího přírůstku bylo dosaženo s výrobky oboru optické přístroje a fotografická zařízení (o více než 54 %) a s výrobky oboru zdravotnická technika (o 53 %). Ke snížení dovozu došlo pouze u oboru 33.5 časoměrná zařízení, a to o víc než 9 %. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor zdravotnická technika, když dovoz těchto výrobků stoupl o víc než 5 %. I zde došlo k poklesu dovozu u výrobků oboru časoměrná zařízení (o 12 %), a také u výrobků oboru měřicí a regulační přístroje (o víc než 7 %). Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 33 v letech 2000 až 2005 v běžných cenách je uveden v tabulce Tabulka Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,6 SKP , , , , , ,0 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,2 SKP ,4 271,9 257,3 229,5 354,3 277,8 SKP , , , , , ,6 meziroční index x 121,4 99,7 120,5 9,5 102,3 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,7 SKP , , , , , ,3 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,2 SKP ,5 977,7 875,1 854, ,9 951,7 SKP , , , , , ,9 meziroční index x 109,8 97,9 106,8 111,1 97,9 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,3 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP ,5-377,0-882, , , ,0 SKP ,1-705,8-617,8-625,1-728,6-673,9 SKP , , , , , ,3 Údaje k Pramen: ČSÚ 302

10 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Podle předběžných údajů za 1. čtvrtletí roku 2006 se vývoz i dovoz zvyšují. Největšího přírůstku vývozu bylo dosaženo s výrobky oboru měřicí a regulační přístroje, pokles naopak zaznamenal obor časoměrná zařízení. U dovozu byl největší nárůst s výrobky oboru zdravotnická technika Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2005 je uvedeno v grafu Vývozní teritoria v roce 2005 Slovensko 8 % USA 6 % Nizozemsko 2 % Itálie 6 % Španělsko 3 % Polsko 3 % Rakousko 35 % Ostatní 25 % Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2005 USA 13 % Švýcarsko Japonsko 5 % 4 % Čína 4 % V. Británie 4 % Nizozemsko 10 % Itálie 4 % Německo 35 % Ostatní 23 % Graf 18.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 33 Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy, když mezi vlastníky firem pod zahraniční kontrolou převažují právě firmy z Německa. Část mateřských firem potom zajišťuje dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů v letech 2000 až 2005 v běžných cenách je uvedena v tabulce

11 Tabulka Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,7 SKP 33.3 x x x x x x SKP , , , , , ,2 SKP ,7 995,9 947,7 909, , ,7 SKP , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 105,4 98,6 98,9 107,0 106,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 105,4 104,0 102,8 110,0 117,2, pozn.: změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba, neboli množství výrobků, které v odvětví zůstává na trhu v ČR, byla v roce 2005, obdobně jako v předchozích letech, kryta z větší části dovozem Investice Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2004 do organizací vyrábějících zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 33 (v mil. CZK) k k k k k Zahr. investice v ČR 5 984, , , , ,2 Tuzem. investice v zahraničí 6,7 4,0 82,5 109,7 208,0 Pramen: ČNB Jak je patrné z tabulky, zahraniční investice do organizací odvětví 33 stále stoupají a tvoří již velmi významnou část nových kapacit. Růst tohoto odvětví je v podstatě zajišťován zahraničními investicemi. Původní české společnosti, které jsou také významnými exportéry, stále více budují své výrobní kapacity v zemích kam dovážejí své výrobky. Svědčí o tom druhý řádek tabulky Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují své stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři a tím se jejich % % Přímé zahraniční investice OKEČ 33 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 33 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 18.7 Tuzemské a zahraniční investice 304

12 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů podíl na hospodářských výsledcích každým rokem zvyšuje. Zájem zahraničních investorů je především o projekty na zelené louce, tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i pobídku v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 33 a do zpracovatelského průmyslu v létech 2000 až 2004 je uvedeno v grafu Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními. Při silné konkurenci zahraničních firem, jako jsou Siemens, Rodenstock a další, jsou tuzemští výrobci konkurenčně schopní ve výrobě vybraného sortimentu regulační techniky, přístrojů a komponentů a ve finální výrobě sterilizátorů, zdravotnického nábytku a chirurgických nástrojů i optických prvků s vyšším podílem mechanické práce. Oproti předchozím rokům již mohou tuzemští výrobci konkurovat zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v řadě komodit. Velká konkurence se projevila nejvíce v oboru 33.5 časoměrné přístroje, který se dostal do útlumu. Podle výsledků roku 2005 lze předpokládat, že výrobce našel sortiment výrobků, s kterým uspěje na trhu. Vývoj v posledních letech jasně dokumentuje důležitost tohoto odvětví a jeho stálý podíl na zpracovatelském průmyslu. Rozvoj odvětví je jednak zakládán novými investicemi do nových technologií, ale také vývojem nových progresivních a sofistikovaných výrobků. Dá se říci, že odvětví dosáhlo konkurenceschopnosti co se týče kvality a užitné hodnoty výrobků. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje stále ještě zaostávání za zeměmi západní Evropy. Např. v roce 1999 byla produktivita práce na úrovni 39 % Německa a Rakouska. V současné době je tento ukazatel udáván kolem 50 %. V předchozích letech vstupovali do země výrobci různého sortimentu výrobků, aby tím snížili svoje výrobní náklady. V současné době si již mnozí výrobci uvědomili, že k udržení konkurenceschopné produkce je především potřeba trvalý vývoj, jak výrobků, tak i výrobních technologií. To je možné zajistit jen uplatněním nových poznatků vědy a výzkumu. Tato skutečnost se projevuje především budováním technologických a vývojových center. To má samozřejmě vliv i na možnosti podniků pružně reagovat na nové požadavky zákazníků. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce Tabulka Vývoj exportu výrobků SKP 33 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) z CEFTA meziroční index x 149,0 109,2 107,7 117,4 z toho z ČR meziroční index x 153,6 101,7 116,2 129,0 Pramen: EUROSTAT Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně neměnil. V roce 2000 byl tento podíl 26,3 %, v roce 2003 byl 27,2 % a za čtyři měsíce roku 2004 to bylo 27,9 %. Tabulka Vývoj exportu výrobků SKP 33 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT 305

13 Export výrobků SKP 33 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU je uveden v tabulce Shrnutí a perspektivy odvětví Legislativa byla již při vstupu ČR do EU značně kompatibilní s legislativou Evropské unie, a to jak v oblasti vlastních technických předpisů, tak v oblasti ekologické. Jak již bylo uvedeno, odvětví se vyznačuje specifickými technologiemi. Tyto technologie jsou náročné na obsluhu a vyznačují se také minimálním množstvím odpadů a relativní šetrností k životnímu prostředí. Většina firem jsou malé a střední podniky, proto není známa firma, která by spadala do působnosti zákona 76/2002 Sb. o integrované prevenci (IPPC). Dílčí ekologické zákony firmy splňovaly ještě před vstupem do EU. V poslední době způsobila problémy, především malým firmám, změna zákona o odpadech omezením používání olovnatých pájek a zavedením povinnosti zpětného odběru výrobků. To se projevilo zvýšením cen výrobků, kde to bylo možné, a u jiných komodit musel zvýšené náklady uhradit výrobce na úkor svého zisku. Větší firmy byly dostatečně informované a včas se na tuto změnu připravily. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti, nebo technologických center. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní budována volná sdružení podniků tzv. klastry. Ty pak mohou část svých nákladů na provoz a rozvoj pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Zájem domácích i zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů vytváří předpoklady stálého zvyšování počtu konkurenceschopné produkce tohoto odvětví, které má svou nezastupitelnou úlohu v rámci zpracovatelského průmyslu. 306