Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 07 US GAAP 04 IFRS. Jaký je Váš výhled? Projekt zaměřený na koncepční

Transkript

1 Jaký je Váš výhled? Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP listopad 2013, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Optimalizace finančního reportingu Pozvánka na seminář - Aktuality v českém účetnictví 04 IFRS Projekt zaměřený na koncepční rámec IFRS Stav schvalování IFRS v Evropské unii Pozvánka na seminář Novinky v IFRS US GAAP Účtování o závazcích vyplývajících ze společných a nerozdílných ujednání o závazcích

2 České účetnictví Optimalizace finančního reportingu Dlouhé období ekonomické stagnace vytváří trvalý tlak na snižování nákladů. Lze konstatovat, že generální a finanční ředitelé již použili veškerou invenci a energii k optimalizaci hlavních nákladových položek. Zefektivnil se proces výběru dodavatele, cenová vyjednávání, optimalizovaly se počty zaměstnanců. V tento moment, kdy hlavní položky jsou vyřešeny, je potřeba vydržet a bojovat také o další menší vítězství. Některým však začíná fantazie docházet. V následujícím článku nabízím zamyšlení nad možnými úsporami v oblasti zpracování finančního reportingu. Je jasné, že výše úspory se liší podle typu společnosti. Ta největší se projeví nejvíce u společností, jejichž procesy jsou komplikované a zpracování finančního reportingu je náročné z hlediska času a objemu dat. Důvody, proč historicky došlo k nepřiměřenému rozkošatění finančního reportingu u některých firem, jsou různé. Některé firmy prošly implementací Sarbanes Oxley s nadměrným množstvím kontrol, jiné firmy plní komplikované požadavky svých vlastníků. Jinde byl modul finančního reportingu doplňován a obohacován po mnoho let, aniž by došlo k jeho koncepční revizi tak, aby odrážel stávající realitu společnosti. 02 Mnoho dat Složité Výskyt chyb Nesrozumitelnost Vhodná data Jednoduché Bezchybnost Přehlednost Je důležité si uvědomit pozitivní skutečnost, že finanční reporting představuje jednoduchou transformaci vstupních účetních dat na výstupní finanční reporting. Ten je většinou precizně definován uživateli finančního reportingu (např. banka, vlastník, management). Celý proces transformace dat by měl být hlídán kontrolami tak, aby nemohlo dojít k žádné významné chybě. V českých podmínkách jsou nejčastějším rámcem finančního reportingu Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a často je obsažen prvek konsolidace dceřiných společností. Proto se budeme dále zabývat jednotlivými prvky. Vstup Zpracování dat (konsolidace, IFRS úpravy) Výstup Zkusme se v tuto chvíli zamyslet nad vaším modulem finančního reportingu. V dalších odstavcích se pokusím vás vybavit pomyslnou pilou k prořezání košatého keře finančního reportingu vaší společnosti. Výstupy Možná se vám to může zdát překvapivé, ale začneme od konce. Na prvním místě je pro vedení společnosti důležité zamyslet se nad požadavky uživatelů finančních výkazů. Ve většině praktických situací existují dva klíčoví externí uživatelé, a to akcionáři a banky. Nároky jiných uživatelů, jako například finanční úřad, pojišťovny, dodavatelé apod. jsou obvykle uspokojeny zveřejněním statutární účetní závěrky. Management společnosti využívá jak statutární účetnictví pro detailní sledování výkonnosti, tak finanční reporting pro komunikaci s poskytovateli kapitálu. Pro efektivní zpracování finančního reportingu je vhodné na začátku celého procesu zvážit možnosti zjednodušení a zpřehlednění výstupů. Zkuste prozkoumat a odpovědět na tyto otázky: Dokážeme zmenšit rozsah požadavků uživatelů na finanční reporting? Dokážeme sladit požadavky všech uživatelů do jednoho formátu výstupu? Není podrobnost výstupů přehnaně vysoká? Které požadavky jsou specifické (banka smluvní podmínky (covenants), akcionář transakce ve skupině)? Které výstupy jsou generovány automaticky a které vyžadují manuální zásahy? V případě, že vidíte možnost optimalizace, nastupuje druhý, neméně důležitý krok vyjednat a odsouhlasit zjednodušení finančního reportingu s uživateli těchto informací. Vstupy Mezi hlavní vstupní soubory dat potřebných a nezbytných pro vytvoření rozvahy, výsledovky a cash flow podle IFRS patří: Statutární účetní data Konsolidační úpravy IFRS úpravy Časové úpravy Cash flow úpravy Pro efektivní využití dat z účetní předvahy má zásadní důležitost vhodná struktura používaných účtů. Často se setkáváme se situací, kdy struktura účtů neladí s potřebami uživatelů týkajícími se vhodnosti informací. Členění bankovních účtů je obvykle jasné, naproti tomu členění tržeb často neobsahuje takovou míru detailu, jaký je požadován uživatelem. pokračování na další straně

3 České účetnictví Konsolidační úpravy jsou zpravidla založeny na rutinním odsouhlasení zůstatků a transakcí ve skupině v kombinaci s včasnou identifikací jedinečných transakcí, např. prodej dceřiné společnosti. V této oblasti je nejdůležitější včasný a spolehlivý sběr informací. IFRS úpravy jsou vyvolány odlišnými účetními postupy určitých transakcí. Typickými příklady jsou finanční leasing, dlouhodobé smlouvy nebo rezerva na opravy. Doporučujeme, abyste se zamysleli nad dvěma rysy každé úpravy významnost (Je dopad úpravy na výsledky hodnotově významný?) a složitost (Je složité úpravu zpracovat, interpretovat?). Zkuste si doplnit níže uvedenou matici. Významné Jednoduché Nevýznamné Jednoduché 03 Významné Složité Nevýznamné Složité U úprav, které skončily vlevo dole, doporučujeme zvážit nutnost jejich provedení. Naopak největší pozornost si zaslouží úpravy, které jsou významné a složité. Příkladem typické transakce z pravého horního segmentu je akviziční účetnictví (IFRS 3), kde finanční dopady jsou velké a složité (nutnost udržovat dva odlišné registry majetku). Námětem na optimalizaci mohou být úpravy, které jsou sice nevýznamné, ale složité a jejichž přípravě se momentálně věnuje nepřiměřený čas, například kvůli požadavku mateřské společnosti. Časové úpravy jsou vyvolány prodlevou mezi momentem sestavení statutární závěrky a momentem sestavení reportingu. Typickým příkladem těchto rozdílů může být zpřesnění dohadných položek. U společností s brzkým reportingem do skupiny počet rozdílů narůstá. Je třeba si říci, že tyto časové úpravy nejsou žádoucí a je třeba hledat cesty, jak jim zabránit. Některé společnosti mají vstupy potřebné pro cash flow dobře podchycené, jiné nikoli. Pokud se zamyslíme nad požadavky a potřebami hlavních uživatelů akcionáře a bank, je jasné, že spolehlivost reportingu cash flow má vysokou důležitost a je vhodné být dobře připraven. Příkladem dobré praxe je rutinní sběr omezeného množství informací o transakcích a platbách v několika určených oblastech (úrokové náklady/výdaje, daňové náklady/výdaje, výdaje na nákup majetku atp.). Zpracování dat V praxi se setkáváme s celou škálou způsobů technického zpracování dat, od evidence v Excelu až po propracované informační systémy. V obou těchto krajních případech dochází k účelové agregaci dat do základních finančních výkazů a následnému rozboru jednotlivých pozic. Výhodou informačního systému je lepší kontrola při provádění úprav a zamezení vzniku manuálních chyb. Handicapem bývá větší nákladnost oproti tabulkovému procesoru. Kontroly Správnost výstupu je daná kontrolami vstupních dat a procesem zpracování dat. Interní kontroly ve finančním reportingu mohou být často nastaveny mechanicky, bez skutečného zaměření na cíl odhalit chybu. Při definování kontrol je dobré se zamyslet, zda máte nastavené procesy v těchto oblastech: Kontrola nad správností přenosu statutárních dat Identifikace jedinečných transakcí v konsolidované skupině Princip čtyř očí u IFRS úprav, které jsou významné Princip čtyř očí u Cash-flow úprav Kontrola správnosti zpracování dat Pokud na těchto pět otázek dokážete odpovědět ano, je to dobrým vysvědčením, které znamená, že proces finančního reportingu máte pod dobrou kontrolou. Závěr Krátké zastavení a zamyšlení nad stávajícím finančním reportingem se určitě vyplatí. Jsem si jistý, že zamyšlení může některým z vás otevřít cestu ke zjednodušení a zpřehlednění finančního reportingu. Rychlá a promyšlená implementace nezbytných změn může vést k zajímavým časovým, reputačním a v konečném důsledku finančním úsporám. Finanční tým bude schopen se vypořádat s finančním reportingem v kratším čase a poskytnout uživatelům vždy spolehlivé informace. Pozvánka Seminář Aktuality v českém účetnictví Praha, Brno, Ostrava Jako každým rokem i letos jsme pro Vás připravili oblíbený seminář o aktuálních otázkách z českého účetnictví, který shrnuje nejen změny v účetní legislativě, ale i právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Program Změny v účetní legislativě pro rok 2013 a následující účetní období Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku Praktické potíže při sestavování účetní závěrky Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: 14. listopadu 2013 a 12. prosince 2013 Brno: 21. listopadu 2013 Ostrava: 11. prosince 2013 Pro více informací a registraci prosím navštivte:

4 IFRS Projekt zaměřený na koncepční rámec IFRS Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) v současné době aktualizuje svůj koncepční rámec. Vzhledem k tomu, že nový koncepční rámec podstatně ovlivní vytváření nových standardů i revizi stávajících standardů a že bude muset být zohledněn při řešení problematiky, která není ve standardech zahrnuta, dopad tohoto nového koncepčního rámce bude dlouhodobý a výrazný. Nejprve se zaměříme na zajímavou historii tohoto projektu. Předchozí rámec pro přípravu a prezentaci účetní závěrky Předchozí Rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky (dále jen Rámec ) byl vydán Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC) v dubnu 1989 a rada IASB jej přijala v dubnu Rámec mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) popisuje základní koncepty, které externí uživatelé využívají při sestavování a předkládání účetních závěrek. Rámec IFRS slouží radě IASB jako průvodce při vytváření budoucích IFRS a při řešení účetní problematiky, která není přímo zahrnuta v nějakém mezinárodním účetním standardu (IAS nebo IFRS ) či v interpretaci. V případě, že neexistuje standard či interpretace, jež se konkrétně vztahují na určitou transakci, je třeba, aby vedení společnosti vytvořilo a uplatnilo účetní metody tak, aby byly prezentovány relevantní a spolehlivé informace. Standard IAS 8.11 v této souvislosti vyžaduje, aby vedení společnosti zohlednilo definice, kritéria pro vykazování a koncepty týkající se oceňování ve vztahu k aktivům, závazkům, výnosům a nákladům, které jsou obsažené v Rámci IFRS. Oblasti, jimiž se Rámec IFRS zabývá, zahrnují: cíl finančního výkaznictví, kvalitativní charakteristiku užitečných finančních informací, účetní jednotky, definice, vykazování a oceňování základních prvků, které tvoří obsah účetní závěrky, koncepty týkající se kapitálu a jeho uchování. Společný projekt rad IASB a FASB zaměřený na koncepční rámec Na společném zasedání, které se konalo v říjnu 2004, se rada IASB a americká Rada pro standardy finančního účetnictví (US FASB) rozhodly rozšířit své stávající aktivity o společný projekt zaměřený na vypracování společného koncepčního rámce, který bude vycházet ze současného rámce IASB i z koncepčního rámce FASB a který by obě rady použily jako základ pro své účetní standardy. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit pevnou základnu pro budoucí standardy, které budou vycházet z účetních zásad, mají konzistentní charakter a na mezinárodní úrovni se sbližují. Rady dospěly k následujícím předběžným rozhodnutím týkajícím se přístupu k tomuto projektu: Projekt by se zpočátku měl zaměřit na koncepty, které lze aplikovat na obchodní jednotky v soukromém sektoru. Později by rady měly zvážit, zda jsou tyto koncepty uplatnitelné i v jiných sektorech, počínaje neziskovými organizacemi v soukromé sféře. Projekt by měl být rozdělen do jednotlivých fází, přičemž zpočátku by se měl zaměřit na sblížení rámců a zlepšení konkrétních aspektů těchto rámců z hlediska cílů, kvalitativní charakteristiky, základních prvků, vykazování a oceňování. Sblížený rámec by měl mít podobu jediného dokumentu. V září 2010 rady IASB a FASB dokončily první fázi tohoto společného projektu, jejímž cílem bylo vypracovat lepší koncepční rámec sbližující standardy IFRS a americké účetní standardy US GAAP. Výsledkem této fáze projektu je vydání kapitoly 1 nazvané Cíl obecného finančního výkaznictví a kapitoly 3 Kvalitativní charakteristika užitečných finančních informaci. Tyto dvě kapitoly byly vydány radou IASB jako součást Koncepčního rámce, jenž nahradil Rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky, který byl vydán v roce Nové kapitoly nahradily příslušné odstavce původního Rámce. Až bude projekt zaměřený na vypracování koncepčního rámce hotový, bude mít rada IASB k dispozici jeden kompletní a podrobný dokument nazvaný Koncepční rámec pro finanční výkaznictví. Koncem roku 2010 rada IASB fakticky pozdržela další činnosti na projektu do doby, než dokončí jiné, urgentnější projekty zaměřené na konvergenci různých standardů. Samostatný komplexní projekt rady IASB V záři 2012 se rada IASB rozhodla znovuobnovit projekt zaměřený na Koncepční rámec jakožto komplexní projekt, na němž se podílí pouze rada IASB. Předtím, než byl společný projekt rad IASB a FASB zaměřený na vypracování společného koncepčního rámce pozastaven, bylo dokončeno několik fází tohoto projektu. Níže uvedená tabulka shrnuje vývoj jednotlivých fází a budoucí plány rady IASB v rámci dané fáze: 04 pokračování na další straně

5 IFRS Fáze Fáze A: Cíle a kvalitativní charakteristika Fáze B: Prvky a vykazování Fáze C: Oceňování Fáze D: Účetní jednotka Fáze E: Prezentace a zveřejnění Fáze F: Účel a status Fáze G: Aplikace na neziskové účetní jednotky Status Dokončena, Koncepční rámec finančního výkaznictví pro rok 2010 vydaný v září 2010 Považována za součást samostatného komplexního projektu rady IASB Považována za součást samostatného komplexního projektu rady IASB Zveřejněný návrh ED/2010/2 Koncepční rámec finančního výkaznictví: účetní jednotka vydaný v březnu Považován za součást samostatného komplexního projektu rady IASB Považována za součást samostatného komplexního projektu rady IASB Aktivity v rámci této fáze byly přerušeny, poněvadž je tento projekt nyní řešen jako samostatný projekt rady IASB. Jedním z cílů této fáze bylo dosáhnout sjednoceného přístupu rad IASB a FASB k sekundárnímu účelu rámce, tj. usnadnit subjektům sestavení účetní závěrky (americké standardy US GAAP takový účel nemají). Aktivity v rámci této fáze byly přerušeny, protože se rada IASB v současné době zaměřuje na obchodní účetní jednotky v soukromém sektoru. Tato fáze nebude zapotřebí, protože zbývající otázky, které jsou považovány za součást samostatného projektu IASB, budou rozpracovány a vydány společně. Cíle nového samostatného projektu rady IASB jsou méně ambiciózní. Tento projekt již neusiluje o zásadní revizi rámce, ale zaměřuje se na oblasti, které dosud nejsou ve standardech zahrnuty (např. prezentace a zveřejnění) nebo které vykazují zjevné nedostatky, jimiž je třeba se zabývat. Oproti dřívějším projektům nejsou tyto oblasti řešeny samostatně, ale jsou zahrnuty do diskuzních materiálů, které obsahují veškeré aspekty projektu zaměřeného na vypracování rámce. Diskuzní materiál DP/2013/1 nazvaný Revize koncepčního rámce pro finanční výkaznictví byl vydán v červenci Tento diskuzní materiál navrhuje revizi těchto oblastí: Definice aktiva a závazku Zavedení pokynů ohledně odúčtování Vyjasnění cíle a účelu ostatního úplného výsledku Nastavení rámce pro prezentaci a zveřejnění. Zveřejnění diskuzního materiálu znamená konec první fáze nového projektu. Poté, co budou zváženy připomínky k tomuto materiálu, rada hodlá ve třetím čtvrtletí roku 2014 zveřejnit Zveřejněný návrh (ED) a do září 2015 dokončit nový koncepční rámec. Strategie skupiny EFRAG ohledně koncepčního rámce IFRS Evropská poradní skupinu pro účetní výkaznictví (EFRAG) a tvůrci národních standardů z Francie, Německa, Itálie a Velké Británie spolupracují na přezkoumávání aspektů koncepčního rámce, o nichž se domnívají, že jsou obzvláště důležité pro evropské subjekty. Skupina EFRAG na svých internetových stránkách v únoru 2013 zveřejnila strategický dokument nazvaný Getting a Better Framework Our Strategy' ( Lepší rámec naše strategie ). Cílem tohoto dokumentu je konečně zajistit, aby Koncepční rámec pro finanční výkaznictví vypracovaný radou IASB zohlednil základní účetní model, o němž se evropské zainteresované strany domnívají, že usnadňuje přímé a efektivní standardy pro finanční výkaznictví. Od dubna 2013 vydává skupina EFRAG spolu s výše uvedenými tvůrci národních standardů zpravodaje nazvané Getting a Better Framework, které se zabývají problémy, jež vyvstanou v průběhu projektu IASB zaměřeného na vypracování koncepčního rámce. Závěr Aktivity související s vypracováním koncepčního rámce jsou nejdůležitějším pokrokem v oblasti finančníhovýkaznictví od doby restrukturalizace rady IASB a zahájení uplatňování IFRS v Evropě. Více informací o tomto projektu naleznete na internetových stránkách společnosti Deloitte Fáze H: Zbývající otázky 05 pokračování na další straně

6 IFRS Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 12. září Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 25. říjnu 2013 následující dokumenty rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011) Úpravy Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční účetní jednotky (vydáno v říjnu 2012) Úprava standardu IAS 36 Zveřejnění zpětně získatelné částky u nefinančních aktiv (vydáno v květnu 2013) Úprava standardu IAS 39 Novace derivátů a pokračování zajišťovacího účetnictví (vydáno v červnu 2013) Interpretace IFRIC 21 Odvody (vydáno v květnu 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU. Pozvánka Seminář Novinky v IFRS 2013 Praha, Brno, Ostrava Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Budete mít příležitost dozvědět se, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2013 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, která vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět víc. Přednášky proběhnou v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Termíny Praha: 27. listopadu 2013 Brno: 12. listopadu 2013 Ostrava: 13. listopadu 2013 Pro více informací a registraci prosím navštivte: 06

7 US GAAP Účtování o závazcích vyplývajících ze společných a nerozdílných ujednání o závazcích V tomto čísle účetního zpravodaje bychom Vás chtěli upozornit na očekávanou změnu v kodifikaci účetních standardů rady FASB, která se týká účetních jednotek, které spolu s ostatními účetními jednotkami ručí společně a nerozdílně za závazek, a to v případě, že je celkový objem závazku ke dni účetní závěrky pevně stanoven. Diskuse týkající této oblasti byly finalizovány začátkem roku 2013 a my Vám tuto problematiku přiblížíme níže. Ve společných a nerozdílných ujednáních o závazcích může být celkový objem závazku vymáhán ve vztahu k jakémukoli dlužníkovi v rámci takového ujednání. Jako příklad lze uvést úvěrovou dohodu, v níž věřitel může požadovat splacení celkového objemu dluhu od jakékoli strany (dlužníka), které ručí společně a nerozdílně. Dalším příkladem může být situace, kdy více stran společně a nerozdílně ručí za urovnaný spor. Některé účetní jednotky vykazují celkový objem závazku v případě, že ručí společně a nerozdílně. Pokud například dvě účetní jednotky společně a nerozdílně dluží z titulu úvěru částku ve výši 100 milionů USD (za předpokladu, že každá účetní jednotka získala finanční prostředky dosahující pouze 50 milionů USD), každá účetní jednotka by evidovala závazek ve vztahu k tomuto úvěru ve výši 100 milionů USD. Jiné účetní jednotky by evidovaly nižší částku, než je celkový objem závazku, jako například přiřazenou část celkového objemu společného a nerozdílného závazku na základě částky, za niž je každá ze společných a nerozdílných stran odpovědna (tj. podíl dané strany na celku), k čemuž připočteme veškeré částky, u nichž se očekává, že je daná strana zaplatí za ostatní spoluvěřitele. V tomto případě by závěr účetní jednotky mohl být takový, že by se částka závazku měla rovnat 50 milionům USD, protože každá ze dvou účetních jednotek tuto částku obdržela a souhlasila s tím, že tato částka představovala příslušnou část celkové výše závazku a neočekává, že bude nucena platit více díky úvěrové spolehlivosti druhé strany. Tento nový předpis se zabývá způsobem, jakým by účetní jednotka měla účtovat o společném a nerozdílném závazku v případě, že celkový objem tohoto závazku je ke dni účetní závěrky pevně stanoven. Tato tématika bude upravena v kodifikaci účetních standardů rady FASB v sekci Aby mohl být celkový objem závazku podle ujednání považován za pevně stanovený k datu účetní závěrky, nesmí se k datu účetní závěrky vyskytovat žádná nejistota ohledně výše celkového objemu závazku. Celková částka závazku se však může následně změnit vlivem faktorů, které s nejistotou ohledně oceňování nesouvisejí. Částka může být například pevně stanovená ke dni účetní závěrky, v budoucích obdobích se ale může změnit, protože byly získány další úvěrové prostředky, za něž účetní jednotka společně a nerozdílně ručí, nebo protože se změnila úroková míra společného a nerozdílného závazku. Závazky vyplývající ze společných a nerozdílných závazků zahrnuté do rozsahu této úpravy jsou na počátku oceněny jako součet následujících položek: a. Částka, s níž účetní jednotka souhlasí, že ji vyplatí jako spoludlužník na základě daného ujednání b. Jakákoli dodatečná částka, kterou účetní jednotka předpokládá, že za své spoludlužníky vyplatí. Pokud v odhadovaném rozmezí této dodatečné částky, kterou má účetní jednotka zaplatit navíc ke své části závazku, existuje nějaká konkrétní částka představující lepší odhad než jiné hodnoty v odhadovaném rozmezí, bude toto ta částka, kterou jednotka zahrne do ocenění daného závazku. Pokud v daném rozmezí neexistuje žádná částka, která je lepším odhadem než ostatní, pak je dodatečným závazkem nejnižší částka odhadovaného rozpětí. Účetní jednotka zveřejní následující údaje o každém závazku, případně skupině podobných závazků, vyplývajícího ze společných a nerozdílných ujednání o závazcích: a. Charakter ujednání, včetně: toho, jakým způsobem závazek vznikl, vztahu s ostatními spoludlužníky, podmínek ujednání. b. Celková nesplacená částka v rámci ujednání (neponížena o jakékoli částky, které mohou být vymahatelné od ostatních účetních jednotek) c. Zůstatková hodnota závazku účetní jednotky a zůstatková hodnota případné vykázané pohledávky d. Charakter jakéhokoli rekurzivního ustanovení, které by umožnilo navrácení zaplacených částek od ostatních účetních jednotek, včetně veškerých omezení týkajících se částek, které mohou být navráceny e. V období v němž je závazek na počátku vykázán a oceněn nebo v období, v němž se ocenění výrazně změní: odpovídající účetní zápis kde je účetní zápis vykázán v účetní závěrce. Tento předpis bude platit pro veřejné obchodované společnosti pro hospodářské roky začínající dne nebo po tomto datu. Pokud jde o neveřejné společnosti, předpis bude platit v prvním ročním účetním období končícím dne nebo po tomto datu. Tento předpis bude uplatněn zpětně na závazky obsahující společné a nerozdílné závazky, které existují na počátku hospodářského roku, v němž účetní jednotka tento předpis přijme. Bude vyžadováno, aby účetní jednotky, které se rozhodnou uplatnit zpětné použití k oceňování svých závazků během srovnatelných období, tuto skutečnost zveřejnily. Předčasné přijetí bude dovoleno. 07

8 V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Stanislav Staněk: sstanek@deloittece.com IFRS a US GAAP Martin Tesař: mtesar@deloittece.com Soňa Plachá: splacha@deloittece.com Gabriela Jindřišková gjindriskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika