HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287
|
|
- Karel Ludvík Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287 Irena SZAROWSKÁ Slezská univerzitav Opav, Obchodn podnikatelská fakulta v Karviné szarowska@opf.slu.cz Abstrakt Sou asná da ová politika EU je zam ena na harmonizaci sazeb nep ímých daní, které mohou p ímo ovliv ovat trh. V oblasti p ímých daní je i p es snahy o harmonizaci patrná výrazná da ová konkurence mezi jednotlivými zem mi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskute ovanými p es hranice jednotlivých lenských stát. D vodem je i zna ná rozdílnost da ových systém uplat ovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního da ového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. Tyto faktory se pak zprost edkovan promítají do procesu ízení podnik. Cílem p ísp vku je stru n sumarizovat snahy o harmonizaci daní z p íjmu podnik v Evropské unii. Zám rem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale p iblížení d sledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. P ísp vek se podrobn v nuje zejména evropské spole nosti Societas Europaea, která je již evropskými podnikatelskými subjekty využívána. Klí ová slova: harmonizace, dan ze zisku podnik, jednotný konsolidovaný základ dan, evropská spole nost Societas Europaea. 1 ÚVOD Rozši ování Evropské unie a proces globalizace podstatn ovliv uje také da ové systémy a fiskální politiku jednotlivých zemích. Fungování Evropské unie (EU) je spojeno s jednotným vnit ním trhem, který je definován jako prostor bez vnit ních hranic, ve kterém jsou zajišt ny ty i svobody, tj. volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu 288. lenské státy EU mají v zásad samostatné da ové systémy a uplat ují samostatné da ové politiky. Uspo ádání t chto systém vychází z rozdílných 287 Tento lánek vznikl za podpory grantu - GA R 402/08/0067 Finan ní integrace nových lenských zemí EU s eurozónou. 288 Široký, J. Dan v Evropské unii, 2006, s
2 ekonomických, sociologických, historických a dalších faktor. K prezentovaným úkol m da ové politiky Evropské unie pat í podpora harmonického vývoje ekonomických aktivit, plynulý a vyrovnaný vývoj, vzr stající stabilita, r st životní úrovn a t sná spolupráce mezi lenskými zem mi. Úlohou ani snahou Evropské unie není unifikovat národní systémy daní a p ísp vk, ale zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost v souladu s p ijatými smlouvami zavedenými v Evropské unii 289. Smlouva o Evropském spole enství obsahuje mimo jiné požadavek tzv. da ové neutrality 290, vyjád ený v lánku 90 a následujících. P esto v Evropské unii permanentn dochází k názorovým st et m, zda je výhodn jší zachování da ové konkurence (tj. situace, kdy existují odlišné da ové systémy a odlišné sazby, jejichž prost ednictvím se státy snaží p ilákat do své zem da ové základy), i se snažit o da ovou harmonizaci 291. Sou asná da ová politika EU je zam ena na harmonizaci sazeb nep ímých daní (nap. DPH a spot ební dan ), které mohou p ímo ovliv ovat trh. V oblasti p ímých daní je i p es snahy o harmonizaci patrná výrazná da ová konkurence mezi jednotlivými zem mi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskute ovanými p es hranice jednotlivých lenských stát. D vodem je i zna ná rozdílnost da ových systém uplat ovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního da ového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. K této situaci dochází p edevším u d chodových a majetkových daní a povinných odvod na sociální zabezpe ení. Vzniklý stav je zap í in n nejen fiskálními d vody, ale v ad p ípad je vyvolán zám rn, s cílem p ilákat zahrani ní kapitál pro rozvoj podnikatelských aktivit v daném stát zvýhodn ným da ovým režimem. Cílem p ísp vku je stru n sumarizovat snahy o harmonizaci daní z p íjmu podnik v Evropské unii. Zám rem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale p iblížení d sledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. 289 Da ová politika pat í mezi politiky se sdílenými kompetencemi. lenské zem mohou vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje spole ná evropská úprava, p ípadn jako dopln k k ní. Da ová praxe je vícemén sumou fakticky nezávislých da ových politik jednotlivých lenských zemí EU. V r zných obdobích existuje zvýšená snaha po harmonizaci evropských daní (nap. p i nástupu Evropské komise vedené R. Prodim), avšak tyto snahy byly zatím neúsp šné, nebo lenské zem nejeví p íliš velkou ochotu delegovat tyto pravomoci na orgány EU. 290 Da ová neutralita je chápána tak, že rozhodování firem o umis ování investic by nem lo být ovliv ováno da ovým systém lenského státu. N kdy bývá neutralita chápána také ve vztahu k druhu investice tzn., že by nem la být zvýhod ována ur itá odv tví, formy podnikání i zdroje financování investice. Mezinárodní da ová neutralita navíc p edpokládá neutralitu k mezinárodním investicím. 291 Da ová harmonizace p edstavuje proces sbližování da ových soustav stát na základ spole ných pravidel. 884
3 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Všeobecné snižování da ového zatížení podnik, jakožto nástroj hospodá ské politiky, vyvolává r zné ohlasy. Jeden názorový proud poukazuje na negativa p esunu da ové zát že na práci a export da ového zatížení v p ípad rostoucí integrace, druhý tyto tendence považuje za pozitivní, nebo podporuje liberaliza ní tendence ve sv tové ekonomice a vytvá í tlak na efektivní podobu hospodá ské politiky národních vlád. Na otázku, zda lze da ovou konkurenci 292 p irovnat ke zdravé cenové konkurenci mezi firmami, neexistuje jednozna ná odpov. Akceptace da ové koordinace je otázkou postoje k roli hospodá ské politiky státu v ekonomice. Výše a struktura zdan ní vždy odráží politickou volbu mezi istou ekonomickou efektivností a ostatními cíly a preferencemi, p i emž ur ující je rozsah státu blahobytu. Otázkou z stávají podmínky její praktické prosaditelnosti podle úrovn možné koordinace. Obecn lze konstatovat, že da ová konkurence ve form snižování plošného zdan ní, je pozitivním jevem ekonomického vývoje. Alternativou trendu plošného snižování zdan ní až na dno jsou vyšší sazby spolu se systémem mnoha speciálních da ových režim. Snahy o koordinaci politik v oblasti p ímého zdan ní na celosv tové úrovni i úrovni kontinent se prozatím omezily spíše na specifické da ové režimy sloužící k da ovým únik m pomocí p esunu zisk, nikoliv na da ovou konkurenci v oblasti reálných investic. Taktéž zakládací smlouvy EU s harmonizací p ímých daní (které na rozdíl od daní nep ímých bezprost edn nepodmi ují volný pohyb zboží) výslovn nepo ítají. Byla by ovšem teoreticky proveditelná na základ obecného harmoniza ního lánku a také na základ jednomyslného rozhodnutí Rady. Avšak b hem p ti desetiletí od podpisu ímské smlouvy prakticky k žádné harmonizaci na tomto poli nedošlo. Existuje pouze spole ná úprava zdan ní kapitálových výnos vyplývajících z fúzí spole ností s p vodním sídlem ve více státech, zdan ní mate ských spole ností a jejich pobo ek op t v r zných státech a sm rnice o vzájemné pomoci lenských stát proti da ovým únik m. 292 Da ová konkurence chápáná jako nekooperativní stanovení da ových sazeb nezávislými vládami stát. 293 lánek 94: Unlike indirect taxes, the EC Treaty does not specifically call for direct taxes (income and corporate taxes) to be harmonised. However, Article 94 of the EC Treaty provides for approximation of such laws, regulations or administrative provisions of the Member States as directly affect the establishment or functioning of the common market. EU Commission 885
4 3 HARMONIZACE PODNIKOVÝCH DANÍ V EU A ÍZENÍ PODNIK S ohledem na výše zmín ný požadavek neutralityse v Evropské unii již n kolik let vedou debaty o možné harmonizaci také v oblasti zdan ní zisk podnik 294. P esto da ze zisk podnik vzhledem k mobilit svého základu z stává i nadále p edm tem ostré da ové konkurence mezi jednotlivými státy Evropské unie. Pro zahrani ní investory je kvalita a konkrétní podoba da ového prost edí jedním z d ležitých faktor ovliv ující volbu místa podnikání, nebo da ové prost edí ovliv uje nejen mzdové náklady korporace, ale má vliv také na výši a rozd lování disponibilního zisku, výb r optimální finan ní a majetkové struktury i další investování. D ležitým kritériem je rovn ž administrativní složitost daní a jejich celkový po et v jednotlivých zemích Jak uvádí Blechová 295, pokus prosadit jednotný evropský da ový systém sahá do poloviny 90. let. Radou EU byl v roce 1997 p ijat Code of conduct for business taxation, s cílem vylou it nežádoucí da ovou konkurenci mezi lenskými zem mi. Kodex není právn závazný, ale má politický význam. M l by vést k odstra ování legislativních ustanovení, umož ujících výhodn jší zdan ní zahrani ních subjekt, aniž by tyto subjekty provozovaly v dané zemi n jakou podnikatelskou innost, tzn. omezení pouze škodlivých d sledk da ové konkurence. Až v íjnu 2001 ovšem Evropská komise prezentovala sv j plán pod obecným názvem Zdan ní firem. Tento plán detailn ji p edstavila v listopadu 2003 a poté p edložila materiál na neformální setkání Ecofinu v zá í Od roku 2001 navrhovala Evropská komise tzv. dvourychlostní strategii, která byla (a stále je) vnit n strukturáln i asov len na na : Režim zdan ní v domovském stát pro malé a st ední podniky Jednotný konsolidovaný základ dan Zdan ní p íjmu tzv. Evropské spole nosti (Societas Europeae) Jednotný povinný harmonizovaný základ dan 3.1 Režim zdan ní v domovském stát pro malé a st ední podniky Ekonomický výzkum ukazuje, že náklady na dodržování da ových zákon jiného lenského státu jsou pro malé a st ední podniky výrazn a nepom rn vyšší než pro velké spole nosti. Proto malé a st ední podniky váhají se zakládáním provozoven v zahrani í, i když by to jinak bylo ekonomicky rozumné. S cílem pomoci malým a st edním podnik m p i expanzi na vnit ním trhu má Komise v úmyslu vydat doporu ení o pilotním režimu zdan ní v domovském stát (HST) pro malé a st ední 294 Zdan ní zisk podnik nebo také podnikových zisk, pat í k nejmladším typ m zdan ní v da ových systémech. V odborné terminologii se lze setkat s pojmem da ze zisk korporací, d chodová da korporací, korporátní da apod. V eské republice tato da je známá pod pojmem da z p íjm právnických osob. 295 Blechová, B. Teoretické a praktické aspekty da ové konkurence a da ové harmonizace v oblasti korporátní dan z p íjm v Evropské unii,
5 podniky, který se opírá o myšlenku dobrovolného vzájemného uznání da ových p edpis. Na základ tohoto doporu ení budou lenské státy uzavírat mnohostranné nebo dvoustranné dohody. Návrh nezahrnuje žádnou formu da ové harmonizace. Doporu ení Komise navrhne malým podnik m zú astn ných lenských stát, aby sv j zdanitelný p íjem (da ový základ) vypo ítaly podle p edpis své domovské zem (kde se nachází sídlo mate ské spole nosti). Zdanitelný p íjem se potom rozd lí mezi všechny lenské státy, kde spole nost podniká, v pom ru podle její výplatní listiny a/nebo obratu v jednotlivých zemích. Tento podíl bude zdan n v souladu s da ovou sazbou pro právnické osoby v dané zemi. Ztráta suverénnosti lenských stát by byla tedy omezena a požadované politické snahy by byly relativn malé. Iniciativa je omezena v ase ( ) a v rozsahu zahrnujícím pouze da z p íjmu právnických osob. Nezahrnuje ani odv tví, na která se vztahují specifické da ové p edpisy (finan ní služby, ropný a plynárenský pr mysl, odv tví rybolovu, zem d lské innosti). O ekává se, že režim HST odhalí konkrétní problémy malých a st edních podnik s pln ním, které je nejvíce omezuje p i jejich p eshrani ním podnikání a otestuje p ípadné výhody plynoucí z projektu, místo toho, aby trvale zkoumal stávající da ovou praxi. Tento, Evropskou komisí nejvoln ji navržený systém, byl ale postupn n kterými lenskými napadnut z d vodu, že fakticky neruší systém rozdílných da ových systém, a tudíž neodstra uje základní p ekážku pro jednodušší podnikání nadnárodních firem na jednotném trhu. 3.2 Jednotný konsolidovaný základ dan CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base) Základní myšlenkou konceptu jednotného konsolidovaného da ového základu CCCTB je výpo et zisku (ztráty) korporátní skupiny, která disponuje pobo kami i stálými provozovnami ve více než jednom lenském stát na základ standardizovaných pravidel (apportionment formula). Jak uvádí Nerudová 297, v sou asnosti lze v názorech na podobu a možnosti zavedení spole ného konsolidovaného základu dan nalézt t i hlavní názorové proudy. První z nich uvádí, že implementace CCCTB vyžaduje alespo minimální koordinaci v podob jednotných pravidel da ového ú etnictví. Podle jiných názor by se m l CCCTB vztahovat na všechny spole nosti (tzn. domácí i nadnárodní), protože jinak by mohlo docházet k diskriminaci. Implementace modelu ve výše uvedené podob by velmi výrazn pomohlo snížit náklady zdan ní spole ností s p eshrani ními aktivitami. Zavedení systému pouze pro nadnárodní spole nosti by v n kterých lenských státech mohlo naplnit znaky škodlivého preferen ního da ového režimu, jak je definováno OECD. Z pohledu Evropské komise by se m lo jednat p edevším o p eshrani ní konsolidaci, a proto by m lo být umožn no ode ítat mate ským spole nostem ztráty zahrani ních dce inných spole ností. 296 Nyní 27rozdílných da ových systém 297 Nerudová, D. Harmonizace da ových systém zemí Evropské unie,
6 Posledním pohledem na problematiku CCCTB je, že k eliminaci da ových p ekážek, které brání p eshrani ním aktivitámv EU, je t eba konsolidavaného základu dan. Alokace celkového základu skupiny by již nem la být postavena na p evodních cenách. Namísto p evodních cen by m l sloužit mechanismus, který by alokoval konsolidovaný základ dan jednotlivým lenským zemím. Koncept CCCTB obecn by v sob m l zahrnoval možnost vzájemného kompenzování zisk a ztrát v rámci celkového konsolidovaného hospodá ského výsledku. Celkový zisk spo ítaný tímto zp sobem by potom musel být alokován prost ednictvím proporcionálního systému do t ch lenských stát, ve kterých je korporátní skupina aktivní. lenské státy by poté uplatnily své národní da ové sazby v i této alokaci a tím vypo ítaly da ovou povinnost. Nominální da ové sazby by tak byly výlu ným determinantem da ové povinnosti. Pro fungování systému se stane d ležité vyjasn ní klí ových implementa ních záležitostí: definice spole ného da ového základu jaké spole nosti musejí / mohou CCCTB používat? budou mít podnikatelské subjekty volbu? jaké spole nosti náleží ke korporátní skupin? jak bude systém administrován na komunitární úrovni a národních úrovních? jak ešit problém v p ípad, že korporátní skupina je p ítomna i v neelejských zemích EU? Klí ovým místem pro praktické uplatn ní tohoto konceptu je tedy stanovení parametr proporcionálního systému, které doposud nebylo provedeno. 3.3 Zdan ní p íjmu tzv. Evropské spole nosti (Societas Europeae) Evropská akciová spole nost, nebo též zkrácen Evropská spole nost (SE - Societas Europaea), je kapitálová obchodní spole nost založená evropským právem v nadnárodní form. Projekt evropské spole nosti byl vytvá en adu let s cílem sjednotit nebo alespo sblížit právní úpravy akciových spole ností v jednotlivých lenských státech Evropské unie. Celý proces vytvá ení spole ného evropského právního rámce pro vytvo ení evropské spole nosti je považován za dokon ený od p ijetí p íslušného na ízení Rady. 2157/2001/ES o stanovách evropské spole nosti. Na ízení umož uje lenským stát m upravit n které v n m výslovn uvedené otázky odchyln. Dalším d ležitým právním p edpisem je sm rnice Rady. 2001/86/ES, která dopl uje stanovy evropské spole nosti týkající se ú asti zam stnanc. V eské republice umož uje vznik evropské spole nosti Zákon. 627/2004, o evropské spole nosti. Komunitární právo upravuje základní otázky evropské spole nosti, zbytek je ponechán na jednotlivých národních úpravách (tj. tam, kde je umíst no sídlo SE). Sídlo evropské spole nosti SE m že být v kterémkoliv lenském stát EU, musí se však shodovat s umíst ním hlavní správy. P i ízení SE se volí jeden ze dvou základních systém ízení monistický jednostup ový model ízení (správní rada) i 888
7 dualistický model ízení (p edstavenstvo dozor í rada). Oba orgány mohou mít libovolný po et len. Základní kapitál evropské spole nosti je ur en ve výši min EUR (nebo ekvivalent v jiné m n ), p i emž akcioná ru í za závazky evropské spole nosti do výše svého upsaného základního kapitálu. Ú etnictví SE musí být vedeno v eurech, v p echodném období však v eských korunách (dokud R nevstoupí do t etí fáze m nové unie) Na ízení Rady ES o evropské spole nosti specifikuje nejen právní formu subjekt, které sm jí evropskou spole nost založit, obsahují taktéž požadavek na nadnárodní prvek v procesu založení a taxativn ur ují možné zp soby založení SE na t chto p t možností: fúze dvou i více akciových nebo evropských spole ností, vytvo ení holdingové evropské spole nosti dv ma nebo více akciovými spole nostmi nebo evropskými spole nostmi nebo spole nostmi s ru ením omezeným, vytvo ení dce iné evropské spole nosti (joint-venture evropská spole nost) p em na akciové spole nosti založené podle práva n kterého z lenských stát jako dce inou spole nost již existující evropské spole nosti Vznik evropské spole nosti fúzí p edstavuje výjime nou možnost p esunout sídlo stávající spole nosti do zvoleného státu EU. Práv z tohoto d vodu je vznik SE fúzí nej ast jší variantou vzniku Societas Europaea. Frekventovanou variantou, používanou v podmínkách eské republiky, je fúze eské a slovenské spole nosti s výslednou evropskou spole ností sídlící na Kypru i v jiné da ov p íznivé destinaci. První evropské spole nosti (SE) za aly vznikat za átkem roku Do poloviny roku 2007 jich bylo následn v celé EU založeno necelých sto 298. Také v eské republice roste zájem o evropské spole nosti, do jich bylo založeno šedesát t i 299. Evropská spole nost se od b žn používaných forem podnikání liší v n kolika sm rech, mezi podnikateli je vyhledávanou také proto, že jde o nejprestižn jší právní formu podnikání, kterou lze v sou asné dob v Evrop založit. Základní výhodou, oproti jakékoli b žné národní form podnikání, je možnost Societas Europaea p esouvat sídlo v rámci celé EU bez likvidace spole nosti. P esouvat sídlo evropské spole nosti do libovolného státu EU, dává podnikateli možnost da ové optimalizace. Podle aktuálního podnikatelského zám ru m že firma zareagovat p esunem sídla do státu Unie, kde jsou pro ni v konkrétním p ípad výhodn jší da ové podmínky. Ve chvíli, kdy se zam í na další komoditu, m že sídlo op t m nit. Týká se to nap íklad 298 K aktuáln jšímu datu nebyly údaje o po tu evropských spole ností založených v celé Evropské unii k dispozici osti 889
8 takových oblastí zájmu jako je obchod s pohledávkami, obchod se zbožím, nákup a prodej podíl ve spole nostech, internetové služby apod. P i p esunu sídla je možné volit výhodný právní systém pro konkrétní p edm t podnikání a stejn tak zemi s výhodným da ovým systémem. Je také možné lépe využít smluv o ochran investic. R je však jedinou evropskou zemí, kde je možné odkoupit již založené SE. Tyto tzv. ready-made evropské spole nosti jsou již zapsané v obchodním rejst íku, jsou bez jakýchkoliv závazk a pohledávek, založeny jsou výhradn za ú elem prodeje Jednotný povinný harmonizovaný základ dan Poslední etapou dle d íve zmín ného návrhu Evropské komise je zavedení jednotného harmonizovaného základu dan, který bude aplikován na veškeré podnikání, ne pouze právnické osoby a ne pouze na spole nosti s tzv. p eshrani ní p sobností. Jednotný povinný konsolidovaný základ dan nahradí existující národní da ové zákony a budou mu podléhat i ti, kte í p sobí pouze na území jediného lenského státu. Má jít o "jemn jší" formu zdan ní Evropské spole nosti, její dosah však bude mnohem širší. 4 ZÁV R Je patrné, že myšlenka harmonizace dan z p íjmu podnik na stran jedné vychází z aktuální pot eby u init da ový systém v EU spravedlivý a transparentní. Na stran druhé je zjevné, že pro její uvedení do praktického chodu zbývá ješt zodpov d t mnoho otázek, které budou p edm tem vytvá ení souladu mezi pozicemi jednotlivých lenských stát. Jakákoli harmoniza ní úprava této problematiky se vždy p enesen promítne do systému ízení podnik. Jak je vid t ze zájmu o využití institutu Societas Europaea, podnikatelské subjekty cht jí aktivn využívat možnost da ové optimalizace, volit výhodný právní systém pro konkrétní p edm t podnikání a stejn tak zemi s výhodným da ovým systémem i lépe využívat smluv o ochran investic. Z výše uvedeného vyplývá, že v budoucnu základy existujících daní v národních státech pravd podobn vymizí, což povede ke vzniku jednotného systému da ových pravidel. Evropská korporátní da bude administrována nov vzniklou evropskou autoritou, sazby budou fixovány na úrovni Evropské unie a da ové výnosy budou financovat rozpo et Evropské unie. Tato varianta, podporována evropskými federalisty, našla oporu v pr lomových láncích návrhu tzv. Evropské ústavy o jednotné hospodá ské politice. Jakkoli bude tento systém v kone né podob upraven, m l by být jednoduchý, flexibilní, efektivní a zejména konkurenceschopný pro evropské podnikatelské subjekty. 300 Podobným zp sobem se, a to nejen v R, již n kolik let b žn prodávají spole nosti s ru ením omezeným a akciové spole nosti. 890
9 POUŽITÁ LITERATURA [1] BLECHOVÁ, B. Legislativní výstupy procesu harmonizace daní z p íjm korporací v EU. Sborník z konference: Dan teorie a praxe, Akademie Sting Brno, 2004, ISBN [2] BLECHOVÁ, B. Teoretické a praktické aspekty da ové konkurence a da ové harmonizace v oblasti korporátní dan z p íjm v Evropské unii. Acta academica karviniesia Karviná: SU OPF Karviná, ISSN X. [3] Centre for European Policy Studies: Achieving a Common Consolidated Corporate Tax Base in the EU. Report from the CEPS Task Force, 2005, Brussels. [4] European Commission DG for Taxation and Customs Union: Taxation trends in the European Union , Eurostat statistical books, 2007, Luxembourg, ISBN [5] NERUDOVÁ, D. Harmonizace da ových systém zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN [6] Structures of the taxation systems in the European Union Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, ISBN Url: [7] ŠIROKÝ, J. Dan v Evropské unii. Praha: Linde, ISBN [8] ŠIROKÝ, J., TOMÁNEK, P., MACHÁ EK, M, TICHÁ, M. Da ové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha, eská republika: C.H. Beck, s. ISBN [9] polecnosti [cit ]. [10] Zákon. 627/2004, o evropské spole nosti. 891
HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ŘÍZENÍ PODNIKŮ 1
HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ŘÍZENÍ PODNIKŮ 1 Irena SZAROWSKÁ Slezská univerzitav Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné szarowska@opf.slu.cz Abstrakt Současná
VíceSPOLE NÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY O SOU ASNÉM ROZŠÍ ENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁ SKÉHO PROSTORU
404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - S-Erklärung Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 13 SPOLE NÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLE NÉ PROHLÁŠENÍ O SOU ASNÉM ROZŠÍ ENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO
VícePokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami
PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -
VíceCURRENT ISSUES OF TAX HARMONIZATION IN THE EU JAN KOPŘIVA
CURRENT ISSUES OF TAX HARMONIZATION IN THE EU JAN KOPŘIVA Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská Abstract in original language Článek se zabývá aktuálním vývojem harmonizace daní v EU. Evropská
VícePomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.
Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme
VíceZpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení územního samosprávného celku Obec Mi kov za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení 1/6 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE Název ÚSC: Obec
VíceInforma ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any
I cesta je cílem Guus Muijzers, Evropská komise Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any Posílit d v ru prohloubit
VíceDAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty
DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve
VíceNež za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob
dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate
Víceúzkým propojením se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:
Příloha č. 1 Srovnávací tabulka k návrhu zákona o finančních konglomerátech s legislativou ES Ustanovení zákona Navrhovaný předpis ČR 36 Změna zákona o bankách 4 V 4 odst. 5 písm. g) se slova s úzkým propojením,
VíceMETODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování
VíceMetodická pomůcka pro hodnotitele
Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační
VícePřipomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020
Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Celkové hodnocení materiálu Exportní strategie ČR 2012-2020: Jedná se o logicky uspořádaný dokument, který navazuje
Vícedatovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00
datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 O: 475 45 941 Váš dopis zna ky/ze dne Naše zna ka (.j) 842/26-2015 Vy izuje linka 2493 / Mgr. Richter V Praze dne 14.
VícePříspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
VícePROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO
MANA ERSKÉ SHRNUTÍ ZÁV EXTERNÍHO PROV ENÍ 14.10.2013 Michaela Chaloupková Externí prov ení divestice spole nosti I&C Energo, a.s. (dále jen ICE ) uskute nila spole nost KPMG eská republika, s.r.o. (dále
VíceVNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU
VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup
VíceSTANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY
STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Asociace nestátních neziskových organizací České republiky(dále jen ANNO ČR nebo Asociace ) je spolkem ve
Více5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní
VíceMetodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka
Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka Metodický list je věnován všem druhům daní, které patří do daňového systému ČR mimo daně z příjmů. Této dani je věnován samostatný
VíceDaňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech
www.pwc.cz/danovespory Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 5. května 2011 Témata tohoto vydání: 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech 2. Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání
VíceStanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"
Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců
VíceDPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD.
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO DANĚ A CELNÍ UNII Nepřímé zdanění a daňová správa DPH a jiné daně z obratu V Bruselu, 01.2010 TAXUD/C/1 DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis Název ve ejné zakázky Dodávky samolepících
VíceODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona
ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy,
VíceZákon o veřejných zakázkách
Zákon o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon), je základním stavebním kamenem veřejného investování v České republice. Veřejní a
VíceRámcový rezortní interní protikorupční program
III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její
VíceProgram rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.
Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.
VíceÚčetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad Směrnice č. 24. Správce hospodářského střediska
Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 24 Správce hospodářského střediska 2009 I. Úvodní ustanovení Zásady pro ustavení správce hospodá ského st
VíceVALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.
VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva
VíceFINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU
FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA,INVESTOVÁNÍ,OCE OVÁNÍ,RIZIKO,FLEXIBILITA Dana Dluhošová Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Jozef Kra ovi, CSc. prof. Dr. Ing. Zden k Zmeškal Finan
VíceObec Mi kov. Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení. územního samosprávného celku. za období od do
i! " # $ % & ' % ( ' ) % * & + #, - -. / $ 0 1 $ 2 3 4 5 6 2 7 2 8 9 : 5 ; : ; < = > % %? & ) @? A B C D E F G H I J K L M N O P Q = 2 R 4 S : T U T & & V W E X K L M N O P Y Z [ S U > \ 6 9 ] ^ _ ` a
VíceSpecialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations
Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,
VíceSeriál: Management projektů 7. rámcového programu
Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán
VíceProjekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,
164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:
Více1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných
VícePOKYNY K VYPLN NÍ JEDNOTNÉHO REGISTRA NÍHO FORMULÁ E FYZICKÁ OSOBA
08JedRegFormFO_pok.pdf POKYNY K VYPLN NÍ JEDNOTNÉHO REGISTRA NÍHO FORMULÁ E FYZICKÁ OSOBA ÁST A PODNIKATEL 01 Podnikatel o) Vyplní osoba, které již bylo identifika ní íslo p id leno. p) Vyplní pouze podnikatel
VíceSTANOVY. ob anského sdružení Ponton, ob anské sdružení. Název
STANOVY ob anského sdružení Ponton, ob anské sdružení Název právnické osoby: Ponton, ob anské sdružení l. 1 Název l. 2 Sídlo Sídlo právnické osoby: Plze, Podmostní 1, PS 301 12 l. 3 Právní postavení (1)
VícePROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu
VícePETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha - Bratislava. Magdaléna Vyškovská daňový poradce
PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha - Bratislava Magdaléna Vyškovská daňový poradce Podnikání českých firem na Slovensku Daňové aspekty podnikání českých firem na Slovensku Praha, 3.4.2006 I. Volný pohyb služeb
VícePOKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012
dz_12dpfo5405_19_pok.pdf - Adobe Acrobat Professional POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických
VíceJe-li z ízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich p sobnost Ministerstvo práce a sociálních v cí p i jejich z ízení.
174/1968 Sb. ZÁKON o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce ve zn ní zákona. 575/1990 Sb., zákona. 159/1992 Sb., v úplném zn ní zákona. 396/1992 Sb., (platí od 1. 1. 20172012 do 31. 12. 2016) ve
VíceMetodika kontroly naplněnosti pracovních míst
Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst Obsah Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst... 1 1 Účel a cíl metodického listu... 2 2 Definice indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst...
VíceJednotné evropské dan?
Jednotné evropské dan? Dana Bárková ABSTRACT The article deals with the problem of tax harmonisation in EU Member States. While indirect taxes are already harmonized quite sufficiently, direct taxes are
VíceStanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s.
Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. 1. Základní ustanovení, název a sídlo spolku 1. TJ Sokol Hostivice ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012
VíceNávrh ZÁV RE NÝ Ú ET ZA ROK Jezero Milada dobrovolný svazek obcí I
Návrh ZÁV RE NÝ Ú ET ZA ROK 2009 Jezero Milada dobrovolný svazek obcí I 71234772 Záv re ný ú et je zpracován v souladu se zákonem. 250/2000 Sb. o rozpo tových pravidlech územních rozpo t. 1. Údaje o pln
VícePracovní právo seminární práce
Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou
Více1. Obecná innost Soudu pro ve ejnou službu Zahájené, ukon ené, probíhající v ci ( )
1. Obecná innost Soudu pro ve ejnou službu Zahájené, ukon ené, probíhající v ci (2005 2009) 250 200 150 100 50 0 2005 2006 2007 2008 2009 Zahájené v ci Ukon ené v ci Probíhající v ci Zahájené v ci Ukon
VíceEdice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání
Edice Právo pro každého JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 228. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Odpovědný
VíceSdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku
Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Čl. I Úvodní ustanovení 1. Petrov, občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností
VíceDelegace naleznou v příloze návrh závěrů Rady o unii kapitálových trhů, který vypracoval Hospodářský a finanční výbor.
Rada Evropské unie Brusel 16. června 2015 (OR. en) 9852/15 EF 110 ECOFIN 473 SURE 14 UEM 223 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců (část II) / Rada Návrh
VícePokyny k vyplnění Průběžné zprávy
Pokyny k vyplnění Průběžné zprávy Verze: 2 Platná od: 15. 1. 2013 Doplnění nebo úpravy v pokynech jsou odlišeny červenou barvou písma. Termín pro podání elektronické verze průběžné zprávy obou částí je
VíceDotace na výrobu tvarovaných biopaliv
Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv Dotační program podporující nové výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Výše dotace 45 % pro malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, roční
VíceKlíčové informace fondů obhospodařovaných Raiffeisen penzijní společností a.s.
Klíčové informace fondů obhospodařovaných Raiffeisen penzijní společností a.s. Platné k datu 1. 1. 2013 Obsah Klíčové informace důchodových fondů Důchodový fond státních dluhopisů, Raiffeisen penzijní
VíceCo postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala
Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,
VíceNAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
Vícek dani z p íjm fyzických osob
Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu pro / Specializovanému finan nímu ú adu Jihomoravský kraj Územnímu pracovišti v, ve, pro Brno I 0 Da ové identifika ní íslo C Z
VíceMĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost
MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná
VíceUpíše-li akcie osoba, jež jedná vlastním jménem, na účet společnosti, platí, že tato osoba upsala akcie na svůj účet.
UPOZORNĚNÍ Tato osnova je určena výhradně pro studijní účely posluchačů předmětu Obchodní právo v případových studiích přednášeném na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a má sloužit pro jejich
VíceKVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění
KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění název veřejné zakázky: Rekonstrukce VZT zařízení č. 1, 2 a 3 v OZ druh zadávacího
VíceMATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana
MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:
VíceOdůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky dle 156 odst. 1 písm. a) zákona; 2 Vyhlášky 232/2012 Sb.
Zadavatel: Česká republika Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad Tábor Název veřejné zakázky : Komplexní pozemková úprava Chotčiny Sídlem: Husovo náměstí 2938 390 01 Tábor Zastoupený: Ing. Davidem Mišíkem
VíceVýpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb
Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb (dotace ze státního rozpočtu na rok 2015) Popis způsobu výpočtu optimální výše finanční podpory - Liberecký kraj Kraj bude při výpočtu dotace postupovat
VícePRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU
PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek I. Cíl a vymezení úpravy (1) Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu města Český Krumlov (dále "Pravidla")
VíceSpolek SEDM KRÁS. čl. I Název a sídlo. čl. II Charakter spolku
Spolek SEDM KRÁS STANOVY SPOLKU zřízeného na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějším předpisů čl. I Název a sídlo 1. Název spolku: Spolek SEDM KRÁS (dále jen spolek ) 2.
Více218/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní ustanovení
Obsah 218/2000 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Změna: 493/2000 Sb. Změna: 141/2001 Sb. Změna: 187/2001 Sb. Změna:
VíceJednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l
stys erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l se usneslo vydat v souladu se zákonem. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení),
VíceNež za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ
5405_6_3AK.pdf Finan nímu ú adu v, ve, pro Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. 0 Da ové identi ka ní íslo C Z 0 Rodné íslo / 03 DAP ) ádné opravné 04 Kód rozlišení typu DAP ) dodate
VíceÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM
Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ
VíceIndividuální projekty národní
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Individuální projekty národní Číslo OP i : Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název Příjemce dotace: Partneři
VíceSrovnání vývoje MSP v České republice a na Slovensku
Srovnání vývoje MSP v České republice a na Slovensku Ing. Alexandra Plačková, Fakulta podnikového manažmentu, Katedra podnikovohospodárska, Ekonomická univerzita v Bratislave, e-mail: piackova.alexandra@gmail.com,
VíceZám r a cíle projektu
Tento projekt je spolufinancován z prost edk Evropské unie prost ednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zám r a cíle projektu ÍLOHA. 3 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve ejné zakázky vedené pod názvem
VíceZápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti
Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti datum a čas konání: pátek 31. října 2008 od 9:00 hodin místo konání: sál Slévárny Vaňkovka, ve Vaňkovce 1, Brno ve
VícePrávní a daňové aspekty vysílání pracovníků do zahraničí
Právní a daňové aspekty vysílání pracovníků do zahraničí Mgr. Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní
Více404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23
404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23 DOHODA O Ú ASTI ESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY,
VíceVNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010
Město Štramberk Náměstí 9, 742 66 VNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010 Oběh účetních dokladů Platnost: od roku 2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010.
VíceSměrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu města Poděbrady
Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu města Poděbrady Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6, 12, 18
Vícea financování sociálních služeb
Sociální práce na obcích a financování sociálních služeb 21. 11. 2013 XVI. Celostátní finan ní konference, SMO R Mgr. Petr Hanuš Sociální práce na obcích Legislativn ukotvena na ORP 92 a 93a zákona. 108/2006
VíceVýzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina
VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ ROLE Školní 9, Nová Role, PSČ: 362 25, Tel: 353 851 179 Dodavatel: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina 1. Zadavatel Výchovný
VíceČD Cargo, a.s. dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 6.000.000.000 Kč s dobou trvání programu 10 let
ČD Cargo, a.s. dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 6.000.000.000 Kč s dobou trvání programu 10 let DOPLNĚK DLUHOPISOVÉHO PROGRAMU Dluhopisy s pevným úrokovým výnosem v celkové
VíceČ.j.: VP/ S 67/ 01-160 V Brně dne 28. června 2001
Č.j.: VP/ S 67/ 01-160 V Brně dne 28. června 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil dne 12.6. 2001 na základě žádosti o povolení výjimky ze dne 8.6. 2001, č.j. 15692/01, podle 6 odst. 1 zákona
VíceOdpovědi publikované v této knize zpracovali tito autoři:
Vzor citace: VYCHOPEŇ, J. Finanční leasing z účetního a daňového pohledu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, 160 s. Odpovědi publikované v této knize zpracovali tito autoři: Ing. Milan Blatný 2, 31,
VíceVÝSTUPY Z DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI. Setkání zpracovatelů projektů v rámci programu KLASTRY CzechInvest, Praha, Štěpánská 15 29.
VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI Setkání zpracovatelů projektů v rámci programu KLASTRY CzechInvest, Praha, Štěpánská 15 29. června 2006 Dotazník vyplnilo celkem 13 ze 14 účastníků setkání. Výsledné bodové
VíceHelena Šafránková 1.11.2011
Helena Šafránková 1.11.2011 Právní úprava Jednotná kontaktní místa Činnosti JKM Podnikání v EU Přeshraniční poskytování služeb x usazení Regulované a neregulované povolání OSVČ přeshraniční poskytování
VícePOKYNY K. podnikatel vyplní v v provozování živnosti po ze ) podnikatele. v je nutné uvést do kolonky také
dr_12zmenlist_info.pdf - Adobe Acrobat Professional POKYNY K podnikatel vyplní v v provozování živnosti po ze ) podnikatele 01 Uvede se živnost (živnosti), u 02 závazky. Pokud podnikatel ruší p i kolonce
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016 UR AMU projednala XX. 10. 2015 SR AMU projednala XX. 10. 2015 AS AMU schválil XX. 10. 2015 Obsah Úvod.... 3 Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality.... 4 AMU
VíceKVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů název veřejné zakázky: Regenerace zeleně vybraných lokalit města Dvůr
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
Město Šumperk zastoupené MěÚ Šumperk odborem strategického rozvoje, územního plánování a investic Jesenická 31, Šumperk Naše čj.: MUSP 83967/2014 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb.,
VíceJEDNOTNÝ REGISTRA NÍ FORMULÁ Fyzická osoba - základní a živnostenská ást
ÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRA NÍ FORMULÁ Fyzická osoba - základní a živnostenská ást b) jméno c) p íjmení d) titul 1) e) pohlaví f) rodné p íjmení g) rodinný
VíceVI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit
VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky
VíceNávrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Návrh ZÁKON ze dne...... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon
VíceČ.j.: VP/S 158/03-160 V Brně dne 17. února 2004
Č.j.: VP/S 158/03-160 V Brně dne 17. února 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 1.12.2003 na základě žádosti Města Třebíč o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory
VíceVelká RIA k zákonu. 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých p edpis (vodní zákon)
Národní 981/ 17, Praha 1 Staré M sto, 110 08 tel.: +420 224 232 754, +420 224 224 242, fax: +420 224 238 738, e-mail: mail@eeip.cz Velká RIA k zákonu. 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých p edpis
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Labské skály Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 CESTOVNÍ RUCH A VOLNÝ ČAS Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření III. Název opatření resp.podopatření:
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravují dva zákony: zákon ze dne 26. července 1991 o dani z příjmů fyzických osob (Sb.Polské republiky 2000, č. 14, pol. 176 ve znění pozd.
VíceZakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.
OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis
VíceFakulta provozně ekonomická. Analýza způsobů financování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku z hlediska účetního a daňového
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická obor Provoz a ekonomika kombinované studium Katedra obchodu a financí TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Analýza způsobů financování při pořízení dlouhodobého
VíceSPRÁVA DOM s.r.o. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami
SPRÁVA DOM s.r.o. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k 31. 12. 2008 Zpráva je zpracována v souladu s 66a odst. 9 zákona. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku. Údaje zprávy vycházejí z ú etních písemností
VíceŽádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti
10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né
Více