Spotřební daň z motorové nafty diskuse ke studii VŠE Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně

Transkript

1 Spotřební daň z motorové nafty diskuse ke studii VŠE Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně Spotřební daň z motorové nafty Konferenční sál Liberálního institutu, Praha 1 1. března 2011 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra průmyslu a obchodu

2 Spotřební daň (SD) z motorové nafty SD z motorové nafty v ČR; SD z motorové nafty v EU, daňová konkurence a distribuce výnosů ze spotřební daně mezi státy EU Ministerstvo průmyslu a obchodu

3 1. SD je důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu. Nejdůležitější částí příjmů ze SD jsou v České republice výnosy spotřební daně z pohonných hmot, na nichž se inkaso SD z motorové nafty podílí cca 60 procenty. 2. Více než 60% podíl objemu prodávané motorové nafty je spotřebován segmentem silničních dopravců (nákladní doprava a přeprava osob) Ministerstvo průmyslu a obchodu

4 3. ČR je důležitým nákladním a tranzitním prostorem v systému silniční nákladní dopravy v Evropě, a to zejména díky geografické poloze a struktuře národního hospodářství. Objem silniční nákladní dopravy a tranzitní přepravy přes území ČR vytváří značný potenciál pro inkaso SD z motorové nafty. Tento předpoklad platí i do budoucna. 4. Údaje z loňského roku 2010 úroveň sazeb SD z motorové nafty v ČR ve srovnání s minulými lety dokládá, že zvýšení sazby SD nevede automaticky ke zvýšení výnosů z této daně do veřejných rozpočtů. 5. Informace o tom, že marže prodejců pohonných hmot v ČR jsou vyšší než v jiných zemích Evropy a drží tak ceny pohonných hmot na nekonkurenční úrovni, nejsou podložené. Průměrné marže v ČR jsou zcela srovnatelné s maržemi v Evropě (cca 8 eurocentů /litr) Ministerstvo průmyslu a obchodu

5 Grafický přehled sazeb SD motorové nafty v polovině roku 2010 převzatý z diskutované studie Ministerstvo průmyslu a obchodu

6 Z uvedeného grafu vyplývá, že ze států sousedících s ČR má vyšší sazbu SD u nafty pouze Německo. Přestože některé z těchto států (Slovensko, Rakousko) avizovaly v roce 2010 změny sazeb SD od ledna 2011, dle nám dostupných informací, v Rakousku k příslušné úpravě nedošlo a na Slovensku platí od 1. ledna 2011 změna sazeb SD u nafty i benzinu, jejíž výše byla stanovena v závislosti na přídavku biopaliva, které na tento rok bylo u nafty stanoveno ve výši 5,2 % objemových. U nafty obsahující biopalivo do tohoto podílu biopaliva byla určena sazba SD ve výši 386,40 eura/1000 litrů, u nafty s vyšším podílem biopaliva byla stanovena nižší sazba SD 368 eur/1000 l. Při přepočtu vyšší sazby SD na Kč, za použití kursu 1euro je cca 24 Kč, vychází tato sazba na hodnotu cca Kč, což je stále nižší úroveň než je v ČR ( ,- Kč) Ministerstvo průmyslu a obchodu

7 Výše inkasa SD z pohonných hmot závisí na více faktorech, především však na těchto: 1. Omezování možností vzniku daňových úniků v oblasti prodeje pohonných hmot - v posledních letech dochází k velkým daňovým únikům z důvodu nepřiznání a nezaplacení daně z přidané hodnoty z objemu obchodovaných paliv - vládní návrh novely zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, zavádí registraci osob obchodujících na území ČR s pohonnými hmotami, vyjma prodejců na čerpacích stanicích, čímž bude získán přehled o podnikajících osobách v této oblasti, který umožní jejich kontrolu příslušnými státními kontrolními orgány, zejména celními úřady - přínosem nového registru bude omezení daňových úniků, přičemž zatížení státní správy a dotčených podnikatelských subjektů bude minimální. 2. Optimální nastavení sazeb spotřebních daní pohonných hmot což je problematika, která má širší souvislosti, na něž je nutno brát zřetel, zejména pak na oblast konkurenceschopnosti tuzemského petrolejářského průmyslu a celkového ovlivňování ekonomiky ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu

8 Cena motorové nafty ve všech sousedních státechčr je aktuální cena prodávané nafty nižší než včr v Německu jen o 70 haléřů Kč, ale na Slovensku o 2,70 Kč, v Rakousku až o 3,10 Kč a v Polsku v průměru o 3,40 Kč na jeden litr nafty. S ohledem na prodejní ceny nafty v ČR ve srovnání s cenami v dalších státech EU, zejména v zemích, z nichž je do ČR a přes ČR, jako tranzitní prostor, dováženo tuzemskými a evropskými dopravci různé zboží, je zřejmé, že aktuální situace na tuzemském trhu s pohonnými hmotami je negativně ovlivňována stávajícími cenami nafty a benzinu, což se projevuje od ledna 2010 poklesem jejich prodejů a zvýšením prodejů těchto paliv, zejména nafty, na čerpacích stanicích sousedních států, především v příhraničních oblastech Ministerstvo průmyslu a obchodu

9

10 Spotřeba motorové nafty včr a ve srovnání s EU Zatímco v roce 1997 činila v ČR konečná spotřeba motorové nafty necelých 42 procent z celkové konečné spotřeby ropných produktů, v roce 2008 již to bylo bezmála šedesát procent. Zvyšující se významnost motorové nafty jde souměrně s nižším podílem benzinu na celkové spotřebě (36,6 % v roce 1997 oproti 28,9 % v roce 2008), jenž je však v ČR o více jak osm procentní bodů vyšší ve srovnání s údajem EU. Motorová nafta posiluje své dominantní postavení motorového paliva i na úrovni EU, kde podíl spotřebované motorové nafty vůči celkové spotřebě všech motorových paliv je téměř shodný jako v ČR. V mnoha zemích sice jsou zkoumány možnosti využití různých alternativních paliv v dopravě. Prognózy v této oblasti však nepředpokládají, že by se v následujících letech měly výrazně změnit podíly konečné spotřeby nafty i benzinu směrem dolů Ministerstvo průmyslu a obchodu

11 Přehled spotřeby benzinů a nafty v posledních 4 letech včr Rok Benziny automobilové Nafta motorová Poznámka: údaje v tabulkách převzaty zčsú a statistiky petrolejářského obchodu, rok údaje nebyly zatím ČSÚ potvrzeny Ministerstvo průmyslu a obchodu

12 Grafický vývoj spotřeby benzinů a nafty v posledních 4 letech včr Vývoj spotřeby pohonných hmot v ČR v tis. tunách n 500 tu. 0 tis Rok Benziny Nafta motorová Ministerstvo průmyslu a obchodu

13 Vývoj vývozu pohonných hmot z ČR v tis. tunách Pohonné hmoty Benziny automobilové 193,2 232,1 142,4 225,0 Nafta motorová 277,0 664,7 412,4 698,9 V ý v o z p o h o n n ý c h h m o t z Č R v t is. t u n á c h B e n z i n y a u t o m o b i l o vé N a ft a m o t o r o vá , , , , , , , tis. tun 0 R o k Ministerstvo průmyslu a obchodu

14 V roce 2008 ve druhém pololetí roku došlo v ČR k dlouhodobější odstávce rafinérie Litvínov, cožčástečně ovlivnilo výrobní procesy v tuzemských rafinériích a ceny prodávaných pohonných hmot na tuzemském trhu a v konečném důsledku i jejich spotřebu. V roce 2009 se na hospodářství ČR, tedy i na petrolejářském průmyslu a obchodu, projevil vliv světové ekonomické krize. Z uvedených důvodů jsou uváděny pro porovnání údaje o spotřebách nafty a benzinu i za rok I přes pokles tuzemského prodeje pohonných hmot v roce 2010 zůstal výrobní potenciál tuzemských rafinérií neměnný, jak dokazuje výše uvedená tabulka a graf. V období roků 2009 a 2010 vzrostl meziročně export benzinů o 82,6 tis. tun a nafty o 287 tis. tun Ministerstvo průmyslu a obchodu

15 Vývoj spotřeby směsné motorové nafty (SMN 30) včr Rok Spotřeba SMN 30 v tis. tun 36,9 88,1 141,3 184,2 200 Vývoj spotřeby směsné motorové nafty v letech 2007 až ,2 Spotřeba (tis. tun) ,9 88,1 141, Rok Ministerstvo průmyslu a obchodu

16 Vývoj spotřeby směsné motorové nafty (SMN 30) včr Směsná motorová nafta, jako speciální tuzemská pohonná hmota, obsahující min. 30 % objemových FAME/MEŘO, je v ČR používána pro pohon vznětových motorů déle než 10 let. Její spotřeba po roce 2002 až cca do roku 2007 spíše stagnovala. Schválením Víceletého programu MZe na podporu alternativních paliv v dopravě Evropskou komisí došlo v rámci daňové legislativy ČR, konkrétně zákonem č. 292/2009 Sb., jímž byl novelizován zákon o spotřebních daních, ke snížení sazby SD u SMN 30 na výši 7665,-Kč/1000 litrů, což se projevilo vyšším zájmem provozovatelů vznětových motorů a nárůstem spotřeby tohoto motorového paliva, jak dokládá předchozí grafický přehled Ministerstvo průmyslu a obchodu

17 Dopady snížení sazby SD z motorové nafty v ČR, převzaté z diskutované studie sníženína1 litrv CZK sníženína1 litrv EUR* snížení sazby% přírůstek množství % ** Inkasov % po změně Inkaso po změněv mld. CZK výsledek pro státní rozpočetv mld. CZK 1,00 0,04 9,13 10,00 99,95 47,98-0,02 1,50 0,06 13,70 15,50 99,68 47,85-0,15 2,00 0,08 18,26 26,00 102,99 49,43 1,43 2,50 0,10 22,83 34,02 103,41 49,64 1,64 Pozn.: Předpokládá se maximální inkaso spotřební daně z motorové nafty ve výši 48 miliard Kč, což je zhruba 4383,6 milionu litrů paliva. Varianta s největším přírůstkem daňového inkasa je brána jako optimální. * Uvažován směnný kurz 25 Kč / EUR. ** Bez ohledu na Rakousko a Slovensko dopravci. Uvažováno zvýšení daňového zatížení (zdanění biosložek, tvorba Státních hmotných rezerv, ) od na Slovensku (45EUR/1000l) a předpoklad zvýšení SpD v Rakousku o 50EUR/1000litrů od Ministerstvo průmyslu a obchodu

18 Z údajů předchozí tabulky vyplývá, že bod zlomu pro státní rozpočet se nachází zhruba kolem 2,00 Kč snížení sazby daně z motorové nafty v závislosti na několika faktorech (směnný kurz eura vůči koruně, makroekonomický vývoj v ČR; makroekonomický vývoj v EU; atd.). V závěru studie je navrhováno plošné snížení sazeb spotřební daně motorové nafty, čemuž nebrání žádný předpis Evropské unie, pokud neklesne sazba SD pod stanovenou minimální úroveň 330 EUR na 1000 litrů nafty. Při nastavení sazeb spotřební daně musí být vždy důsledně analyzována situace v okolních zemích, tj. zejména daňová politika v oblasti sazeb spotřební daně z pohonných hmot. Úroveň sazby spotřební daně totiž vytváří výraznou diferenciaci koncových cen zdaňovaných komodit. U pohonných hmot není důležitým faktorem jen výše a inkaso ze spotřebních daní a DPH, i když se jedná o významný přínos do státního rozpočtu, ale ceny pohonných hmot mají i širší dopad, který se odráží do nákladů na další zboží či služby v celé ekonomice a tak ovlivňuje konkurenceschopnost národní ekonomiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

19 Shrnutí k diskutované problematice - Výše sazeb spotřebních daní u pohonných hmot je významnou problematikou české ekonomiky, do značné míry ovlivňující nejen konkurenceschopnost tuzemského petrolejářského průmyslu, ale celé tuzemské ekonomiky. Je nutno konstatovat, že nelze předem odhadnout dopady případných změn SD, a to zejména v souvislosti s chováním dopravců. - Z uvedeného důvodu zasluhuje tato problematika podrobnější rozbor a nalezení jejího optimálního řešení, a to jak pro celkovou ekonomiku státu, tak pro dotčené podnikatelské subjekty a v neposlední řadě, v rámci již zmíněných širších souvislostí této oblasti, i pro veřejnost. - Studie je doplněna přehledy z oblasti odvodů daní, cen nafty a benzinů, spotřeby benzinů a nafty v rámci porovnávání ČR s ostatními státy EU, avšak některé závěry uváděné ve studii vycházejí z ne zcela úplných údajů za rok Z toho následně vyplývá i optimistický, dle našeho názoru nadhodnocený, předpoklad autorů studie ohledně možného navýšení prodeje nafty až o 34 % za snížení sazby SD o 2,50 Kč. - Vzhledem k tomu, že dopady vysokých cen pohonných hmot ve svém konečném důsledku ovlivňují negativně konkurenceschopnost, jak tuzemského petrolejářského průmyslu, tak celé ekonomikyčr, lze studii hodnotit nejen jako významný příspěvek pro otevření odborné diskuse k tomuto tématu, ale i jako první krok k iniciovánířešení diskutované problematiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

20 Děkuji Vám V m za pozornost! 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu