STUDIJNÍ OPORA. Název předmětu: Evropská integrace

Transkript

1 STUDIJNÍ OPORA Název předmětu: Evropská integrace 1

2 CÍL A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Kurz Evropská integrace se zaměřuje na historii a současnost procesu evropské integrace. V první části kurzu budou rozebrány základní koncepty a historický vývoj evropské integrace, druhá část by se pak zaměřila na základní aspekty a problémy (bezpečnostní, ekonomické, institucionální, politické a právní) tohoto procesu, a to včetně specifických rysů rozšiřování EU po skončení studené války a situování EU jako nového globálního hráče. Jeho cílem je seznámit studenty se základními koncepcemi a návrhy na sjednocení Evropy v různých historických obdobích a vysvětlit jim, do jaké míry proces evropské integrace, který byl nastartován po 2. světové válce, tyto koncepce reflektoval a navazoval na ně. Dále je cílem ukázat, jakým způsobem byl proces evropské integrace ovlivněn událostmi v neevropských částech světa, a definovat specifika evropské integrace vůči integračním uskupením v dalších částech světa. Studenti by také měli být schopni kriticky posoudit, v jakých oblastech a proč evropská integrace postoupila nejdále a ve kterých se naopak hlubší integraci prosadit nedařilo a nedaří. Dále by si studenti měli osvojit schopnost kriticky analyzovat primární a sekundární zdroje a vyhodnocovat jejich závažnost a relevanci pro zkoumané téma. PODMÍNKY PRO ÚSPĚŠNÉ ABSOLVOVÁNÍ PŘEDMĚTU K absolvování předmětu Evropská integrace musí student splnit následující požadavky: 1) midterm test - proběhne v polovině semestru a bude zahrnovat doposud probranou látku. (30% konečné známky) 2) souborná zkouška proběhne na konci semestru, která vedle základní identifikace pojmů, osobností a událostí bude zahrnovat též esej (70% konečné známky) TÉMATICKÝ OBSAH PŘEDMĚTU 1. Úvod: základní vymezení problematiky, vysvětlení základních pojmů a teoretických přístupů, literatura, informace o organizaci o kurzu 2. Myšlenky evropského sjednocování v historické perspektivě: antika, středověku, novověk, Panevropské hnutí, odboj a myšlenka sjednocené Evropy během 2. světové války 3. Poválečná Evropa a snahy o její integraci 4. Počátky evropské integrace politická, ekonomická či bezpečnostní? 5. Evropská ekonomická integrace: od celní unie k hospodářské a měnové unii I. 6. Evropská ekonomická integrace: od celní unie k hospodářské a měnové unii II. 2

3 7. Midterm test 8. Politická integrace: od Evropského politického společenství k politické unii? 9. Bezpečnostní aspekty integrace: od Evropského obranného společenství k evropské bezpečnostní a obranné politice 10. Institucionální vývoj 11. Rozšiřování EU s důrazem na vývoj po roce Právní aspekty evropské integrace 13. Závěrečné shrnutí OSNOVY K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM Myšlenky evropského sjednocování v historické perspektivě Otázka evropského sjednocení se objevovala s různou intenzitou v jednotlivých historických obdobích. Počátky hledány ve starověku Pojem Európa Starořecký historik Hérodotos 5. století př. Kr. ( ), rozdělil do té doby známý svět na Evropu, Asii a Afriku (dříve Libye) Evropa už ne politicky jednotná, feudální období rozdrobování území existovaly nějaké sjednocující prvky Evropy? Pokud ano, tak jaké? Střední Evropa rozdrobena až do konce 18. století ZE konec středověku stále větší rozvoj výroby x střed a V stále větší orientace na zemědělství Tento vývoj se odrážel také v prvotních koncepcích evropské integrace, jednalo se ale spíše o návrhy útvarů, jejichž primárním cílem bylo zajistit bezpečnost daného teritoria Dante Alighieri, Pierre Dubois, Jiří z Poděbrad V novověku vytvoření států přineslo politické a hospodářské rozdrobení, mění se geografická podoba Evropy, otázka Ruska Jak přední myslitelé chápou v této době Evropu? Jaké podoby nabývaly návrhy na evropskou spolupráci? Emmerich de Vattel, Vévoda ze Sully, Grotius, William Penn, abbé ze Saint- Pierre, Jean Jacques Russeau, Immanuel Kant 3

4 19. století otázka francouzské rozpínavosti, vytváření aliancí, kongresový systém to vše dopad na snahy o evropské sjednocení Claude Henri de Saint-Simon, Giuseppe Mazzini, Victor Hugo, Pierre-Joseph Proudhon, Ernest Renan, James Lorimer, Johan Kaspar Blüntschli 20. století Panevropské hnutí a jeho koncept sjednocené Evropy Edouard Herriot, Aristide Briand Myšlenky evropského sjednocování v odbojových hnutích za 2. světové války Altiero Spinelli prosazování federalistické Evropy, role Winstona Churchilla Poválečná Evropa a snahy o její integraci Vytvoření federativní Evropy se silně diskutovalo také po skončení 2. sv. války. Opět se zapojil Winston Churchill, když ve svém projevu v Curychu v září 1946 hovořil nutnosti vytvoření jakýchsi Spojených států evropských, které budou založeny na usmíření mezi Francií a Německem. Hnutí za jednotnou Evropu, Evropská parlamentní unie, Mezinárodní výbor hnutí za evropskou jednotu, Kongres Evropy, Marshallův plán, Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, OEEC, role Německa Počátky evropské integrace politická, ekonomická či bezpečnostní? USA a VB snaha o plné zapojení SRN do integračních snah Evropy hosp i pol. USA tlačí na vyřešení vztahů s Německem. Dokonce varují, že USA se z Evropy stáhnou. Francie proto v květnu 1950 předkládá tzv. Schumanův plán, iniciátor Jean Monnet Plán se týkal vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli vytvoření společného trhu pro výrobky těžebního a důlního průmyslu. Měly být odbourány všechny kvóty a cla. O dva roky později se realizuje. říjen 1950 Plevenův plán na vytvoření Evropského obranného společenství 4

5 Neúspěšná ratifikace EOS pohřbila také projekt Evropského politického společenství. Bruselský pakt na jehož základě vznikla Západní unie Evropská ekonomická integrace Cílem přednášky je přiblížit posluchačům funkční a politickou logiku evropské ekonomické integrace, poskytnout jim základní související faktografii a poukázat na hlavní současné problémy EEI. Teorie ekonomické integrace funkční logika EI (historicky ortodoxie funkcionalistického/technokratického přístupu koncept přelévání, spillover) i. zóna volného obchodu (případně pouze průmyslovými výrobky - ESVO) ii. celní unie (zavedení společného vnějšího tarifu) iii. jednotný vnitřní trh (odstranění zbývajících bariér pro volný pohyb zboží, odstranění bariér pro volný pohyb výrobních prostředků) (zde se negativní integrace přelévá v pozitivní) iv. měnová unie (odstranění transakčních nákladů a nejistoty plynoucí z pohyblivých směnných kurzů) v. hospodářská unie (sjednocení fiskálních politik; sjednocení daňových politik...) vi. politická unie (= vytvoření jednotného poltického celku) - jak po této eskalační škále postupovala evropská integrace (časová osa)? - ve které fázi se EU v současnosti nachází? Bývalý první pilíř EU základní přehled cílů a politik ES - dva základní cíle: i. Jednotný vnitřní trh volný pohyb zboží, osob (pracovníků), služeb a kapitálu ii. Hospodářská a měnová unie + - společné politiky potřebné pro fungování JVT: soutěžní politika, ochrana spotřebitele ( ) 5

6 - největší výdajové položky rozpočtu EU: společná zemědělská politika, regionální politika (politika soudržnosti jako nástroj ke zmírňování ekonomických a sociálních nerovností mezi regiony) - strukturální fondy EU: přehled a cíle - celní unie společná obchodní politika - politiky určené k podpoře fungování společného trhu: dopravní politika aj. (přehledové rozdělení kompetencí dle Smlouvy a jeho logika) Jednotný vnitřní trh - základní informace ke čtyřem svobodám vnitřního trhu, zásady jeho fungování, klíčové judikáty ESD, datace, hlavní současné problémy a. volný pohyb zboží b. volný pohyb osob c. volný pohyb služeb d. volný pohyb kapitálu Hospodářská a měnová unie - nástin historického vývoje - principy fungování - výjimky a de facto výjimky: Velká Británie, Švédsko, Dánsko - hlavní problémy (primát politického rozhodnutí suboptimální měnová oblast, morální hazard/pakt stability a růstu, nedostatečná politická vůle dokončit HMU viz debata o ekonomické vládě, přetrvávání národních daňových soustav aj.) Politická integrace Vymezení tématu a hlavních otázek přednášky - vývoj ES/EU jako politického systému (polity) - otázka idejí, které jsou do tohoto procesu vtisknuty: 6

7 * role národního státu základní stavební kámen Společenství, anebo přežitek, o jehož překonání je třeba vědomě usilovat? * finalité EI má integrace směřovat k vytvoření federálního celku, anebo celokontinentálního trhu bez bariér i bez politické nadstavby? * subsidiarita jako kritérium pro dělbu kompetencí mezi EU a členskými státy - politická integrace (z definice pozitivní integrace ) jako vytváření společného politického prostoru prostřednictvím přenášení rozhodovacích pravomocí ve smlouvami definovaných oblastech na společné instituce, rozvoje formálních i neformálních politických procesů na evropské úrovni (politics) a europeizace národních aktérů - otázka formátu rozhodování na evropské úrovni: dělba kompetencí mezi orgány unie ( Rada vs. Komise, role Parlamentu) a způsob rozhodování v nich (jednomyslnost či většinové hlasování v Radě) jako klíč k povaze ústavního systému EU unie jako entita sui genesis mezi nadnárodním (federálním) útvarem ( evropským superstátem ) a mezivládní mezinárodní organizací - otázka flexibility : jedna velikost pro všechny, vícerychlostní Evropa nebo Europe à la carte? Časová osa politické integrace (základní faktografický přehled) a ESUO (1952) b. EOS/EPS c EHS + Euratom (1958) pokusy o rozmělnění nadnárodního rozměru EI: d. plán G (Británie) e. Fouchetovy plány (Francie) f Slučovací smlouva (1967) g. Haagský summit 1969, reforma financování ES h. přímé volby do EP 1979 i Jednotný evropský akt (1987) j Maastrichtská smlouva a vytvoření EU (1993) k Amsterdamská smlouva (1999) 7

8 l Nicejská smlouva (2003) m. Ústavní smlouva n Lisabonská smlouva (2009) - Maastrichtská smlouva jako zlomový moment, kdy se ekonomická integrace přelévá do oblastí vysoké politiky - zahraniční politiky, vnitřní a vnější bezpečnosti a (s několikaletým odstupem) obrany K povaze politické integrace - nadnárodní a mezivládní dimenze evropské politické integrace - otevřenost v otázce finalité (odkazuje termín stále užší svazek k postupnému vytváření federace, anebo k představě společenství spolupracujících suverénních států?) jako faktická podmínka pokračování integračního procesu? - proč byli otcové zakladatelé evropské integrace federalisté? - proč někteří lídři (Kohl) politickou integraci podporovali, zatímco jiní (de Gaulle, Thatcherová) zdůrazňovali primát národního státu? - princip subsidiarity - domácí analogie (pod pojmem evropský superstrát představa centralizovaného či federálního útvaru; termíny federální, prezident ) Dopad východního rozšíření na charakter EU jako polity léta: debata o vlivu rozšiřování ES/EU na charakter politické integrace (o vzájemném vztahu rozšiřování a prohlubování):deepening and widening nebo deepening vs. widening? - nárůst diverzity (zájmů, historických zkušeností, politických kultur, ekomické úrovně) - východní rozšíření a eroze solidarity uvnitř EU? (finanční, v cílech a hodnotách EU) příklady energetické bezpečnosti a půjčky Řecku - nárůst prvků flexibility v uspořádání EU Flexibilita 8

9 - prvky asymetrického uspořádání ( variabilní geometrie ) EU: trvalé výjimky (opt-outs), přechodná obchodí, institut posílené spolupráce - status quo: stručný přehled - finalité evropské integrace a flexibilita: modely jedna velikost pro všechny, vícerychlostní Evropa a Evropa z jídelního lístku (à la carte) Symbolické aspekty politické integrace - občanství EU - Schengenský prostor - Charta základních práv - právní subjektivita EU - státní symboly (vlajka, hymna, ústava ) - terminologie ( ústava, prezident, ministr zahraničí ) - solidarita/rovnost vs. zájmy (podmínky přistoupení zemí SVE) Otázka legitimity politické integrace - ke kritice demokratického deficitu EU - evropský démos a evropská politická identita nutný předpoklad, nebo důsledek politické integrace? - legitimita institucí EU: přímá (volený Parlament), anebo zprostředkovaná skrze národní instituce členských států (národní vlády, parlamenty) - politická teorie: trojí možná forma legitimizace participation (input, procedury), output (výsledek, funkce), identification (hodnoty) x rozlišení není obecně přijímané (legitimita nedělitelná?) Vztah mezi politickou a ekonomickou integrací: funkcionalismus nebo konstruktivismus? - případ eura Europeizace - představení klíčového (inflačního?) pojmu soudobé teorie evropské integrace 9

10 - top-down dimenze: dopady zapojení do evropské politické integrace na charakter národních politických systémů členských zemí - eroze národního státu jako důsledek evropské integrace? Bezpečnostní integrace - specifika integrace v oblasti (vnější a vnitřní) bezpečnosti a obrany - studená válka: NATO jako páteřní organizace západoevropské bezpečnosti - důvody rozvoje bezpečnostně-politické spolupráce na půdorysu EU od 90. let - rozdílné bezpečnostně-politické tradice, bezpečnostní kultury a strategické cíle zemí EU (Francie, Británie, Německo, Skandinávské země ) a dopad těchto rozdílů na způsob utváření EBOP - sebeidentifikace Evropské unie jako soft power; implikace tohoto postoje pro její postavení v mezinárodní politice Chronologický nástin Západní unie NATO: ukotvení bezpečnosti západní Evropy v atlantickém rámci Plevenův plán a Evropské obranné společenství Pařížské dohody, transformace ZU v ZEU a vstup SRN do NATO - Počátek 90. let: debata o nové bezpečnostní architektuře vznik SZBP, snahy o integraci ZEU do EU vznik JHA - Proměny bezpečnostního prostředí v 90. letech: vývoj v bývalé Jugoslávii francouzsko-britský summit v Saint-Malo a vznik Evropské bezpečnostní a obranné politiky - EU a reakce na 11. září: reorientace EBOP? Berlin Plus a první civilní i vojenské operace pod hlavičkou EU 10

11 Západoevropská unie - role během studené války: možnosti a limity - vývoj v 90. letech: platforma pro evropskou bezpečnostní spolupráci a spojka mezi NATO a EU? Reflexe proměn bezpečnostního prostředí v Evropě během 90. let: - lekce z Bosny - lekce z Kosova - Protnutí francouzského a britského postoje Vznik a vývoj EBOP - Smluvní rámec bezpečnostní politiky EU podle Amsterdamské smlouvy: Petersberské úkoly - Deklarace ze Saint-Malo - Helsinský základní cíl - Vytvoření struktury výborů pro EBOP: COPS, Vojenský výbor, vojenský štáb; Evropská obranná agentura - Hlavní sporné otázky: vztah EBOP-NATO ( právo prvního odmítnutí NATO ), operační plánování - Reakce na 11. září 2001: koncept bojových skupin : dohoda o formátu spolupráce s NATO (Berlin Plus) - Evropská bezpečnostní strategie (Bezpečná Evropa v lepším světě, 2003) - od 2003 mise pod hlavičkou EBOP: přehled, cíle; k výhodám a limitům civilněvojenského přístupu EU k vnější bezpečnostní politice - změny ve smluvním rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky podle Lisabonské smlouvy: doložka o solidaritě a závazek vzájemné pomoci; reformulace cílů misí SBOP; koncept stálé strukturované spolupráce Hlavní problémy EBOP - rozdíly v postojích členských států národní agendy (příklad afrických misí); neefektivní rozhodování 11

12 - klesající výdaje na obranu problém kredibility vojenských schopností EU Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti: vznik a vývoj třetího pilíře EU - přehled hlavních oblastí (vízová, azylová a imigrační problematika; policejní a justiční spolupráce v trestních věcech) - Schengenské acquis - nástin vývoje od přijetí Maastrichtské smlouvy do současnosti - Europol, Eurojust, Frontex - specifika postavení některých členských států (Velká Británie, Irsko, Dánsko) - současné problémy Institucionální vývoj Cílem přednášky je seznámit posluchače s podobou, historickým utvářením a současnými problémy institucionálního rámce Evropské unie. Zvláštní prostor bude věnován analýze změn zakotvených v Lisabonské smlouvě. Institucionální rámec EU základní přehled - institucionální trojúhelník EU Rada-Komise-Parlament - charakteristika působnosti a dělby kompetencí na příkladu aktu přijímaného řádným legislativním postupem - srovnání s principy dělby moci v ústavních systémech západních liberálně demokratických států: kdo či co tvoří legislativní a exekutivní moc EU? - logika a formy předsednictví v EU - pravomoci a meze působnosti Soudního dvora EU (detailněji pokryje přednáška k tématu č. 11) - další instituce EU (ECB, Účetní dvůr, poradní výbory, Investiční banka ) Nástin historického vývoj institucionální architektury EU 1950s - ESUO nadnárodní společenství s dominantní rolí Vysokého úřadu - EHS nalezení rovnováhy mezi nadnárodními (komunitárními) orgány a Radou ministrů 12

13 1960s - Slučovací smlouva vytvoření jednotného institucionálního rámce pro všechna společenství 1970s - vznik Evropské rady - přímé volby do EP (1979) 1980s - Jednotný evropský akt: posílení komunitárního rozměru ES 1990s - vznik EU, 2. a 3. pilíř založeny na mezivládním principu - s jednotlivými reformami zakládajících smluv posilování komunitárního charakteru 1. pilíře (rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou, nárůst legislativních pravomocí EP) - vznik ECB - vytvoření institucionálního rámce evropské bezpečnostní a obranné politiky 2000s - cíle institucionální reformy 1. dekády 21. století: EU a její rozhodování demokratičtější, efektivnější, transparentnější - dokončení komunitarizace 3. pilíře a (formální) odbourání pilířové struktury Unie - vznik stálého předsednictví v Evropské radě (a její vyčlenění z hierarchie Rady) a Radě pro zahraniční věci - posílení institucionálního rámce vnější činnosti (EEAS) Faktografické minimum ve světle reformy zavedené Lisabonskou smlouvou Evropská rada - role v institucionálním systému EU, složení, fungování - stálý předseda Evropské rady 13

14 Rada - role v institucionálním systému EU, složení (formace) - pyramida Rady : COREPER a pracovní skupiny - předsednictví: současný stav, důvody reformy - způsoby rozhodování (definice kvalifikované většiny, rozsah většinového hlasování) - Vysoký představitel a EEAS Komise - role v institucionálním systému EU, složení (debata o počtu členů kolegia) - předseda Komise: evropský premiér? - komitologie Evropský parlament - role v institucionálním systému EU a složení; frakce v EP - zdroj demokratické legitimity EU, anebo politická žvanírna? - případová studie: volby do EP Evropský veřejný ochránce práv (evropský ombudsman) - jakou roli v institucionální struktuře EU pro národní parlamenty? Princip oranžové karty Možné scénáře dalšího vývoje institucionálního rámce EU - návrhy na plnou politizaci Evropské komise: výhody a nevýhody - vytvoření druhé komory EP složené z poslanců národních parlamentů? (T. Blair 2000) Rozšiřování ES/EU - postupné rozšiřování teritoriálního rozsahu společenství (od 70. let jedna vlna každou dekádu) jako jedna z charakteristik integračního procesu 14

15 - nárůst diverzity uvnitř společenství (politické a byrokratické kultury, modely hospodářské a sociální politiky, vztahu státu a ekonomiky, představ o podobě integračního procesu) projevuje se již po prvním rozšíření a přistoupení Velké Británie - každá vlna rozšíření tedy vnáší do EI nová témata a problémy; cílem přednášky je podat jejich základní přehled a v druhé části podrobněji rozebrat rozšíření o země SVE a jeho dopady - ad rozšíření a finalité evropské integrace: vztah mezi postojem k rozšiřování a preferovaným charakterem EU (společný trh vs. politická unie; příklad britských konzervativců, debata o přistoupení Turecka) Rozšíření v roce 1973: Velká Británie, Dánsko a Irsko - britské přihlášky v 60. letech a důvody francouzského veta - specifika britského vztahu k evropské integraci a důsledky vstupu Británie pro další vývoj integračního procesu Jižní rozšíření v 80. letech: 1981 Řecko, 1986 Španělsko a Portugalsko - předobraz východního rozšíření? (situace přistupujících zemí, délka přístupových jednání) - členství v ES a demokratizace: motivační faktor reforem, záruka stability demokratického režimu? - regulace pracovní migrace prostřednictvím přechodných omezení volného pohybu osob - nárůst ekonomických rozdílů uvnitř Společenství a rozvoj regionální politiky Rozšíření po skončení studené války : nové spolkové země - vytvoření Evropský hospodářský prostor - Severní rozšíření v roce 1995 Východní rozšíření motivy a strategická očekávání ( staré členské země, kandidáti) - chronologie - specifika východního rozšíření - kodaňská kritéria 15

16 - důsledky východního rozšíření pro politickou a ekonomickou dynamiku EU - východní rozšíření a peníze - problematická místa východního rozšíření: nové členské země a solidarita, rovnost, únava z rozšíření, backsliding Vyhlídky dalšího rozšiřování - Švýcarsko, Norsko, Island - Chorvatsko a země západního Balkánu - Ukrajina a Bělorusko - Turecko: strategické, politické, institucionální, sociální, ekonomické a kulturní argumenty v debatě o možném přistoupení Turecka EU a blízké zahraničí - zájmy a problémy (energetika, obchod, migrace, bezpečnost) - Evropská politika sousedství - Barcelonský proces a Unie pro Středomoří - Východní partnerství Možnost vystoupení z EU - je možné členskou zemi z EU vyloučit? - případ Grónska - právní úprava Právní aspekty EI - EU jako subjekt nadaný pravomocí přijímat v oblastech vymezených zakládajícími smlouvami legislativní normy, a to buď výlučně, anebo paralelně s členskými státy (přehled rozdělení kompetencí podle smlouvy), a v těchto oblastech sjednávat mezinárodní smlouvy se třetími stranami - Primární vs. sekundární právo EU (acquis communautaire) - Úřední věstník EU, databáze EurLex 16

17 Systémové charakteristiky a zásady evropského práva - jsou definovány buď v primárním právu (subsidiarita), anebo v judikátech Soudního dvora (princip supremace, přímého účinku) - zásada přednosti evropského práva (supremace): rozsudek v případu Flaminio Costa (1964) - zásada přímého účinku a bezprostřední použitelnosti (Van Gent en Loos, 1962) - zásada subsidiarity - členské státy a právo ES/EU: Francie, Německo (Solange), Británie (Factortame zásada přednosti versus doktrína suverenity parlamentu), ČR ( euronovela Ústavy ČR aj.) - rozsudky Soudního dvora jako pramen evropského práva Primární právo (právo tvořené členskými státy) - typologie primárního práva (zakládající smlouvy, smlouvy o přistoupení) - tvorba primárního práva: mezivládní konference, ratifikace - příklad: Lisabonská smlouva, konsolidované změní zakládajících smluv, protokoly a prohlášení Sekundární právo (právo tvořené orgány EU) - typologie sekundárného práva (nařízení, směrnice, rozhodnutí, měkké právo ) - specifika (bývalého) druhého pilíře: rozhodnutí namísto standardních legislativních aktů - právní akty v bývalém třetím pilíři - mezinárodní smlouvy Legislativní proces EU - přijímání normy tzv. řádnou legislativní procedurou případová studie - odchylky od řádné legislativní normy 17

18 Soudní dvůr EU - historie SD, složení a kompetence (srovnání role SD a ústavních soudů/ústavních rad vybraných členských států) - typologie žalob a podání k SD: žaloba pro porušení povinností členským státem (dozorčí žaloba), příklad; žaloba na neplatnost aktu sekundárního práva; žaloba na nečinnost instituce EU; řízení o předběžné otázce; řízení správního charakteru - vztah SD a soudních soustav členských zemí - Tribunál (dříve Soud první instance) a Soud pro veřejnou službu Shrnutí změn obsažených v Lisabonské smlouvě - rozšíření právní subjektivity EU - Charta základních práv EU: právní status, výjimky, kompetence Soudního dvora - národní parlamenty strážcem subsidiarity v EU - lidová iniciativa (čl. 11(4) SEU) - úprava možnosti dobrovolného vystoupení z Unie - řádný a zjednodušený postup pro revizi zakládajících smluv, klauzule passarelle 18

19 ZÁKLADNÍ LITERATURA Fiala P., Pitrová M., Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, Goněc, Vladimír, Evropská idea: idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy I. (Do roku 1938), Brno: Masarykova univerzita, Goněc, Vladimír, Evropská idea: idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy II , Brno: Masarykova univerzita, Goněc, Vladimír, Od malé Evropy k velké Evropě : dějiny rozšiřování evropských společenství, Evropská unie , Brno: Masarykova univerzita, Horčička V., Kovář M., Dějiny evropské integrace II, nakl. Triton, Praha, 2006, ISBN Kovář M., Horčička V., Dějiny evropské integrace I, nakl. Triton, Praha, 2006, ISBN Kratochvíl P., Teorie evropské integrace, Portál, Praha, 2008, ISBN Veber V., Dějiny sjednocené Evropy. Od antických počátků do současnosti, nakl. Lidové Noviny, Praha, 2004, ISBN X. ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA Beach, D., The Dynamics of European Integration: why and when EU institutions matter, Palgrave Macmillan, Houndmills, Basingstoke, Cameron, F. (ed.), The Future of Europe: integration and enlargement, Routledge, London, 2004 Dinan, D., Origins and Evolution of the EU, Oxford University Press, Oxford, 2006, ISBN 10: De Gaulle, Ch., A Concert of European States. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Dědek, Oldřich, Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru, Praha: C. H. Beck, Fiala, Petr, Evropský mezičas: nové otázky evropské integrace, Brno: Barrister & Principal, 2007, George S.and Bache I., Politics in the European Union, Oxford University Press, Oxford, 2001, ISBN X, kapitoly 1 2, Gerbet P., Budování Evropy, nakl. Karolinum, Praha, 2004, ISBN Luňák P., Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, Libri, Praha, 1997, ISBN X. 19

20 Haas E.B., The Uniting Europe. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Churchill W.S., The Tragedy of Europe. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Mitrany D., A Working Peace System. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Monnet, J., A Ferment of Change. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Nugent, N., European Union Enlargement, Palgrave Macmillan, Houndmills, 2004 Pistone S., Altiero Spinelli and the Strategy for the United States of Europe. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Spinelli A. and Rossi, E., The Ventotene Manifesto. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Šlosarčík, I., Politický a právní rámec evropské integrace, Wolters Kluwer, Praha, ČR, 3. vydání Thatcher M., A Family of Nation. In: Nelsen B.F. and Stubb A. C-G. (eds), The European Union. Readings on the Theory and Practise of European Integration, Macmillan Press Ltd, Houndmills, 1998, ISBN , s Weidenfeld W. a Wessels W., Evropská unie od A do Z. Příručka evropské integrace, nakl. Karolinum, Praha, 1997, ISBN