Požadavek občanské iniciativy

Transkript

1 Požadavek občanské iniciativy PROGRAM ARCHITEKTURA Kokonín z.s. 1 V Kokoníně dne Upozorňujeme na nedostatečné reflektování tématu architektury a péče o kulturní prostředí města. Důsledná péče o naše bezprostřední prostředí se přitom přímo odráží na kvalitě našich životů, a proto by jí měla být přikládána nemalá váha. Smyslem tohoto požadavku je zahrnutí kulturního prostředí do programu ARCHITEKTURA. Program je také dlouhodobějším podkladem pro informování občanů, které konkrétní kroky mohou kulturní prostředí pozvednout. Problematiku ARCHITEKTURA požadujeme řešit kvalitními odborníky se zapojením veřejnosti. Územní plánování, architektura, urbanismus, stav veřejného prostoru (brownfieldy): Požadujeme zřízení nezávislého městského architekta, třeba jen na částečný úvazek, jako garanta kontinuálního rozvoje města (s vizí alespoň 30 let) ve smyslu územního plánování, architektury, urbanizmu, stavu veřejného prostoru. Hlavní architekt musí být vybrán ve výběrovém řízení převážně odbornou porotou. Musí s ním být sepsána smlouva s atributem samostatného (nepodmíněného) rozhodování a s osobní hmotnou odpovědností. Pro všechny připravované změny územního plánování požadujeme, aby se prováděly v součinnosti jak s odbornou, tak i laickou veřejností pomocí tzv. workshopů (komunitní plánování). Požadujeme, aby byla navázána spolupráce s fakultou architektury při TUL (Technická univerzita Liberec). Územní plánování města je nutno provádět s ohledem na možnost rozšíření průmyslu s minimálním vlivem na životní prostředí. Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických ) a prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají. Většina politiků se bohužel primárně soustředí na vztahy a prostředí buď nevnímá, nebo je řeší pouze jako nutnou údržbu. Neuvědomují si, že kvalitní prostředí přitahuje občany a živí aktivitu ve městech a obcích. Investice do kvalitního prostředí se tak slovy dneška opravdu vyplatí." Petr Lešek, ČKA I. Strategický plán má být zásadním dokumentem obce, ne bezvýznamnou formalitou Má to být celková vize rozvoje, která vznikne po široké diskusi. Důležitější pro jeho zpracování má být vždy kvalita, nikoliv čas. II. Územní plán má být odborným doporučením směřování obce Územní plán nemá být formální dokument, který slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků. Má být srozumitelnou prostorovou vizí obce a pomáhat jejímu životu. III. Mapa městského majetku pomáhá odpovědné a přehledné péči o něj Musí být součástí strategického plánu. IV. Konkrétní problémy obce musí být řešeny celkově, se zapojením kvalitních odborníků a participací veřejnosti Problémy k řešení musí být vytipovány v rámci participace na tvorbě/aktualizaci strategického plánu a postup jejich řešení zahrnut do strategického plánu.

2 V. Regenerace částí obce musí být připravovaná průběžně podle potřebnosti Obec by neměla přistupovat k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance a připravovat projekty ve spěchu a bez zájmu o řešení problémů místa. VI. Obec musí zpracovat regulaci reklamy na svém správním území Výtvarné intervence mají být součástí strategického plánu. Obec nemá být přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, zvláště ne na veřejných pozemcích a budovách. VII. Zpracovatelé projektů i staveb musí být vybíráni podle kvality, ne jenom podle ceny U výběru projektantů musí být zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu. VIII. Městský architekt musí pečovat o celkový rozvoj obce Nesmí být pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. IX. Obec musí komunikovat se svými občany Je potřeba mít ve městě komunitního koordinátora (mediátora), který nečeká na zájem občanů, ale průběžně aktivně představuje činnost města a hledá způsoby zapojení veřejnosti. X. Obec musí vzdělávat občany a motivovat je k zájmu o prostředí, ve kterém žijí Nezájem zvyšuje vandalismus, brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdostí být odtud Program Architektura je obecný, je nutno jej doplnit o konkrétní místní problémy. Rozsah jednotlivých bodů je potřeba přizpůsobit velikosti sídla. Jednotlivé body mají význam i samy o sobě, ale v celku se jejich efekt násobí. Česká komora architektů je připravena státní správě, samosprávě i veřejnosti poskytnout k otázkám spojeným s místním rozvojem své konzultace, v některých případech i bezplatné Strategický plán jako společná dohoda obce Obec má strategický plán. Bohužel je nevýznamným formálním dokumentem. Požadujeme, aby se ze strategického plánu stal zásadní dokument obce. Její celková vize, která vznikne po široké diskusi i s veřejností. Součástí strategického plánu musí být text i grafická část s přehledným vyznačením záměrů a časovým plánem. Tak nabídne obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad prioritami. Bude obsahovat plán investic a mapu majetku obce i míst vhodných pro architektonické soutěže (soutěže o návrh) a pocitovou mapu. Strategický plán musí být zpracováván či aktualizován prioritně a první výstupy, které určí prioritní místa a témata, budou do konce prvního roku. Zahájení prací proběhne formou participace k tomuto celkovému tématu. Součástí strategického plánu musí být i nastavení získávání potřebných informací k sledování jeho plnění, zejména ekonomických dat, vstupů od občanů a ukazatele kvality života. Strategický plán musí být podkladem územního plánu. Hodnocení jeho vývoje a užívání musí probíhat jednou ročně s případnými korekcemi. Důležitější pro jeho zpracování je vždy kvalita, nikoliv čas. 2. Srozumitelná a jasná podoba územního plánu Obec má územní plán. Bohužel je to formální dokument, který slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků (developerů, ap.), nikoliv k odbornému doporučení směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity. Požadujeme, aby se z územního plánu stal zásadní dokument obce, její prostorová vize. 2

3 Aktivní mediace a participace strategického plánu směrem k veřejnosti musí přejít plynule do aktivní mediace a participace územního plánu. Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru včetně zeleně a všech druhů dopravy) musí být před zpracováním územního plánu prověřeny územní studií či studiemi. Územní plán musí být obecně srozumitelným dokumentem a musí obsahovat výkres urbanistické koncepce. Péče v rámci územního plánu musí být věnována i krajinnému plánování a propojení obce s krajinou. Pozemkové úpravy musí probíhat zároveň se zpracováním územního, případně krajinného plánu nebo až po něm. 3. Zodpovědná správa městského majetku Obec nemá přehledné znázornění svého nemovitého majetku ani strategii péče o něj. V důsledku toho se rozhoduje neodpovědně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy leží nevyužité. Součástí strategického plánu požadujeme mapu městského majetku i varianty strategie nakládání s majetkem města. Veřejné investice musí být konzultovány s městským architektem. Musí být zpracována mapa nevyužívaných městských pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití, a to i krátkodobé. Musí probíhat vyhodnocování nákladů na údržbu komunikací, veřejných prostorů a provozu veřejné dopravy aby bylo možné srovnávat různé části obce a optimalizovat je při nové zástavbě či přestavbách. 4. Požadujeme zaměření na konkrétní projekty či problematiku aby byly řešeny celkově se zapojením kvalitních odborníků a za účasti veřejnosti [(Např. zelená páteř, tzv. bulvár ; prostředí řeky a potoků, nevyužívané areály/budovy, krajina v okolí města apod.) Zvýšená péče musí být věnována těmto problémům města: dopravní infrastruktura (vnitřní okruhy, vnější okruhy, průjezdnost městem (redukce kličkování po městě)]. Tyto problémy musí být vytipovány v rámci participace na tvorbě či aktualizaci strategického plánu během prvního půl roku a postup jejich řešení musí být zahrnut do strategického plánu. Řešení problémů musí být připraveno dle jejich priority bez ohledu na případné dotace, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena veřejnost. Současně musí být prověřována možnost získat na realizaci dotační podporu. Zlomek nemandatorní části rozpočtu (například 1 %) musí být věnován přímo formou participativního rozpočtu na realizaci námětů, které vzejdou ze strany občanů. 5. Využívání dotací pro kvalitní kulturní prostředí Obec přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu bez zájmu o řešení problémů místa. Často se pouze nahradí dožilé materiály a celkový nevyhovující charakter prostředí se ponechá. Mnohdy se jedná o návrat k původní situaci bez ohledu na nové možnosti a již proběhlé intervence samotných uživatelů. Výsledkem je frustrace uživatelů a nezájem o ovlivňování prostředí. Požadujeme, aby město připravovalo projekty řešení míst k regeneraci průběžně podle potřebnosti. Ve většině případů se bude jednat o první projektovou fázi studie, která bude dopracována při oživení akce. V projektech bude zahrnut i management veřejného prostoru osídlení (sídlišť). Před přípravou zadání projektů musí probíhat participační proces. Při sledování možných dotačních titulů město musí zapojit i městského architekta a využije informační podpory České komory architektů. Požadujeme školící semináře na získávání dotačních programů. Je nutno zajistit školící semináře na získávání dotací a grantů. Vyžadujeme zajištění podpory od jednotlivých ministerstev tak, aby bylo zlepšeno množství dotačních programů ve městě, a to nejen do městské pokladny, ale i do výrobních podniků, zemědělcům a též pro NNO (Nevládní neziskové organizace). 3

4 6. Cílená podpora výtvarné intervence a regulace reklamy Obec v posledních 25 letech rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. Od 60. let v západní Evropě a USA stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V ČR byla tato tradice zrušena. Město rezignovalo i na grafickou kvalitu svého prostředí a je často přeplněno nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách. Požadujeme, aby se město zavázalo k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1 %) do výtvarné složky jako součásti této investice. Výtvarné intervence musí být součástí strategického plánu. Město musí zpracovat regulaci reklamy na svém správním území. Kontrolní funkci musí mít architekt města. 7. Výběr zpracovatelů na základě kvality Obec vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Při stejném způsobu výběru by se např. sólista opery vybíral pouze podle ceny. Zejména u projektů se ale rozhoduje i o ceně budoucí stavby a provozních nákladech, tedy o 10- až 100násobně větší investici. Podobné to je u zpracovatelů územních plánů. Bez posouzení akce jako celku dochází k plýtvání městskými financemi. Zpracovatelé projektů i staveb nesmí být vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů musí být zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu. Požadujeme, aby ve výběrech byly používány poroty (laická veřejnost + odborná veřejnost) s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků (zejména u projektů). Pro výběr projektantů strategického plánu, územního plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí musí být využita soutěž s předkládáním návrhů. Tento postup musí být použit i pro soutěže malého rozsahu, které mohou být i vyzvané se zúžením účastníků na základě hodnocení portfolií porotou následné soutěže. Jiný způsob výběru musí být řádně zdůvodněn. Hlavní architekt musí být vybrán ve výběrovém řízení převážně odbornou porotou. 8. Znovuzavedení funkce městského architekta Obec nemá architekta města. Nikdo nepečuje o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu. Hlavní architekt nesmí být jen pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. Nemá tím aktivní úlohu ani prestiž. Požadujeme zřízení a posílení pozice architekta města v rozsahu dle možností obce (celý nebo částečný úvazek či forma externí spolupráce). Musí se jednat o konkrétní osobu na konkrétní dobu (nejméně na 15 let). Bude administrovat architektonické soutěže s předchozí participací obyvatel. Bude vyvíjet osvětovou a výchovnou činnost směrem k většímu zájmu veřejnosti, a zejména dětí a mládeže o prostředí. Architekt bude spolupracovat se školami, seniorskými kluby a s NNO na vzdělávacích projektech. Musí být schopen vést nebo se podílet na participaci a mediaci s občany i developery a stavebníky. Musí nabízet odborné služby obci ve správním území. Musí mít přehled o grantech a pomáhat při čerpání grantů týkajících se veřejného prostoru a prostředí včetně krajiny. Musí dohlížet na kvalitu městských investic do výstavby a správy a musí je koordinovat. Využije spolupráce s Českou komorou architektů a připraví lokality vhodné pro ideové zpracování studenty. Na základě těchto ideových řešení bude následně připraveno zadání soutěží o návrh. 9. Zapojení občanů Obec se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a nemá mediátora, ani partnery takových setkání. V návaznosti na strategický plán a územní plán požadujeme, aby kontinuálně probíhala aktivní mediace města s občany, jejíž součástí je participace ke konkrétním tématům. Obec musí zřídit komunitního koordinátora (mediátora), v pracovním poměru dle vytíženosti podobně jako v případě městského architekta, který průběžně aktivně představuje činnost města a hledá způsoby zapojení veřejnosti. S komunitním koordinátorem musí úzce spolupracovat architekt města (pokud jím sám není) jako mediátor územního rozvoje. Plánovací setkání musí být kvalitně připravena a facilitována. Česká komora architektů k participaci, která se týká prostředí města, nabídla školení. 4

5 Musí být umožněno reálné zapojení občanů do řešení všech otázek jejich života a to účastí při komunitním plánování a s využitím plebiscitu, anket, peticí, referenda, podáním iniciativního návrhu a alternativního návrhu. Je nutno podporovat občany, aby se zapojovali do úředních jednání a tím projevili svou vůli a názor. Je potřeba zřídit Osadní výbory všech částí města. Do poru čuj eme pověřit poslance v Poslanecké sněmovně novelou zákona o obcích, aby osadní výbory nabyly na důležitosti a pravomocech. V rámci statutárního města je potřeba podporovat vytvoření městských části s vlastní samosprávou, pokud o to občané projeví zájem. 10. Vzdělávání veřejnosti Obec se nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti být odtud. Požadujeme, aby se město věnovalo vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žije, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce je zapotřebí zapojit školy, seniorské organizace, ostatní kulturní instituce města, osadní výbory a NNO. Školy budou podporovány v účasti na vzdělávacích programech týkajících se zájmu a péče o architekturu kulturní prostředí. K tomu bude využit architekt města, spolupráce s Českou komorou architektů a neziskovými organizacemi, které se péči o kulturní prostředí a vzdělávání v něm věnují K uplatňování všech těchto deseti bodů jednoznačně přispěje jasně vymezený harmonogram pro dané volební období. Většina zástupců obce (města) nemá jasný časový ani věcný plán na volební období se stanovenými prioritami a termíny. Je proto zásadní, aby nové vedení co nejdříve zveřejnilo časový plán jednotlivých kroků pro celé volební období s uvedením jejich priorit. Strategickému plánu a zapojení občanů se musí věnovat zejména první rok. Přípravě podrobných zadání projektů s participací veřejnosti a soutěžím o návrh je vhodné prolnout s prvním rokem a zásadně vyčlenit druhý rok. V třetím roce budou zpracovávány projekty a ve čtvrtém roce se budou realizovat. Menší akce lze realizovat již dříve, větší musí být naplánovány v adekvátním rozmezí, aby byla upřednostněna kvalita před termínem, a to bez ohledu na volební období. Prováděné projekty musí být průběžně kontrolovány a vyhodnocovány a to co do kvality, tak i vynaložených investic. (Občanské sdružení, spolek zastoupen výborem Kokonín o.s. ) Josef Šikola, Dělnická 4315, Jablonec N. n.; František Soukup, Ing., Tyršova stezka 5007, Jablonec N. n.; Karel Bobota, Rychnovská 4164, Jablonec n. N. Požadujeme od zastupitelů města Jablonce n.n. převzetí tohoto dokumentu, a stvrzení o převzetí: Čitelné jméno a příjmení + Podpisy: º/ 5