Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina

Transkript

1 Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina Stále neutuchající problém Šluknovského výběžku považují více než dvě třetiny Čechů za velmi vážný. Více jak čtyři pětiny domácí populace pak souhlasí s tím, že jde o problém celonárodního významu. Jako hlavní příčinu rasového konfliktu v dotčené oblasti vnímá domácí veřejnost sestěhování nových (sociálně nepřizpůsobivých) obyvatel do jedné lokality. Na eskalaci napětí mají pak největší díl viny, dle názoru téměř dvou třetin veřejnosti, excesy právě nově přistěhovalých Romů. Zajímavým a bezpochyby zneklidňujícím zjištěním je, že nadpoloviční část domácí populace odmítá řešit problém ghett rozptýlením sociálně nepřizpůsobivých občanů, zejména Romů, do různých míst s vyšší nabídkou práce. Je tak zjevné, že většinová část veřejnosti odmítá politiku nabídky sociálních bytů s cílem začlenit Romy do většinové společnosti jak z důvodu značné animozity, která v naší společnosti většinově vůči této části populace panuje, tak i z důvodu neochoty veřejnosti žít v bezprostřední blízkosti sociálně nepřizpůsobivých občanů. Za neméně znepokojující lze rovněž považovat zjištění, že těsná menšina veřejnosti sympatizuje s organizováním demonstrací, které považuje za cestu k řešení daného problému. Velmi kriticky pak většina veřejnosti vnímá aktivity vládní koalice v řešení problematiky Šluknovského výběžku, které považuje za nedostatečné. Tato nespokojenost veřejnosti s postojem vlády tak může souviset s poměrně vysokou podporou organizovaných demonstrací. Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech září 2011 na vybrané skupině dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou. Problém Šluknovského výběžku považuje za celonárodní téma 82,7% respondentů, kteří představují reprezentativní část domácí populace. Pouze 10,2% dotazovaných pak uvedlo, že jde spíše o lokální záležitost. Za hlavní příčinu vzniku problému na Šluknovsku označuje 53,4% respondentů sestěhování nových obyvatel do jedné lokality, 38,1% respondentů spatřuje hlavní příčinu v nízké míře vzdělanosti ve Šluknovském výběžku a 34,1% dotázaných považuje za hlavní důvod vyhrocení situace vysokou míru nezaměstnanosti v oblasti. Naopak pouze čtvrtina respondentů uvedla jako zásadní problém rušení policejních stanic v oblasti a rasovou nesnášenlivost. Na eskalaci napětí v současné době se dle názoru 61,4% dotázaných podílejí především excesy nově přistěhovalých Romů. 30,8% respondentů se domnívá, že vláda nezvládá situaci a díky tomu se nedaří napětí mírnit. Čtvrtina dotázaných klade vinu za bezprostřední konflikty realitním kancelářím, které sestěhování nepřizpůsobivých obyvatel do Šluknovského výběžku umožnily. Naopak aktivity organizátora demonstrací Lukáše Kohouta a extremistických skupin pak vnímá většina dotázaných jako méně nebezpečné. Roli místních radnic považuje většina dotázaných za irelevantní. Vůbec pak respondenti nekladou vinu na eskalaci napětí místním starousedlíkům. Ty spíše považují za oběti nastalého napětí. Tyto výsledky šetření společnosti SANEP poukazují na celkově negativní postoj široké veřejnosti vůči Romům a hájení zájmů a protestů místních obyvatel Šluknovského výběžku. V otázce demonstrací se 51% respondentů domnívá, že nepřispívají k řešení problému, 42,8% dotázaných naopak s demonstrujícími sympatizuje. Řešení situace prostřednictvím nabídky sociálních bytů rodinám z romských ghett rozptýleně v místech s vyšší nabídkou práce odmítá jako východisko z krize na Šluknovském výběžku 55,5% respondentů, 31% z nich by naopak toto řešení přivítalo.

2 Téměř 80% respondentů se domnívá, že řešení, která nabízí vládní koalice, nejsou dostatečná, pouze 10,6% považuje vládní aktivity v této oblasti za postačující. Souhlasíte s tím, že problém Šluknovského výběžku se stal celonárodním tématem? ANO 59.7% SPÍŠE ANO 23% NE 4.8% SPÍŠE NE 5.4% NEVÍM 7.1% Co bylo podle Vašeho názoru příčinou rasového konfliktu na Šluknovsku? (Respondenti hodnotili jednotlivé možnosti dle primární příčiny vzniku vyhrocené situace na Šluknovsku a to bodovým hodnocením od 1 do 5, kdy hodnota 1 představuje nejmenší míru zavinění a 5 největší míru zavinění.) Sestěhovávání nových (sociálně nepřizpůsobivých) obyvatel do lokality 1 4.7% 2 6% % % % Podprůměrná míra vzdělanosti 1 6.9% % % % %

3 Vysoká míra nezaměstnanosti 1 7% 2 9.3% % % % Rasová nesnášenlivost % % 3 25% % % Rušení policejních stanic a podfinancování policie 1 9.4% % % % %

4 Kdo podle Vašeho názoru zavinil eskalaci napětí na Šluknovsku? (Respondenti hodnotili jednotlivé možnosti dle míry zavinění na růstu napětí ve Šluknovském výběžku a to bodovým hodnocením od 1 do 7, kdy hodnota 1 představuje nejmenší míru zavinění a 7 největší míru zavinění.) Nově přistěhovalí Romové 1 2.4% 2 3.2% 3 3.2% 4 5.8% 5 8.1% % % Vláda 1 8% 2 8.6% % % % % % Realitní kanceláře % 2 7.6% 3 9.7% % % % %

5 Extremistické skupiny % 2 9.1% % % % 6 11% % Lukáš Kohout % % % % % 6 7.9% % Místní starousedlíci % % % % 5 7.3% 6 3.6% 7 3.9%

6 Radnice 1 7.4% % % % % % % Domníváte se, že organizování demonstrací pomáhá k řešení problému? ANO 21.4% SPÍŠE ANO 21.4% NE 27% SPÍŠE NE 24% NEVÍM 6.2% Myslíte si, že by problém řešila státem organizovaná nabídka sociálních bytů rodinám z romských ghett tak, aby byly rozptýleny do různých měst s vyšší nabídkou práce? ANO 10.7% SPÍŠE ANO 20.3% NE 36.2% SPÍŠE NE 19.3% NEVÍM 13.5%

7 Domníváte se, že představitelé vládní koalice dostatečně řeší problematiku Šluknovska? ANO 4.4% SPÍŠE ANO 6.2% NE 54.4% SPÍŠE NE 23.5% NEVÍM 11.5% Více na SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).