UDRŽITELNOST V ČR. Udržitelnost v ČR. JUDr. Ing. Robert Szurman ředitel odboru

Transkript

1 UDRŽITELNOST V ČR

2 Obsah prezentace: Strategie spotřebitelské politiky Evropský rámec pro stanovení priorit Akční program Společenství v oblasti ochrany zdraví a spotřebitele Strategie spotřebitelské politiky na léta Priority spotřebitelské politiky Současný stav v České republice Hlavní činnosti v legislativní oblasti Nelegislativní aktivity Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů Návrh směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů Návrh nařízení o online řešení spotřebitelských sporů Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období Národní inovační strategie České republiky

3 Strategie spotřebitelské politiky Spotřeba konzumentů představuje 58 % hrubého domácího produktu Evropské unie, vnitřní trh má tak potenciál stát se největším maloobchodním trhem světa. Namísto toho však zůstává roztříštěn na sedmadvacet vnitrostátních malých trhů a chování podniků a spotřebitelské chování daleko zaostává. Omezováno je jak překážkami vnitřního trhu, tak i nedostatkem důvěry v nákupy přes hranice. Nakupování občanů je jedním z důležitých ekonomických aspektů rozvoje trhu, je tedy důležité, aby podmínky pro ochranu spotřebitelů a podmínky pro podnikání byly v rovnovážném postavení. Cílem Strategie spotřebitelské politiky je stanovit základní atributy ochrany spotřebitele. V této souvislosti je nutné reagovat na nové trendy na vnitřním trhu a zároveň na negativní zkušenosti spotřebitelů. Principy a priority ochrany spotřebitele by měly také reflektovat a přihlédnout k celkové situaci na jednotném vnitřním trhu, proto při stanovení návrhů v jednotlivých oblastech byly vzaty v úvahu i aktivity na úrovni Evropské unie.

4 Evropský rámec pro stanovení priorit 1. Akční program Společenství v oblasti ochrany zdraví a spotřebitele Akční program vymezuje základní oblasti, ve kterých bude třeba nadále aktivně rozvíjet a posilovat ochranu spotřebitele: Lepší znalost spotřebitelů a trhů rozvoj znalostí a informací, průzkumy požadavků a chování spotřebitelů, analýzy dopadů právních předpisů na chování trhu, zkoumání spokojenosti a důvěry spotřebitelů na trhu. Lepší právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele analýza dopadů a přezkoumání směrnic spotřebitelského práva, vypracování společného referenčního rámce pro evropské smluvní právo, analýza rozvoje přeshraničního trhu v oblasti služeb, celková analýza směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a systematičtější používání norem. Lepší vymáhání právních předpisů, kontrola a domáhání se práv posílení vymáhání právních předpisů na přeshraniční úrovni: provádění příslušných právních předpisů a koordinace činností všech zúčastněných stran, zejména celních úřadů, včetně obecné bezpečnosti výrobků a systému RAPEX, a zohlednění mezinárodního rozměru, zlepšení prostředků k nápravám, které mají k dispozici spotřebitelé, zejména v přeshraničních případech, včetně přístupu k alternativnímu řešení sporů; rozvoj sítě evropských spotřebitelských center. Zlepšení informovanosti a vzdělání spotřebitelů informování spotřebitelů společně s členskými státy, např. o právech a prostředcích k nápravě, rozvoj vzdělání spotřebitelů, společně s vnitrostátními orgány podporovat vzdělávání spotřebitelů, jehož součástí je i evropský rozměr, a provádět akce zaměřené na mladé spotřebitele, budování kapacit spotřebitelských organizací: vzdělávání s cílem rozvíjet schopnosti, znalosti, vytváření sítí a hromadné úsilí.

5 2. Strategie spotřebitelské politiky na léta Na základě provedeného hodnocení a předpokládaného vývoje byly stanoveny tyto priority v ochraně spotřebitele: zlepšení právních předpisů v oblasti ochrany, zlepšení vymahatelnosti předpisů a domáhání se práv, zlepšení informovanosti a vzdělání spotřebitelů, učinění spotřebitele středem zájmu dalších politik a právních předpisů EU, zlepšení ochrany spotřebitelů EU na mezinárodních trzích. Navrhované priority vychází ze základních práv spotřebitelů definovaných Směrnicí OSN pro ochranu spotřebitelů A/RES/39/248, jimiž jsou práva na ochranu zdraví a bezpečnost, na ochranu ekonomických zájmů, právo na odškodnění, na informace a výchovu, na zastoupení při řešení uplatňování nároků, na sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů, na odpovědnou volbu ve vztahu k životnímu prostředí a sociálním dopadům spotřeby.

6 Priority spotřebitelské politiky Materiál Priority spotřebitelské politiky byl v r schválen usnesením vlády č. 31 a obsahuje základní priority této oblasti: legislativy, bezpečnosti výrobků, národní, evropské a mezinárodní spolupráce, spolupráce s podnikateli, podpory činnosti nevládních spotřebitelských organizacích včetně finančního rámce pro podporu, dozoru nad trhem.

7 Současný stav v České republice (současný stav odráží výsledky za poslední čtyři roky) 1. Hlavní činnosti v legislativní oblasti V letech byla v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu přijata řada legislativních dokumentů týkajících se ochrany spotřebitele. Jedná se především o: nekalé obchodní praktiky, spotřebitelské úvěry, snížení administrativní zátěže podnikatelů, timeshare, novela RAPEX, bezpečnost zapalovačů uváděných na trh, požadavky na hračky, zákaz uvádění výrobků obsahujících dimethyl-fumarát na trh nebo do oběhu, přeshraniční spolupráce v dozoru CPC (Consumer Protection Cooperation).

8 2. Nelegislativní aktivity: bezpečnost nepotravinářských výrobků, bezpečnost potravin, bezpečnost jako součást ochrany zdraví, ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů, činnost nevládních organizací, stížnosti a podněty občanů, mimosoudní řešení sporů, dozor nad trhem, další aktivity v oblasti ochrany spotřebitele. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů V současné době se na úrovni EU projednávají dva návrhy předpisů souvisejících s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení spotřebitelských sporů (ADR), Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebních sporů (ODR).

9 Návrh směrnice EP a ER na ADR Evropská komise považuje plánovaný předpis za významný přínos k vylepšení fungování vnitřního trhu a předpokládá, že výrazně rozšíří možnosti spotřebitelů při domáhání se nápravy. Návrh směrnice ADR částečně vychází ze dvou doporučení, upravujících zásady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, která Komise přijala v minulých letech. Bude-li návrh přijat v nezměněné podobě, budou mít členské státy povinnost zajistit, aby veškeré spory mezi spotřebitelem a obchodníkem vzniklé v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytováním služeb mohly být předloženy subjektu ADR, přičemž subjekty ADR budou muset umožnit přijímání podání online. Směrnice ADR nebrání vnitrostátním úpravám. Návrh stanoví, že postupy ADR by měly být pro spotřebitele bezplatné, a nebo spojené jen s mírnými náklady. Členským státům návrh dále ukládá povinnost subjekty ADR kontrolovat. V každém členském státě bude jmenován příslušný orgán, který bude odpovědný za sledování fungování subjektů ADR.

10 Návrh směrnice EP a ER na ODR Návrh nařízení o on-line řešení spotřebitelských sporů navazuje na návrh směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů. Nařízení ODR je třeba vnímat v kontextu snahy o zlepšení fungování vnitřního trhu, zejména na úrovni lepší vymahatelnosti práv spotřebitele v souvislosti s transakcemi přeshraničního elektronického obchodu. Ze studií vyplynulo, že je třeba posílit právní ochranu spotřebitele v oblasti internetových elektronických transakcí, přičemž Evropská platforma pro řešení mimosoudních sporů se dle dopadové studie jeví jako vhodný prostředek k dosažení tohoto cíle. Zřízení evropské platformy pro online řešení přeshraničních sporů nelze z důvodu rozsahu a účinku dosáhnout na úrovni členských států, je tedy v souladu se zásadou subsidiarity v zájmu Unie přijmout toto opatření. Princip ODR spočívá ve fungování evropské platformy v podobě interaktivní internetové stránky nabízející přístup k online mimosoudnímu řešení sporů vzniklých z přeshraničního elektronického obchodu. Přístup do této platformy bude dostupný ve všech oficiálních jazycích členských států a její využívání bude bezplatné. V rámci ODR každý členský stát jmenuje nejméně dva asistenty, kteří budou poskytovat podporu při vyřizování stížností skrze ODR platformu. Přijetí nařízení ODR je podmíněno přijetím návrhu směrnice o ADR.

11 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období Postavení České republiky se v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti zhoršuje. V žebříčku Global Competitiveness Index, který každoročně vypracovává Světové ekonomické fórum, jsme se propadli na 38. místo. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto přichází se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky , označované také jako 3i, která jde napříč institucemi státní správy. Jejím cílem je se prostřednictvím soustavy chytrých a koordinovaných reforem umístit mezi dvaceti nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami světa. STRATEGIE 3i instituce inovace infrastruktura kompletní materiál včetně příloh na

12 Dokument obsahuje více než čtyřicítku doporučených opatření zaměřených na všechny aspekty konkurenceschopnosti, mezi konkrétní projekty Strategie konkurenceschopnosti České republiky pro období pak patří pokračování v trendu snižování administrativní zátěže. Tento proces byl nastartován již v roce 2007, přičemž díky změnám realizovaným k 31. prosinci 2010 uspoří podnikatelé více než Kč 11 mld. ročně. Celkovým cílem je dosáhnout do konce roku 2012 snížení administrativní zátěže o 25 % oproti roku Ministerstvo průmyslu a obchodu sbírá další podněty pro snížení administrativní zátěže podnikatelů, naposledy se zasadilo o zkvalitnění Živnostenského zákona; momentálně se v legislativním procesu nachází novela zákona obsahující zkrácení doby registrace k podnikání, zrušení povinnosti označovat provozovny podnikatelů identifikačním číslem provozovny a další pozitivní kroky. Hlavním cílem Ministerstva průmyslu a obchodu však zůstává snaha napomoci zvýšení konkurenceschopnosti podniků zejména ve strukturálně nejpostiženějších oblastech, přičemž hlavním příjemcem této pomoci jsou malé nebo střední podniky.

13 Národní inovační strategie České republiky Usnesením č. 714 ze dne 27. září 2011 vláda schválila Národní inovační strategii České republiky. Hlavním cílem této strategie je posílení významu inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti v tuzemsku a zvyšování jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj kvality života na našem území. Strategie je rozdělena do čtyř hlavních částí zabývajících se excelentním výzkumem, spoluprací mezi podnikovým a akademickým sektorem při transferu znalostí, podporou inovačního podnikání a lidmi jako nositeli nových nápadů a iniciátorů změn.

14 Děkuji za pozornost.