ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní ekonomické informace (pro vyhodnocení programu Marketing)

Transkript

1 ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní ekonomické informace (pro vyhodnocení programu Marketing)

2 ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní informace OBSAH 1. Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky 2.2 Státní rozpočet 2.3 Trh práce a nezaměstnanost 2.4 Zahraniční obchod 2.5 Platební bilance 3. Ekonomické prostředí 3.1 Cenový režim 3.2 Měnová politika 3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Právní normy upravující problematiku obchodní politiky Celní předpisy 3.4 Privatizace 3.5 Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 4. Institucionální rámec 4.1 Kapitálový trh 4.2 Devizový trh 4.3 Bankovnictví 4.4 Pojišťovnictví 5. Přímé zahraniční investice 5.1 Investiční klima 5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 5.3 Odliv přímých investic do zahraničí 5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic 6. Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE

3 V roce 2004 pokračovala tendence rychlého nárůstu souhrnné výkonnosti české ekonomiky, když hrubý domácí produkt vyjádřený ve stálých cenách podle údajů z dubna 2005 meziročně vzrostl o 4,0 % proti 3,7 % v roce 2003, přičemž jeho růst v průběhu roku postupně akceleroval až na 4,3 % ve 4. čtvrtletí. Poslední revize údajů z června 2005 dokonce uvádí meziroční růst HDP ve výši 4,4 % při meziročním navýšení v jednotlivých čtvrtletích o 4,1 %, 4,5 %, 4,6 % a 4,6 %, zatímco tato revize snižuje meziroční růst za rok 2003 z 3,7 % na 3,2 %. Ekonomický růst v roce 2004 byl dosažen za příznivého vývoje struktury jeho výdajových složek, především pak vývoje výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a vývoje zahraničního obchodu, zatímco v předchozím roce byla jeho hlavním tahounem konečná spotřeba, která naopak v roce 2004 svůj růst zpomalila. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve stálých cenách zrychlily meziroční růst na 9,1 % proti 4,8 % v roce Vývoz zboží a služeb zvýšil meziroční růst ze 7,3 % v roce 2003 na 20,9 % v roce 2004, zatímco dovoz ze 7,9 % na 18,5 %. Rychlejšího tempa růstu vývozu před dovozem ale bylo dosaženo pouze u zboží. U služeb rostl rychleji dovoz. Meziročně se tak opět zlepšila obchodní bilance a zhoršila bilance služeb. V odvětvové struktuře HDP se meziročně zvýšil v běžných cenách podíl průmyslu z 32,2 % v roce 2003 na 32,5 %. Nejvyšší účast ale stále dosahovaly služby (58,5 %). Růst HDP byl v roce 2004 dosažen výhradně růstem produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,2 %. Meziročně se zvýšila dynamika růstu průmyslové produkce na 9,9 % proti 5,9 % v roce Nejrychleji přitom rostla, obdobně jako v předchozím roce, produkce výrobků investiční povahy a produkce výrobků pro mezispotřebu. Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla opět ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl. Jde především o výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výrobu elektrických a optických přístrojů a výrobu dopravních prostředků a zařízení. Pozitivní byl i meziroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu (+7,2 % ve stálých cenách), jakož i celkových výkonů v průmyslu (+14,1 % v běžných cenách). Vysokou výkonnost opět prokázaly podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby meziročně vzrostly v běžných cenách o 25,4 %. Relativně vysokým tempem rostla v roce 2004 i stavební výroba (ve stálých cenách +9,7 % podle údajů z dubna 2005 a + 10,7 % podle revize z června 2005). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly meziročně vyšší o 4,5 % a objem jeho výkonů byl vyšší o desetinu. 3

4 Zemědělská produkce se ve stálých cenách podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu meziročně zvýšila o 13,7 %, zatímco v roce 2003 zaznamenala pokles. Meziročně narostly i tržby obchodu (+9,3 %), devizové příjmy z cestovního ruchu (+6,8 %) a tržby v dopravě (+7,3 % ve stálých cenách) i ve spojích (ve stálých cenách +3,3 %). Souhrnný hospodářský výsledek v peněžnictví a pojišťovnictví se ve srovnání s rokem 2003 zlepšil o 27,2 %. Nejnižší meziroční nárůst v oblasti služeb zaznamenaly celkové tržby v ostatních tržních službách (+2,5 %). Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen, činila 2,8 %, tj. o 2,7 procentního bodu více než v roce 2003, kdy byla od roku 1990 vůbec nejnižší. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2004 schodkem ve výši 93,7 mld.kč, který se meziročně snížil o 15,3 mld.kč a proti schválené úrovni byl nižší o 22,0 mld.kč. Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu se ve srovnání s rokem 2003 zvýšily o 9,9 % a celkové výdaje o 6,7 %. Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (93,3 % celkového inkasa) i při meziročním snížení o 2,2 procentního bodu. Mezi hlavní daňové příjmy pak náležely daň z příjmů fyzických osob (13,3 %), daně z příjmů právnických osob (11,9 %), daň z přidané hodnoty (19,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (40,9 %). Hlavní položkou rozpočtových výdajů byly běžné výdaje (92,3 %) a z nich neinvestiční transfery obyvatelstvu, zatímco kapitálové výdaje činily pouze 7,7 %. Do výdajů státního rozpočtu byly poprvé začleněny odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie jako smluvní závazek vyplývající ze vstupu ČR do EU. V roce 2004 v průměru pracovalo v ČR celkem 4 706,6 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. V jejich počtu převládali muži (56,6 %) a z kategorií převažovala kategorie zaměstnanců (82,7 %). Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,1 %). V roce 2004 došlo k meziročnímu snížení míry ekonomické aktivity (-0,2 bodu) i míry zaměstnanosti (-0,5 bodu), klesl počet pracovníků v národním hospodářství (o 0,4 %) i počet zaměstnanců (o 0,6 %). Meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství ČR o 6,2 % a dosáhla na fyzické osoby Kč. 4

5 Počet nezaměstnaných osob, které evidovaly úřady práce, vzrostl proti roku 2003 o 3,0 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla za rok 2004 podle nové metodiky 9,19 % a k registrovala 9,47 %; podle původní metodiky činila k ,33 %. Souběžně se vzrůstem nezaměstnanosti, resp. stagnací nezaměstnanosti, bylo v roce 2004 evidováno navýšení průměrného počtu volných pracovních míst. Přetrvávala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Obrat zahraničního obchodu zaznamenal v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšení o 23,4 % při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem o 4,5 procentního bodu, snížení pasivního salda obchodní bilance o 46,9 mil.kč a zlepšení krytí dovozu vývozu z 95,2 % na 98,7 %. Celkový vývoz vzrostl do všech teritoriálních seskupení. Nejvyšší procentuální nárůst byl dosažen do evropských států s přechodovou ekonomikou vč. SNS (+42,3 %) a nejnižší do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (+3,7 %). Na meziročním přírůstku vývozu, který dosáhl 352,8 mld.kč se podílely země EU 84,7 %. Celkový dovoz se rovněž zvýšil ve vztahu ke všem teritoriálním seskupením. Nejprudší byl jeho nárůst ze zemí s vyspělou ekonomikou (+23,1 %) a nejnižší z rozvojových zemí (+3,6 %). Na přírůstku dovozu v hodnotě 305,9 mld.kč se podílely země s vyspělou ekonomikou 87,8 %. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu zaznamenaly meziroční nárůst všechny skupiny zboží. Nejvyšší hodnotový nárůst vykázaly stroje a dopravní prostředky. Meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu (pokles deficitu o 46,9 mld.kč) ovlivnil zejména nárůst aktiva dílčí obchodní bilance se zeměmi EU na 228,0 mld.kč, tj. o 73,6 mld.kč. Z hlediska zbožové struktury obchodní bilanci v roce 2004 nejvíce zatěžovaly chemikálie s deficitem 90,4 mld.kč při jeho meziročním nárůstu o 6,5 mld.kč a minerální paliva a maziva se schodkem 72,5 mld.kč. Přínosem pro ni naopak byly stroje a dopravní prostředky s aktivem dílčí bilance ve výši 140,4 mld.kč, které meziročně vzrostlo o 69,5 mld.kč. Vývozní ceny v roce 2004 se v průměru zvýšily o 3,7 %, zatímco dovozní ceny rostly pomaleji, a to o 1,6 %. Směnné relace tak vykazovaly v průměru hodnotu 102,1 %, byly o 0,9 bodu vyšší než v roce 2003 a měly pozitivní vliv na obchodní bilanci. Ve věcné skladbě měn použitých v roce 2004 při zúčtování zahraničně obchodních operací výrazně posilovala od května CZK. Registrováno bylo snížení subjektů zabývajících se vývozem i dovozem o 19,1 % a 19,9 %, ke kterému došlo pouze v kategorii nejmenších subjektů. Největší vývozci a 5

6 dovozci při nejnižším počtu firem zabezpečovali i v roce 2004 maximální objem z dosažené hodnoty vývozu/dovozu. Platební bilance za rok 2004 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 6,8 mld.kč. Celoroční přebytek finančního účtu (180,9 mld.kč) převýšil deficit běžného i kapitálového účtu. I v roce 2004 ale pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, která byla meziročně vyšší o 13,2 %. V roce 2004 se mírně zúžil rozsah cenové regulace u zboží a služeb. Zrychlil se meziroční růst regulovaných i tržních cen o 5,1 bodu a 2,0 bodu. V polovině roku 2004 přistoupila ČNB po více než dvouletém uvolňování měnové politiky ke zvýšení klíčových úrokových sazeb k a další následovalo k Peněžní zásoba na konci roku 2004 meziročně narostla o 4,4 % (v roce 2003 index 106,9), dynamika jejího růstu poklesla, snížila se rovněž obsluha peněžní zásobou ve vztahu k HDP. Téměř polovinu přílivu peněz do ekonomiky (46,8 %) přitom zajišťoval zahraniční kapitál. Plně liberalizovaná zahraničně obchodní činnost ČR byla do ošetřena řadou národních legislativních norem, z nichž k nejdůležitějším patřil zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Po vstupu ČR do EU jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Vstupem do EU přestalo být území ČR samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území EU, na nějž se vztahují komunitární celní předpisy. Ty upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postupy celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V průběhu roku 2004 dále pokračoval proces privatizace. K realizaci bylo nově přijato ještě 35 privatizačních projektů, obsahujících 50 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 466,97 mil.kč a realizováno bylo 52 projektů s 81 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila 1 065,39 mil.kč. V roce 2004 byl majetek, na rozdíl od období privatizačního procesu v souhrnu, v němž převládal převod na akciové společnosti (81,2 %), privatizován pouze formou prodeje, majetku a restitucí. V samotném roce se sice výrazně snížila celková hodnota akcií převzatých k privatizaci, nicméně privatizace akcií v daném roce dosáhla 17,9 mld.kč, z toho 93,0 % bylo určeno k prodeji, a to převážně k přímému prodeji zahraničním či tuzemským zájemcům. 6

7 Fond národního majetku ČR získal v roce 2004 z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace celkem 18,9 mld.kč, zatímco příjmy z malé privatizace dosáhly v tomto roce již pouze 30,4 mil.kč. K vlastnil FNM ČR ještě majoritní nebo významné majetkové podíly v 7 akciových společnostech strategického významu o celkové nominální hodnotě ve výši 85,555 mld.kč a ve svém portfoliu měl rovněž celkem 131 nestrategických akciových společností s úhrnnou nominální hodnotou akcií ve výši 30,055 mld.kč. Četné změny v českém daňovém právu se v roce 2004 odvíjely zejména od implementace unijního práva. Český kapitálový trh i v roce 2004 vcelku strádal. Burza cenných papírů, na které se koncentrují obchody s cennými papíry (98,1 %), opět zaznamenala jejich celkové meziroční snížení o 14,3 %, ale hlavní burzovní index PX 50, pokračoval již třetí rok v růstovém trendu. Rok 2004 pak uzavřel na historickém maximu 1 032,0 bodu s meziročním nárůstem o 56,6 %. Meziročně oslabil svoje postavení na českém kapitálovém trhu i RM-S o 0,3 bodu, když realizoval pouze 0,4 % obchodů. Naproti tomu o 1,1 bodu posílila pozice Střediska cenných papírů a realizovala 1,5 % obchodů kapitálového trhu. Vývoj na českém devizovém trhu byl v roce 2004 charakterizován meziročním oslabením kurzu koruny k euru o 0,2 %. Vůči dolaru naopak nominální kurz koruny meziročně posílil o 8,9 %. Český bankovní trh byl i v roce 2004 poměrně stabilní. Působilo na něm aktivně celkem 36 bank (vč. ČNB) a meziročně se jejich počet nezměnil. Bankovní peněžní instituce realizovaly za rok 2004 celkové výnosy ve výši 175,2 mld.kč. Jejich celkové náklady dosáhly 141,1 mld.kč. Výrazně rostly vklady přijaté komerčními bankami i úvěry poskytnuté jejich klientům. Dynamicky se v roce 2004 rozvíjel i pojistný trh. Předepsané hrubé pojistné bylo proti roku 2003 navýšeno o 6,3 %. Pojišťovny dosáhly hrubý zisk ve výši 14,1 mld.kč. Příliv přímých zahraničních investic do ČR se v roce 2004 meziročně téměř zdvojnásobil (vzrůst o 93,4 %). Nejvíce zahraničních investic pocházelo opět z Evropy (84,3 %) a především pak ze zemí EU (79,5 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory v ČR: Nizozemsko, SRN, Rakousko, Slovensko, USA, Japonsko, Francie, Švédsko, Švýcarsko, Rusko, Velká Británie a Itálie. Investice proudily zejména do zpracovatelského průmyslu a služeb. Tuzemské přímé investice v zahraničí meziročně vzrostly o 8,2 mld.kč (index 241,4). Směřovaly především do Bulharska, na Slovensko, do Polska, na Ukrajinu, do Portugalska a Velké Británie. Umístěny byly zejména do výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a do služeb. Ke konci roku 2004 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů o 1,1 %, zejména právnických osob. Soukromí podnikatelé ale reprezentovali podstatnou část 7

8 registru (75,4 %) a v jejich rámci převažovali živnostníci. Z hlediska činnostní struktury převažoval obchod. Ve srovnání s rokem 2003 výrazně vzrostl i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 10,8 %) a tvořil 5,1 % existujících ekonomických subjektů. Z hlediska činnostního zaměření u nich převažovaly obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele. 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2004 V podmínkách příznivějšího meziročního vývoje světové ekonomiky v roce 2004 zaznamenala i česká ekonomika nárůst souhrnné výkonnosti, jehož dynamika opět ve srovnání s rokem 2003 posílila. Ekonomický růst se přitom opíral především o tvorbu hrubého fixního kapitálu a vývoj zahraničního obchodu, zatímco v předcházejícím roce byla jeho hlavním tahounem konečná spotřeba. Základní ekonomické charakteristiky v roce 2004 (v %) Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q HDP-meziroční změna reálně 3,2 3,7 4,0 4,0 3,8 4,0 4,0 4,3 Konečná spotřeba-meziroční změna reálně 4,7 5,1 4,8 4,2 1,8 1,4 0,2-0,6 Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně 1,6 4,9 1,4 3,2 11,0 10,9 8,9 5,0 Meziroční míra inflace-čtvrtletní průměr -0,4 0,1-0,1 0,8 2,3 2,6 3,2 3,1 Míra registrované nezaměstnanosti-čtvrtletní průměr 10,11 9,62 9,88 10,00 10,73 10,13 10,12 9,99 Saldo státního rozpočtu k HDP v % 1) -5,3-3,3-4,1-4,5-1,2-6,0 1,3-7,6 Běžný účet platební bilance k HDP v % 1) -1,1-5,8-7,6-10,2-2,1-5,4-7,9-5,2 Finanční účet platební bilance k HDP v % 1) 5,7 3,5 5,1 10,4 0,8 6,4 7,8 10,9 Čistý vývoz k HDP v % 1) -0,2-1,4-2,4-4,8 0,5-0,5-0,4-0,9 1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt, vyjádřený v průměrných cenách předchozího roku, vzrostl v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 podle předběžných údajů reálně o 4,0 %, zatímco v roce 2003 bylo dosaženo jeho meziročního růstu ve výši 3,7 %. V průběhu roku se přitom dynamika meziročního nárůstu HDP postupně zvyšovala, když nejnižší růst byl zaznamenán v 1. čtvrtletí (+3,8 %), vyšší pak ve 2. a 3. čtvrtletí (shodně +4,0 %) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (+4,3 %). Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl naproti tomu z 2 550,8 mld.kč v roce 2003 na 2 751,1 mld.kč v roce 2004, tj. o 200,3 mld.kč, resp. o 7,9 %. 8

9 HDP v roce 2004 (odhad ČSÚ) Běžné ceny v mil.kč Průměrné ceny předchozího roku v mil.kč Ceny roku 1995 (řetězené) v mil.kč Meziroční index ze stálých cen v % Hrubý domácí produkt v kupních cenách ,0 Výdaje domácností na konečnou spotřebu ,4 Výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu ,1 Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu ,8 Tvorba hrubého fixního kapitálu ,1 Změna zásob (vč. bilančních rozdílů) x Čisté pořízení cenností ,8 Vývoz zboží a služeb ,9 Dovoz zboží a služeb ,5 Bilance zahraničního obchodu (zboží a služby) x x Hrubá přidaná hodnota v základních cenách (vč. FISIM) ,6 zemědělství, lesnictví, rybolov ,3 průmysl ,7 stavebnictví ,5 obchod, pohostinství, doprava ,0 peněžnictví, komerční služby ,4 ostatní služby ,9 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 Poznámka: údaje za 1.-3.čtvrtletí 2004 aktualizovány k Meziroční vývoj struktury výdajových složek HDP, měřeno stálými cenami předchozího roku, byl v roce 2004 vcelku pozitivní: Růst konečné spotřeby v úhrnu se zpomalil (+0,7 %) při diferencovaném vývoji jejích jednotlivých součástí výdaje domácností na konečnou spotřebu se zvýšily o 2,4 % (zatímco v roce 2003 dosáhl jejich meziroční přírůstek 4,9 %) a v průběhu roku se jejich tempo růstu snižovalo (+3,3 %, +2,5 %, +2,0 % a 1,9 %); výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu rostly sice v rámci celkových výdajů na konečnou spotřebu nejrychleji (index 111,1), ale při nejnižším hodnotovém základu; výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se v rámci daných výdajů jako jediné snížily, a to o 3,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu s meziročním navýšením o 9,1 % byla hlavním hybatelem růstu HDP. Nejrychlejší nárůst byl přitom dosažen v 1. čtvrtletí (index 109,9) a nejnižší ve 4. čtvrtletí (107,5). Ve 2. a 3. čtvrtletí byl pak evidován růst ve výši 9,4 % a 9,6 %. 9

10 Dynamický vývoj vývozu i dovozu při rychlejším tempu růstu vývozu pozitivně ovlivnil růst HDP (meziroční index celkového vývozu ze stálých cen 120,9 a celkového dovozu 118,5). Podle odhadu ČSÚ, zveřejněného v dubnu 2005, se na nabídkové straně ekonomiky reálně zvýšila hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách o 3,6 %. Na její tvorbě se (v běžných cenách) nejvíce podílely služby (58,5 %) a průmysl (32,5 %), v menší míře pak zemědělství, lesnictví a rybolov (2,7 %) a stavebnictví (6,3 %). Růst HDP byl dosažen výhradně růstem produktivity práce (HDP ve stálých cenách připadající na pracovníka), která se v roce 2004 meziročně zvýšila o 4,2 %. Průmyslová produkce v roce 2004 meziročně vzrostla o 9,9 %, a to při navýšení o 9,0 % v 1. čtvrtletí, o 12,6 % ve 2. čtvrtletí, o 8,7 % ve 3. čtvrtletí a o 9,1 % ve 4. čtvrtletí. (Po očištění od vlivu pracovních dnů činil růst průmyslové produkce v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 celkem 9,5 %). Nejrychleji přitom, obdobně jako v předchozím roce, rostla produkce výrobků investiční povahy (o 15,2 %) a produkce výrobků pro mezispotřebu (o 12,9 %). Relativně vysoký meziroční zvýšení pak zaznamenala i výroba zboží dlouhodobé spotřeby (o 11,2 %), zatímco v roce 2003 evidovala meziroční pokles. Výroba zboží krátkodobé spotřeby naproti tomu meziročně rostla pomaleji (index 102,5 %), stejně jako i výroba energie (index 101,6). Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2004 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě dlouhodobě nejvyšší podíl (82,0 %) a přitom meziročně navýšil svoji produkci o 10,8 %. Ze zpracovatelského průmyslu pak v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 nadprůměrně rostla výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (index 123,0), výroba elektrických a optických přístrojů (index 115,3) a výroba dopravních prostředků a zařízení (index 114,3). Více či méně pozitivní vývoj ale zaznamenaly i tyto další subsekce zpracovatelského průmyslu: výroba pryžových a plastových výrobků (index 110,0), zpracovatelský průmysl j.n. (108,7), výroba vlákniny, papíru a výrobků z nich; vydavatelství a tisk (108,6), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (107,3), zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (106,5), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (105,3), výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (104,1), výroba a opravy strojů a zařízení (103,6), výroba potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (100,1). Naproti tomu došlo v rámci zpracovatelského průmyslu k poklesu výroby usní a výrobků z usní (index 95,5) a výroby textilií, textilních a oděvních výrobků (index 99,2). Meziroční vývoj výroby ve zbývajících dvou sekcích průmyslu, tj. výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a těžba nerostných surovin, byl v roce 2004 podprůměrný, když první z nich evidovala růst pouze o 0,9 % a druhá vykázala pokles o 0,9 %, způsobený snížením těžby energetických surovin o 2,5 %. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu ve stálých cenách roku 2000 meziročně v roce 2004 vzrostly o 7,2 % a dosáhly hodnoty 2 831,5 mld.kč. Ve zpracovatelském průmyslu se přitom tržby ve stálých cenách zvýšily o 7,9 %, v těžbě nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody shodně o 2,4 %. Tržby průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách pak v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 vzrostly o 13,3 %. Rozhodující podíl na tržbách (78,0 %, resp ,3 mld.kč), 10

11 jakož i na zaměstnanosti (67,1 %, resp ,4 tis.osob), si nadále udržovaly podniky se 100 a více zaměstnanci, kterých působilo v průmyslu 2 375, tj. pouhých 1,49 % z aktivního počtu průmyslových podniků v ČR. Tržby podniků se 100 a více zaměstnanci také rostly nejdynamičtěji, zejména pak ve skupině podniků se 100 až 249 zaměstnanci (index 110,7). Celkové výkony v průmyslu dosáhly v roce 2004 v běžných cenách hodnoty 2 953,8 mld.kč, tj. o 14,1 % více než v roce Vysokou výkonnost prokázaly opět v roce 2004 podniky pod zahraniční kontrolou. Tržby jejich průmyslových subjektů s 20 a více zaměstnanci reprezentovaly více než polovinu celkových tržeb českého průmyslu a meziročně vzrostly o 25,4 % (v běžných cenách). Vývoj vybraných ukazatelů v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou v průmyslu v roce 2004 (podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci) Průmysl celkem Subjekty pod zahraniční kontrolou Podíl podnikových subjektů pod zahraniční kontrolou na průmyslu celkem index rok /2003 rok 2004 index 2004/2003 rok 2003 rok 2004 Průměrný počet aktivních subjektů , ,1 21,3 22,7 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob 1 140,4 98,9 430,5 111,0 33,6 37,8 Průměrná měsíční mzda v Kč , ,2 113,9 112,7 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.kč 1) 2 572,2 113, ,1 125,4 47,3 52,4 1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 Stavební výroba rostla v roce 2004 podle předběžných údajů rovněž relativně vysokým tempem, když se její objem ve stálých cenách meziročně zvýšil o 9,7 %, zatímco její meziroční nárůst v roce 2003 dosáhl 8,9 %. (Po očištění od vlivu pracovních dnů činil růst stavební výroby 9,5 %). Při nerovnoměrném vývoji stavební výroby v průběhu roku byl nejvyšší přírůstek docílen v dubnu (index 161,6). Růst stavební výroby byl, podle zprávy ČSÚ ovlivněn koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského a pozemního stavitelství, především dopravního a bytového charakteru, a realizací rozsáhlých developerských projektů obchodních a administrativních center, zejména zahraničních investorů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2004 meziročně vyšší o 4,5 % a dosáhly 465,0 mld.kč. Jejich objem přitom přesahoval úroveň předchozího roku ve všech čtvrtletích s výjimkou třetího čtvrtletí (čtvrtletní indexy: 104,9, 115,5, 98,9 a 100,8). Nejvyšší podíl na celkových tržbách stavebnictví měly subjekty s 250 a více zaměstnanci (33,2 %), ale relativně největšího meziročního nárůstu objemu tržeb docílily podniky s počtem zaměstnanců do 19 (index 108,3). Objem výkonů stavebních subjektů v roce 2004 v hodnotě 464,3 mld.kč byl v běžných cenách proti roku 2003 o desetinu vyšší. 11

12 Vývoj vybraných ukazatelů ve stavebnictví podle velikosti podnikatelských subjektů v roce 2004 Velikostní skupiny podle počtu zaměstnanců Průměrný počet aktivních subjektů Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (běžné ceny) Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda v mld.kč index 1) podíl v tis. index podíl 2004/2003 v % fyz. osob 2004/2003 v % v Kč Stavebnictví celkem ,0 104,5 100,0 219,8 99,1 100, ,8 v tom: s počtem zaměstnanců do ,1 108,3 25,2 61,7 102,2 28, ,7 20 až ,4 100,8 28,3 83,0 96,7 37, ,0 100 až ,0 106,8 13,3 31,0 98,6 14, ,1 250 a více ,5 103,7 33,2 44,1 100,0 20, ,8 z toho: 500 a více ,7 104,4 26,0 29,9 103,1 13, ,6 1) ve stálých cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 Zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 se za rok 2004 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu zvýšila proti roku 2003 o 13,7 %, z toho rostlinná produkce o 33,1 %. Živočišná produkce se naopak snížila o 3,1 %. Na celkové zemědělské produkci se přitom rostlinná produkce podílela 53,0 %, živočišná produkce 43,7 %, produkce zemědělských služeb ve výši 1,0 % a zpracování zemědělských výrobků a agroturistika 2,3 %. Dominantní zastoupení v rostlinné produkci měly (měřeno základními běžnými cenami) obiloviny (48,5 %) a dále technické plodiny (25,1 %). V živočišné produkci to pak byla produkce mléka (42,8 %) a chov jatečních prasat (26,9 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb meziročně vzrostly v běžných cenách o 8,5 %, ale po přepočtu do stálých cen stagnovaly. Základní ukazatele v zemědělství v roce 2004 Skutečnost Index 2004/2003 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.kč 1) 117,8 100,0 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob ,4 Produktivita práce v Kč 1) 2) ,5 Průměrná měsíční mzda v Kč ,8 1) Meziroční indexy tržeb a produktivity jsou ve stálých cenách roku ) Produktivita práce je vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách a počtu pracovníků (tj. zaměstnanců a podnikatelů včetně soukromě hospodařících rolníků) Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšily celkové tržby v běžných cenách bez DPH o 9,3 % a dosáhly hodnoty 2 668,7 mld.kč. Nejvíce se na nich opět podílely subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (67,2 %), ale nejrychleji rostly tržby subjektům s počtem zaměstnanců 100 až 249 (index 126,7). Prudký nárůst přitom zaznamenaly podniky pod zahraniční kontrolou se 100 až 249 zaměstnanci (index 124,8). index 2004/

13 Reálně vzrostly meziročně tržby v maloobchodu (OKEČ 50 a 52), tj. včetně obchodu, oprav a údržby motorových vozidel a maloobchodního prodeje pohonných hmot, o 2,7 %. Růst tržeb v maloobchodě (kromě motorových vozidel - OKEČ 52) byl přitom mírně vyšší (index 102,8) než v obchodě, opravách a údržbě motorových vozidel a maloobchodním prodeji pohonných hmot OKEČ 50 (index 102,6). Celkové tržby ubytování a stravování (OKEČ 55) se naproti tomu v reálném vyjádření snížily o 2,2 % a při vyjádření v běžných cenách (bez DPH) vzrostly o 3,8 % a dosáhly hodnoty 110,6 mld.kč. Cestovní ruch 1) zaznamenal v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšený příjezd cizinců do ČR o 1,0 %, když vzrostl zejména příjezd návštěvníků bez vízové povinnosti (o 1,4 %) a ze sousedních států (o 0,9 %), ale výrazně klesl počet zahraničních návštěvníků ze států s vízovou povinností (o 7,1 %). Nárůst výjezdů českých občanů do zahraničí naopak dosáhl 1,6 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu přitom podle ČNB v roce 2004 činily 107,1 mld.kč (o 6,7 mld.kč resp. o 6,8 % více než v roce 2003) a devizové výdaje na cestovní ruch dosáhly 58,4 mld.kč (o 4 mld.kč, tj. o 7,4 % více než v roce 2003). Aktivní saldo cestovního ruchu tak představovalo 48,7 mld.kč, což je o 2,9 mld.kč více proti roku V dopravě meziročně vzrostly v roce 2004 tržby za prodej vlastních výrobků, zboží a služeb ve stálých cenách o 7,3 %, přičemž nejvyšší nárůst byl dosažen ve 2. čtvrtletí (index 113,6). V běžných cenách registrovaly tyto tržby hodnotu 443,4 mld.kč, na níž se nejvíce podílely podniky s 250 a více zaměstnanci (46.8 %). Tržby spojů za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží meziročně vzrostly v roce 2004 ve stálých cenách o 3,3 % a dosáhly 158,9 mld.kč, z toho rozhodující část 141,3 mld.kč byla vytvořena telekomunikacemi (141,3 mld.kč) a menší poštovními a kurýrními službami (17,6 mld.kč). V běžných cenách pak činily tyto tržby 145,8 mld.kč, na nichž se podílely především podniky s 250 a více zaměstnanci (89,9 %). V peněžnictví a pojišťovnictví (bez ČNB) představoval v roce 2004 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) mil.kč a v porovnání s předchozím rokem se zlepšil o 27,2 %, když nadprůměrný nárůst zaznamenaly pojišťovny (index 245,5), investiční společnosti a fondy (index 162,5), penzijní fondy (index 146,2) a nebankovní a peněžní instituce (index 128,9), zatímco podprůměrný růst hospodářského výsledku evidovaly banky a spořitelny (index 109,1). Celkové tržby v ostatních tržních službách dosáhly za rok 2004 v běžných cenách 691,4 mld.kč a ve stálých cenách meziročně vzrostly o 2,5 %, když nejvyšší meziroční přírůstek byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí (index 106,1) a v 1. čtvrtletí (index 105,5). Naproti tomu ve 4. čtvrtletí byl registrován pokles o 1,1 %. Nejvíc se přitom zvýšily tržby v mezipodnikových službách (o 2,8 %), zejména v oblasti likvidace odpadů (o 11,0 %), v oblasti nemovitostí (o 2,7 %), zprostředkování pracovních sil, právních a daňových služeb a účetního poradenství (o 4,9 %), v inženýrských a architektonických službách (o 5,0 %). V odvětvích orientovaných na poskytování služeb, převážně obyvatelstvu, pak vzrostly o 0,9 %, když se v jejich rámci meziročně navýšily pouze tržby ve školství a ve zdravotnictví. Rozhodující podíl na realizaci tržeb měly subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (76,5 %) při 1) Počet příjezdů zahraničních návštěvníků ze sousedních států a z ostatních států bez vízové povinnosti, jakož i výjezdů občanů ČR do zahraničí, je zjišťován kvalifikovaným odhadem. Za návštěvníky s vízovou povinností je uváděn přesný počet. 13

14 dosažení hodnoty 529,0 mld.kč v běžných cenách a nejvyšší tempo růstu tržeb evidovaly subjekty s více než 500 zaměstnanci (index 119,9 ve stálých cenách). Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2004 proti roku 2003, činila 2,8 %, tj. o 2,7 procentního bodu více než v roce 2003, kdy byla od roku 1990 vůbec nejnižší. Ceny služeb vzrostly o 5,3 % a ceny zboží o 1,3 %. Rychlejší růst zaznamenaly jak tržní (z nulového růstu v roce 2003 na 2,0 % v roce 2004), tak regulované ceny (z 0,6 % v roce 2003 na 5,7 % v roce 2004). Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2004 (v %) Stálé váhy 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q Oddíl 1999 v % stejné období předchozího roku=100 Rok 2004 Úhrn 100,00 102,3 102,6 103,2 103,1 102,8 Potraviny a nealkoholické nápoje 19,76 104,3 103,7 104,4 101,2 103,4 Alkoholické nápoje, tabák 7,92 100,9 102,8 104,2 103,8 102,9 Odívání a obuv 5,69 95,3 95,6 95,9 96,9 96,0 Bydlení, voda, energie, paliva 23,64 104,2 102,6 102,7 104,4 103,5 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 6,79 97,9 98,1 98,1 98,1 98,1 Zdraví 1,44 102,4 103,1 103,2 103,6 103,1 Doprava 10,14 100,9 102,8 103,0 102,3 102,2 Pošty a telekomunikace 2,25 113,7 112,9 112,0 112,9 112,9 Rekreace a kultura 9,55 99,1 100,6 102,4 101,8 101,0 Vzdělávání 0,45 100,9 101,1 102,8 105,4 102,6 Stravování a ubytování 7,42 102,5 105,6 107,3 108,0 105,9 Ostatní zboží a služby 4,95 103,3 104,4 104,9 104,3 104,2 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 Ke zvyšování cenové hladiny v roce 2004 přispěl, s výjimkou oddílu odívání a obuv a bytové vybavení, zařízení domácností, opravy, růst cen ve všech oddílech, především pak při vysoké váze růst cen v oddíle bydlení, voda, energie, paliva a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, jakož i růst cen v oddíle stravování a ubytování, alkoholické nápoje a tabák, pošta a telekomunikace a ostatní zboží a služby. Z cen výrobců, služeb a investic došlo v průměru za rok 2004 k nejvýznamnějšímu nárůstu cen zemědělských výrobců (index 108,1) a cen průmyslových výrobců (index 105,7). Zvýšení ale vykázaly i ceny stavebních prací (o 3,7 %) a ceny tržních služeb (o 2,3 %). Naproti tomu opakovaně klesly ceny v lesnictví (o 6,3 %). 2.2 Státní rozpočet Státní rozpočet ČR na rok 2004 byl schválen zákonem č. 457/2003 Sb. a stanovil příjmy ve výši 754,1 mld.kč, výdaje ve výši 869,1 mld.kč a schodek částkou 115,0 mld.kč. Rozpočtovými opatřeními byly pak navýšeny výdaje státního rozpočtu na 869,8 mld.kč a nepatrně i příjmy, čímž se posunul předpokládaný schodek na 115,7 mld.kč. Státní rozpočet ČR také poprvé zahrnoval finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, což přineslo zvýšení rozpočtovaných příjmů o dotaci ve výši 10,1 mld.kč. 14

15 Plnění státního rozpočtu (v mld.kč) Skutečnost 2003 schválený rozpočet 2004 Plnění rozpočet po změnách skutečnost v % Index 2004/2003 Příjmy celkem 699,67 754,08 754,08 769,21 102,0 109,9 Výdaje celkem 808,72 869,05 869,75 862,89 99,2 106,7 Saldo -109,05-114,97-115,67-93,68 x x Pramen: MF ČR Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2004 ve výši 769,2 mld.kč představovaly plnění rozpočtu na 102,0 %, což znamená, že překročily předpokládané upravené příjmy o 15,1 mld.kč a meziročně se zvýšily o 69,5 mld.kč, tj. o 9,9 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2004 ve výši 862,9 mld.kč nedosáhly předpokládané upravené výdaje a byly nižší o 6,9 mld.kč, tj. o 0,8 %. Proti roku 2003 pak byly vyšší o 54,2 mld.kč, resp. o 6,7 %. V důsledku zvýšených příjmů a snížených výdajů proti předpokládané úrovni roku 2004 byl rozpočtový schodek v úrovni 93,7 mld.kč nižší o 22,0 mld.kč a meziročně klesl o 15,3 mld.kč. Jeho podíl na HDP se proti roku 2003 mírně snížil, a to na 3,4 %, což je o 0,9 procentního bodu Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledky) 800 mld. Kč ,0 1,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-93, Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR Největší objem rozpočtových příjmů reprezentují daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2004 tvořily 93,3 % celkového inkasa státního rozpočtu ( mil.kč) proti 95,5 % v roce 2003, tj. snížení o 2,2 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo ale inkaso daní o mil.kč vyšší, resp. o 0,5 %. Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daně z příjmů fyzických osob (13,3 %), daně z příjmů právnických osob (11,9 %), daň z přidané hodnoty (19,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (40,9 %). 15

16 Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok Meziroční Index Plnění změna 2004/2003 rozpočtu v mil.kč v % Příjmy celkem ,9 102,0 1. Daňové příjmy ,4 100,5 z toho: daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ,5 100,5 daně ze zboží a služeb v tuzemsku ,5 102,6 poplatky a daně z vybraných činností a služeb ,0 85,5 daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ,8 111,4 majetkové daně ,3 72,6 pojistné za sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj ,7 100,3 ostatní daňové příjmy ,6 189,3 2. Nedaňové příjmy ,9 124,9 3. Kapitálové příjmy ,1 79,1 4. Přijaté dotace ,2 141,4 Výdaje celkem ,7 99,2 1. Běžné výdaje ,9 99,3 z toho: výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné ,1 97,8 neinvestiční nákupy a související výdaje ,9 93,4 neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ,6 93,9 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ,7 106,2 neinvestiční transfery obyvatelstvu ,2 99,6 neinvestiční transfery do zahraničí ,5 95,5 neinvestiční půjčené prostředky ,2 41,2 neinvestiční převody Národnímu fondu ,4 46,5 ostatní neinvestiční výdaje ,6 19,0 2. Kapitálové výdaje ,2 98,7 Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu x x Pramen: MF ČR Na daních z příjmů fyzických osob bylo v roce 2004 inkasováno do státního rozpočtu mil.kč (z toho mil.kč na dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, mil.kč na dani z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a mil.kč na dani z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů), tj. 100,0 % rozpočtované částky. Inkaso reprezentuje meziroční nárůst o mil.kč. 16

17 Celostátní inkaso daně z příjmů fyzických osob ale v roce 2004 dosáhlo 133,3 mld.kč, což je o 0,4 mld.kč méně proti předpokladu. Z této částky pak plynulo 95,2 mld.kč do státního rozpočtu, 34,4 mld.kč bylo převedeno do rozpočtu obcí a 3,7 mld.kč do rozpočtu krajů. Příjmy z daní právnických osob odvedené v roce 2004 do státního rozpočtu dosáhly mil.kč, což představovalo 101,1 % rozpočtované částky a meziroční nárůst o 1,5 %, resp. o mil.kč. Celostátní celkový výnos daní z příjmů právnických osob přitom představoval 113,6 mld.kč, tj. 102,5 % rozpočtované sumy a meziročně vzrostl o 3,2 mld.kč, resp. o 2,9 %. Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2004 Nedaňové a kapitálové příjmy a dotace 6,7% DPH 18,3% Ostatní daňové příjmy a poplatky 11,5% Pojistné na soc. zabezpečení 38,1% Majetkové daně 1,3% Clo 0,6% Daň z příjmů právnických osob 11,1% Daň z příjm ů fyzických osob 12,4% Pramen: MF ČR, vlastní výpočet Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2004 vybráno do státního rozpočtu mil.kč, tj. o mil.kč více proti schválené částce, resp. o 5,2 %. Ve srovnání s rokem 2003 bylo její inkaso vyšší o mil.kč při indexu 111,7. Celostátní výnos daně z přidané hodnoty ale v roce 2004 představoval 181,8 mld.kč při meziročním nárůstu o 16,9 mld.kč (o 110,3 %). Proti rozpočtované hodnotě bylo inkaso vyšší o téměř 7,0 mld.kč (o 4,0 %). Z celkového výnosu připadlo 140,4 mld. na státní rozpočet, 36,2 mld.kč rozpočtům obcí a 5,2 mld.kč rozpočtům krajů. Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2004 částku mil.kč a byl tak o mil.kč (o 1,7 %) nižší než bylo předpokládáno. V porovnání s rokem 2003 se jejich inkaso ale zvýšilo o mil.kč, resp. o 13,8 %. Celostátní výnos spotřebních daní představoval v roce 2004 celkem 95,8 mld.kč, což bylo o 1,2 mld.kč méně než činil schválený rozpočet. V porovnání s rokem 2003 bylo přitom celkové inkaso vyšší o 11,7 mld.kč, tj. o 13,9 %. 17

18 Na správních poplatcích inkasoval státní rozpočet v roce 2004 sumu mil.kč, což reprezentuje plnění schváleného obnosu ve výši 80,0 % a snížení ve srovnání s rokem 2003 o 74 mil.kč (index 97,9). Celní příjmy odvedené v roce 2004 do státního rozpočtu činily v roce 2004 celkem mil.kč, což bylo sice o 503 mil.kč více proti předpokladu (index 111,4), ale o mil.kč méně ve srovnání s rokem 2003 při indexu 47,8. (Před vstupem ČR do EU náležely příjmy ze cla plně do státního rozpočtu. Od 1. května 2004 je ale předepsané clo nárokem EU a ČR má nárok pouze na 25 % z tohoto cla, která mají sloužit ke krytí nákladů spojených s výběrem cla.) Celkový výnos státního rozpočtu z majetkových daní, tj daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dosáhl v roce 2004 výše mil.kč, tj. pouze 72,6 % předpokladu, ale ve srovnání s rokem 2003 byl o mil.kč vyšší (index 118,3). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovalo v roce 2004 hodnotu mil.kč, tj. 100,3 % schváleného rozpočtu. Meziročně bylo vyšší o mil.kč (index 107,7) a dosáhlo 40,9 % realizovaných daňových a 38,1 % celkových příjmů státního rozpočtu. Na pojistném na důchodové zabezpečení bylo z celkové částky pojistného inkasováno mil.kč, což je o mil.kč více než v roce 2003 (index 116,1), když jeho rozpočtovaná výše byla překročena o 962 mil.kč, tj. o 0,4 %. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace činily v roce 2004 celkem mil.kč při meziročním zvýšení o mil.kč, tj. o 63,4 % a překročení upraveného předpokladu o mil.kč, resp. o 29,0 %. (Nedaňové příjmy dosáhly mil.kč a převýšily upravený rozpočet o mil.kč, tj. o 24,9 %. Kapitálové příjmy reprezentovaly 951 mil.kč a zůstaly pod úrovní upravené rozpočtované částky o 252 mil.kč při indexu 79,1. Přijaté dotace pak docílily sumy mil.kč a přesáhly upravenou výši rozpočtu o mil.kč, tj. o 41,4 %). Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2004 Ostatní neinvestiční transfery a výdaje 2,3% Kapitálové výdaje 7,7% Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 9,3% Neinvestiční nákupy a souvis. výdaje 11,1% Neinvestiční transfery obyvatelstvu 38,6% Neinvestiční transfery rozpočtům 24,5% Neinvestiční transfery podnik. subjektům a nezisk. org. 6,5% Pramen: MF ČR, vlastní výpočet Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši mil.kč zaznamenaly v roce 2004 mírný meziroční pokles podílu na HDP, a to na 31,4 %. 18

19 Z úhrnných výdajů státního rozpočtu bylo v roce 2004 vynaloženo na běžné výdaje mil.kč a nedosáhly tak výše upraveného rozpočtu o mil.kč (index 99,3). Meziročně ale vzrostly o mil.kč, resp. o 5,9 %. Největší položku z běžných nákladů pak představovaly neinvestiční transfery obyvatelstvu ( mil.kč) a z nich sociální dávky ( mil.kč), jejichž objem byl sice meziročně vyšší o mil.kč, ale zůstaly pod úrovní upraveného rozpočtu o mil.kč (index 99,7). Větší položku z běžných nákladů reprezentovaly v roce 2004 i neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly mil.kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o mil.kč (index 106,2) a skutečnost roku 2003 o mil.kč (index 112,7). Do výdajů státního rozpočtu v roce 2004 byly poprvé uvedeny odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie jako smluvní závazek vyplývající ze vstupu ČR do EU. Na tyto odvody byla rozpočtována částka mil.kč a po úpravě mil.kč. Skutečně odvedené prostředky však činily mil.kč (plnění rozpočtu na 97,3 %). Kapitálové výdaje byly v roce 2004 čerpány ve výši mil.kč (98,7 % upraveného rozpočtu), když meziročně vzrostly o mil.kč, tj. o 17,2 %, ale jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činil pouze 7,7 %. 2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2004 pracovalo v průměru v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil celkem 4 706,6 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Mezi nimi převládali muži (2 663,1 tis., tj. 56,6 %) nad ženami (2 043,5 tis., resp. 43,4 %). Ve srovnání s rokem 2003 se počet takto zaměstnaných osob snížil o 26,6 tis. (o 0,6 %), z toho počet mužů o 23,1 tis. a žen o 3,5 tis. Klesl přitom i podíl pracujících na počtu všech osob, které bydlí na území ČR o 0,3 % na 46,1 %. V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala i v roce 2004 kategorie zaměstnanců (3 890,2 tis.osob, resp. 82,7 %). Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (573,2 tis.osob, tj. 12,2 %) a podnikatelé se zaměstnanci (187,5 tis.osob, tj. 4,0 %). Pracujících členů produkčních družstev pak po dalším meziročním snížení zbývalo již pouze 24,3 tis. (0,5 %). Nízký byl i počet pomáhajících rodinných příslušníků (31,1 tis.osob, tj. 0,7 %), což byla jediná kategorie zaměstnaných, u níž převládaly ženy. Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,1 %), v obchodu vč. oprav motorových vozidel (13,4 %), ve stavebnictví (9,3 %), v dopravě, skladování a spojích (7,7 %), ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (6,9 %) a ve zdravotní a sociální péči a veterinářské činnosti (6,9 %). Nejméně osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním naopak pracovalo v lesnictví, rybolovu, chovu ryb a souvisejících činnostech (0,8 %) a v těžbě nerostných surovin (1,2 %). Souběžně s hlavním zaměstnáním pracovalo v roce 2004 ve druhém (dalším) zaměstnání celkem 116,6 tis.osob, a to s převažujícím počtem mužů (64,6 %). Meziročně se přitom tato kategorie zúžila o 5,4 tis.osob. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) pak za celé národní hospodářství v roce 2004 dosáhla 19

20 59,2 % a ve srovnání s rokem 2003 se snížila o 0,2 bodu. Zároveň poklesla i míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15-ti letých a starších) z 54,8 % v roce 2003 na 54,3 % v roce Počet pracovníků 1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání), pak podle odhadu uváděném ČSÚ, dosáhl 4 817,0 tis.osob v roce 2004, což je meziroční pokles o 0,4 %. K úbytku pracovníků přitom došlo opět v primárním sektoru (-5,2 %). V sekundárním sektoru meziročně počet pracovníků klesl o 0,3 % a v terciárním sektoru stagnoval. Počet zaměstnanců 1) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) činil v roce 2004 podle odhadu ČSÚ 3 964,6 tis. osob, tj. o 0,6 % méně než v roce 2003, když v podnikatelské sféře klesl o 0,7 % a v nepodnikatelské o 0,4 %. Z hlediska jednotlivých sektorů byl pak vývoj v počtech zaměstnanců blízký vývoji v počtu pracovníků (počet zaměstnanců v primárním sektoru se meziročně snížil o 6,2 %, v sekundárním sektoru o 0,9 % a v terciárním stagnoval). Úřady práce přitom ke konci roku 2004 vydaly 34,4 tis. povolení k zaměstnávání cizinců v ČR, což je sice o 13,3 tis. méně ve srovnání s rokem 2003, ale souběžně narostl počet zaregistrovaných cizinců (občanů EU) pracujících v ČR o 14,8 tis.osob na 72,8 tis.osob. Z celkového počtu zaměstnanců pracovalo v roce 2004 v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské i nepodnikatelské sféry v souhrnu 3 199,0 tis.osob (o 25,8 tis. osob méně než v roce 2003), kde meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 1) o 6,6 % a dosáhla Kč. Stejně jako v předchozích letech byla nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby vykázána v mezinárodních ekonomických subjektech ( Kč, nárůst o 967 Kč) a v ekonomických zahraničních subjektech ( Kč, vzrůst o Kč) a nejnižší v družstvech (12 161, zvýšení o 931 Kč). Odhadovaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství ČR v roce 2004 dosáhla na fyzické osoby Kč, což je meziroční nárůst o 6,2 %, resp. o 987 Kč. Rychleji přitom rostly mzdy v podnikatelské sféře (o 6,3 %, tj. o 993 Kč na Kč) než v nepodnikatelské sféře (o 5,7 %, tj. o 961 Kč na Kč). Počet nezaměstnaných osob, které evidovaly úřady práce, činil v průměru za rok 2004 celkem 537,4 tis.osob, což je o 15,8 tis., resp. o 3,0 % více než v roce K 31. prosinci 2004 pak bylo zaregistrováno 541,7 tis. nezaměstnaných, tzn. pouze o 0,7 tis.osob méně ve srovnání se stejným obdobím Průměrná míra registrované nezaměstnanosti zjišťovaná podle nové metodiky, kterou za rok 2004 zveřejnilo MPSV, činila 9,19 % a k evidovala mírně vyšší úroveň (9,47 %, v tom u mužů 8,34 a u žen 10,92 %), zatímco míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky dosáhla k celkem 10,33 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zůstala na stejné úrovni. 1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. 20