Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2005

Transkript

1 Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE Česká republika v roce 2005 Základní informace Praha 2006

2 ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2005 Základní informace OBSAH 1. Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky 2.2 Státní rozpočet 2.3 Trh práce a nezaměstnanost 2.4 Zahraniční obchod 2.5 Platební bilance 3. Ekonomické prostředí 3.1 Cenový režim 3.2 Měnová politika 3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy 3.4 Privatizace 3.5 Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 4. Institucionální rámec 4.1 Kapitálový trh 4.2 Devizový trh 4.3 Bankovnictví 4.4 Pojišťovnictví 5. Přímé zahraniční investice 5.1 Investiční klima 5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 5.3 Odliv přímých investic do zahraničí 5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic 6. Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství 2

3 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2005 Česká ekonomika se v roce 2005 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky, když hrubý domácí produkt meziročně reálně vzrostl o 6,0 %. Hospodářský růst byl tažen především zahraničním obchodem, přičemž vývoz zboží a služeb rostl rychleji (o 11,1 %) než dovoz (o 4,8 %); Výrazněji rostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu (+3,7 %) v porovnání s výdaji na konečnou spotřebu (+2,0 %). Na nabídkové straně ekonomiky došlo k meziročnímu předstihu růstu hrubé přidané hodnoty (reálně 6,6 %) před růstem hrubého domácího produktu (reálně 6,0 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty vzrostl především podíl sektoru služeb (+0,6 bodu). Posílil i podíl průmyslu jako celku (+0,2 bodu), ale při meziročním snížení podílu zpracovatelského průmyslu (-0,3 bodu). Rozhodující vliv na meziroční přírůstek HDP mělo zvýšení souhrnné produktivity práce (o 5,1 %). Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 6,7 %. Nejdynamičtěji se zvyšovala výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+22,4 %) a výroba výrobků investiční povahy (+17,0 %). Zpracovatelský průmysl dosáhl 7,5 %-ního meziročního nárůstu. V jeho rámci se zvýšila především výroba dopravních prostředků a zařízení (o 23,8 %). Meziročně rostla i stavební výroba (+4,2 %). Její dynamika se ale mírně snížila. Obchod meziročně zvýšil své tržby o 5,3 %, zatímco tržby v ubytování a stravování nedosáhly úrovně předchozího roku (-2,4 %). Příznivý vývoj zaznamenal i cestovní ruch. Tržby v dopravě vzrostly reálně o 2,9 % a tržby spojů o 8,4 %. Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví meziročně zlepšily svůj hospodářský výsledek (před zdaněním) o 35,8 % a ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly reálné navýšení tržeb o 3,0 %. Průměrná roční míra inflace dosáhla 1,9 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v roce

4 Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem ve výši 56,3 mld.kč, který byl o 37,4 mld.kč nižší než schodek za rok Jeho podíl na nominálním HDP činil 1,9 %. Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (89,1 %) a v jejich rámci pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (35,9 %), DPH (16,9 %), spotřební daně (12,0 %), daně z příjmů právnických osob (11,6 %) a daň z příjmů fyzických osob (10,9 %). Rozhodující objem rozpočtových výdajů tvořily běžné výdaje (91,4 %) a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu. Meziročně narostla míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti. Z ekonomicky aktivních osob v ČR pracovalo v roce 2005 celkem 92,1 % osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Koncem roku 2005 v ČR pracovalo celkem 218,9 tis. cizinců, z toho 151,7 tis. v pozici zaměstnanců a 67,2 tis. podnikatelů. Meziroční nárůst zaznamenaly průměrné měsíční nominální mzdy i reálná mzda. Počet uchazečů o práci meziročně klesl o 5,8 %. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 9,0 % a meziročně se snížila o 0,2 bodu, klesl i počet dlouhodobě nezaměstnaných (o 3,2 %). Souběžně se snížením míry nezaměstnanosti narostl průměrný počet volných pracovních míst. Na volné místo připadlo méně uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti byla silně diferencovaná v regionálním průřezu. Meziročně se zvýšily výdaje na státní politiku zaměstnanosti, zejména pak na aktivní politiku zaměstnanosti (o 5,9 %). Navýšení obratu zahraničního obchodu bylo dosaženo při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem, který zabezpečil aktivní saldo obchodní bilance a zlepšení krytí dovozu vývozem. Nejvyšší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl tradičně už realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU, ale jejich pozice v českém vývozu i dovozu přesto meziročně mírně oslabila. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu dominovaly stroje a dopravní prostředky, které vykázaly nejvyšší hodnotový nárůst ve vývozu, zatímco v dovozu registrovaly meziroční pokles. Jejich postavení ve vývozu i v dovozu přitom oslabilo. Na změně schodku obchodní bilance z roku 2004 v přebytek ve výši 39,5 mld.kč se podílel především obchod se státy s vyspělou tržní ekonomikou, jehož kladné bilanční saldo meziročně narostlo o 70,8 mld.kč na 216,6 mld.kč, když nejvyšší aktivum vykázal obchod se SRN, Slovenskem, Velkou Británií a s Rakouskem. 4

5 Nejhlubší záporné saldo ve vztahu k jednotlivým zemím bylo evidováno v obchodu s Čínou, Ruskem a s Japonskem. Z hlediska zbožové struktury nejvíce zatěžovala bilanci zahraničního obchodu minerální paliva a maziva a naopak největším přínosem pro ni byl obchod stroji a dopravními prostředky, které meziročně zlepšily svoji aktivní bilanci o 79,4 mld.kč. Vývozní ceny v roce 2005 v průměru klesly o 1,4 %, zatímco dovozní ceny se v průměru meziročně zvýšily o 0,3 %. Směnné relace tak zaznamenaly hodnotu 98,3 % a byly o 3,8 bodu nižší než v roce Největší cenový pohyb přitom zaznamenaly ceny minerálních paliv a maziv. I v roce 2005 pokračovalo snižování počtu subjektů zabývajících se zahraničně obchodní činností, když počet vývozců meziročně klesl o 39,5 % a počet dovozců o 38,9 %. Snížení subjektů se přitom dotklo pouze nejmenších velikostních kategorií obchodníků. Platební bilance skončila s kladným výsledkem. Celoroční přebytek finančního účtu, v němž dominovaly přímé zahraniční investice převýšil schodek běžného účtu, který se navíc meziročně snížil díky aktivu obchodní bilance, zvýšení přebytku bilance služeb, ale i poklesu schodku bilance výnosů. Devizové rezervy zaznamenaly navýšení a jejich úroveň dostačovala k pokrytí 4,2 měsíčního dovozu zboží a služeb. Pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti. Úroveň zahraničního dluhu představovala 38,4 % HDP. V roce 2005 bylo zaznamenáno meziroční zpomalení růstu cen na vnitřním trhu (+1,9 %), na němž se podílely tržní ceny zvýšením o 0,7 % a administračně ovlivňované ceny nárůstem o 5,8 %. Ze způsobů regulace cen byla využita pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Dynamický růst ekonomiky s dlouhodobě silnou korunou aniž by byly vyvolávány výraznější inflační tlaky vedl ČNB ke zmírnění měnových podmínek a ve třech krocích postupně snížila referenční sazby. Dynamika růstu oběživa i peněžní zásoby zrychlila až koncem roku, když v průběhu roku byla převážně mírnější. Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takže pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených 5

6 případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takže i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů. V průběhu roku 2005 dále pokračoval proces privatizace. K realizaci ale již bylo nově přijato pouze 73 privatizačních projektů obsahujících 86 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 387,86 mil.kč a realizováno bylo 93 projektů se 100 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila 492,09 mil.kč. K vlastnil FNM ČR majoritní nebo významné podíly jen ve 4 akciových společnostech strategického významu. Ke zlepšení ekonomického prostředí by měly sloužit změny v daňových zákonech přijaté v roce 2005, když nejčetnějším novelám byl vystaven zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o spotřebních daních. Český kapitálový trh zaznamenal v roce 2005 výrazný rozvoj. Burza cenných papírů Praha se několikrát v průběhu roku zařadila v měsíčních bilancích objemu akciových obchodů na první místo v regionu střední Evropy a v ročním součtu obsadila druhé místo v tomto regionu, když celkový objem akciových obchodů dosáhl rekordní hodnoty 1 041,2 mld.kč a meziročně vzrostl o 117,1 %. Na souhrnném ročním objemu obchodů s hodnotou 1 574,4 Kč a jeho meziročním nárůstem o 34,3 % se přitom akciový trh podílel 66,1 %. Organizátor mimoburzovního trhu cenných papírů RM Systém rovněž meziročně navýšil své obchody, a to o 34,8 % na úroveň mil.kč. Hlavní indikátor cen akcií na pražské burze, index PX 50, uzavřel rok 2005 na 1 473,0 bodech a meziročně se zlepšil o 42,7 %. Meziročně posílil o 63,8 % i index PK 30 RM Systému, když uzavřel rok na 2 364,98 bodech. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si přitom česká koruna za rok 2005 udržela trend zhodnocování (vůči euru meziročně posílila o 6,6 % a vůči dolaru o 6,8 %). Bankovní sektor navýšil za rok 2005 svá aktiva o 319 mld.kč, významný byl zejména pokračující růst poskytnutých úvěrů, hlavně domácnostem, při jejich meziročním nárůstu téměř o 34 %, přičemž nejvyšší váhu měly hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření. Výrazně přitom rostly i úvěry podnikům (+14,3 %). Ke konci roku v ČR působilo celkem 24 bank (včetně 6 stavebních spořitelen) a 12 poboček zahraničních bank. K nejsilnějším podle výše bilanční sumy náležely Československá obchodní banka, Česká spořitelna, Komerční banka a HVB Bank CR. Pojistný trh zůstal rovněž v roce 2005 i přes zpomalení na růstové trajektorii, když se předepsané pojistné meziročně zvýšilo o 3,7 % a dosáhlo úrovně 115,8 mld.kč. Vyšší dynamiku přitom zaznamenalo neživotní pojištění (+5,2 %). K nejsilnějším pojišťovnám podle výše předepsaného pojistného patřily Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna a Allianz pojišťovna. Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2005 se meziročně zvýšil o 105,9 % a dosáhl 263,2 mld.kč. Nejvíce investic pocházelo z Evropy (97,0 % ve 6

7 výši 255,4 mld.kč) a především pak ze zemí EU (94,1 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory Nizozemsko, Španělsko, SRN, Polsko a Rakousko. Dominující postavení v přílivu PZI měly služby (80,5 %). Do zpracovatelského průmyslu pak proudilo 16,8 % PZI. Ke konci roku 2005 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů o 1,5 %. Jejich převážnou většinu reprezentovali soukromí podnikatelé. Z hlediska činnostní struktury převažovaly obchodní činnosti. Rozrostl se i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 8,4 %), které zastupovaly 5,5 % existujících ekonomických subjektů. 7

8 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2005 Česká ekonomika v roce 2005 se růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a opět se tak přiblížila výkonnostní úrovni Evropské unie. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR podle zprávy Eurostatu dosáhl v roce 2005 cca 73 % průměru EU 25. ČR na základě daného ukazatele připadlo v rámci EU 25 sedmnácté místo, a to za Slovinskem a před Portugalskem. Dynamika ekonomického růstu se značně zrychlila nejen meziročně, ale i v průběhu roku 2005, když nejvyššího tempa růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí. Rozhodující vliv na meziroční růst ekonomiky měl přitom zahraniční obchod. Podílely se na něm ale i tvorba hrubého fixního kapitálu a výdaje domácností na konečnou spotřebu. Pozitivní vliv na vývoj ekonomiky v roce 2005 mělo i meziroční snížení míry inflace a registrované míry nezaměstnanosti, výrazně nižší schodek státního rozpočtu i běžného účtu platební bilance. Základní ekonomické charakteristiky v roce 2005 (v %) celkem 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q celkem HDP-meziroční změna reálně 4,7 5,3 5,8 5,8 6,9 6,0 Konečná spotřeba-meziroční změna reálně 1,5 1,0 2,2 3,3 1,6 2,0 Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně 7,9-0,4-2,5-0,4 4,5 0,1 Meziroční míra inflace-průměr 2,8 1,6 1,6 1,9 2,4 1,9 Míra registrované nezaměstnanosti-průměr 9,19 9,64 8,84 8,81 8,58 8,97 Saldo státního rozpočtu k HDP v % 1) -3,4 1,2-0,6 2,9-11,0-1,9 Běžný účet platební bilance k HDP v % 1) -6,0 2,7-3,9-4,1-2,8-2,1 Finanční účet platební bilance k HDP v % 1) 6,6-1,4 13,7 4,0 2,0 4,7 Čistý vývoz k HDP v % 1) -0,5 4,4 2,9 0,8 0,4 2,1 1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt se podle předběžných údajů reálně zvýšil v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 6,0 %; zatímco v roce 2004 dosáhl meziročního nárůstu v úrovni 4,7 %. V průběhu roku se přitom dynamika meziročního růstu HDP postupně zvyšovala, když nejnižší růst byl zaznamenán v 1. čtvrtletí (+5,3 %), vyšší pak ve 2. a 3. čtvrtletí (shodně +5,8 %) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (+6,9 %), tj. nejvíce za dobu existence samostatné České republiky. 8

9 Hrubý domácí produkt 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 3,3 4,0 4,1 4,1 3,4 2,9 2,4 meziroční změna v %, stálé ceny 1,9 1,9 1,6 1,2 1,2 1.Q 2.Q3.Q 4.Q1.Q2.Q 3.Q4.Q1.Q2.Q 3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q 2.Q 3.Q4.Q1.Q 2.Q 3.Q4.Q ,1 2,4 3,6 3,6 4,0 4,8 4,9 5,0 5,3 5,8 5,8 6,9 Pramen: ČSÚ Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl pak v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 163,4 mld.kč, tj. o 5,9 % a dosáhl úrovně 2 931,1 mld.kč, zatímco jeho meziroční růst v roce 2004 činil 8,3 %. Zhruba jednobodové zaostání růstu nominálního hrubého domácího produktu proti reálnému hrubému domácímu produktu souviselo s cenovým vývojem, zejména cen zahraničního obchodu. HDP v roce 2005 a jeho výdajová struktura Běžné ceny Meziroční index ve stálých cenách v % v mld.kč HDP 2931,1 104,7 106,0 Výdaje na konečnou spotřebu 2096,8 101,5 102,0 * domácností 1421,9 103,3 102,6 * vlády 657,2 97,3 100,8 * neziskových institucí 17,7 111,3 101,9 Tvorba hrubého kapitálu 772,9 107,9 100,1 * fixní kapitál 773,9 105,3 103,7 Vývoz zboží a služeb 2134,8 121,4 111,1 * zboží 1875,2 123,1 112,4 * služby 259,6 110,8 102,3 Dovoz zboží a služeb 2073,5 118,4 104,8 * zboží 1834,9 119,8 105,9 * služby 238,6 109,0 96,9 Bilance zahraničního obchodu 61,4 x x * zboží 40,4 x x * služby 21,0 x x Pramen: ČSÚ Poznámka: Vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem. 9

10 Meziroční vývoj struktury výdajových položek HDP, měřeno stálými cenami předchozího roku, byl vcelku pozitivní: Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem růstu; v rámci domácí poptávky rychleji rostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu ve srovnání s výdaji na konečnou spotřebu; Výdaje na konečnou spotřebu celkem se zvýšily o 2 % (ale jejich podíl na HDP v běžných cenách se meziročně snížil na 71,5 %) při diferencovaném vývoji jejich jednotlivých součástí výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly o 2,6 % (v roce 2004 dosáhl jejich meziroční přírůstek 1,5 %), když se v průběhu roku postupně zvyšovaly a nejvyšší úroveň zaznamenaly ve 3. čtvrtletí (index 102,9 %), zatímco ve 4. čtvrtletí již byly proti předchozímu čtvrtletí o 0,3 bodu nižší. Výdaje domácností tvořily hlavně výdaje na netrvanlivé výrobky a služby, méně výdaje na trvanlivé výrobky; výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily o necelé procento (o 0,8 %) a v běžných cenách reprezentovaly 22,4 % HDP. Nejvyšší úrovně dosáhly ve 3. čtvrtletí (index 104,6), zatímco v 1. a 4. čtvrtletí byly ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nižší; výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu byly vyšší o 1,9 % (v roce 2004 nárůst o 11,3 %) a na HDP se podílely pouze 0,6 % (v běžných cenách); Růst tvorby hrubého fixního kapitálu oproti 2004 sice zpomalil (index 103,7 proti 105,3), zejména v 1. čtvrtletí (index 103,0 proti 107,4), nicméně důležitý byl předstih tempa jeho růstu před růstem výdajů na konečnou spotřebu o 1,7 procentního bodu. Investice přitom směřovaly především do dopravních prostředků (index 113,4 %) a do strojů a zařízení (index 105,1 %). V běžných cenách se tvorba fixního kapitálu podílela 26,4 % na HDP. Zahraniční obchod se svojí dynamikou nejvýrazněji podílel na růstu HDP při navýšení vývozu zboží a služeb o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %), zatímco dovoz zboží a služeb dosáhl přírůstku 4,8 % (v roce ,4 %). Aktivum celkové bilance zahraničního obchodu tak činilo 61,4 mld.kč naproti pasivu 13,1 mld.kč v roce 2004, což je zlepšení o 74,5 mld.kč, docílené především pozitivními výsledky obchodní bilance, která k němu přispěla hodnotou 66,8 mld.kč. Na nabídkové straně ekonomiky pak podle předběžných údajů došlo v roce 2005 k meziročnímu předstihu růstu hrubé přidané hodnoty (reálně 6,6 %) před růstem hrubého domácího produktu (reálně 6,0 %), zatímco v roce 2004 byl naopak registrován předstih růstu HDP (reálně 4,7 %) před růstem HPH (reálně 4,6 %). Hrubá přidaná hodnota přitom v roce 2005 nejvíce vzrostla v sekundárním sektoru (reálně 9,3 %) a nejméně v primárním sektoru (reálně 1,2 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) pak dál meziročně vzrostl podíl sektoru služeb na 60,5 % (+0,6 bodu), zejména za přispění odvětví obchodu s meziročním zvýšením jeho podílu na 13,0 % (+0,3 bodu) a finančního zprostředkování s nárůstem podílu na 3,3 % (+0,2 bodu). Meziročně posílil i podíl průmyslu jako celku na 31,8 % (+0,2 bodu), ale při meziročním snížení zpracovatelského průmyslu na 26,1 % (-0,3 bodu). Podíl zemědělství a stavebnictví, tj. 10

11 nejslabších sektorů, se naopak dále meziročně snížil na 3,0 % a 6,8 % (tj. -0,4 bodu a -0,2 bodu). Na meziroční přírůstek HDP mělo i v roce 2005 rozhodující vliv zvýšení souhrnné produktivity práce (HDP připadající na pracovníka) o 5,1 % (v roce 2004 o 4,6 %). Průmyslová produkce v roce 2005 meziročně vzrostla o 6,7 % 1) (v roce 2004 o 9,6 %), a to při postupném navyšování v průběhu roku: v 1. čtvrtletí o 3,9 %, ve 2. čtvrtletí o 6,6 %, ve 3. čtvrtletí o 7,6 % a ve 4. čtvrtletí o 8,4 %. V rámci hlavního průmyslového seskupení přitom nejrychleji rostla výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+22,4 % proti +21,6 % v roce 2004) a výroba výrobků investiční povahy (+17,0 % proti +15,9 % v roce 2004). Nižší tempa meziročního růstu dosáhla v roce 2005 výroba energie (+3,1 %), výroba zboží krátkodobé spotřeby (+1,8 %) a výroba meziproduktů (+1,5 %). V rámci sekcí dosáhla nejvyššího meziročního nárůstu výroba zpracovatelského průmyslu (+7,5 % proti +10,7 % v roce 2004) a v rámci subsekcí výroba dopravních prostředků a zařízení (+23,0 % proti +13,2 % v roce 2004), výroba a opravy strojů a zařízení (+14,1 % proti +14,3 %) a výroba koksu a rafinérské zpracování ropy (+12,6 % proti +4,0 %). Úrovně výroby z roku 2004 pak nedosáhla těžba ostatních nerostných surovin (index 99,8), výroba potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (index 97,2), výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (index 97,4), výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (index 99,1) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (index 98,8). Zbývající podsekce pak registrovaly meziroční přírůstky průmyslové produkce pohybující se mezi 3,3 % (výroba usní a výrobků z usní) až 8,6 % (zpracovatelský průmysl j.n.). Základní ukazatele v průmyslu v roce Q. 2. Q. 3. Q 4. Q Rok 2005 Index průmyslové produkce 1) index 05/04 103,9 106,6 107,6 108,4 106,7 Tržby za prodej vlastních mld.kč 721,8 786,8 743,2 833, ,7 výrobků a služeb 2) 3) index 05/04 101,3 105,4 107,1 108,3 105,6 Průměrný evidenční počet tis.osob zaměstnanců 2) index 05/04 100,4 100,5 100,4 100,6 100,5 Produktivita práce 2) 3) 4) tis.kč 547,1 593,4 561,7 631, ,2 index 05/04 100,9 104,9 106,7 107,7 105,0 Průměrná měsíční mzda 2) Kč index 05/04 103,6 105,0 105,2 104,9 104,7 1) Výpočet meziročních indexů za rok 2005 je zpracován podle metodiky uveřejněné ) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 19 zaměstnanci 3) Index tržeb a produktivity práce ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 2000) 4) Produktivita práce vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a průměrného počtu zaměstnanců Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu 2) 3) ve stálých cenách roku 2000 vzrostly v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 5,6 % (nárůst v roce 2004 o 7,4 %) a dosáhly hodnoty 3 085,7 mld.kč v běžných cenách, z toho ve zpracovatelském 1) Výpočet meziročních indexů za rok 2005 je zpracován ČSÚ podle metodiky uveřejněné ) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 19 zaměstnanci 3) Index tržeb ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 2000) 11

12 průmyslu narostly tržby o 6,6 % (v roce ,2 %). V jednotlivých čtvrtletích roku přitom tržby jak průmyslu jako celku, tak i zpracovatelského průmyslu svůj nárůst postupně zrychlovaly, když u průmyslu byly evidovány indexy 101,3, 105,4, 107,1 a 108,3 a u zpracovatelského průmyslu 101,8, 106,4, 108,5 a 109,6. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu v kumulaci za rok 2005 vyjádřené v běžných cenách meziročně vzrostly o 8,7 %. Výkony v průmyslu se v běžných cenách zvýšily o 8,1 % a účetní přidaná hodnota o 5,0 %. Nadprůměrnou dynamiku tržeb, výkonů i účetní přidané hodnoty opět v roce 2005 prokázaly podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou, které měly největší váhu ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, elektrických a optických přístrojů a zařízení, ale i pryžových a plastových výrobků. Objem stavebních prací firem se sídlem v ČR ve stálých cenách za celý rok 2005 vzrostl meziročně o 4,2 % na hodnotu 422,7 mld.kč v běžných cenách. V průběhu jednotlivých čtvrtletí roku se jeho růst postupně zvyšoval. Zatímco v 1. čtvrtletí při hodnotě 66,0 mld.kč nedosáhl úrovně předchozího roku (-3,2 %), ve 4. čtvrtletí byl s hodnotou 122,3 mld.kč meziročně vyšší téměř o desetinu (+9,7 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2005 ve stálých cenách meziročně vyšší o 3,7 % (v roce 2004 o 4,5 %) a reprezentovaly 496,4 mld.kč v běžných cenách. Tržby stavebnictví byly sice v 1. a 2. čtvrtletí nižší ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 (index 99,6 a 99,2), ale jejich meziroční nárůst ve 3.a 4. čtvrtletí byl poměrně dynamický (+8,0 % a +6,0 %). Převážnou část tržeb tvořily i v roce 2005 tržby za stavební činnost. Ve srovnání s průmyslem, kde růst produktivity práce za rok 2005 předstihoval růst průměrných mezd (index 105,0 a 104,7), došlo ve stavebnictví k opačné tendenci, tj. nárůst průměrných mezd byl v předstihu proti nárůstu produktivity práce (index 104,8). Základní ukazatele za stavebnictví celkem (včetně odhadu) v roce Q 2. Q 3. Q 4. Q Rok 2005 Stavební práce podle mld.kč 66,0 111,9 122,5 122,3 422,7 dodavatelských smluv 1) index 05/04 96,8 100,1 107,3 109,7 104,2 Tržby za prodej vlastních mld.kč 70,4 123,9 150,1 152,0 496,4 výrobků a služeb 1) index 05/04 99,6 99,2 108,0 106,0 103,7 Průměrný evidenční počet tis.osob 197,7 229,7 231,8 231,0 222,5 zaměstnanců index 05/04 100,8 101,0 101,3 101,8 101,2 Produktivita práce ze Kč stavebních prací 1) index 05/04 96,0 99,1 105,9 107,8 103,0 Průměrná měsíční mzda Kč index 05/04 104,2 105,3 104,9 104,7 104,8 1) Meziroční indexy produkce, tržeb, produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005 V zemědělství dosáhly tržby za vlastní výrobky a služby v roce 2005 celkem 115,6 mld.kč v běžných cenách a ve stálých cenách vzrostly meziročně o 8,0 %. Ve všech čtvrtletích roku, s výjimkou 3. čtvrtletí, překračovaly úroveň odpovídajícího období 12

13 předchozího roku. Naproti tomu průměrný evidenční počet zaměstnanců v zemědělství byl po celý rok 2005 pod úrovní roku Produktivita práce se v roce 2005 meziročně zvýšila o 11,9 % a její dynamika předstihovala nárůst průměrné mzdy (index 105,0). V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 zvýšily celkové tržby o 5,3 %. Jejich dynamika se ale v průběhu roku postupně snižovala, když nejvyšší meziroční nárůst byl dosažen v 1. čtvrtletí (index 108,1 a nejnižší ve 4. čtvrtletí při indexu 103,7). Hodnotový objem celkových tržeb obchodu v běžných cenách (bez DPH) dosáhl v roce ,9 mld.kč. Největší podíl na tržbách měly přitom podniky s 0 až 99 zaměstnanci. Meziročně narostla v obchodě i produktivita práce (index 102,3), ale při rychlejším nárůstu mezd (index 105,2), jakož i výkony (index 104,8). Základní ukazatele v podnicích obchodu v roce 2005 (OKEČ 50, 51, 52) 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q Rok 2005 Celkové tržby v běžných cenách mld.kč 603,2 705,9 679,9 757, ,9 bez DPH index 05/04 108,1 106,0 103,8 103,7 105,3 Průměrný evidenční počet tis.osob 503,0 508,2 514,8 515,5 510,4 zaměstnanců index 05/04 103,7 104,1 104,4 104,2 104,1 Produktivita práce 1) tis.kč 278,4 323,3 308,4 343,7 313,6 index 05/04 105,4 103,1 100,7 100,8 102,3 Průměrná měsíční mzda Kč index 05/04 106,2 105,5 104,9 104,4 105,2 1) Průměrná měsíční tržba v tis.kč na 1 pracovníka Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005 Celkové tržby v ubytování a stravování (OKEČ 55) nedosáhly v roce 2005 úrovně předchozího roku (-2,4 %) a jejich objem v běžných cenách (bez DPH) klesl na 106,7 mld.kč. Cestovní ruch zaznamenal v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 opět zvýšený příjezd cizinců do ČR, a to o 4,8 % ( ,3 tis.osob). Naproti tomu výjezdy občanů ČR do zahraničí se meziročně snížily o 1,3 % a zahrnovaly ,1 tis.osob. V dopravě meziročně vzrostly celkové tržby 1) ve stálých cenách o 2,9 %, přičemž nejvyšší nárůst byl dosažen ve 4. čtvrtletí (index 104,0). V běžných cenách pak činily tyto tržby 471,9 mld.kč a podílely se na nich především subjekty s 250 a více zaměstnanci. Podle předběžných údajů bylo v roce 2005 celkem přepraveno 559,3 mil.tun nákladu, což je o 1,1 % méně než v roce předchozím. Na celkové přepravě nákladů se přitom podílela hlavně silniční doprava (461,1 mil.tun) a železniční doprava (85,5 mil.tun). Tržby spojů 1) v roce 2005 reálně vzrostly proti roku 2004 o 8,4 % a v běžných cenách vykázaly 150,9 mld.kč. Dynamický byl přitom meziroční nárůst produktivity práce ve spojích (index 109,8) i mezd (index 107,1). Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví dosáhly v roce 2005 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) v úrovni mil.kč při vyjádření v běžných cenách, což je meziroční nárůst o 35,8 %. Nejvyšší meziroční růst byl přitom zaznamenán ve 2. čtvrtletí (index 149,3), když navýšení v 1. čtvrtletí reprezentovalo +15,3 % a ve 3. čtvrtletí +34,1 %. 1) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 19 zaměstnanci 13

14 Naproti tomu ve 4. čtvrtletí došlo k hlubokému meziročnímu poklesu hospodářského výsledku o 36,2 %. Pokles přitom vykázaly všechny skupiny institucí, tj. banky a spořitelny (-33,7 %), pojišťovny (-57,3 %), penzijní fondy (-9,4 %) i nebankovní peněžní instituce (-38,1 %) a v jejich rámci rovněž investiční společnosti a fondy (-23,5 %), ale jejich celoroční výsledek byl nadprůměrný (index 208,6). Ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly v roce 2005 meziroční navýšení tržeb o 3,0 % (ve stálých cenách), které reprezentovaly v běžných cenách 760,9 mld.kč. Nejvyšší meziroční přírůstek tržeb byl přitom dosažen ve 3. čtvrtletí (index 105,8). Počet zaměstnanců v ostatních službách vzrostl o 3,7 %. Mírně se zvýšila i produktivita práce (index 100,5), ovšem při předstihu nárůstu průměrných mezd (index 107,6). V celkových tržbách ostatních tržních služeb připadla i v roce 2005, obdobně jako v předchozích letech, větší váha tržbám mezipodnikových služeb (80,3 %), které se meziročně zvýšily při vyjádření v běžných cenách o 5,4 %. Nárůst tržeb osobních služeb naproti tomu činil 8,3 %. Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2005 proti roku 2004, činila 1,9 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v roce Tržní ceny přitom vzrostly pouze o 0,7 %, zatímco administrativně ovlivňované ceny o 5,8 %. Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2005 (v %) Stálé váhy 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q Oddíl 1999 v % stejné období předchozího roku=100 Rok 2005 Úhrn 100,00 101,6 101,6 101,9 102,4 101,9 Potraviny a nealkoholické nápoje 19,76 99,7 99,9 99,4 99,9 99,7 Alkoholické nápoje, tabák 7,92 103,8 101,4 100,1 100,4 101,4 Odívání a obuv 5,69 95,5 95,3 94,6 93,6 94,7 Bydlení, voda, energie, paliva 23,64 103,4 103,9 104,1 105,1 104,1 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 6,79 97,8 97,9 98,0 98,2 98,0 Zdraví 1,44 107,8 107,7 107,6 107,4 107,6 Doprava 10,14 97,9 99,7 103,7 104,5 101,4 Pošty a telekomunikace 2,25 97,5 103,5 115,4 114,1 107,6 Rekreace a kultura 9,55 102,3 101,5 100,9 102,5 101,8 Vzdělávání 0,45 102,7 102,7 102,1 101,8 102,3 Stravování a ubytování 7,42 107,9 105,0 103,0 102,8 104,6 Ostatní zboží a služby 4,95 102,1 101,0 100,3 100,5 101,0 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005 Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že k nejvyššímu meziročnímu zvýšení spotřebitelských cen došlo ve 4. čtvrtletí (index 102,4) a podílely se na něm především pošty a telekomunikace, zdraví, bydlení, doprava, stravování a ubytování a rekreace a kultura. V rámci cen výrobců, služeb a investic došlo v roce 2005 k největšímu meziročnímu navýšení cen lesnictví (+5,2 %). Dále následovaly ceny průmyslových výrobců a stavebních prací (shodně +3 %) a tržních služeb (+1,9 %). Ceny zemědělských výrobců se naopak o 9,2 % snížily. 14

15 2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet ČR na rok 2005, publikovaný v zákoně č. 675/2004 Sb. ze dne 15. prosince 2004, stanovil jeho příjmy ve výši 824,8 mld.kč, výdaje ve výši 908,4 mld.kč a schodek částkou 83,6 mld.kč. Plnění státního rozpočtu (v mld.kč) Skutečnost Korigovaná schválený skutečnost 1) rozpočet Korigovaný rozpočet 2) Skutečnost Plnění korig. rozpočtu v % Index 2005/2004 korig. Příjmy celkem 769,2 751,3 824,8 804,9 866,5 107,6 115,3 Výdaje celkem 862,9 845,0 908,4 888,5 922,8 103,9 109,2 Saldo -93,7-93,7-83,6-83,6-56,3 x x 1) Upraveno na podmínky roku 2005 (podle zákona č. 1/2005 Sb.) 2) Schválený rozpočet upravený o vliv zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění rozpočtové určení daní a o rozpočtová opatření k Touto úpravou se snížily rozpočtové příjmy i výdaje o 19,9 mld.kč. Rozpočtový schodek se tak nezměnil. Úprava objektivizuje rozpočtové výsledky. Pramen: MF ČR V roce 2005 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 866,5 mld.kč a představovaly 107,6 % korigovaného rozpočtu a překročily tak předpokládané upravené příjmy o 61,6 mld.kč. Meziročně se proti upravené skutečnosti zvýšily o 115,2 mld.kč, tj. o 15,3 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2005 ve výši 922,8 mld.kč překročily předpokládané korigované výdaje o 34,3 mld.kč, tj. o 3,9 %. Proti korigované skutečnosti roku 2004 pak byly vyšší o 77,8 mld.kč, tj. o 9,2 %. Rozpočtový schodek v úrovni 56,3 mld.kč byl proti schválenému schodku nižší o 27,3 mld.kč a meziročně klesl o 37,4 mld.kč. Jeho podíl na nominálním HDP činil 1,9 % Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledky) 800 mld. Kč ,1 10,5 7,2-109,1-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-93,7-56, Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR 15

16 Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2005 tvořily 89,1 % celkového inkasa státního rozpočtu ( mil.kč) proti 93,3 % v roce 2004, tj. snížení o 4,2 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o mil.kč nižší, resp. o 0,6 %, ale se skutečností předchozího roku byl jejich objem vyšší o mil.kč. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok Meziroční změna Index 2005/2004 v mil.kč v % Plnění korig. rozpočtu Příjmy celkem ,6 107,6 1. Daňové příjmy ,5 99,4 z toho: daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ,9 101,7 daně ze zboží a služeb v tuzemsku ,2 98,4 poplatky a daně z vybraných činností ,5 92,3 daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ,5 178,3 majetkové daně ,1 94,3 pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj ,1 98,9 ostatní daňové příjmy ,0 149,5 2. Nedaňové příjmy ,0 149,9 3. Kapitálové příjmy ,9 650,3 4. Přijaté dotace ,6 217,1 Výdaje celkem 1. Běžné výdaje ,9 103,9 z toho: ,0 101,2 výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné ,4 98,5 neinvestiční nákupy a související výdaje ,4 112,3 neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ,8 101,2 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ,5 104,7 neinvestiční transfery obyvatelstvu ,2 99,8 neinvestiční transfery do zahraničí ,1 95,3 neinvestiční půjčené prostředky ,3 2,4 neinvestiční převody Národnímu fondu ,9 175,5 ostatní neinvestiční výdaje ,5 7,1 2. Kapitálové výdaje ,4 105,9 Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu x x Pramen: MF ČR 16

17 Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,9 %), daně spotřební (12,0 %), daně z příjmů právnických osob (11,6 %), daň z příjmů fyzických osob (10,9 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (35,9 %). Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2005 Nedaňové příjmy 3,0% DPH 16,9% Daň příjmů fyzických osob 10,9% Pojistné na soc. zabezp. 35,9% Ostatní daňové příjmy a poplatky 1,8% Daň příjm ů právnických osob 11,6% Dotace 7,8% Kapitálové příjmy 0,1% Spotřební daně 12,0% Pramen: MF ČR Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2005 vybráno 146,8 mld.kč, což je o 6,4 mld.kč více proti roku 2004 a o 17,6 mld.kč více proti skutečnosti upravené na podmínky roku Úroveň jejího inkasa ale nedosáhla rozpočtované částky, což bylo ovlivněno zejména legislativními změnami provedenými v průběhu roku (zrušení výběru DPH z členských zemí EU, snížení základní sazby DPH z 21 % na 19 %, přesuny některých služeb do snížené sazby). Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2005 částku 103,6 mld.kč, což je o 9,2 % nad korigovaný rozpočet roku Na jeho nárůst měla značný vliv inkasovaná daň z minerálních olejů a tabákových výrobků. Daně z příjmů právnických osob spolu se spotřebními daněmi se v roce 2005 nejvíce podílely na meziročním přírůstku daňového inkasa. Jejich odvod do státního rozpočtu dosáhl 100,3 mld.kč. Proti roku předchozímu se zvýšil o 17,3 % a proti korigované úrovni roku 2004 o 27,0 %, resp. o 21,3 mld.kč. Na daních z příjmů fyzických osob bylo v roce 2005 inkasováno 94,8 mld.kč, což je o 0,4 mld.kč méně proti roku 2004, ale o 6,9 mld.kč více ve srovnání s úrovní roku 2004 korigovanou na podmínky roku Na daních z příjmů fyzických osob se hlavně podílela daň z příjmů ze závislé činnosti (80,5 %, tj. 76,3 mld.kč), menším objemem pak daň ze samostatné výdělečné činnosti (13,9 mld.kč, resp. 14,7 %) a daň z příjmů z kapitálových výnosů (4,5 mld.kč, tj. 4,8 %). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovalo v roce 2005 úroveň 311,2 mld.kč a meziročně bylo o 17,9 mld.kč vyšší, tj. o 6,1 %. Rozpočtovanou částku však nedosáhlo (-3,6 mld.kč). Z celkového objemu inkasovaného pojistného připadalo 258,3 mld.kč na pojistné na důchodové zabezpečení, 17

18 které meziročně vrostlo o 15,0 mld.kč, resp. o 6,2 %. Schválený rozpočet byl ale splněn na 99,0 % (-2,6 mld.kč). Nedaňové příjmy státního rozpočtu reprezentovaly v roce 2005 celkem 26,1 mld.kč, což je o 5,4 mld.kč méně než v roce předchozím, tj. o 17,0 %. Korigovanou rozpočtovanou částku ale převýšily o 8,7 mld.kč, resp. o 49,9 %. Největší objem v jejich rámci registrovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (11,3 mld.kč) a přijaté splátky půjčených prostředků (6,6 mld.kč). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2005 celkem 969 mil. proti předpokládaným 149 mil.kč, tj. byly 6,5-krát vyšší. Meziročně ale byly vyšší pouze o 18 mil.kč, resp. o 1,9 %. Přijaté dotace představovaly v roce 2005 sumu 67,8 mld.kč, což je ve srovnání s rozpočtovanou výší o 37,2 mld.kč více a její korekcí o 36,6 mld.kč více. Meziročně se pak přijaté dotace zvýšily o téměř 49,0 mld.kč. Rozsah těchto dotací byl ovlivněn růstem přijatých dotací od Evropské unie. Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2005 Ostatní běžné výdaje 3,1% Kapitálové výdaje 8,6% Výdaje na platy za práci 9,4% Neinvestiční nákupy 10,8% Neinvestiční transfery obyvatelstvu 37,6% Neinvest. transfery rozpočtům 27,2% Neinvestič. transfery podnik. subjektům 3,3% Pramen: MF ČR Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši 922,8 mld.kč zaznamenaly v roce 2005 meziroční nárůst o 59,9 mld.kč a proti korigované skutečnosti roku 2004 vzrostly o 77,8 mld.kč, tj. o 9,2 %. Rozhodující objem z nich tvořily běžné výdaje (91,4 %), zatímco kapitálové výdaje představovaly pouze 8,6 %, na druhé straně ale meziroční nárůst kapitálových výdajů předstihoval běžné výdaje (index 127,0 proti 107,8 při korekci údajů). Na běžné výdaje bylo v roce 2005 z rozpočtových prostředků skutečně vynaloženo 843,8 mld.kč, tj. 47,6 mld.kč nad skutečnost roku předchozího a 61,0 mld.kč nad korigovanou výši roku 2004 (+7,8 %). Největší položku z běžných nákladů tradičně už představovaly neinvestiční transfery obyvatelstvu (346,6 mld.kč) a z nich na sociální dávky (326,0 mld.kč), které meziročně vzrostly o 4,1 %, tj. o 12,7 mld.kč. Rozpočtovaná úroveň byla o 793 mil.kč nižší než skutečnost, ale korigovaný rozpočet naopak nebyl naplněn o 668 mil.kč (index 99,8). Větší položku z běžných nákladů reprezentovaly i v roce 2005 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 250,9 mld.kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o 11,3 mld.kč (index 104,7) a původně 18

19 schválený rozpočet dokonce o 48,9 mld.kč (index 124,2). Jejich meziroční nárůst pak registroval 18,5 %, tj. 39,2 mld.kč. V rámci těchto transferů převažovaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (102,5 mld.kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2005 čerpány ve výši 79,0 mld.kč, když meziročně vzrostly o 12,3 mld.kč (bez korekce), resp. o 16,8 mld.kč (při korigování údajů). Jejich hlavní položkou byly investiční transfery (59,5 mld.kč) a z nich pak investiční dotace příspěvkovým organizacím (24,0 mld.kč) a investiční převody vlastním fondům (17,9 mld.kč). 2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2005 pracovalo v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil celkem 4 764,0 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním z 5 174,2 tis. ekonomicky aktivních osob, což představuje meziroční nárůst o 57,4 tis. osob, resp. o 1,2 %. Mezi nimi převládali muži (2 705,5 tis., tj. 56,8 %) nad ženami (2 058,5 tis., tj. 43,2 %). Meziročně nejvíce vzrostla zaměstnanost v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví), a to o 1,9 %, resp. o 35,9 tis.osob na 1 880,5 tis.osob, když jeho podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 39,5 % a zvýšil se o 0,3 bodu. Dynamičtější byl přitom růst zaměstnanosti ve stavebnictví (+6,3 %) než v průmyslu (+0,9 %). Terciární sektor (služby), který absorboval největší počet zaměstnaných osob (56,5 %), zvýšil pak zaměstnanost o 34,1 tisíc osob na 2 692,6 tisíc, když v jeho rámci nejvíce narostla zaměstnanost v oblasti vzdělávání (+17,6 tis.osob, tj. o 6,3 %). Naproti tomu v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) se zaměstnanost snížila o 12,8 tisíc na 189,5 tisíc osob a činila při poklesu o 0,3 bodu pouze 4,0 % celkové zaměstnanosti. V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala rovněž v roce 2005, stejně jako v předchozích letech, kategorie zaměstnanců (3 979,5 tis.osob, resp. 83,5 %) při meziročním nárůstu o 89,3 tis.osob, tj. o 2,3 %. Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (551,1 tis. s podílem 11,6 %) a podnikatelé se zaměstnanci (177,1 tis. při podílu 3,7 %). Nízký byl naproti tomu počet podnikatelů s pomáhajícími rodinnými příslušníky, který s meziročním nárůstem o 2,6 %, tj. o 3,9 tis. osob, dosáhl pouze 35,0 tis. osob a jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob činil 0,7 %. Kategorie podnikatelů vcelku vč. rodinných příslušníků byla meziročně nižší o 28,6 tisíc osob a její podíl při počtu 763,2 tis. osob dosáhl 16,0 % celkové zaměstnanosti. Pracujících členů produkčních družstev pak po dalším meziročním snížení zbývalo již pouze 21,3 tis. (0,5 % při poklesu o 3,0 tis. osob, resp. o 12,5 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob k počtu všech osob nad 15 let v %) se pak za celé národní hospodářství meziročně zvýšila o 0,2 bodu na 59,4 % a míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15-ti let v %) narostla o 0,4 bodu na 54,7 %. Počet pracovníků 1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále 1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby 19

20 podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání) nakonec podle odhadu ČSÚ dosáhl v roce 2005 v průměru celkem 4 855,7 tis. osob, což je meziroční nárůst o 0,7 %. Počet zaměstnanců 1) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) reprezentoval v roce 2005 podle uvedeného odhadu 3 999,6 tis. osob, tj. rovněž o 0,7 % více než v roce Z toho v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry pracovalo 3 225,7 tis. osob, tj. meziročně o 26,9 tis. osob, resp. o 0,8 % více. Koncem roku 2005 v ČR pracovalo celkem 218,9 tis. cizinců, když 151,7 tis. bylo v pozici zaměstnanců a 67,2 tis. podnikatelů s platným živnostenským oprávněním. Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v ČR tak koncem roku 2005 meziročně vzrostl o 43,7 tis. osob, tj. o 40,5 % a počet cizinců podnikatelů o 22,6 tis. osob, resp. o 1,1 %. Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila na Kč, tj. o 5,5 % a reálná mzda byla vyšší o 3,5 %. V podnikatelské sféře dosáhla nominální mzda Kč, tj. o 5,2 % více a reálná mzda meziročně narostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféře pak byla nominální mzda nejnižší, když činila Kč při meziročním navýšení o 6,7 %, zatímco reálná mzda zde vzrostla o 4,7 %. Míra nezaměstnanosti (index SOPR=100) (od roku 2004 nová metodika) 9,2% 9,4% 8,8% 8,9% 9,0% 8,6% Q Q Q Q Pramen: MPSV Počet nezaměstnaných, evidovaných úřady práce k , činil 510,4 tis. osob, z toho dosažitelných (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit; do jejich počtu jsou přitom zahrnováni i občané z jiných států EU a EHP) bylo 481,1 tis. osob. Počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně klesl o 31,3 tis. osob, vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. 20

21 resp. o 5,8 %, přičemž počet nezaměstnaných žen se sice snížil meziročně o 10,6 tis. na 265,6 tis., ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných vzrostl o 1,0 bodu na 52,0 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2005 zveřejnilo MPSV, činila 9,0 % a meziročně se tak snížila o 0,2 bodu. V průběhu roku přitom dosáhla nejvyšší úroveň v 1. čtvrtletí (9,4 %), nejnižší ve 2. čtvrtletí (8,6 %) a ve 3. a 4. čtvrtletí došlo opět k jejímu mírnému nárůstu (8,8 % a 8,9 %). Dosažená míra registrované nezaměstnanosti k ve výši 8,9 % byla meziročně nižší o 0,6 bodu. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2005 ve srovnání s rokem 2004 byla charakterizována: dalším nárůstem průměrného věku uchazečů o práci z 37,1 let koncem prosince 2004 na 38,6 let koncem roku 2005, když nejvyšší růst počtu nezaměstnaných byl stále vykazován ve věkové kategorii 50 a více let; opakovaně se snížil počet neumístěných absolventů škol a mladistvých (k registrováno 38,5 tis. osob, což je meziročně o 8,7 tis. méně, resp. o 18,4 %); opětovným nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností, který k dosáhl 75,3 tis. a meziročně vzrostl o 0,6 tis. osob (index 100,8); nadále byly udržovány vzájemné relace mezi uchazeči o práci z hlediska dosaženého vzdělání (největší podíl uchazečů o práci byl evidován u osob se středním vzděláním bez maturity a s výučním listem 44,3 % všech nezaměstnaných, zatímco osoby s vysokoškolským vzděláním se podílely na počtu nezaměstnaných pouze 3,4 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl ke konci roku 2005 celkem 212,8 tis. osob a byl tak opět meziročně nižší, a to o 6,9 tis., resp. o 3,2 %. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšil o 1,1 bodu a reprezentoval 41,7 %. Průměrná délka evidence uchazečů o práci byla přitom k dní (u žen 638 dní a u mužů 581 dní) a meziročně se zvýšila o 43 dní (u žen o 46 dní a u mužů o 40 dní). Souběžně s poklesem průměrné míry nezaměstnanosti vzrostl v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 průměrný počet volných pracovních míst, a to o 9,3 tis. na 45,6 tis. a k bylo volných 52,2 tis. míst při meziročním nárůstu o tisíc míst. V celorepublikovém průměru tak připadlo k na 1 volné místo 9,8 uchazečů, což znamená meziroční pokles o 0,8 uchazeče. Negativním jevem zůstala i v roce 2005 poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu, přestože se v 10 krajích situace na trhu práce zlepšila. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla opětovně registrována v Ústeckém kraji (15,41 %), ale i když došlo k jejímu mírnému meziročnímu poklesu, zvýšil se počet nezaměstnaných na volné pracovní místo (26,0 osob). Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti měl Moravskoslezský kraj (14,23 %), kde přitom bylo zaznamenáno její nejhlubší meziroční snížení (-1,5 bodu) a počet nezaměstnaných klesl na 29,2 osob na volné místo (proti 39,4 osob v roce 2004). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (nad 9,0 %) nakonec evidoval ještě kraj Olomoucký (10,65 %), Karlovarský (10,28 %), Jihomoravský (10,21 %) a Zlínský (9,27 %). 21

22 Tradičně už nejnižší míru nezaměstnanosti naproti tomu vykázala v roce 2005 Praha (3,25 %), a to jak u mužů (2,80 %), tak i u žen (3,81 %). Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k Kraj Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem ženy Počet osob pobírajících příspěvek před umístěním Volná pracovní místa Míra nezaměstnanosti v % celkem ženy Hl.m.Praha ,25 3,81 Středočeský ,25 7,96 Jihočeský ,69 8,25 Plzeňský ,45 7,93 Karlovarský ,28 11,36 Ústecký ,41 17,69 Liberecký ,73 9,32 Královéhradecký ,33 8,63 Pardubický ,35 9,95 Vysočina ,23 10,36 Jihomoravský ,21 11,93 Olomoucký ,65 12,72 Zlínský ,27 11,28 Moravskoslezský ,23 16,50 Celkem ČR ,88 10,53 Pramen: MP SV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením k zaměstnání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr) Z hlediska okresů byla největší míra nezaměstnanosti zjištěna v okresu Most (21,2 %) a Karviná (18,6 %), zatímco nejnižší míru evidovaly okresy Praha východ (2,5 %) a Praha západ (2,6 %). Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň zmírňuje systémem dávek v nezaměstnanosti. K pobíralo podporu v nezaměstnanosti 141,8 tis. uchazečů o práci, tj. 27,8 % evidovaných osob (zatímco ve stejném období roku 2004 to bylo 26,4 %). Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. Tak v průběhu roku 2005 bylo vytvořeno 22,0 tis. společensky účelných pracovních míst a 15,6 tis. míst na veřejně prospěšné práce. 22