Nervová tkáň. histologie a embryologie. Modul IB. Martin Špaček
|
|
- Bohumír Vacek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Modul IB Nervová tkáň histologie a embryologie Martin Špaček (m.spacek Zdroje obrázků: Junqueira et al.: Basic histology Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath: Wheather s functional histology histo_frames.html
2 Vývoj Formace notochordu (hlavový výběžek) buňky z primitivního uzlu, které migrují vpřed a vsunují se mezi ektoderm a endoderm
3 Vývoj původ nervové tkáně: ektoderm začátkem 3. týdne se z něj indukcí notochordem formuje neurální ploténka
4 Vývoj neurální ploténka neurální brázdička neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace
5 Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy periferní NS a další struktury
6 Vývoj neurální lišta (crista neuralis) bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty Merkelovy bb. bb. arachnoidální a piální ektomezenchym
7 Vývoj histogeneza neurální trubice stěnu tvoří mnohovrstevný neuroepitel lamina limitans interna = junkční komplexy na apikálním konci buněk (k lumen) membrana limitans externa = rozšířené bazální konce buněk navazující na bazální membránu
8 Vývoj histogeneza neurální trubice 3 základní vrstvy: vnitřní - germinální zóna četné mitózy jako germinální zóna do poloviny prenatálního života redukce na ependym střední plášťová migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní zevní okrajová nervová vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní
9 lumen
10 Vývoj diferenciace buněk neuroepitelu 1. nervové buňky - neuroblasty, jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární 2. gliové buňky - cestují do plášťové a okrajové vrstvy 3. buňky neurální lišty
11 Neurony dělení podle počtu výběžků: multipolární více než 2 výběžky nejčastější bipolární ganglia kochleární a vestibulární, sítnice pseudounipolární spinální ganglia
12 Neurony dělení
13 Neurony dělení podle délky axonu: projekční (Golgi typ I.) dlouhý axonpřesahující dendritický strom např. Purkyňovy buňky lokální (Golgi typ II.) kontakty s blízkými neurony jejich podíl fylogeneticky stoupá např. hvězdicovité neurony
14 Neurony stavba
15 Perikaryon (soma) jádro velké, kulovité, euchromatické denzní nukleolus transkripční aktivita drsné ER bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) Golgiho komplex výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly mitochondrie v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin
16 Cytoskelet Mikrotubuly Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) regulace tvaru odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy Mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel
17 Dendrity vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA
18 Axony vedou vzruch od perikarya 1 neuron 1 axon (zpravidla) délka až 1 m axonální kónus iniciální segment rozhodnutí o vzniku vzruchu metabolicky závislé na perikaryu axonální transport
19 Axonální transport transport organel a váčků s neurotransmitery se děje podél mikrotubulů
20 Axonální transport mikrotubulární motory: dynein kinesin mají hlavičky vážící ATP
21 Přenos signálu mezi buňkami chemické synapse sekrece molekul difundujících k cílové buňce elektrické synapse přímý přenos molekul přes kanálky ( gap junction ) přímý kontakt povrchu bb.
22 Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické axoaxonální (presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) synapse v průběhu ( en passant )
23 Synapse (chemické) presynaptická membrána v cytoplazmě axonálního zakončení synaptické váčky s neurotransmitery synaptická štěrbina mezibuněčný prostor (20-30 nm) větší než mezi neuronem a glií postsynaptická membrána receptory pro neurotransmitery
24 Synaptický přenos
25 Synaptický přenos synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický 1. AP otevře napěťově řízené Ca 2+ - kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky 2. koncentrace Ca 2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků 3. rychlá inaktivace Ca difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně 5. změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na + a K + synaptické zdržení ( ms)
26 N1 mozek (HE)
27 N2 mozek (Nissl)
28 Mozeček Vrstvy šedé hmoty: molekulární vrstva zejména nervová vlákna vrstva Purkyňových buněk velké multipolární neurony vrstva granulární malé hvězdicovité neurony
29 N4 mozeček (HE)
30 N4 mozeček (HE)
31 Neuroglie x více než neuronů tvoří zhruba polovinu objemu CNS vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au, histochemické techniky morfologicky 4 typy
32 I. astrocyty největší vaskulární pedikly membrana limitans gliae perivascularis et spf. mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu A. protoplazmatické granulární cytoplazma obalují neurony, cévy B. fibrilární delší výběžky zejména bílá hmota gliální fibrilární kys. protein
33 I. astrocyty
34 I. astrocyty
35 N8 mozek (astrocyty)
36 II. oligodendrocyty menší, vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým buňkám, ty ale obalují jen jeden axon počet fylogeneticky stoupá
37 II. oligodendrocyty
38 III. mikroglie pohyblivé, fagocytují nejmenší glie původ: mezoderm tmavá protáhlá jádra ostatní glie mají kulatá jádra pokryté ostnitými výrůstky trnitý vzhled
39 III. mikroglie
40 IV. ependym epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice vystýlá dutiny CNS pohyblivé řasinky (cilie) nexy a zonulae adhaerentes tanycyty
41 IV. ependym
42 N5 mícha (HE) Centrální míšní kanál vystlaný ependymem
43 Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (oligodendrocyty) v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná
44 Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy
45 Nervová vlákna nemyelinizovaná
46 Nervová vlákna myelinizovaná myelinizace: zanoření axonu do žlábku obalové buňky mezaxon nabaluje se na osové vlákno (10-150x) myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia (1-2 mm) Schmidt-Lantermanovy náručky
47 Nervová vlákna myelinizovaná
48 Nervová vlákna myelinizovaná
49 Nervová vlákna myelinizovaná
50 13 Myelinizovaný axon
51 Nervová vlákna myelinizovaná
52 N3 mozek (myelin)
53 Periferní NS nervy nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: ganglia epineurium perineurium endoneurium nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové buňky
54 Periferní NS nervy
55 Periferní NS nervy
56 Periferní NS nervy
57 N7 periferní nerv (HE)
58 N7 periferní nerv (HE)
59 Periferní NS ganglia ganglia murální GIT apod., parasymptatikus ganglia zadních kořenů senzorická, kraniospinální pseudounipolární neurony bipolární jen v gangliu n. VIII. periferie: neurocyty centrálně: nervová vlákna ganglia autonomní eferentní multipolární nn. - rozmístěny rovnoměrně vrstva satelit. bb. nekompletní
60 N6 autonomní ganglion (HE)
61 Degenerace a regenerace nervové tkáně transneuronální degenerace Wallerova retrográdní degenerace defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou poranění axonu: chromatolýza (tigrolýza) zvětšení objemu perikarya posun jádra regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)
62 Degenerace a regenerace nervové tkáně
63 Meningy dura mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Nervový systém Martin Špaček
Modul A Nervový systém Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Gray: Anatomy of the Human Body (http://www.bartleby.com/107/) Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath:
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;
Neuron (neurocyt) základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně; tvar těla neuronu je rozmanitý: oválný, kulovitý, hruškovitý, hvězdicovitý; velikost je různá: 4-6µm buňky mozečku, Purkyňovy buňky
Téma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY
NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk: neurony a glii. Přestože se i v současnosti ještě v některých učebnicích uvádí, že neuron je základní stavební
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Obecná neuroanatomie. David Kachlík
Obecná neuroanatomie David Kachlík Charakteristika nervové tkáně nervová tkáň je specializovaná pro příjem, zpracování a přenos informací, čímž koordinuje většinu funkcí organizmu buňky: vlastní excitabilní
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast
Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
Segmentální organizace těla
Embryologie 6 Neurulace Neuroektoderm neurální ploténka Neurální trubice, crista neuralis (neurální lišta) Uzávěr nervové trubice: Začíná v cervikální oblasti Neuroporus anterior 25. den Neuroporus posterior
Gastrulace, neurulace, somitogenese 508
Gastrulace, neurulace, somitogenese 508 Gastrulace Zásadní děj vývoje - 3. týden Tvorba intraembryonálního mesodermu: Proliferace epiblastu Kaudální morfogenetické centrum: o o Primitivní (Hensenův) uzel
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015
Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,
Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace
Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie
Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků
Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ
Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi
- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)
Otázka: Fylogeneze nervové soustavy Předmět: Biologie Přidal(a): KamilCullen = řídící soustava spolu s endogenním systémem - funkce: zprostředkuje příjem, zpracování, ukládaní a výdej informací Fylogeneze
OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE
OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE A. Stavba nervového systému A1. Neuron - synapse A2. Extraneuronální komponenty: 1) neuroglie 2) mozkomíšní mok 3) extracelulární prostor B. Funkční projevy nervového systému B1.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE
OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE A. Stavba nervového systému A1. Neuron - synapse A2. Extraneuronální komponenty: 1) neuroglie 2) mozkomíšní mok 3) extracelulární prostor B. Funkční projevy nervového systému B1.
Vývoj a stavba oka 2010
Vývoj a stavba oka 2010 Vývoj oka Oční brázdička na prosencephalu ve 4. týdnu před uzavřením neuroporus anterior Vývoj oka Po splynutí neurálních valů uzavření neuroporus anterior oční váčky a stopky výchlipka
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
N e r v o v á č i n n o s t
N e r v o v á č i n n o s t Nervová soustava zajišťuje vedení informací ze vstupních kanálů a jejich vzájemné srovnání a zpracování. Na základě této činnosti je pak vypracován příkaz, jehož cílem je koordinace
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Epitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
ší šířen OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE
A. Stavba nervového systému A1. Neuron - synapse A2. Extraneuronální komponenty: 1) neuroglie 2) mozkomíšní mok 3) extracelulární prostor OBECNÁ NEUROFYZIOLOGIE B. Funkční projevy nervového systému B1.
EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
Obecná neurofyziologie
Obecná neurofyziologie Centrální nervový systém - vedle endokrinního a imunitního systému je hlavním regulačním systémem organizmu, - ve svém účinku je endokrinnímu a imunitnímu systému nadřazen, - jeho
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA
Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis
Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci
základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání
Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém
VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA Opakování nervová soustava člověka. Předmět: Přírodopis Ročník: 8. Časová dotace: Jméno autora: 45 minut Datum ověření:
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.
Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Cytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
NERVOVÁ SOUSTAVA. Reflex, reflexní oblouk. Funkce nervové soustavy
NERVOVÁ SOUSTAVA Funkce nervové soustavy - ovládá (řídí) přímo či nepřímo (vliv na endokrinní soustavu) činnost všech orgánů v těle - zajišťuje vyšší nervové funkce - složité nervové děje umožňující komplexní
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY
NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM) FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY řídící funkce nervové řízení činnosti orgánů základní vlastností je excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění) a generování elektrických
- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Květen 2016 Veronika Maurerová ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. SPECIÁLNÍ KINEZIOLOGIE
prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. SPECIÁLNÍ KINEZIOLOGIE Recenze: Prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc. Prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. Grada Publishing, a.s., 2009 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
Cytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s
Úvod do CNS. David Kachlík
Úvod do CNS David Kachlík CNS oproti PNS PNS = periferní nervový systém CNS = centrální nervový systém shluk těl nervových buněk v PNS = ganglion, v CNS = jádro (nucleus) axony a dendrity v PNS = nerv
Histologie a embryologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Histologie a embryologie Histologie a embryologie Napsal uživatel Marie Havlová dne 2. Říjen 2007-0:00. Sylabus Všeobecné
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Velikost živočišných buněk
Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
Nervová soustava. Jana Javora FSS Fziologie člověka
Nervová soustava Jana Javora FSS Fziologie člověka Funkce Nejvýše postavený a nejsloţitěji uspořádaný regulační systém Příjem, ukládání, zpracování a výdej informací = dominantní podíl na řízení všech
ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
Psychologie funkce mozku
Psychologie funkce mozku Vývoj mozku Mozek a jeho struktura Legenda 1. Přední (koncový) mozek 2. Vazník mozkový 3. Hrbol mezimozkový 4. Podhrbolí 5. Hypofýza 6. Most Varolův 7. Prodloužená mícha 8. Šišinka
ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
VYŠETŘENÍ A VÝZKUM MOZKU
Miroslav Orel, Roman Procházka a kolektiv VYŠETŘENÍ A VÝZKUM MOZKU PRO PSYCHOLOGY, PEDAGOGY A DALŠÍ NELÉKAŘSKÉ OBORY y základní principy stavby a funkce mozku y zobrazovací metody vyšetření struktury mozku
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu