Přednáška #12. Základy mikroekonomie ASYMETRICKÁ INFORMACE

Transkript

1 Přednáška #12 Základy mikroekonomie ASYMETRICKÁ INFORMACE

2 Na minulé přednášce jsme uvažovali pouze situace, kdy měli všichni stejnou míru informace Po většinu semestru jsme se zabývali situacemi, ve kterých měli všichni účastníci tržních procesů úplné informace. Na předminulé přednášce jsme si vysvětlili, jak se firmy a jednotlivci rozhodují, když nemají úplné informace o možném budoucím vývoji. Ve všech případech byla informace symetrická - všichni účastníci věděli stejně mnoho nebo stejně málo. Veškerá nejistota se dosud týkala pouze budoucnosti a informace o již realizovaných skutečnostech nebyly nijak omezené.

3 V dnešní přednášce si vysvětlíme, jak se vztahy mezi účastníky mění, pokud je informace asymetrická Dnes si předvedeme, že existují i situace, kdy obě strany tržního procesu nemají stejnou míru informace. Budeme uvažovat, že nejistota se může týkat i aktuální situace a že jednotliví účastníci mají zájem na tom omezit informovanost protistrany. Vysvětlíme si, jak takováto informační asymetrie ovlivňuje situaci na trhu. Předvedeme si, jakým způsobem se mohou jednotliví účastníci snažit tuto asymetrii zmírnit.

4 Asymetrická informace Nepříznivý výběr Morální hazard Kombinace problémů

5 Asymetrická informace přináší výhodu informovanější straně transakce a porušuje tak tržní rovnováhu O asymetrické informaci mluvíme tam, kde má jedna strana transakce znalost jistého faktu, kterou druhá strana nemá. Například prodejce ojetého vozu má narozdíl od kupce informaci o tom, zda byl vůz bouraný či kradený. Strana, která má více informací, má nad protistranou převahu, kterou může využít ve svůj prospěch - mluvíme o tzv. oportunistickém chování. Takovéto chování vytváří distorze tržní rovnováhy. Méně informovaná strana se může snažit si informace doplnit, to však může být značně nákladné.

6 Dva nevýznamější druhy oportunistického chování jsou nepříznivý výběr a morální hazard Při nepříznivém výběru oportunista využívá toho, že protistrana nemá dostatečné informace o oportunistových nepozorovatelných charakteristikách. Pojišťovna například nemusí mít dokonalé informace o skutečném zdravotním stavu pojištěnce, který toho může zneužít pro výhodnější pojištění. V takovém případě se může pojišťovna bránit tím, že bude preventivně nabízet dražší pojištění všem - dochází tak k distorzi tržní rovnováhy. V případě morálního hazardu oportunista využívá toho, že protistrana nemá dostatečné informace o oportunistových nepozorovatelných činech. Zaměstnanec může například v pracovní době místo práce nakupovat vánoční dárky na internetu. V takovém případě je výkon na pracovišti neefektivní a dochází opět k distorzi tržní rovnováhy.

7 Asymetrická informace Nepříznivý výběr Morální hazard Kombinace problémů

8 Problém nepříznivého výběru a jeho dopadu na tržní efektivitu si ilustrujme na příkladu Není-li zákazník dostatečně informován o kvalitě kupovaného výrobku, mohou být kvalitnější výrobky zcela vytlačeny z trhu. Tento problém si ukážeme na příkladu trhu s ojetými automobily, kde je problém nepříznivého výběru velmi výrazný. Majitelé poruchovějších vozů je s větší pravděpodobností prodávají a tím prohlubují problém nepříznivého výběru na tomto trhu.

9 Problém nepříznivého výběru a jeho dopadu na tržní efektivitu si ilustrujme na příkladu Budeme uvažovat trh, kde je k prodeji 1000 kvalitních a 1000 nekvalitních ojetých aut, a potenciálních kupujících je nekonečné množství. Hodnota kvalitního auta je $2000 pro kupujícího a $1750 pro prodejce, hodnota nekvalitního auta je $1000 pro kupujícího a $750 pro prodejce. Budeme předpokládat, že prodejce nemůže ovlivnit kvalitu vozu. Mají-li prodejci i kupující úplnou informaci (jsou schopni rozeznat kvalitní auto od nekvalitního), prodají se všechna auta, cena kvalitních aut bude $2000 a cena nekvalitních bude $1000.

10 Mají-li prodejci i kupující úplnou informaci, bude trh efektivní S n S k D k Cena v $ D n Cena v $ Počet nekvalitních aut Počet kvalitních aut

11 Mají-li prodejci i kupující neúplnou, ale stejnou informaci, bude trh opět efektivní Neboudou-li mít prodejci ani kupující žádnou informaci (nebudou schopni rozlišit kvalitu auta), musí se řídit při nákupu a prodeji svým očekávaným užitkem. Bez informace mají stejnou pravděpodobnost, že auto, které si koupí, bude kvalitní, jako že bude nekvalitní. Budou-li prodejci i kupující k riziku neutrální, bude očekávaný užitek prodejce EU = = a očekávaný užitek kupujícího bude EU = = Kupující proto nabídnou cenu 1500 a prodávající ji přijmou, věchna auta se prodají.

12 Mají-li prodejci i kupující neúplnou, ale stejnou informaci, bude trh opět efektivní S n S k D n 1400 D k Cena v $ Cena v $ Počet nekvalitních aut Počet kvalitních aut

13 Je-li informace asymetrická (kupující a prodávající mají různou míru informace), trh přestává být efektivní Pokud budou mít prodejci úplnou informaci (budou schopni rozlišit, jaké auto prodávají) a kupující nebudou mít informaci žádnou, (nebudou schopni rozlišit, jaké auto kupují), vyvstává problém nepříznivého výběru daný touto asymetrií. Očekávaný užitek kupujícího bude opět EU = = a takovou cenu prodávajícímu nabídne. Prodejci nekvalitních aut budou ochotni za tuto cenu auto prodat, prodejci kvalitních aut nikoli. Prodají se proto pouze nekvalitní auta za cenu $1500.

14 Je-li informace asymetrická (kupující a prodávající mají různou míru informace), trh přestává být efektivní S n S k D n 1400 D k Cena v $ Cena v $ Počet nekvalitních aut Počet kvalitních aut

15 Předchozí příklad ilustruje, že problém nepříznivého výběru vede k distorzi trhu Kvalitní výrobky nejsou prodávány i přesto, že existují kupci, kteří by byli ochotni za ně zaplatit, kdyby měli informaci o jejich kvalitě. I pokud takovéto výrobky prodávány jsou, děje se tak za nižší cenu, než by zákazníci byli ochotni zaplatit, a naopak méně kvalitní výrobky jsou prodávány za cenu vyšší. Výrobci kvalitních výrobků zvyšují celkovou kvalitu na trhu a tím i celkovou cenu, děje se tak však na úkor jejich zisku a ve prospěch zisku méně kvalitních výrobců. Na takovém trhu nejsou výrobci dostatečně motivováni zvyšovat kvalitu svých výrobků - nemohou internalizovat externalitu danou asymetrickou informací.

16 Problém nepříznivého výběru lze řešit jak vnější intervencí tak ze strany účastníku transakce Oportunistické chování lze omezit pomocí intervencí z vnějšku. Existují například zákony na ochranu spotřebitele, podle kterých má spotřebitel nárok na kompenzaci, pokud výrobek nedosahuje proklamované kvality. Dále lze nepříznivému výběru zabránit zvýšením informovanosti znevýhodněné strany. Méně informovaná strana může kontrolně prověřovat charakteristiky protistrany. Protistrana naopak může dobrovolně signalizovat méně informované straně své kvality.

17 Problém nepříznivého výběru lze omezit zvýšením informovanosti znevýhodněné strany V případě nákupu auta může kupující svou informovanost zvýšit pomocí zkušebních jízd či konzultace s mechanikem a prověřit tak kvalitu vozu. Za takové prověřování platí (časem, penězi...). Kupující také může dávat přednost nákupu u firmy s dobrou pověstí, která si tak může účtovat vyšší ceny. Naopak prodávající může signalizovat kvalitu vozu poskytováním delší záruční doby apod., což pro něj představuje náklady navíc. Všechny způsoby zvýšení informovanosti jsou nákladné a vyplatí se pouze tehdy, když je poskytovaná informace dostatečně věrohodná, aby zmírnila problém nepříznivého výběru.

18 Problém nepříznivého výběru je obzvláště patrný při prodeji na internetu Mnoho internetových portálů se snaží posílit důvěru kupujících v kvalitu prodávaných výrobků pomocí nezávislého hodnocení. Např. na znamená 10% zlepšení hodnocení prodejce průměrně nárůst ceny o 0.44%.

19 Při asymetrické informaci mohou prodávající cenově diskriminovat mezi skupinami zákazníků Pokud má část kupujících úplné informace o kvalitě a část kupujících má informace omezené, může prodávající aplikovat cenovou diskriminaci. Považuje-li část kupujících dva identické výrobky za výrobky z odlišnou kvalitou, může firma za jeden z výrobků požadovat vyšší cenu. Firma nebude požadovat vyšší cenu za oba výrobky, protože pak by ztratila zákazníky, kteří vědí, že výrobky jsou identické. Na tomto principu jsou postaveny např. privátní značky velkých supermarketů.

20 Při asymetrické informaci mohou prodávající cenově diskriminovat mezi skupinami zákazníků La Cafetiere, liber Tesco, 7.99 liber

21 Asymetrická informace Nepříznivý výběr Morální hazard Kombinace problémů

22 Druhým studovaným typem asymetrické informace je problém morálního hazardu Problém morálního hazardu nastává tam, kde informovanější strana zneužívá asymetrii informace k činnosti, která méně informovanou stranu poškozuje. Příkladem může být zaměstnanec, který se v pracovní době věnuje soukromým činnostem, nebo pojištěnec, který záměrně vyhledává rizikové aktivity. Méně informovaná strana se snaží tento problém eliminovat optimálně navrženou smlouvou, která musí pro informovanější stranu přinášet dostatečnou motivaci pro správné chování a zároveň pro ni nesmí znamenat příliš velké riziko. Tuto problematiku si objasníme na tzv. modelu nájemce - zmocněnce (principal - agent model).

23 V modelu nájemce a zmocněnce spolu interagují dvě strany, jejichž vztah je smluvně upraven Předpokládáme, že nájemce Norbert vlastní firmu a najímá si zmocněnce Zdeňka, aby vykonnával jistou aktivitu a, která zvyšuje zisk firmy π. Tento zisk kromě aktivity Zdeňka závisí i na náhodné složce θ, kterou ani Zdeněk ani Norbert nemohou nijak ovlivnit. Platí tedy π = π(a, θ). Za svou aktivitu dostává Zdeněk odměnu, která může a nemusí záviset na výši této aktivity či na konečném zisku firmy. Tato odměna je zakotvena ve smlouvě, kterou mezi sebou Norbert a Zdeněk uzavřou.

24 Odměna zmocněnce a čistý zisk nájemce závisí na typu uzavřené smlouvy Při smlouvě s fixní odměnou platí Norbert Zdeňkovi vždy konstantní částku F a jeho čistý zisk je pak π(a, θ) F. Při smlouvě s fixním nájmem platí Zdeněk Norbertovi vždy konstantní částku F a jeho čistý zisk je pak π(a, θ) F. Při nájemní smlouvě platí Norbert Zdeňovi částku proporcionální výši jeho aktitivity w a a jeho čistý zisk je pak π(a, θ) w a. Při podmíněné smlouvě platí Norbert Zdeňovi částku závisející na náhodné složce p(θ) a jeho čistý zisk je pak π(a, θ) p(θ). Při sdílené smlouvě platí Norbert Zdeňovi částku proporcionální konečnému zisku α π(a, θ) a jeho čistý zisk je pak (1 α) π(a, θ).

25 Nájemce a zmocněnec by měli optimálně uvzavírat smlouvu, která přináší nejefektivnější výsledek Zvolený typ smlouvy závisí na konkrétní situaci, tedy jakou odměnu je možné realizovat a jaké uspořádání je efektivnější. Efektivní smlouva je taková, kdy ani jedna strana nemůže její změnou nic získat, aniž by druhá strana byla poškozena. Smlouva může být efektivní z hlediska produkce - v takovém případě je součet odměny zmocněnce a čistého zisku nájemce maximalizován. Smlouva také může být efektivní z hlediska rozložení rizika - v takovém případě nejmenší riziko nese ta strana, která je k němu nejvíce averzní.

26 Míra efektivity smlouvy, které lze dosáhnout, závisí na asymetrii informace a nejistotě Pokud mají obě strany úplnou informaci, lze uzavřít efektivní smlouvu jakýmkoli způsobem: nájemce zkontroluje, zda zmocněnec vykonal svou práci a vyplatí mu určenou odměnu. Pokud má zmocněnec více informace než nájemce, ale neexistuje žádná náhodná složka ovlivňující výsledek, je třeba navrhnout smlouvu tak, aby motivovala zmocněnce k čestnému chování a eliminovala tak morální hazard (čímž je dosaženo produkční efektivity). Pokud má zmocněnec více informace než nájmce a navíc existuje náhodná složka ovlivňující výsledek, je třeba nalézt kompromis mezi produkční efektivitou a efektivním rozložením rizika, které většinou nelze maximalizovat zároveň.

27 Efektivní smlouva musí být dostatečně motivační a musí obsahovat kompatabilní pobídky Efektivní smlouva, navrhovaná nájemcem zmocněnci, musí splňovat dvě hlavní podmínky. 1. Musí poskytovat dostatečnou odměnu, aby zmocněnec byl ochoten vyvíjet nějakou aktivitu. 2. Musí obsahovat kompatabilní pobídky, které zajistí, aby měl nájemce zájem maximalizovat celkový zisk spíše než aby oportunisticky zvyšoval pouze svou odměnu. Nezaručuje-li smlouva kompatabilní pobídky, je jediným způsobem, jak zajistit efektivitu smlouvy, neustálý dozor nájemce nad zmocněncem.

28 Efektivitu plynoucí z různých druhů smluv si ukážeme na příkladu Efektivitu různých typů smluv si ukážeme na příkladu, kde nájemce Norbert vlastní cukrárnu a zmocněnec Zdeněk v ní pracuje (vyrábí dorty a prodává je). Zdeňkovu aktivitu a budeme měřit jako množství prodaných dortů a budeme předpokládat, že zisk je roven π(a) = R(a) 12a, kde R(a) jsou příjmy z prodeje. Zatím tedy nepředpokládáme žádnou náhodnou složku a tedy žádné riziko. Zabýváme se tedy zatím pouze produkční efektivitou a ukážeme si, jak jí lze dosáhnout při různých typech kontraktů.

29 Smlouva s fixním nájmem je efektivní a nedává prostor pro vznik morálního hazardu Pokud Norbert Zdeňovi nabídne smlouvu s fixním nájmem ve výši F, bude maximalizace Zdeňova zisku π(a) F ekvivaletní s maximalizací celkového společného zisku π(a) F + F = π(a). Taková smlouva tedy zaručuje kompatabilní pobídky, a je dostatečně motivační, pokud je Zdeňkův maximální zisk π(a) F kladný. Tento zisk bude kladný při dostatečně vysoké poptávce a dostatečně nízkém nájmu F. V takovém případě bude smlouva efektivní v případě symetrické i asymetrické informace. Morální hazard nevzniká, protože jediná informace, kterou Norbert potřebuje, je výše nájmu F, a tu pozoruje.

30 Smlouva s fixním nájmem je efektivní a nedává prostor pro vznik morálního hazardu Celkový zisk Příjmy a náklady D MC Zisk F - Norbertův zisk Zdeňkův zisk 4 MR a, počet dortů a, počet dortů

31 Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní a dává prostor pro vznik morálního hazardu Norbert může také nabídnout Zdeňkovi smlouvu, kdy mu za každou jednotku aktivity a (každý vyrobený a prodaný dort) zaplatí jistou částku w. Jelikož Zdeňkovy náklady na jednu jednotu a jsou rovny 12, bude jeho čistá odměna w 12. Norbertův čistý zisk bude pak π(a) = R(a) w a. Jestliže w = 12, pak veškerý zisk připadá Norbertovi. V takovém případě ale nemá Zdeněk žádnou motivaci vyvíjet aktitivu. Pokud má Norbert úplnou informaci o příjmech, ví, jaká je optimální míra produkce, a může na Zdeňka dohlédnout, aby tuto míru produkoval. Nemá-li Norbert úplnou informaci, může Zdeněk o příjmech lhát a část z nich odvádět pro sebe - vzniká tak morální hazard.

32 Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní a dává prostor pro vznik morálního hazardu Je-li w > 12, je Zdeněk smlouvou motivován vyrábět velké množství dortů. Norbertův zisk π(a) = R(a) w a je však při takovýchto vyšších nákladech maximalizován pro nižší množství dortů a. Má-li tedy Norbert úplnou informaci, může na Zdeňka dohlédnout, aby vyprodukoval toto nižší optimální množství dortů - produkce je v tomto případě neefektivní, neboť celkový zisk není maximalizován. Nemá-li Norbert úplnou informaci, může Zdeněk opět lhát o příjmech, část jich odvádět pro sebe a navíc produkovat příliš velké množštví dortů, než je optimální - výroba je tedy neefektivní a vzniká morální hazard.

33 Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní a dává prostor pro vznik morálního hazardu D Celkový zisk 18 MC (w >12) Příjmy a náklady MC (w=12) MR Zisk Norbertův zisk Zdeňkův zisk a, počet dortů a, počet dortů

34 Smlouva o podílu na zisku je efektivní pouze v případě úplné informace Dalším možným druhem odměny, který může Norbert Zdeňkovi nabídnout, je podíl na zisku. Taková smlouva je dostatečně motivující, protože zisk v optimu je kladný, a navíc obsahuje kompatabilní pobídku, protože pouze maximalizací celkového zisku Zdeněk maximalizuje i svůj podíl. Tato smlouva je nicméně efektivní pouze pokud má Norbert úplnou informaci o příjmech a výdajích. Pokud Norbert tuto informaci nemá a určení podílu závisí na tom, jaké příjmy a výdaje Zdeněk reportuje, může Zdeněk uvádět nižší příjmy a vyšší výdaje, přiznávat nižší množství produkovaných dortů a rozdíl mezi tím, co reportuje, a skutečností, odvádět sám pro sebe - vzniká tak morální hazard.

35 Příklad ukazuje, že různé druhy smluv vykazují různou míru efektivity a morálního hazardu Úplná informace Asymetrická informace Smlouva Efektivita Efektivita Morální hazard Fixní nájem ANO ANO NE Odměna w w = 12 NE NE ANO w > 12 NE NE ANO Podíl na zisku ANO NE ANO Z tabulky vyplývá, že nejefektivnější smlouvou je taková, kdy zmocněnec odvádí fixní nájem. Naopak nejméně efektivní smlouva je taková, kdy je zmocněnec placen za výši aktivity.

36 Výzkum potvrzuje, že různé druhy smluv vykazují různou míru efektivity a morálního hazardu Foster a Rosenzweig studovali, jak snaha Filipínských farmářů závisí na druhu smlouvy o užívaném pozemku. Ukázali, že BMI farmářů platících fixní nájem se při stejném příjmů kalorií snižoval o 10-13% více v porovnání s jinými druhy smluv, což interpretovali jako zvýšenou snahu při práci na poli.

37 Jestliže zisk nájemce ovlivňuje také náhodná složka, komplikuje celý model míra rizika Je-li přítomna náhodná složka, je třeba při vyhodnocování efektivity smlouvy vzít v potaz i rozložení rizika mezi obě strany. Většinou není možné dosáhnout optimální efektivity produkce zároveň s optimálním rozložením rizika. Zvýšení efektivity produkce většinou znamená zvýšení míry rizika a naopak. Optimální smlouva pak musí představovat kompromis mezi oběma složkami. Příkladem takové situace například může být situace, kdy je třeba najmout experta na vyřešení problému s riskantním výsledkem.

38 Problém optimalizace produkce i rozložení rizika si předvedeme na příkladu Pro ilustraci problému morálního hazardu za přítomnosti nejistoty budeme uvažovat situaci, kdy nájemce Norbert se soudí o odškodnění za úraz a najme si zmocněnce Zdeňka jako svého právníka. Výše odškodnění π závisí na míře snahy a, se kterou se Zdeněk na soudní jednání připraví, ale také na náhodné složce θ, která představuje například aktuální náladu daného soudce a jeho celkový názor na spravedlivou výši odškodnění. Platí tedy π = π(a, θ). Jelikož Norbert nezná ani hodnotu θ ani míru Zdeňkovy snahy a, nikdy se nedozví, zda soud prohrál či vyhrál díky Zdeňkovi nebo díky shovívavému soudci.

39 Fixní plat není bez dozoru efektivní ani z hlediska produkce ani z hlediska rozložení rizika Pokud Norbert platí Zdeňkovi fixní plat F, není Zdeněk nijak motivován zvýšit svou snahu a věnovat případu dostatečné množství práce, zejména pokud na něj Norbert nemůže dohlížet. Navíc v takovém případě nese Norbert veškeré riziko, protože jeho zisk π(a, θ) F je nejistý, zatímco Zdeňkova výplata F je jistá. Jestliže tedy Norbert nemůže na Zdeňka dohlížet a navíc má Norbert k riziku větší averzi než Zdeněk, nebude takováto smlouva efektivní ani z hlediska produkce, ani z hlediska rozložení rizika. Taková situace nastává zejména, je-li Norbert pouze drobný klient Zdeňkovy velké právnické kanceláře.

40 Hodinová mzda také není efektivní ani z hlediska produkce ani z hlediska rozložení rizika Pokud Norbert platí Zdeňkoli hodinovou mzdu w a zároveň nemůže ověřit, kolik hodin Zdeněk skutečně pracoval, bude smlouva vytvářet morální hazard - Zdeněk může účtovat vyšší počet hodin, než skutečně odpracuje. Navíc i zde nese Norbert veškeré riziko, protože jeho zisk π(a, θ) w a je nejistý, zatímco Zdeňkova výplata w a je jistá. Takováto smlouva tedy opět nebude efektivní ani z hlediska produkce, ani z hlediska rozložení rizika.

41 Podíl na vysouzené částce nemusí být efektivní z hlediska produkce, může být efektivní vzhledem k riziku Norbert může také Zdeňkovi nabídnout odměnu ve formě podílu na vysouzené částce. Zdeňkova výplata tak bude α π(a, θ) a Norbertův zisk bude (1 α) π(a, θ). Ani v takovémto případě nemusí být smlouva efektivní z hlediska produkce, protože Zdeněk nese veškeré náklady (čas, který by mohl věnovat ostatním případům) a pouze část zisku. Tato smlouva může a nemusí být efektivní z hlediska rozložení rizika, neboť míra rizika pro obě strany závisí na velikosti podílu α (čím vyšší α, tím vyšší riziko), a lze ho proto volit tak, aby strana, která je k riziku averznější, ho nesla méně.

42 Optimální kontrakt je často kompromisem a závisí na konkrétních okolnostech Volba optimálního kontraktu závisí na přístupu obou stran k riziku, na výši tohoto rizika, na možnosti kontroly práce zmocněnce a na dalších faktorech. Právnící často pracují za fixní poplatek v případě jednoduchých úkonů s nízkým rizikem (např. sepisování žádostí o rozvod dohodou), u kterých klient snadno posoudí kvalitu odvedené práce. Při složitějších výkonech s riskantnějším výsledkem se většinou používá hodinová mzda. Při žádostech o odškodnění (za úraz, pomluvu apod.) je standardní odměnou podíl na vysouzené částce, na který přistupují zejména právníci zastupující více klientů a mající tak možnost riziko diverzifikovat.

43 Problém morálního hazardu lze omezit pomocí dohledu nad zmocněnci Problém morálního hazardu je přítomen v každé firmě, která nemůže dostatečně dobře kontrolovat, jak dlouho a jak intenzivně její zaměstnanci pracují. Tento problém lze vyřešit zavedením systému kontroly zaměstnanců, pokud náklady na takovou kontrolu převyšují možný zisk plynoucí z omezení morálního hazardu. V USA přibližně 2/3 firem kontroluje své zaměstnance pomocí nahrávání telefonních hovorů, kontroly ů i přístupu na internet. 25% firem, které kontroly používají, o tom své zaměstnance neinformuje. Přehnaná kontrola může mít ovšem i kontraproduktivní efekt - snižuje morálku zaměstnanců a tím i jejich pracovní motivaci.

44 Přílišná kontrola zaměstnanců může snižovat efektivitu a být tak kontraprodkuktivní V 70. letech 20. století dal hlavní manažer firmy Northwest Airlines odstranit dveře kabinek pánských záchodů s odůvodněním, že si v nich zaměstnanci čtou v pracovní době noviny. Když byly v 80. letech dveře zpět instalovány, vzrostla produktivita celé firmy.

45 Asymetrická informace Nepříznivý výběr Morální hazard Kombinace problémů

46 Oba problémy plynoucí z asymetrické informace se mohou kombinovat V mnoha situacích se problém morálního hazardu kombinuje s problémem nepříznivého výběru. Typickým příkladem jsou trhy s půjčkami, zejména s půjčkami pro klienty se špatnou kreditní historií (tzv. subprime půjčky a hypotéky v USA). Problém morálního hazardu spočívá v tom, že klienti, jimž je půjčka nebo hypotéka poskytnuta, se mohou rozhodnout jí nesplácet. Problém nepříznivého výběru spočívá v tom, že právě klienti žádající o takovouto půjčku či hypotéku mají daleko větší pravděpodobnost neschopnosti splácení. Úspěšnost firem poskytujících takovéto půjčky závisí na jejich schopnosti předcházet problémům spjatým s morálním hazardem a s nepříznivým výběrem.

47 Některé trhy které přijímají opatření omezující problémy dané asymetrickou informací Podle studie analyzující subprime trh s půjčkami na nákup automobilu je průměrná půjčka ve výši USD a financuje nákup automobilu z 90%. Klienti jsou rozděleni do několika kategorií podle výše rizika nesplácení úvěru a ti nejrizikovější klienti dostávají nejmenší půjčky (tedy mají nejvyšší spoluúčast na financování automobilu). Tím se redukuje problém nepříznivého výběru i morálního hazardu, i přesto je však riziko nesplacení úvěru velmi vysoké. Společnosti poskytující půjčky si toto riziko kompenzují pomocí velmi vysokých fixních úroků ve výši 25-30% ročně. Vzhledem k přijatým opatřením nebyl tento trh výrazněji zasažen finanční krizí.

48 Jinde se tyto problémy omezovat nedaří a to může mít velmi závažné důsledky Oproti tomu na trhu se subprime hypotékami byla před rokem 2007 v 69% případů spoluúčast klientů na financování nulová. Mnoho hypotečních společností si neověřovalo kreditní historii svých klientů, z nichž až šestina měla za sebou dva a více nesplacených úvěrů. Velká část hypoték byla poskytnuta spekulantům s nemovitosti, jejichž ztráta při nesplaceném úvěru je nižší než v případě skutečného obyvatele domu, a proto je u nich vyšší morální hazard. Požadované úroky byly zejména z počátku velmi nízké a když se postupně zvyšovaly, řada klientů je nezvládala splácet. Důsledkem finanční krize se celý tento sektor prakticky zhroutil.

49 V této přednášce jsme si vysvětlili, jaké jsou problémy asymetrické informace Ukázali jsme si dva druhy problémů plynoucí z asymetrické informace - nepříznivý výběr a morální hazard. Vysvětlili jsme si, že v obou případech dochází na trhu k distorzím - produkce není optimální a/nebo není optimální rozložení rizika. Ukázali jsme si i případy, kdy se oba problémy na trhu kombinují, a jaké to může mít důsledky, pokud trh nezavede mechanismy, které by tyto problémy zmírňovaly.

50 Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet a procvičovat :) Na cvičení dokončíme příklady týkající se dnešní i minulých dvou přednášek. Ukážeme si také vzorové zadání zkoušky. Zkouška v předtermínu se bude konat v 16:15 v místnosti 343. Další zkoušky se budou konat v týdnech a (bude upřesněno později).