Přednáška #6. Základy mikroekonomie MONOPOL

Transkript

1 Přednáška #6 Základy mikroekonomie MONOPOL

2 V minulých přednáškách jsme analyzovali režim dokonalé konkurence V režimu dokonalé konkurence jsou firmy cenovými příjemci a volí optimální produkci tak, aby maximalizovaly své zisky. Firmy vyrábí pouze v situaci, kdy jejich zisk alespoň vyrovnává ztrátu danou fixními náklady, v dlouhodobém horizontu pak v situaci, kdy nemají žádné ztráty. V dlouhodobém horizontu je křivka nabídky firmy rovna křivce mezních nákladů tam, kde je tato křivka nad křivkou průměrných nákladů. Křivky nabídky jednotlivých firem se sčítají, výsledná křivka nabídky je při nekonečném množství firem horizontální a konstantně rovna tržní ceně.

3 Ukázali jsme si, že režim dokonalé konkurence maximalizuje blahobyt Definovali jsme přebytek spotřebitele CS jako rozdíl mezi cenou, kterou by spotřebitel bych ochoten zaplatit, a skutečnou cenou. Definovali jsme přebytek výrobce PS jako rozdíl mezi cenou, za kterou by výrobce bych ochoten vyrábět, a skutečnou cenou. Ukázali jsme si, že přebytek spotřebitele se rovná ploše pod křivkou poptávky a nad přímkou danou cenou, a že přebytek výrobce se rovná ploše nad křivkou nabídky a pod přímkou danou cenou. Celkový blahobyt W jsme definovali jako W=CS+PS a ukázali jsme si, že je v režimu dokonalé konkurence maximalizován.

4 V dnešní přednášce si vysvětlíme, co je to monopol a jak se liší od dokonalé konkurence V této přednášce se budeme zabývat zcela opačným způsobem tržního uspořádání, a to je monopol. Ukážeme si, jakým způsobem monopolista maximalizuje svůj zisk. Vysvětlíme se, co je tržní síla monopolu a na čem závisí. Budeme analyzovat dopad monopolu na celkový blahobyt a budeme diskutovat roli vládních opatření při podpoře či regulaci monopolu. Definujeme si různé stupně cenové diskriminace.

5 Monopol a maximalizace zisku Tržní síla Vliv monopolu na blahobyt Monopol a vládní opatření Cenová diskriminace

6 Monopol jako tržní uspořádání je opačný protipól režimu dokonalé konkurence Při monopolistickém uspořádání na trhu existuje pouze jediná firma (monopol), a pro zboží, které nabízí, neexistuje blízký substitut. Poptávka, které monopol čelí, je celková tržní poptávka (nikoli reziduální poptávka). Nabídka monopolu je celková tržná nabídka. Monopol není cenový příjemce. Monopol nemá konkurenci a proto může produkovat i pokud zvýší cenu (i když produkce je nižší). Monopol může požadovat cenu vyšší, než jsou jeho marginální náklady, a proto dosahuje kladného zisku.

7 Monopol je tržní uspořádání známé a využívané již v dávné historii Egyptští faraonové měli monopol na prodej potravin.

8 Monopol je tržní uspořádání známé a využívané již v dávné historii Řecký filozof Thales získal monopol na lisy olivového oleje.

9 Cílem monopolu (stejně jako v každém tržním režimu) je maximalizace zisku Zisk monopolu π je opět definován jako rozdíl mezi příjmy (revenues - R) a náklady (costs - C) a závisí na množství výstupu, které firma produkuje Q: π(q) = R(Q) C(Q). O optimální produkci se monopol rozhoduje ve dvou krocích: 1. Jaká úroveň produkce maximalizuje zisk firmy? 2. Je při této úrovni optimální produkovat či zastavit výrobu? Monopol tedy maximalizuje svůj zisk (při tržních podmínkách daných poptávkou) a pokud tento maximální zisk alespoň snižuje nezbytné náklady, pak produkuje optimální množství výstupu.

10 Při optimální nenulové produkci se mezní náklady rovnají mezním příjmům Nutná podmínka pro to, aby byla produkce Q optimální: dπ(q ) dq = dr(q ) dq dc(q ) dq = 0. Označíme-li mezní příjmy (marginal revenues) MR = mezní náklady (marginal costs) MC =, máme podmínku MR(Q ) = MC(Q ). Tato podmínka je stejná jako v případě režimu dokonalé konkurence, zásadně se však liší to, jak vypadá křivka mezních příjmů. a

11 Při určení mezních příjmů je třeba brát v potaz vztah mezi produkcí a cenou danou křivkou poptávky Příjmy monopolu definujeme jako prodané množství násobené cenou zboží: R(Q) = pq. Jelikož monopol čelí celkové tržní poptávce, není cenovým příjemcem a jeho rozhodnutí o produkci mění také cenu, za kterou zboží prodá. Cena je tedy funkcí produkovaného množství: p = p(q). Příjmy monopolu tedy můžeme vyjádřit jako a mezní příjmy pak R(Q) = p(q)q MR = dr dp(q) = p(q) + dq dq Q.

12 Mezní příjmy monopolu můžeme vyjádřit v závislosti na elasticitě poptávky Elasticitu poptávky definujeme jako percentuální změnu produkovaného množství při percentuální změně ceny: ε = dq dp p Q. Mezní příjmy můžeme vyjádřit pomocí elasticity: MR = p + dp dp Q Q = p 1 + dq dq p = p ε.

13 Mezní příjmy monopolu můžeme vyjádřit v závislosti na elasticitě poptávky Výraz MR = p 1 + můžeme srovnat s režimem dokonalé konkurence, kde MR = p. Vidíme tak, že pro dokonale elastickou poptávku (ε ) se monopol musí chovat jako firma v konkurenčním prostředí. Zároveň vidíme, že pro neelastickou poptávku ( 1 < ε < 0) budou mezní příjmy záporné, proto se nikdy nemohou rovnat mezním nákladům. Vyplývá z toho, že optimální produkce monopolu nemůže nikdy ležet tam, kde je křivka poptávky neelastická.

14 Monopol může svůj zisk maximalizovat vzhledem k množství i vzhledem k ceně Podmínka, že mezní náklady firmy se musí rovnat v optimu jejím mezním příjmům, platí v každém tržním uspořádání. Zatímco firma v režimu dokonalé konkurence nemůže ovlivnit cenu, monopol svým rozhodnutím o optimální produkci ovlivňuje i cenu, za kterou bude zboží prodávat - bude to cena daná při daném množství křivkou poptávky. Vzhledem ke vztahu mezi množstvím a cenou (danému poptávkou), může monopol maximalizovat svůj zisk buď vzhledem k množství nebo vzhledem k ceně.

15 Monopol může svůj zisk maximalizovat vzhledem k množství i vzhledem k ceně Následující úlohy jsou tedy ekvivalentní: max π(p) max Při naší definici zisku to odpovídá max p Q(p) C (Q(p)) max π(q) p(q) Q C(Q). Zvolí-li firma vyšší cenu, prodá nižší množství a naopak. K maximalizaci zisku pak dochází v bodě, kdy zvýšení ceny právě kompenzuje snížení množství.

16 Při lineární poptávce je křivka mezních nákladů též lineární a s dvojnásobným sklonem Uvažujeme-li lineární poptávku, je její rovnice dána výrazem p = a bq, kde a a b jsou libovolné kladné parametry. Příjmy monopolu jsou pak definovány jako a mezní příjmy tedy jako R = pq = aq bq MR = a 2bQ. Křivka mezních příjmů má tedy dvojnásobný sklon než křivka poptávky, protíná osu p v hodnotě a (stejně jako křivka poptávky) a osu Q v hodnotě a/2b.

17 Při lineární poptávce je křivka mezních nákladů též lineární a s dvojnásobným sklonem a p D=a-bQ MR=a-2bQ a/2b Q a/b

18 Graficky můžeme optimální produkci monopolu znázornit pomocí křivek mezních příjmů a nákladů Vzhledem k platnosti podmínky MC(Q ) = MR(Q ) je optimální produkce monopolu Q v bodě průsečíku křivek mezních nákladů a mezních příjmů. Odpovídající cenu lze pak odečíst z křivky poptávky jako p(q ).

19 Graficky můžeme optimální produkci monopolu znázornit pomocí křivek mezních příjmů a nákladů p Cena stanovená monopolem MC p* MR D Q* Produkované množství Q

20 Pro nenulovou produkci musí být příjmy v optimu vyšší než variabilní náklady V optimálním rešení Q musí být zisk firmy větší než ztráta daná fixními náklady (které firma musí platit, i když neprodukuje): π(q ) = R(Q ) C(Q ) F, kde F jsou nezbytné fixní náklady. Platí tedy: R(Q ) C(Q ) F = VC(Q ), kde VC(Q) jsou variabilní náklady.

21 Pro nenulovou produkci musí být příjmy v optimu vyšší než variabilní náklady Jelikož a R(Q ) = p(q )Q VC(Q ) = VC(Q ) Q Q = AVC(Q )Q, je podmínka R(Q ) VC(Q ) ekvivalentí podmínce p(q ) AVC(Q ). V dlouhodobém horizontu, kde jsou nulové fixní náklady, pak platí, že monopol produkuje, pokud je optimální cena vyšší než průměrné náklady: p(q ) AC(Q ).

22 Graficky můžeme zisk monopolu znázornit pomocí křivek nákladů a křivky mezních příjmů Zisk firmy můžeme zapsat jako π(q) = pq C(Q) Q = pq AC(Q)Q Q = (p AC(Q)) Q. Zisk v optimu je tedy roven ploše obdélníku, jehož jedna strana má délku optimální produkce Q a druhá strana má délku rozdílu mezi cenou stanovenou monopolem a křivkou průměrných nákladů v optimu (p AC(Q )). Toto optimum je dané průsečíkem křivky mezních nákladů a křivky mezních příjmů.

23 Graficky můžeme zisk monopolu znázornit pomocí křivek nákladů a křivky mezních příjmů p MC p* AC Zisk AVC MR D Q* Q

24 Monopol a maximalizace zisku Tržní síla Vliv monopolu na blahobyt Monopol a vládní opatření Cenová diskriminace

25 Monopol má tržní sílu, protože není cenovým příjemcem, a proto dosahuje nenulových zisků Na minulých přednáškách jsme si ukázali, že v režimu dokonalé konkurence je cena vždy rovna mezním nákladům a zároveň i průměrným nákladům, a proto firmy v tomto režimu dosahují nulového zisku. Monopol je schopen nastavit cenu tak, aby byla vyšší než jeho mezní náklady a dosahuje tak kladných zisků. Míru schopnosti určit cenu tak, aby byla vyšší než mezní náklady, nazýváme tržní síla. Tržní síla monopolu závisí na tvaru poptávky a její elasticitě.

26 Monopol využívá tržní sílu k tvorbě ceny přirážkou, jejíž velikost závisí na elasticitě poptávky Z podmínky MR = MC a vztahu MR = p 1 + můžeme vyjádřit p = MC. Říkáme, že monopol tvoří cenu přirážkou. Jelikož optimální produkce monopolu je vždy tam, kde ε < 1, je tato přirážka vždy větší než 1. Při dokonale elastické poptávce (ε ) se tržní síla monopolu vytrácí a cena je stejná jako v režimu dokonalé konkurence: p = MC.

27 Pro monopol není optimální nastavit cenu tak, aby odpovídala neelastické části poptávky V roce 2005 se cena lístku tramvaje v San Franciscu zvedla z 3USD na 5USD (o 67%). Následoval nárůst příjmů z provozu tramvají o 23% (při zachování počtu linek). To znamená, že původní cena musela odpovídat neelastické části křivky poptávky, dané velkým množstvím turistů, kteří tramvaje využívají jako atrakci.

28 Pomocí elasticity definujeme též tzv. Lernerův index, měřící tržní sílu monopolu Lernerův index definujeme jako relativní rozdíl mezi cenou a mezními náklady, vztažený k ceně: LI = p MC p = 1 ε. Pro firmu maximalizující zisk (tedy takovou, že ε < 1 platí, že Lernerův index nabývá hodnot 0 až 1. Čím vyšší hodnota, tím větší tržní síla. Monopoly čelící poptávce s pouze mírně elastickou poptávkou mají Lernerův index blízký 1 a velkou tržní sílu.

29 Pomocí elasticity definujeme též tzv. Lernerův index, měřící tržní sílu monopolu Lernerův index = 0.72 Lernerův index = 0.72 Lernerův index = 0.53

30 Tržní síla monopolu vychází z jedinečnosti zboží, které nabízí Znamená-li menší elasticita větší tržní sílu, je postaveni monopolu silnější pokud jsou jeho výrobky obtížně substituovatelné, případně pokud za ně nelze nalézt náhradu alespoň v dané lokalitě působení. Tržní síla monopolu je oslabena pokud: jsou na trh uvedeny produkty podobné tomu, které monopol vyrábí (substituty), na trh vstoupí více firem, firmy s podobnými službami působí blíže původnímu monopolu.

31 Monopolní postavení firmy může být nahrazeno konkurencí V roce 1979 měla USPS monopol na doručování balíků přes noc. V současné době činí její podíl na tomto trhu 4%.

32 Monopol a maximalizace zisku Tržní síla Vliv monopolu na blahobyt Monopol a vládní opatření Cenová diskriminace

33 Monopol oproti dokonalé konkurenci vytváří umrtvenou ztrátu a snižuje celkový blahobyt Firma s monopolním postavením stanovuje cenu vyšší než jsou její mezní náklady. Objem produkce je v takovém případě nižší, než by byl v režimu dokonalé konkurence. Monopol tak prodává nižší množství, ale za vyšší cenu - jelikož je to jeho optimální rozhodnutí, musí vyšší cena vyrovnat ztrátu danou nižší produkcí. Přebytek výrobce se tak zvyšuje. Zároveň vyšší cena a nižší produkce snižuje přebytek spotřebitele. Snížení přebytku spotřebitele není kompenzováno zvýšením přebytku výrobce - monopol vede k umrtvené ztrátě.

34 Monopol oproti dokonalé konkurenci vytváří umrtvenou ztrátu a snižuje celkový blahobyt p p M p K A B Rovnováha při monopolu MC D Rovnováha při dokonalé konkurenci E C MR D Q M Q K Q (konkurence) (monopol) Změna CS A+B+D A CS=-B-D PS C+E C+B PS=B-E W=CS+PS A+B+C+D+E A+B+C W=-D-E=DWL

35 Monopol a maximalizace zisku Tržní síla Vliv monopolu na blahobyt Monopol a vládní opatření Cenová diskriminace

36 Monopoly vznikají přirozeně díky výhodám v oblasti nákladů Monopoly mohou vznikat přirozeně nebo na základě vládních opatření. Monopol vzniká například v situaci, kdy jedna firma plně kontroluje některý z faktorů nezbytných pro produkci či má technologickou nebo organizační výhodu oproti ostatním. Přirozený monopol vzniká, pokud je jedna firma schopna vyrobit veškerou tržní produkci za nižší náklady, než za kolik by ho vyrobilo několik různých firem: C(Q) < C(q ) + C(q ) + + C(q ), kde Q = q + q + + q.

37 Vláda může podpořit vznik monopolu pomocí omezení vstupu na trh či udělováním patentů Omezuje-li vláda vstup firem na trh (například udělováním licencí), podporuje tak monopolní postavení u již fungujících firem. Zisk daný monopolním postavením těchto firem může vláda vytěžit ve formě renty (například poplatku za udělení licence). Vláda může také firmám udělovat patenty, které jim zaručují monopolní postavení při prodeji určitého produktu po pevně danou omezenou dobu. Zisk daný monopolním postavením firem vlastnících patenty je odměnou a motivací pro vývoj nových technologií a postupů.

38 Omezením volného vstupu na trh podporuje vláda monopolní postavení již existujících firem Ztěžuje-li vláda získání licence, omezuje volnou soutěž a podporuje monopol.

39 Udělením patentu a tak i posílením monopolního postavení motivuje vláda výzkum nových technologií Na vývoji botulotoxinu k terapeutickým účelům pracoval dr. Alan Scott od 60. let 20. století. V roce 2002 bylo v USA scháleno využívat tuto látku ke kosmetickým účelům a během následujících dvou let počet injekcí vzrostl o 166%. Veškerý zisk z prodeje botulotoxinu připadá díky patentu firmě Allergan, Inc., pro kterou doktor Scott tuto látku vyvinul.

40 Autorská práva jsou určitým druhem patentu, jehož respektování může být obtížně kontrolovatelné Z krátkodobého hlediska nemusí mít nerespektování autorských práv závažné důsledky (stahují-li ilegálně pouze uživatelé, kteří by si produkt jinak vůbec nepořídili). Z dlouhodobého hlediska však může zeslabovat motivaci tvůrců.

41 Vláda může svou intervencí také snížit tržní sílu monopolu Stanoví-li vláda maximální cenu, za kterou může monopol prodávat, omezí trží sílu monopolu a chrání spotřebitele. Stanovením maximální ceny je regulována křivka poptávky a tím i křivka mezních příjmů firmy. Cenu je třeba nastavit tak, aby se rovnala ceně stanovené v režimu dokonalé konkurence a tedy aby regulovaná křivka mezních příjmů protla křivku mezních nákladů v daném bodě rovnováhy.

42 Stanovením maximální ceny může vládat snížit tržní sílu monopolu a zvýšit blahobyt p p M p R A B Rovnováha bez regulace MC D Rovnováha při regulaci E C MR MR R D R D Q M Q R Q (bez regulace) (s regulací) Změna CS A A+B+D CS=B+D PS C+B C+E PS=E-B W=CS+PS A+B+C A+B+C+D+E W=D+E

43 Monopol a maximalizace zisku Tržní síla Vliv monopolu na blahobyt Monopol a vládní opatření Cenová diskriminace

44 Monopol může svou tržní sílu využít též k cenové diskriminaci mezi spotřebiteli Monopol provozuje svou činnost na neefektivní úrovni produkce a sníženou produkci si vynahrazuje zvýšenou cenou. Nepokrývá tak poptávku zákazníků, kteří tuto zvýšenou cenou nejsou ochotni zaplatit. Pokud by mohl monopolista prodávat výrobky za různé ceny, mohl zákazníkům s vyšší ochotou platit účtovat původní vysokou cenu a těm ostatním cenu nižší. Tím by mohl zvýšit úroveň produkce a pokrýt tak i zbývající poptávku. V takovém případě mluvíme o cenové diskriminaci. Rozeznáváme tři stupně cenové diskriminace.

45 Při cenové diskriminaci prvního stupně každý spotřebitel platí různou cenu Cenová diskriminace privního stupně znamená, že monopol prodává své produkty za různé ceny, lišící se od osoby k osobě. Každý zákazník platí maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit - cena splývá s křivkou poptávky. Na takovém trhu se nevytváří žádný spotřebitelský přebytek, veškerý přebytek připadá producentovi. Úroveň produkce je na optimální úrovni a celkový blahobyt je maximalizován.

46 Při cenové diskriminaci druhého stupně závisí cena na prodávaném množství Cenová diskriminace druhého stupně znamená, že cena za jednotku produkce není konstantní, ale záleží na velikosti nákupu. Tato forma cenové diskriminace je běžně používána v oblasti veřejných služeb (viz například cena elektřiny). V tomto uspořádání největší kupec čelí nejnižší ceně, která se rovná mezním nákladům

47 Při cenové diskriminaci třetího stupně platí různé skupiny spotřebitelů různé ceny Cenová diskriminace třetího stupně je uspořádání, kdy monopol identifikuje několik různých skupin spotřebitelů a svůj výrobek prodává každé skupině za jinou cenu. Příkladem mohou být studentské či důchodcovské slevy. Monopol se rozhoduje, jaké množství prodat jaké skupině a za jakou cenu. Zisk monopolu je součtem zisku z prodeje všem skupinám a jeho náklady jsou náklady na produkci celkového prodaného množství.

48 Při cenové diskriminaci třetího stupně platí různé skupiny spotřebitelů různé ceny Příkladem optimalizačního problému monopolu v případě dvou skupin je max p (Q )Q + p (Q )Q C(Q + Q ) To vede k podmínce MR (Q ) = MC(Q + Q ) MR (Q ) = MC(Q + Q ) Tu můžeme přepsat pomocí elasticity jako p ε = MC(Q + Q ) p ε = MC(Q + Q )

49 Při cenové diskriminaci třetího stupně platí vyšší cenu skupina s nižší elasticitou Z předchozí podmínky plyne, že je-li p > p, musí být ε < ε. Při cenové diskriminaci třetího stupně tedy monopol prodává za vyšší cenu skupinám spotřebitelů s méně elastickou poptávkou. Tato cenová diskriminace je tedy ve prospěch spotřebitelů citlivějším vůči ceně. Umožnění cenové diskriminace vyvolává zvýšení objemu celkové produkce, monopol prodává i na části trhu, který by vyšší cenu jinak neakceptoval a neměl tedy ke zboží přístup.

50 ......

51 V této přednášce jsme si vysvětlili, jak funguje monopolní tržní uspořádání Definovali jsme si, co je to monopol a jakým způsobem maximalizuje zisk. Diskutovali jsme, jak monopol vzniká a co ovlivňuje jeho tržní sílu. Dokázali jsme, že monopol snižuje celkový blahobyt a vede k umrtvené ztrátě. Zkoumali jsme, jak mohou pozici monopolu ovlivnit různá vládní opatření. Vysvětlili jsme si, jak funguje cenová diskriminace.

52 Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet a procvičovat :) Na cvičení si ukážeme příklady právě předvedených konceptů: ukážeme si několik maximalizačních problémů monopolu, budeme analyzovat vliv daní na produkci monopolu, předvedeme si příklad cenové diskriminace. Na přednášce příští týden si ukážeme, co je to oligopol a monopolistická konkurence.