Boj proti padělání peněz, ochranné prvky bankovek a mincí

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Boj proti padělání peněz, ochranné prvky bankovek a mincí Anti-Counterfeiting, security features of banknotes and coins Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Denisa Kohútová Bankovní management Ing. Jana Výborová Praha Červen, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Jablonci nad Nisou dne Denisa Kohútová

3 Poděkování Ing. Janě Výborové, vedoucí bakalářské práce, děkuji za odbornou pomoc a cenné rady, kterými přispěla k jejímu vzniku. Poděkování patří taktéţ Bankovnímu institutu vysoká škola Praha za moţnost zpracovat bakalářskou práci. V závěru patří mé poděkování všem, kteří věnují čas potřebný k přečtení této práce.

4 Anotace Padělání peněz je staré jako peníze samotné. V současné době je padělání celosvětovým problémem. Vzhledem k moderním technologiím jsou padělky peněz stále věrohodnější a nebezpečnější kopie pravých peněz. Na druhé straně se stále zdokonalují technologie na ochranu peněz, které ztěţují práci padělatelům. Kontrola pravosti bankovek a mincí jednotlivých měn a znalost jejich ochranných prvků zabraňuje případným ztrátám při příjmu padělku. Padělání, příprava padělání, udání padělku do oběhu je povaţováno za trestný čin. Co je trestné v jedné zemi, nemusí být trestné v zemi druhé. Úmluva o potírání penězokazectví sepsaná v Ţenevě sjednocuje pohled na padělatelství z hlediska trestního práva. Společenství států, jednotlivé státy, jejich orgány a organizace bojují společnými silami proti padělání peněz. Tento boj je účinnější v mezinárodním měřítku. Klíčová slova: Peníze, padělky, pravé peníze, padělání, ochranné prvky, boj proti padělání. Annotation The counterfeiting of money is as old as the money. At present, the counterfeiting of money is a worldwide issue. By using modern technologies, counterfeits and altered banknotes and coins are rated as ever more dangerous, as well as more authentic copy of a genuine banknote. At present, the banknote production and processing technology, security features of banknotes and coins are more that prevent or make difficult counterfeiting. It reduces the losses to individuals and business that might receive counterfeit banknotes to check a genuine banknote and coin and to know the various security features of money. The counterfeiting of money, the preparing counterfeiting or using the counterfeits of money in circulation is taken as a crime. But various counterfeiting activities do not have to be taken as a crime in each country. The Convention for the Prevention of Counterfeiting Currency, signed at Geneva on 20 April 1929, consolidates the counterfeiting in term of criminal law. The community of states, every single state, federal agency or organization co-operate in anti-counterfeiting. Anti-counterfeiting is more effectual in the international scale. Key words: Money, counterfeits, genuine money, counterfeiting of money, security features, anti-counterfeiting.

5 Obsah ÚVOD Obecná charakteristika peněz Vývoj a podoba peněz Forma peněz Funkce peněz Vlastnosti peněz Ochranné a technické prvky peněz Ochranné prvky bankovek Ochranné prvky identifikovatelné hmatem Ochranné prvky identifikovatelné nakloněním Ochranné prvky identifikovatelné proti světlu Ochranné prvky identifikovatelné fotokopií Ochranné prvky identifikovatelné lupou Ochranné prvky mincí Ochranné prvky určené odborníkům Částečně skryté ochranné prvky Skryté ochranné prvky Bankovky a mince v České republice České bankovky České mince Porovnání ochranných prvků české a slovenské měny (do ) Společná měna Euro Bankovky a mince Evropské unie Porovnání ochranných prvků české měny a měny Euro Padělání a napodobování peněz v České republice Pojem padělek Nástin historického vývoje padělání Stupně nebezpečnosti padělků Trestní sazby za padělání Postup při zadržování a odebírání padělků, peněz podezřelých z padělání, poškozených či necelých peněz

6 3.2 Padělky v České a Slovenské republice a jejich srovnání Boj proti padělatelům Organizační ochrana měny na úrovni Evropské unie Organizační ochrana měny v České republice Organizační ochrana měny ve Slovenské republice Závěr Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam právních předpisů Seznam zkratek Seznam tabulek, obrázků a grafů Seznam příloh

7 ÚVOD V bakalářské práci se zabývám problematikou padělání peněz a ochrannými prvky bankovek a mincí, které znesnadňují práci padělatelům a umoţňují účinnější kontrolu pravosti bankovek. První kapitola charakterizuje peníze jako takové. Vysvětluje, jakou úlohu peníze v oběhu plní a v jaké podobě se hotovostní peníze vyskytují. Kapitola je doplněna částí, věnované historickému vývoji peněz od jejich počátku do současné doby. Druhá kapitola seznamuje s podobou a ochrannými prvky měn České republiky, Slovenské republiky a měny Eurozóny. Kapitolu doplňuje porovnání české měny s měnou slovenskou, pouţívanou na Slovensku do počátku roku 2009, kdy zde bylo zavedeno euro. Důvodem výběru této jiţ neexistující měny je společná historie československé měny do osamostatnění těchto dvou států, k němuţ došlo v roce Dále je v kapitole porovnávána česká měna s měnou Eurozóny. Následující část bakalářské práce přechází od popisu ochranných prvků a porovnání zvolených měn k problematice padělání peněz. Vysvětluje samotný pojem padělek měny, uvádí jednotlivé stupně padělků dle jejich nebezpečnosti vzhledem k pravým penězům a dále trestní sazby za výrobu a udání padělků do oběhu v České republice. Kapitola je opět doplněna o informace o historickém vývoji padělání. V závěru kapitoly jsou srovnány padělky bankovek a mincí v České republice a Slovenské republice. Oba státy zaváděly vlastní měny ve stejné době, tedy po rozdělení Československé Federativní republiky (ČSFR) a vzniku samostatných států. Z tohoto důvodu měly oba státy mnohé společné také z hlediska mnoţství a struktury zadrţených padělků. Proti snahám padělatelů je třeba účinně bojovat a chránit pravé peníze. Poslední kapitola seznamuje s orgány a organizacemi bojujícími proti padělání peněz na úrovni České republiky, Slovenské republiky a Evropské unie, jejíţ snahy jsou mnohem účinnější vzhledem mezinárodnímu působení. 7

8 1 Obecná charakteristika peněz Základní otázka, kterou si musíme poloţit, zní: co to vůbec jsou peníze? Obecná odpověď můţe znít, ţe je to cokoli, co můţe slouţit jako prostředek směny za výrobky a sluţby a zároveň to, co jsou lidé ochotni jako výměnu přijmout. Během různých období měly peníze mnoho různých podob. Peníze by však vţdy měly mít určité vlastnosti a splňovat stanovené poţadavky, aby mohly plnit určité funkce. 1.1 Vývoj a podoba peněz Vznik peněz je spojen s vývojem směny na trhu. Původně existovaly barterové obchody, tedy směna zboţí za zboţí. Přestoţe tento způsob směny byl ve své podstatě jednoduchý, jeho nevýhoda spočívala právě v malé pravděpodobnosti, ţe kupec bude ochoten vyměnit své zboţí právě za zboţí, které mu bylo nabídnuto. Proto se začal pouţívat tzv. všeobecný ekvivalent. Opět se jednalo o určitý druh zboţí, ale tentokrát šlo o ţádaný předmět, který dobře vyjadřoval směnnou hodnotu ostatního zboţí. Kauri, schránky mořských měkkýšů, jsou spojovány se vznikem platidel. Kauri původně slouţily jako ozdoby a šperky. Protoţe se nalézaly pouze v hlubinách oceánu, jednalo se o vzácné šperky. Jejich cennost stoupala úměrně se vzdáleností země od moře. Proto si jich jejich majitelé o to více váţili a pouţívali je k zprostředkování směny. Postupně se nároky na tato platidla zvyšovaly. Upřednostňovaly se malé, skladné, trvanlivé a lehce dělitelné kauri. Později se začaly jako platidla pouţívat drahé kovy, zejména kovy vzácnější - zlato a stříbro, které lépe vyhovovaly nárokům na platidla. Ačkoli měly tyto peníze z drahých kovů různou podobu, nejpraktičtější se zdála být malá kolečka nejčastěji s vyraţenou podobou vládců. Vznikly tak první mince. První české stříbrné mince, denáry, byly raţeny kolem roku 970 Boleslavem I. 1 Mince z drahých kovů se však plně neosvědčily. Podléhaly především opotřebení. Z tohoto důvodu byly mince z drahých kovů postupně nahrazovány neplnohodnotnými papírovými penězi, které byly kryty zlatem. V 17. století začaly bankovní domy vydávat bankovky zaručující příslib, ţe jejich doručiteli bude vyplacena určitá suma vyjádřená mnoţstvím drahého kovu. Brzy poté se peníze staly samostatným platidlem. V oběhu bylo tehdy tolik peněz, kolik mincovního zlata stát vlastnil. Toto období se nazývá zlatý standard. 1 Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Peníze, Poklady, Padělky, Praha: Orbis,

9 Zlatý standard zanikl poprvé ve 30. letech 20. století a definitivně v 70. letech, kdy byla ukončena směnitelnost zlata k dolaru 2. Bankovky a mince, které známe dnes, nemají samy o sobě téměř ţádnou hodnotu, ale jsou akceptovány jako symbol určité hodnoty, která je garantována státem, nikoliv zlatem. České oběţivo je kryto aktivy ČNB (pohledávky vůči zahraničí, včetně cenných papírů v cizí měně zahrnující devizové rezervy). 1.2 Forma peněz V současné době se peníze vyskytují v podobě hotovostních a bezhotovostních peněz. Společně představují peněţní oběh. Hotovostní peníze oběţivo - představují z větší části papírové bankovky a část tvoří kovové mince. K papírovým penězům patří také tzv. státovky vydávané některými státy především v době válek ke krytí zvýšených výdajů státního rozpočtu. Naopak depozita - bezhotovostní - peníze, jsou uloţena na vkladových a úvěrových účtech, jimiţ se uskutečňuje bezhotovostní platební styk pomocí platebních, kreditních nebo debetních karet, voucherů, šeků nebo akreditivů Funkce peněz Jednou z nejdůleţitějších funkcí peněz je jejich sluţba jako prostředek směny. Peníze zprostředkovávají výměnu zboţí za zboţí. Obchodník uţ tedy nemusí hledat prodejce, který bude ochoten vyměnit své zboţí právě za to nabízené. Dnes stačí jednoduše jít na trh, zboţí prodat a za získané peníze koupit potřebné zboţí na jiném trhu. Další z hlavních funkcí peněz je jejich schopnost ocenění všech ostatních statků v peněţních jednotkách. Peníze zároveň slouţí jako zúčtovací jednotka, a to především tím, ţe usnadňují ekonomickou kalkulaci. Bez této funkce by nebylo moţné určit způsob, mnoţství ani kvalitu výroby, protoţe by neexistovala moţnost porovnat vzácnost těchto faktorů navzájem. Peníze plní rovněţ funkci prostředku akumulace, lze je uloţit do staveb, cenných papírů apod. Nákup ani prodej nemusí být však uskutečněny ve stejném okamţiku, jako tomu bylo u barterového obchodu. Peníze tedy slouţí jako dočasný uchovatel hodnoty. Kvalitní peníze jsou dokonale likvidní. Jedná se tedy o takové aktivum, které lze okamţitě směnit za jakýkoli jiný statek nebo sluţbu, aniţ by muselo být vynaloţeno dodatečných nákladů. 2 Emanuela Nohejlová-Prátová, Základy numismatiky, Praha: Academia, str Ivana Kipielová a kolektiv, Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Praha: Fortuna, 1995, str

10 Peníze mají nulovou elasticitu výroby, kdyţ jsou třeba, nelze je vyrobit. Také mají nulovou elasticitu substituce, nelze je tedy nahradit jiným aktivem Vlastnosti peněz Současné bankovky a mince, pouţívané v hotovostním platebním styku, jsou nejpohodlnějším prostředkem směny. Jsou snadno přenosné a skladovatelné, dělitelné, jsou vzácné a chráněné proti padělání a v oběhu vydrţí dostatečně dlouho. 10

11 2 Ochranné a technické prvky peněz Aby bylo zajištěno uchování hodnoty peněz, nemá právo vydávat a tisknout peníze kaţdý. Historicky patřilo vydávání peněz k právům panovníků prvních státních útvarů. Vydávání peněz v současné době upravují zákony, které udělují právo vydávat peníze emisním bankám, zpravidla centrálním bankám jednotlivých států 4. Výhradní právo vydávat bankovky a mince v České republice má Česká národní banka 5. Zákon ovšem můţe udělit právo na vydávání peněz v různém rozsahu. To znamená, ţe bankovky můţe vydávat např. centrální banka státu, ale právo vydávat mince si ponechá stát. Nebo můţe stát emitovat veškeré hotovostní peníze, tj. mince i bankovky (státovky). Vedle toho mohou kromě centrálních bank emitovat peníze obchodní banky, pokud takové právo upravuje zákon. Potřeba chránit bankovky a mince proti padělání vyţaduje neustálý vývoj nových ochranných prvků. Důvodem ochrany je především znesnadnit práci padělatelům a snadněji v oběhu rozlišit padělky. Bankovky a mince jsou jednak chráněny ochrannými prvky určenými veřejnosti, které jsou jednoduché a lehce pozorovatelné. Ochranné prvky určené bankovním pracovníkům a odborníkům musí být identifikovány pomocí lupy, UV světla, mikroskopu nebo chemických pomůcek. Centrální banky by měly mít co nejširší pravomoci v oblasti vzhledu peněz a ve volbě mnoţství a umístění ochranných prvků vzhledem k mnoţství zjištěných padělků na trhu a nutnosti pruţně na ně reagovat, např. vývojem nových ochranných prvků Ochranné prvky bankovek Pravost bankovek lze zjistit různými způsoby. Základní lehce pozorovatelné ochranné prvky jsou určené pro veřejnost. Pro odborníky a bankovní pracovníky je hmatová a zraková kontrola bankovky nedostačující. Proto jsou na bankovkách další ochranné prvky pozorovatelné a zjistitelné pod UV lampou, mikroskopem, detektorem IR ochranných prvků nebo chemickým perem. Podle autora českých bankovek, Oldřicha Kulhánka, není bankovka jenom obrázek, ale musí splňovat normativně spoustu komponentů, protoţe je to platidlo. Vedle vizuální stránky je třeba zakomponovat do bankovky spoustu věcí, které musí být její ochranou, například tajné kódy. Ovšem tak, aby 4 Ivana Kipielová a kolektiv, Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Praha: Fortuna, 1995, str Výňatek zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, Emise bankovek a mincí, 12 11

12 to tam bylo, ale nebylo to vidět, a to je sloţitá záleţitost 6. Pro vytváření sloţitých grafických obrazců z důvodu ochrany bankovky se pouţívají speciální počítačové programy, např. program Excentro 7. Tabulka 1 představuje ochranné prvky pouţité u bankovek měn CZK, SKK a EUR 8. Zvolené měny byly vybrány z důvodu porovnání české koruny s původní slovenskou korunou a české koruny s měnou Evropské unie. Tabulka 1 Veřejné ochranné prvky porovnávaných bankovek Identifikace Ochranný prvek Měna CZK SKK EUR Hmatem Papír X X X Plastické prvky X X X Nakloněním Hologram X Kinegram X Měnící se barva hodnotového čísla X Proti světlu Neúplný symbol a soutisková X X X značka Vodoznak X X X Ochranný okénkový prouţek X X Perforace X X Skrytý obrazec X Opticky proměnlivá barva X X Iridiscentní pruh X Polyesterový prouţek X Fotokopií Metalická plocha X Vysokoreflexní fólie X Irizující povlak X Lupou Mikrotext X X X Ochranná vlákna X X Konfety Ochranná liniová struktura X Ostatní Číslování X X X Tabulka 1 - Zdroj: vlastní 6 Utajená řeč peněz 1/13 Dialogy s tvůrcem peněz, cyklus ČT Zdroj: 7 Zdroj: Mezinárodní kódy měn 12

13 2.1.1 Ochranné prvky identifikovatelné hmatem Papír Pro výrobu bankovek se pouţívá speciální tzv. ceninový papír, který se vyznačuje svou vysokou kvalitou a lehkostí. Musí být odolný proti roztrţení a zlomům. Oproti běţnému celulózovému papíru, který se láme uţ při 50tí prohnutích, vydrţí bankovkový papír aţ 5000 ohybů. Pevnost a odolnost bankovkového papíru zaručuje jeho výroba ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí, nebo se jedná o čistou bavlnu. Další výhodou ceninového papíru je jeho schopnost pohlcovat UV světlo, na rozdíl od běţného papíru, který pod UV lampou jasně svítí 9. Musí být také schopen přijímat různé druhy barev a nesmí se rozkládat ve vodě 10. Některé ochranné prvky jsou do bankovkového papíru zakomponovány uţ při jeho výrobě vodoznak, ochranný okénkový prouţek, polyesterový prouţek s mikrotextem, fluorescenční vlákna viditelná v UV světle. Plastické prvky Některé části bankovky mohou být díky zvláštní technologii tisku mírně vystouplé. Nápisy, čísla, hmatové značky pro nevidomé a slabozraké lze tedy nahmatat a tím rozpoznat originály od padělaných bankovek. Obr. 1 Hmatová značka (CZK) Obr. 2 Hmatová značka (SKK) Obr. 3 Hmatová značka (EUR) Obr. 1 Zdroj: Obr. 2 Zdroj: Obr. 3 Zdroj: Zdroj: 10 Platební styk, Otakar Schlossberger, Marcela Soldánová, Bankovní institut vysoká škola, 2005, str

14 2.1.2 Ochranné prvky identifikovatelné nakloněním Hologram Hlavní předností hologramu neboli opticky proměnlivého prvku je schopnost vytvářet vlivem ohybu světelných paprsků obraz, kdy se mění vlastnosti dopadajícího světla. Hologram můţe mít různé barevné, prostorové nebo pohybové vlastnosti, které svou jedinečností chrání bankovku proti padělání. Ţádná tiskařská ani kopírovací technika není totiţ schopna hologram zkopírovat. Vlastnosti hologramu lze pozorovat pod mikroskopem. Tvoří ho systém jemných vrypů, jejichţ hustota je větší neţ tisíc čar na milimetr. Proto se prvek stává opticky aktivní a tvoří grafický motiv. Pozorovat hologram je moţné i na první pohled. Obr. 4 Hologram (EUR) Obr. 4 Zdroj: Kinegram Jedná se o speciálně raţený hologram do metalizované fólie. Tvoří ho jemné linky různého tvaru a hloubky. Podle úhlu dopadajícího světla se obraz kinegramu mění a vytváří různé barevné efekty a odlišné tvary, které se střídají v závislosti na změně úhlu. Cena tohoto ochranného prvku je vysoká, proto se pouţívá u vyšších nominálních hodnot. Obr. 5 Kinegram (SKK) Obr. 5 Zdroj:

15 2.1.3 Ochranné prvky identifikovatelné proti světlu Neúplné symboly a soutisková značka Ochranný prvek v podobě neúplných symbolů je tvořen dvěma částmi první část je viditelná z lícové strany, druhá pak z rubové. V průhledu proti světlu obě části dokonale splynou a vytvoří úplný symbol. Podobně soutiskovou značku tvoří dvě části. Na lícní straně se nachází jedna její část, na rubové druhá. Při pohledu proti světlu na sebe jednotlivé části dokonale navazují a značka je vidět celá. Obr. 6 Soutisková značka (CZK) Obr. 7 Soutisková značka (SKK) Obr. 8 Neúplný symbol (EUR) Obr. 6 Zdroj: Obr. 7 Zdroj: Obr. 8 Zdroj: Vodoznak Ochranný prvek v podobě vodoznaku vzniká pouţitím speciální techniky, kdy různou hloubkou papíru jsou tvořeny světlé (negativní) a tmavé (pozitivní) plochy. Na bankovkách bývá pouţit lokální stupňovitý vodoznak (kombinace různých odstínů od nejsvětlejší po nejtmavší). Vodoznak je viditelný při nastavení bankovky proti světlu. 15

16 Obr. 9 Vodoznak (CZK) Obr. 10 Vodoznak (SKK) Obr. 11 Vodoznak (EUR) Obr. 9 Zdroj: Obr. 10 Zdroj: Obr. 11 Zdroj: Ochranný okénkový proužek Jiţ při výrobě bankovkového papíru bývá do budoucí bankovky zapuštěn ochranný okénkový prouţek z umělé metalizované hmoty. Na lícové straně bankovky vystupuje na povrch jako několik prouţků a lze ho rozpoznat při běţném pohledu. Ovšem v průhledu proti světlu je ochranný prouţek vidět jako nepřerušovaný tmavý pruh s negativním mikrotextem, většinou nominální hodnotou bankovky a zkratkou měny. Podle úhlu dopadajícího světla můţe prouţek měnit svoji barvu. Obr. 12 Okénkový prouţek (CZK) Obr. 13 Okénkový prouţek (SKK) Obr. 14 Okénkový prouţek (EUR) Obr. 12 Zdroj: Obr. 13 Zdroj: Obr. 14 Zdroj:

17 Perforace Při pohledu na bankovku proti světlu je moţné zpozorovat tzv. perforace, například v hologramu v měny EUR 11, jinými slovy proděravění. Perforace mohou tvořit určitý symbol. Obr. 15 Ukázka perforace (EUR) Obr. 15 Zdroj: Skrytý obrazec Tento ochranný prvek se stává viditelným při sklopením bankovky do vodorovné polohy a nastavením proti světlu. Tvoří ho drobné linky vytištěné tiskem z hloubky a kombinuje části pozitivní a negativní. Obvykle značí nominální hodnotu bankovky. Bývá umístěn jednak na lícní straně na rameni portrétu osobnosti vyobrazené na bankovce, ale také na rubové straně v podobě nějakého ornamentu. Obr. 16 Skrytý obrazec (CZK) Obr. 17 Skrytý obrazec (SKK) Obr. 16 Zdroj: Obr. 17 Zdroj: Zdroj: 17

18 Opticky proměnlivá barva Tato speciální tisková barva se pouţívá pro tisk prvků na bankovce, které mají při sklopení proti světlu změnit barvu z jedné na druhou. Jako ochranný prvek bankovky můţe slouţit proměnlivá barva také např. u hodnotového čísla, která při naklánění bankovky mění svoji barvu jedné na druhou. Obr. 18 Ukázka opticky proměnlivé barvy (CZK) Obr. 18 Zdroj: Iridiscentní pruh Neboli duhově proměnlivý pruh. Z průhledné barvy, kterou má při běţném pohledu, získá změnou úhlu dopadajícího světla barevný odstín s kovovým nádechem. Obr. 19 Iridiscentní pruh ukázka (CZK) Obr. 20 Iridiscentní pruh ukázka (CZK) Obr. 19 Zdroj: Obr. 20 Zdroj: Polyesterový proužek Při výrobě bankovkového papíru je do něho zapuštěn polyesterový prouţek. Viditelný je v průhledu proti světlu. 18

19 2.1.4 Ochranné prvky identifikovatelné fotokopií Metalická plocha Pokud se jako jeden z ochranných prvků bankovky pouţije metalická plocha, například u nominální hodnoty bankovky, pak při pouţití kopírovacího zařízení není nikdy moţné dosáhnout typického lesku. Obr. 21 Metalická plocha (SKK) Obr. 21 Zdroj: Vysokoreflexní fólie Pokud je pro některý obrazec na bankovce pouţita vysokoreflexní fólie, která se do bankovkového papíru vlisuje, při kopírování se místo daného prvku objeví tmavá skvrna. Obr. 22 Vysokoreflexní fólie (SKK) Obr. 22 Zdroj: Irizující povlak Dalším z ochranných prvků, zabraňujícím přenosu lesku při kopírování, je irizující povlak. Irizující znamená měňavý s kovovým leskem. 19

20 Obr. 23 Irizující povlak (SKK) Obr. 23 Zdroj: Ochranné prvky identifikovatelné lupou Mikrotext Lze ho charakterizovat jako drobné písmo, které je nejlépe pozorovatelné pod lupou, tištěné tiskem z hloubky i plochy. Umístění na bankovce bývá individuální, nejčastěji však v hodnotovém čísle, ve slovním označení nominální hodnoty bankovky, v podtisku textů. Mikrotexty jsou umístěny na obou stranách bankovky, rubové i lícní. Jejich ochranná funkce spočívá v nemoţnosti kopírování, mikrotext se při něm vţdy rozmaţe. Obr. 24 Mikrotext (CZK) Obr. 25 Mikrotext (SKK) Obr. 26 Mikrotext (EUR) Ukázka kopie Obr. 24 Zdroj: Obr. 25 Zdroj: Obr. 26 Zdroj: Ochranná vlákna Po celé ploše bankovky jsou rozmístěna ochranná vlákna, která jsou do papíru zapuštěna jiţ při její výrobě. Jsou okem viditelná, pod UV světlem jsou navíc pozorovatelná v denním světle neviditelná vlákna s barevnou luminiscencí. Jejich zbarvení je různobarevné, kaţdé z vláken má individuální tvar, tloušťku i umístění. Podobnost 20

21 s ochrannými vlákny vytvářejí tzv. konfety. Také jsou náhodně umístěna na bankovce, při změně úhlu získávají kovový odlesk. Obr. 27 Ochranná vlákna (CZK) Obr. 27 Zdroj: Ochranná liniová struktura Jedná se o drobné linky tištěné technikou tisku z plochy. Obr. 28 Ochranná liniová struktura (SKK) Obr. 28 Zdroj: Číslování Kaţdá bankovka se vyznačuje jedinečností a originalitou. Neexistují bankovky stejné série ani stejného pořadového čísla. Sériová čísla jsou tištěna technikou knihtisku, tzv. tisku z výšky. Pořadové číslo bývá tištěno rychlotiskem, při kterém se pouţívá číslovací stroj. Nemůţe být pouţit ţádný jiný způsob tisku, protoţe čísla jsou na kaţdé bankovce jiná 12. Obr. 29 Ukázka číslování na bankovce (CZK) Obr. 29 Zdroj: Zdroj:

22 U jednotlivých bankovek rozličných měn je pouţita řada ochranných prvků. Některé z nich jsou finančně velmi nákladné, a proto se pouţívají jako ochranný prvek pouze u bankovek vyšší nominální hodnoty. V opačném případě by mohly náklady spojené s ochranným prvkem převýšit nominální hodnotu bankovky. Mezi finančně nákladné ochranné prvky patří zejména hologram, kinegram, pouţití opticky proměnlivé barvy nebo iridiscentní pruh. 2.2 Ochranné prvky mincí Základním rozpoznávacím znakem padělaných mincí je především materiál, z kterého jsou vyrobeny. Pravé mince jsou po svém povrchu pokoveny, proto mají jinou barvu neţ padělky a v oběhu se nestírají 13. Úpravy hran u mincí nejsou pouze ozdobou, představují také ochranu proti padělání. Uţ od 17. století jsou hrany mincí chráněny vroubkováním, ozdobami, nápisy nebo hesly panovníků Ochranné prvky určené odborníkům Některé ochranné prvky jsou určené odborníkům. Ke kontrole pravosti bankovek se vyţívají technické pomůcky UV lampa, detektor IR ochranných prvků, detektor magnetického pigmentu, chemické detekční pero. Mnohé ochranné prvky určené odborníkům nejsou z důvodu maximálního utajení veřejné Částečně skryté ochranné prvky Ochranné prvky pozorovatelné pod UV lampou Pomocí UV lampy se kontroluje pravost xenonového papíru, ochranná vlákna a konfety, ochranný okénkový prouţek a fluorescenční tisk (ukázka viz Příloha č. 2). Aţ 80 % padělků je vyrobeno z obyčejného bílého papíru 15. Při osvícení bílým světlem se bílý papír jasně rozzáří, naopak pravé bankovky ztmavnou, protoţe neodráţejí UV světlo. V ultrafialovém světle je moţné pozorovat v denním světle neviditelná vlákna s různě barevnou fluorescencí nebo některé části portrétu či bankovky s barevnou luminiscencí. 13 Platební styk, Otakar Schlossberger, Marcela Soldánová, Bankovní institut VŠ Praha, 2005, str Emanuela Nohejlová-Prátová, Základy numismatiky, Praha: Academia, 1986, str Zdroj:

23 Pouţití UV lampy, jako jediného způsobu kontroly pravosti bankovek není spolehlivé, protoţe řada padělků má ochranu v ultrafialovém světle dokonale napodobenou. Chemické detekční pero Pravost bankovek je moţné zjistit pomocí chemického detekčního pera, které obsahuje speciální chemickou látku působící na inkoust bankovek. Na padělané bankovce látka zanechá tmavou značku, zatímco na pravých bankovkách se vůbec neprojevuje. Jedná se o rychlou, nenáročnou a dostupnou metodu ochrany před přijetím padělku, přesto se doporučuje pouţívat chemické pero spíše jako doplňkovou metodu Skryté ochranné prvky Detektor IR ochranných prvků Bankovky EUR, CZK a dalších měn obsahují ochranné prvky viditelné v infračerveném spektru (IR). Pro tyto ochranné prvky jsou pouţity metamerické neboli infra bílé barvy (ukázka viz Příloha č. 2). Pod speciální kamerou citlivou na infračervené světlo tyto tiskové obrazce zmizí. Přístroj na odhalování padělků bankovek pomocí IR světla patří k nejspolehlivějším avšak nejdraţším metodám. Detektor má zabudovanou infra kameru, která snímá v infračerveném spektru bankovku a přenáší její obraz na monitor. Zobrazené bankovky jsou porovnávány dle předloţeného vzoru s ochrannými prvky v IR spektru 16. Všechny české bankovky jsou takto chráněné. Padělatelům se dosud nepodařilo tento ochranný prvek napodobit 17. Detektor magnetického pigmentu Toto zařízení kontroluje přítomnost magnetických barev a pigmentu. Pouţívá se pro kontrolu pravosti především amerických dolarů (USD). 2.4 Bankovky a mince v České republice V souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, část čtvrtá, 12 má ČNB výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince včetně mincí pamětních. V 14 se uvádí, ţe ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, organizuje jejich dodávky od výrobců 16 Zdroj: Zdroj:

24 na základě poţadavků peněţního oběhu a v 15, ţe ČNB sjednává tisk bankovek a raţbu mincí, dozírá na ochranu a bezpečnost nevydaných bankovek a úschovu a ničení tiskových desek a razidel. ČNB stanovuje vyhláškami podobu platidel a jejich podmínky pro vydání do oběhu: a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, d) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. 18 Vyhlášky centrální banky udávají počátek doby platnosti konkrétních bankovek a mincí, ale také jejich platnost k určitému dni ukončují. Stanovují dobu, po kterou jsou banky povinny vyměňovat bankovky a mince staţené z oběhu za nadále platné peníze. Podle zákona musí tato lhůta trvat minimálně pět let. Hodnota peněz, která se z oběhu nevrátí, se stává výnosem centrální banky. Česká národní banka stanovuje vyhláškou 19 také postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz, postup při odebírání padělaných bankovek a mincí a poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince (viz kapitola 3.1.4) České bankovky V současné době jsou v oběhu v ČR pouţívány bankovky v hodnotě 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč. Dne 31. srpna 2008 byla ukončena platnost bankovky v hodnotě 20 Kč 20. Tyto dvacetikorunové bankovky vyměňuje od 1. září 2009 do pouze Česká národní banka. 18 Dle 22 Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance 19 Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 20 Vyhláška č. 173/2008 Sb. 24

25 Tabulka 2 Struktura bankovek v oběhu k Nominální hodnota V oběhu v mil. Kč Podíl v % V oběhu mil. kusů Podíl v % Počet ks na 1 obyvatele ČR Kč ,7 31,7 24,6 7,0 2, Kč ,8 26,0 50,3 14,4 4, Kč ,8 33,0 127,8 36,5 12,3 500 Kč ,7 2,7 20,7 5,9 2,0 200 Kč 9 891,8 2,6 49,5 14,2 4,8 100 Kč 4 674,0 1,2 46,7 13,4 4,5 50 Kč 1 248,2 0,3 25,0 7,1 2,4 20 Kč 104,6 0,0 5,2 1,5 0,5 Celkem ,6 97,4 349,8 100,0 33,6 Tabulka 2 - Zdroj: Tabulka 3 Struktura mincí v oběhu k Nominální hodnota V oběhu v mil. Kč Podíl v % V oběhu mil. kusů Podíl v % Počet ks na 1 obyvatele ČR 50 Kč 2 370,5 0,6 47,4 2,9 4,6 20 Kč 2 907,4 0,8 145,4 8,8 14,0 10 Kč 1 653,4 0,4 165,3 10,0 15,9 5 Kč 948,4 0,2 189,7 11,5 18,2 2 Kč 661,6 0,2 330,8 20,1 31,8 1 Kč 402,0 0,1 402,0 24,4 38,7 0,50 Kč 183,7 0,0 367,3 22,3 35,3 Mince celkem 9 127,0 2,4 1647,9 100,0 158,5 Pamětní mince 803,5 0,2 1,6 Bankovky a mince celkem ,1 100,0 1999,3 192,1 Tabulka 3 - Zdroj: Všechny české papírové peníze jsou připravovány a tištěny Státní tiskárnou cenin Praha (dále STC). Kromě bankovek tiskne STC mimo jiné ceniny, cenné papíry, doklady a státní dokumenty, vyţadující ochranu před zneuţitím 21. Výroba bankovek se provádí podle návrhů, které byly vybrány v uměleckých soutěţích. Autor vybraného návrhu poté nadále spolupracuje s útvarem technického designu na přípravě podoby bankovek. Autorem současných českých bankovek je malíř a grafik Oldřich Kulhánek (narozen 26. února 1940), který kromě nich rovněţ vytvořil také návrhy mnohých českých poštovních známek. 21 Zdroj:

26 Rozeznat pravé bankovky od padělků a znesnadnit moţnost padělání umoţňuje volba vhodných tiskových technik. Při tisku českých bankovek je pouţit tisk z plochy, který je na omak hladký, hlubotisk vystupující nad povrch papíru a knihtisk. Na současných bankovkách je hlubotisk pouţit při tisku lícové strany, portrétu vyobrazené osobnosti, všech textů, velkého hodnotového čísla na širokém okraji bankovek a hmatových slepeckých značek. Knihtisk, barva je vytlačená k obvodu písmen a číslic, se pouţívá pro tisk sérií a čísel bankovek. Všechny české bankovky jsou tištěny na speciálním bankovkovém papíře. Od klasického papíru se odlišuje svou silou, strukturou a zbarvením, proto je důleţitým rozlišovacím znakem pravosti bankovek. Bankovkový papír obsahuje ochranná fluorescenční vlákna o délce 6 mm, které však nejsou v denním světle viditelná. Jsou pozorovatelná pouze pod UV zářením. V papíru bývají zapuštěna okem viditelná oranţová vlákna v délce 6 mm. Vodoznak umístěný u hodnoty bankovky ve střední části širokého nepotištěného okraje vţdy tvoří portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Zřetelně viditelný je proti světlu, pouţity jsou různé stupně odstínů. Jiţ při výrobě bankovkového papíru je zapuštěn ochranný okénkový proužek vyrobený z umělé metalizované hmoty. Jeho okénka jsou dlouhá 5 mm a označují nominální hodnotu bankovky mikrotextem směřujícím zdola nahoru. Ochranný prouţek je viditelný na lícní straně díky jeho vystupující části, zatímco při pohledu proti světlu lze prouţek vidět jako souvislou linku s mikrotextem. Soutiskovou značku na bankovce tvoří dvě části. Jedna část značky je viditelná z lícní strany, druhá část z rubové strany. Proti světlu je značka viditelná celá, kdy obě její části z kaţdé strany na sebe přesně navazují. Na vzorech bankovek tvořila soutiskovou značku písmena C a S, od vydání bankovky hodnoty 1000 Kč vzor 1996 do oběhu se pouţívá označení ČR. V pravém horním roku bankovky je vţdy umístěna hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Na bankovkách bývá umístěn individuálně mikrotext. Na rubové straně u jejího bílého okraje, na lícní straně obvykle ve velkém hodnotovém čísle, kolem portrétu apod. Mikrotext je rovněţ na všech bankovkách umístěn v pruhu základní barvy a označuje hodnotu bankovky, na lícní straně číselně, na rubové číselně nebo slovně. Ochranný prvek skrytý obrazec se nachází na lícní straně bankovky v její pravé části na ornamentech popř. na rameni toho, kdo je na bankovce vyobrazen. Viditelný je pouze při nastavení do vodorovné polohy proti světlu. Skrytý obrazec je vţdy číslo označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu z kratší strany bankovky je obrazec světlý, naopak z její delší strany tmavý. Současné bankovky v oběhu jsou na rubové straně 26

27 doplněny grafickým symbolem pro strojové zpracování. Kaţdá bankovka je označena sérií a pořadovým číslem. Série je označena velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem, pořadové číslo má šest míst, svisle jsou čísla jednotná, vodorovně se vzestupně zvětšují České mince V oběhu jsou v ČR v současné době pouţívány mince v hodnotě 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč. Dne skončila podle vyhlášky ČNB 22 platnost mincí nominální hodnoty 10 haléřů a 20 haléřů. Platnost mincí v hodnotě 50 haléřů skončila k Veškeré české oběţné mince razí od roku 1993 Česká mincovna, a. s. v Jablonci nad Nisou pod přímou kontrolou České národní banky, přičemţ jejich vztah upravují dlouhodobé smlouvy. Před rokem 1993 byly mince raţeny v Německu (Hamburgische Münze Hamburg) a v Kanadě (Royal Canadian Mint Winnipeg). Roční kapacita České mincovny činí 500 mil. kusů oběţných mincí a 300 tis. kusů pamětních mincí 24. Ve výrobě razidel a chemických povrchových úprav je mincovna zcela nezávislá, polotovary pro výrobu mincí jsou však nakupovány v zahraničí, protoţe jejich tuzemská výroba neexistuje. Raţby mincí jsou prováděny v kvalitě standard nebo proof. Kromě oběţiva razí Česká mincovna pamětní mince a medaile z drahých kovů. Všechny české oběţné mince jsou vyrobeny z oceli galvanicky pokovené niklem, mědi nebo plátované slitinou mědi a zinku. Autory českých mincí jsou akademičtí sochaři Jarmila Truhlíková-Spěváková, Ladislav Kozák a Jiří Harcuba. 2.5 Bankovky a mince Slovenské republiky Podnětem k vytvoření slovenských bankovek bylo stejně jako pro Českou republiku rozdělení Československé federativní republiky v roce Slovenská republika se dne 1. února 2009 stala šestnáctou zemí Eurozóny, ve které byla národní měna nahrazena společnou měnou Evropské unie. Platnost slovenských bankovek a mincí skončila dne Slovenské bankovky a mince byly nahrazeny bankovkami a mincemi Eurozóny. Výměna slovenských bankovek je časově neomezená, zatímco mince je moţné vyměnit do Vyhláška č. 79/2003 Sb., o ukončení platnosti mincí po 10 haléřích vzoru 1993 a mincí po 20 haléřích vzoru Vyhláška č. 174/2008 Sb., o ukončení platnosti mincí po 50 haléřích vzoru Zdroj:

28 Původní slovenské bankovky a mince vydávala Národní banka Slovenska. V peněţním oběhu byly bankovky nominálních hodnot: 20 Sk, 50 Sk, 100 Sk, 200 Sk, 500 Sk, 1000 Sk a 5000 Sk. Autorem výtvarných návrhů všech původních slovenských bankovek byl Jozef Bubák, akademický malíř. Bankovky byly tištěny kanadskými, německými, rakouskými, polskými, francouzskými a britskými tiskárnami. Oběţné mince byly raţeny v nominálních hodnotách 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 Sk, 2 Sk, 5 Sk, 10 Sk. V roce 2003 byla ukončena platnost mincí nominální hodnoty 10 haléřů a 20 haléřů 25. Autorem výtvarných návrhů všech mincí byl Drahomír Zobek, raţeny byly Mincovnou Kremnica. Od jsou tedy jediným zákonným platidlem Slovenské republiky eurové mince a bankovky. Eurové bankovky jsou pro všechny země, které přijaly Euro, rovné. Eurové mince mají společnou lícovou stranu zobrazující nominální hodnotu a mapu Evropy. Rubovou stranu mincí je moţné nazvat jako národní, její podoba závisí na jednotlivých státech. Národní banka Slovenska rozhodla na základě veřejné soutěţe a následně veřejného hlasování o následující podobě slovenských eurových mincí (viz Tabulka 4). Tabulka 4 - Euro mince Slovenské republiky 1 cent Tatranský štít Kriváň, státní znak Slovenské republiky 2 centy Tatranský štít Kriváň, státní znak Slovenské republiky 5 centů Tatranský štít Kriváň, státní znak Slovenské republiky 10 centů Bratislavský hrad, státní znak Slovenské republiky 20 centů Bratislavský hrad, státní znak Slovenské republiky 50 centů Bratislavský hrad, státní znak Slovenské republiky 1 euro Dvojkříţ na trojvrší ze státního znaku Slovenské republiky 2 euro Dvojkříţ na trojvrší ze státního znaku Slovenské republiky Tabulka 4 vlastní úprava, obrázky - zdroj: Vyhláška Národní banky Slovenska č. 459/2003 Z. Z. 28

29 2.6 Porovnání ochranných prvků české a slovenské měny (do ) Společnou měnu, korunu československou, vyuţívala Česká a Slovenská federativní republika v době od 29. března 1990 do 31. prosince 1992, kdy tento stát zanikl. Ještě po několik následujících měsíců zůstala československá měna v platnosti. V souvislosti se vznikem samostatné České republiky a Slovenské republiky bylo však nutno vytvořit také vlastní národní měny. Jak se tyto měny a především jejich ochranné prvky od sebe lišily? Zůstala nějaká podobnost vlivem tehdejší společně vyuţívané měny? V této kapitole se zaměříme právě na porovnání bankovek obou měn. Obr. 30 Česká bankovka s ochrannými prvky Obr. 31 Slovenská bankovka s ochrannými prvky Obr Zdroj: vlastní úprava Obr. 31 Zdroj: vlastní úprava Symbolika českých bankovek stejně jako slovenských byla podobná. Lícní strany bankovek zobrazovaly významné osobnosti dějin, rubové strany motivy související s jejich ţivotem a působením. Velikostí si byly bankovky podobné také. Slovenské však byly nepatrně širší a kratší na rozdíl od českých bankovek. U obou měn se velikost bankovek zvyšovala se stoupající nominální hodnotou. Institut Informačního designu prováděl srovnávací hodnocení bankovek České republiky, tehdy ještě bankovek Slovenské republiky a bankovek států Evropské unie. Vedle motivů bankovek byla hodnocena čitelnost nominálních hodnot a rozlišitelnost. 29

30 Dle výsledků tohoto hodnocení byly české bankovky oproti slovenským čitelnější. Jejich nominální hodnota je totiţ kontrastně umístěna na rubové i lícní straně na bílém poli. Zatímco označení nominální hodnoty na slovenských bankovkách bylo méně kontrastní, kdy číslice byla umístěna v barevném poli bankovky. Rozlišitelnost bankovek, další kriterium hodnocení, znamená rozdíly ve velikosti, barevnosti a vyobrazení jednotlivých bankovek. Podle Institutu Informačního designu měly české bankovky niţší rozlišitelnost vzhledem k nedostatečnému barevnému kontrastu mezi hodnotami 50 Kč a 500 Kč, 200 Kč a 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč. Podobně ani rozlišitelnost bankovek slovenské koruny nebyla dobrá. Malý rozdíl bylo moţné vnímat mezi hodnotami 20 Sk a 200 Sk, 500 Sk a 5000 Sk 26. Tisk Pro tisk českých bankovek byl pouţit tisk z plochy a tisk z hloubky. Původně byly bankovky tištěny britskou tiskárnou, v současné době je tisk veškerých bankovek zajišťován STC Praha. Slovenské bankovky byly tištěny třemi technikami tisku z hloubky, z plochy a z výšky. Ţádná ze slovenských bankovek nebyla tištěna ve Slovenské republice (viz kap. 3.5). Ochranné prvky Obě měny vyuţívaly vodoznak. V obou případech byl pouţit lokální stupňovitý vodoznak, tzn. kombinace pozitivního, tedy tmavého, a negativního, světlého vodoznaku s různými stupni odstínů mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Tvořil ho portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Později se zvyšující se potřebou ochrany bankovek byl u obou měn k vodoznaku připojen další ochranný prvek. V případě české koruny to byla negativní číslice nominální hodnoty a ornament. U slovenské koruny došlo k umístění dalšího vodoznaku v pravé části vodoznaku původního. Prvky charakteristické pro ochranný okénkový proužek byly pro obě měny srovnatelné. Soutiskovou značku českých bankovek tvořilo původně písmeno C, ve kterém bylo vloţeno písmeno S, od vydání bankovky nominální hodnoty 1000 Kč vzoru 1996 tvoří soutiskovou značku písmena ČR. Slovenská soutisková značka byla tvořena písmenem S. 26 Zdroj:

31 Skrytý obrazec je umístěn na lícních stranách českých bankovek, stejně jako tomu bylo u slovenských bankovek, u nich výjimku tvořila 5000 Sk bankovka, která měla skrytý obrazec umístěný také na rubové straně v podobě osmicípé hvězdy. Český skrytý obrazec vţdy znázorňuje nominální hodnotu bankovky, slovenský znázorňoval název měnové jednotky Sk. Za společný ochranný prvek lze také povaţovat opticky proměnlivou barvu, kdy je určitý prvek na bankovce vytištěn speciální tiskovou barvou, která mění své zbarvení v závislosti na úhlu dopadající světla. Dále iridiscentní pruh, který je při běţném pohledu průhledný a při sklopení získává různě barevný nádech. U českých bankovek je umístěn na lícní straně a je na něm negativně zobrazena nominální hodnota, při sklopení pozitivně. U slovenských bankovek byl umístěn naopak na rubové straně. Zobrazoval například stylizované lipové listy, stylizovanou hlavu orla nebo jednoduše nominální hodnotu a státní znak Slovenské republiky. Vzhledem k tomu, ţe jsou tyto ochranné prvky cenově velmi nákladné, pouţívají se pouze u bankovek vyšší nominální hodnoty. Mikrotexty obsahovaly slovenské bankovky na podobných místech jako české bankovky. Okem viditelná ochranná vlákna však nebyla jako ochranný prvek u bankovek slovenské koruny pouţita, výjimku tvořila bankovka 5000 Sk, kde byla ochranná vlákna do bankovkového papíru zapuštěna. U slovenských bankovek nebyla pouţita ani hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Naopak byl pouţit ochranný prvek, který se na ţádné české bankovce nenachází kinegram - speciální metalizovaná barva stříbrné barvy. Kinegram je ochranný prvek, který vzhledem ke své vysoké ceně bývá pouţit na bankovkách vyšší nominální hodnoty. Na slovenských bankovkách měl tvar půlměsíce a tvořily ho linky různého tvaru a hloubky s opakujícími se mikrotexty. Při jakékoli změně úhlu dopadajícího světla vytvářel dojem pohybujícího se obrazu. Otáčením okolo osy zprava doleva se objevilo písmeno k, které postupně narůstalo a uprostřed něho se objevilo písmeno S. Společně pak tvořily zkratku měnové jednotky Sk. Při dalším otáčení se vytvořil místo písmene S půlměsíc a z něho pak úplněk. V levé části se při otáčení okolo vodorovné osy na kinegramu objevila nominální hodnota bankovky. Její barva závisela na pozadí, k tmavému pozadí patřila světlá nominální hodnota a naopak. 31

32 Pro zvýšení ochrany slovenských bankovek proti padělání byla pouţita metalická plocha u číselného označení nominální hodnoty bankovky zabraňující převodu metalického lesku. V horní levé části bankovky Sk se vţdy nacházela ochranná liniová struktura, tvořená linkami pomocí tisku z plochy. Na českých bankovkách se kinegram, metalická plocha ani ochranná liniová struktura nenacházejí. Na české bankovce nenajdeme ani ochranný prvek v podobě metalizované fólie, která byla umístěna vţdy v dolní levé části slovenské bankovky a zobrazovala symbol a text připomínající rok Fólie byla pouţita pouze na bankovkách druhého vydání vzoru 1993 a 1995, měla stříbrnou barvu, pouze u bankovky 5000 Sk byla zlatá. Slovenské bankovky měly navíc ještě jeden ochranný prvek vysokoreflexní fólii zlaté barvy vylisovanou do papíru. Nejčastěji znázorňovala slunce, na bankovce 1000 Sk dva trojúhelníky. Při pouţití reprodukčních zařízení se na jejím místě vytvořila tmavá skvrna. Závěrem lze říci, ţe obě měny pouţívaly do vysoký počet ochranných prvků. Na slovenských bankovkách, především vyšší nominální hodnoty, byl počet prvků nepatrně vyšší neţ na bankovkách českých. U českých i slovenských bankovek byly pouţity některé stejné prvky, jiné byly odlišné. Například české bankovky navíc obsahují značku v podobě grafického symbolu pro strojové zpracování nebo hmatové značky pro nevidomé a slabozraké. Slovenské bankovky byly navíc chráněny kinegramem nebo metalizovanou fólií. Ochranné a technické prvky obou měn však byly na vysoké světové úrovni. 2.7 Společná měna Euro Vznik společné měny a její zavedení do měnového oběhu bylo cílem hospodářské a měnové unie (HMU). Jednotnou měnou HMU je euro. HMU se skládá ze dvou částí, hospodářské politiky a měnové politiky. Všech 27 zemí Evropské unie je členem HMU s tím, ţe společnou měnu zavedlo do současné doby 16 členských států. Na ostatní země, kromě Dánska a Spojeného království, se vztahuje dočasná výjimka z povinnosti zavedení společné měny eura. Podmínkou zavedení je sjednocení národních právních předpisů se Smlouvou a Statutem Evropského systému centrálních bank (ESCB), dále splnění 32

33 tzv. konvergenčních kritérií na základě konvergenčních zpráv, které Evropská komise a Evropská centrální banka vydávají jednou za dva roky nebo v případě ţádosti členského státu 27. Základní kritéria pro země, které chtějí přijmout jednotnou měnu euro, stanovuje Maastrichtská smlouva neboli Smlouva o EU, podepsaná v Maastrichtu 7. února 1992 a platná od 1. listopadu Maastrichtská kritéria: Míra inflace smí převyšovat nejvýše o 1,5 % úroveň tří zemí EU s nejniţší inflací Dlouhodobá úroková míra můţe být maximálně o 2 % vyšší, neţ je tato míra ve třech zemích s nejniţší inflací Deficit státního rozpočtu můţe dosahovat maximálně 3 % HDP Velikost veřejného dluhu můţe dosahovat maximálně 60 % HDP Měnový kurz musí být poslední dva roky před přijetím eura součástí měnového mechanismu ERM II 28. Měna Euro byla zavedena dne 1. ledna Nahradila dřívější národní měny 11 zemí, například francouzský frank. Nejprve však bylo euro zavedeno pro bezhotovostní platby a účetnictví. Národní měny se nadále pouţívaly pro hotovostní platby aţ do 1. ledna 2002, kdy byly do oběhu uvedeny eurové mince a bankovky. Jednotnou měnu eurozóny v současné době pouţívá 16 států z 27 států Evropské unie. Dánsko a Spojené království Velké Británie mají ve Smlouvě o Evropské unii výjimku v tom smyslu, ţe se nemusí přijetí jednotné měny účastnit. Další země EU dosud nesplňují podmínky pro přijetí eura. Tabulka 5 - Země, které přijaly Euro 1999 Belgie, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko 2001 Řecko 2007 Slovinsko 2008 Kypr, Malta 2009 Slovenská republika? Česká republika Tabulka 5 - Zdroj: vlastní zpracování 27 Zdroj: Mechanismus směnných kursů definuje pro měnu kaţdého členského státu nacházejícího se mimo Eurozónu, který se jej účastní, centrální paritu vůči euru. Základní fluktuační pásmo je 15 % nad nebo pod centrální paritou. Zdroj:

34 Česká republika splňuje ke dni většinu podmínek pro přijetí eura, ale zdaleka nejsou dodrţena všechna kritéria. Nejvíce diskutovaným problémem je deficit veřejných financí. Tabulka 6 Plnění maastrichtských kritérií České republiky (ke dni ) Deficit veřejných financí Veřejný dluh Průměrná roční inflace Stabilita úrokových sazeb Stabilita měnového kurzu NEPLNÍ PLNÍ PLNÍ PLNÍ NEPLNÍ Tabulka 6 - Zdroj: vlastní zpracování Bankovky a mince Evropské unie V oběhu jsou eurobankovky nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500. Euromince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1, 2. Bankovky a mince mají přesně stanoveny rozměry, hmotnost, tvar, materiál, barvu ale i ochranné prvky. Zatímco podoba bankovek je jednotná, u mincí je tomu jinak. Lícová strana mincí je společná pro všechny země, které euro přijaly, avšak podoba rubové strany závisí na volbě kaţdé členské země 29. Společná strana mincí zobrazuje motivy Evropské unie nebo Evropy a představuje jednotu EU. Na mincích hodnoty 1 cent, 2 centy, 5 centů je zobrazen glóbus s Evropou. Ostatní mince geograficky znázorňují Evropu. Všechny návrhy lícových stran pochází od Luc Luycx z Královské belgické mincovny. Kromě klasických oběţných mincí můţe kaţdý členský stát vydat jednou ročně oběţnou pamětní minci v hodnotě 2, u níţ národní strana obsahuje zvláštní motivy. Oběţná pamětní mince je přijímána jako ostatní mince. Bankovky jsou inspirované architektonickými slohy historií evropské kultury. Návrhy bankovek pochází od rakouského výtvarníka Roberta Kaliny z rakouské centrální banky, který zvítězil mezi 44 navrhovateli 30. Eurové bankovky obsahují mnoho symbolů. Okna a portály na lícní straně symbolizují otevřenost a spolupráci. Symbol EU, dvanáct hvězd v kruhu, symbolizuje harmonii a dynamiku. Mosty na rubové straně symbolizují spojení mezi evropskými zeměmi a zároveň spojení mezi nimi a ostatním světem. 29 Zdroj: Zdroj:

35 Tabulka 7 Eurové bankovky Architektonický sloh, barva 5 Antika, šedá 10 Románský, červená 20 Gotika, modrá 50 Renesance, oranţová 100 Baroko a rokoko, zelená 200 Věk skla a oceli, hnědoţlutá 500 Architektura 20. Století, fialová Tabulka 7 - Zdroj: vlastní zpracování 2.8 Porovnání ochranných prvků české měny a měny Euro Jak bylo uvedeno (kap. 2.6), Institut Informačního designu prováděl hodnocení bankovek Evropské unie, České republiky a původních bankovek Slovenské republiky. Následující hodnocení je zaměřeno na porovnání české měny s měnou eurozóny a na srovnání ochranných prvků. Obr. 32 Česká bankovka s ochrannými prvky Obr. 33 Euro bankovka s ochrannými prvky Obr. 32 Zdroj: vlastní úprava Obr. 33 Zdroj: vlastní úprava Symbolikou jsou si bankovky obou měn podobné, eurové obsahují symboliku Evropy a Evropské unie, české symboliku České republiky. Eurové bankovky jsou tematicky zaměřené na vývoj evropských stavebních stylů od nejstarších po současné. Zobrazení českých bankovek je zaměřeno na významné osobnosti výhradně českých dějin. Hodnotit 35

36 tedy styl obou měn je velmi individuální. Další z kategorií hodnocení byla čitelnost bankovek. U obou měn je čitelnost přijatelná, obě vyuţívají umístění nominální hodnoty v kontrastním bílém poli. U platidel euro je navíc čitelnost podpořena čtyřnásobným umístěním číslice nominální hodnoty v kaţdém z rohů bankovky, a to z rubové i lícní strany. Čitelnost euromincí však nebyla celkově hodnocena kladně. Aby byly bankovky a mince dobře rozlišitelné, je nutné pracovat s velikostí, barevností, tvarem mince a stylem jejího vroubkování. Eurobankovky jsou dle uvedeného hodnocení optimálně rozlišitelné, jednak svojí stupňovanou velikostí, ale také odlišitelnou barevností. České bankovky nejsou v porovnání s eurovými bankovkami dostatečně rozlišitelné vzhledem k nedostatečnému barevnému kontrastu, především u hodnot 50 Kč a 500 Kč, 200 Kč a 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč. U eurových mincí není dostatečně vyuţito velikostního rozdílu v rámci dílčích částí i celku, není vyuţit ani kontrast mezi dekorativními prvky 31. Prvním z rozdílných ochranných prvků obou měn je pouţití samotného bankovkového papíru. Pro eurové bankovky není pouţit papír vyrobený ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí, ale z čisté bavlny. Eurová bankovka je chráněna hologramem, který se nachází na obou stranách v pravé části dole. Při naklánění se obraz hologramu změní z nominální hodnoty bankovky na okno popř. portál, navíc se od středu vytváří a postupně zvětšují duhové kruhy sloţené z mikrotextu. Hologram byl doplněn o perforace, konkrétně perforovaný symbol eura -. Hodnotové číslo bankovky zobrazené na rubové straně mění při naklonění barvu z fialové na olivově zelenou. Na české bankovce však existují obrazce nebo symboly, které jsou vytištěné opticky proměnlivou barvou, která se při změně úhlu dopadajícího světla mění. Naopak na eurové bankovce nenajdeme například iridiscentní pruh, který je vţdy u české bankovky umístěn na lícní straně v její pravé části (bankovka nominální hodnoty 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč). Na eurové bankovce nenajdeme ani ţádný skrytý obrazec. Na české bankovce ho vţdy tvoří nominální hodnota a bývá umístěna na lícní straně v rameni portrétu osobnosti, která 31 Zdroj:

37 je na bankovce vyobrazená. Viditelná je pouze proti zdroji světla při umístění bankovky do vodorovné polohy. Přestoţe má česká bankovka oproti eurové jako ochranný prvek pouţitu soutiskovou značku, v podstatě je moţné tento prvek označit za společný, vzhledem k tomu, ţe eurová bankovka obsahuje ochranný prvek v podobě neúplného čísla. Podstata obou je stejná, z kaţdé strany bankovky je viditelná pouze jedna část skryté značky nebo obrazce, v průhledu proti světlu je objekt vidět celý. Mezi společné ochranné prvky obou měn lze zahrnout vodoznak, umístěný na přibliţně stejných místech. Zatímco český vodoznak zobrazuje portrét osobnosti umístěné na bankovce, eurový zobrazuje hodnotu bankovky. Obě bankovky protíná ochranný okénkový proužek. V případě české bankovky je viděn jako celistvý pouze při nastavení proti světlu, u eurové bankovky uţ celistvý je a při nastavení pouze ztmavne. Na obou ochranných prouţcích je uvedena zkratka měny a hodnota bankovky. Mikrotext na bankovkách obou měn vyjadřuje hodnotu buď slovně, nebo i číselně. Jeho umístění bývá individuální. V rámci porovnání ochranných prvků eura a české koruny lze závěrem konstatovat, ţe jejich počty se přibliţně shodují. Euro však obsahuje více sloţitějších, propracovanějších a nákladnějších ochranných prvků. 37

38 3 Padělání a napodobování peněz v České republice Všichni účastníci hotovostního platebního styku se mohou kdykoli setkat s padělanou bankovkou nebo falešnou mincí. Vývoj ochranných prvků se neustále zdokonaluje. Mincovny a tiskárny stále přijímají nová opatření ve snaze zabránit padělání. Státy postihují padělání vysokými tresty a proti padělání bojují rovněţ specializované orgány a organizace. Boj proti padělatelům je celosvětovým problémem. Kaţdá země pouţívá vlastní způsob ochrany platidel. Pro ty, kteří tato platidla chtějí vyuţívat, to znamená jediné - věnovat dostatečnou pozornost znalosti způsobu výroby a pouţitých ochranných prvků. Následující kapitola je věnována padělkům a padělatelství. 3.1 Pojem padělek Jak je moţné vysvětlit samotný pojem padělek peněz? Pokud vycházíme z české právní úpravy 32, legislativa rozlišuje mezi padělanou a pozměněnou bankovkou nebo mincí (ukázka viz Příloha č. 1). Padělek je vyroben nelegálně za účelem pouţití v oběhu jako pravé platidlo, je to tedy věrná kopie bankovky či mince, zatímco u nelegálně pozměněných peněz jsou graficky upraveny nominální hodnoty nebo technické parametry. Další skupinu neoficiálních peněz tvoří jejich napodobeniny, které jsou upraveny vyhláškou ČNB 33. Jedná se o napodobeniny pravých bankovek nebo mincí vyrobených za účelem pouţití jako filmové rekvizity nebo učební pomůcky Nástin historického vývoje padělání Počátek padělání Padělání peněz je staré jako peníze samotné. Uţ se vznikem výměnného obchodu vznikala současně snaha o padělání. Jako platidlo se například vyuţívaly kakaové boby. Padělání u nich probíhalo tak, ţe jejich jádra byla nahrazována kuličkou hlíny. Jako platidlo byly vyuţívány také bílé a černé mušle, v tomto případě byly černé mušle hodnotnější neţ bílé. Z tohoto důvodu docházelo k přebarvování bílých mušlí na černé. 32 Zákon 40/2009 Sb., Trestní zákoník, Trestné činy hospodářské, Vyhláška ČNB č. 553/2006, o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 38

39 První padělky peněz S počátkem pouţívání prvních peněz se začaly objevovat jejich padělky. Uţ od počátku se penězokazectví povaţovalo za těţký zločin, který byl velmi přísně trestán. V Římě byl odhalený padělatel odsouzen k trestu smrti. V Anglii dostal obviněný do dlaně ţhavé kousky kovu, podle jeho reakce bylo rozhodováno a jeho vině či nevině. V Americe se trestalo uříznutím uší, zbitím důtkami a veřejným vystavením na pranýři. Dále se trestalo deportací nebo usekáváním rukou století Padělávalo se však i na příkaz panovníka. Tento případ je moţné pozorovat na českých mincích z období století, tedy vlády Přemyslovců. Mince z této doby jsou skutečnými vládními padělky. Kromě váhy mincí je hlídána také ryzost mincovního kovu. Ani v současné době nelze dosáhnout jakosti 1000/1000, připouští se odchylka jedna aţ dvě tisíciny jiných kovů. V období vlády Přemyslovců bylo mincovním kovem právě stříbro, které se pouţívalo pro raţbu denárů. Raţeny byly mince na tehdejší poměry s vynikající ryzostí 958/1000 aţ 965/1000. Nalezeny však byly mince s jakostí kovu pouze 164/1000 a dokonce 50/1000. A to uţ znamenalo velmi vysoký výdělek pro vydavatele mincí, tedy panovníky. Některé z mincí byly dokonce vyrobeny z mědi a plátované stříbrem byly pouze po povrchu. 15. století Dalším významným obdobím padělání v českých dějinách bylo 15. století. V roce 1950 byla archeology objevena padělatelská dílna v jeskyních na Zlatém Koni u Koněprus. Skutečnost, ţe jeskyně byla vyuţívána k padělání, dokazují nálezy, které byly na místě objeveny. Jednalo se především o raţené falešné mince, postříbřené měděné mince, nádobu se zbytky měděných odstřiţků a další. V této padělatelské dílně byl falšován praţský groš, který byl vládní mincí Jiřího z Poděbrad. Koněpruská jeskyně nebyla jedinou padělatelskou dílnou v Čechách. Další byla jeskyně Babí Pec na Kozákově, kde byl padělán denár. V roce 1936 byl v jeskyni objeven měděný odpad a měděné postříbřené stříţky. Ani historie Slovenské republiky se nevyhnula padělání mincí. Chvalovská jeskyně v Jihoslovenském krasu skrývala padělatelskou dílnu, v níţ byly ve 2. polovině 15. století padělány uherské denáry Matyáše Korvína, uherského a českého krále. 39

40 16. století V 16. století byl základní jednotkou mincovní soustavy praţský groš, který se dělil na černé a bílé mince. Bílé mince měly vyšší hodnotu a odlišovaly se mincovním reliéfem. Černé mince proto snadno podléhaly padělání, a to pouhým rozklepáním na vyhovující velikost a vyraţením nového obrazu v místě rozklepaného obrazu původního. Vzhledem ke kvalitě padělaných mincí, které byly nalezeny v polovině 20. století v Praze, lze předpokládat, ţe se opět jednalo o vládní padělky. 18. století Vláda Marie Terezie a Josefa II. přinesla vydání prvních papírových peněz na našem území. Roku 1760 dala Marie Terezie razit drobné mince, krejcary, grešle, půlkrejcary a vídeňské peníze z nehodnotného kovu mědi. Měď byla podstatně levnější neţ stříbro. Pokud by tedy byly mince raţeny ze stříbra, hodnota stříbrné mince by byla vyšší neţ označený nominál. Měděné mince však byly větší a jejich raţba s nominální hodnotou čitelnější. Toto období přineslo zásadní zlom v peněţnictví na našem území. 20. století S výraznější padělatelskou činností se setkáváme během 20. století. Současně se vznikem československé měny v roce 1919 se objevují první její padělky. Období po první světové válce bývá označováno jako zlatý věk padělání československých peněz 34. Jako největší padělatelskou akci všech dob lze označit operaci Bernhard během 2. světové války, při níţ bylo paděláno 132 milionů britských liber a nikdy nezjištěný počet amerických dolarů. Adolf Burger je posledním pamětníkem této akce, kdy byl Němci přinucen padělat peníze a další tiskoviny v koncentračním táboře Sachsenhausen v severním Německu Zdroj: Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Peníze, poklady, padělky, Praha: Orbis, 1975, 324 str. 35 Zdroj:

41 3.1.2 Stupně nebezpečnosti padělků ČNB třídí padělky podle stupně nebezpečnosti následujícím způsobem: 1 velmi nebezpečný padělek 2 nebezpečný padělek 3 zdařilý padělek 4 méně zdařilý padělek 5 neumělý padělek Velmi nebezpečný padělek (1) je pro veřejnost, ale i odborníky jen velmi těţko rozeznatelný od pravé bankovky. Při výrobě jsou pouţity stejné tiskové techniky jako u pravých bankovek a ochranné prvky jsou kvalitně napodobené. Takto dokonalé padělky však nebyly u českých peněz zjištěny, vyskytly se pouze u 100 dolarové bankovky z roku Nebezpečný padělek (2) je rozeznatelný pouze za pouţití speciální techniky. U tohoto stupně padělku jsou částečně pouţity tiskové techniky jako u pravé bankovky a ochranné prvky se vyznačují kvalitou. Při výrobě zdařilého padělku (3) bývá pouţita jiná tisková technika, některé ochranné prvky dokonce chybí. Z tohoto důvodu jsou padělky třetího stupně snadno odhalitelné. Méně zdařilý padělek (4) je většinou vytištěn na běţných kopírovacích strojích a ochranné prvky jsou napodobeny. Neumělý padělek (5) je černobílý nebo dokonce kreslený, ochranné prvky chybí. Lze ho poznat na první pohled Trestní sazby za padělání Za zásadní právní úpravu v oblasti trestních sankcí v souvislosti s paděláním je nutné povaţovat mezinárodní Úmluvu o potírání penězokazectví z roku 1929, která přesně vyjmenovává jednání, která jsou jednotlivé státy povinny stíhat jako obecný trestný čin. Jedná se o: (1) Výrobu falešných peněz nebo pozměňování peněz jakýmkoliv způsobem v podvodném úmyslu za použití jakýchkoli prostředků, (2) úmyslné rozšiřování falešných peněz, (3) jakoukoliv činnost zaměřenou na rozšiřování falešných peněz, příjem nebo opatření si falešných peněz a jejich dovoz do země, jestliže si je pachatel vědom, že se jedná o falešné peníze, (4) pokusy o tyto trestné činy a úmyslnou účast na nich, (5) zhotovení, opatření si nebo přijímání nástrojů nebo jiných předmětů určených k padělání peněz, a to v podvodném úmyslu Zdroj: Zdroj:

42 Padělání nebo pozměňování peněz je podle českého trestního práva posuzováno jako trestný čin. Zákon postihuje jednak toho, kdo si opatří sobě nebo jinému padělané nebo pozměněné peníze a přechovává je, a dále zákon stíhá samotné padělání peněz. První z trestných činů je trestán odnětím svobody na 1 aţ 5 let. Za padělání a pozměnění peněz nebo jejich udání do oběhu jako pravých hrozí pachateli trest odnětí svobody na 3 aţ 8 let. V případě, spáchá-li pachatel jeden z uvedených trestných činů jako člen organizované skupiny nebo ve značném rozsahu, bude potrestán buď propadnutím majetku, nebo odnětím svobody na 5 aţ 10 let. V případě organizované skupiny působící ve více státech hrozí trest odnětí svobody na 8 aţ 12 let nebo propadnutí majetku Postup při zadrţování a odebírání padělků, peněz podezřelých z padělání, poškozených či necelých peněz Postup při zadrţování a odebírání padělků, pozměněných bankovek, podezřelých z padělání nebo poškozených či necelých se řídí vyhláškou ČNB 39. Padělané nebo pozměněné bankovky a mince v české i cizí měně, nebo bankovky a mince, u kterých vznikne podezření, ţe jsou padělané nebo poškozené, odebírají banky a právnické osoby na základě 2 odst. 2 aţ 7 vyhlášky ČNB č. 37/1994 Sb. bez náhrady a předávají je ČNB společně s potvrzením o odebrání bankovek a mincí (viz Příloha č. 3). Banka a právnické osoby jsou povinny poţadovat od osoby, která padělané nebo podezřelé peníze předloţila, aby prokázala svoji totoţnost, a dále jsou povinny oznámit odebrání bankovek a mincí orgánům činným v trestním řízení. Předloţí-li fyzická osoba či právnická osoba komerční bance nebo ČNB bankovky, které jsou perforovány, proděravěny velkými či malými otvory, nebo pokud jsou opatřeny texty např. SPECIMEN, VZOR atd., mohou být tyto bankovky v souladu s 6 odst. 3 a 4 Vyhlášky č. 37/1994 Sb. odebrány bez náhrady. O odebrání vystaví banka nebo ČNB potvrzení. Odebrané bankovky se zasílají k posouzení ČNB. V případě proděravění bankovek velkými otvory náhradu ČNB neposkytuje, protoţe takto znehodnocené bankovky se nemohou regulérní cestou vrátit do peněţního oběhu. Náhradu nelze 38 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, Padělání a pozměnění peněz Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 42

43 poţadovat ani v případě proděravění bankovky malými otvory a přetištění, protoţe takto ČNB označuje bankovky výhradně pro sluţební účely. Poškozené bankovky by měla vyměnit kromě ČNB kaţdá komerční banka. Banky však vrátí pouze hodnotu odpovídající stavu poškozené bankovky. Pokud je bankovka přetrţena, je zapotřebí předloţit všechny její části, případně 75 % částí k tomu, aby byl nárok na výměnu v plné hodnotě. Poloviční náhrada za poškozenou bankovku náleţí v případě, ţe z poškozené bankovky zůstala více neţ polovina, ale méně neţ tři čtvrtiny. V případě, ţe z bankovky zůstala méně neţ polovina, ale více neţ čtvrtina, je moţné nárokovat čtvrtinu nominální hodnoty. Ţádná náhrada za poškozenou bankovku nenáleţí za zbytek bankovky menší neţ čtvrtina. Banky musí o poskytnutí náhrady za necelé a poškozené bankovky poţádat ČNB. 3.2 Padělky v České a Slovenské republice a jejich srovnání Následující podkapitola poskytuje přehled o vývoji zadrţených padělků v České a Slovenské republice od osamostatnění obou států v roce 1993 aţ do konce roku Porovnání mezi zvolenými státy bylo vybráno záměrně, především z důvodu historicky společné československé měny a srovnatelné doby pouţívání vlastní měny kaţdým z obou států. Pro Slovenskou republiku byl zásadní rok 2009, ve které bylo přijato euro. Tato skutečnost bude jistě mít vliv na mnoţství zadrţených padělků měny EUR. Na základě informací získaných ze zdrojů centrálních bank obou států byly vytvořeny grafy znázorňující vývoj zadrţených padělků v jednotlivých letech. Zachycená struktura padělaných měn poskytuje grafický přehled o druzích a mnoţstvích padělků zadrţených v oběhu srovnávaných států. Průběh vývoje mnoţství zadrţených padělků (Graf 1, Graf 2) je u zvolených států podobný. Zavedení nových národních měn do oběhu v roce 1993 přineslo v porovnání s předchozími lety zvýšení počtu jejich padělků. Vysoký nárůst byl způsobený jednak existencí přechodného oběţiva ve formě původních okolkovaných bankovek a jednak bylo mnoho padělků identifikováno při stahování peněz z oběhu. Krátce po rozpadu Československa bylo v obou státech zadrţeno relativně velké mnoţství zahraničních měn. To lze vysvětlit snahou padělatelů udat do běţného oběhu padělky tehdy ještě nepříliš známých měn. Další podobnost v průběhu obou grafů vykazoval obrovský skok v počtu 43

44 zjištěných padělků v určitém roce. Rekordní mnoţství zjištěných padělků v České republice bylo zadrţeno v roce Jednalo se celkem o kusů padělků, přičemţ kusů bylo ve měně CZK, coţ bylo rekordní mnoţství za dobu existence samostatné České republiky. Oproti tomu podle statistiky ČNB nejméně zadrţených padělků přinesl rok 2007, kdy bylo zadrţeno celkem padělků, z toho padělků české měny. Obrovský skok v počtu zadrţených padělků ve Slovenské republice v roce 1997 byl způsoben nárůstem počtu padělaných měn ATS a HUF v celkovém mnoţství padělků. Konkrétně bylo odhaleno padělků měny ATS a měny HUF následkem odhalení tří padělatelských dílen. Nejmenší podíl zadrţených padělků SKK byl v roce 1995, kdy statistiky NBS vykazují pouze 27 padělků SKK. Celkový počet odhalených padělků od doby osamostatnění sledovaných států byl vyšší v České republice. 44

45 Tabulka 8 Množství zadržených padělků v České republice v letech CZK SKK EUR USD Ostatní Celkem Zdroj: vlastní Tabulka 9 Množství zadržených padělků ve Slovenské republice v letech SKK CZK EUR USD Ostatní Celkem Zdroj: vlastní 45

46 Zadržené padělky v České republice CZK SKK EUR USD ostatní Graf 1 Zdroj: vlastní Zadržené padělky ve Slovenské republice SKK CZK EUR USD Ostatní Graf 2 Zdroj: vlastní 46

47 Struktura zadrţených padělků jednotlivých měn v kaţdém ze sledovaných států je od roku 2002, kdy se v oběhu objevila měna EUR, srovnatelná (Graf 3, Graf 4). Přesto zatímco ve Slovenské republice byly běţně zadrţovány padělky CZK, Česká republika evidovala padělky SKK velmi vzácně, podle dostupných zdrojů to byl 1 ks v roce 2007 a 2 ks v roce Podobně jako klesá od roku 2004 počet zjištěných padělků USD ve Slovenské republice, i v České republice má počet padělků amerických dolarů tendenci se sniţovat. Co se týká struktury padělků ostatních měn na Slovensku, mezi nejčastěji vyskytované padělky do roku 2002, kdy se začalo pouţívat euro v hotovostním platebním styku, jednoznačně patřila německá marka, italská lira a také maďarský forint. Po roce 2002 se mezi ostatními padělanými měnami objevuje nejčastěji britská libra a kanadský dolar. Největší zastoupení ve struktuře padělků ostatních měn v České republice měly ještě v roce 2004 měny DEM a ITL, přestoţe Německo a Itálie uţ pouţívaly euro, jejich výskyt však nadále klesal. Od následujícího roku se padělky národních měn zemí, které v roce 2002 přijaly euro, objevují výjimečně. Podobně jako ve Slovenské republice, mezi ostatní nejčastěji padělané měny v České republice patří britská libra, polský nový zlotý nebo kanadský dolar. Struktura padělků v oběhu České republiky v letech CZK SKK EUR USD Ostatní 14% 3% 10% 73% Graf 3 Zdroj: vlastní 47

48 Struktura padělků v oběhu Slovenské republiky v letech SKK CZK EUR USD Ostaní 4% 14% 46% 33% 3% Graf 4 Zdroj: vlastní Po zavedení eura ve Slovenské republice v roce 2009 se podstatně zvýšil počet zadrţených padělků měny EUR (Graf 5). Podle Slovenské národní banky je tento vývoj při porovnání s ostatními zeměmi Eurozóny srovnatelný. V budoucích letech se nadále očekává pokračující nárůst zadrţených padělků EUR v důsledku pouţívání eura. Počet zadržených padělků měny EUR ve Slovenské republice v letech Bankovky Mince Celkem Graf 5 Zdroj: vlastní 48