Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky Bakalářská práce Autor: Veronika Vincencová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Vanda Hadrabová Praha duben 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Újezdečku dne 16. dubna 2013 Veronika Vincencová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Vandě Hadrabové za odborné vedení práce, trpělivost, ochotu a cenné rady, které mi pomohly při zpracovávání mé bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na bankovky a mince, jejich ochranné prvky a padělání. Celá práce je pojata teoreticky. První kapitola je věnována převáţně historii a funkci peněz. Druhá kapitola popisuje hlavně české bankovky a eurobankovky, jejich technické parametry a ochranné prvky. Třetí kapitola je zaměřena na padělání peněz. Je zde poukázáno na historii padělání a členění padělků a padělatelů. Dále jsou zde pomocí grafů vyobrazeny statistiky počtu výskytů padělků na území České republiky v minulých deseti letech. Tato část práce zároveň přibliţuje, jak je padělání peněz ošetřeno zákonem a poskytuje rady, co udělat, pokud se s padělkem setkáme. V závěru práce jsou uvedeny reálné případy penězokazectví. Klíčová slova Peníze, bankovky a mince, padělky, ochranné prvky, padělání peněz, Česká národní banka Annotation This bachelor is focused on notes and coins their Protecting Elements and Money Forgery. This work is mostly theoretical. The first chapter is mainly focused on history and function of money. The second chapter mostly describes Czech and Euro notes their technical parameters and protective elements. The third chapter is focused on Money Forgery. The section also highlights the history of forging, breakdown of counterfeits and forgers. Further there are using graphs shown statistic of the number of incidence of counterfeits in the Czech Republic in last ten years. At the same time this section explains how to existing law addresses counterfeiting acts and provide advice what to do if we meet counterfeits. The last section mentions real cases of Money Forgery. Key words Money, notes and coins, counterfeits, protecting elements, money forgery, Czech National Bank

5 Obsah Úvod Historie a funkce peněz: Vznik peněz, peněţních prostředků a bankovnictví Historie československé koruny Funkce peněz Česká národní banka Soustavy platidel a jejich ochranné prvky: Ochranné prvky českých mincí obecně Ochranné prvky českých bankovek obecně: Vodoznak Okénkový prouţek Barevná vlákna Soutisková značka Skrytý obrazec Proměnlivá barva Iridiscentní pruh Mikrotext Ceninový papír Pomůcky ke zjišťování pravosti bankovek: Soustava českých mincí: Kč Kč Kč Kč Kč Kč

6 2.5.7 Mince jiţ neplatné Soustava českých bankovek a jejich ochranné prvky Kč Kč Kč Kč Kč Kč Bankovky jiţ neplatné Euro Technické parametry euromincí Technické parametry eurobankovek Ochranné prvky eurobankovek Padělání peněz Historie padělání Ve světě Na našem území Neoprávněná výroba peněz Padělání Pozměňování Napodobování Členění padělků dle jejich zdařilosti Základní členění padělatelů Trestní zákoník Padělání a pozměnění peněz Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Udávání padělaných a pozměněných peněz str

7 Výroba a drţení padělatelského náčiní Neoprávněná výroba peněz str Společné ustanovení Ohroţování oběhu tuzemských peněz str Statistiky ČNB Padělaná a pozměněná platidla zadrţená v ČR v letech Padělaná a pozměněná platidla zadrţená na území ČR v letech Zadrţené padělky na území ČR v roce Co dělat? Výměna padělků Výměna poškozených peněz Případy na závěr Teplicko Jindřichohradecko Závěr Seznam pouţité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh

8 Úvod K výběru tématu předkládané bakalářské práce z oblasti finanční mě motivoval fakt, ţe s jejím hlavním objektem, kterým jsou hotovostní platební prostředky, se kaţdý z nás setkává denně. Cílem bakalářské práce je charakterizovat problematiku zejména českých bankovek a mincí, jejich ochranné prvky a s tím spojené i padělání peněz. Informace pro zpracování práce mi poskytla odborná literatura, právní normy a internetové zdroje, na jejichţ explorativním a deskriptivním výzkumném plánu je dílo poloţeno. Tyto informace jsem dále zpracovala, popsala a v některých případech i porovnala ve třech velkých kapitolách. První kapitolu věnuji převáţně historii peněz, a to vývoji prvních platidel a samotného bankovnictví. Zaměřuji se zde také na vývoj peněz na našem území. Další část této kapitoly jsem věnovala funkci peněz a je zde představen jediný emitent českých bankovek a mincí Česká národní banka. Druhou kapitolu převáţně zaměřuji na soustavu českých bankovek a mincí a jejich ochranné prvky. Orientuji se jak na technické parametry jednotlivých hotovostních platebních prostředků, tak i na jejich vlastní ochranné prvky. Stejným způsobem se zde v menší míře věnuji i Euru. Třetí kapitola pojednává o padělání peněz. Soustřeďuji se zde jak na samotnou historii padělání, tak zde pracuji i s pojmy souvisejícími s penězokazectvím, dále zde uvádím statistiky padělků, jejich členění, zároveň i členění samotných padělatelů, otázky spojené s tím, co dělat, pokud jiţ padělanou bankovku nebo minci vlastníme a v neposlední řadě jsou zde uvedeny výňatky z Trestního zákoníku a pár reálných případů z tohoto oboru. 8

9 1 Historie a funkce peněz: 1.1 Vznik peněz, peněžních prostředků a bankovnictví 1 První forma placení byla jiţ ve středověku směna. A to směna naturální (barter), či prostřednictvím směnných prostředků, kterými byly drahé kovy, především zlato a stříbro. Ty obíhaly ve slitcích, prutech a podobných předmětech, přičemţ jejich hodnotu určovala jejich hmotnost a jakost. Jako první stálá forma peněţních prostředků byly mince, a to jiţ v 8. aţ 7. století před naším letopočtem, jejichţ raţbu provádělo mincovnictví. Nominální a vnitřní hodnota těchto valutárních prostředků se rovnala. Bylo-li zapotřebí zvýšit oběţivo, jednoduše se poklad ve formě drahých kovů přeměnil na mince a naopak. Je předpokládáno, ţe kdokoliv, kdo vlastnil nějaký peněţní kov, si mohl dát mince razit. Postupně se mincovnictví stalo monopolem státu a to z důvodu jejich znehodnocování jak samotným oběhem, tak i záměrným sniţováním jejich hodnoty. Dle kovu, který plnil funkci peněz, šlo o zlatý nebo stříbrný monometalismus standard. Kolovaly-li oba kovy současně, hovoříme o bimetalismu, přičemţ byl stanoven mezi kovy směnný poměr. Oba tyto kovy působily jako uznávané platební prostředky. Převaha jednoho nad druhým závisela na tehdejší těţbě. V 19. stol se začal opouštět bimetalismus a přecházelo se spíše ke zlatému standardu. Později se plnohodnotné peněţní prostředky ve formě mincí začaly nahrazovat neplnohodnotnými mincemi, později i papírovými penězi, státovkami a bankovkami. S vývojem výroby a obchodu se také vyvíjely obchodní úvěry, které si výrobci a obchodníci půjčovali mezi sebou, avšak ve formě zboţí. S obchodními úvěry se také vyvinuly směnky, a to směnka vlastní a cizí. Emise peněţ má základ v samotném mincovnictví. Vyvinula se profese směnárníků, coţ byli původně zlatníci a zároveň předchůdci bank a bankéřů. Příjem peněţních kovů (depozit) potvrzovali depozitními listy, v nichţ se zavazovaly, ţe depozita vrátí na poţádání. Tyto depozitní listy obsahově připomínají vlastní směnku splatnou při předloţení a lze je charakterizovat jako předchůdce bankovek. 1 Bankovnictví. 6. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, s ISBN

10 Slovo banka pochází z italského banco, coţ v překladu znamená lavice, neboť středověcí obchodníci s peněţními prostředky obchodovali právě na lavicích v křiţovatkách zejména zámořských cest. Vznikaly zde první známé bankovní rody, jako jsou např. Fuggerové a Welserové. První banky vznikaly jiţ ve 12. stol. První centrální banky začaly vznikat v 17. stol., avšak jejich historie sahá aţ do století , kdy si panovníci vyspělých evropských států přivlastňovali právo vydávat mince z drahých kovů. Toto právo je nazýváno mincovní regál, coţ je zároveň s nadsázkou označováno jako první způsob utváření měnové politiky. První centrální banka Sweriges Riksbank byla zaloţena v roce 1657 ve Švédsku. Následovala centrální banka zaloţená roku 1694 v Anglii pod jménem Bank of England. V Čechách, aţ do příchodu Habsburků, banky téměř neexistovaly. Později na to se objevovala detašovaná pracoviště velkých evropských bank. Aţ v 19. stol. vznikaly na našem území první banky, z nichţ například v roce 1867 Ţivnostenská banka, zaloţená jako akciová společnost, s hlavním cílem krytí podnikatelů. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzalo soustavu bank Československo. Po 1. světové válce bylo hlavním cílem bankovnictví vytvořit a upevnit československou měnu. Velkou zásluhu na tomto úkolu měl první československý ministr financí Alois Rašín a později jeho nástupce Karel Engliš. V roce 1926 byla zaloţena jako akciová společnost Národní banka československá. Ta plnila funkci centrální emisní banky aţ do německé okupace, kdy byla tato banka změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla vytvořena Slovenská národní banka. Později byl celý bankovní systém podřízen německému vlivu. Po 2. světové válce fungovalo bankovnictví bez jakýchkoliv změn aţ do , kdy byl vydán dekret č. 102/1945 a akciové banky byly znárodněny. Vznikla Ústřední správa bank. V roce 1950, kdy proběhla další vlna bankovních reforem, vznikla téhoţ roku Státní banka Československá (dále SBČS), vedle níţ působily také Investiční banka, Ţivnostenská banka, Česká a Slovenská státní spořitelna a Československá obchodní banka, a. s. Ve druhé polovině 80. let se prosadily zákony zahrnující zejména zrušení řízení bank státem nebo moţnost vzniku bank nových, jakoţto podnikatelských subjektů nabyly platnosti dva nové zákony, a to zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval náleţitosti týkající se postavení, působnosti a bankovních obchodů a zákon o státní bance československé, který spravoval státní emisní centrální bankovnictví. Do roku 1992 bylo SBČS uděleno více neţ 100 licencí a vznikly také dvě specializované banky. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. a Konsolidační banka, 10

11 státní peněţní ústav. Od Vstoupily v platnost další zákony týkající se bankovního systému, a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Tyto zákony především upravovaly pojetí SBČS, jakoţto banky moderní, zpřísnily podmínky vzniku bank nových a s tím i udělování licencí pro vybrané bankovní skupiny a v neposlední řadě zavedly také opatření proti praní špinavých peněz. V roce 1993 se Československý stát rozdělil a tím se oddělila i měna a bankovní soustavy. V letech došlo k zavedení stavebních spořitelen, byl zvýšen základní kapitál bank na 500 mil. Kč, zavedlo se pojišťování vkladů fyzických osob s podporou státu a byly zavedeny spořitelní a úvěrová druţstva. 1.2 Historie československé koruny 2 Samotný název Koruna pochází z latinského Corona, coţ v překladu znamená věnec nebo královská koruna. Toto označení bylo převzato z původně společné Rakousko-Uherské koruny, avšak v jednání o názvu československé měny kolovaly i jiné návrhy, a to sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank, rašín nebo řepa. Právně vznikla československá koruna přijetím zákona č. 187/1919 Sb., o zavedení koruny československé, avšak v Československu platila jiţ od roku Od první republiky byla její oficiální zkratka Kč. V období republiky druhé se značila zkratkou K a od roku 1945 Kč. Od rozdělení Československa se pouţívá označení koruna česká Kč s mezinárodní zkratkou CZK. Po rozpadu rakousko-maďarské monarchie v roce 1918 vnikly nové státy. Rakousko, Maďarsko, Československo a Polsko se na společné měně nedohodly, a tak se rozhodly dříve společnou korunu nahradit měnou vlastní. To ovšem ihned reálné nebylo, takţe se dosavadní měna orazítkovala a tím se i rozdělila do samostatných států. Po 1. světové válce si Československo zavedlo vlastní měnu, od které čekalo silnější ekonomiku a sníţenou inflaci. Pouze ale polovina bankovek byla okolkována a vracela se zpět do oběhu. Druhá polovina byla z oběhu staţena oproti stvrzence, která zaručovala 1% státní dluhopis ve stejné výši. Okolkovány byly všechny hodnoty bankovek kromě 1 a 2 koruny. Ještě dlouhou dobu po vzniku Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky, které ale obíhaly i v sousedních zemích, jejichţ majitelé je do zemí Koruny české jezdili takříkajíc utrácet. Proto tehdejší ministr financí Alois Rašín připravil ke dni měnovou 2 Historie. Papírová platidla, bankovky [online]. [cit ]. Dostupné z 11

12 samostatnost, kdy se uzavřely státní hranice a od 3. do se kolkovaly všechny dosavadní bankovky v hodnotách od 10 korun výše. Takto vznikly první československé státovky. Při této události se rovnou k zrealizoval i soupis finančního majetku, na kterém se podílelo osob státní správy. Československá koruna vznikla v roce 1919 (viz výše) a v oběhu zůstala aţ do , kdy se uskutečnilo měnové rozdělení se Slovenskem. 1.3 Funkce peněz Nejprve je nutné podotknout, ţe existuje rozdíl mezi pojmem peníze a měna. Zatímco jsou peníze chápány jako zvláštní druh univerzálního zboţí pouţívaného k vyjadřování cen ostatního zboţí 3, měnu lze charakterizovat jako určitá konkrétní forma nebo druh peněz 4, avšak na základě autority, kterou vytváří stát, se peníze stávají měnou, a to dle právního řádu dané země. Peníze by měly v kaţdém státě plnit následující funkce: prostředek směny, kdy lze peníze směňovat za zboţí a sluţby, jednotka zúčtování, kdy peníze slouţí jako měřítko ceny za zboţí a sluţby a lze jimi vyjádřit dluh uchovatel hodnoty, kdy peníze slouţí jako forma majetku. 5 3 BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, s Právnické učebnice. ISBN BAKEŠ Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, s Právnické učebnice. ISBN Funkce peněz. Peníze. org [online], [cit ]. Dostupné z 12

13 1.4 Česká národní banka Centrální bankou, tedy jediným emitentem, v České republice je Česká národní banka (dále jen ČNB) se sídlem v Praze a pobočkami v Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem. Je zřízena Ústavou České republiky a její činnost je v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a jinými právními předpisy. Jejím řídícím orgánem je bankovní rada, jejíţ členy jmenuje prezident republiky na šestileté období a jsou to: guvernér Miroslav Singer, 2 viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, 4 členové bankovní rady Lubomír Lízal, Kamil Janáček, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. 6 ČNB je nepodnikatelský subjekt, coţ znamená, ţe nedosahuje zisku a jejími hlavními úkoly jsou: emisní funkce právo emitovat nové peníze a staré stahovat z oběhu, banka bank poskytuje ostatním bankám úvěry a stanovuje pravidla poskytování úvěrů v komerčních bankách, správce měnových rezerv a státního dluhu spravuje státní cenné papíry, kurzovou politiku a provádí vládní finanční operace, bankovní dozor uděluje bankovní licence komerčním bankám, provádí dozor nad peněţními trhy a má právo prověřovat bankovní operace, reprezentace ČNB je členem Mezinárodního měnového fondu. 7 Na autorskoprávní ochranu upozorňuje na rubové straně bankovky (v dolním levém okraji) copyrightová značka. 6 Členové bankovní rady. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 Funkce centrální banky. CEED [online]. [cit ]. Dostupné z 13

14 2 Soustavy platidel a jejich ochranné prvky: 2.1 Ochranné prvky českých mincí obecně Ochranné prvky mincí nejsou zdaleka tak promyšlené a není jich tolik, jako ochranných prvků bankovek, přesto jsou poměrně stálé. Jejich jednoduchost je mimo jiné také dána faktem, ţe v současné době se padělání mincí vyskytuje poměrně vzácně vzhledem k náročnosti jejich padělání a vzhledem ke skutečnosti, ţe se jejich výroba nevyplácí. To byl hlavní důvod stahování minci s nominály 12, 20 a 50 haléřů. Ani padělky historických mincí nejsou častým případem, přestoţe mnohonásobně převyšují jejich nominální hodnotu. Jako ochranné prvky mincí jsou brány jejich technické parametry, tedy jejich hmotnost, barva, rozměry, pouţitý materiál a úpravy hrany dané mince. (viz kapitola č. 2.5 Soustava českých platných mincí) 2.2 Ochranné prvky českých bankovek obecně: Ochranné prvky bankovek lze rozčlenit do následujících skupin dle cílových uţivatelů: pro nejširší veřejnost ochranné prvky zjistitelné pouhým okem, pro odbornou veřejnost zjistitelné jednoduchými pomůckami, pro profesionály zjistitelné sloţitými přístroji, pro zpracování v centrální bance ke zjištění slouţí speciální senzory, speciální ochranné prvky k ovlivnění činnosti reprodukčních zařízení, které znemoţňují či ztěţují kopírování, skenování, veškerou grafickou úpravu a tisk Vodoznak 9 Vodoznak je viditelný při pohledu na bankovku proti světlu. Na českých bankovkách se jedná o vodoznak stupňovitý, tj. kombinace pozitivního (tmavého) a negativního (světlého). Je vţdy umístěn ve středu širokého nepotištěného okraje bankovky a je vyobrazen jako portrét 8 Emise oběţiva a nové ochranné prvky bankovek: Ochranné prvky bankovek. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 13. Dostupné z: rojevy/download/rezabek_ _nova_500.pdf 9 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 6. Dostupné z: ky.pdf 14

15 osobnosti, která je zároveň na lícní straně bankovky. Je stranově obrácený oproti vytištěnému portrétu. Na vzorech vydaných od roku 2007 se vedle portrétu nachází ještě hodnotové číslo bankovky s ornamentem. Obr. č. 1, vodoznak na pětitisícové bankovce Okénkový proužek 10 Okénkový prouţek s mikrotextem se vyrábí z metalizované hmoty. Je zapuštěn do papíru a vţdy vystupuje v různých intervalech na povrch bankovky na lícní straně. Na prouţku je vyobrazena nominální hodnota bankovky a u vzorů vydaných od roku 2007 přidáno logo ČNB. Při pohledu na bankovku proti světlu se prouţek jeví z obou stran jako souvislá tmavá čára s prosvítajícím mikrotextem. Prouţek také mění svou barvu v závislosti na dopadu světla z hnědofialové na zelenou, pouze ale u vzorů vydaných od roku Obr. č. 2, okénkový prouţek na pětitisícové bankovce 10 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 6. Dostupné z: ky.pdf 15

16 2.2.3 Barevná vlákna. 11 Barevná vlákna zle spatřit na bankovce pouhým okem, a to nejlépe v její nepotištěné krajní části. Jsou dlouhá 6 mm Obr. č. 3, barevná vlákna na bankovkách Soutisková značka 12 Soutisková značka je při pohledu na bankovku proti světlu viditelná celá, avšak při běţném pohledu z jedné strany je viditelná pouze její jedna část a ze strany druhé část druhá. Je kulatá a tvoří ji buď písmeno C, ve kterém je vloţeno písmeno S (pouze u vydaných vzorů roku 1995 a u 200 Kč a 2000 Kč u vzoru 1996) nebo dvojice písmen ČR u ostatních vzorů. Obr. č. 4, soutisková značka na pětitisícové bankovce 11 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 7. Dostupné z: ky.pdf 12 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 7. Dostupné z: ky.pdf 16

17 2.2.5 Skrytý obrazec 13 Skrytý obrazec je viditelný tehdy, pokud bankovku sklopíme do výše očí proti světlu ve vodorovné poloze. Z delší strany bankovky je pozitivní (tmavý), z kratší strany je negativní (světlý) a tvoří ho vţdy číslo, které označuje hodnotu bankovky. Obr. č. 5, skrytý obrazec na pětitisícové bankovce Proměnlivá barva 14 Proměnlivá barva je zaloţená na optickém efektu. Tento ochranný prvek je vytištěn speciální barvou, která mění své zbarvení dle toho, pod jakým úhlem na něj dopadá světlo. Obr. č. 6, proměnlivá barva na pětitisícové bankovce 13 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 8. Dostupné z: ky.pdf 14 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 8. Dostupné z: ky.pdf 17

18 2.2.7 Iridiscentní pruh 15 Iridiscentní pruh se nachází při pravém okraji bankovky na její lícní straně. Na starších vzorech je pojednán jednobarevně, u inovovaných je dvoubarevný, zprava vzorovaný. Při běţném pohledu na bankovku se pruh jeví průhledně, avšak po jejím sklopení proti světlu se u starších vzorů zjeví jako zlatý (2000 Kč a 5000 Kč), či namodralý (1000 Kč) a u vzorů inovovaných se k zlatému nádechu přidává ještě fialový (1000 Kč a 5000 Kč) nebo modrý (2000 Kč) s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu jsou negativně vyznačena čísla, která představují nominální hodnotu bankovky, ale při jejím sklopení se tato čísla jeví jako tmavá oproti samotnému lesklému pruhu. Obr. č. 7, iridiscentní pruh na pětitisícové bankovce Mikrotext 16 Základní mikrotext se nachází jak na lícní, tak i rubové straně. V prvním případě je skryt vpravo od portrétu v pruhu základní barvy a současně zasahuje i do bílého okraje bankovky, a číselně označuje její hodnotu. Na rubové straně se nachází také v pruhu základní barvy mezi státním znakem a pravým okrajem bankovky, kde vyjadřuje hodnotu bankovky slovně. 15 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 9. Dostupné z: ky.pdf 16 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit ]. S. 9. Dostupné z: ky.pdf 18

19 Většinou je tištěn z plochy, avšak u třech nejvyšších nominálů je částečně tištěn i z hloubky. Obr. č. 8, mikrotext na pětitisícové bankovce 2.3 Ceninový papír Kromě výše uvedených ochranných prvků je velice důleţité zmínit také ceninový papír, z kterého jsou bankovky vyráběny. Ten se však dále pouţívá i pro výrobu šeků, kolků, poštovních známek, průkazů totoţnosti a cenných papírů. Státní tiskárna cenin, jeţ působí a dodává polygrafické sluţby jiţ od roku 1928 je právě tou společností, která plní funkci tisku bankovek Je zaloţená jako právnická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu, avšak vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a s tímto majetkem má právo hospodařit. 17 Tisk bankovek vyţaduje speciální tiskové techniky, které znesnadňují padělatelskou činnost. Při tisku bankovek se vyuţívá simultánního ofsetu, liniového hlubotisku a knihtisku. Měďtisk je na současných bankovkách pouţit na lícové straně, jímţ jsou tištěny texty, velká hodnotová čísla, portréty osobností a hmatové značky. Pro tisk sérií a čísel bankovek je vyuţit knihtisk. 18 Samotný ceninový papír vyrábí společnost Nanograph, s. r. o, která byla zaloţena po padesáti leté tradici v roce 2010 ve Štětí. Výrobní kapacita činí 2000 t/rok. Mezi základní suroviny pro jeho výrobu patří buničina, skleněná mikrovlákna a jiná vlákna anorganického původu. Mezi základní divize ceninového papíru se řadí vodoznak, vodoznak viditelný v UV, bezpečnostní vlákna a reakce na laserové pero a hologram O společnosti: Statut. Státní tiskárna cenin [online]. [cit ]. Dostupné z: statut.html?p=4 18 Produkty: Bankovky. Státní tiskárna cenin [online]. [cit ]. Dostupné z: bankovky.htlm?p=11 19 Výroba ceninového papíru. Nanograph, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

20 2.4 Pomůcky ke zjišťování pravosti bankovek: Většinu ochranných prvků na bankovkách jsme schopni rozlišit pouhým okem, avšak pro posouzení pravosti bankovky nám slouţí i jiné předměty. Tím nejzákladnějším nástrojem je lupa. Ta by měla poskytovat šesti, aţ desetinásobné zvětšení pro objektivní hodnocení dané bankovky. Dalším nástrojem pro posouzení pravosti je ultrafialové záření, které lze zakoupit ve filatelistických obchodech. Pod tímto světlem ceninový papír na rozdíl od papíru obyčejného nezáří. Zdroj infračerveného záření pouţívají spíše velké organizace pro jeho finanční náročnost. Dalším nástrojem je dolartester, který je českém trhu nelehce sehnatelný, ale je moţné ho dovést ze zahraničí. Slouţí k posouzení magnetičnosti bankovky, neboť se do tiskové barvy přidávají vybrané kovy, přičemţ při přejetí přes bankovku začne vydávat zvuk nebo se rozsvítí. Zkušební tuţka se pouţívá k chemickému posouzení ceninového papíru. Na pravé bankovce jakékoliv stopy po tuţce zmizí, na padělku zůstanou Soustava českých mincí: Jediná oprávněná mincovna, která razí oběţné i pamětní mince pro ČNB, včetně medailí, je Česká mincovna, a. s., která má sídlo v Jablonci nad Nisou a zaloţena byla roku Společnost dále provozuje prodejnu v Praze od roku 2010 také internetový obchod. V současné době má 66 zaměstnanců. Vlastní ji českošvýcarské konsorcium Česká mincovna Group. Mincovna je vybavena moderními lisy a vlastní nástrojárnou, coţ umoţňuje výrobu vlastních razidel, avšak polotovary pro výrobu oběţných a pamětních mincí se dováţejí z jiných evropských zemí, neboť v tuzemsku tato výroba neexistuje. Roční výrobní kapacita činí na 500 milionů kusů oběţných a 300 tisíc kusů pamětních mincí. 21 Česká mincovna pouţívá 3 značky, které vyjadřují kvalitu a uměleckou hodnotu a nalezneme je na lícní nebo rubové straně kaţdé mince i medaile. První, písmeno b s korunkou (viz příloha č. 1), je spjato se vznikem společnosti, protoţe Česká mincovna byla zaloţena jako samostatná výrobní divize tehdejší Biţuterie, a. s. Tato značka se po dohodě s ČNB začala pouţívat při raţbě oběţných mincí a medailí z obecného kovu. 20 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2000, s. 51. ISBN Profil společnosti. Česká mincovna [online]. [cit ]. Dostupné z: 20

21 Druhá značka představuje písmena ČM, jakoţto zkratku České mincovny, a vyuţívá se od roku 1994 při raţbě mincí a medailí ze stříbra, zlata a platiny. Zajišťuje kvalitu a jedinečnost díla. Mimo této značky jsou mince a medaile označeny ještě puncem dle pouţitého kovu, který zajišťuje jejich ryzost. Třetí, obchodní značka, kterou tvoří písmena ČM a korunka, se pouţívá od roku 2011 za účelem odlišení vlastních raţeb od raţeb dle námětu klientů. 22 (viz příloha č. 2 a 3) Kč 23 Tato ocelová, galvanicky niklem pokovená mince, dle návrhu akademické sochařky Jarmily Truhlíkové Spěvákové, se začala razit v roce 1993 v Royal Canadian Mint Winnipeg, avšak později, v roce 1994 ji začala razit Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Mince je kulatá, magnetická, váţí 3,6 g, její průměr je 20 mm, síla 1,85 mm a její hrana je posetá osmdesáti vroubky. Na lícní straně je vyobrazen český lev, zatímco na straně rubové je zřetelné velké hodnotové číslo nad svatováclavskou korunou. V oběhu se tato mince pohybuje od Obr. č. 9, jednokorunová mince Kč 24 Tato mince, je stejně jako 1 Kč ocelová, galvanicky pokovená. Jejím autorem je také akademická sochařka Jarmila Truhlíková Spěváková a její raţební minulost se shoduje s mincí v hodnotě 1 Kč. 22 O nás: Mincovní značka. Česká mincovna [online]. [cit ]. Dostupné z: 23 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 24 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 21

22 Je magnetická, jedenáctihranná o průměru 21,5 mm, její hmotnost je 3,7 g a síla 1,85 mm. Její hrany jsou zaoblené a hladké. Na lícní straně vyobrazen český lev, na rubové velké hodnotové číslo vedle velkomoravského šperku. V oběhu se tato mince pohybuje od Obr. č. 10, dvoukorunová mince Kč 25 Raţební minulost této mince v hodnotě 5 Kč se opět shoduje s 1 Kč a 2 Kč. Je také ocelová, galvanicky pokovená niklem, avšak autorem návrhu byl v tomto případě akademický sochař Jiří Harcuba. Je magnetická, kulatá o hmotnosti 4,8 g, průměru 23 mm a síle 1, 85 mm. Hrany jsou hladké. Na lícní straně vyobrazen také český lev, na rubové velké hodnotové číslo na pozadí Karlova mostu s hladinou Vltavy; lipový lístek symbolizuje mostní věţ. V oběhu se tato mince pohybuje od Obr. č. 11, pětikorunová mince 25 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 Kč 26 Tato ocelová, plátová, galvanicky mědí pokovená mince se dle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka začala razit v roce 1993 v Hamburgische Münze Hamburg. Od roku 1994 ji razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Je magnetická, kulatá o průměru 24,5 mm, síle 2,55 mm a váţí 7,62 g. Hranu osazuje 144 vroubků. Na lícní straně je vyobrazen český lev, na rubové hodnotové číslo na pozadí národní kulturní památky Petrov v Brně. Vzor 1993 v oběhu od , varianta 1995 v oběhu od Rozdíl mezi nimi je v úpravě rubové strany, kde jsou iniciály autora přemístěny. V původní variantě se nacházejí vpravo od hodnotového čísla, v nové variantě jsou umístěny uprostřed při spodním okraji mince. Obr. č. 12, desetikorunová mince Kč 27 Tato ocelová mince, plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 75:25 a galvanicky pokovaná slitinou mědi a zinku v poměru 72:28 byla prvně raţena v roce 1993 v Hamburgische Münze Hamburg. Od roku 1995 ji razí Česká mincovna v Jablonci nad Nisou dle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Je kulatá, třináctihranná a magnetická o hmotnosti 8,42 g, průměru 26 mm a síle 2,55 mm. Její hrany jsou zaoblené a hladké. 26 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 27 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 23

24 Na lícní straně vyobrazen český lev, na rubové hodnotové číslo vedle postavy Sv. Václava a nápis (Svatý Václave nedej zahynout nám i budoucím) dle vyobrazení na Václavském náměstí v Praze. V oběhu se tato mince pohybuje od Obr. č. 13, dvacetikorunová mince Kč 28 Tato bimetalová mince z oceli, na mezikruţí plátovaná a galvanicky pokovená mědí, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 75:25 se stejně jako 20 Kč začala razit v roce 1993 v Hamburgische Münze Hamburg a od roku 1995 v České mincovně v Jablonci nad Nisou dle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka. Je kulatá, magnetická s hmotností 9,7g, průměrem 27,5 mm (střed 17 mm) a sílou 2,55 mm. Hrany jsou hladké. Na lícní straně je vyobrazen český lev, na rubové je ve středu seskupení budov charakteristických pro Prahu a na mezikruţí se vyjímá latinský nápis PRAGA MATER UMBRIUM. V oběhu se tato mince pohybuje od Obr. č. 14, padesátikorunová mince 28 Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

25 2.5.7 Mince již neplatné Platnost mincí s nominální hodnotou 10 a 20 haléřů skončila dle vyhlášky České národní banky č. 79/2003 Sb. dne Neplatné mince bylo moţné do konce října roku 2004 vyměňovat v komerčních bankách provádějící pokladní sluţbu, dále pak do konce října roku 2009 umoţňovaly výměnu těchto jiţ neplatných mincí pobočky České národní banky v sedmi městech České republiky. 29 Platnost mincí s nominální hodnotou 50 haléřů byla ukončena k Dnem skončila také moţnost výměny těchto jiţ neplatných mincí v bankách provádějící pokladní operace, avšak do , je ještě moţné tyto mince vyměnit v pobočkách České národní banky, a to na pokladně v hotovosti, kdy se předloţená částka zaokrouhluje na celé koruny dolů, zasláním poštou s uvedením bankovního spojení nebo případné uloţení na účet České národní banky. Výměnu upravuje vyhláška ČNB č. 174/2008 Sb. 30 (kapitola viz příloha č. 4) 29 Bankovky a mince: Ukončení platnosti 10 a 20haléřových mincí. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 30 Ukončení výměny neplatných bankovek a mincí v bankách. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: ml 25

26 2.6 Soustava českých bankovek a jejich ochranné prvky Zajímavý je fakt, ţe aţ do roku 1993, kdy vešly v platnost bankovky autora Kulhánka, se ani na jedné z nich neobjevuje dámský portrét Kč 31 Tato bankovka o rozměrech 140 x 69 mm a s šířkou kuponu 36 mm má na líci vyobrazeného Karla IV. a na rubu pečeť univerzity Karlovy. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Jako představitel ČNB je zde podepsán Tošovský. Vzor 1997 v oběhu od Tuto variantu tiskne STC Praha. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké a hodnotové číslo na kuponu tištěno z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1995 v oběhu od Tištěno také v STC Praha. Vzor 1993 v oběhu od do Tištěno v Anglii Thomas de La Rue & Company Ltd. Obr. č. 15, stokorunová bankovka OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak zde představuje portrét Karla IV. II. Okénkový prouţek s mikrotextem vyobrazuje 100 Kč, vystupuje po 5 mm na povrch papíru, přičemţ okénka jsou dlouhá také 5 mm. III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky 31 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 32 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

27 IV. Soutisková značka u vzoru 1995 tvoří písmeno C, ve kterém je vloţeno písmeno S. U vzoru 1997 se jedná o dvojici písmen ČR V. Skrytý obrazec je umístěn na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu, v tomto případě se jedná o číslovku 100. VI. Mikrotext je zde vytištěn tiskem z plochy a je skryt na lícní straně vpravo od portrétu v pruhu základní barvy a označuje hodnotu bankovky, na rubové straně označuje hodnotu bankovky slovně STO KORUN Kč 33 Rozměry této bankovky jsou 146 x 69 mm, šířka kuponu 39 mm. Na lícové straně je vyobrazen portrét Jana Ámose Komenského, na rubové spojené ruce dítěte a dospělého. Autorem je, stejně jako u bankovky s nominální hodnotou 100 Kč, Oldřich Kulhánek. Ryt Miloš Ondráček a Václav Fajt. Všechny následující vzory tištěny v STC Praha. Vzor 1998 v oběhu od Jako představitel ČNB je zde podepsán Kysilka. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké a hodnotové číslo na kuponu tištěno z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1996 v oběhu od Je odlišná soutiskovou značkou, podpisem představitele ČNB (zde Tošovský) a letopočtem, kdy byla bankovka vydána. Vzor 1993 v oběhu od do Výměna těchto bankovek je stanovena od do odvolání, pouze však na pobočkách ČNB. Od vzoru 1996 se liší grafickým symbolem zde chybí. Obr. č. 16, dvěstěkorunová mince 33 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

28 OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak tvoří portrét Jana Ámose Komenského II. Okénkový prouţek s mikrotextem označuje nominální hodnotu bankovky zde 200 Kč. Vystupuje na lícní straně po 5 mm. Okénka jsou dlouhá také 5 mm. III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky. IV. Soutisková značka představuje u vzoru 1996 písmeno C, u vzoru 1998 soubor písmen ČR. V. Skrytý obrazec vyobrazuje nominální hodnotu na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu 200. VI. Mikrotext označuje jak číselně, tak slovně hodnotu bankovky. Nachází se na rubu i líci Kč 35 Zde na bankovce o rozměrech 152 x 69 mm a šířkou kuponu 41 mm je na lícní straně vyobrazena Boţena Němcová, na rubové dívčí hlava s květy a trním. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Vzor 2009 v oběhu od Tištěno v STC Praha. Jako představitel ČNB je zde podepsán Tůma. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a květ růţe tištěny z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1997 v oběhu od Tištěno v STC Praha. Liší se letopočtem vydání a podpisem představitele ČNB zde Tošovský. Vzor 1995 v oběhu od Tištěno v STC Praha. Liší se soutiskovou značkou, letopočtem vydání a podpisem představitele ČNB zde Tošovský. Vzor 1993 v oběhu od do Výměna je moţná na pobočkách ČNB aţ do odvolání. Liší se podpisem představitele ČNB (Tošovský), letopočtem vydání, 34 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 35 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

29 soutiskovou značkou, chybí zde grafický symbol a vyskytují se zde taky odchylky v barevnosti. Tiskly se v Anglii v Thomas de La Rue & Company Ltd. Obr. č. 17, pětisetkorunová bankovka OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak tvoří na opět stejném místě portrét Boţeny Němcové, negativní hodnotové číslo a květ petrklíče. II. Okénkový prouţek je zde silný 3 mm a vystupuje na povrchu papíru v pěti intervalech s negativním mikrotextem ČNB 500. Mění se i barevně v závislosti na úhlu dopadu světla. Z hnědofialové na zelenou. III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky IV. Soutiskovou značku tvoří písmena ČR. V. Skrytý obrazec, který je opět umístěn na lícní straně bankovky, avšak v ornamentu nad ramenem portrétu, zde představuje nominální hodnotu bankovky. VI. Proměnlivá barva je zde umístěna na květu, který se nachází na lícní straně bankovky. Své barvy mění v závislosti na úhlu dopadu světla, a to ze zlaté na zelenou. VII. Mikrotext je opět vyobrazen jak na lícové, tak rubové straně formou nominální hodnoty, a to číselně i slovně. Na bankovce této nominální hodnoty je mikrotext vyobrazen vlevo od státního znaku ještě jako iniciály spisovatelky BN. Bankovky vzoru 1995 a 1997 se liší vodoznakem, okénkovým prouţkem, soutiskovou značkou a chybí zde proměnlivá barva. 36 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 29

30 Kč 37 Rozměry této bankovky jsou 158 x 74 mm, šířka kuponu 42 mm. Na lícové straně se nachází portrét Františka Palackého, na rubové orlice a zámek v Kroměříţi. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Všechny následující vzory tiskne STC Praha. Vzor 2008 v oběhu od Podpis guvernéra ČNB Tůmy. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a lipový list tištěny z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z hloubky. Vzor 1996 v oběhu od Liší se rokem vydání a podpisem představitele ČNB, zde Tošovský. Vzor 1993 v oběhu od do Vyměnit je lze moţné od na pobočkách ČNB aţ do odvolání. Liší se soutiskovou značkou, rokem vydání, podpisem představitele ČNB (zde Tošovský) a je zde absence grafického symbolu. Obr. č. 18, tisícikorunová bankovka OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak je představuje portrét Františka Palackého a negativní hodnotové číslo s lipovým listem. II. Okénkový prouţek s mikrotextem je zde široký 3 mm a vystupuje ve čtyřech intervalech ve formě ČNB Mění svoji barvu v závislosti na dopadu světla od kovové po hnědofialovou aţ na zelenou. 37 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 38 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 30

31 III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky IV. Soutiskovou značku zde představují písmena ČR. V. Skrytý obrazec je na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu a tvoří ho nominální hodnota bankovky. VI. Proměnlivá barva je pouţita na vyobrazeném lipovém listě. VII. Iridiscentní pruh je široký cca 20 mm a nachází se na lícní straně při pravém okraji bankovky. Je zprava vzorovaný a dvoubarevný. Jeví se jako průhledný, avšak při sklopení bankovky proti světlu dostane zlatý a fialový nádech s kovovým odleskem. Na pruhu jsou viditelné číslice VIII. Mikrotext je zde tištěn jak tiskem z plochy, tak i z hloubky. Na lícní straně tvoří číselnou konturu hodnotového čísla. Na rubové straně je slovně vyobrazena hodnota bankovky v blízkosti státního znaku. Na rubové i lícové straně jsou ještě mikrotextem vyobrazeny iniciály Františka Palackého. Ochranné prvky bankovky vzoru 1996 se liší vodoznakem, okénkovým prouţkem a iridiscentním pruhem Kč 39 Na bankovce této hodnoty o rozměrech 164 x 74 a šířkou kuponu 43 mm obsahuje lícní strana portrét Emy Destinové a rubová hlavu Múzy, housle a violoncello. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Všechny následující vzory tištěny v STC Praha. Vzor 2007 v oběhu od Jako představitel ČNB je zde podepsán Tůma. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a struny lyry tištěny z hloubky, ostatní prvky z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1999 v oběhu od Liší se podpisem představitele ČNB (Tošovský) a rokem vydání. Vzor 1996 v oběhu od Liší se soutiskovou značkou, rokem vydání a podpisem představitele ČNB (Tošovský). 39 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 31

32 Obr. č. 19, dvoutisícová bankovka OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak tvoří portrét Emy Destinové společně s negativním hodnotovým číslem a ornamentem péřové ozdoby. II. Okénkový prouţek s mikrotextem je široký 3 mm a na lícní straně vystupuje ve čtyřech intervalech s mikrotextem ČNB 2000 Kč. Barva vystupujících částí se mění v závislosti na dopadu světla z hnědofialové na zelenou. III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky. IV. Soutisková značka zde opět představuje soubor písmen ČR. V. Skrytý obrazec je opět v podobě hodnotového čísla na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu. VI. Iridiscentní pruh je zde široký cca 20mm a nachází se na lícní straně po pravém okraji. Je zprava vzorovaný a dvoubarevný. Znakem iridiscentního pruhu jsou číslice VII. Mikrotext je zde tištěn z hloubky i z plochy. Na lícní straně konturuje skrytý obrazec slovní formou označení a nachází se zde také ve formě číselné vpravo od portrétu. Na rubové straně bankovky se nachází mezi státním znakem a pravým krajem ve formě slovního označení hodnoty bankovky. V číselné formě se ještě nachází vlevo, uvnitř písmene D. Ochranné prvky bankovek vzoru 1996 a 1999 se odlišují vodoznakem, okénkovým prouţkem, soutiskovou značkou a iridiscentním pruhem. 40 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 32

33 Kč 41 Tato bankovka s rozměry 170 x 74 mm a kuponem širokým 44 mm má na lícní straně vyobrazeného Tomáše Garrigua Masaryka a na rubové seskupení významných praţských staveb. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček a Václav Fajt. Všechny vzory tištěny v STC Praha. Vzor 2009 v oběhu od Podepsáno představitelem ČNB Tůmou. Na lícní straně jsou portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a hlava lva tištěny z hloubky. Ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tisknuto z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1999 v oběhu od Liší se rokem vydání a podpisem představitele ČNB (Tošovský). Vzor 1993 v oběhu od do Výměna umoţněna od na pobočkách ČNB do odvolání. Liší se soutiskovou značkou a rokem vydání. Podepsán Tošovský. Obr. č. 20, pětitisícová bankovka OCHRANNÉ PRVKY vzoru I. Vodoznak tvoří portrét T. G. Masaryka, negativní hodnotové číslo a sedící orlice ve střední části nepotištěného okraje. 41 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 42 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 33

34 II. Okénkový prouţek s mikrotextem je zde široký 3 mm a na lícní straně vystupuje ve čtyřech intervalech. Mikrotext je zde šrafovaný negativní a představuje text 5000 Kč. V závislosti na úhlu dopadu světla mění svou barvu z hnědofialové na zelenou. III. Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky. IV. Soutiskovou značku zde představují písmena ČR. V. I zde tvoří skrytý obrazec číslo označující nominální hodnotu bankovky a to na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu. VI. Proměnlivá barva je zde pouţita na šestiúhelníku s hlavou českého lva. Barva se mění v závislosti na úhlu, v kterém na bankovku dopadá světlo ze zlaté na zelenou. VII. Iridiscentní pruh je zde široký cca 20 mm a je umístěn na lícní straně po pravém okraji bankovky. Je vzorovaný, dvoubarevný. Při běţném pohledu se pruh zdá průhledný, avšak při naklonění bankovky proti světlu se pruh jeví jako fialový a zlatý. Jsou na něm negativně vyobrazeny číslice 5000 a čtyři lipové listy, které se při sklopení bankovky jeví oproti pruhu tmavě. VIII. Mikrotext je zde opět tištěn jak z hloubky, tak z plochy. Na lícní straně je vyobrazen jako kontura hodnotového čísla, vnitřní šrafura paprsků pod šestiúhelníkem a pruh základní barvy ve formě číselné. Dále je zde mikrotext v podobě TGM a ČNB. Na rubové straně je umístěn mikrotext slovně vyjádřené hodnoty bankovky mezi státním znakem a pravým okrajem a ve spodních rozích se nachází mikrotext Praha Bankovky již neplatné byla platnost bankovek s nominální hodnotou 20 Kč ukončena. Bankovky je moţné do vyměnit na kterékoliv pobočce ČNB. Výměnu bankovek s touto nominální hodnotou upravuje vyhláška ČNB č. 173/2008 Sb. 43 Platnost bankovky s nominální hodnotou 50 Kč byla ukončena ke dni Tyto bankovky je moţné do vyměnit na pobočkách ČNB. 44 (kapitola viz příloha č. 5) 43 Bankovky a mince: Ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 20 Kč. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 44 Bankovky a mince: Ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 20 Kč. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

35 2.7 Euro Protoţe je Česká republika členem Evropské unie, jejíţ měnou je Euro, a protoţe by se nás zároveň měla tato měna také v budoucnu dotknout, následující kapitola je věnována právě jí. Euro se stalo jednotnou měnou 17 států Evropské unie. V platnost přišlo Do oběhu byly bankovky a mince zavedeny aţ v roce O jeho měnovou politiku se stará Evropská centrální banka, zaloţena v roce 1998 a se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která byla i pro tento účel zřízena, a jednotlivé národní centrální banky těch států, které tuto měnu přijaly. Tyto banky spolu tvoří tzv. eurosystém. 45 Soustavu euromincí tvoří 8 nominálů. Z toho 7 eurocentů o nominálech 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů. Dále potom obíhají 1 a 2 eura. Všechny mince mají shodnou lícovou stranu, kde je vyobrazena hodnota mince. Na mincích o nominální hodnotě 1, 2 a 5 centů je na lícní straně ještě vyobrazena symbolika umístění Evropy. Ostatní nominály vyobrazují samotnou Evropu, přičemţ na všech euromincí je ještě zobrazeno 12 hvězd, kde číslo 12 symbolizuje dokonalost, jednotu a úplnost. Rubová strana euromincí se liší podle států. Na této straně jsou vyobrazeni buď vládci zemí, národní památky nebo symboly. (viz příloha č. 6) Eurobankovky se vyskytují v 7 nominálech, přičemţ kaţdý z nich je v jiném barevném provedení. Obíhají v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur. Na všech bankovkách je vyobrazen některý z architektonických slohů (tvůrci těchto bankovek se nemohli shodnout na významných osobnostech, jeţ by byly na bankovkách představeny), přičemţ ani na jedné z nich není symbolizován ţádný konkrétní příklad architektury. Lícní strana bankovek představuje vţdy okna nebo brány jako symbol otevřenosti, zatímco rubová mosty jako symbol spojení. Všechny bankovky zobrazují motivy evropské banky, v pěti jazycích i iniciály Evropské centrální banky, mapu Evropy, název měny v latinské i řecké abecedě a podpis stávajícího prezidenta Evropské centrální banky dnes Mario Draghi. (viz příloha č. 7) 45 Hospodářské a finanční věci: Euro. Evropská komise [online]. [cit ]. Dostupné z: 35