Zemědělský půdní fond

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Zemědělský půdní fond Michaela Dědková 2008/2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zemědělský půdní fond zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 1.OBSAH 1.OBSAH ÚVOD PŮDA EKOLOGICKÉ FUNKCE EKONOMICKÉ FUNKCE ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A JEHO SOUČÁSTI POZEMKY ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalý travní porost PŮDA DOČASNĚ NEOBDĚLÁVANÁ RYBNÍKY S CHOVEM RYB NEBO VODNÍ DRŮBEŽE NEZEMĚDĚLSKÁ PŮDA POTŘEBNÁ K ZAJIŠŤOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY PŘÍČINY A CÍLE OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU PŘÍČINY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU CÍLE OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZÁSADA PREFERENCE NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PRO NEZEMĚDĚLSKÉ ÚČELY ZÁSADA LEGALITY ZÁSADA MINIMALIZACE ZÁSADA ORGANIZACE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZÁSADA TROJROZMĚRNOSTI PŮDY PŘI OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZÁSADA NÁSLEDNÉ REKULTIVACE PŮDY ZÁSADA RACIONÁLNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZÁSADA PREVENCE ZÁSADA OCHRANY EKOLOGICKÝCH FUNKCÍ PŮDY HOSPODAŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉM PŮDNÍM FONDU OCHRANA ROZLOHY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANA PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OCHRANA PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ NA STANOVENÍ DOBÝVACÍCH PROSTORŮ OCHRANA PŘI ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ STAVEB ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Právní povaha souhlasu k odnětí půdy ze ZPF Podmínky uvedené v souhlasu k odnětí Odvody za odnětí půdy ze ZPF Výše odvodů Splatnost odvodů OCHRANA KVALITY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZMĚNY KULTUR (DRUHU) POZEMKU OCHRANA PŘI ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Skrývka kulturních vrstev půdy Rekultivace OCHRANA PŘI STAVEBNÍ, TĚŽEBNÍ A PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI A PŘI GEOLOGICKÉM A HYDROGEOLOGICKÉM PRŮZKUMU OPATŘENÍ PROTI EROZI Organizační opatření

3 Agrotechnická opatření Stavebně technická opatření OCHRANA PŘED KONTAMINACÍ PŮDY Ochrana v režimu zákona o životním prostředí Ochrana v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny Významný krajinný prvek Zvláště chráněná území Národní parky a ochrana ZPF Chráněné krajinné oblasti a ochrana ZPF Národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a ochrana ZPF Ochranná pásma zvláště chráněných území a ochrana ZPF Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích Náhrada za ztížení zemědělského hospodaření ve zvláště chráněných územích Ochrana v režimu zákona o hnojivech Ochrana v režimu zákona o rostlinolékařské péči Ochrana v režimu zákona o ekologickém zemědělství Ochrana v režimu dalších právních předpisů ODPOVĚDNOST V OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ODPOVĚDNOST ZA SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB OPRÁVNĚNÝCH K PODNIKÁNÍ ODPOVĚDNOST ZA PŘESTUPKY TRESTNÍ ODPOVĚDNOST ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU POVĚŘENÉ OBECNÍ ÚŘADY OBECNÍ ÚŘADY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SPRÁVY NÁRODNÍCH PARKŮ KRAJSKÝ ÚŘAD MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DALŠÍ ORGÁNY PODÍLEJÍCÍ SE NA VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU OCHRANY ZPF PRAKTICKÁ ČÁST DIPLOMOVÉ PRÁCE ZÁVĚR RESUMÉ PRAMENY...69 PŘÍLOHA...72 PŘÍLOHA DOTAZNÍK ZASÍLANÝ ORGÁNŮM OCHRANY ZPF...73 PŘÍLOHA VYHODNOCENÍ SOCIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU

4 2.ÚVOD Půda je součástí životního prostředí. Nikdo nepochybuje o tom, že na ní závisí existence všech suchozemských biologických společenstev. Ale na rozdíl například od vzduchu je jí pouze omezené množství. Nemůžeme ji vyrobit, stejně jako nemůžeme zásadně měnit její úrodné vlastnosti. Půda je bezesporu to nejcennější přírodní bohatství. Je třeba tedy půdě poskytnout tu nejlepší a nejúčinnější ochranu před jejím poškozováním či znečišťováním. Předmětem této diplomové práce je pouze určitý druh půdního fondu, ale domnívám se, že se jedná o druh půdy nejvíce ohrožené jedná se o zemědělský půdní fond. V rámci této diplomové práce budu analyzovat platnou právní úpravu týkající se ochrany zemědělského půdního fondu, a to nejen zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ale také předpisy týkající se ostatních složek životního prostředí a další související právní předpisy. Nejprve se v této práci budu věnovat půdě obecně, poté přejdu k analýze platné právní úpravy. Popíšu jednotlivé součásti zemědělského půdního fondu a také uvedu východiska příčin a cílů ochrany zemědělského půdního fondu. Budu se věnovat také zásadám ochrany zemědělského půdního fondu a rozeberu úpravu hospodaření na zemědělském půdním fondu. Na základě zadání diplomové práce se zaměřím na důkladnou analýzu ochrany rozlohy a kvality zemědělského půdního fondu. V rámci ochrany rozlohy zemědělského půdního fondu rozeberu územně plánovací činnost, zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, dokumentaci staveb a nezapomenu také na odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. V části diplomové práce, která se bude věnovat ochraně kvality zemědělského půdního fondu, umístím kapitoly, které budou rozebírat právní úpravu ochrany půdy před znečištěním či poškozením při zákonem stanovených činnostech i při činnostech jiných. Tyto kapitoly se budou věnovat změnám kultur (druhu) pozemku, ochranou při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu či ochranou při stavební, těžební a průmyslové činnosti nebo při geologickém a hydrogeologickém průzkumu. 4

5 Zastavím se také u opatřeních proti erozi, i přestože právní úprava přímo tohoto problému zatím neexistuje. Podstatnou částí této diplomové práce bude analýza ochrany půdy před kontaminací, tj. znečištěním. Nezapomenu také na odpovědnost na úseku ochrany zemědělského půdního fondu správní delikty podnikajících osob, přestupky a také trestné činy. Důležitou částí bude také analýza působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při výkonu státní správy, a to na všech čtyřech stupních. Když jsem studovala materiály k tomuto tématu, zejména literaturu, téměř jsem došla k názoru, že právní úprava je, až na určité zjevné problémy, téměř v pořádku. Tato práce by ale nebyla dostatečně kvalitní, kdyby pouze převzala to, co už je psáno v odborné literatuře. Abych mohla říct, že je tato práce přínosná, musím také zjistit, jak je právní úprava ochrany zemědělského půdního fondu používána v praxi a jak ji vnímají orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Poté se mohu pokusit navrhnout změny, které by přispěly k efektivnější ochraně této složky životního prostředí a které by pomohly orgánům ochrany zemědělského půdního fondu lépe vymáhat plnění povinností stanovených zákonem. Tento úkol je taktéž součástí zadání této diplomové práce. 5

6 3.PŮDA Půda je součástí geografického prostředí a obecná podmínka lidského bytí a života na zemi. Je to přírodní danost a jako takovou ji nelze vyrobit. Můžeme ji vymezit jako zemský povrch i hmotný substrát Země. V životním prostředí jsou zásadní užitné vlastnosti půdy, zejména svrchní vrstvy půdy, mající vliv na úrodnost půdy. Zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o životním prostředí ) ve svém 2 vymezuje půdu jako složku životního prostředí, a to společně s ovzduším, vodou, horninami, organismy, ekosystémy a energií. Uvádí, že životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Je to neobnovitelný přírodní zdroj a součást národního bohatství, které je třeba uchovat pro příští generace. Vedle produkční funkce, jako výrobní prostředek zemědělství a lesní výroby, má i neopominutelnou funkci jako podstatná složka biosféry. Uplatňuje se jako prostředí transportních a transformačních procesů látkového koloběhu, chránící bilanci a čistotu vod, eliminuje i znečištění ovzduší absorpcí plynných emisí 1. Samozřejmé má mnoho dalších funkcí - obecně můžeme všechny její funkce rozdělit na funkce ekologické a ekonomické. 3.1.EKOLOGICKÉ FUNKCE Jsou to funkce, které půda plní jako složka životního prostředí. Jsou nejdůležitější a při zacházení s půdním fondem je třeba jim dát vždy přednost před funkcemi ekonomickými. Jako složka životního prostředí půda akumuluje vodu a současně zajišťuje její koloběh v přírodě. Zachycuje sluneční energii, ukládá se v ní uhlík z ovzduší a tím pomáhá eliminovat jeho znečištění. Je zásobárnou surovin, minerálů a ostatního přírodního bohatství. Na základě toho podmiňuje růst rostlin, existenci půdních organismů a mnoha druhů živočichů včetně člověka. 1 Mašát, K. In Vlk, J., Dumbrovský M., Mašát, K. a kol. Ochrana půdního fondu a vodních zdrojů, prevence škod. Praha: Agrární komora ČR, 1995, s. 3 6

7 Význam těchto funkcí ještě stoupá tím, že na půdu je vázána většina ostatních složek životního prostředí a že je půda součástí přírody a krajiny. 3.2.EKONOMICKÉ FUNKCE V těchto funkcích půda vystupuje jako základní výrobní prostředek a produkční činitel v zemědělském a lesním hospodářství, jako složka stavebních materiálů a surovin a také jako prostor pro stavby a jiné aktivity člověka. V dalších kapitolách se budu zabývat půdou zemědělskou, tj. půdou, která obecně slouží zemědělským účelům. 7

8 4.ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A JEHO SOUČÁSTI Zemědělský půdní fond (někde taktéž uvedeno pouze ve zkratce ZPF ) můžeme charakterizovat jako ohraničený soubor půdních celků zemědělsky obdělávaných v daném časovém období. Je funkcí působení člověka na krajinu za účelem získat základní prostředky obživy pro existenci určité společnosti 2. Zemědělský půdní fond je nejvzácnější majetek naší společnosti. Měřítkem vyspělosti každé společnosti je její péče o tento fond. 3 Zákon ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ZPF ), vymezuje jeho definici v 1 odst.1, věta prvá: Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. V odstavci druhém a třetím zákon o ochraně ZPF přímo vymezuje, co je jeho součástí. Zemědělský půdní fond tak můžeme rozdělit na pozemky zemědělsky obhospodařované, půdu dočasně neobdělávanou, rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nezemědělskou půdu potřebnou k zajišťování zemědělské výroby. Rozdělení půdy do těchto kategorií má důležitý význam pro určení, zda se na určitý pozemek vztahuje režim zákona o ochraně ZPF. Odstavec 4 daného paragrafu ještě upřesňuje, že v pochybnostech, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu či nikoliv, rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Tímto orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností a na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. 4 Nyní se pokusím vymezit všechny kategorie zemědělských půd a v rámci nich jejich jednotlivé součásti: 2 Švehla, F., Vaňous, M. Organizace a ochrana půdního fondu. Praha: Ediční středisko ČVUT, 1991, s. 3 3 Tamtéž str písm.h) zákona o ochraně ZPF 8

9 4.1. POZEMKY ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ Mezi tyto pozemky patří dle 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny 5. V legislativě jsou tyto pozemky označovány jako zemědělská půda. Stav výměry zemědělské půdy k roku 2006 činil ha. Tato výměra každým rokem klesá Orná půda Orná půda představuje pozemek, na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě), na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova. Tuto definici obsahuje Příloha k vyhlášce č.190/1996 Sb. 6 (dále jen vyhláška č. 190/1996 Sb. ).Orná půda tvoří cca 71 % výměry veškeré zemědělské půdy, ale tato výměra každým rokem klesá. Například v době od r.2002 do r.2006 klesla výměra orné půdy o přibližně 35 tis.ha 7, takže k roku 2006 činila ha Chmelnice Chmelnice je druh pozemku, který je pro účely katastru nemovitostí charakterizován jako pozemek, na němž se pěstuje chmel. 8 Blíže upravuje tuto kulturu pozemku (druh pozemku) zákon č.97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Chmelnicí se podle 2 odst.2 písm. b) tohoto zákona rozumí pozemek osázený chmelovými rostlinami a opatřený chmelovou konstrukcí. Chmel vyžaduje pro svůj růst speciální podmínky, tudíž se nenachází na celém území České republiky, ale jen na určitých, pro tuto oblast vhodných místech. Ty jsou vyčteny v 3 jako oblasti Žatecka, Úštěcka a Tršicka. Chmelnice tvoří pouhé 0,25 % výměry zemědělské půdy (k roku 2006 činí ha) 9. Jako většina druhů zemědělské půdy i stav výměry chmelnic klesá, ale jedná se o mírné úbytky půdy ve srovnání s jinými druhy. 5 Výraz louky a pastviny byl nahrazen výrazem trvalý travní porost novelou č.120/2000 Sb. k zákonu ČNR č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí. V dalším výkladu budu proto používat již jen tento nový výraz. 6 Vyhláška Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, kterou se provádí zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostech, ve znění zákona č.210/1993 Sb., a zákona č.90/1996 Sb. a zákona České národní rady č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů 7 CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : Tab.B Tichá, T. a kol. Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. Praha : ABF Arch, 2004, s CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : Tab.B

10 Chmelnice podléhají evidenci, kterou vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vinice Dle 3 odst.2 písm. c) zákona č.321/2004 Sb.,o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vinohradnictví ), se vinohradem nebo vinicí rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy jednoho pěstitele o celkové výměře větší než je 10 arů, jíž na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1.lednu 2001 Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen Ústav ) tento Ústav přidělil nebo přidělí registrační čísla. Dále uvádí, že vinice s celkovou výměrou pod 10 arů je vinicí, pouze má-li na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1.lednu 2001 Ústavem přiděleno registrační číslo. Vinicí je rovněž vinice vyklučená 10, k níž nebylo Ústavem uděleno právo na opětovnou výsadbu. Na rozdíl od většiny druhů zemědělské půdy, vinice vykazují nárůst plošné výměry. K roku 2006 činila jejich výměra ha, což je o ha více než v roce V poměru k celkové výměře zemědělské půdy zaujímají vinice přibližně 0,45 %. Podobně jako chmelnice i vinice se nenachází na celém území České republiky, ale v oblastech s příhodným složením půdy a mikroklimatem. V českém regionu jsou to například vinařské oblasti pražská, mělnická či mostecká. V moravském regionu je těchto oblastí více, například mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská nebo strážnická 12. V případě výsadby vinice je pěstitel povinen požádat Ústav o přidělení registračního čísla do 30 dnů od provedení výsadby. Registr vede Ústav Zahrady Dle přílohy vyhlášky č.190/1996 Sb., je zahradou pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní 10 Vyklučení znamená vykácení a vytrhání pařezů. 11 CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : Tab.B Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha : Prospectrum. 1996, s

11 potřebu, souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Tvoří zhruba 4 % z celkové výměry zemědělské půdy, výměra tohoto druhu pozemku má vzrůstající tendenci - k roku 2006 činila jejich výměra ha Ovocné sady Ovocný sad lze charakterizovat jako pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha. Jejich výměra činila k roku ha 14, což je přibližně 1 % celkové výměry zemědělské půdy. Nicméně stav plošné výměry ovocných sadů klesá, i když mírně Trvalý travní porost Jedná se o pozemek porostlý travinami, u něhož je hlavním výtěžkem seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván. Trvalý travní porost zaujímá zhruba 23 % celkové výměry zemědělské půdy. K roku 2006 činil ha. Jeho výměra se každým rokem zvyšuje, od r.2002 se zvýšila o ha PŮDA DOČASNĚ NEOBDĚLÁVANÁ Do této kategorie patří pozemky, které byly, dočasně nejsou, ale mají být nadále zemědělsky obhospodařované. Bohužel zákon k tomu nic bližšího neuvádí. Z takto obecného vymezení lze ale odvodit, že se jedná o pozemky, které (i přestože se na nich dočasně zemědělsky nehospodaří) nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu. Tato kategorie má své opodstatnění zejména v souvislosti s porušováním povinností vlastníků (popř. nájemců) při hospodaření dle 3 zákona o ochraně ZPF. Například v případě, že vlastník svůj pozemek (např. v druhu orná půda) neobdělává, nechá jej zarůst plevelem, poškozuje tak jak svůj, tak i okolní pozemky. Z tohoto pozemku se stává půda dočasně neobdělávaná. Tím, že je i tato půda zahrnuta do zemědělského půdního fondu, náleží jí přísnější ochrana a tím je možné i přísnější 13 CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : Tab.B Tamtéž 15 CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : Tab.B

12 potrestání vlastníka. Díky tomu má i tato kategorie půdy svoji neopominutelnou funkci. 4.3.RYBNÍKY S CHOVEM RYB NEBO VODNÍ DRŮBEŽE Rybníkem je vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení. Je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními NEZEMĚDĚLSKÁ PŮDA POTŘEBNÁ K ZAJIŠŤOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Dle 1 odstavce 3 zákona o ochraně ZPF do zemědělského půdního fondu dále náleží i nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. 16 Tichá, T. a kol. Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. Praha : ABF Arch, 2004, s

13 5. PŘÍČINY A CÍLE OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU 5.1.PŘÍČINY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Odpovědí na otázku, proč je třeba chránit zemědělský půdní fond, je samotná podstata půdy a její funkce. Půda je nezastupitelná, neobnovitelná a její poškození je často neodčinitelné. V důsledku soudobého civilizačního procesu nebývalou měrou vzrostly nároky společnosti na uspokojování potřeb spojených s využíváním půdy a vzrostla také míra působení škodlivých vlivů na půdu. K hlavním zdrojům ohrožování a poškozování ekologických funkcí zemědělské půdy v poměrech České republiky patří zabírání zemědělských půd pro jiné činnosti, které zpravidla nenávratně devastují ekologické funkce těchto pozemků (zejména výstavba, těžba nerostů), znečišťování půdy škodlivými látkami z ovzduší, ze skládek odpadů a z havárií a chemickými látkami používanými při ochraně a výživě rostlin (hnojiva) používání nevhodných technologií a techniky v zemědělství, nepříznivě ovlivňujících fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy, působení přírodních vlivů, zejména vodní a větrné eroze, které jsou často vyvolávány nebo jejich účinky jsou zesilovány nešetrnými zásahy člověka do přírody. 17 Negativní vliv mají i pozůstatky přístupu k půdě z minulosti, zejména jednostranný zájem na dosažení maximální možné produkce a v důsledku toho rozšiřování plochy orné půdy, nevhodné meliorace, neúměrné zvětšování půdních celků pro snazší způsob jejich obdělávání mechanizačními prostředky apod. 18 Aby byla tato diplomová práce něčím přínosná, spolupracovala jsem s orgány ochrany ZPF za účelem zjištění jejich názorů a postojů v právní ochraně ZPF (blíže ke způsobu provedení této spolupráce v kapitole 12). Podařilo se mi tak i mimo jiné zjistit, jaké jevy tyto orgány považují za největší ohrožení ZPF v České republice. Téměř všechny orgány ochrany ZPF v této věci uvedly zábory zemědělských půd pro jiné činnosti, hojně se objevoval i jev eroze (větrné a vodní), nevyužívání zemědělské půdy 17 Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. Praha : C.H.Beck, 2007, s Tamtéž str

14 v souladu s určením jejího druhu a kontaminace půd hnojivy a chemikáliemi. Okrajově bylo odpovězeno, že za jev ohrožující ZPF považují taktéž používání nevhodných technologií a techniky v zemědělství CÍLE OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Ochrana zemědělského půdního fondu je natolik zásadní, že jí byl věnován celý zákon. Jeho ochrana přispívá k ochraně životního prostředí jako celku. Odstavec první 1 zákona o ochraně ZPF stanoví, že ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Cílem ochrany zemědělského půdního fondu je zabránit nebo alespoň na nejnutnější míru omezit ohrožování a poškozování ekologických funkcí půdy a zároveň napomáhat k nápravě škod způsobených na půdě. Pokud toho již nelze dosáhnout, je předmětem ochrany alespoň snaha o zmírnění negativních důsledků působení na půdu. Hlavními cíly ochrany ZPF je: snížení úbytku zemědělské půdy na minimum 19, situování této odnímané půdy do míst, kde má méně závažný dopad na životní prostředí a provozování zemědělské výroby, vytvoření předpokladů pro rekultivaci dočasně odňatých nebo dočasně nevyužívaných zemědělských pozemků, předcházení znečišťování a odstraňování znečištění půdy a tím péče o úrodnost zemědělské půdy zabraňováním ztrát úrodné vrstvy. Toto jsou teoretická východiska ochrany ZPF. Ve skutečnosti je zákon o ochraně ZPF tak neefektivní, že jako velmi nedostatečný ho hodnotily všechny orgány ochrany ZPF, které jsem v rámci svého sociologického průzkumu oslovila. 19 Například od r.2002 do r.2006 ubylo zhruba 23 tis.ha zemědělské půdy - zdroj CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007[cit.15.února 2009] Dostupný z : web/www/web-pub2.nsf/$pid/cenmsfmvtmns/$file/kap_b3.pdf 14

15 6. ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zákon o ochraně ZPF umisťuje obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu do své Části III, ustanovení 4. Další zásady lze odvodit z jednotlivých ustanovení zákona. 6.1.ZÁSADA PREFERENCE NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PRO NEZEMĚDĚLSKÉ ÚČELY Tato zásada je vyjádřena v 4 zákona o ochraně ZPF, který stanoví, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, a to zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Tato zásada chrání rozlohu zemědělského půdního fondu, snaží se směřovat nezemědělskou činnost mimo pozemky určené k zemědělským účelům ZÁSADA LEGALITY 20 Tato zásada vyjadřuje, že v případě, kdy daného účelu nelze dosáhnout bez odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, musí se tak stát pouze na základě zákona a postupem v zákoně stanoveným ZÁSADA MINIMALIZACE V případě, kdy musí v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, je nutné odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu ZÁSADA ORGANIZACE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Při odnímání zemědělského půdního fondu je třeba co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. 22 K této zásadě lze přiřadit i ustanovení 2 zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení definuje účel pozemkových úprav - stanoví, že pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální 20 Pekárek,M. Průchová I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s písm.b) zákona o ochraně ZPF 22 4 písm.a) zákona o ochraně ZPF 15

16 hospodaření vlastníků půdy, také se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny ZÁSADA TROJROZMĚRNOSTI PŮDY PŘI OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU 24 Pozemek je chápán jako trojrozměrný, kromě části zemského povrchu k němu totiž náleží i plocha pod a nad tímto pozemkem. Tato zásada se ale snaží chránit zejména vrstvu půdy pod pozemkem, a to především pro její úrodné vlastnosti. Výrazem této zásady je povinnost žadatele o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely k žádosti připojit předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití. Investoři jsou pak také povinni skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše, a postarat o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace (dle 8 odst.1 písm. a) zákona o ochraně ZPF). 6.6.ZÁSADA NÁSLEDNÉ REKULTIVACE PŮDY Smyslem této zásady je po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda byla rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace 25. Institut rekultivace se tedy uplatňuje při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Projevuje se povinností žadatele o odnětí ze zemědělského půdního fondu vypracovat plán rekultivace tak, aby mohl být orgánem ochrany zemědělského fondu schválen ZÁSADA RACIONÁLNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Tato zásada je vložena už v odstavci prvním 1 zákona o ochraně ZPF, kde stojí, že ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Racionální využívání znamená, že se při hospodaření s půdou musí dbát o zachování 23 Ekologická stabilita - schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce - 4 zákona o životním prostředí 24 Pekárek, M. Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita. 2004, s písm.d) zákona o ochraně ZPF 16

17 produkčních vlastností půdy (zejména úrodnosti) a zároveň se nesmí bránit tomu, aby tato půda plnila své ekologické funkce. 6.8.ZÁSADA PREVENCE Zásadou prevence se rozumí, že na ochranu zemědělského půdního fondu je nutné brát zřetel již při úvahách o nezemědělském využití daného pozemku. V rámci toho se ochrana zemědělského půdního fondu uplatňuje již ve fázích zpracovávání plánů a projektů zamýšleného nezemědělského využití. 6.9.ZÁSADA OCHRANY EKOLOGICKÝCH FUNKCÍ PŮDY 26 K poškozování ekologických funkcí půdy dochází při jejím využívání jako výrobního prostředku v zemědělství, kdy je vystavena intenzivnímu působení faktorů ohrožujících půdu i ekosystémy, jichž je součástí. K mnohem většímu poškození ekologických funkcí půdy ale dochází při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. 26 Pekárek, M. Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita. s

18 7. HOSPODAŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉM PŮDNÍM FONDU Jedinou povinností vztahující se přímo k hospodaření na zemědělské půdě, kterou zákon o ochraně ZPF (konkrétně 3 odst.1) stanovuje vlastníkům či nájemníkům pozemků je, aby při hospodaření neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů. Dále tito vlastníci (nájemci) nesmí poškozovat okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a musí chránit obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Ale co konkrétně se myslí poškozováním příznivých fyzikálních, biologických vlastností půdy zákon již nevysvětluje. Zde můžeme nalézt také jeden z mnoha nedostatků současné právní úpravy zákon o ZPF ukládá povinnosti při hospodaření na zemědělském půdním fondu jen jeho vlastníkům nebo nájemcům. Nicméně velké množství uživatelů zemědělské půdy není ani jejími vlastníky, ani nájemci, ale podnájemníky. V tomto případě, ačkoliv půdu užívají, nevztahují se na ně žádné povinnosti stanovené zákonem o ZPF a právní ochrana ZPF je tudíž v tomto směru značně nefunkční. Pokud by měl být zákon o ochraně ZPF novelizován, měl by se okruh povinných osob rozšířit i na podnájemníky. V rámci svého průzkumu jsem orgánům ochrany ZPF položila otázku, zda se domnívají, že by povinnosti měly být stanoveny i podnájemníkům. Většina jich odpověděla, že ano, a téměř všechny orgány ochrany ZPF se shodly, že tato změna by přispěla k zefektivnění ochrany ZPF. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje k této otázce uvedl: Řada vlastníků půdy ani neví, které pozemky jim náleží a ke kterým mají povinnosti. Vlastnictví půdy totiž nejen k řadě věcí opravňuje, ale také k řadě věcí zavazuje. Při nájmu nebo podnájmu lze způsobit taková nevratná poškození zemědělské půdy, která nenapraví ani sebelepší nájemní smlouva. Povinnosti by proto měly směřovat vůči každému, kdo na půdě hospodaří. S tímto názorem nelze než souhlasit. Aby byla právní ochrana ZPF dostatečně účinná, měla by obsahovat sankce za porušování povinností s ní spojených. V tomto směru je bohužel zákon o ZPF taktéž nedostatečný. Obsahuje pouze jedno ustanovení věnované pokutám v části IX, 18

19 konkrétně ust. 20 (blíže k sankcím v kapitole 11), nicméně zde ale umožňuje ukládat pokuty pouze právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, a to pouze za porušení taxativně vymezených povinností. Zcela tedy schází možnost sankcionovat osoby, které na ZPF sice hospodaří, ale nejsou oprávněné k podnikání. A to i přesto, že negativní vlivy špatného hospodaření na této půdě se mohou projevit úplně stejně jako při hospodaření osob oprávněných k podnikání. Na základě těchto nedostatků je současná právní úprava ZPF nedostatečně efektivní a neplní svoji funkci tak, jak by měla. Jediným možným přímým zásahem při neplnění povinností při hospodaření se ZPF je uplatnění ustanovení 3 odstavce 3, které stanoví, že v případě, kdy vlastníci (nájemci) zemědělského pozemku tyto výše zmíněné povinnosti neplní a jsou-li pro to závažné důvody, může orgán ochrany ZPF uložit odstranění zjištěných závad. Případně může rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravinového řetězce. Má ale povinnost s vlastníky (nájemci) tato ukládaná opatření předem projednat. Již z formulace tohoto ustanovení je ale zřejmé, že orgán ochrany ZPF nemá povinnost uložit odstranění zjištěných závad či jiné opatření. Orgán ochrany ZPF toto opatření učinit může, ale samozřejmě nemusí. V tomto směru se zdá až neuvěřitelné, jak pasivní roli zákonodárce orgánům ochrany ZPF určil. V případě, že orgán ochrany zjistí poškození zemědělského půdního fondu a vlastníkovi (nájemci) uloží některé z výše zmíněných opatřeních, může vlastník (nájemce) pozemku po provedení těchto opatření požádat Státní fond životního prostředí České republiky o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložených opatření. Musí se ale jednat odstraňování závad, které tento vlastník (nájemce) nezpůsobil. Nakonec mají vlastníci (nájemci) pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu i povinnost umožnit orgánům ochrany ZPF vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní (odstavec 2). Zvláštností současné právní úpravy je, že se zcela zapomnělo na stanovení povinnosti pozemek udržovat. Přitom je to úplně základní povinnost, jejíž uvedení 19

20 v zákoně a možnost sankcionování za její porušení, by zcela určitě znamenalo zefektivnění celé ochrany ZPF. Ve světle současné právní úpravy ZPF lze zhodnotit celkovou úpravu hospodaření na ZPF jako značně nedostatečnou. Tentýž názor mají i orgány ochrany ZPF, které jsem oslovila. Domnívají se, že současná právní úprava stanovuje vlastníkům a nájemcům příliš málo povinností. Ministerstvo životního prostředí nicméně tento názor nesdílí a hodnotí povinnosti vlastníků a nájemců jako dostatečné. Dodává ale, že problémem je zejména to, že se některé pojmy a povinnosti (např. dříve zmíněnou povinnost nepoškozovat příznivé fyzikální a biologické vlastnosti půdy) nepodařilo jednoznačně definovat. NÁVRHY ORGÁNŮ OCHRANY ZPF DE LEGE FERENDA Při dotazování jsem ponechala orgánům ochrany ZPF také prostor pro vyjádření vlastního názoru na to, jak by se měla stávající úprava změnit právě v oblasti hospodaření na ZPF. Tak například Ministerstvo životního prostředí navrhuje přijmout celkovou novelizaci tohoto předpisu, lépe upravit právní povinnost ochrany půdy před poškozováním degradačními procesy (zejména erozí), zajistit i účinnější kontrolu, a to nejlépe rozšířením působnosti České inspekce životního prostředí i na ZPF. Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí navrhuje rozšířit stávající povinnosti o další povinnosti a správa Národního parku Podyjí stanovit podrobné podmínky právě při hospodaření se ZPF. Správa Národního parku České Švýcarsko považuje za důležité učinit v této oblasti oba tyto kroky současně. Ke stanovení podrobných podmínek při hospodaření na ZPF se také přiklání většina obecních úřadů s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů. Krajský úřad Jihomoravského kraje ještě navíc uvedl, že je třeba zaměřit se i na zpřesnění a konkretizaci postupů při výkonu přenesené působnosti. 20

21 8. OCHRANA ROZLOHY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zabírání zemědělských půd (taktéž zábor ) zejména pro stavební účel je většinou nevratným procesem, který podstatným způsobem omezuje nebo úplně znemožňuje plnění funkcí půdy. Z velké míry se zabírají půdy, které mají značný význam pro produkci potravin nebo jsou významné z hlediska ochrany přírody. Lze říct, že plošné úbytky zemědělských půd patří k nejzávažnějším procesům poškozujícím půdní fond jako celek. V této kapitole se budu proto věnovat analýze právní úpravy, která se věnuje právě ochraně rozlohy ZPF. 8.1.OCHRANA PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 27 Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Jedním z úkolů územního plánování dle ust. 19 odst.1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů 28 před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při územně plánovací činnosti jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace 29 a územně plánovacích podkladů 30 povinni řídit se zásadami odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 28 Například zákon o ochraně ZPF, zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,ve znění pozdějších předpisů, aj. 29 Do územně plánovací dokumentace řadíme zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. 30 Územně plánovací podklady slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, jejich změně a pro rozhodování v území. 21

22 ochrany ZPF ( zásady viz kapitola 6), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Východiska pro zpracování návrhů územně plánovací dokumentace a územně plánovacích dokumentů stanovuje vyhláška č.13/1994 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen prováděcí vyhláška ), ve svém ust. 3 odst.1, kde uvádí, že při zpracování výše zmíněné dokumentace či podkladů se vychází z : a) uspořádání zemědělského půdního fondu v území, hydrologických a odtokových poměrů a sítě zemědělských účelových komunikací, b) řešení pozemkových úprav a vymezení současně zastavěného území obce, c) kultur (druhu pozemku) zemědělské půdy podle katastru nemovitostí a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek, d) existence nezemědělské půdy potřebné k zajišťování zemědělské výroby a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže, e) existence pozemků zemědělské půdy, na nichž jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, např. meliorační a závlahová zařízení. Odstavec 4 daného ustanovení pak stanoví, že pořizovatel prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná jejich návrh s orgánem ochrany ZPF, který bude příslušný k udělení souhlasu s návrhem připravované územně plánovací dokumentace. Ve svém vyjádření orgán ochrany ZPF označí části území (pozemky), na kterých lze uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na ZPF. Zároveň vymezí, jak je třeba usměrnit budoucí řešení příslušné územně plánovací dokumentace, aby byly co nejméně dotčeny zemědělské pozemky s nejpříznivějšími fyzikálními, biologickými a chemickými vlastnostmi půdy, hydrologické poměry, síť zemědělských účelových komunikací, opatření navržená pozemkovými úpravami, významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, uspořádání zemědělského půdního fondu v území a nevýrobní funkce zemědělské půdy jako složky životního prostředí. 22

23 Podle ust. 4 dané vyhlášky zpracovatelé územně plánovací dokumentace již při zpracování konceptů řešení postupují v souladu s požadavky, které byly uplatněny příslušnými orgány ochrany ZPF při projednávání prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby. Vyhodnocují přitom předpokládané důsledky navrhovaného řešení výhledového rozvoje sídel a území na ZPF podle jednotlivých alternativ. Zákon o ochraně ZPF v odstavci 2 ust. 5 umožňuje orgánům ochrany ZPF uplatňovat stanoviska 31 k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany ZPF. Problémem stanoviska ale je, že není právně závazné. Orgány ochrany ZPF se tedy mohou vyjádřit prostřednictvím stanoviska, pořizovatel územně plánovací dokumentace mu ale nemusí vyhovět. Stačí, když pouze uvede důvody, proč danému stanovisku nevyhověl. 32 Jako nedostatek je v praxi vnímán fakt, že stavební zákon neukládá, aby byl návrh územního plánu (nebo jeho změny) opatřen souhlasem orgánu ochrany ZPF. Pořizovatelé těchto plánů nejsou ani povinni orgánům ochrany ZPF návrhy územně plánovací dokumentace předkládat k posouzení. Pokud tedy orgán ochrany ZPF považuje za nutné seznámit se s takovým návrhem podrobněji, musí se jet s návrhem seznámit na úřad územního plánování. Stavební úřad vydá územní rozhodnutí nebo územní souhlas, kterým má být dotčen ZPF, na základě souhlasu orgánu ochrany ZPF, který je závazným stanoviskem podle správního řádu 33. K tomuto je nutno jen podotknout, že tak, jak jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro vydávání územního souhlasu, je nemožné, aby stavební úřad vůbec územní souhlas vydal. Podle 96 odst.1 stavebního řádu totiž územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu (mimo jiné) podmínky. Nicméně zákon o ochraně ZPF specifikuje, že pokud orgán ochrany ZPF vydá souhlas (tj. závazné stanovisko) s odnětím půdy ze ZPF, pak zejména stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany ZPF. Na základě těchto skutečností nenastane situace, kdy by bylo možné vydat územní souhlas, kterým má být dotčen zemědělský půdní fond. Lze tedy vydat pouze územní rozhodnutí. Současné znění daného ustanovení je tedy v praxi nepoužitelné a zbytečně matoucí. 31 Například dle 47 odst.2 stavebního zákona rozešle pořizovatel územního plánu návrh zadání dotčeným orgánům, které mohou do 30-ti dnů uplatnit svá stanoviska. 32 Například 49 odst.2 stavebního zákona. 33 Viz 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 23

24 8.2.OCHRANA PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ NA STANOVENÍ DOBÝVACÍCH PROSTORŮ Ochranu při tomto druhu činnosti upravuje zákon o ochraně ZPF ve svém ust. 6, v němž uvádí, že právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny řídit se při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů 34 zásadami ochrany ZPF, navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. K tomu využívá podklady pro zajišťování ochrany ZPF uvedené v 3 odst.1 prováděcí vyhlášky, vypsané v předchozí kapitole, a dále přihlíží k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho budoucího dobývání. Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany ZPF a před schválením opatřeny jejich souhlasem (tj. závazným stanoviskem). 8.3.OCHRANA PŘI ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ STAVEB Pojem zadání staveb se objevil pouze ve vyhlášce č.43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb. Zadání staveb se ale již nezpracovává, zmiňovaná vyhláška již neplatí a stavební zákon tudíž s takovým pojmem vůbec neoperuje. Nyní se zpracovává dokumentace staveb, nadále budu tedy používat tento správný pojem. Podle 7 zákona o ochraně ZPF je povinností investorů 35 při zpracování dokumentace staveb řídit se zásadami zemědělského půdního fondu a navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a vyhodnotit důsledky navrhovaného umístění stavby v alternativách. Prováděcí vyhláška v ust. 6 odst.4 konkretizuje, kdy není investor povinen navrhnout územní alternativy. Územní alternativy se tedy nenavrhují, je-li umístění stavby v souladu s: 34 Zákon č.44/1988 Sb.,o ochraně nerostného bohatství, ve znění zákona ČNR č.541/1991 Sb. 35 Tento pojem není příliš vhodně použit v dnešní době jsou to totiž projektanti, kteří zpracovávají dokumentaci. Investoři pouze poskytnou finanční zajištění. 24

25 a) řešením schválené územně plánovací dokumentace nebo schválených územně plánovacích podkladů, nebo b) návrhem tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, k němuž orgány ochrany ZPF udělily souhlas, nebo c) podmínkami, které vymezily příslušné orgány ochrany ZPF při udělování souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Územní alternativy se rovněž nenavrhují, jde-li o stavby zemědělské prvovýroby, jejichž umístění je vymezeno vlastnickými vztahy k pozemku, nebo o výstavbu zemědělských účelových komunikací či uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, u nichž je jednoznačnost umístění dána jejich technickým charakterem a účelem. V tomto případě se následně za trvalé odnětí půdy ze ZPF ani nevybírají odvody - 11 odst.3 písm. a) zákona o ochraně ZPF. Návrh na schválení dokumentace stavby, v němž se předpokládá odnětí ze ZPF, musí být doložen souhlasem (závazným stanoviskem) orgánů ochrany ZPF, s výjimkou, kdy takového souhlasu (závazného stanoviska) není třeba. Stejně tak návrh tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, který se zpracovává v etapě před zpracováním dokumentace těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany ZPF a opatřen jejich souhlasem (závazným stanoviskem). 36 Investor nemusí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF či zpracovat výše zmíněné návrhy tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí v alternativách v případě, že se má připravovaná výstavba uskutečnit v trasách vymezených pro tento účel schválenou územně plánovací dokumentací nebo schválenými územně plánovacími podklady, anebo jsou-li návrhy na jejich uskutečnění součástí řešení obsaženého v dokumentaci jiných staveb, potřebné pro vydání územního rozhodnutí, anebo také v případě, kdy připravovaná výstavba řeší úpravu 36 7 odst. 2 a 3 zákona o ochraně ZPF 25

26 nivelety, šířky a parametrů oblouků dříve vybudovaných pozemních komunikací a celostátních drah ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU S ochranou rozlohy ZPF úzce souvisí institut odnětí půdy ze ZPF. Jeho úkolem je v podstatě regulovat odnímání půdy pro nezemědělské účely tak, aby k ní nedocházelo svévolně. K odnětí půdy ze ZPF je tak potřeba souhlas (závazné stanovisko). Tento souhlas je nezbytný k vydání dalších rozhodnutí podle zvláštních předpisů 38. Odstavec druhý ust. 9 zákona o ochraně ZPF nicméně uvádí, v jakých případech není tohoto souhlasu orgánu ochrany ZPF třeba. O souhlas orgánu ochrany ZPF tedy není třeba žádat, má-li být ze ZPF odňata půda a) na pozemcích, které jsou 1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků, 2. zahrádkových osadách zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob, 3. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních, 4. určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území, b) pro umístění 1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m², 2. přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního a podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², a větrných jam, 37 7 odst.3 prováděcí vyhlášky - ačkoliv zmiňované ustanovení ukládá investorům povinnosti, je paradoxně obsaženo v podzákonném právním předpise, v prováděcí vyhlášce. Svým obsahem ale toto ustanovení jednoznačně patří do zákona. 38 Potřebný k posouzení vlivů na životní prostředí na základě 72 stavebního zákona. 26

27 c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok 39 včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu. Půdu lze ze zemědělského půdního fondu odejmout trvale, nebo dočasně. Trvalé odnětí půdy ze ZPF Trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je nevratnou změnou, která znemožňuje opětovné zemědělské využití takto vyňaté půdy. Nevratnou změnou se podle zákona, konkrétně 11 odst.1 písm. a), myslí umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlní či těžební dílo nebo provedení takových terénních úprav, při kterých dochází na dotčených pozemcích ke skrývce. Pro posouzení, zda se jedná o trvalé či dočasné odnětí půdy ze ZPF je určující, zda orgán ochrany ZPF svůj souhlas s odnětím časově omezil nebo nikoliv. Dočasné odnětí půdy ze ZPF Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu. 40 Souhlas orgánu ochrany ZPF k dočasnému odnětí musí tedy vždy obsahovat časové omezení své účinnosti lhůtou, případně i dosažením účelu, pro který se pozemky z fondu odnímají. 41 Při dočasném odnětí je vždy řešena otázka rekultivace (blíže k rekultivaci viz kapitola 9). Podle odstavce čtvrtého ust. 9 zákona o ochraně ZPF podává žádost o souhlas k odnětí půdy ze ZPF ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít. Takový žadatel musí v této žádosti uvést účel zamýšleného odnětí a také zdůvodní, proč je 39 Zde se objevuje problém, který v praxi činí problém. Tím, že k odnětí půdy ze ZPF v tomto případě není třeba souhlas (závazné stanovisko), není pak prakticky určitelný časový počátek takového odnětí. Bez znalosti počátku odnětí pak nelze zjistit, kdy končí jednoletá lhůta a v důsledku toho je znemožněno účinné sankcionování neoprávněného odnětí zemědělské půdy ze ZPF odst.3 zákona o ZPF 41 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s

28 navrhované řešení z hlediska ochrany ZPF, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. K žádosti také připojí následující: a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze ZPF, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, b) výpis z katastru nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, c) vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popřípadě jejich nájemců k navrhovanému odnětí, d) výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují, e) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do ZPF nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, f) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití. Orgán ochrany ZPF může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti. Orgán ochrany ZPF žádost a její přílohy posoudí a shledá-li, že půda může být odňata ze ZPF, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká, b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany ZPF, c) schválí plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných prací, zejména u velmi hlubokých vrtů, d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze ZPF. Orgán ochrany ZPF vymezí výši odvodu pouze orientačně. Konečná výše odvodu se stanoví rozhodnutím (k odvodům viz dále). 28