NÁMITKA č

Transkript

1 NÁMITKA č

2 Námitka č

3 K námitce č. 184, podané panem Kotalou Lubošem, bytem Lumírova 18, Ostrava, dne , kterou se požaduje, mimo zastavěné území obce v k. ú. Krásné Pole, změna způsobu využití plochy Lesy na Bydlení v rodinných domech, se nepřihlíží. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 184: Námitka byla posouzena dle ustanovení 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Pan Luboš Kotala byl zplnomocněn panem Přemyslem Kotalou k podání námitky, který je vlastníkem pozemků p. č. 2237/12 a 2237/13 v k. ú. Krásné Pole. Tímto bylo naplněno ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka pana Luboše Kotaly posouzena dle ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném projednání návrhu územního plánu. Námitka pana Luboše Kotaly byla podána písemně po lhůtě stanovené stavebním zákonem pro podání námitek. Při posouzení námitky bylo zjištěno, že námitka obsahuje veškeré náležitosti dle ust. 52 odst. 3 stavebního zákona mimo opožděné podání. V ust. 52 odst. 3 věta je uvedeno následující: K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. A v tomto případě nelze zmeškání lhůty prominout (koncentrační zásada). V souladu s již citovaným ustanovením stavebního zákona nemohlo Zastupitelstvo města Ostravy k námitce přihlédnout pro její opožděnost a nebyla tak narušena procesní práva. Skutečnost, že námitka nedosahuje právních účinků, však nebrání tomu, aby se pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem nemohli zabývat jejím věcným obsahem a prověřit tak z vlastního podnětu, zda požadavek v námitce obsažený nenasvědčuje lepšímu řešení Územního plánu Ostravy. V současně platném Územním plánu města Ostravy, schváleném dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M ve znění schválených změn a provedených úprav jsou pozemky p. č. 2237/12 a 2237/13 v k. ú. Krásné Pole součástí plochy způsobu využití Zemědělská půda ostatní. Územní plán Ostravy navrhuje výše uvedené pozemky do plochy způsobu využití Lesy. Pořizovatel posoudil, zda návrh změny plochy se způsobem využití Lesy (v současně platném Územním plánu města Ostravy zemědělská půda ostatní ) na Bydlení v rodinných domech není v rozporu s ust 4 písm. a) a b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí následující: Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména: 184-3

4 a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. Pozemky p. č. 2237/12 a 2237/13 v k. ú. Krásné Pole se nacházejí ve III. a V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. V případě umístění rodinných domů ve III. a V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu zpracovatel Územního plánu Ostravy postupoval v souladu s ust. 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí: Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany ( 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Dále pořizovatel vycházel z čl. II metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 SB., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Z urbanistického hlediska se jedná o vhodné řešení, jelikož pozemek navazuje na ucelenou část zastavěné plochy se způsobem využití Bydlení v rodinných domech. Rozšířením plochy se způsobem využití Bydlení v rodinných domech nedojde k rozporu s ust. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který říká, že přednostně mají být využity pozemky méně kvalitní nebo nezemědělské půdy. Pozemky se nacházejí ve III. a V. třídě ochrany zemědělské půdy, jde tedy o méně kvalitní zemědělské půdy. Požadavek svým rozsahem nenarušuje bilanci potřebných ploch pro Bydlení v rodinných domech. Řeší se jím pouze potřeba bydlení pro rodinu namítajícího. Dotčený orgán na úseku ochrany ZPF k návrhu rozhodnutí o této námitce neuplatnil stanovisko a tak dle 53 odst.1 stavebního zákona s navrženým řešením souhlasí. Pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili navržené řešení a dospěli k závěru, že změna využití dotčených pozemků nenaruší urbanistickou koncepci stanovenou Územním plánem Ostravy. Akceptováním této námitky nedojde k tak významnému rozšíření zastavitelných ploch pro bydlení, které by ovlivnilo bilanci potřeby ploch pro bydlení, uvedenou v odstavci textové části odůvodnění územního plánu. Tato bilance stanovuje potřebu ploch pro bydlení v rodinných domech do r na cca 640ha. Návrh Územního plánu Ostravy pro opakované veřejné projednání vymezuje 652ha pro bydlení v RD, 30ha pro plochy smíšené obytné a dále cca15ha pozemků pro RD v plochách stabilizovaných. Tento bilanční přesah je navržen s ohledem na snahu města stabilizovat počet obyvatel v Ostravě a vytvořit příznivé podmínky pro trh s pozemky, které podpoří zájem investorů. Jedním z podkladů, které byly pro návrh územního plánu města pořízeny, jsou i podrobné sociodemografické analýzy, které poukazují na skutečnost, že nevytvoří-li město dostatek ploch nabízejících kvalitní bydlení a potřebné pracovní příležitosti, bude nadále pokračovat migrace obyvatel města do lépe připravených regionů. Na tento pro město závažný společenský problém reaguje územní plán pestrou nabídkou ploch ve všech městských 184-4

5 částech. Kapacity zastavitelných ploch jsou navrženy tak, aby nevytvářely podmínky pro spekulativní prostředí. Námitce bylo, i přes skutečnost, že byla podaná po termínu vyhověno takto: pozemky p. č. 2237/12 a 2237/13 v k. ú. Krásné Pole zařadit do plochy se způsobem využití Bydlení v rodinných domech

6 Současně platný Územní plán města Ostravy, schválený dne Územní plán Ostravy pro veřejné projednání 184-6

7 Územní plán Ostravy, změna po veřejném projednání 184-7