EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ ČHMÚ V JIZERSKÝCH HORÁCH - HISTORIE, ANALÝZA DAT A PŘÍNOS PRO HYDROLOGICKOU SLUŽBU

Transkript

1 EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ ČHMÚ V JIZERSKÝCH HORÁCH - HISTORIE, ANALÝZA DAT A PŘÍNOS PRO HYDROLOGICKOU SLUŽBU Libor Ducháček Český hydrometeorologický ústav spravuje již více jak 30 let experimentální povodí v pramenných oblastech Jizerských hor, která byla původně založena pro monitoring následků devastace lesů kyselými dešti. Monitoring byl zaměřen na změnu odtokových podmínek v měnícím se prostředí hor. Experimetální povodí o ploše 1.87 km2 až 10.6 km2 se nacházejí jak v západní části hor (Uhlířská, Blatný rybník, Kristiánov), tak ve východní (Černá Smědá, Bílá Smědá, Jizerka and Jezdecká), ve výškách od 700 m n. m. do 1100 m n. m.. Povodí Jezdecká a Uhlířská jsou součástí mezínárodního partnerství ERB (Experimental and Representative Basins). Profesionální obsluha, ale informace o srážkách, sněhu i přítoku do vodních nádrží jsou v dnešní době důležité nejen z hlediska ochrany před povodněmi, ale i pro vodohospodářské a zemědělské potřeby. KLÍČOVÁ SLOVA: experimentální povodí, Jizerské hory, srážky, průtok, sněhová pokrývka Experimental basins of CHMI in the Jizera Mountains - history, data analysis and hydrological service. The experimental basins in the Jizera Mountains were established at the beginning of the 1980s as a result of the forest devastation (by acid rain). The aim of the research was to gain data for the quantification of the runoff conditions changes in the changing environment. The research is focused on seven experimental basins (Uhlířská, Blatný rybník, Kristiánov, Černá Smědá, Bílá Smědá, Jizerka and Jezdecká) with areas ranging from 1.87 km 2 to 10.6 km 2 and at elevations from 700 m a.s.l. to 1100 m a.s.l. The basins Jezdecká and Uhlířská are parts of the international partnership ERB (Experimental and Representative Basins). More than 30 years of observations provide long-term data on discharge, precipitation and snow cover which are now open for public and students. This paper summarizes general information about provided data and accents principal milestones in observations. KEY WORDS: experimental basins, Jizera Mountains, precipitation, discharge, snow cover observations Úvod V Jizerských horách bylo počátkem 80. let založeno sedm experimentálních povodí, která měla dokázat předpoklad, že po rozsáhlém odlesnění vrcholových oblastí postižených kůrovcem a škodlivými imisemi dojde k výrazným změnám v hydrologické bilanci horských toků. Z těchto důvodů byla již roku 1981 postupně tvořena srážkoměrná síť doplněná o měření vodního stavu, průtoku a kvality vody. V zimním období byla pravidelně měřena výška a vodní hodnota sněhové pokrývky. Dnes jsou tedy k dispozici již více než 30leté řady pozorování hydrologických a klimatologických prvků. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), konkrétně Oddělení aplikované hydrologie (OAH), spravuje tato povodí z odloučeného pracoviště v Jablonci nad Nisou, které zajišťuje provoz zařízení, měření, sběr a prvotní zpracování dat (Ducháček a Jirák 2010). Vedle vlastního výzkumu poskytuje data i do projektů evropského významu ERB, FRIEND-Water (Flow Regimes from International Experimental and Network Data) a spolupracuje s institucemi jako Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. nebo Česká geologická služba (ČGS). Materiál a metody Založení sítě Iniciátorem založení experimentální základny bylo Ministerstvo lesního a vodního hospodářství bývalého Československa. Důvodem pro její vznik bylo nejen upřesnění informací o srážkách a odtocích pro vodohospodářské účely, ale zejména obava z dramatických změn vodního režimu po odlesnění, zejména maximálních a minimálních průtoků a kvality vod v území s tak vydatnými srážkami (Bubeníčková 1980). Zmíněná obava pramenila z nedostatku ověřených informací o důsledcích extrémní devastace lesů a dopadů lidské činnosti při odstraňování škod. Povodí byla postupně zakládána v letech (Chamas 1979; Bubeníčková 1984), tedy v období, kdy monokulturní smrkové porosty hor byly již výrazně poškozeny kyselými dešti, mrazovou kalamitou i hmyzími škůdci. Vzhledem k velikým srážkám a silnému zasažení imisemi z Polska, Německa a také z vnitrozemí Čech, patřily hory v látkovém zatížení krajiny na prvé místo v Československu. Poškozené a suché porosty byly na dopravně přístupných lokalitách velkoplošně odtěžovány. V důsledku těžby docházelo nejen k rozšíření mýtin v povodích, ale i ke vzniku erozních rýh ve svážnicích,

2 denudaci materiálu a vytváření výmolů. V prosvětlených lesních porostech a na holinách bylo narušeno a následně zničeno podkorunové vegetační patro a odhalené plochy pokryly porosty rozličných druhů trav, zejména třtiny chloupkaté. Velkokapacitní těžby byly ukončeny koncem 80. let a bylo započato s lesní obnovou. Nejhorší případy erozí byly asanovány, většinou se však erozní rýhy časem vyplnily samy přirozenou cestou. Odlesněno bylo % vesměs silně poškozených smrkových porostů a mýtiny osázeny odolnějšími dřevinami včetně smrků. Od počátku 90. let se přírodní poměry začaly radikálně zlepšovat. Po počátečních průzkumech povodí, výběru lokalit a založení objektů zahrnoval monitorovací program sledování znečištění vzduchu, atmosférické depozice, měření letních srážek a sněhu, monitoring vodních stavů, vyhodnocování odtoků, odběr vzorků vody z toků a stanovení její jakosti. V roce 1996 byl klasický monitorovací systém nahrazen automatizovanou technikou (Projekt PHARE, ) a rozšířen o další sledované prvky (Kulasová a kol. 2006). Od roku 2008 je budována síť automatických sněhoměrných stanic, které poskytují online informace o výšce a vodní hodnotě sněhové pokrývky nejen v Jizerských horách (Souš), ale i v dalších vodohospodářsky významných regionech Česka. Současná síť Ruku v ruce s vývojem nových technologií se postupně modernizuje výbava na experimentálních povodích. V současné době se ČHMÚ snaží dodržovat trend okamžité informovanosti a vybrané měřené hodnoty je tak možné sledovat online na internetu. Přehled o aktuálním stavu je praktický nejen pro meteorologické a prognózní účely, ale umožňuje i včas reagovat na případné poruchy. Je to zároveň nejlepší komunikační kanál pro předávání informací široké veřejnosti. Z hlediska sledování srážek jsou Jizerské hory pokryty poměrně hustou sítí ombrografů. ČHMÚ disponuje v oblasti čtyřmi automatickými základními klimatologickými stanicemi na přehradách Bedřichov, Souš a v osadě Jizerka a Smědava, které monitorují vedle srážek i teplotu, směr a rychlost větru a vlhkost vzduchu. Stanice Jizerka byla modernizována v roce 2009 a funkci pozorovatele sněhové pokrývky plní místní horská služba. Stanice Smědava je plně v provozu od roku Společně s vyhřívaným srážkoměrem na Nové louce tvoří celoročně provozovanou srážkoměrnou síť. Sezonní sestava srážkoměrů se skládá z dvanácti srážkoměrů Meteoservis MR3 o záchytné ploše 500 cm2 (Knajpa, U Jeřábu, Lasičí, Jizerská cesta, Kasárenská, Olivetská hora, Uhlířská, Černá Smědá, Jezdecká, Smědavská hora, Tomšovka, Prameny Černé Nisy) a tří srážkoměrů SEBA o záchytné ploše 200 cm2 (Kůrovec, Blatný rybník, Kristiánov). Data z většiny z nich jsou automaticky posílána do databáze pomocí GPRS a jejich přehled je graficky dostupný na stránkách ČHMÚ ( Vedle srážkoměrů Povodí Labe, s.p. (Hřebínek, Černá hora, Nová Louka), jejichž data jsou ČHMÚ poskytována, jsou na významných lokalitách, např. Nová Louka, instalovány srážkoměry dalších institucí (AV ČR, PřF UK v Praze, Lesy ČR). Před zimní sezonou 2009/2010 byla v povodí Kristiánov sestrojena speciální soustava srážkoměrů, a to klasických typu SEBA společně s ohraničeným čtvercem o ploše 10 m2, z něhož je voda svedena do překlápěcího člunku. Tato sestava slouží především v jarních měsících pro ověřování odtoku z tající sněhové pokrývky, která se akumuluje na testovací ploše. Monitoring hladiny a teploty vody je na limnigrafických stanicích zprostředkován tlakovými čidly připojenými na automatickou řídicí jednotku, která zajišťuje přenos dat v hodinových intervalech a možnost připojení dalších sond či srážkoměru. Specialitou pracoviště v Jablonci nad Nisou je měření a výzkum sněhových charakteristik. Zásoby vody akumulované ve sněhu jsou v horských povodích důležitou složkou celkové hydrologické bilance. Měří se výška sněhu a jeho vodní hodnota množství vody obsažené ve sněhové vrstvě. K odběru a vážení sněhového vzorku se používají laminátové sněhoměry SM V Jizerských horách je každý týden proměřeno 25 profilů. V každém profilu je v deseti bodech měřena výška sněhu a ve třech bodech vodní hodnota. Pravidelná pondělní měření slouží k výpočtu zásob vody v povodí horní Jizery a v období tání k předpovědi povodní. Z tohoto důvodu jsou také měřeny profily v západních Krkonoších na Lysé hoře a v povodí Mumlavy. V posledních letech byly na klimatologické stanici Souš testovány automatické sněhoměrné stanice. Polštář naplněný vodným roztokem ethylenglykolu váží pomocí tlakového čidla vrstvu sněhu a z této hodnoty se určí vodní hodnota sněhu. Z kontinuálního měření lze velice přesně odhadnout začátek tání a měřit denní úbytky vodní hodnoty. Komplexní zhodnocení dosavadního pozorování jednotlivých měřených prvků v experimentálních povodích v Jizerských horách shrnula Řičicová a kol. (2007, 2009). Výsledky a diskuse Hydrologický monitoring Na experimetálních povodích ČHMÚ OAH jsou sledovány hydrologické procesy, které charakterizují pramenné oblasti toků v nejvyšších polohách Jizerských hor, viz obr. č. 1. Povodí byla vybrána tak, aby nejen reprezentovala přírodní podmínky po radikálním odlesnění v 80. letech, ale aby zároveň postihla srážkové a

3 odtokové vlastnosti na hranici hlavního evropského rozvodí. Pozice, velikost a především fyzicko-geografické podmínky jednotlivých povodí umožňují vzájemné porovnání, ale slouží i jako iniciální zdroj informací pro predikci hydrologické situace na nižších úsecích toků. Obr. 1. Experimentální povodí OAH ČHMÚ vzhledem k hydrografickému systému ČR a jejich pozice na hlavním evropském rozvodí. Fig Experimental basins of CHMI and their position on the main European devide. * CLC06 (Corine Land Cover 2006) Tabulka 1. Základní fyzicko-geografické charakteristiky jednotlivých experimentálních povodí v Jizerských horách. Odstíny zelené zobrazují pořadí jednotlivých povodí pro danou charakteristiku. Table 1. General physical-geographic characteristics of the experimental basins. Shades of green show rank of the basin. Z tab. č. 1 jsou patrné zásadní faktory ovlivňující odtok z jednotlivých experimentálních povodí. Především značná sklonitost a slabší zalesnění v povodí Bílé Smědé zapříčiňují zrychlenou odezvu na výraznější srážky na závětrné straně Smědavské hory a protější návětrné straně Jizery. To prokazuje i prudký zlom ze sběrné oblasti povodí do sevřeného údolí na hypsometrické křivce, kterou lze charakterizovat povodí Bílé Smědé jako značně mladší ve fázi vývoje než ostatní sledovaná povodí. Výše uvedéné faktory se významně projevují v odtokové bilanci na sledovaných povodích. Při výpočtu odtokové výšky z dlouhodobých průměrných průtoků Qa se u většiny povodí dostaneme na hodnoty přes 1000 mm.rok-1, na povodích Smědé a Jezdecká dokonce nad 1300 mm.rok-1. Kombinace nadprůměrných srážek a horského reliéfu zapříčiňuje značně vysoké hodnoty odtokového koeficientu, který se na všech sledovaných povodích pohybuje okolo 80 %, nejvíce na Bílé Smědé (86 %). Průměrný roční specifický odtok se pohybuje v rozmezí l. s-1. km-2. Při zhodnocení průměrných ročních specifických průtoků pro jednotlivé stanice experimentálních povodí byl hledán určitý trend v datových řadách od 80. let do roku Data byla podrobena Mann Kendallovu testu a nejvyšší trend o hodnotě normované statistiky 1,46 byl nalezen na stanici Jezdecká (viz obr. č. 2). I u většiny ostatních stanic byl nalezen lehce rostoucí trend, pouze pro povodí Uhlířská a Černá Smědá byla hodnota MK-S

4 záporná ( 0,18, resp. 0,25), tedy mírně klesající trend. Celkově však výsledky Mann Kendallova testu neprokazují významnější trend a analyzované datové řady specifických průtoků nepotvrzují rostoucí nebo klesající tendence. Je nutno brát ovšem v potaz fakt, že popsaná analýza byla provedena bez použití jakékoli modifikace testu, např. odstranění vlivu autokorelace. Obr. 2. Regresní závislost průměrných ročních specifických průtoků (l.s-1.km-2) za využití Senova odhadu na stanici Jezdecká (zdroj: Salmi 2002) Fig. 2. Dependance of the specific discharges (l.s-1.km-2) at station Jezdecká, used Sen s estimate(source: Salmi 2002) Znatelný trend prokazuje Mann Kendallův test pro maximální denní průtoky zaznamenané během hydrologického roku. Testu byly podrobeny řady ze stanic Jezdecká a Uhlířská, které jsou v provozu bez přerušení od roku Pro obě stanice dosahuje Mann Kendallova statistika významně kladných hodnot, konkrétně 2,32 na hladině 0,05 pro Uhlířskou a 1,70 na hladině 0,1 pro Jezdeckou. Extremitu průtoků na povodích lze tedy hodnotit jako rostoucí (viz obr. č. 3), ovšem pro objektivnější zhodnocení je potřeba delší časová řada a především brát v potaz nepřesnost při určování kulminačních průtoků v závěrových profilech. Testu byly podrobeny i průtokové řady v jednotlivých měsících. Z porovnání trendů pro stanice s dlouhým pozorováním, Uhlířskou, Jezdeckou a Jizerku, vyplývá, že řady mají stejnou mírně vzestupnou tendenci v zimních měsících únoru a březnu a v letních od července do září. Pokles je shodně patrný v prosinci. V ostatních měsících není shoda tendencí úplná, mírně se liší, avšak ani u jedné ze sedmi stanic nebyl zjištěn v žádném měsíci významný trend. Obr. 3. Regresní závislost maximálních denních průtoků (l.s-1) za využití Senova odhadu na stanici Uhlířská (zdroj: Salmi 2002) Fig. 3. Dependance of the maximal day discharges (l.s-1.km-2) at station Uhlířská, used Sen s estimate(source: Salmi 2002)

5 Srážkoměrná síť Aktuální srážkoměrná síť v Jizerských horách se skládá ze čtyř automatických klimatologických stanic, z nichž Souš a Bedřichov poskytují pravidelná data od pozorovatele. Jizerka a Smědava byly plně zautomatizovány v posledních letech. Stanice jsou celoročně osazeny váhovými srážkoměry Meteoservis MR3 o ploše 500 cm2. Dále síť tvoří 12 člunkových srážkoměrů s GPRS přenosem na webové stránky ČHMÚ a 3 srážkoměry o záchytné ploše 200 cm2 s ukládáním dat na paměťovou kartu. Pro bilanční účely jsou k dispozici i data ze tří váhových srážkoměrů spravovaných podnikem Povodí Labe, s. p., situovaných na Hřebínku, Nové Louce a Černé hoře s celosezonním provozem. Takto komplexní a technologicky vybavená monitorovací síť je v rámci Česka naprosto jedinečná. Oblast Jizerských hor patří k nejdeštivějším regionům Česka a úmístění srážkoměrné sítě ve vrcholových oblastech má svůj význam jak pro hydroprognostické účely (Řičicová a kol. 2004), tak pro sledovaní dlouhodobých trendů i extrémních srážkových situací (Řičicová a kol. 2007). Obecně lze roční chod srážek vzhledem k nízké rozkolísanosti charakterizovat jako kontinentálně-oceánický, kdy převážnou část srážek přináší vlhký vzduch z oblasti Atlantského oceánu. Průměrné roční úhrny dosahují i přes 1500mm. Nejdeštivějším měsícem je pak červenec, tedy období spojené s výstupnými konvekčními pohyby vzduchu provázené nezřídka bouřkovými situacemi, ale i střednědobými srážkovými situacemi frontálního charakteru podmiňujícími povodně v letních měsících. Extremitu srážek dokazuje umístění pěti stanic mezi deseti maximálními denními úhrny v historii pozorování ČHMÚ ( ), včetně historického srážkového maxima z Nové Louky 345,1 mm.den-1 ( ), popřípadě ve stejný den z Jizerky 300,0 mm.den-1. Statisticky lze v Jizerských horách pozorovat více jak 30 srážkových dní s úhrnem nad 10 mm za rok a zvláště v poslední dekádě nejsou výjimečné klouzavé úhrny (mimo termín 07h 07h) nad 200 mm (Knajpa, Smědavská hora). Důvod této extremity lze přičítat výrazným efektům srážkového návětří západní části pohoří a projevům "srážkotvorných cyklon". Vliv návětří a závětří může potlačovat i očekávanou závislost srážkových charakteristik na nadmořské výšce. Tento efekt se nejvíce projevuje na stanicích těsně za západním hřbetem hor, konkrétně na stanicích Olivetská hora, Smědavská hora nebo U Jeřábu, kde jsou při západním směru proudění větru srážkové úhrny znatelně vyšší než na východněji položených stanicích. Blíže jsou extrémní srážky a jejich vyhodnocení zpracovány v dílčích zprávách o povodních vydaných ČHMÚ (Šercl a kol. 2011). Intenzita srážek zčásti ovlivňuje i přesnost měření srážkoměrů, a proto jsou všechny instalované srážkoměry vybaveny i totalizací, aby byl datový záznam ověřen objemem vody (Tolasz a kol. 2007). Pro zhodnocení dlouhodobých trendů v úhrnech slouží především data z klimatologických stanic Bedřichov a Souš. Přestože datové řady na srážkoměrných stanicích OAH sahají až do 80. let 20. století, je jejich využití koncipováno spíše pro srovnání krátkodobých srážkových situací v letních měsících a především pro výše zmíněné hydroprognózní účely. Zvláště po nedávných ničivých povodních v povodí Smědé se zvýšil význam monitoringu srážek v nejvyšších polohách Jizerských hor a jeho propojení s varovným systém obcí v podhůří. Také srážkové úhrny naměřené v klimatologických stanicích Bedřichov a Desná-Souš byly posouzeny pomocí Mann Kendallova testu. Pro roční srážkové úhrny (od 1960 až do současnosti) nebyl ani u jedné stanice zjištěn významný trend. U obou stanic je patrný velmi mírný vzestup srážek za pozorované období. Nejvyšší roční úhrny za hydrologické roky byly dosaženy v Bedřichově v letech 1977 (1590 mm), 1978 (1687 mm) a 1981 (1596 mm). V Desné-Souši v letech 1978 (1840 mm ), 1981 (1764 mm) a 2002 (1664 mm). Dále byly testovány i řady jednotlivých měsíců za období pozorování, ale opět ani v jednom měsíci nebyl zjištěn trend. V zimních měsících leden a únor nebyly trendy stejné, u Bedřichova převládá setrvalost, na Souši je tendence mírně stoupající. Březnové úhrny byly pak u obou stanic stoupající, dubnové, květnové a červnové naopak klesající. V letních měsících červenci a srpnu je trend stoupající. Maximální srpnové srážkové úhrny z hodnoceného období jsou díky intenzivním srážkám v roce 2010 oproti ostatním měsícům vysoké, přičemž v Bedřichově byl v srpnu 2010 naměřen největší měsíční úhrn v historii pozorování (429,5 mm), u Souše to byl rok 2006 (435,3 mm). Závěr roku je ve všech měsících opět klesající u obou stanic. Monitoring sněhu Síť sněhoměrných profilů v Jizerských horách byla navržena tak, aby rozmístění profilů reprezentovalo vlastnosti sněhové pokrývky v plošně významných pásech nadmořské výšky, postihovalo převažující vegetační vlastnosti v povodí a aby síť profilů byla dostatečně hustá pro následnou interpolaci vodní hodnoty sněhu pro celé území. Podstatným faktorem je samozřejmě i dostupnost profilů během zimní sezony. V počátku výzkumu bylo vybráno několik lokalit s párovým měřením sněhové pokrývky na odlesněné otevřené ploše a v zachovaném lesním porostu tak, aby se vysledovaly rozdíly v akumalaci a následném tání sněhu. Vzhledem k intenzivní výsadbě nových dřevin v 90. letech se původně stanovené mýtiny změnily v průběhu let na plochy s

6 mlazinami a mladým lesem. Proto je při práci s naměřenými daty potřeba brát v potaz i změnu vegetačního krytu. Vývoj sněhové pokrývky, především pak vodní hodnoty sněhu jako nejpodstatnějšího ukazatele pro hydrologickou prognózu během zimních a jarních měsíců, lze v oblasti Jizerských hor popsat jako pozvolný s prvním výskytem sněhu koncem listopadu, s maximem v druhé polovině března a poté s prudkým úbytkem sněhu v prvních jarních týdnech. V nejvyšších polohách se zbytky sněhu uchovávají i do května. Z měřených profilů jsou nejvyšší hodnoty sledovány pravidelně na profilu Knajpa (990 m n. m.), reprezentujícím nejvyšší polohy, ale i na níže položeném profilu Kůrovec (880 m n. m.), situovaném v sedle ovlivněném anemoorografickým efektem mezi údolím Smědé a Černé Desné. Závěr Experimentální povodí v Jizerských horách poskytují v rámci hydrologického monitoringu v Česku naprosto jedinečnou datovou základnu pro výzkumné i školicí účely. Nashromažděná data odpovídají možnostem a především účelům dané doby, takže zatímco v počátcích monitoringu byly podstatné především srážko-odtokové vlastnosti nově odlesněných ploch, dnes se klade větší důraz na včasnou informovanost v podobě kratších časosběrných intervalů. Kontrola naměřených dat pracovníky OAH zaručeje návaznost těchto údajů, které je ovšem potřeba analyzovat jak s ohledem na změny přírodních podmínek horského prostředí, tak v kontextu s vývojem měřicích technologií. Přestože se životní prostředí v Jizerských horách od 80. let značně zlepšilo a stabilizovalo, slouží hydrologický monitoring nadále ke sledování probíhajích změn, ale zároveň zachycuje značné disturbance způsobené extremitou počasí v poslední dekádě. Díky husté síti srážkoměrů byly získány unikátní hodnoty srážkových úhrnů za povodní v letech 2002 a 2010, které tak navazují na rekordní hodnoty zaznamenané již koncem 19. století. Ničivé následky spojené s těmito extrémními situacemi se samozřejmě nevyhýbají ani síti stanic, které je nutné udržovat v chodu i během povodňových stavů a následně zajistit rekonstrukci poničených objektů. Lze tak konstatovat, že v průběhu let se po každé prošlé povodni získavají cenné zkušenosti, jak zkvalitnit monitoring na experimentálních povodích a flexibilně předávat dál informace o přírodních podmínkách povodňové službě i veřejnosti. Budoucnost experimentálních povodí je zaměřena na stabilizaci současné monitorovací sítě, zajištění automatického provozu stávajících stanic a využití získávaných dat i v dalších odvětvích hydrologie. Datové řady mají značný potenciál pro testování hydrologických modelů, kde mohou posloužit při srovnání s jinde položeným experimentálním povodím. Dostupnost a stabilita sítě ale i dlouholetá zkušenost s měřením průtoku a srážek na experimentálních povodích umožňuje testování nových technologií a zhodnocení jejich implementace do monitoringu ČHMÚ. Literatura BUBENÍČKOVÁ, L. (1980): Státní výzkumný úkol C , DÚ O6 Vodní bilance, tvorba a ovlivňování odtoku, etapa 06, Pravděpodobná maximální srážka. Závěrečná zpráva, ČHMÚ, Praha. BUBENÍČKOVÁ, L. (1984): Podnikový výzkumný úkol 150, Změny odtokového režimu Jizerských hor vlivem devastace lesních porostů způsobené škodlivými exhalacemi. Závěrečná zpráva. ČHMÚ, Praha. DUCHÁČEK, L., JIRÁK, J. (2010): Experimentální povodí Jizerských hor - historie pozorování, současnost. In: Sborník příspěvků a posterových abstraktů ze 7. národní konference Hydrologické dny ČHMÚ, Praha, I. díl, s ISBN CHAMAS, V. (1979): Návrh experimentálního hydrologického pozorování v Jizerských horách. Úvodní studie, ČHMÚ Praha, P-Ústí nad Labem. KULASOVÁ, A., POBŘÍSLOVÁ, J., JIRÁK, J., HANCVENCL, R., BUBENÍČKOVÁ, L., BERCHA, Š. (2006): Experimentální hydrologická základna Jizerské hory. Journal of Hydrology and Hydromechanics, 54 (2). pp ISSN X POBŘÍSLOVÁ, J., DUCHÁČEK, L., JIRÁK, J., VAJSKEBR, V. (2011): Vyhodnocení průběhu povodně ve vrcholových partiích Jizerských hor. (Evaluation of the flood development in the upper parts of the Jizerské hory Mountains). In: Vyhodnocení povodní v srpnu Příloha č. 3 k dílčí zprávě projektu Hydrologické vyhodnocení průběhu povodní. [CD ROM]. Praha: ČHMÚ, 35 s. ŘIČICOVÁ, P., DAŇHELKA, J., CHALUŠOVÁ, J. (2004): Možnosti zlepšení fungování hydrologických předpovědních modelů v extrémních situacích. In: Sborník příspěvků z Workshopu 2004 Extrémní hydrologické jevy v povodích, Praha, s ŘIČICOVÁ, P., BERCHA, Š., JIRÁK, J., BUBENÍČKOVÁ, L. (2006): Modelling of flood waves in the Jezdecka experimental basin. Uncertainties in the "monitoring-conceptualisation-modelling" sequence of catchment research. Proceedings of the Eleventh Biennial Conference of the Euromediterranean Network of Experimental and Representative Basins (ERB), September 2006, Luxembourg. ŘIČICOVÁ, P., BUBENÍČKOVÁ, L., VAJSKEBR, V., JIRÁK, J. et. al. (2007): Sledování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci v malých povodích. Závěrečná zpráva DÚ 3C projektu SP/1a6/108/07 Zpřesnění dosavadních odhadů

7 dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Praha, ČHMÚ. ŘIČICOVÁ, P., VAJSKEBR, V., VLNAS, V. (2009): Vodní bilance a rozbor a zhodnocení parametrů sněhové pokrývky v povodí horní Smědé. Příloha 03-5 k závěrečné zprávě DÚ 3C projektu SP/1a6/108/07 Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Praha, ČHMÚ, 25 s. SALMI, T., MÄÄTTÄ, A., ANTILLA, P., RUOHO-AIROLA, T., AMNELL, T. (2002): Detecting Trends of Annual Values of Atmospheric Pollutants by the Mann-Kendall Test and Sen s Slope Estimates The Excel Template Application MAKESENS. Publication on Air Quality, Finnish Meteorological Institute, no. 31. ŠERCL, P. a kol.: (2011): Vyhodnocení povodní v srpnu Hydrologické vyhodnocení průběhu povodní. Dílčí zpráva projektu MŽP, ČHMÚ, Praha TOLASZ, R. a kol.: (2007): Altas podnebí Česka. 1. vydání. Praha, Olomouc, ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, 256 s. ISBN SUMMARY EXPERIMENTAL BASINS OF CHMI IN THE JIZERA MOUNTAINS - HISTORY, DATA ANALYSIS AND HYDROLOGICAL SERVICE. Experimental basins in the Jizera Mountains were esthablished to compare changes after masive deforestation caused by acid rains in 1980s. Since this era the purposes of the monitoring has changed and nowadays the basins are equal to other stations in dense network of CHMI. The network consists of 7 water level gauging stations that are closing experimental basins. Stations are set with automatic unit with data transfer to hydrological service same as rainfall gauging stations situated all over the mountains. Position of rainfall gauges same as snow water equivalent profiles during the winter seasen was chosen to cover main hydrological districts which are drained to water dams or to steep valleys of the Smědá River. Analysis of longterm data series proved no remarkable trends in specific discharges or in maximal day discharges. Flood situations in last decade caused severe damages in the network, but even that valuable data were collected and information from the experimantal basins helped to evaluate the volume of the disaster. Today these data are available to public. Large databse provides big potencial for calibratting rainfall-runoff models, GIS analysis or any other enviromental pruprposes. Informace o autoru: Libor Ducháček, Mgr. OAH ČHMÚ Jablonec, Želivského 5, , Jablonec nad Nisou Tel.: duchacek@chmi.cz