Design nábytkového prvku pro pěstování rostlin

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Design nábytkového prvku pro pěstování rostlin Bakalářská práce Matěj Obdržálek Vedoucí práce: MgA. Petr Novague Brno 2017

2 NA MÍSTĚ TOHOTO LISTU SE NACHÁZÍ ORIGINÁL ZADÁNÍ PRÁCE

3 Touto cestou bych chtěl vyjádřit mé obrovské díky všem, kteří mě za dobu mého studia podporovali, především mé rodině. Také bych chtěl poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu MgA. Petru Novaquovi za jeho odborné rady a připomínky, ochotu se mi věnovat a trpělivost při konzultacích.

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Design nábytkového prvku pro pěstování rostlin vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 9. května podpis

5 5 Abstract Obdržálek, Matěj. Design of the furniture element for cultivation of plants. Bachelor thesis. Brno : Mendel University in Brno, My bachelor thesis deals with the design of a furniture element for cultivating plants with the use of artificial fighting. The thesis collects and summarizes information on the history of growing plants, the history of growing in pots, containers and other decorative elements, growing in the interior, the use of growing media and artificial lighting suitable for indoor cultivation. The work contains a selection of the items currently used for cultivation and their description. The practical output of the thesis is the design of a decorative element and its presentation in visualizations. The thesis also contains a variation of plants suitable for being placed in this element, in author s opinion. Key words growing, plants, flowerpot, plants indoors, artificial lighting

6 6 Abstrakt Obdržálek, Matěj. Design nábytkového prvku pro pěstování rostlin. Bakalářská práce. Brno : Mendelova univerzita v Brně, Obsahem této bakalářské práce je návrh prvku pro pěstování pokojových rostlin s použitím umělého osvětlení. Shromáždění a shrnutí informací o historii pěstování, historii pěstebních prvků, pěstování v interiéru, používání pěstebních médií a druzích umělého osvětlení vhodného pro pěstování ve vnitřních prostorech. Práce obsahuje výběr ze současných prvků pro pěstování a jejich popis. Výstupem je návrh prvku a jeho prezentace na vizualizacích. Práce také obsahuje návrh rostlin, dle autora vhodných, pro umístění do tohoto prvku. Klíčová slova pěstování, rostliny, květináč, rostliny v interiéru, umělé osvětlení

7 7 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce 10 3 Metodika 11 4 Úvod do problematiky Rostliny v průběhu historie Faktory ovlivňující pěstování rostlin v interiéru Světlo Teplota Vlhkost Substrát Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Pěstební systémy a substráty Organický substrát Pěstební systém Lechuza Pěstební systém SERAMIS Pěstební systém ZEOSTRAT Hydroponie Zelené stěny Hygralon EpiWeb Mumifikované mechy Pěstování pod umělým osvětlením Vysokotlaké výbojky Fluorescentní zářivky CFL - kompaktní zářivky LED Design prvků pro pěstování Monstera

8 Diamond a Wave O Krydda Riviera Skleník Materiály pro výrobu prvku pro pěstování Dřevo Keramika Plasty Ocel Hliník Vlastní návrh Vývoj tvaru Finální návrh Návrh výrobního postupu Alternativní návrhy Navrhované rostliny Scindapsus aureus Spatiphyllum floribundum Aglaonema treubii Diskuse 48 9 Závěr Summary 50 Literatura 50 Přílohy 53 Seznam obrázků 53

9 9 1 Úvod Rostliny v interiéru jsou nepostradatelnou součástí soudobého bydlení. Živá zeleň a květena vnáší do našich obydlí kousek přírody. Dle autora práce se v dnešní době moderních technologií člověk vzdaluje od své původní podstaty. Podstaty, ve které je lidstvo harmonickou součástí přírody jako celku. Ke zpomalení tohoto jevu mohou přispívat právě rostliny v interiéru a podvědomě k nim vytvářet pozitivní vztah. Flora v interiérech uklidňuje a příznivě ovlivňuje naši psychiku. Důležitým faktorem, jak na nás rostliny působí, je jejich umístěním s ohledem na denní sluneční svit nebo jejich nasvícení umělým zdrojem světla. Světlo se podílí na vytváření celkové atmosféry konkrétního interiéru. Pomocí světelných expozic lze navodit romantickou, relaxační nebo naopak živelnou a diskusi podněcující atmosféru.

10 10 2 Cíl práce Cílem práce je vytvořit prvek pro pěstování rostlin, který umožní umístění rostlin v interiéru a jejich pěstování s ohledem na estetiku. Samotný prvek by měl sloužit jako umělecká skulptura, která spojuje tyto prvky socha, květináč a lampa. Vytvořit světelný objekt, jehož světlo bude částečně podporovat růst rostlin a také bude mít estetický význam při osvětlování zvolené flóry i interiéru. Sběr informací a jejich sumarizace z oblastí-květináče a rostliny v interiéru, pěstební substráty, pěstování pod umělým osvětlením a speciální způsoby umísťování zeleně ve vnitřních prostorech. Návrh materiálu vhodného pro tento konkrétní tvar a zpracování vhodných alternativ. Výstupem bude tvarový koncept pěstebního prvku prezentovaný na vizualizacích.

11 11 3 Metodika Tato bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první, teoretické části jsou uvedeny základní pojmy, úvod do problematiky a rešerše v oblasti interiérového pěstování a pěstování v umělém prostředí. V práci je uvedeno, jak se pěstovaly rostliny v průběhu historických období od starověku až po nedávnou minulost. Jsou zde uvedeny faktory ovlivňující pěstování rostlin v interiéru, vybrané způsoby pěstebních systémů a druhy umělého osvětlení a jejich uplatnění při pěstování ve vnitřních prostorech. Teoretická část obsahuje rešerši, průzkum trhu a autorem zvolené ukázky tvarů a způsobu implementace rostlin do budov. V závěru této části jsou také uvedeny materiály, které mohou být použity pro výrobu pěstebních prvků. Praktická část zahrnuje proces vývoje tvaru, který je dokladován formou skic a fotografií zaznamenávajících práci s modelářskou hlínou a vytváření zmenšených modelů. Při procesu modelování hlíny byly autorem ověřovány vztahy hmoty a působení vzájemných proporcí. Následně byl autorem vytvořen 3D model v programu Rhinoceros 5.0 a 2D výstup pomocí programu AutoCAD Výsledný návrh je prezentovaný formou vizualizací vytvořených přídavným modulem V-Ray 2.0 pro již zmíněný 3D program. Součástí práce bude také zjednodušená výkresová dokumentace prvku, jednotlivých dílců a jejich rozstřel.

12 12 4 Úvod do problematiky To, že rostliny by měly být součástí každého interiéru, je dle názoru autora nutností. Otázkou pak zůstává, v jakém množství a v jaké podobě. Do této otázky vstupuje mnoho faktorů. Zda by se mělo jednat o rostliny řezané, rostoucí nebo stačí jen vytvořit iluzi přírody v interiéru. Vytváření objektů pro umísťování rostlin v lidských obydlích patřilo odedávna k práci řemeslníků, umělců a designérů. Řešení designérských projektů se musí řídit prioritami, ke kterým patří především ohled na životní prostředí a využití s tím souvisejících nových technologií. Paralelně se musí vyvíjet nové způsoby chování designérů i uživatelů. Navrhování nových předmětů životní prostředí permanentně zatěžuje a zodpovědnost designérů za hmotný svět dalších generací je obrovská. (Kanická, 2007) 4.1 Rostliny v průběhu historie Krása květin okouzlovala lidstvo od nepaměti. Svým půvabem, vůní a nekonečnou škálou tvarů a barev si podmanila člověka v každé etapě vývoje lidské společnosti. Podoba architektury, interiérů, oděvů a umění se projevila i v náhledu na květiny, které měly v jednotlivých obdobích jiný význam a jiné uplatnění. První cílevědomé užívání květin můžeme klást pravděpodobně do souvislosti se vznikem kultur různých božstev, kterým člověk okrasné rostliny obětoval. (Rabušic, 2007) Rostliny byly k dekorativním účelům používány již od starověku. Motivy rostlin jako dekorace na keramice nebo malbách na stěnách byly použity v mnoha starověkých kulturách jako jsou starověký Egypt, Řecko, Itálie, Čína, Irák nebo Indie. V antických Pompejích, ve kterých byly zakonzervovány popelem sopky Vesuv, se dochovaly doklady o pěstování rostlin v interiéru. Dokládají to nálezy terakotových nádob. O tom, které rostliny zde byly pěstovány, můžeme jen spekulovat. Pravděpodobně se jednalo o vavříny, myrty, zakrslé citrusy nebo se mohlo jednat dokonce o určité druhy importovaných tropických exemplářů. Egypťané zdobili své nádvoří rostlinami už ve třetím tisíciletí před Kristem. Rostliny umísťovali stejně jako v Pompejích do terakotových nádob. Ve stejném období bylo běžnou praxí kontejnerové pěstovaní v Řecku a Římě, kde rostliny zdobily atria a střešní zahrady. V prvním století našeho letopočtu Římané stavěli skleníky a zimní zahrady, jejichž okna byla tvořena mastkem a slídou. Tyto starověké skleníky byly zahřívány, aby zde byly vhodné podmínky pro růže, lilie a jiné exotické rostliny, které vyžadovaly horké a vlhké prostředí. Po pádu Římské říše se okrasné zahradnictví dostalo do pozadí. Středověké zahrady

13 Úvod do problematiky 13 byly především záležitostí křesťanských a islámských náboženských řádů a byly čistě funkční. Rostly zde především ovoce a zelenina, vedle nich také bylinky, které byly využívány k léčebným účelům. Tak tomu bylo až do příchodu renesance, kdy bylo umění okrasného zahradnictví oživeno. Zámořské objevy přispěly k rozšířenému zkoumání exotických rostlin, které byly pěstovány čistě k dekorativním účelům. Umění pěstování pokojových rostlin se začalo rozvíjet až na začátku 17. století, kdy byly vytvářeny první skleníky a zimní zahrady pro pěstování exotických rostlin. Oranžerie a skleníky se začaly stávat běžnou součástí domů bohatých a šlechty. V polovině 19. století se začínají objevovat knihy o péči o rostliny v interiéru a terária se stala populární bytovou dekorací. Fotografie a obrazy z viktoriánského období dokládají umísťování listnatých stromů v interiéru. Soukromé skleníky a veřejné zimní zahrady byly plné vzácných a neobvyklých rostlin a byly oblíbené zejména bohatou i střední třídou. Anglie by mohla býti označena jako kolébka interiérového zahradničení. Většina lidí měla alespoň rostliny za oknem a znalosti o pěstování pokojových rostlin mezi běžnými obyvateli byly stále rozšířenější. Interiérové pěstování se pokládalo za zábavu, která byla morálně přínosná. Pěstování bylo pokládáno za ušlechtilou činnost a zahradníci byli vnímáni jako řemeslníci. Populární viktoriánské rostliny byly azalky, begonie, kamélie, fikusy, pelargonie a palmy. Ve veřejných prostorech byly obvykle tyto rostliny umísťovány v závěsných koších, nebo ve skupinách ve stojanech z tepaného železa. Ve veřejných prostorech, jako jsou hotely a divadla byly vystaveny velké tropické rostliny ve vestibulech a halách, stejně jako je tomu dnes. (A BRIEF HISTORY..., 2001) Rostliny pro pěstování v interiéru se v 19. století staly předmětem zájmu. Jednalo se především o cizokrajné druhy. Muži jako Joseph Banks, Robert Fortune nebo Alexander von Humboldt se zasadili o mnoho vzácných druhů, jenž byly zaregistrovány Královskou botanickou společností v Anglii. Tyto druhy se pak dále pěstovaly a sloužily jako cenný artikl nově se rozvíjejícího obchodu s vzácnými a ojedinělými rostlinami. (Davison, 1998) Na počátku 20. století se florální motivy objevují napříč celou secesí, která často bývá označována jako posledním stylem souhrnného umění. V období secese vznikaly především vázy. Květiny v interiéru byly odnepaměti výsadou bohatých, jinak tomu nebylo ani ve 20. a 30. let století minulého. Tato doba dala vznik prvním prvkům pro pěstování pokojových rostlin, zatím se jednalo převážně o květinové stolky. Pro funkcionalismus jsou typické nábytkové prvky vyrobené z ohýbaných trubek. Stejná technologie výroby a tvarosloví bylo použito i u květinových stolků. Chromová ohýbaná trubka tvořila konstrukci, na níž bylo umístěno obyčejné nebo opaxitové sklo. Největšími výrobci ohýbaného nábytku za první republiky byly Slezákovy závody v Bystřici p. Hostýnem a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. V roce 1930 začíná v UP závodech pracovat Jindřich Halabala, pozdější ředitel a hlavní architekt. Pod rukama tohoto nadaného návrháře vzniklo mnoho zajímavých nábytkových prvků, kromě jiného taky květinový stolek. Stolek je vyroben z chromované ocele, která tvoří kostru a kruhovou základnu. Na kostře jsou umístěny kruhové odkládací plochy z po-

14 Úvod do problematiky 14 lychromovaného dřeva, které jsou stupňovitě umístěny v různých výškách. Obrázek 4.1 Květinový stolek z ohýbaných trubek (Zdroj: Etažér, 2017) Obrázek 4.2 Květinový stolek H 54 (Zdroj: Květinový stolek, 2017)

15 Úvod do problematiky 15 Dalším významným obdobím, které by se dalo označit jako stylově jednotné a které se projevilo specifickým tvaroslovím a které lze jednoduše rozpoznat, bylo období po světové výstavě EXPO 58 konané v Bruselu. Pro Československo byla tato výstava velice úspěšná, jelikož zde získalo řadu ocenění. Výjimečným bylo také to, že celou jednu třetinu výstavy zabírala Zahradnická sekce. Pod vlivem této výstavy vznikaly nejrůznější prvky a také např. květinové stěny. Z roku 1960 je tato kovová květinová stěna a je typickou ukázkou tzv. bruselského stylu. Bílým nátěrem opatřená celokovová konstrukce nese kruhové tvary, které jsou hlavním dekoračním prvkem. Tyto kruhy jsou vyplněny zlacenými tepanými aplikacemi. Pro zajištění pěstebních nádob na odkládacích plochách je stěna opatřena masivními dřevěnými doplňky. Stěna měří více než dva metry, může proto vytvářet dominantu zkrášlující interiér. V 60. letech se staly tylo květinové dělící stěny velmi oblíbenými. Jejich ztvárnění a provedení bylo různé. Takto např. vypadal produkt Dřevopodniku Holešov z ohýbaného jasanového dřeva. Obrázek 4.3 Květinová stěna - Expo58 (Zdroj: Květinová stěna - kovová, 2017)

16 Úvod do problematiky 16 Obrázek 4.4 Květinová stěna - Dřevopodnik Holešov (Zdroj: Flower wall, 2017) 4.2 Faktory ovlivňující pěstování rostlin v interiéru Pro dosažení uspokojivého výsledku při pěstování ve vnitřních prostorech je třeba myslet na všechny základní aspekty Světlo Světlo je nezbytnou součástí při tvorbě organické hmoty,při takzvané fotosyntéze. Jedná se o složitý biochemický proces, při němž se mění přijatá světelná energie na energii chemických vazeb. Z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody za pomoci světelného záření, například slunečního, tvoří energicky bohaté sloučeniny cukry. Energii pro fotosyntézu dodává záření o vlnových délkách nm a nazývá se fotosynteticky aktivní záření (FAR). Tyto vlnové délky jsou nezbytné pro optimální vývoj listů a výhonů a celkově pro kompaktní růst rostliny. Na kvetení rostlin se dále podílejí neviditelné ultrafialové záření (UV, nm) a infračervené (IR,

17 Úvod do problematiky nm). Po zhodnocení daného prostoru zvažujeme použití určitých rostlin dle jejich náročnost na světelné podmínky. Pro vyhodnocení těchto podmínek se požívá luxmetr. (Martínek,2017) Pokud je sluneční osvětlení nedostačující je nutno zvolit vhodnou alternativu použitím umělého světelného zdroje Teplota Při výběru rostlin bychom měli zohledňovat jejich teplotní požadavky. V našich podmínkách mírného pásu je nebezpečné především zimní období, kdy teplota může nebezpečně klesat. Obecně lze říct, že s vyšší intenzitou osvětlení stoupaní i teplotní nároky. V místnostech s celoročně konstantní teplotou je vhodné volit druhy, které nevyžadují v zimě nižší teplotu. (Martínek, 2017) Vlhkost Relativní vzdušná vlhkost je taktéž velmi důležitá v ohledu na pěstování rostlin. V obytných prostorech by se měla pohybovat od 40 % do 60 %. Nízká vlhkost zapříčiňuje nižší pocitovou teplotu než ve skutečnosti je a to až o 2. Může zapříčiňovat vysoušení dýchacích cest a vést k oslabení obranyschopnosti organismu. Ani vyšší vlhkost vzduchu není příznivá. Při hodnotách nad 60 % vlhkosti vzduchu může docházet ke srážení vodních par a je zde i možný vznik plísní. Rostliny mají schopnost výrazně ovlivňovat relativní vzdušnou vlhkost v obytných prostorech a jejich vhodným použitím ji lze upravovat. Samotné zalévání má pak vliv na hodnoty vlhkosti. Rostliny z tropických deštných pralesů není vhodné pěstovat v otevřeném interiéru, neboť vyžadují podmínky odpovídající jejich původnímu prostředí. Pokud se nejedná o místnosti, ve kterých udržujeme speciální mikroklima a neslouží pouze k pěstebním účelům, ale k účelům obytným, je nezbytné pravidelné větrání. Rostliny totiž v noci produkují oxid uhličitý a je tedy nutno zajistit dostatečný přísun kyslíku. (Martínek,2017) Substrát Způsobů pěstování rostlin v interiéru je mnoho a stejně tak je i mnoho medií, že

18 Úvod do problematiky 18 kterých mohou rostliny růst. Zjednodušeně bychom je však mohli rozdělit na dva základní. Přírodní substrát, jehož složení bývá různé. Hlavní složkou je ornice a rašelina, někdy i drcená kůra, nebo kokosové vlákno. Druhou skupinou substrátů jsou substráty minerální zeolitové substráty (Zeostrat), jílovité substráty (Seramis), nebo keramzit (Hydroton) v hydroponii. Jednou z nejdůležitějších schopností substrátů je udržet vlhkost a to díky kyprosti půdy a jejím malým vzdušným pórům. Důležité je provzdušnění a propustnost vody a živných látek. Kvalitní podmínky v kořenovém balu zvyšují odolnost rostliny, pokud jsou některé ostatní pěstební faktory nepříznivé. (Martínek,2017)

19 19 5 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin V současnosti existuje velké množství systémů a patentovaných prvků určených pro pěstování rostlin v interiéru. Přesto, že používání klasických zemitých substrátů je stále nejběžnějším způsobem, na trhu jsou k dostání velmi sofistikované přípravky. Díky nim je možno dosáhnout nebývalých výsledků a efektivnosti nebo alespoň zjednodušují a ulehčují údržbu. Tvarová a materiálová škála pěstebních nádob je takřka nepřeberná. 5.1 Pěstební systémy a substráty Důležitými faktory při volbě pěstebního systému či druhu zvoleného živného základu je pěstovaný druh, nároky na údržbu a v neposlední řadě výše finanční investice. Cena hraje podstatnou roly při výběru Organický substrát Tento způsob pěstování v zemitých substrátech lze označit jako nejznámější a nejrozšířenější. Jedná se tradiční postup, který používali již naši předci. Jde o výsadbu do organických substrátů, která je velmi jednoduchá. Je vhodné na dno pěstební nádoby umístit drenážní vrstvu. Touto vrstvou může být keramzit, nebo drcené střepy. Drenážní vrstva slouží pro odvod přebytečné vody z nádoby, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Na tuto vrstvu se sype výživný substrát, do kterého se sadí samotné rostliny. Tento systém pěstování vyžaduje pravidelnou údržbu, při čemž velký důraz je zde kladen na zálivku. Po určité době je nutno rostliny přesazovat, neboť po čase dochází k vyčerpání živin z pěstebního substrátu. Kvalitní substráty bývají často obohacovány o bentonit. Ten slouží k lepší schopnosti substrátu zadržet vodu a taky udržet optimální hodnotu ph, kdy optimální hodnotou pro většinu rostlin je přibližně 6pH. Jako další přídavky mohou být mletý vápenec, jílové minerály a přiměřená dávka hnojiv. Jednotlivé rostlinné druhy vyžadují specifickou přípravu substrátu. Pro pokojové rostliny se substrát vyrábí ze světlé a tmavé rašeliny a je obohacen o živiny a má upra-

20 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 20 venou hodnotu ph. Substrát s vysokým obsahem vláknitých rašelin je vhodný pro pokojové nekvetoucí rostliny. Pro rostliny sukulentní a pro kaktusy se zemina míchá s pískem, nebo štěrkem. Vždy je pro rostlinu nejpříznivější, pokud se snažíme napodobit její přirozené prostředí. Vřesy jsou například zvyklé růst v kyselejších půdách, proto je jejich živný základ nutno obohatit o podíl rašeliny Pěstební systém Lechuza Lechuza pěstební systém je vhodný jak do interiéru, tak do exteriéru. Jedná se o uživatelsky přívětivou technologii, která využívá speciální zavlažovací systém a zkracuje intervaly mezi jednotlivým zaléváním. Délka tohoto intervalu je dána velikostí zásobníků na vodu. Lechuza systém se skládá z dělícího dna (to slouží jako drenážní vrstva pro vedení vody k rostlině), ukazatele stavu vody (vodoznak) a přípravek, kterým je vedena voda k dělícímu dnu. Vodoznak je vyroben z transparentního plastu a je v něm umístěn plováček, který se pohybuje mezi ukazateli maximálního a minimálního množstvím vody v pěstební nádobě. Tento vodoznak může být vnímám jako neesteticky působící, jeho význam pro usnadnění údržby je však rozhodující. Systém je navržen prvořadě pro pěstování v zemitých, organických substrátech, lze však použít i speciální minerální substráty. Vhodné je použití dlouhodobě působících hnojiv a pro odlehčení substrátu je možno použít drcenou kůru nebo perlit. Lechuza jakožto výrobce nabízí velké množství tvarově atraktivních nádob, převážně vyrobených z plastu. Jsou odolné vůči nárazu, UV záření a také proti mrazu. Jsou velmi rozšířené a hojně používané. (Martínek,2017) Pěstební systém SERAMIS Pěstební systém SERAMIS vnikl na konci 20. století v Německu takřka náhodou. Původně byla tato hmota určena do kočičích záchodů. Při testování však výrobci přišli na to, že materiál je výborně nasákavý, ale špatně absorbuje pachy. Výrobní postup byl částečně poupraven a vznikl tak minerální substrát, který vykazuje výborné vlastnosti. SERAMIS není jen pěstební substrát, jedná se o komplexní systém pro pěstování rostlin. Zpracováním westerwaldského jílu obohaceného o vzduch a následně vypáleného vzniká porézní hmota podobná antuce. Ta svou porézností umožnuje přístup kyslíku ke kořenům. Díky nasákavosti materiálu se interval zálivky prodlužuje až třikrát. Stav zálivky lze lehce kontrolovat na vodoznaku. SERAMIS jde používat opakovaně i několik let. Jelikož je sám o sobě bez živin je nutno používat roztok tekutého hnojiva

21 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 21 při každé zálivce. Podle hrozby zasolení substrátu je důležité zvážit použití roztoku při každé druhé zálivce. U tohoto způsobu pěstování se jedná o kombinaci organického a minerálního substrátu v kombinaci 1:2. Dalo by se říci, že se jedná o způsob na bázi hydroponie, ale část živin je získávána i ze substrátu, nejen z živného roztoku. (Seramis, 2017) Pěstební systém ZEOSTRAT Jak napovídá název jedná se o zolitový substrát. Je to směs sopečných a zeolitových minerálů. Pěstební systémy se zeolitovým substrátemse vyznačují tím, že se v substrátu objevují horniny, které obsahují velký podíl nerostu ze skupyny zeolitů. Ty vznikají zvětráváním bazilických hornin a jsou velmi odolné vůči povětrnostním vlivům. Vynikají nadprůměrnou schopností přijímat a zadržovat vodu, což je možné díky jejich zvláštní fyzikální struktuře. K výjimečným vlastnostem zeolitů patří vysoká a vratná schopnost kationtové výměny. Obecně se označují jako iontoměniče. Při poklesu koncentrace půdního roztoku jej doplňují o živiny a naopak při vyžším obsahu živin, který zpravidla rostliny nemohou přijmout, koncentraci snižují jejich absorbcí. Část iontů navázána na krystalickou mřížku je tak chráněna proti rozkladu, přeměně nebo vyplavení. Další nespornou výhodou zeolitů je to, že se jejich vlastnosti s časem nemění. (Martínek, 2017) Hydroponie Hydroponie je moderní způsob pěstování rostlin. Tato technologie je ale známa již velmi dlouho a to od počátku minulého století. Obzvláště uplatňovaný je ve veřejných prostorech jako jsou banky, hotely a nemocnice. Podstatou hydroponie je pěstování, při kterém je zemitý substrát nahrazen speciálně upravovanými substráty minerálními. Rostlině jsou vytvořeny umělé podmínky, při kterých jsou všechny potřebné látky rostlině dodávány přes živný roztok. Pro upevnění rostliny v pěstební nádobě je možné taky použít expandovaný jílový granulát keramzit. Hydroponické systémy se skládají ze dvou nádob. Vnější dekorativní nádoba, která je vodě nepropustná, do níž se vkládá perforovaná pěstební nádoba. Díky otvorům v této pěstební nádobě je zajištěn přísun živin, živného roztoku ke kořenům. Systém je opět opatřen vodoznakem, jelikož pro zdravý růst je nutno dodržovat pravidelné doplňování roztoku. Pro pěstování v tomto systému je nutno používat speciálně vypracované rostliny. Se stářím rostliny se zvyšuje i její cena, u starších exemplářů se jedná o vysoké finanční částky. Kvalitní růst

22 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 22 a vývoj je zajištěn dodáváním živného roztoku. Tento roztok je připravován ředěním hnojiv s vodou. Hnojiva jsou v podobě pevné nebo tekuté. Důležitý je poměr ředění pro dosažení správné koncentrace. Vysoká koncentrace (nad 1 %) může kořeny značně poškodit. Další možností jsou iontová hnojiva, díky kterým dochází k výměně iontů mezi hnojivem a vodou a do pěstebního základu je doplňována pouze voda. Intervaly mezi doplňováním roztoku jsou dány vodoznakem. Pokud plovák ukazuje nedostatek, je živný roztok doplněn do optimální hodnoty. Potom je nutno nechat klesnout množství zálivky a až poté doplnit do maxima. Není vhodné udržovat množství zálivky na maximu po celou dobu. Nejčastěji se zálivka doplňuje v intervalu 2 až 3 týdnů, v závislosti na prostředí a velikosti pěstební nádoby. U hydroponických systémů není nutné rostliny přesazovat. Nedochází zde totiž k vyčerpání živin z pěstebního základu, protože živiny jsou rostlině doplňovány spolu se zálivkou. (Martínek,2017) Množství vody je kontrolováno na vodoznaku. Při dodržování délky intervalů je možno se vyvarovat nežádoucímu zahnívání kořenů. U klasického způsobu pěstování k tomu často dochází, protože není zajištěno dostatečné proschnutí substrátu a ke kořenům se nedostane potřebné množství vzduchu. Přelití rostliny se projeví žloutnutím listů, což bývá často vykládáno jako vadnutí v důsledku nedostatku vody. Tato chybná interpretace vede k dalšímu zavlažování, které může být pro rostlinu definitivním a vést až k jejímu uhynutí Zelené stěny Zelené stěny nebo také často nazývané vertikální zahrady jsou speciální způsob pěstování rostlin čistě na hydroponické bázi. Je to jedinečný prvek přírodního umění, který je v současnosti velmi populární. Je uváděno, že stěny mají nejen příznivý psychologický účinek, ale také působí příznivě na zdraví člověka. Touto technologií lze vytvářet jak souvislé plochy, tak nápisy a loga určitých firem. Pro tento způsob pěstovaní bylo navrženo, zdokonaleno a patentováno několik systémů. Mezi nejznámější patří GRÜNE WAND. Tento typ zelených stěn pochází z Německa a byl založen na základě vědeckých studiích. Tyto studie se zabývají snižováním nepříznivě působících faktorů v kancelářském prostředí, především pak hluku a elektrostatického smogu. Bylo zjištěno, že vysoká koncentrace rostlin zlepšuje pracovní podmínky a snižuje působení negativních vlivů. Tato stěna je tvořena svislou stěnou, na níž je umístěna pěstební hmota s hustým porostem, který vytváří souvislé krytí. Desky jsou upevněny na kovové konstrukci. Výška stěn se pohybuje mezi 1200mm a 1500mm, šířka stěny se odvíjí od počtu opakujících se modulů o šířce 600mm. Součástí systému je také automatické zavlažování, které funguje jako kapková závlaha, která přivádí rostlinám živný roztok. Zásoba zálivky je elektronicky kontrolována a nedostatek je oznámen zvukovým signálem. Jedná se o systém s nutností malé údržby a

23 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 23 případný nedostatek světla lze doplnit přídavným osvětlením. Tento systém umožňuje umístění rostlin tam, kde není možné pěstovat vegetaci jiným způsobem. Dalším známým způsobem je systém, který byl patentován věhlasným francouzským zahradním architektem Patricem Blancem. MUR VÉGÉTAL. Je to opět vertikálně orientovaný způsob pěstování živých rostlin. Funguje na bázi hydroponie a jde o způsob, kde není zapotřebí substrát. Kovová stěna je pokryta vrstvou expandovaného PVC o tloušťce 10mm. K tomuto plastu jsou upevněny dvě vrstvy silně nasákavé zahradnické plsti. V plsti jsou zářezy, do nichž jsou vkládány rostliny s hustotou přibližně dvacet kusů rostlin a 1m2, které se později rozrůstají po celé ploše. Autor ve svých instalacích používá převážně tropické a subtropické rostliny. Voda a živiny jsou přiváděny k rostlinám automatickým závlahovým systémem perforovaných trubek, který se nachází ve vrchní části stěny. Systém je doplněn o přídavné osvětlení, které zajišťuje dostatek světla, aby byla zajištěna fotosyntéza. Životnost toho systému je autorem odhadována na 30 let. ( Martínek,2017) Obrázek 5.1 Zelená stěna - Grüne Wand (Zdroj: Grüne Wand, 2017)

24 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Hygralon Hygralon je speciálně vytvořený materiál, který se chová jako kůra stromů. Stejně jako kůra stromů má hygroskopické vlastnosti, umožňuje tak růst epifytických rostlin a funguje jako pěstební substrát. Hygralon dokáže navíc vést vodu rovnoměrně po celé své ploše. Je to zcela nejedovatý a neškodný materiál šetrný k životnímu prostředí. Vyroben je z polyethylenu a nepodléhá tak plísním ani vlhkosti a má stabilní vlastnosti. Jednou z nejlepších vlastností Hygralonu je to, že může být zpracováván do mikrovláken. Speciální konstrukce a extrémní tenkost těchto mikrovláken zajišťuje ukládání vody ve velkém množství. Dá se libovolně tvarovat, protože je skvěle ohebný. Je určen pro kombinaci s přírodními prvky v teráriích. Je vhodný jako médium pro růst rostlin na velkém množství materiálu od větví až po kámen. Má schopnost vodu sám vést, proto není nutné je denně rosit. Vodu si je schopný vytáhnout až do výšky 30 cm od zdroje a také si ji po delší dobu podržet. (Co je to Hygralon..., 2017) Obrázek 5.2 Hygralon (Zdroj: Co je to Hygralon, 2017)

25 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin EpiWeb EpiWeb je materiál, který je vyroben ze 100 % recyklovaného plastu a je na trhu přibližně 3 roky. Jeho použití je převážně v teráriích, kde na rozdíl od dříve používaných materiálů nepodléhá vlhkosti a nerozpadá se. Nejčastěji se používá jako podklad pro popínavé rostliny, které tvoří pozadí terária, neboť v něm rostliny dobře drží. Kořeny lze upevňovat k Epywebu jednoduše, například studniční montážní pěnou. Oproti Hygralonu nedokáže Epiweb podržet velké množství vody, proto je nutné ho pravidelně rosit. Vhodný je taky automatizovaný rosící systém. Po kvalitním zakořenění rostlin si již vláhu udržují lépe, i přesto je každodenní rosení nutností. Dobrá vzdušnost materiálu je dána jeho hustotou, zajistí vhodné podmínky pro kořeny, které neuhnívají, přesto mají dostatek vlhkosti. Mimo terária je vhodný pro florária nebo při tvorbě zelených stěn. (Co je to EpiWeb..., 2017) Obrázek 5.3 EpiWeb (Co je to EpiWeb, 2017)

26 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Mumifikované mechy U mumifikovaných mechů se nejedná o pěstovaní, protože mechy jsou ve stabilizované formě, kdy už dále nerostou. Jedná se o téměř bezúdržbovou formu zeleně v interiérech. V současnosti je tento způsob zkrášlovaní interiéru velmi oblíbený. Tento způsob začlenění zeleně do interiéru bývá nejčastěji ve formě mechových obrazů. Tyto obrazy jsou vytvářeny opevňováním mumifikovaných mechů na podkladovou desku buď nastřelováním nebo lepením. Různé druhy se vzájemně kombinují dle jejich struktury nebo barevnosti. Výjimkou nebývá ani kombinace s lišejníky. Pro dosáhnutí rozličné barevnosti a pro živý, čerstvý vzhled jsou mechy často dodatečně přibarvovány. Mechy lze použít taky jako obklad celých stěn nebo sloupů. Aby mech nevyschnul je mumifikovaný ekologickým, biologicky odbouratelným konzervantem. Rostliny, které konzervovány tímto způsobem si zachovávají svůj vzhled, barvu i vůni. Přibližná délka životnosti se pohybuje kolem 10 let. Tato doba se odvíjí od místa instalace. Vhodný je pro interiéry, kde se relativní vzdušná vlhkost pohybuje od 40 % do 60 %, s teplotou neklesající pod 10. Mechy se dají základně rozdělit na kopečkový mech, plochý mech a lišejníkový mech. (Mechové stěny, 2017) Obrázek 5.4 Instalace z mumifikovaného mechu (Zdroj: Mechové stěny, 2017)

27 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Pěstování pod umělým osvětlením Pěstování pod umělým osvětlením se používá nejčastěji v podmínkách, kdy není dostatek světla zajištěn přirozeným způsobem, a to slunečním svitem. V mnohých případech je také množství slunečních paprsků nedostačující, proto se také volí doplňující osvětlení. Pro pěstování rostlin se nejčastěji používají úsporné zářivky nebo výbojky. Nejčastěji jsou voleny zářivky s bílím denním světlem, jelikož obsahují větší podíl modrého světla. V současnosti jsou stále více uplatňovány LED světelné zdroje. Receptorem záření v rostlinách je chlorofyl a různé pigmenty. Chlorofyl je zelený pigment obsažený v chloroplastu (částice v buňkách), který poskytuje energii potřebnou pro fotosyntézu. Existují dva druhy chlorofylů A a B, které se významně podílejí na fotosyntéze. Dalšími pigmenty pracujícími při fotosyntéze jsou karotenoidy, ty hrají důležitou roli při pohybu rostliny za světlem. Vrcholy spektra tvoří vlnové délky červené barvy 660nm a modré barvy 440nm. Zelená až žlutá zůstává kvůli zelené barvě chlorofylu nevyužita, neboť ji chlorofyl odráží. (Sokanský, 2011) Vlnové délky nm kromě fotosyntézy podněcují i tvorbu chlorofylu. Toto modré světlo je také rostlinou využíváno k fototropismu. Proces, při kterém rostlina přerozděluje a pohybuje vhodnými růstovými hormony, tak aby se co nejlépe přizpůsobila směru a intenzitě záření. Otvírání průduchů rostliny je závislé na záření v této modré oblasti. Záření o vlnových délkách nm má na rostliny pouze minimální účinek. Toto záření se nazývá zelenožluté. Vlnové délky nm - tuto oblast záření využívají rostliny k fotosyntéze a spektrum vzdálené červené k prodlužování stonků. K tomuto dochází v přírodě v případech, kdy je jedna rostlina zastíněna druhou. Stínící rostlina pojme díky chlorofylu záření o kratších vlnových délkách a ke stíněné rostlině pronikají už jen delší vlnové délky ( nm), což vede k jejímu prodlužování. Označením FAR je míněno fotosynteticky aktivní záření a má zásadní vliv na fotosyntézu. (Sokanský, 2011) Vysokotlaké výbojky Základní rozdělení u těchto vysokotlakých výbojek je na metal-halogenidové výbojky (MH) a sodíkové (HPS). Jsou k dostání v různých stupních výkonu. Při jejich použití je nutno použít startér a tlumivku. Metal-halogenidové výbojky jsou vhodné pro hustý růst. Sodíkové výbojky jsou spektrem vhodnější spíše pro květ, výborných pěstebních výsledků dosahují, ale i během celého růstu. U tohoto typu výbojek jsou

28 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 28 největšími nevýhodami množství spotřebované energie a taky teplo, které výbojky za svého chodu produkují. Jejich uplatnění při pěstování pod umělým osvětlením je stále hojné. (Lampy..., 2017) Fluorescentní zářivky Tyto zářivky jsou dostupné v délkách- 600mm a 1200mm. Opět je zde k zapojení nutno použít startér a tlumivka, oproti výbojkám jsou však o mnohem menším výkonu. Světelné spektrum tohoto druhu osvětlení se výborně hodí pro vegetační fázi rostlin. Špatnou efektivitu vykazují ve fázi květu. Jejich uplatnění se proto hodí pro nekvetoucí rostliny, nebo je nutno je použít v kombinaci s jiným světelným zdrojem. (Lampy..., 2017) CFL - kompaktní zářivky Ve srovnání s vysokotlakými sodíkovými výbojkami přináší několik výhod. Speciální spektrum vyhovuje všem jednotlivým fázím pěstování,výhodná je velmi nízká produkce tepla a téměř plné FAR spektrum, tj. více než devadesát procent. Další z jejich výhod je vysoká životnost, integrovaný předřadník a integrovaná patice E40, která je vhodná do standartních stínidel a svítidel. Pro zapojení stačí objímka E40 a napájecí kabel. Odpadá zde nutnost použití předřadníku, neboť zářivky CFL jsou napájeny přímo 220V ze sítě běžného elektrického obvodu. (Lampy..., 2017) LED Za posledních pár let se tento způsob osvětlení stal rovnocennou alternativou sodíkových výbojek nebo zářivek. Postupně se snižuje jejich vysoká pořizovací cena a jejich oblíbenost stále narůstá. To vede ke stále dokonalejšímu a propracovanějšímu sortimentu LED systémů. Jedná se o nejefektivnější variantu co se týče výkonu vůči spotřebě v kombinaci s barvou světla. Použitím diod vhodných barev lze vytvořit spektrum, které rostliny maximálně využijí. Tato skutečnost umožňuje vytvoření přesně takových vlnových délek, které daná rostlina potřebuje pro vegetační fázi, ve které se momentálně nachází. Bezespornou výhodou je energetická úspornost, kterou LED

29 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 29 panely vykazují. Další výhodou je, že LED panely i vysokých výkonů, generují jen minimum odpadního tepla. (TIPY & TRIKY..., 2014) 5.3 Design prvků pro pěstování Současný trh nabízí pestrý výběr tvarů a barevných řešení v oblasti designu prvků pro pěstování rostlin. V následujících podkapitolách jsou uvedeny autorem subjektivně vybrané ukázky pojetí pěstování rostlin a způsoby tvarových řešení pro obaly na květiny Monstera Tato série květináčů od holandského návrháře Tima van de Weerda je netradiční variantou umísťování rostlin v interiéru. Jeho záměr byl oprostit se od běžného umísťování rostlin na okenní parapety. Jedná se o ruční práci, kdy každý kus je originál. Do květináče Monstera je nutno umístit samostatnou pěstební nádobu, nelze do něj sázet samotnou rostlinu. Název prvku je odvozen od latinského názvu rostliny Monstera deliciosa, pro niž ji autor koncipoval. Obrázek 5.5 Pěstební prvek Monstera (Zdroj: TIM VAN DE WEERDE, 2017)

30 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Diamond a Wave Návrhy předního českého designéra Petra Novague uplatňují moderní tvarosloví. U prvního prvku Diamond jsou to přímé linie a odolnost tyto kvality jsou spojované právě s diamantem. Tento hliníkový květináč je vyráběn ve dvou velikostech a třech barvách. Jedná se o obal na květináč vyráběný ryze českou značkou Kasper. Kasper získala prestižní cenu za design Red Dot Award a to za květináč WAVE, jehož součástí je i lišta LED osvětlení ve spodní části květináče. Wave lze řadit za sebe a vytvořit tak jakousi přepážku, díky níž je možno členit prostor elegantním způsobem. Byl vytvořen do veřejných prostor a je vhodný i pro menší dřeviny. Obrázek 5.6 Květináč Diamond (Zdroj: Řada květináču Novague, 2017) Obrázek 5.7 Květináč Wave (Zdroj: Řada květináču Novague, 2017)

31 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin O Element O (Oxygene), zvláštní skleněná nádoba se zeleným obsahem, má schopnost doplnit v interiéru chybějící kyslík. Jeho úroveň sleduje permanentně oxymetrická sonda umístěná pod nádobou obsahující řasy Spirirulina Platensis. Když ji detekuje jako nedostatečnou, aktivuje okamžitě světlo, které podporuje fotosyntézu. Po vyrovnání hladiny kyslíku se řasy opět usadí na dně nádoby. V den silného znečištění ovzduší nebo večer během rodinné oslavy funguje téměř nepřetržitě. Objem nádoby 15 l představuje uložení plic v hrudním koši. Řasy se udržují přihnojováním a doléváním vody. (Kanická, 2007) Prvek O vytvořil francouzských designér Mathieu Lehanneur. Obrázek 5.8 Element O (Zdroj: Project O, 2017)

32 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin Krydda Sada pro domácí pěstování KRYDDA je produktem společnosti IKEA. Jedná se o velmi jednoduchý systém domácí hydroponie, kdy výrobce dodává veškeré příslušenství. Obsahuje speciální přípravek na klíčení, pěstebními nádoby, pěstební médium a výživu v podobě kapalného hnojiva. Prvek tvoří kovový rám, v jehož horní části se nachází LED osvětlení. Obrázek 5.9 Pěstební prvek Krydda (Zdroj: IKEA moves, 2017) Riviera Květináč Riviera navrhli Aldo Cibic a Christiano Urban. Jedná se o výrobek italské firmy De Castelli, která byla založena v roce Jejich květináčová řada Riviera je ukázkou jednoduchého, tvarově čistého designu za použití jednoduchých geometrických tvarů. Do subtilního rámu tvaru krychle je vsazen válec, který slouží jako pěstební nádoba. Tento princip se opakuje v různých rozměrových variantách. Květináč je vyroben z oceli, s jejímž zpracováním má firma De Casstelli dlouholetou zkušenost.

33 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 33 Obrázek 5.10 Řada květináčů Riviera (Zdroj: Riviera pot by, 2017) Skleník Dle autorky Skleníku (nebo také Glasshousu) byl tvar inspirován růstem bylin. Prvek má především uspokojit touhu po čerstvých bylinkách v městské kuchyni. Rostliny jsou sázeny po vnitřním obvodu skleněné nádoby kolem otvoru, který umožňuje snadný přístup k bylinám. Otvor zajišťuje přísun vzduchu k rostlinám a jeho cirkulaci, což napomáhá vytvoření přirozeného mikroklimatu. Světelné spektrum použité žárovky je upraveno tak, aby co nejlépe podněcovalo správný růst rostlin. Intenzitu světla lze lehce regulovat stmívačem umístěným nad svítidlem. Autorkou je Kristýna Pojerová, studentka ateliéru sklo na VŠUP v Praze.

34 Analýza současného stavu prvků pro pěstování pokojových rostlin 34 Obrázek 5.11 Pěstební prvek Skleník (Zdroj: Závěsné svítidlo, 2017)

35 35 6 Materiály pro výrobu prvku pro pěstování V první řadě jsou u materiálu hodnoceny jeho estetické vlastnosti,ale také to, zda ho lze dobře dělit či naopak spojovat s ohledem na navrhovaný tvar. Dalším faktorem určujím vhodnost materiálu je schopnost odolávat vlhkosti. Pokud není materiál není schopen odolávat vlhkosti sám o sobě, lze jej upravit povrchovou úpravou. 6.1 Dřevo Významnou roli v oblasti nábytkářské výroby a navrhování mají deskové materiály na bázi dřeva. Obecně lze říci, že tyto deskové materiály se spojují buď to konstrukčními spoji nebo lepením s možným použitím spojovacích prvků jako jsou lamely nebo kolíky. Při jejich uplatňování při výrobě prvku na pěstování rostlin jsou deskové materiály na bázi dřeva limitovány svojí tloušťkou, především při tvorbě ostrých úhlů a složitějších tvarů. Dřevěné výrobky masivní nebo aglomerované je nutno povrchově upravovat, jelikož samy o sobě nejsou schopny odolávat vodě a vlhkosti. Díky modernímu zpracování dřeva a vhodné povrchové úpravě dosahují výrobky z masivu mimořádné odolnosti. Běžnou praxí je dnes využívání různých derivátů dřeva jako např. OSB desky, tepelně zpracované dřevo, které je velmi ohebné, překližované desky, dřevo s pěnovým jádrem, kompozitní materiály ze dřeva a plastů. Dokonce zpracování směsí dřevního odpadu a pryskyřic, dále zpracovávaných vstřikováním a vytlačováním podobně jako u plastů. Širokému průmyslovému využití dřeva bránila jeho nehomogenní struktura. V závislosti na směru namáhání se různí i vlastnosti materiálu, tak se chovají anizotropní materiály. Tyto vlastnosti lze eliminovat díky moderním technologiím a je zřejmý stále větší zájem o kompozitní, voštinové a jiné vyztužené materiály. (Kula, 2010)

36 Materiály pro výrobu prvku pro pěstování Keramika Keramika hraje bezesporu významnou roli při vytváření prvků pro pěstování rostlin. Jde o jeden z nejrozšířenějších materiálů při zpracování tradičních květináčů a obalů na pěstební nádoby. Mezi jeho plusy patří především tvárnost a jednoduchá zpracovatelnost pro ruční výrobu, především pak na staletími ověřených hrnčířských kruzích. Keramika je ekologicky šetrný materiál a jeho zpracování má dlouholetou tradici v mnoha světových kulturách. Keramické výrobky se tvarově zpracovávají buďto litím ztekuceních suspenzí do forem, plastickým tvarováním těsta, injekčním vstřikováním nebo lisováním. Po tvarování následuje sušení, při kterém dochází ke snížení mechanicky vázané vody ve výrobku před výpalem. Pokud by došlo k rychlému odpaření vody, mohl by se výrobek potrhat, proto je nutno mechanicky vázanou vodu odstranit před vypálením. Vypalování je nejdůležitější stupeň výroby, při kterém dochází ke zhutnění materiálu. Vypalování je prováděno v jedné nebo ve více fázích s ohledem na druh keramiky a zvolený způsob zdobení. Hrnčířské zboží a hrubá keramika se vypalují jednou, glazované výrobky dvakrát (do slinutí) a malba, zlacení a obtisky se vypalují potřetí. (Kula, 2010) 6.3 Plasty Nástup nového materiálu v 50. letech 20. století otřásl světem materiálu a vznikla zcela nová kategorie. Plasty lze rozdělit na dvě základní skupiny. Termoplasty a reaktoplasty. Termoplasty jsou polymerní materiály, které po zahřátí přecházejí do plastického stavu. V tomto stavu je lze snadno zpracovávat a tvářet různými technologiemi. Zpět do pevného stavu přecházejí po ochlazení. Při procesu měknutí a tuhnutí se jedná pouze o fyzikální proces a nedochází ke změnám chemické struktury, proto lze tento proces opakovat teoreticky bez omezení. Oblíbenost termoplastů je dána jejich snadnou tvarovatelností, estetickým vzhledem a taky snadnou recyklovatelností. V současnosti je většina zpracovávaných plastických hmot řazena mezi termoplasty, a to až 83 %. Patří sem polyethylen, polypropylen, polystyren, polyvinylchlorid, polykarbonát, nasycené polyestery, polymethylmetakrylát atd. Reaktoplasty jsou též polymerní materiály, které taky po zahřátí měknou a lze je po omezenou dobu tvarovat. V průběhu dalšího zahřívání dochází k prostorovému zesíťování struktury, tato chemická reakce bývá označována jako vytvrzení. Tento proces je nevratný, vytvrzené reaktoplasty již není možno roztavit. Dalším zahřívání už dochází pouze k degradaci. Dříve se pro tento typ plastů používaly názvy termosety nebo duroplasty. (Kula, 2010)

37 Materiály pro výrobu prvku pro pěstování 37 Plasty zastupují nejčastěji používaný materiál při výrobě klasických květníku a základních pěstebních nádob, k tomu se používají převážně netransparentní plasty. Autor práce zvažuje použití konkrétně polymethylmetakrylátu a to pro jeho výbornou světelnou propustnost. Polymethylmetakrylát (PMMA) je amorfní termoplast. Často je nazývaný akrylát a hovorově se mu říká plexisklo, jelikož nejznámější značkou na trhu je Plexiglas. Za jeho vznikem stojí snaha nahradit sklo pro zastřešování privátních i průmyslových staveb, zimních zahrad a skleníků. Má výborné optické vlastnosti a v průběhu doby se začal uplatňovat také v designu pro výrobu nábytku a hlavně svítidel. U čirého akrylátu dochází téměř k nulovému barevnému zkreslení a to i v silných blocích. Jeho propustnost světla se netýká jen viditelného spektra, ale taky propouští ultrafialové a infračervené záření. Tento materiál má mimořádnou propustnost světla (větší než u skla) a dobrou odolnost proti změnám teplot. Akrylátové výrobky je možno dále opracovávat běžnými nástroji. Lze ho snadno ohýbat, kroutit, vrtat, řezat a leštit. (Kula, 2010) 6.4 Ocel Ocel je kovová slitina na bázi železa a uhlíku. Od obsahu uhlíku se odvíjejí její vlastnosti, mohou ho být však maximálně 2 %. Na vlastnostech ocele se podílejí další legující prvky jako například molybden nebo nikl a další. Podle chemického složení rozdělujeme oceli na nelegované, takzvané uhlíkové, nízkolegované, u nichž je množství legujících prvků do 5 % a vysoce legované oceli, kde obsah legujících prvku převyšuje 5 %. Se narůstajícím množstvím uhlíku se zvyšuje mechanická pevnost a tvrdost slitiny. Označením litina se považují slitiny, kde obsah uhlíku je více než 2,12 % uhlíku. Pro prodloužení životnosti nelegované ocele se používají různé zušlechťovací procesy jako jsou galvanizace (pozinkování), leštění nebo lakování. Velkou nevýhodou je především velká objemová hmotnost. (Kula, 2010) 6.5 Hliník Hliník byl objeven na konci 19. století a byl vnímán jako vzácný kov, byl používán pro výrobu šperků a soch. Jeho rozšíření bránila vysoká energetická náročnost při jeho zpracování. V praxi se používá buďto čistý, nebo jako součást hliníkových slitin. Hliník je dobře recyklovatelný, nemagnetický a velmi dobře odolává korozi. Snadno se dá svařovat a pájet. (Kula, 2010)

38 38 7 Vlastní návrh Téma designu nábytkového prvku pro pěstování pokojových rostlin bylo autorem vybráno na základě jeho velmi kladného vztahu k přírodě a rostlinám a jeho enormním zájmem o tuto problematiku pramenící z niterného přesvědčení, že zeleň v interiéru patří mezi nejdůležitější doplňkové prvky. Stěžejním pilířem při vytváření tvaru prvku byl autorův umělecký záměr vytvořit objekt z prolamovaných ploch s ostře řezanými hranami. Prvek samostatně stojící, s estetickou hodnotou moderní skulptury. Problematickou částí procesu tvarování bylo vytvoření objektu, který bude pohledový nejen z jedné strany. 7.1 Vývoj tvaru I přes autorovu představu o přibližném tvaru nebylo hledání konečné varianty vůbec jednoduché. V první fázi navrhování autor vytvářel skici. Důležitým prvkem bylo vytvořit prolamované plochy tak, by pro plochu, z níž rostliny budou růst, existovala plocha protilehlá, která vytvoří potřebné světlo pro pěstování. Nutno zmínit, že se nejedná čistě o pěstování pod umělým osvětlením, ale světlo plní funkci doplňující slunečnímu osvětlení a má také estetický význam. Samotné skicování však nestačilo a bylo nutné ověřovat si navrhované tvary v hmotě. K tomuto účelu autor použil modelářskou hlínu k vytvoření modelů v měřítku 1:10. Problémovým se ukázalo narušování bloku hmoty, právě zářezy pro pěstování a osvětlování. Silueta prvku přestávala působit kompaktně. Dále bylo nutno rozhodnout, zda bude tvar konstruován na základě určitého matematického opakování, nebo bude tvořen nepravidelně, dle autorova subjektivního úsudku o krásnu. Neopomenutelným faktorem při navrhování bylo také to, že je třeba vytvořit dostatečný prostor, jak pro pěstební medium tak pro použité umělé osvětlení. Tyto požadavky byly vyhodnoceny na základě rešerše a průzkumu trhu uvedené v teoretické části. Po dlouhém hledání tvarového řešení autor dospěl k podobě prvku, která splňovala jeho estetický záměr a technicky umožňovala umístění živného základu v dostatečném množství s ohledem na požadovanou velikost rostlin. Návrh byl zpracován autorem ve 3D programu, pro ověření vztahu jednotlivých hmot a působení prvku z různých pohledů. Bylo také nutno rozšířit základnu objektu, neboť podle prvotního návrhu by byla velmi nestabilní a mohlo by dojít k jeho převrácení.

39 Vlastní návrh 39 Obrázek 7.1 Hledání tvaru Obrázek 7.2 Modelování hlíny

40 Vlastní návrh Finální návrh Skulptura se tyčí nad trojúhelníkovou základnou. Z důvodů zachování kompaktnosti tvaru je objekt navržen tak, že jedna strana není pohledová. Objekt je koncipován tak, že při umísťování v místnosti by nebyl v otevřeném prostoru, ale zadní stranou vždy směřoval ke stěně. Ve spodní části objektu je prostor pro zasazení rostlin. Nad prostorem pro pěstování jsou umístěny polygony s osvětlovací funkcí. V horní části objektu je umístěna menší pěstební nádoba, nad níž je lichoběžníková, osvětlující plocha. Výška objektu je přibližně stejná jako průměrná výška člověka a vzdáleně může připomínat ženské tvary v duchu autorova záměru vytvořit antropomorfní tvar. Objekt byl autorem pojmenován Mona. Na základě finálního tvaru se autor návrhu rozhodoval při volbě materiálů. Pro navrhovaný nábytkový prvek pro pěstování rostlin bylo nutno vybrat materiál o malé tloušťce. Pokud by byl použit tlustší materiál, vznikl by problém, neboť v návrhu jsou použity ostré úhly a výroba dílců by byla technologicky a časově velmi náročná. U tenkých materiálů na bázi dřeva by bylo problematické jejich spojování, protože by byla k dispozici jen malá styčná plocha. U polymerních materiálu by byla možnost spojovat i tenkostěnné materiály, problematická by pak byla absorpce odpadního tepla, který vydává použitý světelný zdroj. Vhodným materiálem by proto mohl být kov. Ocelové plechy mají výbornou mechanickou pevnost a lze je vodotěsně svařovat, jejich nevýhodou je ale vysoká objemová hmotnost. Autorem byl proto zvolen materiál hliník. Hliník lze vodotěsně svařovat, má poměrně nízkou objemovou hmotnost, dobře absorbuje odpadní teplo světelného zdroje, nepodléhá korozi a lze jej dokončovat povrchovou úpravou lakování pro docílení požadovaného barevného řešení. Lakováním hliníku také docílíme zvýšení antikorozní odolnosti. Barvu autor zvolil šedou, aby vynikly samotné tvary prvku. Šedá barevnost nevnáší do celkového vizuálu další vzruch. Materiál pro výrobu průsvitných polygonů skrývajících světelný zdroj byl autorem zvolen pískovaný polymetylmetakrylát bílé barvy. Tento materiál má lepší propustnost světla, než sklo, má menší hmotnost a lze ho snadno formátovat laserem. Koncept pěstebního sytému v navrženém pěstebním prvku vychází z principu samo zavlažovacích truhlíků, ideově podobné systému Lechuza. Na základě průzkumu a vyhodnocení shromážděných informací autor práce naznal, že se jedná o nejpraktičtější způsob pěstování. Prvek svařený z hliníku slouží přímo jako pěstební nádoba, do níž je vloženo perforované dělící dno. V každém dělícím dnu je vyřezán jeden větší otvor pro umístění vodoznaku, tak je možno sledovat množství vody v zásobníku. V dělících dnech jsou dále vyřezány menší otvory pro umístění pletených knotů. Tyto knoty slouží k distribuci vody ze zásobníku k substrátu. Tento pěstební způsob umožňuje pěstování běžně pěstovaných rostlin na rozdíl od hydroponie, kde musí být rostliny předpěstovány hydroponicky, což značně zvyšuje jejich cenu. Tento způsob také umožňuje namíchání substrátu dle specifických požadavků rostlin s použitím např. rašeliny,

41 Vlastní návrh 41 písku, štěrku, minerálních substrátů nebo dlouhodobě působících hnojiv. Stěny prvku vytvářejí zároveň nádoby pro pěstované rostliny, proto bylo nutno vyřešit problém vedené kabeláže od světelného zdroje umístěného v horní části. Vyústění kabeláže bylo umístěno z estetických i praktických důvodu do spodní části, proto bylo nutno navrhnout opatření řešení tuto technickou záležitost. Tímto opatřením bylo zmenšení nádob, pro vytvoření prostoru pro kabely. Obrázek 7.3 Finální návrh

42 Vlastní návrh 42 Jako světelný zdroj byly navrženy LED pásky. Tento typ osvětlení byl autorem zvolen proto, jelikož LED osvětlením lze plně pokrýt světelné spektrum nezbytné pro růst rostlin. Navrhované osvětlení má jen sekundární funkci. Pěstební prvek je navržen do prostoru, kde je zajištěn přístup denního světla, které má funkci primární. Autorem práce byla proto zvolena varianta s použitím RGBW pásků s použitím MiLight WIFI jednotky. Toto wi-fi zařízení spojuje aplikaci v mobilním telefonu nebo tabletu s použitým osvětlením v pěstebním prvku. Lze tak vytvořit libovolné barevné spektrum, které bude vyhovovat určité fázi růstu rostliny, nebo barevnost odpovídající náladě uživatele. LED pásky jsou přívětivé svojí jednoduchostí aplikace a upevnění pomocí lepících pásků, nízkými nároky na spotřebovanou energii a malým množstvím odpadního tepla. I tento světelný zdroj produkuje malé množství odpadního tepla, díky použitému materiálu však není nutno použití chladících přípravků, často se pro tento účel používají lišty vyrobené právě z hliníku. Odnímatelná zadní část prvku, upevněná čtyřmi kusy šroubů M6x10 DIN 7985 a maticemi M6 DIN 934, zajišťuje přístup do vnitřního prostoru, kde jsou nainstalovány LED pásky. Obrázek 7.4 Finální návrh s použitím různých barev osvětlení

43 Vlastní návrh Návrh výrobního postupu Výchozím materiálem je přírodní hliníkový plech, normy EN AW-5754 H22, AlMg3 o rozměrech 2,5 x 1250 x 2500 mm. Do tohoto plechu jsou na základě podkladů získaných z CAD souboru laserem vyřezané dílce s celkovou výtěžností 82 %. Dílce jsou spojovány svařováním metodou TIG. Po svaření je prvek povrchově upravován práškovým lakováním. Průsvitné dílce z PMMA jsou rovněž vyřezány laserem, a to do desek o rozměrech 3 x 2030 x 3050 s výtěžností 83 %. Z jedné desky jsou vyřezané dílce pro devatenáct prvků. Tyto dílce jsou připevňovány ke konstrukci lepením dvousložkovým polyuretanovým lepidlem. Následně jsou instalovány do prvku LED pásky a je připojen zdroj a ostatní potřebné komponenty. 7.4 Alternativní návrhy Finální varianta pěstebního prvku je navržena do interiéru. Autorem práce byly rovněž zvažovány alternativy provedení. Jednou z možných variant je exteriérová podoba. Tento prvek je vyroben z povětrnostně odolné oceli, známe pod obchodním názvem Corten. Dílce s výřezem pro umístění plexiskla jsou plné, bez výřezu, tudíž by již nedocházelo k přisvětlování rostlin. Venkovní verze by měla jinou skladbu vnitřních pěstebních nádob a postrádala by dno. Prvek by byl umístěn přímo do terénu a byl by vyplněn substrátem, čímž by byl i částečně fixován pro lepší stabilitu a odolnost proti povětrnostním vlivům. Absence dna umožňuje kořenům prorůst substrátem v prvku a růst téměř bez omezení. Další variantou je osazení prvku mumifikovanými mechy. Tento způsob prezentuje prakticky bezúdržbovou variantu zeleně v interiéru. Prostor pro umístění rostlin je zaslepen panely, jež jsou osazeny mumifikovaným mechem. Konstrukce výrobku ani jeho materiálová skladba by se nezměnila. Tato varianta je vhodná do špatně osvětlených prostor s nevyhovujícími podmínkami pro pěstování.

44 Vlastní návrh 44 Obrázek 7.5 Osazení exteriérové varianty z Cortenu v zahradě Obrázek 7.6 Varianta s použitím mumifikovaného mechu

45 Vlastní návrh Navrhované rostliny Scindapsus aureus Toto rostlinu si autor vybral jako primárně doporučený druh do pěstebního prvku. Rostlina má okrouhle srdčité, žlutě skvrnité listy. Jedná se o šplhavý až převislý, nenáročný druh. Potřebuje vyšší teplotu Vhodné je rozptýlené světlo nebo polostín. Jako pěstební základ je vhodné použít jednotnou zeminu nebo rašelinný substrát a ph v rozmezí 5,5 6,5. Rostliny snášejí spíše sušší než příliš vlhkou půdu. (Hieke, 1987) Obrázek 7.7 Scindapsus aureus (Zdroj: Scindapsus aureus, 2017)

46 Vlastní návrh Spatiphyllum floribundum Rostlina s podlouhlými nebo kopinatými listy s výrazným hlavním nervem. Listy jsou lesklé. Zelenavý či bílý toulec při kvetení, květy voní. Vhodné je opět rozptýlené světlo nebo polostín. Stanoviště s optimální teplotou Žádá poněkud těžší, hrubou a živnou směs zemin, ph v rozmezí 5 6. Kořenový bal udržujeme stále vlhký, nerozbahněný. (Hieke, 1987) Obrázek 7.8 Spathiphyllum floribundum (Zdroj: Spatiphyllum, 2017) Aglaonema treubii Má kopinaté zašpičatělé listy s popelavými skvrnami. Stejně jako předchozí druhy jí vyhovuje rozptýlené světlo a přímé oslunění není vhodné. Vhodná je individuálně

47 Vlastní návrh 47 namíchaná směs odborníkem s příměsí rašeliny a písku nebo jednotná zemina, ph v rozmezí 4,5 5,5. Zálivka vydatná, pravidelná rostliny nesmějí vyschnout. (Hieke, 1987) Obrázek 7.9 Aglaonema treubii (Zdroj: Chinese Evergreen, 2017)