VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ VE VYBRANÉM REGIONU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ VE VYBRANÉM REGIONU Influence of economic crisis on the labour market and foreigners employment in chosen region Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ, Ph.D. Autor: Bc. Marta OSIČKOVÁ Velké Bílovice, duben 2011

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: OSIČKOVÁ Marta Obor: Studijní směr: Veřejná ekonomika a správa Veřejná ekonomika Název tématu: VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ VE VYBRANÉM REGIONU Influence of economic crisis on the labour market and foreigners employment in chosen region Zásady pro vypracování Problémová oblast: Hospodářská krize a její dopady na trh práce, migrace a zaměstnávání cizinců. Cíl práce: Zhodnotit dopady hospodářské krize na situaci na trhu práce v okrese Břeclav se zaměřením na zaměstnanost cizinců, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich moţná řešení. Postup a pouţité metody: Současná situace na trhu práce; změna v postavení cizinců na trhu práce v ČR s ohledem na probíhající recesi; Case study - okres Břeclav; identifikace problémových oblastí a moţnosti řešení; závěry a doporučení.při zpracování bude vyuţita deskripce, analýza a následná syntéza.

4 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů stran Seznam odborné literatury: Active labour market policies and welfare reform :Europe and the US in comparative perspective. Edited by Anne Daguerre. New York : Palgrave Macmillan, xiv, 191 s. ISBN Cizinci v České republice 2006 /. Translated by Milada Matoušová. 1. vyd. Praha : Český statistický úřad, s. ISBN Bosworth, Derek - Dawkins, Peter - Stromback, Thorsten. The economics of the labour market. 1st pub. Harlow : Longman, xiv, 460 s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Řeţuchová Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby: 2011 Anotace Marta Osičková Vliv hospodářské krize na trh práce a zaměstnanost cizinců ve vybraném regionu Influence of economic crisis on the labour market and foreigners employment in chosen region veřejné ekonomie Ing. Markéta Řeţuchová, Ph.D. Cílem diplomové práce je zhodnotit dopady hospodářské krize na situaci na trhu práce v okrese Břeclav se zaměřením na zaměstnanost cizinců, dále identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich moţná řešení. První část je tvořena úvodem do zkoumané problematiky (vymezení pojmů, legislativní úprava zaměstnávání cizinců v ČR a kontrola v dané oblasti zaměstnanosti). Druhá část je věnována analýze vlivu hospodářské krize na trh práce v ČR se zaměřením na zaměstnanost cizinců a hodnocení přístupu vlády k uvedené problematice. Třetí část práce tvoří případová studie vlivu hospodářské recese na zaměstnanost cizinců na území bývalého okresu Břeclav. V závěrečné části jsou identifikovány problémy v oblasti zaměstnávání cizinců a formulována doporučení k jejich řešení. Annotation The target of the thesis is to assess the impact of the economic crisis in the employment market in the district Breclav, focusing on employment of foreigners, as well as to identify problematical areas and to suggest possible solutions. The first part consists of an introduction of the research questions (definitions, legislative form of employing foreigners and checking the area of employment). The second part is devoted to analyze the impact of economic crisis in the employment market in the Czech Republic, and is focused on the employing foreigners and evaluation of government's attitude to the issue. The third part contains studies of the economic recession in the employing foreigners in the district Breclav. The fourth part is focused on identifying problems in the employing foreigners and recommendations how to solve them. Klíčová slova ekonomická krize, nezaměstnanost, trh práce, zahraniční pracovní síla, opatření Keywords economic crises, unemployment, labour market, foreign working labour, provision

6

7 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Vliv hospodářské krize na trh práce a zaměstnanost cizinců ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. Ve Velkých Bílovicích, dne... vlastnoruční podpis autora

8

9 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Markétě Řeţuchové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Daně Šebestíkové, vedoucí kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi za konzultace a poskytnuté informace.

10

11 OBSAH ÚVOD PODMÍNKY ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE DŮVODY MIGRACE A VYMEZENÍ STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI MIGRACE POSTAVENÍ ZAHRANIČNÍCH OBČANŮ Z HLEDISKA JEJICH ZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE Zaměstnávání občanů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání ani zelenou nebo modrou kartu Zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, Evropský hospodářský prostor a Švýcarska POSTUP A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ POSTUP A POVINNOSTI CIZINCE PŘI VYŘIZOVÁNÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ MOŢNOSTI KONTROLY USTANOVENÍ ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI ZMĚNA V POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE S OHLEDEM NA PROBÍHAJÍCÍ RECESI SITUACE NA TRHU PRÁCE Vliv hospodářské krize na vývoj ukazatele míry nezaměstnanosti Vliv hospodářské krize na vývoj počtu volných pracovních míst VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců v letech Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v letech 2008 a 2010 v členění podle státní příslušnosti Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v letech 2008 a 2009 v členění podle klasifikace kódu zaměstnání (KZAM) PŘÍSTUP VLÁDY K PROBLEMATICE VLIVU EKONOMICKÉ RECESE NA ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Projekt dobrovolných návratů Východiska z krize, politika vlády v krátkodobém a střednědobém horizontu Novela zákona o pobytu cizinců v ČR a zákona o zaměstnanosti Zvýšení kontrolní činnosti a spolupráce s dalšími subjekty VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V OKRESE BŘECLAV... 42

12 3.1 SITUACE V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BŘECLAV Vliv hospodářské krize na ukazatel míry nezaměstnanosti v okrese Břeclav Vliv hospodářské krize na počty volných pracovních míst v okrese Břeclav ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ V OKRESE BŘECLAV Vývoj počtu cizinců v okrese Břeclav podle kategorií, stanovených zákonem o zaměstnanosti Zastoupení cizinců v okrese Břeclav v členění podle kategorií a tříd podle klasifikace kódu zaměstnání Zastoupení cizinců podle státního občanství srovnání situace v letech IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ A NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ PROBLÉMY V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ, ZPŮSOBENÉ VLIVEM HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA OBLAST ZAMĚSTNANOSTI Porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti Porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci ze třetích zemí Problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů Problematika vysílání cizinců na pracovní cesty Sociální problémy cizinců, propuštěných v důsledku hospodářské krize SHRNUTÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ A DOPORUČENÁ ŘEŠENÍ Problém porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti zaměstnavateli a návrh jeho řešení Problém porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci a návrh jeho řešení Problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů a návrh řešení dané problematiky Problematika vysílání cizinců na pracovní cesty a návrh řešení dané problematiky Sociální problémy cizinců, propuštěných v důsledku hospodářské krize a návrh řešení uvedených problémů DOPADY NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ ZÁVĚR Seznam zdrojů a pouţité literatury Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh... 83

13

14

15 ÚVOD V diplomové práci jsem se věnovala problematice vlivu hospodářské krize na trh práce a zaměstnanosti cizinců. K volbě daného tématu mne vedlo několik důvodů, jedním z nejdůleţitějších byla skutečnost, ţe téma mi umoţnilo věnovat se blíţe problému zaměstnanosti cizinců, který jsem zpracovávala v bakalářské práci a rozpracovat danou problematiku v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí, která ovlivňuje nejen situaci na trhu práce obecně, ale také tuto specifickou oblast zaměstnanosti. Dalším důvodem byla moje dlouholetá profesní působnost v oblasti politiky zaměstnanosti a můj zájem o v současné době velmi diskutované a podporované kontrolní činnosti v oblasti dodrţování ustanovení zákona o zaměstnanosti. Hospodářská krize se koncem roku 2008 začala ve světě projevovat poklesem hospodářské produkce a růstem nezaměstnanosti. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky se negativní dopady projevily i v naší republice. Problémy s odbytem českých výrobků na světových trzích vedly k růstu nezaměstnanosti domácích pracovníků a měly negativní vliv i na zaměstnanost cizinců v České republice. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit dopady hospodářské krize na situaci na trhu práce ve vybraném regionu, konkrétně v okrese Břeclav se zaměřením na zaměstnanost cizinců, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich moţná řešení. K dosaţení uvedeného cíle jsem vyuţila deskripci pojmů, vztahů a legislativních podmínek zaměstnávání cizinců, analyzovala jsem změnu v postavení cizinců na trhu práce v České republice se zaměřením na okres Břeclav, jeţ byla způsobena vlivem hospodářské krize. V závěru jsem provedla syntézu zjištěných poznatků, identifikovala současné problémy v oblasti zaměstnávání cizinců na českém trhu práce a navrhla postup k řešení těchto problémů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů a vztahů, které souvisí se specifickou oblastí zaměstnanosti cizinců, především jsem vymezila důvody migrace, postavení jednotlivých skupin cizinců na českém trhu práce, zákonem stanovené povinnosti a postupy zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců a taktéţ postupy a povinnosti cizinců, kteří ţádají o přístup na trh práce v ČR. Cílem druhé kapitoly diplomové práce bylo seznámit čtenáře se změnami situace na českém trhu práce v souvislosti s globální hospodářskou krizí, zejména se změnami výše nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst, které měly vliv na oblast zaměstnanosti cizinců, zvláště ze třetích zemí. V kapitole jsem uvedla srovnání postavení cizinců v roce 2010 s jejich postavením v roce 2008 a zaměřila se na zmapování změn, které v časovém mezidobí na dílčím trhu práce nastaly. V další části kapitoly jsem se věnovala přístupu vlády 9

16 České republiky k řešení problémů, které se projevily v souvislosti s dopadem recese na zaměstnanost obecně i na specifickou oblast zaměstnanosti cizinců. Ve třetí kapitole jsem se zabývala dopadem ekonomické krize na oblast zaměstnanosti v okrese Břeclav, na vývoj míry nezaměstnanosti a počty volných pracovních míst v letech Blíţe jsem se věnovala vlivu krize na oblast zaměstnanosti cizinců v okrese, srovnáním jejich postavení v členění podle kategorií cizinců, podle tříd klasifikace kódu zaměstnání a zastoupení cizinců podle státní příslušnosti. V poslední kapitole jsem identifikovala a podrobně popsala problémy, jeţ vyvstaly v důsledku dopadu hospodářské krize na oblast zaměstnávání cizinců zejména ze třetích zemí, kteří k výkonu práce potřebují platné povolení k zaměstnání. V závěru kapitoly jsem navrhla opatření, jejichţ zavedením by mohly být identifikované problémy eliminovány, popřípadě zcela odstraněny. 10

17 1 PODMÍNKY ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE V první kapitole diplomové práce jsem seznámila čtenáře s důvody migrace, s legislativními podmínkami zaměstnávání cizinců na českém trhu práce, se základními pojmy této specifické oblasti zaměstnanosti, povinnostmi zaměstnavatelů cizinců i cizinců samotných a moţnostmi kontroly dodrţování dotčených ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ). 1 Česká republika se po změně společenského zřízení v roce 1989 postupně zařadila mezi státy, které jsou cílovou zemí mnoha imigrantů. Podmínky jejich pobytu na území České republiky jsou stanoveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky vstupu na trh práce pak stanovuje zákon o zaměstnanosti. 1.1 Důvody migrace a vymezení státní správy v oblasti migrace Hlavním důvodem migrace je snaha o získání lepších ţivotních podmínek. Další příčiny zahraničních migrací se člení na: 2 Ekonomické, demografické, sociologické. Ekonomickými aspekty migrace jsou myšleny výhody, které migrace přináší migrujícím, ale i zemím, které tyto migranty přijímají. Při rozhodování osoby posuzují rozdíly ve výši mzdy, v kvalitě a mnoţství pracovních příleţitostí, ale zvaţují také náklady na stěhování osob i celých rodin. Demografické aspekty souvisí s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva ve vyspělých státech a prodluţující se délkou ţivota. V důsledku této situace dochází k nárůstu počtu obyvatel v důchodovém věku, tedy těch, kteří jiţ nejsou ekonomicky činní. Sociologickými aspekty migrace jsou myšleny dopady v sociální a kulturní oblasti. Migranti si s sebou ze zemí původu přinášejí i odlišnou kulturu a zvyky, které málokdy chtějí úplně 1 Při teoretickém vymezení čerpáno z: Osičková 2009 Postavení cizinců na trhu práce v České republice, Bakalářská práce. Přepracována a doplněna teoretická část (str. 8 13). 2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ţivot cizinců v ČR vyd. Praha: ČSÚ, str. ISBN

18 opustit a přijmout kulturu cílové země. Také domácí obyvatelstvo se k migrantům staví různě tolerantně, coţ můţe vést k neţádoucím etnickým konfliktům. Migrace, směřující do České republiky, jsou vedeny především ekonomickými motivy, ale stále více se na nich podílejí migrace s rodinným účelem pobytu, tedy stěhování celých rodin. Pozitivní stránkou je, ţe roste počet cizinců, kteří se v České republice narodili, mluví správně česky a mají velmi dobré předpoklady pro dosaţení vyššího vzdělání a tím i lepších pracovních podmínek. Výkon státní správy v oblasti migrace zabezpečuje Ministerstvo vnitra, které je také gestorem problematiky mezinárodní migrace a azylu. Ministerstvo vnitra má vymezeno ve smyslu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky postavení nadřízeného správního orgánu vůči Policii ČR, vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy a úzce spolupracuje s dalšími resorty. Od ledna 2011, kdy vstoupila v platnost novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, došlo k plánované změně kompetencí v oblasti cizinecké agendy, kterou převzalo od cizinecké policie Ministerstvo vnitra České republiky. 3 Pro vstup jednotlivých kategorií cizinců, které vymezím v další části této kapitoly, na trh práce v ČR stanovuje kritéria Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV) na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na situaci na trhu práce MPSV stanovuje podmínky pro povolování zaměstnání cizinců v souladu s uzavřenými mezivládními dohodami a v souladu s předpisy Evropské unie. Povolení k zaměstnání následně vydávají příslušné úřady práce, které se při svém rozhodování řídí situací na konkrétním regionálním trhu práce. Na trhu práce České republiky se cizinci pohybují jak v postavení zaměstnanců, tak v postavení ţivnostníků. Ve své diplomové práci se budu věnovat zejména cizincům v postavení zaměstnanců. 1.2 Postavení zahraničních občanů z hlediska jejich zaměstnanosti v České republice Zahraniční občané, tedy ti, kteří nemají státní občanství České republiky, mají z hlediska moţnosti zaměstnání v České republice různé postavení, různá práva a povinnosti. Zákon o 3 Týden.cz [online] [cit ]. Klaus podepsal státní rozpočet i přísnější cizinecký zákon. Dostupné z WWW: < 12

19 zaměstnanosti rozlišuje tři skupiny pracovníků ze zahraničí, jejichţ moţnosti se při vstupu na trh práce odvíjejí od různých předpokladů Zaměstnávání občanů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska Od občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci jiţ nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, povaţováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, to znamená, ţe mají v ČR volný přístup na trh práce. Ke státům EHP vedle států EU patří Norsko, Lichtenštejnsko a Island. 4 (Dále zkráceně občané EU.) Na občany členských států Evropské unie se v rámci EU vztahuje právo volného pohybu osob, a proto tito občané nepotřebují na území České republiky ţádné povolení k pobytu ani ţádné vízum. Pokud občan Evropské unie hodlá pobývat na území České republiky déle neţ třicet dnů, je jeho povinností do třiceti dnů od vstupu na území státu nahlásit místo svého pobytu u cizinecké policie. Tato povinnost se vztahuje i na jeho rodinného příslušníka za stejných podmínek. Občané EU nepotřebují pracovní povolení, pouze jejich zaměstnavatel má vůči místně příslušnému úřadu práce oznamovací povinnost podle zákona o zaměstnanosti, tzn. musí vyplnit a odevzdat na úřad práce informační kartu o nástupu cizince nejpozději v den jeho nástupu do zaměstnání. Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen oznámit příslušnému úřadu práce tuto skutečnost nejpozději do deseti kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Specifickou skupinou této kategorie cizinců jsou takzvaní pendleři, občané států Evropské unie, které sousedí s Českou republikou. Tito cizinci za prací dojíţdějí a minimálně jedenkrát týdně se vracejí do rodné země. Vyšší počty pendlerů se nacházejí na trhu práce v příhraničních oblastech republiky Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání ani zelenou nebo modrou kartu Podobné postavení jako občané EU mají v oblasti zaměstnanosti také občané zemí mimo EU (občané třetích zemí), kteří spadají do specifické kategorie cizinců, vymezené zákonem o zaměstnanosti v 98. V případě jejich zaměstnání má zaměstnavatel stejnou informační povinnost vůči příslušnému úřadu práce, jako v případě občanů EU, včetně uvedených lhůt 4 SRB, Jan, et al. Cizinci v České republice vyd. Praha: Český statistický úřad, str. ISBN

20 ohlašovací povinnosti. Do této kategorie občanů náleţí např. cizinci s povoleným trvalým pobytem a povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území ČR, s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou na území ČR, cizinec, který vykonává v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy, který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání na konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, cizinec, který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a ţivelních pohrom, a v případech humanitární pomoci a další specifické skupiny občanů Zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, Evropský hospodářský prostor a Švýcarska Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. 6 (Dále zkráceně občané třetích zemí.) Pouze cizinci s trvalým pobytem na území ČR mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR s výjimkou povolání, kde se podle platných právních předpisů vyţaduje státní občanství. 7 Pobyt občanů třetích zemí obecně podléhá vízové povinnosti. Občané, kteří přijeli na území ČR za účelem výdělečné činnosti, mají povinnost poţádat o povolení k zaměstnání místně příslušný úřad práce a poté poţádat o udělení víza. Dle zákona o zaměstnanosti cizinec můţe být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání, a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li drţitelem zelené nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. 8 Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání je situace na trhu práce, dále existence volného místa, nahlášeného v databázi úřadu práce, které nelze obsadit z různých důvodů domácími pracovníky. Povolení k zaměstnání je vydáváno v rámci správního řízení, je proto proti němu moţné podat odvolání. Správní řízení je zahájeno z podnětu cizince podáním ţádosti o povolení k zaměstnání. 5 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno, [cit ]. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 98. Dostupný z WWW: 6 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Vymezení základních pojmů. Dostupný z WWW: < 7 Blíţe např. v zákoně č. 381/2008 Sb., o sluţebním poměru 8 Zpracováno dle [5]. 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 14

21 Cizinci ze třetích zemí mají moţnost vyuţít databázi volných pracovních míst, kterou mohou najít na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Hledání na této stránce je nastaveno tak, aby se cizincům zobrazila volná místa pro ně vhodná, tedy taková, na která má zaměstnavatel moţnost získat povolení k zaměstnání cizince a na která je ochoten cizince přijmout. Projekt zelených karet Cizincům z vybraných třetích zemí 9 je určen projekt zelených karet zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. 10 Zelené karty jsou vydávány na dva aţ tři roky a jejich platnost lze prodluţovat dle okolností aţ o další tři roky. Zelená karta se vydává 11 : typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s poţadavkem vyučen, typ C: pro ostatní pracovníky. Zelené karty jsou vydávány s cílem usnadnit přístup na trh práce v České republice cizincům, kteří mají kvalifikaci, po které je v této zemi poptávka. Mohou být vydány pouze na místa, vedená v centrální evidenci volných pracovních míst, obsaditelných drţiteli zelené karty. Tuto evidenci vede Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahuje volná místa, která Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo jako místa pro klíčový personál nebo místa, hlášená v databázích úřadů práce, která se do třiceti kalendářních dnů po nahlášení nepodařilo obsadit. Podmínkou pro zveřejnění v této databázi je souhlas zaměstnavatele. 12 Cizinci z těchto vybraných třetích zemí mohou hledat volná pracovní místa ve zmiňované databázi a poté poţádat prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR o vydání zelené karty. Institut modré karty Dne schválila vláda České republiky návrh rozsáhlé novely zákona o pobytu cizinců a některých dalších souvisejících zákonů, která vstoupila v platnost v lednu roku Blíţe na: 10 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Zelené karty v České republice. Dostupný z WWW: < 11 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < 12 BÍLKOVÁ, Marie. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 11/2008 Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. MPSV, DANĚK, Matěj. Finance.cz [online] [cit ]. Modrá karta EU rozšíří moţnosti vstupu cizinců na český trh práce. Dostupné z WWW: < 15

22 Česká republika tak zavedla speciální druh povolení k dlouhodobému pobytu, tzv. modrou kartu, která bude vydávána cizincům ze třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci, tedy vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky. Volné místo, vhodné pro drţitele modrých karet bude zveřejněno po souhlasu zaměstnavatele v registru, vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ţádost o modrou kartu bude třeba podat na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Cizinci, kteří v České republice jiţ pobývají v rámci dlouhodobého víza či dlouhodobého pobytu budou o kartu ţádat v ČR. O modrou kartu bude moci poţádat i cizinec, který jiţ na základě modré karty pobýval v jiném členském státě Evropské unie a příslušnou ţádost podá do jednoho měsíce od vstupu na naše území. 14 Podmínkou podání ţádosti je předloţení pracovní smlouvy na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy alespoň ve výši 1,5násobku průměrné hrubé měsíční nebo roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Celému procesu tak předchází výběr zaměstnavatele, který přímo s cizincem jiţ uzavírá pracovní smlouvu. Modrá karta se bude vydávat na dobu o tři měsíce delší neţ je doba, na niţ byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle na dobu dvou let. 15 Změnou proti běţně vydávanému povolení k zaměstnání je řešení situace, kdy zaměstnání skončí před uplynutím doby platnosti modré karty a uskuteční se nástup k jinému zaměstnavateli. V tomto případě během prvních dvou let výkonu práce je pouze nutné vyţádat si předchozí souhlas Ministerstva vnitra ČR se změnou zaměstnavatele. Po odpracování dvou let bude stačit pouze Ministerstvo vnitra informovat do tří pracovních dnů. 16 V případě povolení k zaměstnání musí cizinec po skončení zaměstnání opustit Českou republiku, a pokud si zde najde nové zaměstnání, musí celý proces vyřizování pracovního povolení podstoupit znovu. Platnost modré karty je moţné zrušit v případech, které vyjmenovává 46f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, např. 14 Portál veřejné správy České republiky [online] [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < 26/1999&PC_8411_p=42i&PC_8411_l=326/1999&PC_8411_ps=10#10821>. 15 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Modré karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < 16 Zpracováno dle [14] 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16

23 pokud drţitel o zrušení poţádá nebo neplní účel, pro který byla modrá karta vydána, drţitel neoznámí ministerstvu do tří pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo nemá na území zajištěno ubytování. Ministerstvo vnitra zruší platnost rozhodnutím a stanoví cizinci lhůtu k vycestování z území českého státu Postup a povinnosti zaměstnavatele cizích státních příslušníků V případě pracovníků ze zemí EU a pracovníků ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání ani zelenou či modrou kartu, má zaměstnavatel pouze jiţ dříve zmiňovanou informační povinnost vůči místně příslušnému úřadu práce. Zaměstnavatel je povinen nabídnout všem zahraničním zaměstnancům pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR na obdobné pozici. Pokud chce firma zaměstnat pracovníka ze třetích zemí, který povolení k zaměstnání potřebuje, jsou povinnosti zaměstnavatele odlišné. Zákon o zaměstnanosti podle 86, který vstoupil v platnost novelou zákona, vyţaduje, aby zaměstnavatel, jehoţ záměrem je zaměstnávat cizince na pracovních místech, která nelze obsadit jinak, tento záměr předem oznámil příslušnému úřadu práce a projednal s ním počet cizinců, druh jimi vykonávané práce a předpokládanou dobu výkonu práce. Teprve poté můţe zaměstnat cizince, pokud cizinec má: 18 Platné povolení k zaměstnání od úřadu práce, místně příslušného podle místa výkonu práce, platné vízum k pobytu za účelem zaměstnání, popř. povolení ke krátkodobému nebo dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, písemně uzavřenou pracovní smlouvu (i dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), která koresponduje s povolením k zaměstnání a to pokud zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění. Předchozí oznámení a projednání záměru zaměstnávat cizince se nevyţaduje v případě zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince, a) kterému je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce ( 97), b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyţaduje ( 98), c) který ţádá o prodlouţení povolení k zaměstnání podle 94, nebo 17 Blíţe 46f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 18 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Právní předpisy o zaměstnanosti. 4. upr. vyd. Praha: MPSV, ISBN

24 d) který bude zaměstnán jako drţitel zelené karty nebo modré karty. 19 Zaměstnavatel dále můţe zaměstnat cizince bez povolení k zaměstnání, pokud je cizinec drţitelem zelené karty nebo modré karty, vydané na volné pracovní místo hlášené zaměstnavatelem a zveřejněné v registru volných míst pro drţitele zelených nebo modrých karet. Oba registry volných pracovních míst vede Ministerstvo práce a sociálních věcí a jsou přístupné na internetu. Zaměstnavatel má povinnost nahlásit úřadu práce obsazení volného místa a dále má povinnost oznámit příslušnému úřadu práce do deseti kalendářních dnů (v případě drţitele zelené nebo modré karty do čtyřiceti pěti kalendářních dnů), ţe cizinec do zaměstnání nenastoupil, v obou případech do deseti kalendářních dnů, ţe cizinec: 20 Ukončil zaměstnání před uplynutím sjednané doby, zaměstnání bylo ukončeno zaměstnavatelem výpovědí, dohodou nebo okamţitým zrušením před uplynutím sjednané doby v tomto případě je povinen uvést i důvod ukončení. Často zanedbávanou povinností ze strany zaměstnavatelů je nutnost vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků a všech cizinců, kteří byli k zaměstnavateli vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem, nebo je zaměstnavatel sám zaměstnává. Povinnost vést tuto evidenci je zakotvena v 102 zákona o zaměstnanosti. Zákon také stanoví přesné údaje, které musí evidence obsahovat. Jedná se např. o identifikační údaje zaměstnance, adresu v zemi trvalého pobytu a v České republice, číslo cestovního dokladu, druh práce, dobu a místo výkonu práce, údaje o vzdělání, dobu, na niţ bylo vydáno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu a mimo další údaje také zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností. 21 Zprostředkování zaměstnání agenturami práce Zákon o zaměstnanosti uvádí v 58 aţ 66 podmínky zprostředkování zaměstnání agenturami práce. Od 1. ledna 2011 byly novelou zákona zpřísněny podmínky pro provádění zprostředkování zaměstnání agenturami práce. Agentura práce můţe zaměstnávat fyzické osoby za účelem výkonu jejich práce pro uţivatele pouze za podmínky, ţe mají sjednáno pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uţivatele, a to ve výši zajišťující 19 Zpracováno dle [5]. 86 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 20 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Dostupný z WWW: < 21 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků. Dostupný z WWW: < 18

25 výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. 22 Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě ţádosti právnické nebo fyzické osoby a pouze v případě souhlasného závazného stanoviska Ministerstva vnitra, vydaného na základě ţádosti MPSV. Zákon o zaměstnanosti stanovuje v 60 aţ 62 přesné podmínky, které musí splňovat ţadatel o povolení zprostředkování zaměstnání a údaje, které musí ţadatel uvést v ţádosti a k ţádosti doloţit. Povolení se vydává na dobu určitou, obvykle na dobu tří let. V případě získání povolení, mohou agentury práce zprostředkovávat zaměstnání na území České republiky i občanům ze zahraničí. Agentury jsou podle 59 povinny vést evidenci o počtu volných míst, na které je poţadováno zprostředkování zaměstnání, evidenci jimi umísťovaných fyzických osob a zaměstnanců, jimţ zprostředkovávají zaměstnání, přičemţ uvedené údaje jsou povinny sdělovat kaţdoročně do 31. ledna Ministerstvu práce a sociálních věcí. Pokud agentura práce porušuje povinnosti stanovené jí zákonem o zaměstnanosti, je jí rozhodnutím MPSV povolení odejmuto Postup a povinnosti cizince při vyřizování povolení k zaměstnání O povolení k zaměstnání ţádá cizinec písemně před svým příchodem na území ČR. Ţádost nemusí podávat osobně, můţe být zastoupen zplnomocněným zástupcem na základě a v rozsahu písemné plné moci. Ţádost o povolení k zaměstnání musí obsahovat náleţitosti a přílohy podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 24. Podmínkou pro vydání je existence volného pracovního místa, na něţ můţe cizinec nastoupit. Povolení vydává vţdy úřad práce, v jehoţ obvodu bude zaměstnání cizincem vykonáváno. I povolení k zaměstnání musí splňovat příslušné náleţitosti: 25 Identifikační údaje cizince, místo výkonu a druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, doba výkonu a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Povolení je nepřenosné, vydávané maximálně na dobu dvou let (lze ţádat i opakovaně), pro sezónní zaměstnance se vydává na dobu šesti měsíců (opakovaně za dalších šest měsíců), platí pouze pro zaměstnání u uvedeného zaměstnavatele a vyţaduje se pro všechny pracovněprávní vztahy ve smyslu zákoníku práce, tedy pro pracovní smlouvy, pro agenturní zaměstnance i 22 Zpracováno dle [5]. 58a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 23 Zpracováno dle [5]. 58 aţ 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 24 Blíţe 91 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 25 Zpracováno dle [12] Normativní instrukce č. 11/2008 Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. 19

26 členy druţstev a také pro dohody, uzavřené mimo pracovní poměr, jako jsou dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Cizinec můţe na území ČR vykonávat práci, pokud má toto platné povolení k zaměstnání a platné vízum k pobytu nad devadesát dnů za účelem zaměstnání nebo pochází ze země, která byla zařazena mezi drţitele zelených karet, popřípadě splňuje zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky pro vydání modré karty občanům ze třetích zemí. V případě zájmu o vydání zelené karty si cizinec nejprve najde volné pracovní místo v centrální evidenci volných pracovních míst, obsaditelných drţiteli zelených karet. Cizinci je doporučeno kontaktovat zaměstnavatele, aby zjistil, zda splňuje jeho poţadavky a poté podat ţádost o zelenou kartu na příslušném zastupitelském úřadu České republiky. Pokud cizinec splní podmínky a dostane rozhodnutí o udělení zelené karty (vydá zastupitelský úřad do dvou měsíců od přijetí ţádosti), obdrţí vízum k převzetí zelené karty a můţe odjet do České republiky, kde do tří pracovních dnů je povinen vyzvednout si zelenou kartu, přihlásit se k pobytu na místně příslušném Inspektorátu cizinecké policie a dostavit se ke svému zaměstnavateli. 26 V případě zájmu o vydání modré karty si cizinec nejprve najde volné pracovní místo v centrální evidenci volných pracovních míst, obsaditelných drţiteli modrých karet. Následně kontaktuje zaměstnavatele a dohodne se na podmínkách uzavření pracovní smlouvy, kterou je nutné předloţit spolu se ţádostí o modrou kartu u příslušného zastupitelského úřadu České republiky. K ţádosti dále cizinec předkládá cestovní doklad, doklad o prokázání vysoké kvalifikace, dvě fotografie a doklad o dohodnutém ubytování po dobu pobytu na území ČR. V případě vyhovění ţádosti obdrţí cizinec po doloţení dokladu o uzavřeném cestovním zdravotním pojištění vízum k pobytu nad devadesát dnů a můţe přijet do ČR, kde do tří pracovních dnů po vstupu na území převezme modrou kartu na příslušném odboru Ministerstva vnitra. Kartu obdrţí po zaplacení poplatku 2 500,- Kč, poté má povinnost přihlásit se k pobytu na příslušném Inspektorátu cizinecké policie a dostavit se ke svému zaměstnavateli Moţnosti kontroly ustanovení zákona o zaměstnanosti V kaţdém demokratickém státním uspořádání existují centrální, regionální a lokální systémy kontroly. I Česká republika má legislativně zakotveny kontrolní systémy státní, krajské a obecní. Na státní úrovni se jedná zejména o zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění 26 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < 27 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Modré karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < 20

27 pozdějších předpisů a zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. 28 Mimo kontrolní povinnosti, dané výše uvedenými stěţejními zákony, plní orgány kontroly jednotlivých státních úřadů také ustanovení o kontrole, jeţ jsou uvedena v dalších speciálních zákonech. Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí a v případě kontroly vykonávání práce cizincem i celní úřady. Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti je vymezena v 125 aţ 141 zákona o zaměstnanosti. Podle 126 jsou úřady práce oprávněny kontrolovat: 29 Dodrţování pracovněprávních předpisů, výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání nebo zelenou kartou, jsou-li podle tohoto zákona vyţadovány. Postup při provádění kontroly podle zákona o zaměstnanosti se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak. V případě kontroly dodrţování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu a při uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně postupují pracovníci kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolní pracovníci úřadů práce při plnění úkolů podle zákona o zaměstnanosti prokazují své oprávnění k této činnosti sluţebním průkazem. Zákon o zaměstnanosti ve výše uvedených paragrafech, vztahujících se ke kontrolní činnosti, stanovuje práva a povinnosti pracovníků kontroly při provádění kontrolní činnosti podle tohoto zákona a také práva a povinnosti kontrolovaných osob. Dále přesně definuje přestupky a správní delikty, jichţ se podle tohoto zákona můţe dopustit fyzická nebo právnická osoba včetně stanovení výše pokut za jednotlivé přestupky a správní delikty. Při kontrole ustanovení zákona o zaměstnanosti, týkající se výkonu práce pro fyzické nebo právnické osoby cizincem, mohou být zjištěny přestupky, jichţ se dopustí fyzická osoba tím, ţe: REKTOŘÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: Nakladatelství EKOPRESS, s. ISBN Zpracováno dle [5]. 126 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 30 Zpracováno dle [5]. 139 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 21

28 Zprostředkuje zaměstnání bez povolení (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč), vykonává nelegální práci (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč), umoţní výkon nelegální práce (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč), nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč). Právnická osoba se v případě zjištění porušení zákona o zaměstnanosti dopustí správního deliktu, a to tím, ţe: 31 Zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč), umoţní výkon nelegální práce (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč), nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou (moţno uloţit pokutu aţ do výše Kč). ***** Cílem první kapitoly bylo seznámit čtenáře s důvody, které vedou k migraci osob ve světě, dále se zákonnými podmínkami zaměstnávání občanů Evropské unie a občanů třetích zemí v České republice včetně specifikace jednotlivých skupin cizinců, jak jsou vymezeny zákonem o zaměstnanosti. Kapitola dále seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů občanů ze zahraničí i občanů samotných při legalizování výkonu práce cizinců na území České republiky a moţnostmi kontroly ustanovení zákona o zaměstnanosti, které se vztahují k zaměstnávání cizinců. 31 Zpracováno dle [5]. 140 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 22

29 2 ZMĚNA V POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE S OHLEDEM NA PROBÍHAJÍCÍ RECESI V druhé kapitole diplomové práce jsem popsala změny pracovního trhu, které proběhly v souvislosti se světovou hospodářskou krizí a ovlivnily situaci v oblasti zaměstnanosti v České republice i ve světě obecně a zejména pak v oblasti zaměstnanosti cizinců na českém trhu práce. Dále jsem se v kapitole věnovala přístupu české vlády k problematice vlivu ekonomické krize na zaměstnanost cizinců u nás. Pro ilustraci dopadů hospodářské krize na jednotlivé ukazatele trhu práce vyuţívám tabulek a grafů, které sledují měsíční vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst, záměrně uvádím i údaje za rok Tabulky tímto přehledně znázorňují, jakým způsobem se uvedené ukazatele pohybovaly od roku 2008, kdy se v České republice dopad hospodářské krize na oblast trhu práce ještě neprojevil, do roku 2010, kdy zmíněné ukazatele vlivem krize dosahovaly nejvyšších negativních hodnot. V ostatních částech práce provádím analýzu dopadů krize na oblast zaměstnanosti srovnáním údajů za rok 2008, kdy situace na českém trhu práce byla příznivá, a rok 2010, kdy naopak krize v oblasti zaměstnanosti kulminovala, abych rozdíly v absolutních číslech demonstrovala nepříznivé účinky globální ekonomické krize na tuto oblast národního hospodářství. 2.1 Situace na trhu práce Vývoj světové ekonomiky se po roce 2003 jevil jako mimořádně příznivý. Reálné roční tempo světového hospodářského růstu činilo v letech ,9 %, řada oblastí rozvojového světa proţívala hospodářskou expanzi, klesaly úrokové sazby, rostly ceny aktiv a to vše současně bylo doprovázeno nízkou inflací. Tento vývoj byl přerušen ekonomickou krizí, v niţ vyústily problémy hypotečního trhu Spojených států amerických v roce K prohloubení problémů přispěl nárůst problematických aktiv bank nejen amerických, ale i evropských, sníţení objemu finančních toků, horší dostupnost bankovních úvěrů a pokles cen aktiv. Recese zasáhla do všech oblastí světa, došlo ke zpomalení hospodářského růstu a k poklesu světového obchodu. Pokles poptávky po produkci ovlivnil s mírným zpoţděním také oblast zaměstnanosti. 32 Podle údajů OECD, dosahovala v roce 2008 ve Spojených státech amerických míra nezaměstnanosti 5,8 %, v roce 2009 vzrostla o 3,5 % na 9,3 %, o 6,6 % vzrostla míra 32 Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vlády (NERV), září 2009, [online], [cit ], Dostupné z: < 23

30 nezaměstnanosti ve Španělsku, o 5,5 % v Irsku, v dalších státech světa tak velký růst zaznamenán nebyl, ale ke zvýšení došlo také. V České republice se obecná míra nezaměstnanosti (zjišťuje výběrovým šetřením pracovních sil Český statistický úřad a údaje se liší od registrované míry nezaměstnanosti, pouţívané úřady práce) mezi lety 2008 (4,4 %) a 2009 (6,7 %) zvýšila o 2,3 %. Vývoj obecné míry nezaměstnanosti ve státech světa od roku 2000 do roku 2009 uvádím v příloze č. 1. Údaje za rok 2010 nebyly k datu tvorby této práce zveřejněny. 33 Hospodářská recese ovlivnila také situaci na trhu práce v České republice. Její vliv se začal projevovat na přelomu let 2008 a 2009, kdy se do té doby velmi příznivá situace v oblasti zaměstnanosti začala negativně měnit. Zájem o českou produkci na světových trzích klesal, coţ způsobilo sniţování výroby a propouštění nejprve u zaměstnavatelů v oblasti automobilového průmyslu a následně i u jejich subdodavatelů, později pak propouštěly i další podnikatelské subjekty, zejména ze zpracovatelského průmyslu. 34 V diplomové práci budu dále pracovat s registrovanou mírou nezaměstnanosti, z níţ vychází údaje, zveřejňované na portále Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle těchto údajů bylo k bez zaměstnání osob a míra nezaměstnanosti dosahovala 6,0 %, přičemţ bylo evidováno volných pracovních míst, tedy o jedno pracovní místo se ucházeli méně neţ 4 nezaměstnaní. K se počet nezaměstnaných zvýšil na osob, míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 9,2 % a počet volných pracovních míst se sníţil na , coţ znamená, ţe o jedno volné pracovní místo se ucházelo více neţ 17 nezaměstnaných. K se počet nezaměstnaných proti předchozímu roku ještě o něco zvýšil, bylo evidováno osob bez práce a míra nezaměstnanosti dosáhla 9,6 %. Počet volných pracovních míst klesl pouze nepatrně na míst, tedy o jedno pracovní místo se ucházelo více neţ 18 nezaměstnaných Vliv hospodářské krize na vývoj ukazatele míry nezaměstnanosti V roce 2008 se průměrná roční míra nezaměstnanosti v ČR dostala na historické minimum za poslední desetiletí. Průměrná roční míra nezaměstnanosti od roku 1997, kdy dosahovala 4,3 %, v dalších letech narůstala a od roku 1999 do roku 2005 se pohybovala v rozmezí od 8,5 % do 10,0 %. Od roku 2005 pak docházelo k poklesu roční míry nezaměstnanosti aţ na 33 OECD [online]. Neuvedeno [cit ]. Statistics from L to Z - Beta version. Harmonised unemployment rates, forecast. Dostupné z WWW: < 34 Integrovaný portál MPSV [online]. Říjen 2010 [cit ]. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí Dostupné z WWW: < 35 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < 24

31 5,4 % v roce V roce 2009 se však projevila hospodářská recese a roční míra vzrostla na 8 % v roce 2009, průměrná roční míra nezaměstnanosti za rok 2010 činí 9 %. 36 Pokud blíţe sledujeme vývoj měsíčních ukazatelů míry nezaměstnanosti od začátku roku 2008 (tabulka č. 1), je zřejmé, ţe nejniţší míry nezaměstnanosti dosáhla Česká republika v květnu a červnu 2008, a to 5 %. Od července pak míra nezaměstnanosti mírně narůstala do konce roku 2008, ale tento nárůst zatím nebyl způsoben nastupující krizí, projevovaly se jiné faktory jako příchod absolventů škol do evidence, ukončení sezónních prací a podobně. Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v ČR ke konci sledovaného měsíce (v %) Měsíc Rok ,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,2 5,3 6, ,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9, ,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9,6 Zdroj: Zpracovala autorka podle údajů MPSV, dostupných z: < V průběhu roku 2009 uţ se však změny na pracovním trhu, související s hospodářskou krizí, projevovaly v růstu nezaměstnanosti měsíčně o několik desetin procentního bodu. Růst míry nezaměstnanosti skončil aţ v únoru 2010, kdy byla dosaţena míra nezaměstnanosti 9,9 %, tj. o 4,0 % více neţ ve stejném období roku S nastupujícím začátkem sezónních prací začala míra nezaměstnanosti mírně klesat, jejich konec se v prosinci projevil opětovným růstem míry nezaměstnanosti aţ na 9,6 % Vliv hospodářské krize na vývoj počtu volných pracovních míst Struktura nezaměstnaných v evidencích úřadů práce v roce 2008 nebyla příznivá vzhledem k velkému počtu v té době evidovaných volných pracovních míst. Převáţnou většinu uchazečů tvořili uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, z různých důvodů tzv. neumístitelní. Jednalo se zejména o uchazeče nepřizpůsobivé, práci nehledající, jejichţ evidence byla pouze účelová. Jejím smyslem bylo splňovat podmínky pro výplatu sociálních dávek. Další velkou skupinou pak byli uchazeči s různým stupněm zdravotního postiţení, jejichţ umístění na trhu práce je obecně a dlouhodobě problematické. Pouze malou část evidovaných uchazečů tvořili nezaměstnaní, kteří byli připraveni k nástupu do zaměstnání do dvou týdnů a v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci, čímţ splňovali podmínky, odpovídali definici podle Mezinárodní organizace práce (ILO). 37 Zmíněná struktura evidovaných uchazečů 36 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno, [cit ]. Časové řady. Dostupný z WWW: < 37 Český statistický úřad [online]. Neuvedeno, [cit ]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: < >. 25

32 způsobovala, ţe v roce 2008 na českém pracovním trhu docházelo k situaci, kdy pracovníci úřadů práce neměli vhodné uchazeče o zaměstnání, kterým by mohli nabídnout hlášená pracovní místa. V důsledku poklesu poptávky zejména po českém zboţí v zahraničí klesala i výroba a firmy ve snaze sníţit své náklady začaly propouštět. Nezaměstnanost rostla a dopady krize se projevily zejména ve struktuře evidovaných uchazečů, ta se v letech 2009 a 2010 zásadním způsobem změnila. Struktura uchazečů o zaměstnání byla samozřejmě tvořena i osobami dlouhodobě nezaměstnanými, nepřizpůsobivými a zdravotně postiţenými, ale převáţná většina z více neţ nově evidovaných nezaměstnaných patřila ke skupině osob, které byly zvyklé pracovat, práci aktivně hledaly a vítaly jakoukoliv pomoc, vedoucí k získání nového zaměstnání. Hospodářská krize však zcela opačným způsobem neţ nezaměstnanost ovlivnila počty volných pracovních míst. Pracovníci úřadů práce měli pro velký počet práce schopných a práci poţadujících uchazečů o zaměstnání pouze velmi omezenou nabídku volných míst. Vývoj počtu volných pracovních míst v jednotlivých měsících od ledna 2008 do prosince 2010 shrnuje následující tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Počet volných pracovních míst v České republice ke konci sledovaného měsíce (v tis. míst) Měsíc Rok ,9 150,3 151,3 152,3 151,3 151,9 150,2 150,9 139,6 130,1 111,3 91, ,5 64,9 55,4 50,5 48,3 43,4 41,8 41,3 38,8 35,8 32,9 30, ,6 32,1 33,1 32,9 33,1 32,9 33,5 36,6 35,1 33,7 32,3 30,8 Zdroj: Zpracovala autorka podle údajů MPSV, dostupných z: < Nejvyššího počtu dosahovala volná pracovní místa v dubnu 2008, kdy úřady práce evidovaly 152,3 tisíce volných míst, od května 2008 se počet volných pracovních míst sniţoval aţ do konce roku 2009, kdy poklesl aţ na 30,9 tisíce míst. Od začátku roku 2010 můţeme sledovat sice pomalý, ale přece jenom postupný nárůst, který však zdaleka nedosahuje počtu volných míst z roku Navíc na konci roku 2010 se počty volných pracovních míst bohuţel vrátily na úroveň prosince Velký počet volných pracovních míst a nízká míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla důvodem větší ochoty ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat ve svých firmách cizince, protoţe neměli dostatek kvalifikované pracovní síly ze strany českých nezaměstnaných. Také byla vyšší pravděpodobnost, ţe v případě zájmu zaměstnat cizince ze zemí mimo Evropskou 26

33 unii, získají pro něj od příslušného úřadu práce povolení k zaměstnání, jehoţ vydávání se odvíjí od situace na konkrétním trhu práce. Hospodářská krize a její vliv na situaci na trhu práce ovlivnil i vývoj v oblasti zaměstnávání cizinců. 2.2 Vliv hospodářské krize na zaměstnanost cizinců v České republice Rok 2008 byl pro Českou republiku obdobím, kdy míra nezaměstnanosti díky příznivému hospodářskému vývoji klesla na 5 % - nejniţší hodnotu od roku 1997, kdy dosahovala 4,3 %. 38 Jak bylo jiţ výše uvedeno, klesající míra nezaměstnanosti způsobovala stále větší nedostatek domácí pracovní síly na českém trhu práce, zejména v některých oblastech hospodářství jako je zemědělství nebo oděvní průmysl. Tato skutečnost vedla ke stále rostoucí atraktivnosti ČR pro zahraniční občany a v průběhu let 2004 aţ 2008 se počet cizinců v postavení zaměstnanců ve všech kategoriích tak, jak jsou vymezeny zákonem o zaměstnanosti, zvýšil téměř 2,6 krát Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců v letech Příznivý vývoj českého hospodářství se v roce 2008 zastavil a nastupující ekonomická recese vedla k opačnému směru v dalším vývoji míry nezaměstnanosti. Stále více zaměstnanců bylo propouštěno a úměrně tomu se sniţoval i počet zaměstnaných cizinců. V průběhu let 2009 a 2010 klesl celkový počet cizinců v postavení zaměstnanců v České republice z původních v roce 2008 na cizinců v roce 2010, tedy stav klesl na asi 75 % (situaci znázorňuje graf č. 1). Pokles však nepostihl všechny kategorie cizinců na českém trhu práce. Občany Evropské unie a cizince ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání a podléhají také pouze informační povinnosti, propouštění v důsledku hospodářské krize nepostihlo. Občanů Evropské unie pracovalo v roce 2010 v České republice více téměř o tři tisíce a cizinců ze třetích zemí bez nutnosti povolení dokonce téměř o sedm tisíc. Celkový úbytek způsobilo sniţování počtu cizinců ze třetích zemí, kteří potřebují k výkonu práce povolení k zaměstnání. V roce 2008 evidovaly úřady práce v České republice cizinců s platným povolením k zaměstnání, v průběhu roku 2009 klesl jejich počet téměř na polovinu a koncem roku 2010 dosáhl počtu cizinců Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < 39 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < 40 Zpracováno dle [39] Statistiky nezaměstnanosti. 27

34 P oč e t c i zin c ů Přesné údaje o počtu cizinců v jednotlivých kategoriích v letech 2004 aţ 2010 uvádím v příloze č. 3. Graf č. 1: Vývoj počtu cizinců v ČR podle kategorií (údaje vţdy k daného roku) V ývo j p o čtu ciz in ců v Č R C elkem cizinců Inf orm ace cizinců ze třetích zem í R o k y Inf orm ace občanů EU C izinci s pov olením k zam ěstnání Zdroj: Zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: Důvodem značného poklesu počtu cizinců uvedené kategorie byl dopad hospodářské krize na oblast zaměstnanosti, kde se tato skupina cizinců pohybovala, tedy výrobní a zpracovatelský průmysl. Stejně jako byli propouštěni čeští pracovníci z těchto odvětví hospodářství, byli propouštěni i cizinci ze třetích zemí. Zaměstnavatelé mají povinnost oznámit příslušnému úřadu práce, ţe cizinec skončil zaměstnání před uplynutím doby platnosti vydaného povolení 41 a povolení tímto pozbývá platnosti. Protoţe zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnost pro cizince ze třetích zemí mít při pobytu na území ČR platné povolení k pobytu a platné povolení k zaměstnání, je cizinec pokud ztratí zaměstnání a v průběhu následujících dvou měsíců nezíská nové zaměstnání a s ním nové pracovní povolení povinen opustit území našeho státu. 42 V průběhu roku 2008 a 2009 tato skutečnost způsobovala značné problémy řadě cizinců, kteří často neměli dostatečné finanční 41 Blíţe 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 42 Blíţe 46 a 37 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 28

35 prostředky pro návrat do země původu. Vláda České republiky proto v roce 2009 přijala opatření k řešení této situace, kterému se budu blíţe věnovat v kapitole 2.3. Dalším nezanedbatelným důvodem sníţení počtu cizinců ze třetích zemí na českém trhu práce bylo znatelné omezení nově vydávaných povolení k zaměstnání. Omezení vyplynulo ze skutečnosti, ţe převáţná většina volných míst je obsazována českými nezaměstnanými, přičemţ zákon o zaměstnanosti jasně stanovuje, ţe cizince ze třetích zemí lze umístit pouze na volné pracovní místo, které nelze obsadit českým pracovníkem. 43 V době hospodářské konjunktury, kdy byla nízká míra nezaměstnanosti a vysoký počet volných pracovních míst, existovala na trhu práce volná místa, o něţ čeští nezaměstnaní nejevili zájem a místa tak zůstávala volná pro cizince ze třetích zemí. Důsledkem hospodářské krize však došlo u českých nezaměstnaných ke změně v přístupu k volným pracovním místům. Jejich nedostatek způsobil, ţe čeští nezaměstnaní byli a stále jsou ochotni pracovat i na místech, o která v době hospodářského růstu nebyl z jejich strany zájem, a proto byla obsazována cizinci. V roce 2010 i v současné době však existuje poměrně omezený počet volných míst, na která nejsou ochotni čeští nezaměstnaní nastoupit, a proto se vydávání nových pracovních povolení pro cizince ze třetích zemí značně sníţilo. Výše uvedené důvody jsou jistě rozhodující pro pokles počtu cizinců na trhu práce České republiky, ale podle mého názoru je nutné přiřadit k nim ještě jeden důvod. Tím je nový trend mezi cizími státními příslušníky zejména ze třetích zemí, kteří ve snaze vyhnout se značně zdlouhavému a obtíţnému vyřizování povolení k zaměstnání, začínají v naší zemi stále více pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné a vyřizují si ve stále větší míře ţivnostenské listy, jejichţ získání je pro ně podstatně jednodušší neţ získání povolení k zaměstnání. Ţivnostenský list pro ně zároveň představuje větší jistotu právě v době hospodářské krize, protoţe nejsou tolik ohroţeni tím, ţe v případě ztráty zaměstnání a tím platnosti povolení k zaměstnání budou muset opustit Českou republiku. Růst počtu drţitelů ţivnostenských oprávnění potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Podle jeho zjištění bylo k v České republice evidováno pracujících cizinců, z toho bylo evidováno úřady práce v postavení zaměstnanců a zbylých cizinců vlastnilo platné ţivnostenské oprávnění. K bylo v ČR celkem pracujících cizinců, z toho v postavení zaměstnanců a drţitelů ţivnostenských oprávnění. Z uvedeného vyplývá, ţe v roce 2009 vlastnilo ţivnostenské oprávnění 27,6 % všech pracujících cizinců, zatímco o rok dříve to bylo pouze 22,3 %. Vývoj počtu pracujících cizinců v České republice v letech 1997 aţ 2009 uvádím v příloze č Blíţe 92 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 44 Český statistický úřad [online]. 2011, [cit ]. Cizinci v ČR. Dostupné z WWW: < 29

36 Dalšími důvody, jeţ však podle mého názoru pokles počtu cizinců podstatně neovlivnily, mohou být změny, které nastaly u cizinců ze třetích zemí a způsobily, ţe uţ povolení k zaměstnání nepotřebují. Mezi tyto důvody patří například sňatky cizinců s českými občany nebo získání trvalého pobytu Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v letech 2008 a 2010 v členění podle státní příslušnosti Největší zájem o zaměstnání v České republice projevují stabilně občané Slovenské republiky, která je členem Evropské unie, a její občané podléhají pouze informační povinnosti. Slováků u nás pracuje nejvíce ze všech cizích státních příslušníků ze všech tří kategorií cizinců. Tato skutečnost je způsobena zejména neexistující jazykovou bariérou a určitým pocitem sounáleţitosti, který v občanech obou států přetrvává i po desetiletích od ukončení existence společného státu. V grafu č. 2 můţeme sledovat, ţe počty občanů pěti nejčastěji zastoupených států Evropské unie na českém trhu práce se v důsledku posledních dvou let, kdy se projevovala hospodářská krize, téměř neměnil. U občanů Slovenska je počet stabilní a pohybuje se s pouze malými odchylkami nad 100 tisíci občany, přičemţ v průběhu posledních dvou let se jejich počet zvýšil řádově o několik set. Další silnější skupinou jsou občané Polska, jejichţ počet klesl z v roce 2008 na v roce 2010, ale jedná se pouze o zanedbatelný pokles. Graf č. 2: Počet informací občanů Evropské unie pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Informace občanů EU - pět nejvýznamějších států v roce Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Ostatní Informace občanů EU - pět nejvýznamějších států v roce Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Ostatní Zdroj: zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: Počty občanů dalších tří zastoupených států, Bulharska, Rumunska a Německa, se pohybují v rozmezí tří aţ pěti tisíc, v případě Bulharska a Německa došlo v průběhu posledních dvou 30

37 let k zanedbatelnému zvýšení, počet občanů z Rumunska vzrostl o více neţ Občané ostatních států Evropské unie jsou v této kategorii zastoupeni v letech 2008 aţ 2010 pouze 7 aţ 8 %. Z výše uvedeného lze vyvozovat, ţe občané Evropské unie, pracující v České republice, jsou pravděpodobně zaměstnáni v profesích, které byly hospodářskou krizí postiţeny pouze minimálně. Stejná situace se projevila i v případě cizinců ze třetích zemí, kteří podléhají pouze informační povinnosti (například cizinci s povoleným trvalým pobytem a povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území ČR, s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou na území ČR, cizinec, který vykonává v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník, a další specifické skupiny občanů 45 ). Jejich počet se v roce 2010 dokonce zvýšil, a to o více neţ sedm tisíc (jak vyplývá z grafu č. 1), coţ je více neţ 50 % zvýšení v porovnání s rokem Nejvíce se na zvýšení podíleli občané Ukrajiny, která je stejně jako v roce 2008 v čele pěti nejvýznamněji zastoupených států této kategorie cizinců na českém trhu práce. V roce 2008 představovaly informační karty občanů Ukrajiny polovinu všech informačních karet cizinců ze třetích zemí, v roce 2010 byla situace stejná, polovinu informačních karet opět tvořily karty občanů Ukrajiny. Jak ukazuje graf č. 3, počet Ukrajinců této kategorie se v průběhu posledních dvou let zvýšil o více neţ tři tisíce. Graf č. 3: Počet informací cizinců ze třetích zemí pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Informace cizinců ze třetích zemí - pět nejvýznamnějších států v roce Ukrajina Vietnam Rusko Bělorusko Mongolsko Ostatní Informace cizinců ze třetích zemí - pět nejvýznamnějších států v roce Ukrajina Rusko Vietnam Mongolsko Moldavsko Ostatní Zdroj: zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: Mezi dalších pět nejvíce zastoupených států této kategorie cizinců patřily v roce 2008 Vietnam a Rusko oba shodně s počty kolem osob, Bělorusko a Mongolsko bylo zastoupeno necelými 500 občanů. V roce 2010 se situace změnila pouze nepatrně, počty osob 45 Zpracováno dle [5]. 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 31

38 z jednotlivých států maličko vzrostly a Rusko se dostalo před Vietnam na druhou pozici nejvíce zastoupených států. Na čtvrtou pozici se z páté přesunulo Mongolsko, které následovalo Moldavsko. Oproti roku 2008 se mezi pět nejvýznamnějších států této kategorie nedostalo Bělorusko. V roce 2008 i 2010 představovaly informace občanů ostatních států třetích zemí v této kategorii 27 % z celkového počtu informačních karet. I v případě cizinců ze třetích zemí, kteří pro výkon práce v České republice podléhají pouze informační povinnosti, nelze usuzovat, ţe by situaci negativním způsobem ovlivnila hospodářská krize. Zcela jiná je situace u poslední kategorie cizinců, vymezené zákonem o zaměstnanosti, u cizinců ze třetích zemí, kteří k výkonu práce v České republice potřebují povolení k zaměstnání. Z grafu č. 4 je jasně patrný znatelný pokles počtu těchto cizinců na českém trhu práce. Graf č. 4: Počet cizinců ze třetích zemí s povolením k zaměstnání pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Cizinci s povolením k zaměstnání - pět nejvýznamnějších států v roce 2008 Cizinci s povolením k zaměstnání - pět nejvýznamnějších států v roce Ukrajina Vietnam Mongolsko Ukrajina Moldavsko Mongolsko Moldavsko Uzbekistán Ostatní Rusko Vietnam Ostatní Zdroj: zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: I v případě cizinců s povolením k zaměstnání dlouhodobě vede s nejvyššími počty občanů Ukrajina, ale pokles v zastoupení v roce 2010 je proti roku 2008 více neţ poloviční, na z původních občanů. Druhou nejvýznamněji zastoupenou zemí v roce 2008 byl Vietnam s vydanými povoleními, v roce 2010 se poklesem platných povolení na dostal aţ na pátou pozici. Na druhém místě byl v roce 2010 Vietnam nahrazen Moldavskem s cizinci, které v roce 2008 bylo aţ na čtvrtém místě v pořadí s podstatně vyšším počtem vydaných povolení. Třetí místo v obou sledovaných obdobích obsadilo Mongolsko, i zde však klesl počet povolení v roce 2010 na pouhých 21 % hodnot z roku

39 Počet karet Posledními dvěma nejvíce zastoupenými státy byly v roce 2010 Rusko a Vietnam, jenţ na páté pozici vystřídal Uzbekistán, který se v roce 2010 mezi pět nejzastoupenějších států této kategorie nezařadil a dostal se mezi ostatní země. Počet povolení pro občany ostatních třetích států se z v roce 2008 sníţil v roce 2010 na Důvody značného poklesu počtu cizinců této kategorie jsem jiţ v této práci dříve zmiňovala v kapitole Nejvýznamnějším ze jmenovaných důvodů byl dopad hospodářské krize na tuto kategorii cizinců, ale také získávání ţivnostenských listů mělo na pokles pracovních povolení značný vliv. Občané některých států tuto moţnost vyuţívají více, jiní méně. Například cizinci z Vietnamu vyuţívají častěji moţnost podnikat v oblasti obchodu vzhledem k zázemí početné vietnamské komunity u nás ještě z dob socialismu a stále více se jich řadí mezi osoby samostatně výdělečně činné. Tato skutečnost se podle mého názoru odrazila i ve značném poklesu počtu platných povolení pro občany této země v průběhu posledních dvou let, který v roce 2010 klesl na méně neţ 10 % hodnot roku Podle údajů Českého statistického úřadu vlastnilo ţivnostenské oprávnění k Vietnamců, k uţ tento počet vzrostl na , tedy o Graf č. 5: Vydané zelené karty v letech 2009 a 2010 V yd an é z elen é karty Ty p A bez klíč ov ého pers onálu Ty p B Ty p C Klíč ov ý pers onál T yp z e le n é k ar ty Stav k Stav k Zdroj: zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: Novelou zákona o zaměstnanosti vstoupila od v platnost moţnost zaměstnávat cizince z vybraných třetích zemí bez povolení k zaměstnání v případě, ţe jim byla udělena 46 Český statistický úřad [online]. 2011, [cit ]. Cizinci v ČR. S83 - Podle typu ek. aktivity a země; Dostupné z WWW: < 33

40 zelená karta (blíţe k podmínkám udělování zelených karet v kapitole 1.2.3). Podle 42g zákona o pobytu cizinců na území České republiky je moţné vydat tři typy zelených karet 47 : Typ A: Pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, typ B: Pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s poţadavkem vyučen, typ C: Pro ostatní pracovníky. V grafu č. 5 jsou uvedeny počty vydaných zelených karet v letech 2009 a 2010 v členění podle typu zelené karty. V roce 2009 bylo vydáno celkem pouze 51 zelených karet, nejvíce typu B, v roce 2010 se celkový počet více neţ zdvojnásobil na 126 a počty zelených karet v dělení podle typů se víceméně vyrovnaly. V průběhu posledních dvou let projevilo o udělení zelené karty zájem pouze minimum občanů, a to pouze ze států, které jsou uvedeny v tabulce č. 3. Nejvíce zelených karet bylo uděleno v obou letech občanům Ukrajiny, nejvíce typu B a C, přičemţ o zelenou kartu typu C měli pracovníci Ukrajiny zájem jako jediní ze všech, jimţ jsou zelené karty přístupné. Tabulka č. 3: Vydané zelené karty podle typů a státní příslušnosti v letech 2009 a 2010 Typ A - bez klíčového personálu Typ B Typ C Klíčový personál Ukrajina Spojené státy Japonsko 1 1 Srbsko Chorvatsko 2 Makedonie 1 1 Celkem Zdroj: zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z: Pracovníci ze Spojených států amerických, kteří jsou druhou nejpočetněji zastoupenou zemí mezi drţiteli zelených karet, se umístili zejména na místech pro klíčový personál (rozumí se vyšší management nebo pracovníci s vysokou odbornou kvalifikací pro určité práce nebo úkoly, pracovníci disponující znalostmi nezbytnými pro chod podniku nebo profese, jejichţ nedostatečná přítomnost ohroţuje chod podniku, nebo můţe způsobit ekonomické ztráty 48 ). Ze 7 udělených karet v roce 2009 jich bylo 6 a v roce 2010 z 25 dokonce 21 vydáno pro pracovníky na pozicích klíčového personálu. 47 Zpracováno dle [14] 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 48 BOUŠKOVÁ, Petra. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 3/2011 Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. MPSV,

41 Dalšími pracovníky, kteří ve velmi malé míře vyuţili moţnost pracovat v České republice na zelenou kartu, byli v roce 2009 občané Srbska a Makedonie a v roce 2010 pak přibyli občané Japonska a Chorvatska. Obecně lze konstatovat, ţe institut zelené karty byl zatím jen velmi málo vyuţíván a nesplnil očekávání, která se s jeho zavedením pojila, tedy zajistit příliv kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii na český trh práce Srovnání situace v oblasti zaměstnanosti cizinců v letech 2008 a 2009 v členění podle klasifikace kódu zaměstnání (KZAM) V následujícím textu srovnávám situaci v oblasti zaměstnanosti v členění podle KZAM za rok 2008 a Důvodem je skutečnost, ţe Český statistický úřad, který srovnávané údaje shromaţďuje, k datu tvorby této práce údaje za rok 2010 ještě nezveřejnil a nebylo proto moţné provést srovnání let 2008 a 2010 tak, jak je prováděno ve všech ostatních částech diplomové práce. Přesto se domnívám, ţe údaje z roku 2009 dostatečně zřetelně ukazují změnu, která v oblasti zaměstnanosti cizinců (podle KZAM) na českém trhu práce vlivem dopadů hospodářské krize nastala. Velká většina cizinců, pracujících v České republice, směřuje na sekundární trh práce, který je charakterizován pracovními místy s niţší prestiţí a s niţší mzdovou úrovní, méně výhodnou pracovní kariérou, vyšším pohybem pracovníků mezi pracovními místy a s niţší moţností dosaţení zvýšení kvalifikace. Naopak na tomto trhu práce lze snadněji získat nové zaměstnání neţ na primárním trhu práce, kde se soustřeďují výhodnější pracovní příleţitosti, jsou zde lepší moţnosti profesionálního růstu i lepší pracovní a platové podmínky. 49 V tabulce č. 4 sledujeme, ţe v roce 2008 pracovali cizinci nejvíce v pomocných a nekvalifikovaných profesích třídy 9, kde je vyţadováno obvykle pouze základní vzdělání a dále v profesích třídy 7 a 8, kde bývá poţadavek na ukončené vzdělání na úrovni učňovského školství. Ve třídách 7, 8 a 9 byly soustředěny tři čtvrtiny celkového počtu cizinců, pracujících na českém trhu práce. Zbytek cizinců pracoval v profesích tříd 1 aţ 6, kde je převáţně poţadováno minimálně středoškolské vzdělání. Výkon práce cizinců, pracujících v profesích tříd 1 aţ 6, tedy v převáţné většině v profesích primárního 50 trhu práce, zůstal v roce 2009 hospodářskou krizí nedotčen. Ze srovnání údajů o 49 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém, strana 51, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Slon, s. ISBN Primární trh práce: Soustřeďuje lepší a výhodnější pracovní příleţitosti s vyšší prestiţí, poskytující řadu šancí, relativně dobré moţnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na tomto trhu poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání propouštěním. Pro pracovníky je zde i snazší zvýšit si kvalifikaci a tím dále posílit stabilitu svého zaměstnání, popřípadě zvýšit si tak šanci udrţení se na tomto privilegovaném trhu práce i po případném propuštění. Práce je zde relativně dobře placená a je zde zajištěn i jistý růst mezd. Zpracováno dle [49] Mareš. Nezaměstnanost jako sociální problém. 35

42 počtech cizinců v profesích těchto tříd vyplývá, ţe nejen nedošlo k jejich sníţení, ale počty dokonce nepatrně vzrostly. Tabulka č. 4: Cizinci evidovaní úřady práce podle kódu zaměstnání (KZAM) Třída Počet cizinců k Počet cizinců k zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci odborní duševní pracovníci techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci nižší administrativní pracovníci provozní pracovníci ve službách a obchodě kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech řemeslníci a kvalifikovaní výrobci obsluha strojů a zařízení pomocní a nekvalifikovaní pracovníci příslušníci armády Zdroj: zpracovala autorka dle údajů Českého statistického úřadu, dostupných z: Zcela jiná byla situace v profesích tříd 7 aţ 9, kam se řadí zejména pomocné profese ze všech sektorů hospodářství, a také profese z krizí postiţeného automobilového a zpracovatelského průmyslu. Cizinců, pracujících v profesích třídy 7 a 9 ubylo v průběhu roku 2009 o více neţ , také ve třídě 8 došlo k úbytku o více neţ cizinců. Zatímco v roce 2008 byly ve třídách 7 aţ 9 soustředěny tři čtvrtiny cizinců, evidovaných úřady práce, v roce 2009 to uţ byly pouze dvě třetiny. Vzhledem k tomu, ţe v průběhu roku 2010 se celkový počet cizinců v postavení zaměstnanců i nadále sniţoval, lze předpokládat, ţe zveřejnění dat o počtech cizinců v jednotlivých třídách KZAM za rok 2010 potvrdí trend z roku Přístup vlády k problematice vlivu ekonomické recese na zaměstnanost cizinců v České republice Výše uvedená a komentovaná data, získaná z integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a z Českého statistického úřadu, svědčí o tom, ţe dopad hospodářské krize na zaměstnanost obecně a v jejím rámci také na zaměstnanost cizinců byl velmi znatelný a projevoval se celou řadou problémů, které vyţadovaly specifický přístup k jejich řešení ze strany vlády České republiky. Vláda se zabývala zejména řešením situace, spojené s propouštěním cizinců ze třetích zemí, kteří se ocitli bez finančních prostředků, potřebou zvýšit kontrolní činnost s cílem sníţit rozsah nelegální práce jak domácích tak zahraničních občanů, zpřísněním pravidel pro zaměstnavatele, zaměstnávající cizince ze třetích zemí ve snaze předcházet jejich nelegálnímu zaměstnávání a problémům, spojeným s předčasným propouštěním cizinců a se zavedením spolupráce při kontrolách závislé a nelegální práce mezi 36

43 kontrolními orgány úřadů práce a orgány Státního úřadu inspekce práce. Následující podkapitola je věnována některým opatřením, které vláda ČR přijala k eliminaci těchto problémů Projekt dobrovolných návratů Rostoucí nezaměstnanost na konci roku 2008 a zejména v roce 2009 přinesla i rostoucí nezaměstnanost cizinců. Na území ČR se začalo pohybovat stále více cizinců, kteří přišli o práci, jinou nenašli a nezískali tak nové pracovní povolení, důsledkem čehoţ měli do dvou měsíců ze země vycestovat. 51 Jednalo se o cizince ze třetích zemí, které propustili jak zaměstnavatelé, postiţení poklesem odbytu produkce, tak agentury práce i druţstva. 52 Tito lidé se stali pro ČR potencionální hrozbou vzhledem k tomu, ţe přišli o moţnost výdělku, neměli v podstatě ţádnou legální moţnost získání obţivy a na návrat do země původu neměli dostatek finančních prostředků. Hrozil růst kriminality, způsobený právě těmito cizinci a bylo nutné nastalou situaci vhodným způsobem řešit. Vláda České republiky hledala řešení nastalé situace a schválila usnesením č. 171 ze dne 9. února 2009 v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledku hospodářské krize projekt Dobrovolných návratů s cílem pomoci cizincům ze třetích zemí, pobývajícím zde legálně, kteří se chtěli vrátit zpět do vlasti a nebyli si schopni tuto cestu uhradit sami. Součástí projektu bylo zajištění nouzového ubytování, zaplacení letenky, organizační zajištění odjezdu a finanční příspěvek 500 EUR pro dospělého a 250 EUR pro dítě do 15 let. Projekt byl realizován v době od 16. února do 24. července 2009, byl vyuţit cizincem a náklady na projekt dosáhly 60,7 mil. Kč. 53 Nejvíce cizinců, kteří vyuţili moţnost vrátit se do vlasti na náklady České republiky, bylo z Mongolska (1 220), Uzbekistánu (287) a Vietnamu (239). 54 Vzhledem k pokračujícímu propouštění cizinců a jejich velkému zájmu o zařazení do projektu schválila vláda ČR 4. května 2009 usnesením č. 588 druhou fázi projektu Dobrovolné návraty, která měla probíhat od 27. července do 15. prosince Předpokládané náklady měly dosáhnout 50,7 mil. Kč. Ve druhé fázi projektu byl příspěvek sníţen na 300 EUR pro dospělého a 150 EUR pro dítě do 15 let, ubytování bylo poskytnuto pouze na jednu noc před 51 Blíţe 46 a 37 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 52 MFČR [online]. Říjen 2009 [cit ]. Národní program reforem, Zpráva o plnění Národního programu reforem (první implementační zpráva). Dostupné z WWW: < 53 MVČR: Odbor azylové a migrační politiky [online] [cit ]. Projekt dobrovolných návratů. Dostupné z WWW: < aspx?q=Y2hudW09NQ%3D%3D>. 54 Most pro lidská práva [online] [cit ]. Nelegálně pobývající cizinci se mohou vracet od 15. září domů. Dostupné z WWW: < 37

44 odletem, ostatní podmínky pomoci se nezměnily. 55 Ve druhé fázi vyuţilo nabídku vlády pouze 218 cizinců a náklady dosáhly pouze 24,4 mil. Kč. 56 Ministerstvo vnitra upozorňovalo také na skutečnost, ţe na území státu se pohybuje mnoţství cizinců bez pobytového oprávnění. Vláda proto schválila taktéţ 4. května 2009 usnesením č. 587 projekt Dobrovolné návraty nelegálně pobývajících cizinců, který byl jednorázově realizován v době od 15. září do 15. prosince Projekt byl určen cizincům ze třetích zemí, kteří vstoupili na území ČR legálně, ale jejich pobytové oprávnění uţ pozbylo platnosti, nebo se na naše území dostali nelegálním způsobem. V případě tohoto projektu nabídla ČR úhradu letenky a ubytování na poslední noc před odjezdem. 57 Motivací pro přihlášení nelegálně pobývajících cizinců do projektu byla mimo zaplacenou letenku také skutečnost, ţe se do České republiky budou moci vrátit dříve neţ v případě, ţe by byli vyhoštěni. Nelegálně pobývající cizinci se v případě registrace do projektu dělili do dvou skupin (první skupině hradí náklady ČR, druhá skupina si hradí náklady sama) a podle náleţitosti k dané skupině a délce předcházejícího neoprávněného pobytu v ČR se odvíjela doba následného zákazu pobytu v ČR (blíţe v příloze č. 4). 58 Do projektu pro nelegálně pobývající cizince se v průběhu realizace registrovalo celkem 169 cizinců, náklady Ministerstvo vnitra České republiky v tomto případě nezveřejnilo Východiska z krize, politika vlády v krátkodobém a střednědobém horizontu Dočasná nepolitická vláda ČR schválila 8. února 2010 usnesením č. 119 dokument Východiska z krize, politika vlády v krátkodobém a střednědobém horizontu. Cílem dokumentu bylo definovat strategii České republiky na cestě k překonání důsledků globální ekonomické krize a byla v ní předloţena opatření politicky moţná a dosaţitelná. Strategie se zabývala základními parametry veřejných financí v makroekonomickém rámci, průřezově popisovala vládní politiky a věnovala se problematice výdajů a příjmů státního rozpočtu v příštích letech. V rámci jednotlivých politik se zabývala i opatřeními v oblasti zaměstnanosti. Vláda v dokumentu kladla důraz na vyváţení pruţnosti a jistoty v pracovněprávních vztazích, tedy zavádění principů flexicurity, doporučovala navýšit počty pracovníků na úřadech práce v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností, blíţe se věnovala připravované novele zákona o 55 Zpracováno dle [53] Projekt dobrovolných návratů. 56 MVČR [online] [cit ]. Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen. Dostupné z WWW: < 57 Zpracováno dle [53] Projekt dobrovolných návratů. 58 Zpracováno dle [54] Nelegálně pobývající cizinci se mohou vracet od 15. září domů. 59 Zpracováno dle [56] Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen. 38

45 zaměstnanosti a zdůraznila potřebu zvýšit kontrolní činnost s cílem sníţit rozsah nelegální práce jak domácích tak zahraničních občanů Novela zákona o pobytu cizinců v ČR a zákona o zaměstnanosti V průběhu roku 2010 byla připravena novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou podepsal prezident republiky Václav Klaus v prosinci téhoţ roku a která vstoupila v platnost k 1. lednu Novela zákona mimo jiné zpřísňuje pravidla pro zaměstnavatele, zaměstnávající cizince ze třetích zemí ve snaze předcházet jejich nelegálnímu zaměstnávání a problémům, spojeným s předčasným propouštěním cizinců. Jedná se zejména o povinnost zaměstnavatele, který propustí cizince před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání 62 uhradit náklady zdravotní péče poskytnuté cizinci do vycestování z území, pokud úhrada není zajištěna jiným způsobem. Další změnou je povinnost zaměstnavatele, který zaměstnává cizince ze třetích zemí bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu uhradit náklady, spojené se správním vyhoštěním cizince. 63 Nově také musí cizinec prokázat při pobytu nad 90 dnů dokladem o cestovním zdravotním pojištění, ţe má sjednáno zdravotní pojištění kryjící náklady zdravotní péče po dobu jeho pobytu v ČR, pokud není cizinec zdravotně pojištěn jiným způsobem (např. podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů). 64 V průběhu roku 2010 byla připravována také novela zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2011, v níţ byly mimo jiné zpřísněny podmínky pro vydávání povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturami práce, zejména povinnost mít uzavřené pojištění pro případ úpadku agentury nebo úpadku uţivatele, jak uţ je dříve v této práci zmiňováno v kapitole 1.3. Obě novely zavedly do českého právního systému institut modré karty (blíţe v kap ), která podobně jako v posledních dvou letech zelená karta má zajistit trvalý příliv kvalifikovaných pracovníků, tentokrát s dosaţeným minimálně vyšším odborným vzděláním. Vzhledem k tomu, ţe o zelenou kartu byl poměrně malý zájem (konkrétní údaje jsou uvedeny v tabulce č. 3), není podle mého názoru dostatek důvodů k tomu předpokládat, ţe v případě 60 Vláda ČR [online] [cit ]. Východiska z krize (Exit strategy). Dostupné z WWW: < 61 Zpracováno dle [3] Klaus podepsal státní rozpočet i přísnější cizinecký zákon. 62 Zpracováno dle [14] 107 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 63 Blíţe 123 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů 64 Blíţe 180j zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů 39

46 modré karty bude zájem významně odlišný, i kdyţ rozhodující roli můţe hrát skutečnost, ţe zájemci o modrou kartu mohou pocházet z kteréhokoliv státu světa (u zelených karet omezeno) Zvýšení kontrolní činnosti a spolupráce s dalšími subjekty Rostoucí nezaměstnanost a snaha o potírání nelegální práce vedla ke zvýšení spolupráce při kontrolách závislé a nelegální práce mezi kontrolními orgány úřadů práce a orgány Státního úřadu inspekce práce. Dne 25. února 2010 podepsal tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka Normativní instrukci č. 4/2010, v níţ byl upřesněn postup této spolupráce také při kontrole zaměstnávání cizinců, kteří potřebují povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu. 65 V nastoleném trendu zvýšení počtu kontrol pokračoval po volbách v roce 2010 i nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který v srpnu vydal pokyn k provádění intenzivních kontrol, zaměřených na nelegální práci zejména cizinců v oblasti stavebnictví, pohostinství a cestovního ruchu. Kontroly probíhaly v součinnosti úřadů práce, Státního úřadu inspekce práce, Oblastních inspektorátů cizinecké policie a České správy sociálního zabezpečení. 66 V prosinci 2010 vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí plán a postup koordinovaných kontrol, prováděných v součinnosti výše uvedených orgánů státní správy. Cílem těchto kontrol je předcházet a řešit problémy v oblasti dodrţování pracovněprávních předpisů, jako je např. vykonávání nelegální práce českými i zahraničními občany, nedodrţování předpisů o pracovní době a o odměňování, obcházení právních předpisů tak, aby byla práce deklarována jako činnost nepodléhající odvodům zdravotního a sociálního pojištění apod. 67 Cílem rostoucí koordinace postupu kontrol v oblasti pracovněprávních předpisů a v oblasti zaměstnanosti má být v současné době plánované sjednocení kontrolních činností úřadů práce se Státním úřadem inspekce práce. Ke sjednocení by mělo dojít od roku 2012, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zavést změny spojené s komplexní sociální reformou. Součástí těchto změn má být i další novela zákona o zaměstnanosti, v níţ mimo jiné dojde k upřesnění definice nelegální práce, která je v současné době uvedena v 5 písm. e) a neposkytuje přesný výčet všeho, co je nutné za nelegální práci povaţovat. 68 Záměrem 65 BRYCHTA, O., KALINOVÁ, M., LETTLOVÁ, E. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 4/ Upřesnění postupu spolupráce úřadů práce a Státního úřadu inspekce práce při kontrolách závislé a nelegální práce a při informování ve věci kontrol agentur práce. MPSV, Úřad práce v Břeclavi. Interní zdroj, Záznam z jednání pracovní skupiny ke komplexním kontrolám v oblasti zaměstnanosti. MPSV, MACHOTKA, Karel. Interní zdroj ÚP v Břeclavi Společné kontroly v oblasti zaměstnanosti, pracovněprávních vztahů a navazujících otázek v roce MPSV, Pilíře sociální reformy v roce Práce a sociální politika: Měsíčník MPSV ČR , Ročník 8, číslo 2, s. 2. Dostupný také z WWW: < ISSN

47 Ministerstva práce a sociálních věcí je přesněji rozpracovat zejména odstavec 2 uvedeného paragrafu, který vyjmenovává situace, jeţ jsou povaţovány za výkon nelegální práce fyzickou osobou cizincem. ***** Cílem druhé kapitoly diplomové práce bylo seznámit čtenáře se změnami, které vlivem hospodářské krize proběhly na českém trhu práce v letech 2009 a Krize ovlivnila výši nezaměstnanosti a počty volných pracovních míst a v důsledku toho i oblast zaměstnanosti cizinců, zejména ze třetích zemí. V kapitole byla srovnávána situace cizinců v postavení zaměstnanců v roce 2010 se situací v roce 2008 před dopadem důsledků krize na český pracovní trh. Srovnány byly počty cizinců jednotlivých kategorií, stanovených zákonem o zaměstnanosti, v členění podle státní příslušnosti a podle klasifikace kódu zaměstnání. Pozornost jsem věnovala také zmapování a zhodnocení vyuţití zelených karet od jejich zavedení v lednu V další části kapitoly jsem shrnula přístup vlády České republiky a její kroky k řešení problémů, které se projevily v souvislosti s dopadem recese na zaměstnanost obecně i na specifickou oblast zaměstnanosti cizinců. 41

48 3 VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V OKRESE BŘECLAV V následujícím textu je pozornost zaměřena na zhodnocení změn regionálního trhu práce v souvislosti s dopady hospodářské krize, přičemţ ústředním tématem je souvislost těchto změn se změnami v zaměstnanosti cizinců a jejich postavení na pracovním trhu v okrese Břeclav. Pozici cizinců na regionálním trhu práce hodnotím na základě analýzy vývoje počtu cizinců v členění podle kategorií, podle tříd klasifikace kódu zaměstnání a zastoupení cizinců podle státního občanství v posledních dvou letech, tedy v roce 2009 a Území bývalého okresu Břeclav leţí v nejjiţnější části Jihomoravského kraje, má velmi výhodnou geografickou polohu, která je základem pro mezinárodní spolupráci a regionální integraci se sousedním Slovenskem a Rakouskem. Okres Břeclav patří v rámci Jihomoravského kraje k oblastem s významným ekonomickým potenciálem, k regionům s bohatou kulturní tradicí. Nejvýznamnější postavení v ekonomice zaujímá v okrese Břeclav strojírenský, gumárenský a plastikářský, chemický, polygrafický a potravinářský průmysl. Na vysoké úrovni se pohybuje také průmysl obchodu a sluţeb, zejména v oblasti pohostinství a hotelnictví v souvislosti s rozvinutým cestovním ruchem, spojeným s návštěvami četných historických památek okresu a krásnou přírodou. 69 Okres Břeclav se v rámci České republiky řadí k okresům, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje dlouhodobě na vyšší úrovni ve srovnání s celorepublikovým průměrem i ostatními oblastmi republiky a kraje. V roce 2008 dosahoval republikový průměr 5,4 %, v okrese Břeclav byla míra nezaměstnanosti vyšší pouze o 0,7 %, v roce 2006 činil rozdíl 1,7 % a v roce 2010 dokonce 2,1 %. V rámci Jihomoravského kraje vykazuje vyšší míry nezaměstnanosti pouze okres Hodonín (vţdy o 3 aţ 4 %) a Znojmo (vţdy o 2 aţ 3 %). 70 Bliţší porovnání dat uvádím v příloze č ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Břeclav [online]. ČSÚ, 2011, [cit ]. Dostupný z WWW: < 70 Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit ]. Zaměstnávání cizích státních příslušníků. Dostupné z WWW: < 11&_piref37_ _37_ _ statsk= &_piref37_ _37_ _ send=send&_piref37_ _37_ _ stat= &_piref37_ _37_ _ obdobi=L&_piref37_ _37_ _ rok=2010&ok=Vybrat> 42

49 3.1 Situace v oblasti zaměstnanosti v okrese Břeclav Hospodářská krize ovlivnila trh práce v okrese Břeclav podobným způsobem jako v celé České republice. Znamenala značný zásah do velmi příznivé situace na trhu práce v roce Vzhledem k tomu, ţe se v okrese nachází několik firem, jejichţ výroba je vázána na automobilový průmysl, který byl podstatnou měrou ovlivněn krizí, vzrostla nezaměstnanost znatelně více, neţ byl republikový průměr. Úřad práce v Břeclavi se výší míry nezaměstnanosti v únoru 2010 řadil na 20. místo ze 77 úřadů práce, tedy pouze 19 úřadů mělo vyšší míru nezaměstnanosti, neţ vykazoval Úřad práce v Břeclavi. Jeden z největších zaměstnavatelů okresu Gumotex, a.s. Břeclav propustil téměř polovinu zaměstnanců, podobně reagovaly další firmy, dodávající polotovary pro automobilový průmysl. Ve větší či menší míře propouštěly zaměstnance téměř všechny výrobní závody v okrese. Jiní zaměstnavatelé situaci řešili zavedením částečné nezaměstnanosti, tzn. ţe pokud zaměstnavatel nemůţe přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných sluţbách. 71. V praxi to znamená, ţe zaměstnavatel zkrátí pracovní týden např. na pouze tři pracovní dny nebo na určitou dobu přeruší výrobu v některých provozech úplně. V případě, ţe existuje dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, odvíjí se výše náhrady mzdy za neodpracované hodiny od ustanovení této dohody, náhrada však musí dosahovat nejméně 60 % průměrného výdělku. Jestliţe tato dohoda neexistuje, rozhoduje o povolení částečné nezaměstnanosti úřad práce ve správním řízení na základě návrhu zaměstnavatele, přičemţ podklady pro moţnost zváţení oprávněnosti návrhu ze strany správního orgánu dokládá zaměstnavatel. V rozhodnutí je uvedena doba, po kterou v těchto případech přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 %. 72 V důsledku propouštění se do evidence Úřadu práce v Břeclavi dostalo velké mnoţství pracovníků, kteří byli odborníky s dlouholetou praxí v daném oboru. Tato skutečnost byla naopak značnou výhodou oproti roku 2008 pro podniky, které v roce 2009 nebo 2010 získaly výrobní zakázku, protoţe pro ně nebylo problémem získat dostatek kvalitních zaměstnanců právě z řad těchto uchazečů o zaměstnání, kteří se řadili do skupiny osob skutečně zaměstnání hledajících. 71 Portál veřejné správy České republiky [online] [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < 62/2006&PC_8411_p=209&PC_8411_l=262/2006&PC_8411_ps=10#10821>. 72 Interní dokumentace MPSV Oznámení č. 50/2006 Rozhodování o důvodech částečné nezaměstnanosti ze dne

50 3.1.1 Vliv hospodářské krize na ukazatel míry nezaměstnanosti v okrese Břeclav Následující tabulka č. 5 ukazuje, jakým způsobem se vyvíjely hodnoty ukazatele míry nezaměstnanosti v okrese Břeclav od ledna 2008 do prosince Míra nezaměstnanosti v okrese rostla od června 2008, kdy dosahovala hodnoty 5,2 % (víceméně srovnatelná s průměrem ČR, který činil 5,0 %), do února 2010, kdy se dostala na absolutně nejvyšší hodnotu v okrese Břeclav za celou dobu sledovanosti tohoto ukazatele, a to 13,3 %, coţ je výrazně vyšší hodnota neţ průměr ČR 9,9 %. Tabulka č. 5: Míra nezaměstnanosti v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce v % Měsíc Rok ,6 7,1 6,5 5,8 5,3 5,2 5,5 5,5 5,7 5,6 5,9 6, ,3 9,1 9,5 9,2 8,8 9 9,6 9,6 9,7 9,6 10,5 12, ,2 13,3 12,6 11,1 10,1 9,7 9,9 9,7 9, ,3 Zpracovala autorka podle údajů MPSV, dostupných z: < Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v únoru 2008 a v únoru 2010 činil 6,2 %, v porovnání se situací v ČR to byl o 2,2 % vyšší nárůst. Od března 2010 se projevuje i zde celorepublikový trend poklesu míry nezaměstnanosti, který je však rychlejší neţ pokles v rámci ČR. Od února do září 2010 v ČR poklesla míra nezaměstnanosti o 1,4 %, v okrese Břeclav tento pokles činil 3,4 %, důvodem byl zejména nástup nezaměstnaných na pracovní místa v sektoru zemědělství a v oblasti cestovního ruchu (pohostinství a hotelnictví), nezanedbatelný byl i nástup na místa vzniklá v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, zvláště na veřejně prospěšné práce. Od října míra nezaměstnanosti opět narůstala stejně jako v ostatních oblastech republiky, ale tempo růstu bylo vyšší, nezaměstnaní, kteří na jaře evidenci opustili v souvislosti s nástupem na sezónní práce, se do evidence opět vrátili. Míra nezaměstnanosti v okrese Břeclav dosahovala v prosinci 13,3 %, coţ je o 3,7 % více neţ činil republikový průměr. Tabulka č. 5 nám umoţňuje přehledné srovnání rozdílu mezi hodnotami míry nezaměstnanosti v okrese Břeclav v roce 2008, který lze řadit v oblasti zaměstnanosti k nejpříznivějším, a rokem 2010, kdy dle vyjádření některých odborníků, zabývajících se sledováním vývoje ekonomické krize a jejího vlivu na jednotlivé oblasti hospodářství, krize ve světě kulminovala. Rozdíl mezi hodnotami se pohyboval od 4 % v letních měsících aţ do více neţ 6 % v měsících zimních. Kaţdoroční nárůst o asi 1 % oproti předchozímu měsíci v prosinci a lednu, který způsobuje ukončení sezónní činnosti zejména ve firmách z oblasti stavebnictví a zemědělství, byl porušen v prosinci 2010, kdy nárůst míry nezaměstnanosti činil 2,3 %. Změnu proti jiným rokům způsobila skutečnost, ţe od ledna 2011 začala platit 44

51 novela zákona o zaměstnanosti, jeţ podstatně sníţila výši podpory v nezaměstnanosti pro uchazeče, kteří souhlasili s ukončením pracovního poměru dohodou, aniţ k tomu měli váţné důvody podle tohoto zákona, a zavedla nově odloţení vyplácení podpor v nezaměstnanosti uchazečům, kteří ukončili zaměstnání a měli nárok na výplatu odstupného, odbytného nebo odchodného. 73 Převáţná většina informovaných zaměstnavatelů ukončila se svými zaměstnanci pracovní poměr tak, aby tito mohli poţádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti podle pro ně výhodnějších podmínek, tedy ještě v roce Vliv hospodářské krize na počty volných pracovních míst v okrese Břeclav Míru nezaměstnanosti v okrese Břeclav ovlivnila hospodářská krize podobně jako v celé republice. Totéţ se však dá říci o oblasti volných pracovních míst (uvedeno v tabulce č. 6). Nejvíce volných pracovních míst evidoval úřad práce v srpnu 2008, celkem 841. Od září pak počet volných míst klesal aţ do konce roku 2009, ale začátkem roku začal opět stoupat. Dle vyjádření odpovědných pracovníků z Úřadu práce v Břeclavi byl růst způsoben zřizováním nových pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, zejména veřejně prospěšných prací, a byl pouze dočasný, od dubna aţ do současnosti počet míst vytrvale klesá. Tabulka č. 6: Počet volných pracovních míst v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce Měsíc Rok Zpracovala autorka podle údajů MPSV, dostupných z: < Lidé, kteří byli propuštěni ze zaměstnání v posledních dvou letech, často přišli o práci poprvé nebo po dlouhých letech v zaměstnání a těţce se se svou novou situací vyrovnávají. Tito lidé projevují opravdový zájem o to, aby nalezli jiné zaměstnání. Problémem je, ţe počet volných pracovních míst v době hospodářské krize ani zdaleka neodpovídá velkému zájmu nezaměstnaných. Zároveň značnou část evidovaných volných míst tvoří pracovní místa, vznikající vlivem aktivní politiky zaměstnanosti, finančně podporovaná dotacemi z Evropského strukturálního fondu nebo státního rozpočtu a tedy zpravidla krátkodobá, časově omezená právě dobou poskytování finanční podpory. 73 Blíţe 44 a) a 50, odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 45

52 V červnu roku 2008 bylo v okrese Břeclav na jedno volné pracovní místo 5 uchazečů o zaměstnání, v prosinci 2010 bylo těchto uchazečů téměř Z uvedené skutečnosti vyplývá, ţe uchazeči o zaměstnání nacházejí nové pracovní uplatnění velmi těţce a zpravidla se značně prodluţuje doba jejich evidence. 3.2 Zaměstnanost cizinců v okrese Břeclav Nedostatek volných pracovních míst má ten vedlejší efekt, ţe čeští pracovníci jsou daleko více ochotni nastoupit i na místa, o která v roce 2008 v době příznivé situace v oblasti zaměstnanosti neměli zájem. Místa, jeţ dříve dávali zaměstnavatelé k dispozici cizincům, jsou dnes z důvodu přebytku nabídky práce nad poptávkou po pracovní síle obsazována domácími pracovníky a Úřad práce v Břeclavi proto omezil počty vydávaných povolení k zaměstnání cizinců ze třetích zemí. Při rozhodování o povolení nebo nepovolení přístupu těchto osob na trh práce v okrese Břeclav přihlíţejí odpovědní pracovníci k současné situaci v okrese a trendem je pouze prodluţování uţ vydaného povolení k zaměstnání zejména s ohledem na rodinnou situaci ţadatele. Tabulka č. 7: Počet cizinců ze třetích zemí v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce Měsíc Rok Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi V tabulce č. 7 jsou uvedeny počty cizinců ze třetích zemí, kteří se pohybovali legálně na trhu práce v okrese Břeclav. Ze sledování měsíčních absolutních počtů cizinců od poloviny roku 2008 do konce roku 2010 vyplývá naprosto zřejmý trend sniţování zastoupení těchto cizinců na trhu práce v okrese Břeclav. Na počátku roku 2008 zde legálně pracovalo 280 cizinců, v průběhu posledních dvou let se tento počet sniţoval a k byl evidován pouze 91 cizinec ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání, vydaným Úřadem práce v Břeclavi. Počet cizinců této kategorie můţe úřad práce jako správní orgán regulovat s ohledem na stávající situaci na trhu práce. V případě vysoké nezaměstnanosti a nízkého počtu volných 74 GAJDUŠKOVÁ, Tereza. Interní analýzy odboru trhu práce. Úřad práce v Břeclavi

53 Počet cizinců pracovních míst bylo více pravděpodobné, ţe volné místo obsadili pracovníci úřadů práce domácím uchazečem o zaměstnání a k vydání povolení k zaměstnání z tohoto důvodu nedocházelo. U dalších kategorií, definovaných zákonem o zaměstnanosti k regulaci nedochází, protoţe jejich vstup na český trh práce nepodléhá ţádnému schvalovacímu procesu a postavení pracovníků těchto kategorií je rovnocenné s postavením domácích zaměstnanců Vývoj počtu cizinců v okrese Břeclav podle kategorií, stanovených zákonem o zaměstnanosti Cizinci ze třetích zemí, kteří ke vstupu na trh práce potřebují povolení k zaměstnání, tvoří v okrese Břeclav pouze malou část pracujících občanů z cizích zemí. Největší část cizích státních příslušníků v okrese Břeclav tvoří občané Evropské unie. Vývoj počtu cizinců na trhu práce v okrese Břeclav v jednotlivých kategoriích, definovaných zákonem o zaměstnanosti, v letech 2004 aţ 2010 přehledně dokumentuje graf č. 6. Graf č. 6: Vývoj počtu cizinců podle kategorií v okrese Břeclav v letech 2004 aţ 2010 (údaje vţdy k daného roku) Vývoj počtu cizinců v okrese Břeclav celkem Informace cizinců ze třetích zemí Roky Informace občanů EU Cizinci s povolením k zaměstnání Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi Počty cizinců v okrese Břeclav od roku 2004, v němţ vstoupila Česká republika do Evropské unie, rostly aţ do roku Od počáteční hodnoty osob v roce 2004 se počet cizinců na českém trhu práce zvyšoval aţ na cizinců v roce 2007, kdy se v okrese pohybovalo 47

54 1 876 cizinců v postavení zaměstnanců, z toho osob bylo občany Evropské unie, 39 bylo občany třetích zemí, podléhajících pouze informační povinnosti, a 247 pracovníků byli cizinci ze třetích zemí s povolením k zaměstnání. Uţ v roce 2008 se počet cizinců maličko sníţil, k dalšímu poklesu došlo v letech 2009 a 2010, ale jak je z grafu patrné, sníţení bylo způsobeno poklesem počtu cizinců ze třetích zemí s platným pracovním povolením k zaměstnání z 207 osob ke konci roku 2008 na pouhých 91 osob ke konci roku Počet občanů Evropské unie, kteří podléhají pouze informační povinnosti, se sníţil pouze zanedbatelně z na Počet cizinců ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, se více neţ zdvojnásobil, vzrostl ze 44 na 93 osob. Důvodům této skutečnosti se budu blíţe věnovat v následující kapitole Zastoupení cizinců v okrese Břeclav v členění podle kategorií a tříd podle klasifikace kódu zaměstnání Ekonomická krize ovlivnila počty cizinců jednotlivých kategorií na trhu práce v okrese Břeclav různým způsobem. Kategorii cizinců s povolením k zaměstnání má moţnost regulovat sám správní orgán, tedy Úřad práce v Břeclavi vydáním nebo nevydáním povolení pro konkrétního cizince. Tato kategorie však byla významně ovlivněna také hospodářskou krizí a to zejména proto, ţe cizinci ze třetích zemí s nutností ţádat o povolení k zaměstnání pracují ve většině případů v profesích tříd 6 aţ 8, na pozicích kvalifikovaných dělníků a řemeslníků. Následující tabulka č. 8 umoţňuje výstiţné srovnání mezi roky 2008 a Pokles počtu cizinců s povolením k zaměstnání v profesích třídy 8 z 55 na pouhé 3 byl způsoben hlavně dopadem krize na oblast výroby, napojené na automobilový průmysl. Do třídy 8 jsou zařazeny profese obsluha strojů a zařízení různých oblastí výroby a montáţní dělníci, pro které byly v roce 2008 často vydávány povolení k zaměstnání. Cizinci v souvislosti s propouštěním přišli o práci a museli Českou republiku opustit, stejně jako v další třídě napojené na výrobní procesy (třída 7, pokles z 34 na 11 platných povolení) a situace se změnila i u třídy 6, která sdruţuje kvalifikované dělníky v oblasti zemědělství. V tomto případě došlo zejména k regulaci ze strany úřadu práce, který v této oblasti nevydával nová pracovní povolení a prodlouţení povolení povoloval pouze ve výjimečných případech. Důvodem bylo dostatečné mnoţství českých nezaměstnaných schopných poţadované profese vykonávat. Jak tabulka č. 8 ukazuje, v profesích ostatních tříd KZAM pracovalo a pracuje pouze velmi malé mnoţství cizinců s povolením k zaměstnání a lze konstatovat, ţe ekonomická krize postavení cizinců ze třetích zemí v těchto profesích neovlivnila. 48

55 Tabulka č. 8: Srovnání vývoje počtu cizinců v jednotlivých kategoriích v členění podle tříd KZAM v letech 2008 a 2010 Třídy podle klasifikace kódu zaměstnání Cizinci celkem Informace občanů EU Informace cizinců ze třetích zemí Cizinci s povolením k zaměstnání Tř. 1: Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Tř. 2: Vědečtí a odborní duševní pracovníci Tř. 3: Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Tř. 4: Niţší administrativní pracovníci Tř. 5: Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě Tř. 6: Kvalifikovaní dělníci Tř. 7: Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci Tř. 8: Obsluha strojů a zařízení Tř. 9: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Tř. 0: Příslušníci armády Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi Zdvojnásobení počtu cizinců ze třetích zemí, kteří nepotřebují k výkonu činnosti povolení k zaměstnání, způsobilo navýšení počtu pracujících v profesích tříd 6 aţ 9 s poţadovaným vzděláním vyučen nebo vzděláním základním. Celkové počty občanů Evropské unie na trhu práce v okrese Břeclav se ve sledovaných letech 2008 a 2010 téměř nezměnily. Pokles z na je naprosto zanedbatelný, ale v tabulce č. 8 můţeme sledovat, ţe k pohybu cizinců této kategorie mezi profesemi tříd KZAM došlo také. Počet občanů EU, pracujících v profesích tříd 6 aţ 8, klesl z celkových 834 na 668 a lze vyvozovat, ţe pokles souvisel s celkovým sníţením pracovních míst v dané oblasti trhu práce, způsobeným sniţováním výroby v důsledku hospodářské krize. Naopak v profesích dalších tříd KZAM došlo k navýšení počtu pracovníků z Evropské unie, zejména v profesích tříd 2, 3, a 4, kde je poţadováno minimálně středoškolské vzdělání, a třídy 9, kde poţadavky na vzdělání nejsou téměř ţádné. Vysoký počet občanů Evropské unie v profesích třídy 3, sdruţující technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky, způsobuje poměrně vysoké zastoupení zejména slovenských lékařů a sester, pracujících ve zdravotnických zařízeních okresu Břeclav. Např. z celkového počtu 49

56 zaměstnanců Nemocnice Břeclav, který dosahuje výše 810, je 110 zaměstnanců státními příslušníky Slovenska Zastoupení cizinců podle státního občanství srovnání situace v letech K pracovalo v okrese Břeclav celkem cizích státních příslušníků, z toho občanů Evropské unie. Následující graf č. 7 přehledně ukazuje, které státy byly v okrese Břeclav zastoupeny nejvýznamněji. Graf č. 7: Nejvýznamněji zastoupené státy Evropské unie v okrese Břeclav srovnání let (k daného roku) Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi V roce 2008 i 2010 bylo na prvním místě Slovensko, daleko za ním v roce 2008 zaujalo druhé místo Německo a třetí Rakousko, v roce 2010 se na druhé místo dostalo Rakousko a třetí obsadilo Polsko. Zařazení Slovenska a Rakouska v první trojici nejvýznamněji zastoupených států vychází z polohy okresu Břeclav. Oba státy s Českou republikou sousedí a jsou pro občany těchto států snadno dostupné. Zejména občanů Slovenska pracuje v okrese značné mnoţství v obou letech jsou mezi pracovníky z Evropské unie zastoupeni téměř 90 %, coţ je způsobeno hlavně téměř neexistující jazykovou bariérou. Kategorie cizinců ze třetích zemí, kteří pro výkon práce podléhají pouze oznamovací povinnosti, tvořila v okrese Břeclav v roce 2008 pouze zanedbatelnou část celkového počtu pracujících cizinců. 75 Zpracováno dle [74] Interní analýzy odboru trhu práce. 50

57 Graf č. 8: Nejvýznamněji zastoupené státy třetích zemí s oznamovací povinností v okrese Břeclav srovnání let (k daného roku) Informace cizinců ze třetích zemí - tři nejvýznamnější státy v roce 2008 Informace cizinců ze třetích zemí - tři nejvýznamnější státy v roce Ukrajina Ukrajina 4 23 Moldavsko Rusko Ostatní Moldavsko Mongolsko Ostatní 4 Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi Graf č. 8 ukazuje, ţe nejvíce informačních karet cizinců ze třetích zemí z celkového počtu 44 bylo Úřadu práce v Břeclavi odevzdáno od občanů Ukrajiny (23 karet), Moldavska (13) a Ruska (4). V roce 2010 počet cizinců v této kategorii vzrostl více neţ dvakrát a první místo si stále udrţela Ukrajina s 57 kartami z celkového počtu 93 karet, stejně jako Moldavsko zůstalo na pozici druhé a počet karet vzrostl ze 4 v roce 2008 na 10 v roce 2010, pouze třetí místo obsadilo Mongolsko (4) a nahradilo tak na této pozici Rusko. Graf č. 9: Nejvýznamněji zastoupené státy třetích zemí s platnými povoleními k zaměstnání v okrese Břeclav srovnání let 2008 a 2010 (k daného roku) Cizinci s povolením k zaměstnání - tři nejvýznamnější státy v roce Cizinci s povolením k zaměstnání - tři nejvýznamnější státy v roce Ukrajina 3 Ukrajina Mongolsko 6 Moldavsko Moldavsko Ostatní 66 Rusko Ostatní Zpracovala autorka podle interních analýz Úřadu práce v Břeclavi K největším změnám došlo u poslední kategorie cizinců. K se pohybovalo v okrese Břeclav 207 cizinců s platným povolením k zaměstnání. Nejvíce (119) jich 51

58 pocházelo z Ukrajiny, druhým co do počtu bylo Mongolsko (34) a třetím Moldavsko (22). Jak ukazuje graf č. 9, situace k se změnila. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v okrese a velké poptávce po volných pracovních místech ze strany domácích nezaměstnaných bylo omezeno vydávání nových povolení k zaměstnání. Pracovníci Úřadu práce v Břeclavi v převáţné většině případů obsadili nahlášená volná pracovní místa českými nezaměstnanými a tímto nebyl důvod vydávat povolení pro cizince ze třetích zemí. Strategií Úřadu práce v Břeclavi bylo v odůvodněných případech schválit pouze prodlouţení povolení k zaměstnání, zejména u cizinců, pohybujících se na českém trhu práce dlouhodobě vzhledem k vazbám, které si v České republice v průběhu let vybudovali. Důsledkem výše uvedených opatření bylo sníţení počtu cizinců s platným povolením k zaměstnání na trhu práce v okrese Břeclav z původního počtu 207 v roce 2008 na hodnotu pouze 91 cizinec ke konci loňského roku. Nejvyšší zastoupení zůstalo Ukrajině i přesto, ţe počet jejích občanů v okrese se sníţil ze 119 na 66. Druhé místo s počtem 6 povolení obsadilo Moldavsko, jeţ vystřídalo Mongolsko, které se mezi prvními třemi nejvíce zastoupenými zeměmi v roce 2010 neudrţelo, a třetí místo patřilo Rusku s 3 platnými povoleními k zaměstnání. Tabulka č. 9: Srovnání počtu cizinců podle kategorií v okresech Jihomoravského kraje v roce 2008 a v roce 2010 (údaje vţdy k daného roku) Region Celkem cizinců Informace občanů EU 52 Informace cizinců ze třetích zemí Cizinci s povolením k zaměstnání Podíl cizinců na celkové pracovní síle ( ) Blansko ,84% Brno-město ,91% Brno-venkov ,60% Břeclav ,92% Hodonín ,56% Vyškov ,85% Znojmo ,70% Jihomoravský kraj ,21% Zdroj: Zpracovala autorka dle údajů MPSV Z výše uvedené tabulky č. 9 je jasně patrné, ţe stejnou strategii omezování vydávání nových povolení k zaměstnání jako Úřad práce v Břeclavi zaujala většina úřadů práce v Jihomoravském kraji, výjimkou je pouze město Brno, kde sice také dochází k omezení počtu platných pracovních povolení, ale přesto je pokles podstatně niţší neţ v jiných oblastech kraje.

59 V Brně došlo k poklesu z platných povolení k na povolení k , jedná se o pokles o necelých 20 %, ale například ve Znojmě během této doby došlo ke sníţení ze 440 na 57, coţ je pokles o 88 %. Pokud věnujeme pozornost údajům v posledním sloupci tabulky, zjistíme, ţe podíl cizinců na celkové pracovní síle v Jihomoravském kraji je 4,21 %, na čemţ se z velké míry podílí právě město Brno, kde tento údaj dosahuje hodnoty 8,91 %. V okrese Břeclav dosahuje podíl cizinců na celkové pracovní síle 2,92 %. Od ledna 2009 jsou sledovány také počty cizinců s platnou zelenou kartou. Na trhu práce okresu Břeclav se v roce 2010 pohybovala pouze jedna pracovnice ze Spojených států amerických s platnou zelenou kartou, pracující v profesi třídy 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci. V roce 2009 nebyl v okrese zaznamenán ţádný drţitel zelené karty. 76 ***** Ve třetí kapitole diplomové práce jsem seznámila čtenáře se situací na trhu práce v okrese Břeclav. V kapitole jsem sledovala dopady globální ekonomické krize na zaměstnanost v okrese a nabídku volných pracovních míst v roce 2010 a srovnávala ji se situací v dané oblasti v roce Pozornost jsem věnovala zastoupení cizinců v okrese z hlediska státní příslušnosti a profesního zaměření podle klasifikace kódu zaměstnání. Největší pozornost jsem věnovala vývoji v kategorii cizinců ze třetích zemí, která byla ekonomickou krizí postiţena nejvýznamněji. V souvislosti se zaměstnáváním cizinců ze třetích zemí také vyvstalo nejvíce nových problémů, které zjišťovali při kontrolní činnosti pracovníci Úřadu práce v Břeclavi. Rozboru těchto problémů, z nichţ nejvýznamnějšími je porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti zaměstnavateli i cizinci, problematika účelového zakládání druţstev a problematika vysílání cizinců na pracovní cesty, je věnována následující kapitola. 76 Zpracováno dle [74] Interní analýzy odboru trhu práce. 53

60 4 IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ A NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ Kapitola je zaměřena na vybrané problémy v oblasti zaměstnávání cizinců na českém trhu práce, které se objevily a vyskytovaly stále ve větší míře v průběhu posledních dvou let zejména v souvislosti s dopadem globální ekonomické krize. Východiskem byly především výsledky kontrolní činnosti Úřadu práce v Břeclavi, jeţ však ve větší či menší míře odpovídaly zjištěním kontrolních pracovníků dalších úřadů práce a závěry z nich vyvozené se tím daly vztáhnout na celou oblast zaměstnanosti cizinců v České republice. Závěrečnou část tvoří diskuse navrţených opatření, která by mohla vést k odstranění identifikovaných problémů a umoţnit účinnější kontrolu dodrţování ustanovení zákona o zaměstnanosti zejména ve vztahu k oblasti zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. V roce 2008 se míra nezaměstnanosti v České republice dostala na historické minimum, v evidencích úřadů práce bylo evidováno velmi málo nezaměstnaných, kteří opravdu chtěli a byli schopni pracovat. Současně se počty volných pracovních míst vyšplhaly na maxima ve srovnání s předchozími lety a pracovníci úřadů práce nebyli schopni tato volná místa obsazovat kvalitními pracovníky. Tato skutečnost vedla k tomu, ţe zaměstnavatelé tato místa stále více obsazovali zahraničními pracovníky. V době fungující ekonomiky, růstu HDP a nízké míry nezaměstnanosti nebylo uplatňováno v podstatě ţádné větší omezení pro zaměstnávání cizinců na českém trhu práce. Oblast zaměstnanosti cizinců na českém trhu práce je také zajímavá tím, ţe je více či méně podrobně sledována českými nezaměstnanými. V době nízké nezaměstnanosti a dostatečného počtu volných pracovních míst neměli čeští pracovníci ţádný důvod se počty cizinců na trhu práce zabývat. Pokud věnovali cizincům vůbec nějakou pozornost, pohlíţeli na ně spíše jako na kolegy, kteří jim pomáhali zvládat nápor práce u konkrétního zaměstnavatele. V neposlední řadě je nutné zmínit i skutečnost, ţe cizinci často pracovali na pozicích, o něţ ze strany českých uchazečů o zaměstnání byl malý nebo nebyl vůbec ţádný zájem a čeští pracovníci nepociťovali ţádné ohroţení svých pracovních pozic ze strany cizinců. S růstem nezaměstnanosti a poklesem volných pracovních míst se pohled českých pracovníků na práci cizinců měnil a začal převládat názor, ţe na jejich místech by měli pracovat především domácí nezaměstnaní. V době hospodářské konjunktury byly ze strany odpovědných orgánů státní správy v oblasti zaměstnanosti cizinců řešeny problémy, týkající se spíše usnadňování vstupu cizinců na český trh práce a odstraňování existujících bariér pro asimilaci cizinců v české společnosti. Jednalo se zejména o problémy spojené s nedostatečnou znalostí podmínek zaměstnávání cizinců na českém trhu práce ze strany cizinců i zaměstnavatelů, zjednodušováním administrativních 54

61 překáţek vstupu na český trh práce, s odstraňováním jazykové bariéry a neznalosti kulturního prostředí české společnosti Problémy v oblasti zaměstnávání cizinců, způsobené vlivem hospodářské krize na oblast zaměstnanosti S nástupem hospodářské krize a hlavně s následným projevením se dopadů této krize na českém trhu práce se situace rapidně změnila. Dříve řešené problémy v oblasti zaměstnávání cizinců ustoupily do pozadí a byly nahrazeny novými problémy, které vyvstaly v souvislosti s dopady krize na oblast zaměstnanosti a dostaly se do popředí zájmu orgánů státní správy. Velké podniky i drobní zaměstnavatelé v důsledku ztráty zakázek propouštěli své zaměstnance a v průběhu roku 2009 se situace stále více zhoršovala. Míra nezaměstnanosti rostla měsíc od měsíce stále k vyšším hodnotám a na začátku roku 2010 dosáhla hodnot o 4 % vyšších neţ v roce Evidence úřadů práce se plnily nezaměstnanými, kteří na nezaměstnanost nebyli zvyklí, velmi těţce se s ní smiřovali a měli velkou snahu najít si v co nejkratší době nové zaměstnání. To však znemoţňovala skutečnost, ţe stejným tempem, jakým rostla nezaměstnanost, klesal počet volných pracovních míst. V souvislosti s výše uvedeným rostla nevraţivost českých nezaměstnaných směrem k zaměstnaným cizincům. V této době se začaly mnoţit podněty ke kontrolám legálnosti zaměstnávání cizinců a šířil se názor, ţe cizinci berou práci domácím pracovníkům. Propouštění v důsledku hospodářské krize postihlo podobně jako české zaměstnance i cizince a to zejména ze třetích zemí. Propuštěním jejich pracovní povolení pozbylo platnosti a cizinec měl dva měsíce na to, aby si sehnal nové zaměstnání a vyřídil nové povolení, coţ bylo za dané situace na trhu práce velmi problematické. V případě, ţe cizince sehnal nové zaměstnání, potenciální zaměstnavatel nahlásil volné pracovní místo, ale pro úřady práce nebyl problém vybrat z velkého mnoţství uchazečů ochotných dělat v podstatě cokoliv dostatek vhodných českých pracovníků a toto místo obsadit domácím nezaměstnaným. Povolení k zaměstnání cizinci pak následně nebylo vydáno. Zaměstnavatelé z tohoto důvodu stále více hledali cesty, jak obcházet přísné podmínky, stanovené pro zaměstnávání cizinců a také začali častěji ustanovení zákona o zaměstnanosti porušovat. Vysoká nezaměstnanost českých pracovníků, kteří převáţně splňovali podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, způsobovala velké zatíţení systému sociálního zabezpečení v České republice. Spolu s podezřením na rostoucí počty nelegálního zaměstnávání cizinců zejména ze třetích zemí vedla tato skutečnost ministra práce a sociálních věcí k poţadavku 77 Blíţe v: Osičková 2009 Postavení cizinců na trhu práce v České republice, Bakalářská práce. 55

62 zvýšení počtu kontrol ze strany úřadů práce, zaměřených na kontrolu ustanovení zákona o zaměstnanosti, zvláště 87 aţ 89, týkajících se zaměstnávání cizinců. V průběhu let 2009 a zejména 2010 tak z provedených kontrol vyplynuly zejména tyto problémy: Porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti zaměstnavateli, porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci, problematika účelového zakládání druţstev, problematika vysílání cizinců na pracovní cesty, problematickou situaci cizinců, kteří v důsledku krize přišli o zaměstnání. Tyto nové problémy zcela odsunuly do pozadí ty, které byly řešeny v oblasti zaměstnanosti cizinců v době hospodářské konjunktury. Podrobnému rozboru výše uvedených problémům jsou věnovány následující podkapitoly. Při jejich zpracování bylo vyuţito zejména výsledků kontroly úřadů práce a vlastními poznatky z praxe kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi Porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti Zaměstnavatelé, kterými jsou myšleny podnikající fyzické osoby a osoby právnické, včetně agentur práce a druţstev, porušují při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to zejména 87 a 88, které blíţe specifikují informační povinnost zaměstnavatelů, zaměstnávajících občany Evropské unie a třetích zemí bez povinnosti disponovat povolením k zaměstnání, a 89, který zaměstnavatelům stanovuje povinnost zaměstnávat cizince.jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání, a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li drţitelem zelené nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. 78 Oznamovací povinnost Za méně závaţný problém je orgány státní správy povaţováno neplnění oznamovací povinnosti při nástupu do zaměstnání, při změnách v pracovní smlouvě a při ukončování zaměstnání občanů Evropské unie a cizinců ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání. Postavení uvedených občanů je srovnatelné s postavením českých pracovníků a zasíláním informačních karet o uvedených skutečnostech sděluje zaměstnavatel údaje potřebné pouze pro statistické sledování zastoupení těchto občanů na českém trhu práce a výkon práce těchto osob není ţádným dalším způsobem omezen. Zákon o zaměstnanosti však 78 Zpracováno dle [5]. 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 56

63 stanovuje oznamovací povinnost a zaměstnavatelé jsou povinni ustanovení tohoto zákona dodrţovat. Nedodrţením oznamovací povinnosti se zaměstnavatel dopouští správního deliktu, za nějţ je stanovena sankce aţ do výše 500 tisíc korun. Při kontrolách prováděných pracovníky Úřadu práce v Břeclavi bylo v průběhu roku 2010 zjištěno celkem necelých tři sta porušení výše zmíněné povinnosti, přičemţ bylo prokázáno, ţe se jedná spíše o opomenutí ze strany zaměstnavatelů, způsobené neznalostí tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti, neţ o jeho úmyslné porušování. 79 Zcela jinak je posuzováno porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti v případě, ţe se jedná o cizince ze třetích zemí, kteří k výkonu práce v ČR potřebují povolení k zaměstnání. Zaměstnavatel, který umístí cizince k výkonu práce v rozporu s povolením k zaměstnání tím, ţe cizinec vykonává profesi, na niţ nemá pracovní povolení nebo výkon práce probíhá v místě, které v povolení k zaměstnání není uvedeno, přičemţ cizinec vykonává práci pro zaměstnavatele uvedeného nebo i neuvedeného v jeho pracovním povolení, se dopouští správního deliktu umoţnění výkonu nelegální práce 80, za coţ můţe být uloţena ze strany správního orgánu pokuta aţ do výše 5 milionů korun. Z praxe kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi vyplývá, ţe zaměstnavatelé (zejména agentury práce a druţstva) porušují ustanovení zákona o zaměstnanosti, týkající se zaměstnávání cizinců ze třetích zemí poměrně často. Děje se tak hlavně proto, ţe vzhledem k situaci na trhu práce v České republice je pro ně v současné době značně obtíţné získat pro cizince platné povolení k zaměstnání. Nelegální zaměstnávání V roce 2008 v době hospodářské konjunktury provedlo kontrolní oddělení Úřadu práce v Břeclavi pouze dvanáct kontrol legálnosti zaměstnávání cizinců, při nichţ nebylo prokázáno ţádné porušení zákona o zaměstnanosti 81. S růstem nezaměstnanosti kontrol přibývalo a v roce 2010 jich provedlo kontrolní oddělení téměř padesát. Přestoţe v průběhu roku 2010 se v okrese Břeclav mělo pohybovat v průměru asi 105 (dle údajů v tabulce č. 7) cizinců s povolením k zaměstnání, vydaným Úřadem práce v Břeclavi, pracovníci kontroly v průběhu kontrolní činnosti přistihli při výkonu práce na pracovištích zaměstnavatelů 521 cizinců s povoleními k zaměstnání, které vydaly jiné úřady práce a prokázali 89 porušení ustanovení 87 aţ 89 zákona o zaměstnanosti. Cizinci pracovali v rozporu s vydaným pracovním povolením tím, ţe vykonávali jinou profesi, neţ byla uvedena v povolení k zaměstnání nebo 79 ŠEBESTÍKOVÁ, Dana. Statistiky oddělení kontroly za rok Úřad práce v Břeclavi Umoţnění výkonu nelegální práce podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba umoţní cizinci vykonávat nelegální práci, jak je definovaná v 5 zákona o zaměstnanosti. 81 NEZVALOVÁ, Vojtěška. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Výkaz o kontrolní činnosti v oblasti zaměstnávání cizinců. Úřad práce v Břeclavi,

64 pracovali v souladu s povolenou profesí, ale místo výkonu práce, uvedené v jejich povolení, se neshodovalo s pracovištěm, kde byla práce skutečně vykonávána. 82 Z výše uvedených údajů zcela jasně vyplývá, ţe v okrese Břeclav se navzdory nízkému počtu povolení k zaměstnání, vydaných úřadem práce příslušným k jejich vydávání podle zákona o zaměstnanosti, pohybovalo dalších 521 cizinců, kterým bylo povolení k zaměstnání vydáno jinými úřady, přičemţ při vydávání byla zohledňována situace na regionálním trhu práce, jeţ byla odlišná od situace na trhu práce v okrese Břeclav. Tito cizinci pracovali v profesích, o které by zcela jistě měli zájem uchazeči o zaměstnání, evidovaní na Úřadu práce v Břeclavi, ale nebyla jim dána moţnost se o tato pracovní místa ucházet, protoţe zaměstnavatelé je obsadili buď přímo uzavřením smlouvy s cizinci, kteří neměli příslušné povolení k zaměstnání nebo na základě smluv o dílo uzavřených s agenturami práce a druţstvy 83. Agenturní zaměstnávání Podmínky zprostředkování zaměstnání agenturami práci jsou stanoveny v 58 aţ 66 zákona o zaměstnanosti. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání českým občanů i cizincům při dodrţení dalších ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se zaměstnávání cizinců dotýkají tedy zejména výše zmíněných 87 aţ 89, a přidělovat je k výkonu práce u uţivatele. Agentura porušuje tato ustanovení, pokud přiděluje cizince k výkonu práce u uţivatele v rozporu s povolením k zaměstnání, které má cizinec vydané. Dalším problémem v případě agentur práce je zprostředkování zaměstnání cizincům v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání, kdy například agentura zprostředkovává zaměstnání cizincům ze třetích zemí, i kdyţ její povolení umoţňuje zprostředkovávat zaměstnání pouze občanům České republiky nebo občanům Evropské unie. Pokud úřad práce kontrolou zjistí porušení předpisů agenturou práce, má Ministerstvo práce a sociálních věcí právo odebrat agentuře práce rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání. 84 V praxi to však není jednoduchou záleţitostí, protoţe v případě zaviněného porušení zákonných ustanovení agentury práce záměrně značně prodluţují probíhající kontroly např. změnami osob odpovědných za jednání při kontrole, omluvami z jednání nebo nedokládáním listinných důkazů s cílem co nejvíce odsunout uzavření kontroly. Dalšími zdrţovacími manévry je podávání námitek k protokolu z kontroly, které opět oddaluje ukončení kontroly. Důsledkem je skutečnost, ţe k uzavření kontroly dojde i za více neţ rok od zahájení a provinilá agentura práce po celou tuto dobu nadále funguje, protoţe teprve po uzavření kontroly a prokázání porušení zákona můţe Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájit správní řízení o odebrání povolení k zaměstnání. 82 Zpracováno dle [79]. Statistiky oddělení kontroly za rok Problematika druţstev blíţe v kapitole Zpracováno dle [5]. 63 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 58

65 Podmínky pro provádění zprostředkování zaměstnání agenturami práce byly od novelou zákona o zaměstnanosti zpřísněny a změnu zákona jsem v této práci zmiňovala v kapitole Porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci ze třetích zemí Občané Evropské unie a cizinci ze třetích zemí, kteří nepotřebují k výkonu práce na českém pracovním trhu povolení k zaměstnání, nemají podle zákona o zaměstnanosti vůči orgánům, vykonávajícím státní správu v oblasti zaměstnanosti ţádné povinnosti. Oznamovací povinnost podle tohoto zákona je na straně zaměstnavatele. V případě cizinců ze třetích zemí, kteří k výkonu práce potřebují povolení k zaměstnání, je situace jiná. Cizinec porušuje zákon o zaměstnanosti tím, ţe vykonává práci bez vydaného pracovního povolení, respektive s pracovním povolením, vydaným k jinému zaměstnavateli nebo pro jiný druh práce nebo pro jiné místo výkonu práce. Uvedeným se dopouští výkonu nelegální práce tak, jak je stanoven v 5 zákona o zaměstnanosti a dopouští se tím přestupku, za nějţ mu můţe být udělena pokuta aţ do výše 10 tisíc korun. Pokuta fyzické osobě, která se dopustila výkonu nelegální práce, se ukládá ve správním řízení. I kdyţ v převáţné většině případů povolení k zaměstnání pro uvedené cizince obvykle vyřizuje jeho budoucí zaměstnavatel, cizince tato skutečnost nezbavuje odpovědnosti za to, zda vykonává zaměstnání v souladu s vydaným povolením. Cizinci se často mylně domnívají, ţe odpovědnost za výkon práce v rozporu s vydaným povolením má zaměstnavatel. Zaměstnavatel sice přestupuje zákon, pokud umoţní cizinci vykonávat práci v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez platného povolení k zaměstnání 85, ale přestupku se dopouští také cizinec. Cizinci často jako důvod v případě porušení zákona uvádějí obavy, ţe v případě neuposlechnutí příkazu zaměstnavatele, který cizince umísťuje k výkonu práce v rozporu s povolením k zaměstnání, bude cizinec propuštěn a dostane se tak do situace, kdy mu hrozí povinnost opustit území ČR. V neposlední řadě cizinci porušují zákon o zaměstnanosti z neznalosti podmínek zaměstnávání cizinců na českém trhu práce nebo z pouhé neznalosti českého jazyka, která způsobuje, ţe cizinec neví, co všechno obsahuje jeho povolení k zaměstnání a zaměstnavatelem ani nikým jiným mu není dostatečně vysvětleno, co všechno musí být při výkonu práce dodrţeno. Neznalost zákona a českého jazyka však v tomto případě cizince nezbavuje odpovědnosti v případě, ţe vykonává práci v ČR, je jeho povinností příslušná ustanovení zákona o zaměstnanosti znát. 85 Blíţe v kapitole

66 Uloţení sankce cizinci, který se dopustil přestupku a pracoval bez povolení nebo v rozporu s povolením k zaměstnání, je v praxi poměrně problematické. Pro ilustraci uvedu příklad z praxe kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi. V předchozí kapitole jsem zmínila, ţe pracovníci kontroly prokázali v roce 2010 celkem 89 porušení zákona o zaměstnanosti, týkajících se zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Logicky z uvedeného vyplývá nejen to, ţe zaměstnavatelé umoţnili 89 cizincům vykonávat nelegální práci, ale také to, ţe 89 cizinců tuto nelegální práci vykonávalo a dopustilo se přestupku, za nějţ by jim měla být udělena pokuta. Ve skutečnosti se podařilo udělit pokutu pouze pěti cizincům 86, coţ je vzhledem k 89 porušením naprosto zanedbatelný počet. Důvodem je to, ţe se nepodařilo s provinilými cizinci zahájit správní řízení o přestupku, protoţe jmenovaní obvykle hned druhý den po kontrole zmizí a jsou nedohledatelní Problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů Problematické získávání povolení k zaměstnání ze strany zaměstnavatelů a zejména agentur práce vedlo k zakládání druţstev, jejichţ často jedinými členy jsou cizinci ze třetích zemí. Důvodem nebývalého rozšíření této praxe je relativně snadnější moţnost získat pro členy nebo společníky druţstva pracovní povolení. Podle 89 zákona o zaměstnanosti se za zaměstnání, pro něţ je třeba vlastnit platné povolení,.povaţuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem druţstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu druţstva pro druţstvo 87 V rozhodnutí o povolení zaměstnání členům druţstev je v těchto případech uvedeno, ţe povolení je vydáno k plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných členem druţstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu druţstva pro druţstvo (obdobně v případě povolení pro společníka druţstva), přičemţ činnost daného druţstva je často definována značně obecně a cizinec tak v mnoha případech vykonává i práci, na niţ by v případě existence pracovního poměru povolení vydáno nebylo. Dále je v povolení specifikováno, kde má být činnost člena druţstva pro druţstvo vykonávána. I v těchto případech musí právnická osoba (druţstvo) nahlásit volné pracovní místo, ale v případě, ţe se jedná o členství v druţstvu často zaloţeném na (i fiktivní) nutnosti sloţit jako člen druţstva vklad, nejedná se o vhodné pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání a úřad 86 Zpracováno dle [79]. Statistiky oddělení kontroly za rok Zpracováno dle [5]. 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 60

67 práce tato místa českými zájemci zpravidla neobsadí. Poţadavek na členství v druţstvu tak téměř jistě vede k vydání povolení k zaměstnání. K bylo v České republice evidováno celkem platných povolení k zaměstnání pro cizince ze třetích zemí, z toho povolení bylo vydáno pro členy nebo společníky druţstev, přičemţ nejvíce se zaměstnávání cizinců jako členů druţstev rozmohlo v Jihomoravském kraji, kde bylo evidováno povolení k zaměstnání. Hlavní podíl na uvedeném počtu má Úřad práce Brno-město, který evidoval povolení pro členy druţstev a na celokrajském počtu druţstevníků se podílel 98,2 %, na jejich celostátním počtu se podílelo Brno 53,7 %. Úřad práce v Břeclavi evidoval pouze 12 povolení k zaměstnání pro druţstevníky. 88 Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe z celkového počtu platných povolení k zaměstnání pro cizince ze třetích zemí v ČR tvoří téměř 27 % povolení, vydaná pro členy a společníky druţstev. S určitým zjednodušením lze konstatovat, ţe více neţ čtvrtina cizinců ze třetích zemí, pracujících na českém trhu práce, získala povolení k zaměstnání ve volnějším reţimu neţ ostatní cizinci a je otázkou, zda by tato povolení získali, pokud by měli uzavřen pracovní poměr se zaměstnavatelem Problematika vysílání cizinců na pracovní cesty Dalším z problémů, na něţ naráţejí pracovníci kontrolního oddělení při kontrolách legálnosti zaměstnávání, je vysílání cizinců na pracovní cesty. Cizinec obdrţí povolení k zaměstnání, v němţ je uvedena konkrétní profese, kterou má povolenu vykonávat s přesnou identifikací zaměstnavatele, pro něhoţ bude činnost vykonávat a také místo výkonu práce. Povolení je vydáno místně příslušným úřadem práce (například v Praze) s ohledem na situaci na daném regionálním trhu práce. Zaměstnavatel však cizince vyšle na pracovní cestu a cizinec ve skutečnosti vykonává práci v jiném regionu, neţ pro který bylo povolení k zaměstnání vydáno (například v Břeclavi). V regionu, kde cizinec skutečně fyzicky práci vykonává je situace na trhu práce naprosto jiná neţ v tomto případě v Praze a povolení k zaměstnání by zde na danou profesi vydáno nebylo. Ze strany zaměstnavatele však k porušení zákona nedošlo, protoţe cizince lze na pracovní cestu vyslat v souladu s ustanovením 42 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento nesoulad mezi ustanoveními jednotlivých právních předpisů, týkajících se pracovněprávní oblasti, umoţňuje zaměstnavatelům jistým způsobem obcházet ustanovení zákona o zaměstnanosti, které poţaduje při udělování povolení k zaměstnání zohledňovat situaci na příslušném regionálním trhu práce. Nesouladu v legislativě vyuţívají všichni 88 Úřad práce v Břeclavi. Interní zdroj, Povolování zaměstnání cizincům zápis z pracovní porady na Úřadě práce ve Vyškově

68 zaměstnavatelé, včetně agentur práce a druţstev. Dosahují tak svého záměru umístit cizince i na takové regionální trhy práce, kde by jim vzhledem k místní situaci v oblasti zaměstnanosti příslušný úřad práce povolení k zaměstnání nevydal. V případě zaměstnavatelů, s nimiţ cizinci mají uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, tedy existuje mezi nimi pracovněprávní vztah, není moţné při současném znění dané legislativy vysílání na pracovní cesty sankčně postihovat. Sloţitější situace musela být řešena Ministerstvem práce a sociálních věcí v případě vysílání na pracovní cesty cizinců, kteří jsou členy druţstva a vlastní povolení k zaměstnání jako členové druţstva. Poţadavek na jasné pokyny, jak v těchto případech postupovat vzešel ze strany vedoucích pracovníků kontrolních oddělení úřadů práce v Jihomoravském kraji v polovině roku 2010 jako přímý důsledek kontrol provedených v první polovině uvedeného roku, v rámci kterých bylo zjištěno značné rozšíření uvedené praxe ve jmenovaném kraji. Část odborníků na MPSV se klonila k názoru, ţe pokud jsou druţstevníci v pracovněprávním vztahu, mohou být vysíláni na pracovní cesty i kdyţ mají pouze povolení k zaměstnání jako členové druţstva. Jiná skupina zastávala názor, ţe pro vysílání na pracovní cesty musí mít cizinci nejen uzavřený pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ale musí mít také jako zaměstnanci příslušné povolení k zaměstnání s přesnou specifikací profese, kterou mají povolenu vykonávat, tedy nestačí jim povolení, vydané pro ně jako pro členy druţstva. Koncem roku 2010 došlo ke sjednocení přístupu k moţnosti vysílání členů druţstev na pracovní cesty, přičemţ MPSV se ve svém stanovisku přiklonilo k názoru druhé skupiny odborníků. Pracovníci kontrolních oddělení úřadů práce obdrţeli v lednu 2011 zprávu z porady, konané ve Vyškově, v níţ se uvádí, ţe členové a společníci druţstev mohou být vysíláni na pracovní cestu pouze tehdy, pokud jsou vůči druţstvu v pracovněprávním vztahu, tedy nejen jsou členy druţstva, ale mají i uzavřený pracovní poměr. Zároveň musí disponovat platným povolením k zaměstnání pro zaměstnance s přesnou specifikací profese, kterou mají povolenu vykonávat, z čehoţ jasně vyplývá, ţe povolení, vydané pro ně jako pro členy druţstva jim k vyslání na pracovní cestu nestačí. 89 Na základě výše uvedeného pokynu je od ledna 2011 povaţováno vysílání cizinců, kteří vlastní povolení k zaměstnání pouze jako členové nebo společníci druţstva, na pracovní cesty za porušení ustanovení 89: Cizinec můţe být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li drţitelem zelené karty nebo modré karty 90, kterým se zaměstnavatel dopouští správního 89 Zpracováno dle [88]. Povolování zaměstnání cizincům zápis z pracovní porady na Úřadě práce ve Vyškově. 90 Zpracováno dle [5]. 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 62

69 deliktu umoţnění výkonu nelegální práce, za nějţ můţe být uloţena pokuta aţ do výše 5 milionů korun. Záměrem MPSV je zapracovat v budoucnu svůj postoj k této problematice i do legislativy. Důvodem této snahy je ochrana českých nezaměstnaných, jejichţ umisťování zpět do zaměstnání by v případě akceptace pracovních cest členů druţstev, vlastnících pouze povolení k zaměstnání specifikované pro člena druţstva, bylo značně omezeno. 91 Akceptací pracovních cest členů druţstev za výše uvedených podmínek by mohlo dojít k situaci, kdy všichni cizinci na českém trhu práce by byli členy druţstev a byli by vysíláni na pracovní cesty do kterýchkoliv oblastí České republiky bez ohledu na situaci na regionálních trzích práce, protoţe uvedení poţadavku na členství v druţstvu při hlášení volného pracovního místa by úřadům práce prakticky znemoţnilo místo obsadit českým pracovníkem a vydávání povolení k zaměstnání podle poţadavků, stanovených zákonem o zaměstnanosti by v případě členů druţstev naprosto ztratilo smysl. 92 Pro lepší představu o závaţnosti a rozšířenosti popisované praxe uvedu opět údaje, zjištěné v rámci kontrolní činnosti Úřadu práce v Břeclavi. Jak uţ bylo v této práci dříve uvedeno, pracovníci kontrolního oddělení přistihli při kontrolách legálnosti zaměstnávání v roce 2010 v okrese Břeclav 521 cizinců s povoleními k zaměstnání, které vydaly jiné úřady práce. Z tohoto počtu bylo asi 80 % cizinců, kteří měli pouze povolení, vydané pro člena druţstva a přesto byli vysláni na pracovní cestu. 93 Vzhledem k neujasněnému postoji odborníků MPSV k dané problematice v roce 2010 a neexistenci jasného pokynu, jak v těchto případech postupovat, byla převáţná většina kontrol uzavřena v průběhu roku 2010, aniţ by byly zjištěné skutečnosti deklarovány jako porušení zákona o zaměstnanosti. Přísný postoj Ministerstva práce a sociálních věcí k výše uvedené problematice umoţní kontrolním orgánům za vysílání členů druţstev na pracovní cesty bez adekvátního povolení k zaměstnání druţstva sankcionovat a předat jasný pokyn těm druţstvům, která tuto strategii ve snaze umístit cizince mimo povolené místo výkonu práce praktikují, ţe podobné postupy uţ nadále nebudou tolerovány Sociální problémy cizinců, propuštěných v důsledku hospodářské krize Dosud jsem zmiňovala problémy, spojené se zaměstnáváním cizinců, k nimţ jsem přistupovala spíše ze strany orgánu státní správy, jehoţ úkolem je zejména ochrana pracovního trhu ve vztahu k českým uchazečům o zaměstnání. Povaţuji však za nutné zmínit 91 Zpracováno dle [88]. Povolování zaměstnání cizincům zápis z pracovní porady na Úřadě práce ve Vyškově. 92 Blíţe v kapitole Zpracováno dle [79]. Statistiky oddělení kontroly za rok

70 i problémy, které v souvislosti s dopady globální ekonomické krize jsou nuceni řešit cizinci, kteří přišli o zaměstnání. Stejně jako pocítili dopady hospodářské krize na trh práce v České republice čeští pracovníci, postihlo propouštění i cizince a to, jak je uvedeno ve druhé kapitole této práce, zejména cizince ze třetích zemí. Propuštěním cizince z pracovního poměru ztrácí platnost jeho povolení k zaměstnání. V případě, ţe se propuštěnému cizinci do dvou měsíců od zániku platnosti předchozího povolení nepodaří sehnat jiné zaměstnání a vyřídit nové povolení, je podle zákona o pobytu cizinců nucen opustit Českou republiku. Cizinec má v případě propuštění v době, kdy probíhá hospodářská krize vzhledem ke skutečnostem, uvedeným dříve v této práci, jen velmi malou moţnost sehnat v zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců nové zaměstnání a získat nové povolení. Toto však často není jediný problém, který je nucen cizinec po propuštění řešit. Stává se, ţe zaměstnavatel mu zůstane dluţen mzdu za odvedenou práci, cizinec tak zůstane bez prostředků na základní ţivotní potřeby, přitom má stejně jako jiní lidé další nutné výdaje, např. výdaje na bydlení nebo platby zdravotního pojištění. Další pro něj nepříznivou skutečností je, ţe jako cizinec bez trvalého pobytu nemá nárok na ţádné sociální dávky. V případě, ţe nemá ţádné úspory, nemá ani prostředky na návrat do země původu. V průběhu roku 2009 poklesl počet cizinců ze třetích zemí v ČR o 55 tisíc 94, coţ bylo způsobeno z větší části vypršením platnosti jejich povolení k zaměstnání a nevydáním nových povolení, ale také propouštěním v důsledku krize. Značná část propuštěných řešila výše uvedený problém tím, ţe se vrátila do země původu v rámci Projektu dobrovolných návratů 95, který však v prosinci roku 2009 skončil. Od roku 2010 cizinci nemají moţnost vrátit se domů na náklady českého státu a dostávají se tak do situace, kdy před sebou nemají ţádné legální cesty k obstarání prostředků na ţivobytí a hrozí zde moţnost, ţe si je začnou obstarávat nelegálním způsobem výkonem nelegální práce nebo v horším případě kriminální činností. Propuštění cizinci však neřeší pouze finanční problémy, dostávají se také do velmi nepříznivé sociální situace. Cizinci, kteří na českém trhu práce působí dlouhodobě a v průběhu let si v dobré víře v naší republice vybudovali zázemí, přivedli své rodiny, tvrdě na sobě pracovali ve snaze přizpůsobit se odlišné kultuře a často úplně odbourali jazykovou bariéru a nyní jim často chybí pouze krátká doba k získání státního občanství, se dostanou do situace, kdy jsou nuceni i se svou rodinou Českou republiku opustit. 94 Blíţe v kapitole Blíţe v kapitole

71 Přitom v době hospodářského rozmachu Česká republika tyto pracovníky vítala vzhledem k demografickému vývoji u nás jako posílení pracovní síly a často je i lákala příslibem dobrých pracovních příleţitostí. Konkrétně tito dlouhodobě na českém trhu práce působící cizinci poměrně špatně nesou fakt, ţe ze strany orgánů státní správy se jim nedostává v jejich situaci vůbec ţádné pomoci. Sociální a právní poradenství, případně pomoc při hledání nového zaměstnání, je jim bezplatně poskytováno pouze nevládními organizacemi jako je Sdruţení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), Poradna pro integraci, Sdruţení pro integraci a migraci nebo Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), přičemţ ne kaţdý cizince ví, ţe má moţnost zmíněné nevládní organizace o pomoc poţádat. 4.2 Shrnutí problémových oblastí a doporučená řešení V předchozích částech poslední kapitoly diplomové práce byly blíţe nastíněny čtyři problémové oblasti, které v současné době v době vysoké nezaměstnanosti a nedostatečného počtu volných pracovních míst řeší odpovědní pracovníci jednotlivých úřadů práce i Ministerstva práce a sociálních věcí, potaţmo jsou řešeny i na úrovni nejvyšší prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí. Pozornost jsem věnovala také problému, který ze strany orgánů státní správy řešen není a pozornost je mu věnována pouze ze strany nevládních organizací, jejichţ činnost je zaměřena na pomoc uprchlíkům a cizincům, ţijícím na území České republiky. Jedná se o tyto problémy: Porušování ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to zejména 87 aţ 89, ve kterých jsou podrobně stanoveny podmínky zaměstnávání cizích státních příslušníků zaměstnavateli (včetně agentur práce a druţstev), porušování ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to zejména 5, písm. e), odst. 2, který definuje výkon nelegální práce cizinci ze třetích zemí, problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů, problematika vysílání cizinců na pracovní cesty podle ustanovení 42 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, sociální problémy cizinců, propuštěných v důsledku hospodářské krize. V následujících částech kapitoly 4.2 stručně shrnu podstatu výše uvedených problémů a navrhnu podle mého názoru vhodná řešení zmiňovaných problematických oblastí. 65

72 4.2.1 Problém porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti zaměstnavateli a návrh jeho řešení Zaměstnavatelé porušují ustanovení zákona o zaměstnanosti tím, ţe cizince ze třetích zemí umisťují k výkonu práce bez platného povolení k zaměstnání nebo v rozporu s povolením k zaměstnání. To znamená, ţe cizinec vykonává profesi, na niţ nemá pracovní povolení nebo výkon práce probíhá v místě, které v povolení k zaměstnání není uvedeno, přičemţ cizinec vykonává práci pro zaměstnavatele uvedeného nebo i neuvedeného v jeho pracovním povolení. Zaměstnavatelé se tímto konáním dopouštějí správního deliktu podle 140 zákona o zaměstnanosti, za který jim hrozí udělení pokuty aţ do výše 5 milionů korun. 96 Důvodem porušování zákona o zaměstnanosti ze strany zaměstnavatelů je problematické získávání příslušných povolení k zaměstnání pro cizince ze třetích zemí vzhledem k nepříznivé situaci na trhu práce v důsledku hospodářské krize. Zamezit porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti, týkajících se zaměstnávání cizinců je moţné pouze důslednými a častými kontrolami, zaměřenými na dodrţování těchto ustanovení. To je i důvodem tlaku ze strany ministra práce a sociálních věcí na zvýšení počtu kontrol v oblasti legálnosti zaměstnávání obecně, včetně zaměření na zaměstnávání cizinců, přičemţ je kladen důraz na přísné sankcionování porušení těchto ustanovení, které má v budoucnu vést k vyvarování se takové činnosti zejména ze strany zaměstnavatelů, kde horní hranice sankce dosahuje hodnoty 5 milionů korun. Podle názoru odborníků z MPSV se sankce za jedno porušení ustanovení 89, spočívající v umoţnění výkonu nelegální práce má pohybovat v rozmezí 40 aţ 50 tisíc korun a v případě zjištění opakovaného porušení se má hranice adekvátním způsobem zvyšovat. Mimo zvýšení počtu kontrol legálnosti zaměstnávání navrhuji zaměřit se také na prevenci, spočívající v důslednější a podrobnější informovanosti zaměstnavatelů o podmínkách zaměstnávání cizinců. V informacích, které by měli zaměstnavatelé obdrţet například formou letáků, by měly být podle mého názoru popsány formou příkladů situace, které při zaměstnávání cizinců mohou nastat, a u kaţdého příkladu by mělo být uvedeno, jaké moţnosti v daném případě zákon o zaměstnanosti ještě připouští a co uţ by bylo jeho porušením. Zaměstnavatelé by tím získali lepší představu o tom, čemu se při zaměstnávání cizinců ze třetích zemí vyhnout a čeho se vyvarovat, aby neporušili ustanovení zákona o zaměstnanosti. Nutno však konstatovat, ţe toto preventivní opatření by pomohlo pouze těm zaměstnavatelům, kteří zákon porušují z neznalosti příslušných ustanovení. 96 Blíţe v kapitole

73 Pro druhou skupinu zaměstnavatelů, která porušuje ustanovení zákona o zaměstnanosti záměrně, a podmínky zaměstnávání cizinců ze třetích zemí jí jsou dostatečně známy, navrhuji jako případné preventivní opatření zvýšit informovanost o výši sankcí, které mohou být za porušení příslušných ustanovení zákona uděleny včetně informace o stupňování výše těchto sankcí v případě prokázání opakovaného porušení. Dalším porušením ze strany zaměstnavatelů je neplnění oznamovací povinnosti v případě zaměstnávání občanů Evropské unie a třetích zemí, kteří povolení k zaměstnání nepotřebují. Plnění informační povinnosti je pouze podkladem pro statistické sledování pohybu těchto osob a jejich postavení je rovno postavení českých občanů, a proto není porušování tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti povaţováno na velmi závaţné a v plánované novele zákona o zaměstnanosti je navrhováno sníţit výši sankce za porušení tohoto ustanovení ze současné maximální částky 500 tisíc korun na maximálně 100 tisíc korun. Z praxe kontrolního pracovníka úřadu práce vím, ţe k porušování ohlašovací povinnosti ze strany zaměstnavatelů dochází zejména z neznalosti příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti a není záměrem zaměstnavatelů toto ustanovení obcházet. Navrhuji proto zaměřit se opět na prevenci a zvýšit informovanost o zmiňované povinnosti zaměstnavatelů. V případě, ţe je kontrolou prokázáno porušení oznamovací povinnosti, je v blízké době po kontrole provedena kontrola následná, aby se pracovníci úřadu práce přesvědčili, ţe zaměstnavatel nedostatky, zjištěné předchozí kontrolou odstranil. Podle mého názoru by vzhledem k nízké závaţnosti porušení tohoto ustanovení zákona měl být zaměstnavatel sankcionován aţ v případě prokázání při následné kontrole, ţe zaměstnavatel nedostatky z předchozí kontroly neodstranil a zmíněné ustanovení zákona dále, nyní uţ záměrně, porušuje Problém porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci a návrh jeho řešení Cizinci ze třetích zemí porušují zákon o zaměstnanosti tím, ţe vykonávají práci bez vydaného pracovního povolení, respektive s pracovním povolením, vydaným k jinému zaměstnavateli nebo pro jiný druh práce nebo pro jiné místo výkonu práce. Uvedeným vykonávají nelegální práci tak, jak je definována v 5 zákona o zaměstnanosti a dopouštějí se tím přestupku, za nějţ jim můţe být udělena pokuta aţ do výše 10 tisíc korun. Cizinci porušují zákon o zaměstnanosti částečně ze stejného důvodu jako zaměstnavatelé - v době ekonomické krize je pro ně problematické získat takové povolení k zaměstnání, kterým by vzhledem k vykonávané práci měli disponovat. Dalšími důvody porušování ustanovení zákona jsou obavy z propuštění, pokud neuposlechnou zaměstnavatele, který je posílá vykonávat práci v rozporu s povolením k zaměstnání, neznalost podmínek 67

74 zaměstnávání cizinců v ČR a neznalost obsahu povolení k zaměstnání, jeţ bylo cizincům vydáno 97. Problém porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti cizinci ze třetích zemí nelze řešit jiným způsobem neţ problém předešlý, tedy prováděním důsledných a opakovaných kontrol, zaměřených na dodrţování příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti a přísným sankcionováním v případě prokázaného porušení těchto ustanovení. Další moţností je opět zaměření se na prevenci, spočívající ve zvýšení informovanosti cizinců o podmínkách jejich zaměstnávání na českém trhu práce. Navrhuji šířit podrobné informace prostřednictvím úřadů práce a nevládních organizací, jeţ se zaměřují na poskytování právní a sociální pomoci cizincům formou letáků, které budou vytištěny v jazycích na českém pracovním trhu nejvíce zastoupených národností. Letáky by podle mého názoru měly obsahovat nejen obecné informace o povinnostech cizinců, ale také informace o všech náleţitostech povolení k zaměstnání, která musí cizinec při výkonu práce dodrţet 98. V ideálním případě by leták mohl obsahovat i nejlépe telefonický nebo ový kontakt na osobu, která zná konkrétní jazyk a můţe cizinci neznalému českého jazyka sdělit konkrétní obsah jeho povolení k zaměstnání (například podrobně vysvětlí, které práce můţe cizinec vykonávat v případě, ţe profesí, kterou má uvedenu v povolení k zaměstnání, je strojírenský dělník jinde neuvedený) Problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů a návrh řešení dané problematiky Podstatou účelového zakládání druţstev, jejichţ členy či společníky jsou ve většině případů pouze cizinci ze třetích zemí, je moţnost relativně snadněji získat pracovní povolení pro cizince členy druţstev s poměrně širokou specifikací činnosti, kterou jako členové druţstva mohou vykonávat. Důvodem zakládání druţstev bylo problematické získávání povolení k zaměstnání ze strany zaměstnavatelů v době hospodářské krize. V praxi pak získání povolení pro člena druţstva fungovalo tak, ţe druţstvo nahlásilo volné pracovní místo, přičemţ podmínkou jeho obsazení bylo členství v druţstvu často s povinností (i fiktivní) vkladu, coţ druţstvu zajistilo, ţe úřad práce toto volné místo českým nezaměstnaným neobsadil a vydal cizinci povolení 97 I v tomto případě však platí, ţe neznalost podmínek zaměstnávání cizinců v ČR, popřípadě neznalost českého jazyka a tím neznalost obsahu povolení k zaměstnání, nezbavuje cizince odpovědnosti za jeho jednání. V případě, ţe vykonává práci na českém pracovním trhu, je povinen znát příslušná zákonná ustanovení. 98 Cizinec je povinen vykonávat práci pouze pro zaměstnavatele, uvedeného v povolení k zaměstnání, vykonávat pouze profesi podle kódu KZAM, vyznačenou v povolení k zaměstnání, vykonávat práci pouze na adrese, která je pro tento účel v povolení k zaměstnání uvedena, vykonávat práci pouze v časovém období, pro něţ je povolení k zaměstnání vydáno. 68

75 k zaměstnání se specifikací pro člena druţstva (k plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti druţstva zajišťovaných členem druţstva pro dané druţstvo). Udělování povolení k zaměstnání, v němţ je uvedeno poměrně široké spektrum výkonu činnosti pro člena druţstva, navrhuji omezit poţadavkem na přesnou specifikaci toho, čím se dané druţstvo ve své činnosti zabývá, aby se tak zamezilo faktickému výkonu práce v oblastech, které s činností druţstva nemají ve skutečnosti nic společného. Jiným řešením je neuvádět v povolení k zaměstnání obecnou formulaci (k plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti druţstva zajišťovaných členem druţstva pro dané druţstvo), ale vyţadovat od druţstva konkrétní údaje o tom, co který člen druţstva bude pro druţstvo vykonávat a na tuto přesnou činnost vydat pracovní povolení. Záměrné zakládání druţstev, jejichţ členy jsou pouze cizinci, bude podle mého názoru eliminováno i tím, ţe nadále uţ cizinci s pracovním povolením, vydaným pro člena druţstva nebudou moci být vysíláni na pracovní cestu. 99 Některá druţstva byla totiţ zakládána právě za tímto účelem Problematika vysílání cizinců na pracovní cesty a návrh řešení dané problematiky Problém vysílání cizinců na pracovní cesty vyplývá z nesouladu mezi ustanoveními jednotlivých právních předpisů, týkajících se pracovněprávní oblasti, konkrétně ustanovení 92 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a 42 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zmíněný paragraf zákona o zaměstnanosti poţaduje při vydávání povolení k zaměstnání zohlednit situaci na příslušném trhu práce a ustanovení zákoníku práce umoţňuje vyslat cizince v pracovním poměru na pracovní cestu a tím jej fakticky umístit i do oblastí s vysokou nezaměstnaností na pracovní pozice, které by místní úřad práce byl schopen obsadit domácími pracovníky a povolení k zaměstnání pro cizince ze třetích zemí nevydal. Důvodem vyuţívání výše uvedeného nesouladu v legislativě ze strany zaměstnavatelů je snaha obejít povinnosti, stanovené zákonem o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé by měli zaměstnat cizince ze třetích zemí v konkrétním regionu pouze v případě, ţe cizinec vlastní povolení k zaměstnání vydané místně příslušným úřadem práce. V případě, ţe na regionálním trhu práce je vysoká nezaměstnanost a příslušný úřad práce obsadí volná místa českými nezaměstnanými, zaměstnavatel pro cizince v daném regionu povolení nezíská a vyuţije moţnost umístit do tohoto regionu cizince s povolením k zaměstnání, které bylo vydáno úřadem práce jiného regionu v rámci vyslání na pracovní cestu. 99 Blíţe v kapitole

76 Východiskem k řešením uvedené problematiky je podle mého názoru především úprava příslušných právních norem, které se danou oblastí zabývají. Odpovědní pracovníci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, plánují zapracovat do novely zákona o zaměstnanosti návrh, týkající se zákazu vysílání členů druţstev na pracovní cesty pokud nejsou v pracovněprávním vztahu nebo pracovní poměr sice mají, ale disponují pouze povolením k zaměstnání vydaným pro člena druţstva. Podle mého názoru však není v pořádku ani vysílání na pracovní cestu cizinců v pracovněprávním vztahu, disponujících příslušným povolením k zaměstnání, ať uţ se jedná o členy druţstev nebo pracovníky agentur práce či jiných zaměstnavatelů. Navrhuji proto zapracovat do zákona o zaměstnanosti úplný zákaz vysílání cizinců ze třetích zemí na pracovní cesty. Úplný zákaz navrhuji zejména proto, aby i nadále byla zachována českým nezaměstnaným moţnost ucházet se o volná pracovní místa v jednotlivých regionech, která je jim ve skutečnosti upírána legálním umístěním cizinců v daném regionu v rámci vyslání na pracovní cestu. Pracovní místa obsazená tímto způsobem totiţ nejsou hlášena na příslušném úřadu práce a českým nezaměstnaným tak není dána moţnost se o tato místa v jejich regionu ucházet. Fakticky se uvedeným potvrzuje názor mnoha českých nezaměstnaných, ţe cizinci jim berou práci Sociální problémy cizinců, propuštěných v důsledku hospodářské krize a návrh řešení uvedených problémů Cizinci propuštění ze zaměstnání v důsledku hospodářské krize jsou nuceni řešit řadu problémů. Vedle problémů finančních se nejpalčivějším z nich jeví povinnost, vyplývající ze zákona o pobytu cizinců, opustit Českou republiku v případě, ţe si neobstarají nové zaměstnání a nezískají na ně nové pracovní povolení do dvou měsíců od zániku platnosti povolení předchozího. Vzhledem k situaci na českém trhu práce se tento úkol jeví jako velmi obtíţný. Finanční problémy cizinců, zejména způsobené zaměstnavatelem nevyplacením dluţné mzdy budou v případě zaměstnanců agentur práce v budoucnu eliminovány novým ustanovením 58a zákona o zaměstnanosti, který stanovuje agenturám povinnost mít sjednáno pojištění pro případ svého úpadku i úpadku uţivatele do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců 100. Mým návrhem je zabudovat do legislativy adekvátní povinnost pro všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají cizince ze třetích zemí. Další pomocí při řešení finanční situace propuštěných cizinců je záměr přenést na zaměstnavatele a uţivatele (v případě vyuţívání sluţeb agentur práce a druţstev) 100 Zpracováno dle [5] 58a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 70

77 zodpovědnost za cizince, propuštěné ze zaměstnání předčasně bez jejich zavinění. Zaměstnavatelé by měli v budoucnu za tyto cizince platit po dobu dvou měsíců po ukončení pracovního poměru zdravotní pojištění, případně náklady zdravotní péče. Záměr plánují odborníci z MPSV zapracovat do návrhu připravované novely zákona o zaměstnanosti a podle mého názoru je tento záměr krokem správným směrem. Eliminovat moţnost, ţe propuštění cizinci ze třetích zemí nebudou mít finanční prostředky na návrat do země původu, navrhuji zavedením povinnosti pro cizince ze třetích zemí sloţit před vstupem na český trh práce, popřípadě před příjezdem do České republiky jistinu nejlépe v hodnotě letenky do země původu, kterou by byli zabezpečeni v případě nutnosti návratu do své vlasti. Řešení druhého často pro cizince hrozivějšího problému, spojeného s povinností opustit Českou republiku, je sloţitější. Podle mého názoru by měla být cizincům, kteří v ČR pracovali dlouhou dobu a o zaměstnání přišli vlivem krize, ze strany orgánů státní správy poskytnuta při hledání nového zaměstnání kvalifikovaná pomoc, spočívající například ve spolupráci úřadů práce v jednotlivých regionech při vyhledávání volných míst, která nelze obsadit českými nezaměstnanými. Tato místa by následně mohla být nabídnuta cizincům, kteří se na českém trhu práce pohybují dlouhodobě a úspěšně asimilovali do české společnosti. Odpovědní pracovníci úřadů práce by měli zejména při prodluţování povolení k zaměstnání postupovat sice v souladu se zákonem o zaměstnanosti, ale přitom by se měli snaţit zohledňovat výše zmíněné skutečnosti a hledat cesty, které by vedly k vydání prodlouţení povolení k zaměstnání nebo nového povolení cizincům, kteří o práci přišli bez vlastního zavinění v důsledku dopadu hospodářské krize na oblast zaměstnanosti. Podle mého názoru citlivým přístupem a radou pomáhat řešit nelehkou situaci zmíněných cizinců je to nejmenší, co je moţné ze strany orgánů státní správy pro tyto cizince udělat. Dále navrhuji zabezpečit lepší informovanost cizinců o existenci nevládních organizací, které nabízejí bezplatné právní a sociální poradenství cizincům, ţijícím v České republice. Některé z těchto organizací cizincům pomáhají také s hledáním nového zaměstnání. 4.3 Dopady navrhovaných opatření V předchozím oddíle závěrečné kapitoly jsem podrobně identifikovala problémy, které v oblasti zaměstnanosti cizinců vyvstaly v souvislosti s dopadem hospodářské krize na situaci na trhu práce. Zároveň jsem navrhla podle mého názoru vhodná řešení uvedených problematických oblastí. 71

78 Navrhovaná řešení mohou v krátkodobém horizontu zvýšit výdaje veřejných rozpočtů, zejména v souvislosti se zvýšením kontrolní činnosti v oblasti pracovněprávních vztahů, jejímţ cílem je zamezit výkonu nelegální práce cizinci a omezit nebo zcela vymýtit umoţňování výkonu nelegální práce ze strany zaměstnavatelů. Důvodem zvýšeného počtu kontrol legálnosti zaměstnávání cizinců je snaha umístit na pracovní místa, kde nelegálně pracují cizinci v postavení zaměstnanců, druţstevníci nebo cizinci na pracovní cestě, české uchazeče o zaměstnání. V dlouhodobém období by navrhovaná opatření, zvláště zvýšené počty kontrol, měla přinést sníţení počtu českých uchazečů v evidencích úřadů práce a tím úsporu veřejných výdajů, a to zejména výdajů na podpory v nezaměstnanosti, na různé rekvalifikace ţadatelů o zaměstnání, na zdravotní pojištění nezaměstnaných, které je hrazeno státem, a také výdajů na dávky hmotné nouze. Návrat českých nezaměstnaných do pracovního procesu přinese také zvýšení příjmů veřejných rozpočtů - zaměstnaný člověk odvádí daně, hradí zdravotní a sociální pojištění, má vyšší kupní sílu, atd. Podobný dopad, spočívající v úspoře veřejných výdajů, by v dlouhodobém časovém horizontu dle mého názoru přinesly také navrhované změny v zákoně o zaměstnanosti. Navrhovaná opatření byla konstruována v dosavadním reţimu práce a kompetencí regionálního Úřadu práce v Břeclavi. S účinností od však došlo ve struktuře dosavadních úřadů práce k podstatné změně, zákonem číslo 73/2001 Sb. 101 vznikl nový Úřad práce České republiky. V současné době nejsou vyjasněny jednotlivé kompetence v rámci nové struktury, nelze proto s určitostí odhadnout realizovatelnost navrhovaných opatření ani případného realizátora, nicméně se očekává, ţe kontrolní činnost podle zákona o zaměstnanosti bude převedena na inspektoráty práce, které dosud kontrolovaly v oblasti pracovněprávních vztahů pouze dílčí část podle zákoníku práce. ***** V poslední kapitole diplomové práce jsem se zabývala diskusí problémů v oblasti zaměstnanosti cizinců, které vyvstaly v souvislosti s dopadem globální ekonomické krize. Ty byly identifikovány na základě kontrol zaměstnávání cizinců a praxe kontrolního oddělení 101 Portál veřejné správy České republiky [online] [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Dostupné z WWW: < 72

79 Úřadu práce v Břeclavi. Uvedené problémy lze aplikovat ve větší či menší míře na oblast zaměstnanosti cizinců v celé České republice. V závěru této části práce jsem navrhla podle mého názoru nejvhodnější řešení, jeţ by mohla vést k eliminaci zjištěných problémů. 73

80 ZÁVĚR V diplomové práci jsem řešila problematiku vlivu hospodářské krize na trh práce a zaměstnanost cizinců ve vybraném regionu. Cílem práce bylo zhodnotit dopady hospodářské krize na situaci na trhu práce v okrese Břeclav se zaměřením na zaměstnanost cizinců, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich moţná řešení. V první kapitole práce jsem uvedla důleţité pojmy, vztahy a zákonné podmínky zaměstnávání cizinců v České republice. Ve druhé části jsem analyzovala postavení cizinců v ČR v souvislosti s dopadem globální hospodářské krize na český trh práce v průběhu let Jakým způsobem ovlivnila ekonomická krize postavení cizinců na regionálním trhu práce okresu Břeclav jsem zkoumala v kapitole třetí. V závěru práce jsem shrnula zjištěné poznatky a s vyuţitím údajů z kontrolní činnosti Úřadu práce v Břeclavi jsem identifikovala nejvýznamnější problémy, které jsou přímým důsledkem dopadu hospodářské krize na oblast zaměstnávání cizinců a navrhla podle mého názoru vhodná řešení vymezených problémů. V práci jsem vycházela z legislativy České republiky, z dostupné literatury, zabývající se problematikou zaměstnávání cizinců, z materiálů odpovědných úřadů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí a interní dokumentace, statistik a zjištění kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi. Dle zjištění provedené analýzy byl dopad globální ekonomické krize na zaměstnanost občanů Evropské unie a cizinců ze třetích zemí, kteří k výkonu práce v České republice nepotřebují povolení k zaměstnání pouze zanedbatelný. Počet zmíněných pracovníků, pohybujících se na českém trhu práce, v posledních čtyřech letech dosahuje vcelku stabilní úrovně. Zcela jiná situace je v případě cizinců ze třetích zemí, kteří ke vstupu na český pracovní trh potřebují povolení k zaměstnání. Podle zákona o zaměstnanosti vydává úřad práce povolení k zaměstnání s ohledem na stávající situaci na trhu práce. Hospodářská krize však tuto situaci v uplynulých dvou letech ovlivnila negativním způsobem. Důsledky se projevily zejména ve značném nárůstu míry nezaměstnanosti a rapidním poklesu volných pracovních míst. Vysoký počet uchazečů o zaměstnání a nedostatek volných pracovních míst způsobil, ţe se změnily pracovní preference nezaměstnaných. Ti jsou v současné době ochotni přijmout i taková místa, o která měli v období konjunktury zájem pouze cizinci. Jelikoţ povolení k zaměstnání lze vydávat pouze na místo, které nelze obsadit českým nezaměstnaným, omezily úřady práce v souvislosti se změnami preferencí tuzemských uchazečů o zaměstnání vydávání pracovních povolení na minimum. 74

81 Tato skutečnost vedla k výskytu celé řady nových problémů, které jsem identifikovala na základě zjištění provedených v rámci kontrolní činnosti Úřadu práce v Břeclavi. Nejvýznamnějšími z nich je porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se vztahují k podmínkám zaměstnávání cizinců ze třetích zemí zaměstnavateli i samotnými cizinci; problematika účelového zakládání druţstev a zaměstnávání cizinců jako jejich členů; problematika vysílání cizinců na pracovní cesty a v neposlední řadě sociální problémy cizinců, kteří v důsledku dopadů krize byli propuštěni ze zaměstnání. Vysoká míra nezaměstnanosti a nízký počet volných pracovních míst, způsobený dopadem hospodářské krize na oblast zaměstnanosti je problémem, který se dotýká celé České republiky, nejen dílčího pracovního trhu v okrese Břeclav. Problémy zjištěné pracovníky kontrolního oddělení Úřadu práce v Břeclavi lze proto v menší či větší míře vztáhnout na většinu regionálních pracovních trhů v ČR. Závěrem bych chtěla zdůraznit, ţe výše zmíněné problémy se vztahují zejména k současné době a jsou úzce spojeny s probíhající hospodářskou krizí. V době hospodářské konjunktury byl jejich výskyt značně omezen hlavně proto, ţe k existenci těchto problémů neexistovaly prvotní podněty. Domnívám se, ţe některé z uvedených problémů budou alespoň částečně eliminovány přijetím příslušných opatření ze strany odpovědných orgánů státní správy. Další podle mého názoru odezní s ústupem globální ekonomické krize a oţivením ekonomiky, které se s určitým zpoţděním projeví i na českém pracovním trhu. 75

82 SEZNAM ZDROJŮ A POUŢITÉ LITERATURY [1] BÍLKOVÁ, Marie. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 11/2008 Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. MPSV, [2] BOUŠKOVÁ, Petra. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 3/2011 Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. MPSV, [3] BRYCHTA, O., KALINOVÁ, M., LETTLOVÁ, E. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Normativní instrukce č. 4/ Upřesnění postupu spolupráce úřadů práce a Státního úřadu inspekce práce při kontrolách závislé a nelegální práce a při informování ve věci kontrol agentur práce. MPSV, [4] Český statistický úřad *online , *cit Cizinci v ČR. S83 - Podle typu ek. aktivity a země; Dostupné z WWW: < [5] Český statistický úřad *online , *cit Cizinci v ČR. Dostupné z WWW: < [6] Český statistický úřad *online+. Neuvedeno, *cit Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: < >. [7] Český statistický úřad. Charakteristika okresu Břeclav *online+. ČSÚ, 2011, *cit Dostupný z WWW: < [8] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Život cizinců v ČR vyd. Praha: ČSÚ, str. ISBN [9] DANĚK, Matěj. Finance.cz [online] [cit Modrá karta EU rozšíří možnosti vstupu cizinců na český trh práce. Dostupné z WWW: < [10] GAJDUŠKOVÁ, Tereza. Interní analýzy odboru trhu práce. Úřad práce v Břeclavi [11] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Dostupný z WWW: < 76

83 [12] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Vymezení základních pojmů. Dostupný z WWW: < [13] Integrovaný portál MPSV [online]. Neuvedeno [cit Zelené karty v České republice. Dostupný z WWW: < [14] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků. Dostupný z WWW: < [15] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Modré karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: [16] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < [17] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Modré karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < [18] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < [19] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < [20] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit ]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW: < [21] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno *cit Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupný z WWW: < [22] Integrovaný portál MPSV *online]. Neuvedeno [cit Zaměstnávání cizích státních příslušníků. Dostupné z WWW: < statse= &_piref37_ _37_ _ statsk= &_piref37_ _37_ _ send=send&_piref37_ _37 _ _ stat= &_piref37_ _37_ _ o bdobi=l&_piref37_ _37_ _ rok=2010&ok=vybrat>. 77

84 [23] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno, [cit Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 98. Dostupný z WWW: < [24] Integrovaný portál MPSV *online+. Neuvedeno, *cit Časové řady. Dostupný z WWW: < [25] Integrovaný portál MPSV *online+. Říjen 2010 *cit Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí Dostupné z WWW: < [26] Interní dokumentace MPSV Oznámení č. 50/2006 Rozhodování o důvodech částečné nezaměstnanosti ze dne [27] MACHOTKA, Karel. Interní zdroj ÚP v Břeclavi Společné kontroly v oblasti zaměstnanosti, pracovněprávních vztahů a navazujících otázek v roce MPSV, [28] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém, strana 51, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Slon, s. ISBN [29] MFČR *online+. Říjen 2009 *cit Národní program reforem, Zpráva o plnění Národního programu reforem (první implementační zpráva). Dostupné z WWW: < [30] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Právní předpisy o zaměstnanosti. 4. upr. vyd. Praha: MPSV, ISBN [31] Most pro lidská práva *online *cit Nelegálně pobývající cizinci se mohou vracet od 15. září domů. Dostupné z WWW: < [32] MVČR *online *cit Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen. Dostupné z WWW: < [33] MVČR: Odbor azylové a migrační politiky *online *cit ]. Projekt dobrovolných návratů. Dostupné z WWW: < [34] NEZVALOVÁ, Vojtěška. Interní zdroj ÚP v Břeclavi - Výkaz o kontrolní činnosti v oblasti zaměstnávání cizinců. Úřad práce v Břeclavi, [35] OECD [online]. Neuvedeno [cit ]. Statistics from L to Z - Beta version. Harmonised unemployment rates, forecast. Dostupné z WWW: 78

85 < html#unemployment>. [36] OSIČKOVÁ, Marta. Postavení cizinců na trhu práce v České republice. Bakalářská práce, 42 s [37] Pilíře sociální reformy v roce Práce a sociální politika: Měsíčník MPSV ČR , Ročník 8, číslo 2, s. 2. Dostupný také z WWW: < ISSN [38] Portál veřejné správy České republiky *online [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < 5/701?PC_8411_number1=262/2006&PC_8411_p=209&PC_8411_l=262/2006&PC_841 1_ps=10#10821>. [39] Portál veřejné správy České republiky *online [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů Dostupné z WWW: < 5/701?PC_8411_number1=326/1999&PC_8411_p=42i&PC_8411_l=326/1999&PC_8411 _ps=10#10821>. [40+Portál veřejné správy České republiky *online [cit ]. Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Dostupné z WWW: < =&text=> [41] REKTOŘÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: Nakladatelství EKOPRESS, s. ISBN [42] SRB, Jan, et al. Cizinci v České republice vyd. Praha: Český statistický úřad, str. ISBN [43] ŠEBESTÍKOVÁ, Dana. Statistiky oddělení kontroly za rok Úřad práce v Břeclavi [44] Týden.cz *online *cit Klaus podepsal státní rozpočet i přísnější cizinecký zákon. Dostupné z WWW: < 79

86 [45] Úřad práce v Břeclavi. Interní zdroj, Povolování zaměstnání cizincům zápis z pracovní porady na Úřadě práce ve Vyškově [46] Úřad práce v Břeclavi. Interní zdroj, Záznam z jednání pracovní skupiny ke komplexním kontrolám v oblasti zaměstnanosti. MPSV, [47] Vláda ČR *online *cit Východiska z krize (Exit strategy). Dostupné z WWW: < 80

87 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu cizinců v ČR podle kategorií (údaje vţdy k daného roku) Graf č. 2: Počet informací občanů Evropské unie pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Graf č. 3: Počet informací cizinců ze třetích zemí pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Graf č. 4: Počet cizinců ze třetích zemí s povolením k zaměstnání pět nejvýznamnějších států (k daného roku) Graf č. 5: Vydané zelené karty v letech 2009 a Graf č. 6: Vývoj počtu cizinců podle kategorií v okrese Břeclav v letech 2004 aţ 2010 (údaje vţdy k daného roku) Graf č. 7: Nejvýznamněji zastoupené státy Evropské unie v okrese Břeclav srovnání let (k daného roku) Graf č. 8: Nejvýznamněji zastoupené státy třetích zemí s oznamovací povinností v okrese Břeclav srovnání let (k daného roku) Graf č. 9: Nejvýznamněji zastoupené státy třetích zemí s platnými povoleními k zaměstnání v okrese Břeclav srovnání let 2008 a 2010 (k daného roku)

88 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v ČR ke konci sledovaného měsíce (v %) Tabulka č. 2: Počet volných pracovních míst v České republice ke konci sledovaného měsíce (v tis. míst) Tabulka č. 3: Vydané zelené karty podle typů a státní příslušnosti v letech 2009 a Tabulka č. 4: Cizinci evidovaní úřady práce podle kódu zaměstnání (KZAM) Tabulka č. 5: Míra nezaměstnanosti v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce v % Tabulka č. 6: Počet volných pracovních míst v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce Tabulka č. 7: Počet cizinců ze třetích zemí v okrese Břeclav ke konci sledovaného měsíce Tabulka č. 8: Srovnání vývoje počtu cizinců v jednotlivých kategoriích v členění podle tříd KZAM v letech 2008 a Tabulka č. 9: Srovnání počtu cizinců podle kategorií v okresech Jihomoravského kraje v roce 2008 a v roce 2010 (údaje vţdy k daného roku)

89 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Míra nezaměstnanosti podle OECD Příloha č. 2: Počet cizinců v ČR podle kategorií v letech 2004 aţ 2010 Příloha č. 3: Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v letech 1997 aţ 2009 Příloha č. 4: Délka zákazu pobytu v ČR pro nelegálně pobývající cizince, kteří se přihlásí do projektu dobrovolných návratů Příloha č. 5: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v % - srovnání okresu Břeclav s dalšími okresy Jihomoravského kraje a průměrem za Českou republiku 83

90

91 Příloha č. 1: Míra nezaměstnanosti podle OECD Australia 6,3 6,8 6,4 5,9 5,4 5,0 4,8 4,4 4,2 5,6 Austria 3,6 3,6 4,2 4,3 4,9 5,2 4,8 4,4 3,8 4,8 Belgium 6,9 6,6 7,6 8,2 8,4 8,5 8,3 7,5 7,0 7,9 Canada 6,8 7,2 7,7 7,6 7,2 6,8 6,3 6,0 6,1 8,3 Chile 9,7 9,9 9,8 9,5 10,0 9,2 7,8 7,1 7,8 10,8 Czech Republic 8,7 8,0 7,3 7,8 8,3 7,9 7,2 5,3 4,4 6,7 Denmark 4,3 4,5 4,6 5,4 5,5 4,8 3,9 3,8 3,3 6,0 Finland 9,6 9,1 9,1 9,1 8,8 8,3 7,7 6,9 6,4 8,2 France 9,0 8,3 8,6 9,0 9,2 9,3 9,3 8,4 7,8 9,5 Germany 7,5 7,6 8,4 9,3 9,8 10,6 9,8 8,4 7,3 7,5 Greece 11,2 10,7 10,3 9,7 10,5 9,9 8,9 8,3 7,7 9,5 Hungary 6,4 5,7 5,8 5,9 6,1 7,2 7,5 7,4 7,8 10,0 Iceland 2,3 2,3 3,3 3,4 3,1 2,6 2,9 2,3 3,0 7,2 Ireland 4,2 4,0 4,5 4,6 4,5 4,4 4,5 4,6 6,4 11,9 Israel.. 9,3 10,3 10,7 10,4 9,0 8,4 7,3 6,1 7,6 Italy 10,1 9,1 8,6 8,5 8,0 7,7 6,8 6,2 6,8 7,8 Japan 4,7 5,0 5,4 5,3 4,7 4,4 4,1 3,9 4,0 5,1 Korea 4,4 4,0 3,3 3,6 3,7 3,7 3,5 3,2 3,2 3,6 Luxembourg 2,2 1,9 2,6 3,8 5,0 4,6 4,6 4,2 4,9 5,2 Mexico 2,5 2,8 3,0 3,4 3,9 3,6 3,6 3,7 4,0 5,5 Netherlands 3,0 2,6 3,1 4,1 5,1 5,3 4,3 3,6 3,1 3,7 New Zealand 6,2 5,5 5,3 4,8 4,1 3,8 3,9 3,7 4,2 6,1 Norway 3,2 3,4 3,7 4,2 4,3 4,5 3,4 2,5 2,5 3,2 Poland 16,2 18,3 20,0 19,7 19,0 17,8 13,9 9,6 7,2 8,2 Portugal 4,0 4,1 5,1 6,4 6,8 7,7 7,8 8,1 7,7 9,6 Slovak Republic 18,8 19,3 18,7 17,6 18,2 16,3 13,4 11,1 9,5 12,0 Slovenia 6,7 6,2 6,3 6,7 6,3 6,5 6,0 4,9 4,4 5,9 Spain 11,1 10,4 11,1 11,1 10,6 9,2 8,5 8,3 11,4 18,0 Sweden 5,6 5,9 6,0 6,6 7,4 7,7 7,1 6,1 6,2 8,3 Switzerland 2,6 2,6 3,2 4,3 4,4 4,4 4,0 3,6 3,5 4,4 Turkey ,2 8,7 8,9 9,7 12,6 United Kingdom 5,4 5,0 5,1 5,0 4,7 4,8 5,4 5,3 5,6 7,6 United States 4,0 4,7 5,8 6,0 5,5 5,1 4,6 4,6 5,8 9,3 Euro area 8,5 8,0 8,4 8,8 9,0 9,0 8,4 7,5 7,6 9,4 Total OECD 6,2 6,5 7,1 7,3 7,1 6,8 6,3 5,8 6,1 8,3 Zdroj: OECD, dostupné z:

92 Příloha č. 2: Počet cizinců v ČR podle kategorií v letech 2004 aţ 2010 Celkem cizinců Informace občanů EU Informace cizinců ze třetích zemí Cizinci s povolením k zaměstnání Zdroj: Zpracovala autorka dle údajů MPSV, dostupných z:

93 Příloha č. 3: Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v letech 1997 aţ 2009 Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z: