Spoluřešitel 1: Doc. Milan Tuček, CSc., Sociologický ústav AV ČR Tel.: Fax:

Transkript

1 Číslo projektu 1J 028/04-DP2 Název Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti Doba řešení Řešitel Řešitel: (spoluřešitelé) Prof. PhDr. Jiří Musil, CSc., Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Tel.: Fax: ceu.musil@volny.cz Spoluřešitel 1: Doc. Milan Tuček, CSc., Sociologický ústav AV ČR Tel.: Fax: milan.tucek@soc.cas.cz Spoluřešitel 2: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc., Masarykova Univerzita v Brně Tel.: Fax: sirovatk@fss.muni.cz Kontaktní osoba Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 Tel.: potucek@fsv.cuni.cz Odborný garant Doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Katedra sociální práce a sociální politiky, Zdravotně sociální fakulta JU Tel.: lkozlova@seznam.cz Oponenti Souhrn Sociální a kulturní soudržnost v soudobých, rychle se měnících společnostech, je dnes naléhavým problémem, jak o tom svědčí řada dokumentů Evropské unie, které poukazují na řadu projevů nedostatečné sociální integrace v soudobých vysoce diferencovaných evropských společnostech. Přitom však není zcela jasné, co se vlastně pojmem koheze, soudržnost, případně solidarita přesně míní, jak její úroveň zjišťovat, případně měřit, a jak je tento pojem chápán obyvatelstvem. Praktický tlak na zodpovězení této jedné z nejvážnějších politických otázek i otázek společenských věd současné doby, je velmi silný. Náš výzkum se opírá o řadu empirických analýz primárních dat za Českou republiku, získaných jednotlivými řešitelskými týmy. Zároveň je součástí projektu řada komparativních studií srovnávajících stav sociální soudržnosti v České republice a v zemích Evropské unie. Tato srovnání se opírají o data shromažďovaná Eurostatem, OECD, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, Dublin, se kterou spolupracujeme. Projekt se zabývá soudržností na

2 Anotace Klíčová slova Webové stránky projektu Plánované významné aktivity a šetření v rámci projektu (řazeno chronologicky) mikroúrovni (zejména solidární pomoc v rodině s důrazem na analýzu péče o staré lidi v rodině), otázkou inkluze-exkluze na mezoúrovni (zejména ve sféře práce, sociálních služeb a v tzv. regionálních periferiích). A rovněž na makroúrovni (sociální struktura, mobilita, hodnoty). Projekt se zabývá rovněž výzkumem komplexně pojatých veřejných politik sociálního začleňování a vazbou mezi sociálním začleňováním a sociální soudržností. Výsledkem projektu budou návrhy na konkrétní strategie vedoucí k posílení sociální koheze a sociálního začleňování a bránící sociální marginalizaci v hospodářské, sociální, vzdělávací a kulturní politice, v politice zaměstnanosti a regionální politice. Postižení stavu sociální a kulturní soudržnosti české společnosti, a to na základě empirických a teoretických analýz na mikro-, mezo- a makroúrovní. Srovnání s evropskými zeměmi. Náměty a návrhy konkrétních strategií hospodářské, sociální, kulturní a regionální politiky ČR. Koheze, vylučování, solidarita, důvěra, sociální stát, veřejná politika, mezinárodní srovnání, rodinná péče o seniory V roce 2006 a 2007 je plánováno: čtvrtletí 2006 zpracovány výstupy z programu rozhovorů (program rozhovorů k vnímání problému sociálního vyloučení a přístupy k sociálnímu začleňování - 75 rozhovorů národní 18, regionální 31 a lokální úroveň 26) nejprve jako dílčí výzkumné zprávy Byla připravena a v posledním čtvrtletí 2006 je realizována sonda subjektů v regionu k tématu sociálního začleňování, se záměrem identifikovat sítě aktérů, řešících otázky sociálního vyloučení/agendu sociálního začleňování V období listopad-prosinec 2006 proběhlo reprezentativní šetření dospělé populace ČR: Zkušenost rodinné péče a postoje k rodinné péči o seniory. Činnosti výzkumného týmu byly v roce 2006 soustředěny na přípravu primárního kvantitativního výzkumu. Připravované šetření bylo koncipováno jako komparativní studie, která u vzorku 800 domácností detailně popisuje aktuální životní situaci ve vztahu k péči o staré osoby a dále analyzuje postoje představitelů těchto domácností k problematice osobní a institucionální péče o své nejbližší příbuzné. Byly připraveny výzkumné instrumenty (vzhledem k vysoké pestrosti dotazovaného vzorku populace bylo třeba připravit tři varianty dotazníku) a další pomůcky pro dotazování; v neposlední řadě byl zpracován, a v rámci týmu oponován, projekt výzkumného šetření, zadávací dokumentace pro výběr externí výzkumné agentury zajišťující sběr dat a soupis metodologických požadavků a principů pro vlastní dotazování. V současné době je sběr dat ve finální fázi předpokládá se, že datový soubor bude mít výzkumný tým k dispozici v polovině

3 ledna Komparativní studie soudržnosti v České republice a zemích EU se zvláštním důrazem na srovnání ČR s Finskem, Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem a Řeckem, na základě statistických dat zjišťovaných mezinárodními organizacemi. Analýza uskutečněna v 1. pololetí r. 2006, interpretace dat ukončena v listopadu r Druhá část studie o vnitřních periferiích České republiky (úbytky obyvatel, bytová výstavba, složení dle rodinného stavu aj.); 1. část, která vymezila vnitřní periferie a odzkoušela nejvhodnější indikátory byla ukončena v říjnu CVVM na vzorku dotázaných v rámci OMNIBUS CVVM: "Veřejné mínění a praktiky soudržnosti." Podzim STEM na vzorku dotázaných, blok otázek v rámci OMNIBUS STEMu: "Souvislost mezi spravedlnosti a soudržnosti v české společnosti." Ukončen v říjnu Terénní etnografický výzkum tří periferních obcí České republiky, zahájení květen 2006, ukončen v listopadu Proveden survey Sociální vyloučení a sociální začleňování v kontextu tématu sociální soudržnost. Realizace září 2007 reprezentativní náhodná procházka, cca resp. Provedena komparační analýza nových plánů sociálního začleňování ČR, SK, GRE, FIN, AUT, HUN. Publikováno. Byl proveden CVVM na vzorku dotázaných v rámci OMNIBUS CVVM: "Sociální soudržnost a sociální kapitál (přemosťující, altruististické hodnoty, sociální sítě, přátelské vazby, generátor sociálních zdrojů). Duben 2007 V září až listopadu provedl výzkumný tým koncepční a obsahovou přípravu a v listopadu a prosinci 2007 bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření Intenzívní péče o seniory v rodinách. Bylo provedeno 25 hloubkových kvalitativních rozhovorů, z toho 5 provedla členka týmu Bc.Lucie Slabá a 20 agentura SCaC na základě smlouvy s FSV UK. Rozhovory byly provedeny na podsouboru zkoumaných hlavních pečujících ze standardizovaného šetření provedeného na přelomu roku 2006/2007. Byly vybrány domácnosti, které se věnují intenzívní péči o seniora v rodině z celé ČR. Rozhovory byly provázeny audiozáznamem a agentura SCaC pořídila kompletní přepisy rozhovorů. Koncem ledna bude odevzdána výzkumná zpráva s interpretačním shrnutím provedených rozhovorů. Mgr. Vojnovičová (SCaC) se zúčastnila semináře týmu a plánuje další schůzku se členy týmu Zde proběhla podrobná diskuse k výsledkům rozhovorů. Výzkumný tým se bude v prvním pololetí 2008 věnovat interpretaci získaných dat a využije je k publikačním výstupům a konferenčním příspěvkům

4 Plánované konference, workshopy, semináře (řazeno chronologicky) v průběhu roku V roce 2008 proběhly analytické práce na sebraných materiálech survey, rozhovory, + doplňující analýzy statistik, materiálů Eurostat aj. + Práce na publikačních výstupech, diseminaci (konference) (FSS MU) se Martin Potůček zúčastnil mezinárodního semináře Welfare Regimes in Transition v Guadalajara, Mexiko se Jiří Šafr zúčastnil konference Transformation of Social Inequalities and Welfare Development in Central and Eastern Europe. State University St. Petersburg v Petrohradě. Vystoupil zde s příspěvkem Metamorphoses of Social Stratification in the Czech Republic in the Course of Postsocialist Developments. Status consistency & cultural dimension Tomáš Sirovátka se zúčastnil konference (výroční konference) European Institute of Social Security v Roskilde, DK se Hynek Jeřábek a Jana Barvíková účastnili 8. kongresu Německé společnosti pro gerontologii a geriatrii Alter im Fokus der Wissenschaften ve Freiburgu ve SRN; H.Jeřábek zde vystoupil s referátem: Familiäre Pflege von Senioren als Ausdruck der Solidarität zwischen den Generationen se Martin Potůček zúčastnil mezinárodního workshopu Welfare State Transformations v Oxfordu, GB se Martin Potůček zúčastnil semináře expertů ke studii On the situation of Social and Health Services of General Interest in the EU v Bruselu se Jana Barvíková a Jitka Bartoňová zúčastnily semináře SENIOR LIVING - trendy v seniorském bydlení a změny životního stylu seniorů v Luhačovicích; se Libor Prudký, Ivo Bayer a tým FSS MUNI zúčastnili konference FSS MU Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze v Brně se Ivo Bayer (2006) zúčastnil konference Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze na Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti v Brně se Martin Potůček zúčastnil konference EU s evolving Social Policy and national Models v Helsinkách se velká část týmu zúčastnila mezinárodní konference na téma "Social cohesion in East-cental European countries and its future". Konference se konala pod záštitou Friedrich-Ebert- Stiftung Prague Office a Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Univerzity Karlovy v Praze se Jana Barvíková zúčastnila workshopu mezinárodního projektu Long-term care in CSE v Budapešti.

5 se Jiří Musil zúčastnil pracovního semináře o sociální soudržnosti v evropských městech, který pořádala EU v Bruselu se Jana Barvíková zúčastnila konference Sociální začleňování ve vztahu k novému zákonu o sociálních službách v Praze se Jiří Musil zúčastnil mezinárodní konference European Regional Policy after Enlargement v Olomouci se Jiří Musil zúčastnil mezinárodní konference The Atractiveness of the European and American Social Models for New Members and Candidate Countries of the EU, kterou pořádalo Wissenschaftszentrum Berlin v Berlíně se Hynek Jeřábek, Martina Rubášová a Lucie Slabá zúčastní mezinárodní konference Evropské sociologické asociace v Glasgow se Ondřej Špaček zúčastnil konference Město: Proměnlivá ne/samozřejmost, FSS MU v Brně. Město a sousedství (poster) se Tomáš Sirovátka zúčastnil mezinárodní konference New Social Europe, kterou pořádal CESES a Fridrich Ebert Stiftung v Praze se Jiří Šafr a Julia Häuberer vystoupili na konferenci Metodologické inovace v sociologickém výzkumu, Západočeská Univerzita, Plzeň, pořádané Sekcí metod Masarykovy české sociologické společnosti se Jana Barvíková a Jitka Prajsová zúčastnily konference 12. pražské gerontologické dny 2008 Stáří ve zdraví a nemoci. Česká alzheimerovská společnost, UK, FTVS, ČALS a ČGGS. FTVS UK, José Martího 31, Praha se Hynek Jeřábek a Lucie Moravcová (Slabá) zúčastnili mezinárodní konference Transforming elderly care at local, national and transnational levels Danish National Centre for Social Research (SFI), Copenhagen, June Tomáš Sirovátka vystoupil na setkání expertů v rámci Peer review social inclusion, Paříž, Senát Praha, FSV UK výzkumný tým ISS. Konference Když senioři potřebují pomoci. Solidární pomoc a péče o staré lidi v rodině k výsledkům výzkumu rodinné a institucionální péče o seniory se Jana Barvíková zúčastnila konference k sociologii rodiny Reprodukce nebo intimita?, Fakulta sociálních studií, Brno se Julia Häuberer a Jiří Šafr zúčastnili 34. kongresu Unsichere Zeiten pořádaného Deutsche Gesellschaft

6 für Soziologie na Friedrich-Schiller-Universität v Jeně, Německo (zpráva viz Sociologický Časopis 2009, Vol. 45, no. 2, ) Tomáš Sirovátka vystoupil na konferenci pořádané Jihomoravským Krajským úřadem Extrémní formy sociálního vyloučení a sociální začleňování se Jana Barvíková zúčastnila Mezinárodního kongresu Deutsche Geselschaft fuer Geriatrie und Gerontologie a ÖGGG a SGG Alter(n) gestalten. Berlin Potsdam, Německo proběhla závěrečná konference projektu. Praha, MPSV ČR se Hynek Jeřábek zúčastnil konference Problémy ohrožených skupin. Masarykova česká sociologická společnost, Olomouc se Hynek Jeřábek zúčastnil workshopu Mezigenerační vztahy v rodině, Masarykova česká sociologická společnost - sekce sociologie rodiny, Olomouc. Dosud zveřejněné informace, články, příspěvky, publikace Publikace: 1. Prudký, L.: Experti k problematice mechanismů rozvoje sociální soudržnosti v naší společnosti. Studie CESES 8/2004. Praha, CESES 2004, ISSN: Musil, J. Bayer, I., Jeřábek, H., Mareš, P., Prudký, L., Sedláčková, M., Sirovátka, T., Šafr, J.: Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Studie CESES 9/2004. Praha, CESES 2004, ISSN: Prudký, L.: Církve a sociální soudržnost v naší zemi. Studie CESES 10/2004. Praha, CESES 2004, ISSN: Musil, J.: Fifty years of Urban Sociology. In: Genov, N. (ed), Advances in Sociological Knowledge Over Half a Century. Wiesbaden, 2004,VS Verlag für Sozialwissenschaften. Pp Musil, J.: Městečka na startu. Přítomnost, 2005, s Jeřábek, H. a kolektiv: Rodinná péče o staré lidi. Studie CESES 11/2005. Praha, CESES 2005, ISSN: Musil, J., Abramuszkinová Pavlíková, E.: Sociální soudržnost. In: Potůček, M., Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha, SLON, 2005, s ISBN: Musil, J.: O možnostech sociální a kulturní regionalizace Evropy. In: Hrubec, M. (ed.), Spor o Evropu: postdemokracie, nebo predemokracie? Praha, Filosofia, 2005, s , ISBN: Musil, J.: Social integration a neglected field of studies in European processes. In: Mansfeldová, Z., Spraschuh, V., Wenninger, A. (Eds.), Patterns of Europeanisation in Central and Eastern Europe. Hamburg, Kramer,2005, s , ISBN

7 10. Bayer, I., Sedláčková, M., Šafr, J.: Sociální koheze. Teorie, empirické přístupy, projekty a používaná data. SDA-Info. Roč. 7, č. 2 (2005), s ISSN X. 11. Jeřábek, H.: Lazarsfeldova metodologie pro výzkum veřejného mínění. In: České veřejné mínění: výzkum a teoretické souvislosti. Praha, Sociologický ústav AV ČR 2006, s.25-46, ISBN Jeřábek, H.: Paul Lazarsfeld s Research Methodology. (Biography, Methods, Famous Projects). Praha, Karolinum 2006, ISBN Musil, J., Müller, J.: Vnitřní periferie jako forma sociální exkluze. Studie CESES. 14. Sirovátka, T. a kol.: Sociální vyloučení a sociální začleňování v České republice jako veřejně politická agenda. Studie CESES 3/ Barvíková, J. : Péče o nesoběstačné seniory v rodině mezigenerační solidarita. In: Veisová, E. a kol.: Závěrečná zpráva - Focus Groups Spravedlnost (závěrečná zpráva z výzkumu). ISS FSV UK Praha (13 stran) 16. Tuček, M. (ed.) (2006): Soudržnost české společnosti z pohledu české veřejnosti. Sociologické studie/sociological Studies 06/12. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (příspěvky: Tuček, M., Šafr, J., Sedláčková, M., Machonin, P., Bayer, I., Gatnar, L., Špaček, O.) 17. Šafr J., Sedláčková M. (2006): Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření. Sociologické studie/sociological Studies 06/7. Praha: Sociologický ústav AV ČR 18. Sirovátka, T. (ed.): Sociální vyloučení a sociální politika. Brno, Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006, s.25-40, ISBN Jeřábek, H.: Familiäre Altenpflege als Beispiel des sozialen Zusammenhalts. In Amann, A. Kolland, F. (eds.) Das erzwungene Paradies des Alters? Fragen an eine kritische Gerontologie. VS Verlag für Sozialwissenschaften, Wiesbaden 2008, pp ISBN Musil, J.: Regionální a místní formy sociálního vyloučení a jak jim čelit - problém vnitřních periferií v České republice. In: Sirovátka, T. (ed.), Sociální vyloučení a sociální politika. Brno, Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006, s.25-40, ISBN Bayer, I. (2007). Vnímané rozpory ve společnosti. Pp in P. Mareš, O. Hofírek (eds.) Sociální reprodukce a integrace: Ideály a meze. Sborník z konference. Brno: Mezinárodní politologický ústav. 22. Šafr, J., Häuberer, J. (2007). Measuring Bridging Social Capital: the BSC battery for ascertaining diversity in the circle of friends.

8 Pracovní texty / Working Papers oddělení Studia Sociální Struktury SOÚ 4 (2007). Dostupné z < Spolu dedikovány z projektu MŠMT Sdílení hodnot 2D Šafr, J. (2007). Přemosťující sociální kapitál a jak ho měřit. Socioweb 2007/6: Lebeda, T., Krejčí, J. (2007). Výzkumy volebních preferencí a jejich prezentace v médiích. Pp in Voliči a volby Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. 25. Šafr, J., Häuberer, J. (2008). Item battery for Measurement of Bridging Social Capital:the Comparison of ISSP 2007 and CVVM 2007 Datasets. Pracovní texty Katedry sociologie FF ZČU č.03/ Häuberer, J. (2008). Social Capital as Resources in Social Networks Introducing a Shortened Version of the Resource Generator. Socioweb 2008/6: Mareš, P., Sirovátka, T. Sociální vyloučení a politika sociálního začleňování v České republice. Sociologický časopis. 28. Šmídová, M., Rákoczyová, M. (2008 v tisku) Srovnání dvou aspektů sociální soudržnosti v České republice, na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, Finsku a Řecku. Studie CESES 1/ Moravcová, L., roz. Slabá (2008) Tajemství domácí rodinné péče o seniory. Diplomová práce. 89 stran + přílohy, Praha, FSV UK. 30. Tým ISS FSV UK. Když senioři potřebují pomoci. Solidární pomoc a péče o staré lidi v rodině CD-ROM proceedings ze stejnojmenné konference Praha, FSV UK, Jinonice 18.září Hora, O., Klimplová, L., Winkler, J. (2008 v tisku) Sociální začleňování v České republice v lokální a regionální veřejné politice. Studie CESES Tuček, M. a kol. (2008 v tisku) Sociální a kulturní soudržnost. Praha: SOÚ AV ČR. 33. Jeřábek, H. (2009). Rodinná péče o seniory jako práce z lásky : nové argumenty. Sociologický časopis 2009, č.2, s Barvíková, J. - Vojnovičová, N. - Prajsová, J. (2009). Jak se žije pečujícím rodinám. Odevzdáno redakci Prague Social Science Studies FSV UK & FF UK 35. Sirovátka, T., Rákocyzová, M. (v tisku 2009). The impact of the EU social inclusion strategy: The Czech Case. In Cerami, A., Vanhuysse, P. (eds.). Post-Communist Welfare Pathways. Theorizing Social Policy Transformations in Central and Eastern Europe. Basingstoke: Palgrave Macmillan. 36. Musil, J. (v přípravě 2009). Sociální a kulturní soudržnost české společnosti. Praha: Grada. Recenzované články: 1. Musil, J.: Zanedbávané téma: přátelství v soudobých společnostech. Sociologický časopis/czech Sociological Review 40(4): Praha, Organizovaný altruismus. Rozhovor s Jiřím Musilem Literární

9 noviny XV (42): Machonin, P.: Neúčast ve volbách jako jeden z indikátorů sociální soudržnosti / nesoudržnosti a její širší souvislosti (se zvláštním zřetelem ke krajským volbám 2004). Naše společnost. Roč. 2005, č.i, s ISSN X. 4. Sedláčková, M., Šafr, J.: Sociální koheze teorie a výzkum. Názory české veřejnosti na společenskou soudržnost. Brno: Institut mezioborových studií Brno, 2005, s ISBN Sedláčková, M., Šafr, J.: Měření sociálního kapitálu. Koncepty, výzkumné projekty a zdroje dat. SDA-Info. Roč. 7, č. 1 (2005), s ISSN X 6. Musil, J: Prague, Present Meets Past. International Review of Sociology*Revue Internationale de Sociologie Vol. 16, No. 2, July 2006, pp. 243_ Tuček, M., (2006) Сплoченность общества в чешском восприятии (Soudržnost společnosti v českém vnímání). Vostočnoevropejskie issledovanija, 3, 2006, s Šafr, J., Bayer, I., Sedláčková, M. (2008): Sociální koheze. Teorie, koncepty a analytická východiska. Sociologický časopis, /Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 2: Sirovátka, Tomáš. New Social Risks and Social Exclusion as a Challenge to Czech Social Policy. European Journal of Social Security, Mortsel : Belgie, 9, 1, od s , 23 s. ISSN Šafr, J.,Häuberer, J. (2007). Měření přemosťujícího sociálního kapitálu: baterie PSK zjišťující odlišnosti v okruhu přátel. Data a výzkum / SDA Info. 2007/2: Šafr, J. (2008) Pojem společenská soudržnost v názorech veřejného mínění a hodnotové postoje k uspořádání společenských vztahů. Naše společnost 6(2): (spolu s MŠMT CŘ, reg.č. 2D06014). 12. Jeřábek, H. (2009). Rodinná péče o seniory jako práce z lásky : nové argumenty. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2009, Vol. 45, No. 2: s Winkler, J., Hora, O. (v tisku 2009). Sociální začleňování v České republice jako problém koordinace regionálních veřejných politik. (pracovní název). Fórum sociální politiky. Praha: VÚPSV. 14. Horáková, M. (v tisku 2009). Otevřená metoda koordinace s institucionální učení lokálních aktérů (agenda sociálního začleňování). Fórum sociální politiky. Praha: VÚPSV. 15. Rákocyzová, M. (v přípravě 2009). Agenda sociálního začleňování v ČR v mezinárodní perspektivě. Referáty na konferencích: 1. Sirovátka, T. Indicators of social exclusion (Comments from Czech perspective). Mezinárodní konference Taking Forward the

10 EU Social Inclusion Process, , Luxembourg. LUX. 2. Jeřábek, H. Familiäre Altenpflege als Beispiel des sozialen Zusammenhaltes (referat auf der Tagung der Sektion Alter und Gesellschaft der Deutschen Gesellschaft für Soziologie Das erzwungene Paradies des Alters? Fragen an eine Kritische Gerontologie in Wien am ). 46 stran. Vídeň, Rakousko. 3. Sedláčková, M., Šafr, J. Sociální koheze teorie a výzkum. Názory české veřejnosti na společenskou soudržnost. Mezinárodní sympozium Osobnost člověka a jeho socializace v evropské společnosti. Institut mezioborových studií Brno, Brno Vydáno ve sborníku. Sedláčková, M., Šafr, J.: Sociální koheze teorie a výzkum. Názory české veřejnosti na společenskou soudržnost. Brno: Institut mezioborových studií Brno, 2005, s ISBN Remr, J., Osuský, M.: Představení výzkumného projektu domácí rodinné péče o staré lidi a nabídka spolupráce. II. mezinárodní konference Problematika generace 50 plus, , Třeboň. Vydáno ve sborníku. Remr, J., Základní rozhodovací dichotomie při poskytování rodinné pomoci seniorům. In: Problematika generace 50 plus: II. mezinárodní konference, Třeboň Sborník přednášek. Třeboň, 2005, s Bartoňová, J., Barvíková, J: Příběhy pečujících rodin. II. mezinárodní konference Problematika generace 50 plus, , Třeboň. Vydáno ve sborníku přednášek: Bartoňová, J., Barvíková, J., Příběhy pečujících rodin. In: Problematika generace 50 plus: II. mezinárodní konference, Třeboň Sborník přednášek. Třeboň, 2005, s Bartoňová, J., Barvíková, J: Péče o staré lidi v rodině příběhy pečujících rodin. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, , Praha. 7. Sirovátka, T., Horáková, M., Rákoczyová, M.: Strategie sociálního začleňování z akademického pohledu. Mezinárodní konference MPSV Forum sociálního začleňování, ve Zlíně Musil, J.: Regionální a místní formy sociálního vyloučení a jak jim čelit. Na konferenci " Sociální vyloučení a sociální politika", FSS MUNI v Brně, Jeřábek, H.: Model of Intergenerational Solidarity in Family Care referát na 11th International Social Justice Conference Social Justice in a World of Change: Interdisciplinary

11 Approaches Berlín, Německo. 10. Šafr, J.: Metamorphoses of Social Stratification in the Czech Republic in the Course of Postsocialist Developments. Status consistency & cultural dimension. The conference Transformation of Social Inequalities and Welfare Development in Central and Eastern Europe. State University St. Petersburg, September Sirovátka, T. Social exclusion as a challenge for Czech social policy. Konference European Institute of Social Security v Roskilde, DK, Jeřábek,H.: Familiäre Pflege von Senioren als Ausdruck der Solidarität zwischen den Generationen. (Beitrag zur Sitzung 8. Kongress der Deutschen Gesellschaft für Gerontologie und Geriatrie. Alter im Fokus der Wissenschaften Freiburg, BRD) 20 stran 13. Bayer, I.: Vnímané rozpory ve společnosti. Příspěvek na konferenci Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, Brno Jeřábek, H. Slabá, L.: Family Care for Seniors Decision- Making and Adapting. 8th Annual Conference of the European Sociological Association Conflict, Citizenship and Civil Society, Glasgow, Great Britain, 3rd - 6th September, (hl. autor) (15 str.) 15. Rubášová, M. Gender Roles in Care for Incapacitated Family Members. Referát na konferenci ESA Glasgow, UK, (10 stran). 16. Špaček, O. Město a sousedství (poster). Město: Proměnlivá ne/samozřejmost, FSS MU, Brno, Sirovátka, T. Sociální výzvy vyplývající z nových sociálních trendů v České republice. Mezinárodní konference New Social Europe, Praha, Prajsová, J. Determinanty postojů k rodinné péči o seniora a spravedlivé mezigenerační podpoře. 12. pražské gerontologické dny 2008 Stáří ve zdraví a nemoci - Česká alzheimerovská společnost, UK, FTVS, ČALS a ČGGS, Praha, Jeřábek, H. Moravcová, L. Family Cohesion in the Provision of

12 Personal Care for a Senior. Mezinárodní konference: Transforming elderly care at local, national and transnational levels Danish National Centre for Social Research (SFI), Copenhagen, June Sirovátka, T. Renewed Social Agenda-Reinforcing the analytical tools (including policy assessment).vystoupení na setkání expertů v rámci Peer review social inclusion, Paříž, Senát, Barvíková, J. Péče o staré lidi v rodině. Poster, Konference k sociologii rodiny Reprodukce nebo intimita?, Fakulta sociálních studií, Brno září Sirovátka, T. Sociální vyloučení a sociální začleňování. Vystoupení na konferenci pořádané Jihomoravským Krajským úřadem Extrémní formy sociálního vyloučení a sociální začleňování. 23. Barvíková, J. What's the life of caring families in the Czech Republic? poster Společný mezinárodní kongres Deutsche Geselschaft fuer Geriatrie und Gerontologie a ÖGGG a SGG Alter(n) gestalten. Berlin Potsdam, Německo, Závěrečná konference projektu. Praha, MPSV ČR Jeřábek, H. Senioři a pečující rodiny jako ohrožená skupina. Konference: Problémy ohrožených skupin Masarykova česká sociologická společnost, Olomouc Jeřábek, H. Rodinná péče o seniora. Workshop Mezigenerační vztahy v rodině, Masarykova česká sociologická společnost - sekce sociologie rodiny, Olomouc Významné dílčí poznatky, informace, důležitá sdělení NAPSZ Identifikovali jsme rozpory v přístupu ke strategii sociálního začleňování na úrovni programu i na úrovni jeho implementace. Za prvé jde o určitou nekonzistenci programu: tedy o rozpory mezi obecnějšími záměry a cíli obsaženými v NAPSZ na jedné straně, a na druhé straně v nevelké míře jejich konkretizace a rozpracování do operačních cílů v obsahu NAPSZ. Vedle toho je zde rozpor na úrovni implementace programu: rozdílná je totiž míra legitimity, porozumění a důrazu v přístupu k agendě sociálního začleňování na straně aktérů na národní úrovni na straně jedné, a na druhé straně aktérů na úrovni regionální a lokální, jimiž je tato agenda nepříliš akcentována či dokonce opomíjena. Uvedené rozpory do značné míry znemožňují rozvoj strategie sociálního začleňování jako vnitřní veřejně politické agendy. Na druhé straně patrně nijak nebrání jeho

13 rozvoji jako technické agendy, která zajišťuje naplnění požadavků Evropské komise a přístup k evropským strukturálním fondům. Není zatím zcela jisté, zda využití evropských fondů může přinést výrazný posun v cílech a opatřeních v oblasti sociálního začleňování či zda bude spíše znamenat jen nevýrazné doplnění českých finančních zdrojů a kapacit věnovaných pro tuto oblast nebo dokonce nahrazení dosud existujících aktivit v této oblasti zdroji a kapacitami evropskými, bez "přidané hodnoty". Strategie sociálního začleňování na lokální a regionální úrovni v podstatě zatím neexistuje, teprve se dílčím způsobem začíná utvářet, zejména v oblasti sociálních služeb. Vedle implementačního deficitu, jenž je způsoben nízkou kapacitou výkonu veřejné správy a slabou pozicí klíčových aktérů, kteří tuto agendu zabezpečují na všech úrovních, je deficit legitimity agendy sociálního začleňování i přijatých programových dokumentů v očích klíčových politických aktérů příčinou rozporu mezi programovými dokumenty a v nich obsaženými obecnými cíli na jedné straně a reálnou implementací opatření a přípravou institucionálních podmínek k dosažení cílů na straně druhé. Přesto díky vlivu nového diskurzu a agendy (sociálního začleňování) schopnost a reálná kapacita klíčových aktérů hodnotit problémy i realizované strategie sociálního začleňování a nacházet nové možnosti postupně zesiluje, protože aktéři - včetně nestátních neziskových organizací - nacházejí k jejímu rozvoji prostor (strukturu příležitostí) a nalézají výrazové kódy (terminologii), stejně jako spojence (programové dokumenty, dostupné evropské fondy, podporu příslušných profesionálních uskupení - například na úrovni MPSV ČR). Tato situace ("okno příležitosti") je předpokladem dalšího procesu institucionálního učení, jenž nedávno započal. Nový plán sociálního začleňování na roky nepřinesl z hlediska pojetí agendy nové podněty pokud jde o operacionalizaci cílů, jejich ambicioznost či jejich zajištění kapacitami. Spíše znamenal ústup od komplexního pojetí agendy k akcentaci zaměření začleňování na specificky definované cílové skupiny a prioritizaci oblasti sociálních služeb, současně silnou orientaci na využití opatření ESF a blokaci procesu mainstreaming. Pokud jde o celkový přínos české sociální politiky v oblasti sociálního začleňování a eliminace tzv. nových rizik, pak česká sociální politika se zatím příliš neorientuje na nová rizika spojená s soudobým vývojem (post)moderní společnosti a na ty oblasti, které napomáhají sociálnímu začleňování nejvíce. Lze vyslovit obavy, že zatím převládající strategie finanční kompenzace nových rizik, jež je vedena záměrem eliminovat rizika chudoby nebude dlouhodobě udržitelná, s ohledem na stále rostoucí váhu nových rizik a s ohledem na očekávané změny současného systému finančních kompenzací. Výzva pro sociální politku je tedy formulována jako nezbytnost výraznějšího příklonu k aktivnímu přístupu při prevenci a řešení nových sociálních rizik. Aktivní přístup znamená z

14 hlediska dnešního stavu jednak vytvoření systému dostatečných ekonomických pobídek - negativních, i pozitivních, jednak řešení nových rizik a sociálního začleňování aktivní podporou individuálních kapacit k účasti na trhu práce, podporou přístupu k bydlení, podporou funkcí rodiny včetně harmonizace rodiny a zaměstnání. Péče o seniory Současná nebo minulá zkušenost s péčí o seniory v rodině je významným prediktorem budoucí rodinné péče. Rodiny přizpůsobují péči také složení svých domácností. Rozsah a intenzita péče poskytované seniorům jejich rodinami jsou úměrné potřebám těchto seniorů. Právě rozdílný rozsah potřeb seniorů, daný množstvím základních aktivit denního života, v nichž potřebují péči a v nichž se neobejdou bez cizí pomoci, je určující pro rozsah péče, který je jim rodinou poskytován. V tomto ohledu je rodinná péče jako práce z lásky (Graham 1983) prakticky nenahraditelná běžnými zařízeními institucionální péče. Principiálně především proto, že každá taková institucionální péče musí být, již ze své provozní podstaty, založena na normách, jimiž je vyjádřena náročnost a rozsah péče o každého jednotlivého seniora. Průběžně se měnící, a zpravidla i s věkem seniora narůstající, potřeby péče, nemůže taková norma citlivě vyjádřit. Rodina pečuje tolik, kolik je potřeba. Je to péče z lásky a právě tato charakteristika rodinné péče ji činí nenahraditelnou. Druhým závěrem, k němuž nás výsledky opravňují, je několika analýzami téměř nezávisle na sobě podpořené zjištění, že rodiny pečují o seniora společně. Celkový rozsah potřebné péče se v případě nejnáročnějších situací rozkládá na větší počet pečujících osob, které si vzájemně vypomáhají. Také pociťovaná psychická, sociální i finanční zátěž, spojená s rodinnou péčí o seniora, je nižší a lépe snesitelná v situaci, kdy pečuje větší počet osob. Z uvedených dílčích výsledků a závěrů je možno tedy dojít k závěru, že se v podmínkách náročné osobní péče o seniory projevuje rodinná solidarita a rodinná soudržnost. Předběžné výsledky hloubkových rozhovorů s pečujícími o seniory v rodinách potvrzují a prohlubují výsledky analytického standardizovaného výzkumu péče o seniory v rodinách. Potvrzuje se bezprostřední přizpůsobování rodinné péče potřebám opečovávaných. Ve studovaných rodinách se potvrdila dosavadní zkušenost s výrazně obětavou vstřícnou reakcí pečujících rodin k potřebám seniorů. Zároveň se v reakcích těchto rodin potvrzuje distance od pragmatického zabezpečování péče o seniory především prostřednictvím institucionálního řešení ve zbytku populace. Shrnutí výsledků projektu Projekt měl jak teoretickou a analytickou část, tak i implementační. Ta obsahovala doporučení pro strategické směry veřejných politik České republiky, které by reagovaly na zjištěný stav soudržnosti v české

15 společnosti a některá konkrétní doporučení pro oblast sociální politiky. 1.1.Hlavní výsledky v části teoretické V sociálně a kulturně vysoce diferencovaných demokratických společnostech sociální soudržnost nemůže spočívat jen na hodnotách většinové společnosti, nýbrž spíše na společně dohodnutých pravidlech vzájemných vztahů jednotlivých složek společnosti. Tato pravidla by měla být respektována všemi a měla by to být jakási nepsaná ústava sociální koheze Vysoce diferencované společnosti jsou sociálně soudržné, jestliže v nich fungují nestranné, poctivé a slušné politické a sociální instituce a univerzálně působící sociální stát, který je vybudován na respektování lidských práv, včetně práv sociálních. Sociální stát, který se adaptuje na soudobé podmínky ekonomické a kulturní, je nezbytnou podmínkou pro rovnoměrné rozložení sociálního kapitálu mezi jednotlivými sociálními vrstvami a skupinami společností Podmínkou trvalé sociální soudržnosti v soudobých diferencovaných společnostech je jejich hospodářská prosperita a slušná životní úroveň obyvatelstva kombinovaná s nízkým podílem chudých lidí. Této prosperity lze dosáhnout v tomto typu společností nejefektivněji sociálně tržním hospodářstvím. 1.2 Strategické směry veřejné politiky reagující na stav soudržnosti české společnosti Jestliže k podmínkám sociální soudržnosti patří hospodářská prosperita, tak v soudobém ekonomicky globalizovaném světě nelze této prosperity dosáhnout bez konkurenceschopnosti ekonomik jednotlivých zemí na světových trzích. Jak upozornil Alfred Pfaller na konferenci The European left After 1989 (Pfaller 2000), globalizace ohrožuje především ty země, kde je sociální politika založená na sociálním pojištění zaměstnanců, na kterém se ve značné míře podílí zaměstnavatelé. Čili země s tzv. bismarckovským korporativistickým modelem sociálního státu. Tento model v modifikované podobě existuje také v České republice. Z důvodu tohoto ohrožení globalizací doporučujeme přechod na tzv. občanský model sociálního státu Občanský, čili skandinávský model doporučujeme také proto, že zrušení příspěvku zaměstnavatele zjasňuje rozhodování o preferencích sociální politiky. Sociální politika by se stala především otázkou politickou a náklady na ní by byly imunizovány od mezinárodní soutěže (Pfaller 2000: 228). Problémem by ovšem i nadále zůstala daňová spravedlnost. Příjmy z kapitálu lze přesunout do výhodnější ciziny, příjmy z mezd nikoliv. Bohatí tak mohou uniknout redistribucí a tím i omezit svůj příspěvek na ekonomické podmínky koheze.

16 1.2.3 Je zapotřebí prosazovat politiku, která by udržovala prosperitu pro všechny a to i v době pomalého hospodářského růstu. Sociální politika nemusí být těsně svázána s Keynesovou ekonomickou teorií, tj. se zdůrazňováním řízení a stimulování poptávky. Je nutno klást větší důraz na nabídkovou stránku ekonomiky a je zapotřebí hledat nové cesty jak řešit nadbytek pracovních sil v případě pomalého ekonomického růstu (například rozvíjením osobních sociálních služeb). Sociální stát v Evropě a i u nás bude silně záviset na tom, jak se bude adaptovat trh práce na novou situaci globalizované ekonomiky Dalšími důvody pro prosazování tzv. občanského modelu sociálního státu a sociální politiky jsou dvě skutečnosti: a) tento model může snadněji pomáhat maximalizovat zdroje výkonu lidí a lépe se doplňuje s dynamikou servisní ekonomie, b) tento model lépe harmonizuje vztahy mezi rodinou a zaměstnáním svým důrazem na zvyšování příjmů lidí, poměrně vysokou hladinou zdaňování občanů, kombinovanými s univerzálně poskytovanými sociálními službami, nikoliv sociálními dávkami. 1.3 Některé konkrétní důsledky přijetí navržené strategie pro sociální politiku ČR Občanský model, který v české modifikací doporučujeme, by znamenal zvýšení zaměstnanosti žen, a řešil by několik problémů soudobé servisní i vzdělanostní ekonomiky. Zejména by: a) vyjádřil jasnou prioritu dětí v sociální politice, posílil by silně služby domácnostem, tak aby pracovní zájmy zejména zaměstnaných matek mohly být sladěny s funkcemi rodin, c) omezil by chudobu dětí, která je i u nás vážným problémem, fungoval by jako hospodářský multiplier tím, že by vytvářel nové pracovní příležitosti ve sféře služeb pro domácnosti, děti, staré lidi. Investice do toho, aby ženy mohly mít placená zaměstnání je zároveň investicí do blahobytu rodiny a do tvorby nových pracovních míst Důraz jakéhokoliv modelu, který by měl zvýšit prostřednictvím sociální politiky soudržnost české společnosti, by měl být položen na dva cíle: 1. na pomoc rodinám prostřednictvím diferencovaných sociálních transferů a služeb, 2. na zlepšení sociálních a vzdělanostních podmínek dětí. To jsou dvě základní priority. Investice do dětí je skutečně investicí do budoucnosti, do jejich schopnosti adaptovat se na měnící se podmínky v dospělosti, na jejich větší životní pružnost Přes nepochybnou závažnost problému seniorů u nás je naprosto nezbytné nalezení promyšlené rovnováhy s řešením problému rodin s dětmi. Tomuto důrazu na trojici: děti-rodiny-služby by měla být dána přednost před jednostranným soustřeďováním se na problémy seniorů.

17 1.3.4 Ze shora uvedených 10 strategických bodů a také z výkladu o regionálních problémech vyplynulo také následující obecné doporučení, týkající se naší české situace. Jednotlivé segmenty veřejné politiky nejsou u nás jak v teoretickém uvažování, ve výzkumu aj. tak i v praktických opatřeních dostatečně propojeny. Jedním z velkých úkolů, na který i náš projekt poukázal je hlubší porozumění vztahům mezi jednotlivými segmenty sociální politiky. A vzhledem k tomu, že tato politika je úzce svázána s efekty ve sféře sociální koheze, zkvalitňování spočívající na propojenosti jednotlivých složek sociální politiky by se projevilo i v úrovni soudržnosti.