PŘÍLOHA 3 K PLNĚNÍ ÚKOLU 1.4.

Transkript

1 Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin ČR a aktualizace úkolů pro období PŘÍLOHA 3 K PLNĚNÍ ÚKOLU

2 Projednání možnosti uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru plochého skla - Odpovědi na 3 otázky dohodnuté na jednání dne Stav doručených odpovědí ke dni p.č. Organizace Odpověď Opatření Otázka č. 1 Jaký máte názor na potřebu uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru plochého skla? Je uzavření dobrovolné dohody potřebné nebo není? A proč? 1. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu, přičemž vlastnosti výrobku, tj. recyklovaného skleněného odpadu, zůstávají stejné jako při výrobě z nových surovin. Toto vše se děje při úsporách nákladů a energie na výrobu prvotních surovin, nákladů na jejich tavení, ale koneckonců i nákladů při likvidaci odpadů. Recyklace odpadového plochého skla přispívá k ekologii: šetří přírodní zdroje i strategické suroviny země, odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových, snižuje energetickou náročnost výroby, zvyšování objemu skleněných střepů ve vsázce snižuje objem vypouštěných emisí CO2 a snižuje spotřebu plynu. 2. Svaz podnikatelů ve v ČR Ze zahraničních modelů, které fungují v rámci dobrovolné dohody, je zásadní nizozemský model VRN. Tento model lze případně v ČR aplikovat pouze po organizační stránce, z hlediska právního se ASKP ČR domnívá, že v současné době není možné prakticky realizovat sběr odpadového plochého skla na základě fungování dobrovolné dohody mezi výrobci skla, recyklačními a stavebními firmami, a to bez zakotvení sběru odpadového plochého skla v české legislativě. Pro zvýšení množství recyklovaného ploché skla s odpovídající čistotou je zcela zásadní zajištění třídění těchto odpadů již v místě vzniku a omezení skládkování odpadního ploché skla, zejména skla smíšeného s ostatními odpady. Dobrovolná aktivita vedoucí k recyklaci plochého stavebního skla je možná i dnes. Pro zvýšení objemu recyklace bude vhodné přistoupit k legislativním opatřením. I NE

3 3. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 4. Svaz měst a obcí ČR 5. Sdružení místních samospráv ČR 6. Česká rada pro šetrné budovy 7. Česká komora lehkých obvodových plášťů Forma dobrovolné dohody není nejvhodnější způsob řešení, vzhledem k tomu, že v ČR není dostatečně ověřeno fungování této formy. Spíše řešit formou legislativní. Uzavření dobrovolné dohody je možné pouze za podmínky, že bude zajištěna dostatečná výše financování zvýšených nákladů pro obce. Zpětný odběr plochého skla je možný pouze za předpokladu, že dojde k vyplácení odměn/náhrad sběrným dvorům, kterým se zpětným odběrem plochého skla zvýší jejich provozní náklady. Dále je nutné vždy určit původ skla, zda se jedná o sklo pocházející z rekonstrukcí prováděných svépomocí, domácích pařenišť (občanský původ a režim komunálního odpadu) nebo sklo pocházející z větších rekonstrukcí a stavební činnosti (režim stavebního odpadu). V režimu stavebního odpadu by za zpětný odběr plochého skla měly platit stavební firmy. Dalším problémem je skladování plochého skla na sběrných dvorech tak, aby nemohlo dojít k ohrožení osob pohybujících se na sběrném dvoře, tedy k umístění nádob na ploché sklo. SMS ČR se v rámci dotazování členských obcí setkalo s obavami, aby v budoucnu nedocházelo k umisťování dalšího odpadu ze stavební činnosti na sběrných dvorech. SMS ČR není a priori proti zpětnému odběru plochého skla, ale tato činnost nesmí přinést negativní dopady na sběrné dvory. Dobrovolné dohody mohou být dobrou součástí akcelerace trhu s cirkulací materiálu. Samotné ale nebudou stačit, pro akceleraci bude potřeba výraznějších nástrojů, např. finanční podpora apod. V podstatě žádná dobrovolná dohoda nemůže přinést komplexní řešení nějakého ekologického problému, pokud její nedodržování může být pro některé subjekty, nebo pro ty jež se dohody nezúčastní ekonomicky výhodné. Ochranu životního prostředí nelze řešit jako charitu. Někdo přispěje a někdo ne. Situace si vyžaduje systémové řešení, které bude regulováno a motivováno. Navíc uzavírání dobrovolné dohody na úrovni českých výrobců by mohlo vést k hospodářské nerovnováze a k jejich poškozování. Je potřeba si uvědomit, že na území České republiky působí v oblasti výplní otvorů a lehkých obvodových plášťů i řada dovozců. Trh je zcela otevřený a ta dohoda by vyžadovala evropský rozměr. Finance pro obce Finance pro obce Finanční podpora

4 Největší podíl plochého skla jako odpadu či druhotné suroviny vzniká při výměně oken a fasád. Využití tohoto odpadního skla by přitom nemělo být nijak složité a s výhodou je možné je řešit v komplexu zpracování a využití starých oken. Jak již ČKLOP uvedla ve svém stanovisku ke zpracování plastů z plastových oken, pokládáme okno se všemi komponentami za jeden celek, který by měl být řešen v celém rozsahu. Všechny komponenty okna jsou plně recyklovatelné, ten produkt vyžaduje pouze efektivní demontáž, rozebrání na jednotlivé části. PVC profily, ocelové výztuže, kování ze slitin lehkých kovů a samozřejmě sklo. Po roztřídění mohou být jednotlivé materiály odeslány k jejich zpracovatelům. Při takovém postupu by bylo zajištěno, že demontáž bude provedena zaškolenými pracovníky, nebo znalými pracovníky výrobců oken, což zajistí pečlivé zacházení a odborné roztřídění. Tento systém zpracování již léta funguje v sousedních západních zemích, není potřeba nic vymýšlet, ale bylo by vhodné převzít jejich zkušenosti. Navíc většina výrobců dodavatelů plochého skla sídlí v zahraničí a jedině oni mohou tuto druhotnou surovinu zpracovat. To je podobné jako v oblasti plastových profilů. Je velmi důležité, aby recyklace jak skla, či PVC, nebo kovových částí oken probíhala koordinovaně, nejlépe pod nějakým zastřešujícím orgánem, který by byl pro všechny zmíněné komponenty společný. V počáteční fázi by nebylo nutné přistupovat k nějakým restriktivním legislativním opatřením, ale stačilo by využívat stávajících možností např. v rámci zadávacích podmínek veřejných zakázek vyžadovat doložení ekologické likvidace, recyklace vyměněných oken, podobně i v programech jako je zelená úspora upřednostňovat uchazeče, zajišťující i recyklaci skla. Patrně by bylo možné organizovat sběr plochého skla i přes sběrné dvory. 8. České vysoké učení technické 9. MPO průmyslové ekologie Dobrovolná dohoda o zpětném odběru může fungovat u větších stavebních společností, které toto mohou použít jako své PR. Aby bylo možné dosáhnout vyšší míry zpětného odběru, bylo by nutné zavést finanční zvýhodnění společností, které na tento postup přistoupí. Navrhujeme provedení screeningu zahraničních zkušeností se zpětným odběrem plochého skla v rámci EU. Pokud organizace, které jsou součástí nadnárodních korporací, mají zájem o zpětný odběr plochého skla, mohou vyvolat diskuzi a jednání v orgánech EU o možnosti zavedení zpětného odběru plochého skla v rámci EU. Tuto iniciativu, v případě zájmu, mohou realizovat i organizace, které jsou členy evropských nadnárodních sdružení. Finanční zvýhodnění Zahraniční rešerše

5 10. MPO a stavebních hmot Doporučujeme vytvoření přijatelného řešení, kterým by mohla být i dobrovolná dohoda za jasně stanovených podmínek, pro zřízení a provoz celoplošného systému sběru ploché skla pro zajištění potřebné kvality znovu získaných skleněných střepů, zejména pro přednostní materiálové využití k opětovné výrobě plochého skla, popř. dalších druhů skel nebo izolací. Dále doporučujeme ve spolupráci s výrobci a vytvořit ekonomicky výhodné podmínky pro všechny zapojené subjekty včetně stavebních a montážních firem. Pro tvorbu systému lze využít zkušeností ze zahraničí, kde obdobné systémy používají (např. německý systém REWINDO a jiné) a posoudit možnost adaptace pro podmínky v ČR. Ekonomicky výhodné podmínky 11. MPO sektorové expertízy a průmyslové politiky 12. MŽP odpadů Pokud existuje v rámci EU nějaký zahraniční model dobrovolné dohody, bylo by vhodné se s ním blíže seznámit a posoudit možnost jeho modifikace na české podmínky. Uzavření dobrovolné dohody, jejímž cílem by bylo zajistit financování a/nebo logistiku systému sběru plochého skla v ČR určitě vnímáme pozitivně. Existence dobrovolné dohody však nemůže vyřešit problém sama o sobě (problém nadměrného odstraňování odpadů s obsahem plochého skla). Je nezbytné synergicky zavést přiměřená legislativní opatření. V tomto ohledu se jeví optimální možnost zavedení zákazu skládkování vybraných odpadů s obsahem plochého skla, důležitým nástrojem zde však bude vždy výše skládkovacího poplatku - jeho současná výše zjevně není motivační k vytvoření odpovídajícího systému nakládání s odpadním plochým sklem a měl by se proto v budoucnu zvýšit (s čímž ostatně počítá nový návrh zákona o odpadech). Inspirace v zahraničí NE Otázka č. 2 Kterými konkrétními druhy plochého skla/výrobky z plochého skla je potřeba se nejprve zabývat? A z jakého důvodu? I 1. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Přednostně je potřeba se zabývat sběrem odpadového plochého skla z rekonstrukcí a stavebních demolic (výměna oken, rekonstrukce skleněných plášťů budov apod.). Důvodem je zajištění sběru odpadního ploché skla, které by bylo následně recyklováno a opětovně materiálově využíváno. Základním cílem je zvýšení množství recyklovaného odpadního skla v České republice. Skleněné střepy je možné dle jejich kvality využít pro opětovnou výrobu plochého skla či dalších skleněných materiálů, jako jsou různé skelné izolační materiály nebo obalové sklo.

6 Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu. 2. Svaz podnikatelů ve v ČR 3. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 4. Svaz měst a obcí ČR Ploché stavební sklo z rekonstrukcí budov - výměny otvorových výplní a fasádních skel. Důvodem jsou velké objemy těchto skel. Především tabulové sklo a fasádní sklo z rekonstrukcí staveb. Výplně oken nejčastější druh 5. Svaz místních samospráv ČR Tabulové sklo z oken, pařenišť, dále zrcadla a drátěné sklo. Do budoucna potřeba řešit tzv. plastová okna, kde není snadné oddělit výplň od rámu okna. 6. Česká rada pro šetrné budovy 7. Česká komora lehkých obvodových plášťů Největší objem plochého skla je u rekonstrukcí budov, kde jde především o výměnu oken a skleněných fasád (lehké obvodové pláště). Nejvíce plochého skla vzniká při zateplování a rekonstrukci staveb. Není důvodu, proč by toto sklo mělo končit na skládkách. Výměny oken provádějí odborné firmy a zaškolené montážní skupiny. Je možné recyklovat všechny druhy plochého stavebního skla. 8. České vysoké učení technické Vzhledem k neustále se zvyšujícím požadavkům na tepelně technické vlastnosti obálky budovy, je a bude nejvíce tohoto odpadu z rekonstrukcí a demolic staveb. 9. MPO průmyslové ekologie Zejména ze stavebního průmyslu tabulové sklo a skleněné obvodové pláště. Střepy jsou jednak nezbytnou součástí sklářského kmene a zároveň se jimi mohou nahradit a šetřit primární suroviny (sklářské písky, potaš a další suroviny). Další přidanou hodnotou je úspora energie, čím vyšší obsah střepů, tím se snižuje energetická náročnost výroby skla. 10. MPO Z pohledu efektivního využívání stavebních a demoličních odpadů považujeme za důležité zabývat se primárně recyklací

7 a stavebních hmot skla ve formě plochého tabulového skla, které se ve používá k zasklívání výplní otvorů i jako konstrukce obvodových plášťů budov nebo celoprosklených stěn. Vytříděné střepy plochého skla v požadované kvalitě lze opětovně použít jako náhradu surovin sklářského kmene, vyšší obsah střepů zároveň významně snižuje energetickou náročnost tavení skla. Vzhledem k tomu, že se výhledově očekává nárůst objemu odpadního plochého skla z rekonstrukcí a stavebních demolic (výměna oken, rekonstrukce skleněných plášťů budov atp.) považujeme za důležité zaměřit se na jeho efektivní využití a tím předcházení vzniku SDO. Z pohledu nařízení EP a Rady (EU) 305/2011 vytvoření systému pro recyklaci plochého skla považujeme za významný krok k naplnění 7. základního požadavku na stavby. 11. MPO sektorové expertízy a průmyslové politiky 12. MŽP odpadů Sklo z rekonstrukce budov, stavebních demolic a autosklo z vrakovišť. Primárně by měl být řešen vznik odpovídajícího systému pro sběr odpadního skla pocházejícího z rekonstrukcí a demolic staveb. Domníváme se, že nakládání s plochým autosklem pocházejícím zejména ze servisů a autovrakovišť je již dostatečně řešeno stávající legislativou. Otázka č. 3 Které další subjekty doporučujete přizvat na další jednání? 1. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Bez návrhu. 2. Svaz podnikatelů ve v ČR 3. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 4. Svaz měst a obcí ČR Zástupce firem, které už dnes recyklují ploché stavební sklo. Zástupce výrobců izolačních skel pro otvorové výplně a fasády. Svaz podnikatelů ve jako zástupce stavebních firem. Zastoupení bylo dostatečné.

8 5. Svaz místních samospráv ČR 6. Česká rada pro šetrné budovy 7. Česká komora lehkých obvodových plášťů 8. České vysoké učení technické 9. MPO průmyslové ekologie 10. MPO a stavebních hmot 11. MPO sektorové expertízy a průmyslové politiky 12. MŽP odpadů Zástupce stavebních firem a případně spaloven. Velké stavební společnosti, které mohou cirkulaci na trhu rozhýbat i jako součást vlastního CSR Corporate Social Responsiblity. SPS Svaz podnikatelů ve MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Zástupce velkých stavebních společností, které se poslední dobou stále více zabývají udržitelnou výstavbou. Zástupce stavebních firem, pokud bude souhlas ostatních účastníků a zástupce MMR. Na jednání doporučujeme přizvat zástupce MMR veřejných zakázek. Vytipované velké stavební společnosti, na kterých bude všeobecná shoda zúčastněných. Společnost SPL Recycling a.s., která je významným dodavatelem recyklovaného skla. Zástupce stavebních společností, Zástupce úpravců či zpracovatelů odpadního skla v ČR Po důkladném zvážení zástupce svozových společností