PŘÍLOHA 5 K PLNĚNÍ ÚKOLU 1.5.

Transkript

1 PŘÍLOHA 5 K PLNĚNÍ ÚKOLU

2 Projednání možnosti uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru vybraných druhů plastů Odpovědi na 3 otázky dohodnuté na společném jednání dne Stav doručených odpovědí ke dni p.č. Organizace Odpověď OTÁZKA č. 1 Je podle Vašeho názoru potřeba vytvoření zastřešujícího orgánu v ČR pro subjekty působící v plastikářském průmyslu? 1. SCHP ČR Takový orgán je potřeba, zejména pokud je zájem, aby subjekty působící v plastikářském průmyslu vykonávaly aktivity nad rámec vynucovaný platnou legislativou. Není nutné zakládat novou organizaci, lze rozšířit rozsah aktivit stávajících, např. ČTP PLASTY a SCHP ČR, reprezentující organizaci Plastics Europe v ČR. 2. Česká komora lehkých obvodových plášťů 3. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Jednoznačně ano! Problém recyklace plastových oken se dotýká velkého počtu zainteresovaných subjektů od investorů přes projektanty a stavební firmy na jedné straně, tak i výrobců a dodavatelů oken a jejich subdodavatelů na straně druhé. Bez fungující spolupráce ve vytyčené linii nelze komplexního řešení dosáhnout. Přitom plastová okna jsou prakticky stoprocentně recyklovatelná. Lze využít v procesu recyklace všechny jejich komponenty, jak PVC profily, tak i ploché sklo, kování a i ocelovou výztuž. V této souvislosti je třeba podotknout, že nezvládnutí recyklace plastových oken by znamenalo velkou ekologickou zátěž, ať již v oblasti skládkování, tak i spalováním, které je prakticky nerealizovatelné. Ano, recyklace plastových odpadů si vyžaduje koordinaci a plánovité řešení pod autoritou zastřešujícího orgánu. Už proto, že v zahraničí (SRN, Rakousko, Holandsko atd.) takové organizace již existují a v praxi se dokonale osvědčují. Nárůst recyklace je statisticky podrobně podchycený, a i to dokazuje reálnost a smysluplnost těchto opatření. Implementace zahraničních zkušeností a vedení podrobné statistiky, by mělo být výchozím úkolem vzniklého zastřešujícího, koordinačního orgánu. S ohledem na nutnou provázanost se stavebnictvím, by tento zastřešující orgán měl vzniknout pod MPO, ve spolupráci s MŽP. K tomu sdružení ČKLOP nabízí veškerou podporu, a to jak prostřednictvím svých členů, tak i díky svým zahraničním kontaktům. V rámci propagace celého projektu jsme například připraveni pomoci při zorganizování exkurze u fungujících systémů na sběr a recyklaci v SRN. Plastikářský průmysl zasahuje do mnoha odvětví a různých oborů, vytvořit zastřešující orgán tak bude pravděpodobně velice složité. Orgány zastřešující jednotlivé segmenty (od stavebnictví přes zemědělství, automobilový průmysl po zdravotnictví), v některých oborech již fungují. Jednotlivé spolky by byly vhodnou cestou a partnerem pro jednání s MPO. 2

3 Plastikářský průmysl má světově obrovský progres a proto je z našeho pohledu zastřešující orgán jistě třeba i například z důvodu eliminace protichůdných informací. Plastikářský průmysl je vázán na chemický průmysl, proto bude pravděpodobně vhodné neoddělovat tato dvě odvětví. 4. Česká technologická platforma PLASTY ČTP Plasty vyjadřuje tomuto záměru podporu. 5. Česká rada pro šetrné budovy 6. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 7. Svaz měst a obcí ČR 8. Svaz místních samospráv ČR 9. Ústav polymerů VŠCHT Pouze pro plasty, které zatím nepodléhají regulaci ve smyslu rozšířené odpovědnosti výrobce (tzn. ze stavebnictví). Ne (bylo by patrně velmi složité). Obce a města ČR řeší především problematiku odstraňování komunálního odpadu. Odpad ze stavebnictví, automobilového průmyslu, apod. nelze na sběrné dvory obcí ukládat, neumožňují to schválené provozní řády SDO. Bez vyjádření 10. EKO-KOM EKO-KOM je zodpovědný za zajištění zpětného odběru a recyklaci obalových odpadů. Z našeho hlediska by vytvoření takového orgánu mohlo přinést koordinovaný postup také v oblasti hledání řešení a technologických postupů recyklace a využití v současné době hůře recyklovatelných plastů a podpory využití výrobků z recyklátů v rámci veřejných zakázek. Obaly jsou pouze malým segmentem, byť velmi viditelným, v rámci produkce všech plastových odpadů. Zcela jistě by se měla věnovat velká pozornost do budoucna velkým odpadovým tokům především plastům ze stavebního průmyslu, jako jsou plastová okna, zateplovací systémy. 11. ČVUT FSV Ne plasty a jejich recyklace nehrají ve stavebnictví tak zásadní roli. 12. Ministerstvo životního prostředí 13. MPO stavebnictví Není zřejmé, co vše je pod pojmem "plastikářský průmysl" myšleno, jaké subjekty a z jakých sektorů, by měly být zahrnuty do uváděného zastřešujícího orgánu. Podle názoru OODP však již v ČR existují oborové/zastřešující svazy, případně specifické platformy, které by mohly tuto roli zastávat. Je spíše na úvaze subjektů, prostřednictvím jakých orgánů chtějí své zájmy formulovat. Nemáme dostatek podkladů pro posouzení, zda je nutné vytvořit nový zastřešující orgán v ČR pro subjekty působící v plastikářském průmyslu. Doporučujeme zjistit co nejvíce informací o principu fungování obdobných systémů na sběr a recyklaci v okolních členských státech, např. analýzou 3

4 14. MPO 15. MPO a stavebních hmot průmyslové ekologie sektorové expertízy a průmyslové politiky v německém nebo jiném systému a následně prověřit možnosti adaptace pro podmínky v ČR. Pro státní správu je vždy efektivní má-li pro vyjednávání a spolupráci v určité oblasti partnera, který zastupuje většinu dotčených subjektů. V případě plastů se jedná o velmi rozsáhlé portfolio organizací. Vzhledem k intenzivnímu projednávání plastů na evropské úrovni by partner tohoto typu byl přínosem. Recyklace plastů se dotýká velkého počtu subjektů, z tohoto důvodu zastáváme názor na vytvoření zastřešujícího orgánu. Nemyslíme si však, že je nutno vytvářet novou organizaci, ale lze rozšířit rozsah a pravomoc stávajících tj. např. ČTP PLASTY a SCHP ČR i z toho pohledu, že zastupuje organizaci Plastics Europe v ČR. OTÁZKA č. 2 Jaký máte názor na potřebu uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru plastů? Je uzavření dobrovolné dohody potřebné nebo není? A proč? 1. SCHP ČR Potřebná je kombinace legislativy a dobrovolných dohod (závazků). Vzhledem k vysoké rozmanitosti plastů je nutné se zabývat specifiky jednotlivými druhy plastů a způsoby jejich použití. 2. Česká komora lehkých obvodových plášťů Dobrovolnost a ekologické uvědomění, není v tržním hospodářství dlouhodobě spolehlivá a účinná metoda. Vždy to bude vyžadovat motivaci nebo tlak na správné nasměrování, s cílem pozitivního celospolečenského efektu pro stát. V současné době se uvažuje i o navyšování poplatků za odpady. Uvažuje se o snížení skládkování a podpoře spíše spalování. V případě PVC je však spalování prakticky vyloučeno a je nežádoucí. Zejména, když tento druh odpadu je plně recyklovatelný. Zvyšování cen za odpady by sice mohlo ekonomicky tlačit na jejich minimalizaci, ale domníváme se, že samo o sobě to ke zvýšení recyklace nepovede, obzvláště pokud náklady na recyklaci budou ještě vyšší. V tržním hospodářství vždy budou některé firmy hledat ekonomicky výhodnější variantu řešení. To už by přece mohlo stačit, aby např. sběrné dvory prováděly i separaci odpadů z oken pro jejich recyklaci! V souvislosti s vyššími nároky na snižování energetické náročnosti budov, je třeba vidět nadcházející realitu. Situace si vyžádá (a již začíná) výměnu plastových oken z počátku 90-tých let. Tento objem bude poměrně vysoký (v období sanací panelových domů jsme patřili realizovanými objemy ke špičce v Evropě). Lze predikovat situaci, na kterou je nutné se systémově připravit a pravidla nastavit centrálně, s celým řetězcem využití, respektive jeho směrování. Zde vidíme nezastupitelnou roli státu, nastavení motivačního řádu včetně maximálního efektu podílu snižování CO2 pro ČR. Tento podíl přínosu může výrazně danému závazku přispět, ale musí být koordinován s jasně nastavenými pravidly jinak se může stát, že my budeme zde sběr realizovat, ale drtivá část polotovaru se vyveze a efekt ze zpracování a přípočet podílu snížení CO2, bude realizován v zahraničí. To se již částečně, bohužel, děje. Dalším důvodem, proč nelze ponechat zavedení recyklace odpadů jen na dobrovolnosti, je druhá strana problému. Tou je praktické využití materiálů vyrobených s podílem druhotných surovin 4

5 = recyklátu. Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby recyklát (například v plastových oknech) byl zcela akceptován a v žádném případě odmítán. Okna vyrobená z PVC profilů s obsahem recyklátu, jsou stejně kvalitní a vykazují stejné uživatelské a estetické vlastnosti jako okna z profilů vyrobených pouze z tzv. prvotního materiálu. Akceptování této skutečnosti ze strany veřejnosti, ale bohužel často i ze strany státních institucí ve veřejných zakázkách, je naprosto nedostatečné. V tomto ohledu nelze čekat, až ekologická uvědomělost veřejnosti i organizátorů veřejných soutěží dosáhne potřebné úrovně. Situace si vyžaduje vydání určitých pravidel pro obor stavebnictví a dobrou reklamněvzdělávací kampaň. 3. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Dobrovolné dohody budou v některých sektorech jistě vhodným řešením. V segmentech s vyšším počtem výrobců mohou nastat komplikace, které lze řešit s ohledem na tržním podílu. Důležité je, aby byla dostatečná kapacita na zpracování odpadních plastů, aby poměr vyrobeného a dovezeného množství plastů na našem území a recyklace odpadních plastů byl vyvážen. Z našeho pohledu je dohoda o zpětném odběru plastů na místě. Cílem je posbírat co největší množství odpadních plastů, recyklovat a nerecyklovatelné např. energeticky využít. Jako výrobci EPS, odpadní obalový EPS vykupujeme již v současnosti, jsme schopni využít i větší množství, bohužel dosavadní sběr tohoto obalového materiálu není efektivní. 4. Česká technologická platforma PLASTY Ideální je kombinace legislativy a dobrovolných dohod (závazků). Vzhledem k vysoké rozmanitosti plastů je nutné se zabývat specifiky jednotlivými druhy plastů a způsoby jejich použití. 5. Česká rada pro šetrné budovy 6. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 7. Svaz měst a obcí ČR 8. Svaz místních samospráv ČR 9. Ústav polymerů VŠCHT Bez ohledu na formu (dobrovolná dohoda, zákonné povinnosti) je nutné při přípravě modelu předejít negativním dopadům na trh (viz sektor OEEZ). Změna nesmí ztížit dostupnost odpadu/materiálu pro subjekty působící v oblasti sběru a úprav a zpracování. Ano (dobrovolná dohoda by mohla být lepší než roky neshod nad legislativními úpravami) Obce a města ČR řeší především problematiku odstraňování komunálního odpadu. Odpad ze stavebnictví, automobilového průmyslu, apod. nelze na sběrné dvory obcí ukládat, neumožňují to schválené provozní řády SDO. Bez vyjádření 10. EKO-KOM Z našeho hlediska není třeba plošného uzavírání dobrovolné dohody v oblasti zpětného odběru plastů. Nakládání s plastovými obalovými odpady, jako jeden z obalových materiálů, jsou řešeny samostatnou legislativou Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. V rámci 5

6 tohoto zákona jsou stanoveny povinnosti jak zpětného odběru, tak i dosažení míry recyklace a využití odpadů z plastových obalů. Díky velmi efektivně nastavenému systému patříme v oblasti recyklace plastových obalových odpadů mezi evropskou špičku. V roce 2015 jsme dosáhly 69% míry recyklace a využití odpadů z plastových obalů. Dobrovolná dohoda se i v oblasti odpadů z obalů ukázala jako efektivní nástroj pro nastavení a rozjezd systému zpětného odběru a recyklace obalových odpadů. Dobrovolná dohoda byla následně v roce 2002 nahrazena Zákonem o obalech, kterým se zpětný odběr a recyklace odpadů z obalů řídí dodnes. Z našich zkušeností by bylo vhodné využít institut dobrovolné dohody na definované toky plastových výrobků, které se následně stanou odpadem. Příkladem mohou být plastová okna (jak z hlediska zpětného odběru a recyklace plastu, tak ale i skla), zateplovací systémy PS 11. ČVUT FSV Zpracovatelné plastové odpady ve stavebnictví jsou u novostaveb představovány především obalovým materiálem stavebních výrobků. Zpětný odběr tohoto obalového materiálu je možnou cestou, jak zajistit jejich recyklaci. U rekonstrukcí a demolic se jedná často o směsný odpad nejasného stáří a původu, velká část s problematickou recyklovatelností z důvodu znečištění. Smysl by to mohlo dávat u výrobků zastoupených ve velké míře, například u plastových oken a dveří. 12. Ministerstvo životního prostředí 13. MPO 14. MPO stavebnictví a stavebních hmot průmyslové ekologie Pokud subjekty projeví o uzavření dobrovolné dohody zájem, je nutné stanovit jasné povinnosti, závazky a kontrolní mechanismy dobrovolné dohody. Cíle dobrovolné dohody musí být považovány za závazné a ne pouze deklarativního charakteru. Nad to si myslíme, že takovou dohodu by mělo zastřešovat MŽP, jako ministerstvo, které má v gesci zákon o odpadech a přípravu zákona o výrobcích s ukončenou životností, které již zpětný odběr obsahují. Doporučujeme vytvořit přijatelné řešení, kterým by mohla být i dobrovolná dohoda za jasně stanovených podmínek, pro systém sběru plastů (zejména PVC) zajišťující potřebnou kvalitu pro opětovné materiálové využití ve výrobě. Podporou na evropské úrovni by mělo být např. připravované sektorové opatření EU: Strategie pro plasty v oběhovém hospodářství s plánovaným dokončením v roce (COM (2015)614, Příloha 1, Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství). Pro zlepšení důvěry a využívání stavebních a demoliční odpadů EK v září 2016 zveřejnila: Dobrovolný protokol pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů, opatření z akčního plánu EU. Cíl zvýšit materiálové a energetické využívání výrobků z plastů po ukončení jejich životnosti lze dosáhnout jak legislativními, tak i nelegislativními opatřeními. Domníváme se, že pokud EU tuto povinnost dosud nestanovila, neměla by ČR rozšiřovat povinnosti pro výrobce, ale spíše hledat možnosti k pozitivním stimulům a pobídkám, aby dobrovolné plnění zpětného odběru vybraných výrobků z plastů bylo pro podnikatelskou sféru přínosem, nikoliv zátěží. 6

7 15. MPO sektorové expertízy a průmyslové politiky K této otázce se ztotožňujeme s výše uvedeným názorem u průmyslové ekologie MPO. Otázka č. 3 Kterými komoditami/druhy výrobků z plastů je potřeba se nejprve zabývat? A z jakého důvodu? 1. SCHP ČR K aktuálním oblastem s vysokým potenciálním efektem opětovného využití výrobků s ukončenou dobou životnosti patří dnes již tříděné plasty z autovraků, elektro zboží a obaly a dále plasty ze stavebnictví. 2. Česká komora lehkých obvodových plášťů 3. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Především těmi, které se nedají spalovat, nebo dají, ale za jakou cenu. Takovým typickým produktem je právě PVC. Při hoření za nízkých teplot vznikají jedovaté plyny. Při spalování za vysokých teplot uniká chlor, který se dá sice jímat do vody, ale co s ním. Tento plyn nelze dlouhodobě skladovat, nebo pacifikovat. Je velmi reaktivní. Jediné řešení ponechat v PVC. Přitom z pohledu nákladů na prvovýrobu v porovnání s materiálem zpětně použitým, který je plnohodnotně zregenerován, je tato náročnost čtvrtinová. Na rozdíl od doby minulé, se tento materiál nevyužívá pouze pro podřadné výrobky, ale jako REGENERÁT (zásadní rozdíl od tzv. recyklátu) se znovu využívá pro obdobně náročná použití jako prvotní materiál. Tento způsob znovunavrácení má významný ekonomický a environmentální přínos pro stát, z hlediska snižování nároků na nároky výroby a efektivní eliminaci uhlíkové stopy. Ostatní plasty PE, PP, TP aj. se již dnes bez problému zpracovávají a když ne, tak se bez problémů spálí. Obsahují jen C,H,O. Díky našemu zaměření nemůžeme odpovědět jinak, než komoditám ze stavebnictví. Uplatnění plastů ve stavebnictví je druhou nejčastější aplikací - po obalech. V současné době je zatím podíl odpadních plastů ve stavebních odpadech malý, v budoucnu se však bude výrazně zvyšovat. Dle ČSU jsou hlavními původci odpadů ekonomické subjekty, které v roce 2015 vyprodukovaly 23,2 miliónu tun odpadu. Nejvíce těchto odpadů pocházelo z činností souvisejících s odpadními vodami, a dále ze stavební a demoliční činnosti. Na zvýšení podnikové produkce odpadů významně podílely stavební firmy (meziroční nárůst o 20 %). Většinu plastů je možné velmi dobře recyklovat, ostatní vždy energeticky využít. Kritériem by měl být objem vznikajících odpadů (ty, které se aktuálně nejvíce hromadí na skládkách recyklačních center bez dalšího využití) a vlastní výroby. 4. Česká technologická platforma PLASTY Zde se shodujeme s názorem SCHP ČR. 7

8 5. Česká rada pro šetrné budovy 6. Svaz průmyslu druhotných surovin ČR 7. Svaz měst a obcí ČR 8. Svaz místních samospráv ČR 9. Ústav polymerů VŠCHT Pokud je nutné řešit plasty, pak primárně ze stavebnictví, kde žádná úprava není. Oblast plastů z autovraků, elektra a obalů jsou již řešeny rozšířenou odpovědností výrobce (vozidel, EEZ, obalů). Plasty z autovraků (často se vyskytují na černých skládkách) a plasty ze stavebnictví (výplně otvorů), obaly jsou řešeny legislativně již nyní. Obce a města ČR řeší především problematiku odstraňování komunálního odpadu. Odpad ze stavebnictví, automobilového průmyslu, apod. nelze na sběrné dvory obcí ukládat, neumožňují to schválené provozní řády SDO. Nejproblematičtější z hlediska objemu odpadů jsou obalové materiály, které tvoří 40% spotřeby plastů a jejich životní cyklus je nejkratší. Jsou tvořeny zejména PE, PP a PET. Z pohledu cennosti materiálu a efektivnosti zpětného odběru by mohli být zajímavé PET láhve, které lze dobře dále zhodnotit. Vzhledem ke snazší identifikaci propojení výrobce-vzniklého odpadu by bylo efektivní zpracování elektroodpadu a autovraků. Skladba materiálů těchto odpadů je však často komplexní (různé druhy plastů, kompozitní materiály), což vždy velmi komplikuje materiálovou recyklaci. Do budoucna nastane problém se stavebními materiály-pvc výplněmi oken a EPS izolacemi. V případě PVC, které je dlouhodobě velice stabilním materiálem by neměl být problém s jeho znovuvyužitím. U EPS izolací bude energetické zpracování (materiálová recyklace obtížná z důvodu kontaminace jinými typy materiálů) komplikováno přítomností Br retardérů hoření, které by šlo ovšem absorbovat ve formě HBr podobně jako HCl při spalování PVC. Vedle spalování plastů by se měla zvážit i možnost pyrolytického rozkladu, který vede k získání alespoň části výchozích surovin. V případě PS je depolymerace na výchozí styren poměrně efektivní a ve velkém měřítku by mohla být i rentabilní. 10. EKO-KOM Komoditami, kterými by bylo vhodné se zabývat, jsou především jednodruhové materiály využívané ve stavebnictví (PVC Okna, zateplovací systémy PS). Důvody: Očekávaný velký výskyt v budoucnu s vazbou na jejich životnost - podpořeno dotacemi např. Zelená úsporám známe jejich materiálovou skladbu (téměř jednodruhové plasty) výhoda pro recyklaci problémy při jejich odstraňování - skládky/energ. využití (PVC, objem) 11. ČVUT FSV U novostaveb obalový materiál, takže nejčastěji polypropyleny a polyethylen, u rekonstrukcí tvrzené plasty plastová okna. 12. Ministerstvo životního prostředí Plasty z výrobků s ukončenou životností, plasty z oblasti automobilového průmyslu, plasty ze stavebnictví a další. 8

9 13. MPO 14. MPO 15. MPO stavebnictví a stavebních hmot průmyslové ekologie sektorové expertízy a průmyslové politiky V souvislosti s probíhajícími jednáními o možnostech zpětného odběru stavebního plochého skla, doporučujeme začít s vytvořením komplexního řešení pro zpětný odběr a recyklaci vymontovaných použitých plastových oken a dveří (PVC) z rekonstrukcí budov, případně s dalšími druhy plastů s možností postupného přidávání komodit podle potřeby. Domníváme se, že je efektivní začít s těmi komoditami, které mají zajištěn odbyt, po kterých je poptávka. Je to důležité z toho důvodu, aby se nový systém osvědčil a byl pro dotčené subjekty přínosný a tím poskytl příklad dobré praxe. Postupně lze přidávat další komodity podle zjištěných a vyvolaných potřeb. S ohledem na skutečnost, že systém zpětného odběru plastových obalů a elektroodpadu je poměrně dobře zaveden a s ohledem na probíhající možné uzavření dobrovolné dohody na zpětný odběr plochého skla, by bylo nanejvýš vhodné zabývat se nejprve zpětným odběrem plastů ze stavebnictví. 9