Brněnské vilové kvarteto

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Marcela Šurláková Brněnské vilové kvarteto Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Rostislav Koryčánek Brno 2016

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně za použití uvedené literatury a pramenů. V Brně dne 30. listopadu 2016

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Rostislavovi Koryčánkovi za vedení práce. Rovněž bych chtěla poděkovat zaměstnancům Muzea města Brna, předně PhDr. Pavlu Ciprianovi, za ochotu a vstřícnost při poskytování informací. Velmi děkuji své rodině a přátelům, kteří mě v průběhu studia podporovali.

4 Obsah Úvod Rodinná vila jako muzeum a kulturní památka Bezpečnost muzejně instalované památky Prezentace muzejně instalované památky Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníka Brněnské vilové kvarteto aneb představení čtyř vilových objektů Vila Tugendhat Režim Vily Tugendhat Löw-Beerova vila Režim vily Löw-Beer Expozice Jurkovičova vila Režim Jurkovičovy vily Po stopách moderny Vila Stiassni Režim vily Stiassni Co mají vily společné? Brněnské vilové kvarteto jako produkt cestovního ruchu Brněnské vilové kvarteto jako balíček produktů Dosavadní vzájemná spolupráce vil Hradozámecká noc Publikace Brněnské vilové kvarteto Domluva společného prohlídkového okruhu Návrhy další spolupráce vilových objektů Arnoldova vila Závěr Resumé Abstract Resüsme Seznam pramenů a literatury... 63

5 Úvod Práce se zabývá projektem nazvaným Brněnské vilové kvarteto. Jejím cílem je nastínit co nejvíce informaci o tomto projektu, který odkazuje na spolupráci čtyř vilových objektů nacházejících se na území města Brna, dnes všech zpřístupněných veřejnosti. Jmenovitě jde o vilu Tugendhat, Löw-Beerovu vilu, Jurkovičovu vilu a vilu Stiassni, jež jsou významné kulturní památky z dob moderny, secese a meziválečné avantgardy. Práce se snaží vystihnout okolnosti vzniku tohoto projektu a význam spolupráce těchto památek a shrnout to, co mají tyto významné architektonické stavby, především z hlediska historie, společné. Součástí představení tohoto projektu je snaha postihnout spolupráci institucí spravujících tyto objekty. Ta se projevuje především formou jejich společné propagace. Práce se svým zaměřením dotýká minulých, aktuálních i potencionálně budoucích projektů a kooperace, včetně návrhů pro další rozvoj v této oblasti. Úvodní část práce se zabývá pojmem vila z hlediska architektonické terminologie. Uvádí, v čem se vila, jakožto specifická architektonická forma liší od ostatních druhů staveb. Zmiňuje tendence, které u tohoto architektonického díla vznikaly a vznikají v souvislosti s potencialitou kulturní památky. Práce rovněž upozorňuje na okolnosti vzniku stavby této architektonické formy. Hlavním záměrem úvodní kapitoly je primárně přiblížit specifika rodinných vil, které jsou muzejně instalovanými památkami, jimiž všechny sledované objekty víceméně jsou, v souvislosti s oborem muzeologie. Hlavním zdrojem této práce je nově vydaná publikace Národního památkového ústavu od Miloše Solaře a dalších s názvem Památková obnova vilové architektury 20. a 30. let 20. století a příspěvek ze sborníku Muzejní výstavnictví - učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky, do níž textem Muzejní výstavnictví a jeho specifika přispěl František Šebek. Na tuto úvodní část práce navazuje kapitola věnující se bezpečnosti muzejně instalovaných památek. Bezpečnost je v památkových objektech jedním z nejdůležitějších témat, proto se i jemu práce věnuje. Uvedená kapitola odkazuje na již citovanou stať Františka Šebka ve sborníku Muzejní výstavnictví. Hlavním zdrojem této kapitoly jsou však dva příspěvky Pavla Jiráska. První, s názvem Zabezpečení muzejních sbírek v expozicích, je opět ve sborníku Muzejní výstavnictví, druhý, ve sborníku Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky, má název Bezpečnostní management kulturních institucí. 5

6 Součástí práce je i kapitola zabývají se prezentací muzejně instalované památky. Zde se uvádí nejčastější způsoby prezentace u tohoto typu muzea. Zdroje této kapitoly pochází opět ze sborníku Muzejní výstavnictví, konkrétně jde o příspěvky Interaktivní prvky muzejních výstav Františka Šebka, Poskytování doprovodných informací a programů ve výstavách a expozicích muzeí a galerií od Dany Veselské a text Jiřího Žalmana má název Psychologie vnímání a muzejní výstavnictví. Úskalí muzejních výstav z pohledu návštěvníků. Poslední sekcí teoretické části práce je kapitola s názvem Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníka. Spokojený návštěvník je cílem každého muzea a není tomu jinak ani u muzejně instalované památky. Výstižně nazvaná kapitola tedy zmiňuje vybrané okolnosti, které mohou spokojenost návštěvníka ovlivnit. Kapitola vychází z publikace Ladislava Kesnera Marketing a management muzeí a památek a z příspěvku ze sborníku Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky, kde textem Muzeum a veřejnost přispěla Dagmar Fialová z Národního muzea v Praze. Další část práce je již konkrétně zaměřena na projekt Brněnské vilové kvarteto. Nejdříve se zabývá vilovými objekty zvlášť, zmiňuje historií čtyř brněnských vil a jejich návštěvnický režim důležitý u objektů zpřístupněných veřejnosti. Zdrojem této části práce je nedávno vydaná publikace Brněnské vilové kvarteto od architektky Ivety Černé a historičky umění Lucie Valdhansové ale i ostatní odborné publikace věnující se těmto architektonickým skvostům individuálně. Dalšími zdroji jsou rovněž webové stránky jednotlivých brněnských vil. Jednou z hlavních kapitol je Brněnské vilové kvarteto jako produkt cestovního ruchu. Zde autorka představuje tento projekt po stránce marketingové a propagační. Informace zde uvedené čerpá z rozhovoru s koordinátorkou projektů z Kanceláře strategie města Brna Markétou Uhnavou. Dalšími zdroji poskytujícími teoretický podklad k dané problematice jsou publikace Marketing kulturního dědictví a umění od Radky Johnové a příspěvek Marketing muzejního výstavnictví, doplňkové služby, propagace a popularizace muzejních výstav z již výše vícekrát citovaného sborníku Muzejní výstavnictví od Ireny Chovančíkové. Na tuto část práce navazuje i další kapitola, která představuje Brněnské vilové kvarteto jako balíček produktů. Takto nazvaná kapitola odkazuje na publikaci Marketing a management muzeí a památek od Ladislava Kesnera. Dalším důležitým aspektem práce je prezentace forem spolupráce subjektů provozujících objekty tzv. Brněnského vilového kvarteta. Svým zaměřením se proto dotýká minulých, aktuálních i budoucích projektů a kooperace Brněnského vilového kvarteta. 6

7 Nechybí také vlastní návrhy dalšího rozvoje tohoto projektu, díky kterému by Brněnské vilové kvarteto mohlo být v rámci jednotlivých institucí ještě provázanější a propracovanější. V závěru práce lze najít i kapitolu věnovanou další obdobné brněnské kulturní památce - Arnoldově vile. Tato stavba má být v budoucnu také zpřístupněná pro veřejnost a je logické předpokládat, že až se tak stane, bude s Brněnským vilovým kvartetem úzce spolupracovat. Kapitola popisuje příběh této vily a zmiňuje možnost využití této památky v budoucnu. V samotném závěru autorka uvádí význam celého projektu a konstatuje jeho dosavadní i budoucí činnost. 7

8 1 Rodinná vila jako muzeum a kulturní památka Na prvním místě je třeba charakterizovat pojem vila. Vila je specifickým architektonickým typem označujícím samostatně stojící budovu v zahradě určenou rodinnému bydlení. V antickém Římě představovaly venkovské a předměstské vily reprezentativní panská sídla. V 19. století si vily pro své trvalé bydlení stavěla nejbohatší společenská vrstva. Byly to proto obvykle nákladné budovy s významnou reprezentační funkcí. 1 Ve 20. století se již jednalo spíše o novodobé ekvivalenty šlechtických sídel, postupem času se okruh stavebníků značně rozšířil i na střední třídu. Vily se staly skromnější a pojmy vila a rodinný dům se začaly překrývat. Rozdíl mezi těmito pojmy však, minimálně v teoretické rovině, zůstává. Vila je reprezentativnější, výtvarně náročnější, prestižnější a individuálně komponovaná do daného místa. Vily si lidé staví pro sebe. Souvislost stavebníka, architekta a stavby je silnější než u jiných stavebních druhů. Osobnost stavebníka bývá součástí životopisu všech významných realizací. U některých známých vil převažují kulturní hodnoty spjaté se stavebníkem nad architektonickou hodnotou vlastní stavby. Zvláštní hodnotu mají vily, které se významní architekti a výtvarní umělci stavěli pro sebe. 2 U tohoto architektonického druhu vzniká tendence vytvořit hodnotnou stavbu. Někdy dokonce tak kulturně hodnotnou, že se z ní časem stane kulturní památka. Miloš Solař z Národního památkového ústavu v této souvislosti uvedl: Kulturní hodnoty jsou příčinou i cílem péče o památky. 3 Typické bývá, že si odborná i laická veřejnost postupem času uvědomuje význačnost takové stavby. Nezřídka se pak stává kulturní památkou takového významu, že je přímo nevyhnutelné, pokud jde o veřejný majetek, aby jako muzeu byla zpřístupněná veřejnosti. Památky a historická místa, mezi něž lze zařadit i rodinné vilové objekty, jsou specifickým typem muzeí, která mohou být přímou konkurencí, nebo i komplementem ke klasickým muzeím a jejich sbírkám. Postatou nabídky tohoto typu muzea je prohlídka samotné stavby nebo historického místa. 4 Poslání muzea-vily je totožné s posláním muzea obecně: Základním posláním muzea je, že tvoří a uchovává sbírky hmotných dokladů o člověku a jeho prostředí, které se stávají součástí kulturního dědictví, představují věčnou paměť. Muzeum to dělá proto, aby onu 1 SOLAŘ, Miloš et al. Památková obnova vilové architektury 20. a 30. let 20. století. Brno: Národní památkový ústav, 2015, s Tamtéž, s Tamtéž, s JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s

9 věcnou paměť zpřístupnilo veřejnosti. Bez toho by vytváření sbírek a jejich uchovávání postrádalo smysl. Zpřístupnění sbírek veřejnosti je tedy v tomto smyslu vyvrcholením činnosti muzea. 5 Ztvárnění muzejní prezentace u instalovaných památkových objektů, které kdysi bývaly rodinnými vilami, lze blíže charakterizovat. Z hlediska pojetí výstavní prezentace se muzejní expozice a výstavy dělí zhruba do těchto čtyř typů: studijní typ, galerijní typ, interiérový způsob instalace a dioráma a interpretační pojetí instalace. Pokud jde o rodinné domy jakožto kulturní památky zpřístupněné veřejnosti, jedná se většinou o interiérový způsob instalace a o dioráma. Podstatou tohoto způsobu prezentace je snaha o rekonstrukci podoby a funkce určitého interiéru prostřednictvím sbírkových předmětů, doplněných eventuálně kopiemi či replikami a, je-li to účelné, i figurínami. 6 Taková rekonstrukce se provádí v původním prostoru, eventuelně upraveném rekonstrukcí v případě jeho neúplnosti. 7 Interiérový typ výstavní prezentace je typický pro prezentaci instalovaných památkových objektů, jakými jsou zámky, některé hrady a v dnešní době i rodinné vilové objekty. Prezentace zvoleného tématu prostřednictvím rekonstrukce interiéru má pro svoji názornost a emotivnost na návštěvníky silný účinek. Je velmi efektivním nástrojem vytváření adekvátních představ a dalších asociací. Rekonstrukce však musí působit věrohodně. Jistým záporem autentického, znovu vybudovaného prostředí interiérů může být jeho svůdnost k vyzkoušení ze strany návštěvníků (manipulace s věcmi, zkoušení funkčního nábytku, sedání do sedacích souprav a podobně), což pochopitelně často není možné, především z hlediska ochrany autentických exponátů, ale i proto, že návštěvník má být v rámci prohlídky v roli pasivního pozorovatele. Pokud však lze vyčlenit nějakou část takové rekonstrukce tak, aby návštěvník mohl s vybranými věcmi manipulovat a vyzkoušet si jejich funkci, výrazně to zvýší účinek celé instalace. 8 U vilových objektů se z povahy věci často jedná o stálou expozici. Instalace v památkovém objektu tohoto typů se téměř vůbec nemění. Důležité je, aby objekt vypadal co nejpodobněji jako v době, kdy sloužil svým původním majitelům. Tento typ muzea se nenoří 5 ŠEBEK, František. Muzejní výstavnictví a jeho specifika. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s ŠEBEK, František. Zpřístupnění sbírek muzeí veřejnosti. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s ŠEBEK, František. Muzejní výstavnictví a jeho specifika. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s ŠEBEK, František. Zpřístupnění sbírek muzeí veřejnosti. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op.cit., s

10 do opakujících se fází klasických muzejních výstav, jakými jsou příprava, realizace, provozní fáze a fáze vyhodnocení a likvidace. 9 Expozice se většinou připraví tak, že dům projde památkovou obnovou a poté zůstává stejná. Následuje fáze provozní a k fázi likvidace dochází až tehdy, kdy expozice fyzicky i morálně zastará. 2 Bezpečnost muzejně instalované památky Důležitou otázkou v památkových objektech typu instalované památky je zabezpečení muzejních sbírek, resp. exponátů. Aby se docílilo autenticity objektu, nebývají mobiliář a další vystavované předměty z povahy věci chráněny ve vitrínách ani jiným způsobem. Vystavování sbírkových předmětů je součástí veřejné služby, vyplývající ze zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, jež muzeum poskytuje. Na druhé straně je z hlediska zájmu na dlouhodobém uchování hodnot kulturního dědictví nezbytné přistupovat k různým formám ochrany takových sbírkových předmětů. Jejich vystavování v prostorách zpřístupněných široké veřejnosti bezbariérově, jako je tomu mj. i u vilových objektů, však tento ochranný postulát značně komplikuje. Zásadním předpokladem bezproblémového fungování instituce v tomto směru, je kvalitní management, který je schopen vypořádat se s těmito rozpory. Především k tomu slouží směrnice pro chování se zaměstnanců na pracovišti a návštěvní řád muzea, přičemž nelze opomenout ani strážní a dozorčí službu. 10 Důležitým aspektem je také vhodná lokace exponátů, která omezuje riziko vzniku škod. Pro instalované památky typu rodinného domu či vily to však v zásadě neplatí. Z povahy věci se rozmístění předmětů (exponátů) řídí v souladu s historickými reáliemi daného domu tak, jak to odpovídá době, kdy byl užíván svému původnímu účelu. U tohoto typu památek se většinou neužívá předmětová ochrana exponátů, jakou např. poskytují dotyková čidla, hmotnostní čidla či magnetické spínače. 11 I přesto je nezbytné, aby existoval jistý bezpečnostní systém instalované památky. Bezpečnost objektu a jeho vybavení je jednou ze základních funkcí muzeí, jimiž je ochrana zaměstnanců, návštěvníků, sbírek muzejní povahy, ostatního movitého i nemovitého majetku a své dobré pověsti. V souvislosti s tím je 9 ŠEBEK, František. Muzejní výstavnictví a jeho specifika. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s JIRÁSEK, Pavel. Zabezpečení muzejních sbírek v expozicích. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s Tamtéž, s

11 proto zmínit tzv. bezpečnostní management. Bezpečnostní management je souhrn všech řídících nástrojů, opatření a procedur ovlivňujících úroveň bezpečnosti muzea. 12 Muzea usilují o co největší návštěvnost. Současně s tím je ale nutno vytvořit podmínky pro to, aby návštěvníci nezpůsobovali poškození exponátů (a to nejen na první pohled zřejmé mechanické či jiné poškození exponátů a instalací, ale také zhoršování mikroklimatu a další nepřímé vlivy, jejichž efekt se projeví až ve střednědobém, či dlouhodobém měřítku). Možnosti jak chránit exponáty a zároveň vyjít vstříc potřebám návštěvníků musí vycházet z marketingového umění managementu kulturních institucí. 13 Mluvíme-li o bezpečnosti muzea a jeho sbírek, je vhodné zmínit i ohrožení bezpečnosti vandalismem. Je nutno, aby každý památkový objekt měl zpracovaný manuál pro řešení krizových situací, podle kterého je třeba školit zaměstnance instituce. Ideálním řešením, jak eliminovat jakékoliv formy ohrožení či obtěžování návštěvníků, je angažovat bezpečnostní službu (externí či z vlastních zaměstnanců instituce), která bude odpovědná za zajištění bezpečnosti a pořádku v objektu muzea. 14 Bezpečnost památky a jejich návštěvníků je pro management kulturních institucí prvořadým postulátem. 3 Prezentace muzejně instalované památky Pro prezentaci muzejně instalované památky je klíčovým rozhodnutím způsob jejího využití. Je nasnadě, že v úvahu přichází užívání památky k účelu, pro který vznikla a který zastávala. V případě rodinných vil to znamená privátní rodinné bydlení. To však odporuje jejich novému využití jakožto památky zpřístupněné veřejnosti jako muzejně instalované památky. 15 Prezentace architektury jakožto prohlídkám zpřístupněného objektu může mít různé formy. Může se jednat o koncepci muzejního (nefunkčního) exponátu, kdy hovoříme o tzv. umrtvení památky. Další z přijatelných forem je také kombinace prohlídkové instalace s klasickou muzejní expozicí, kde dochází k novodobým intervencím. Návštěvníkovi se však v tomto případě nedostane prožitku kompletně dochovaného historického interiéru. Dále lze 12 JIRÁSEK, Pavel. Bezpečnostní management kulturních institucí. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s SOLAŘ, Miloš. Vila Tugendhat péče o památku UNESCO. In Mies v Brně. Brno: Muzeum města Brna, 2012, s

12 užít formu prezentace, která objekt ukáže v podobě, v níž se reálně existoval a byl užíván. Památka je v tomto případě vybavena kopiemi původního nábytku, vše je funkční a provozuschopné jako by byl objekt (vila) znovu obýván. Autentický prožitek u návštěvníka je umocněn tím, že nevidí mrtvý exponát, ale pohybuje se v plně funkční historické stavbě připravené k nastěhování. 16 V takových muzejně instalovaných památkách se nejčastěji využívá jako způsob prezentace prohlídka s výkladem průvodce, často v dialogu s ním, a to navzdory tomu, že prohlídka realizovaná průvodcem bývá ekonomicky i organizačně poměrně náročná. Klady totiž převažují u této formy prezentace nad zápory, a proto tuto interaktivní formu využívají muzea takového typu nejčastěji. V rámci výkladu průvodce je vhodná i komunikace s návštěvníkem. 17 Průvodce muzejní expozicí podává zpravidla rozšířené informace nejen k objektu, ale především k exponátům, sbírkových předmětům a upozorňuje na zajímavosti. Trasa prohlídky vedená průvodcem je obvykle pevně daná. Pokud se jedná o vilu zpřístupněnou veřejnosti, prochází se s průvodcem obvykle celý dům, přičemž prohlídková trasa závisí na prostorové koncepci samotného domu či objektu. Mnohdy je třeba, aby v objektu pracovalo denně i více průvodců. Vhodný je u průvodců jednotný pracovní oděv, popřípadě i dobový kostým. Důležité je, aby průvodce byl vstřícný a komunikativní, s čímž souvisí i příslušná jazyková vybavenost. Anglický jazyk je v dnešní době již samozřejmostí. Obecně nadšené přijímání komentovaných prohlídek návštěvnickou veřejností je do značné míry zapříčiněno i pocitem jisté exkluzivity: na takové prohlídce se za jejím průvodcem táhne obvykle kolem dvaceti příjemců návštěvníků (počet je vždy ovlivněn provozními a prostorovými podmínkami expozice či výstavy). Na většinu komentovaných prohlídek je třeba se předem objednávat, a i to zvyšuje žádanou výlučnost a pocit čehosi nedostupného. 18 Častou formou muzejního zprostředkování, tedy uskutečňování muzejní komunikace, je prezentace autentických dokladů, tj. sbírkových předmětů. Tyto předměty jsou svědky minulých jevů a událostí a jejich prostřednictvím dochází k poznávacímu a hodnotícímu vztahu člověka ke skutečnosti. Jednou z nejdůležitějších funkcí muzea je tedy vzdělávací 16 SOLAŘ, Miloš. Vila Tugendhat péče o památku UNESCO. In Mies v Brně. Op. cit., s ŠEBEK, František. Interaktivní prvky muzejních výstav. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s VESELSKÁ, Dana. Poskytování doprovodných informací a programů ve výstavách a expozicích muzeí a galerií. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s

13 funkce. Pokud nedochází ke specifickému zprostředkování obsahu sbírkových předmětů veřejnosti, nemá (z hlediska jejich prezentace) ani cenu sbírky shromažďovat a uchovávat. 19 Instalované památky, na rozdíl od tradičních muzeí, kde se konají výstavy, které se často mění, mají mnohem více času a prostoru k aktivitě na poli různých doprovodných programů. Mimo tradiční prohlídky s průvodcem jsou časté i doprovodné programy např. speciálně pro děti. Dále lze zmínit kulturní programy nejrůznějšího typu, a to nejen ve večerních hodinách, jako jsou koncerty, přednášky, filmové projekce a jiné akce přímo v objektu. Je příjemné, když se s instalovanou památkou její návštěvník má možnost seznámit i jiným způsobem, než jako je tomu u klasických prohlídek. Doprovodné programy navíc rozšiřují počet potenciálních příjemců muzejních a galerijních expozic a výstav. Obecně jsou návštěvníky velmi dobře přijímány a vyhledávány, dnes jsou neodmyslitelnou součástí veškerých muzejních a galerijních prezentačních aktivit Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníka Chceme-li, aby návštěvník muzea (či muzejně instalované památky) byl spokojený, je třeba dbát na následující faktory, které mohou jeho zážitek ovlivnit. Spokojenost návštěvníka je velmi důležitá a faktorů, které ji mohou ovlivnit, je mnoho. Tato kapitola nastiňuje pouze některé z těch, na něž je dobré upozornit. Doprava na místo je jednou z prvních otázek, která ve spojitosti s návštěvou muzea či památky vyvstává. Je třeba vyhodnocovat dopravní obslužnost i v souvislosti s jejími změnami, ke kterým ve městě častěji dochází. Do této problematiky spadají otázky plynulosti dopravy a návaznosti dopravních prostředků především z dopravních uzlů ve městě včetně možné spolupráce s veřejnou dopravou, a to i co do zvláštních, např. historických, či turistických vozů. Samozřejmostí je dostupnost informací ohledně dopravní obslužnosti a parkování na webových stránkách. Samotný příchod k muzeu, tedy cesta z parkoviště či od zastávky, by měla být co nejpříjemnější. Může se stát, že cesty směrující k památce jsou ve špatném stavu, protože probíhají například opravy silnice, chodníků apod. V tomto případě, by měla být k dispozici dobře popsaná cesta, kudy se má návštěvník vydat. Je jasné, že 19 ŽALMAN, Jiří. Psychologie vnímání a muzejní výstavnictví. Úskalí muzejních výstav z pohledu návštěvníků. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s VESELSKÁ, Dana. Poskytování doprovodných informací a programů ve výstavách a expozicích muzeí a galerií. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s

14 budoucí návštěvník bude nespokojený, když bude před návštěvou v okolí svého cíle dlouze bloudit. Pokud si návštěvníci dělají rezervace pro vstup do objektu dopředu, je potřeba jim dát vědět o komplikacích, na které mohou při příchodu k muzeu narazit. 21 Dostatečné a jasné směrové značení příjezdu a přístupu je důležitým, v praxi však často bagatelizovaným a podceňovaným aspektem dostupnosti muzeí. 22 Zvláště u památek typu rodinné vily bývá značení, navzdory své důležitosti, podceňováno. Tyto památky se většinou nachází ve vilových čtvrtích, kde jsou obvykle velké zahrady, pro které nejsou vily často z ulice ani vidět. Vhodná je bezesporu esteticky a stylem odpovídající tabule/tabulka s označením objektu, otevírací dobou a vstupným, popř. rovnou místem či směrem, kde je možné koupit vstupenku. Dalším důležitým aspektem je personál (zaměstnanci) objektu, kteří by měli být pro návštěvníky u vchodu připraveni. Měli by být pohotoví a přívětiví tak, aby navodili příznivý počáteční dojem. I vstupenka by měla být atraktivní a dobře vytištěná. V mnoha muzeích jsou pokladní těmi zaměstnanci, kteří přicházejí do styku s návštěvníkem jako první. Je proto důležité, aby udělali na návštěvníka dobrý dojem, aby měl pocit, že je vítaný. Na pokladně by se návštěvník měl také dovědět o možnostech pořizování fotografií v objektu. Některá muzea zakazují návštěvníkům fotografovat, což s rozvojem informačních technologií již ztrácí na významu. Možnost pořídit si několik fotografií na památku výrazně přispívá k potěšení z návštěvy muzea. Je však vždy potřeba uvést, že fotografování je povoleno jen pro vlastní potřebu. 23 Muzejní personál je jedním z nejdůležitějších prvků, které tvoří zážitek návštěvníků. Podle toho, jak budou muzejní zaměstnanci pohotoví, obratní, nápomocní a přátelští, bude muzeum posuzováno. 24 Zaměstnanci muzea, se kterými návštěvníci přichází nejčastěji do styku, jsou pokladní, dozorci a průvodci. Ti by měli mimo jiné pomoci návštěvníkovi se v areálu muzea orientovat buď mu poskytnout plánek, nebo mu popsat, kde najde důležité místa jako je pokladna, toalety nebo šatna. Návštěvník mnoha českých muzeí či památkových objektů se může setkat se zásadními nedostatky v práci personálu, které zahrnují neupravenost, nedostatečnou informovanost, nevlídné jednání, vzájemné vybavování či zvyk 21 FIALOVÁ, Dagmar. Muzeum a veřejnost. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. cit., s FIALOVÁ, Dagmar. Muzeum a veřejnost. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s Tamtéž, s

15 uzavírání expozice před koncem návštěvní doby. 25 Personál by tedy vždy měl být vstřícný, ochotný a zdvořilý. Budova by měla návštěvníkovi zajistit nejvyšší možný komfort. V areálu muzea by neměla chybět šatna, kde si mohou návštěvníci bezpečně odložit své věci. Když si budou moci návštěvníci odložit, budou se spíše cítit pohodlněji a lze tak předpokládat, že jejich zážitek z návštěvy bude umocněn. Do celkového komfortu pro návštěvníky se také řadí i místa k posezení a odpočinku. Odpočinkové zóny jsou jedním z důležitých faktorů. Dnes již návštěvníci běžně počítají s tím, že se v okolí památky nachází i místo na občerstvení. Z povahy věci se však do areálu objektů typu vily stánek s občerstvením zpravidla nehodí, většinou není potřebného místa pro zřízení takové služby ve stylově adekvátním provedení (například kavárna). Tyto objekty zpřístupněné veřejnosti spíše počítají s tím, že si návštěvníci najdou informace o okolních restauračních zařízeních sami. Je ale vhodné, aby muzejní personál měl přehled o nabídce restauračních zařízení v okolí svého pracoviště a aby uměl návštěvníkovi poradit. Toalety musí být v každém muzeu jako nepostradatelná součást vybavení. Pokud neposkytují plný komfort, nejsou dobře umístněné a neudržují se v čistotě, s velkou pravděpodobností to do značné míry negativně ovlivní návštěvníkovu spokojenost. Na závěr prohlídkové trasy by na návštěvníka měl čekat i obchod se suvenýry a s publikacemi. Návštěvník má vždy tendenci si z navštíveného místa něco na památku odnést. Kromě suvenýru by měly být v nabídce i publikace. Vhodné je mít k dispozici několik rozdílných druhů publikací jednoduchý leták, stručný průvodce, průvodce pro děti, odborné publikace apod. 26 Je namístě zodpovědět si i otázku, je-li muzeum otevřeno ve vhodné době pro většinu potenciálních návštěvníků. Většina muzeí je z pochopitelných důvodů zpřístupněna veřejnosti o státních svátcích nebo o víkendech. I v obtížných ekonomických a provozních podmínkách by nemělo docházet k omezování otevírací doby, která je vždy nedílnou součástí komplexního procesu zvyšování přístupnosti a budování návštěvnosti. 27 Problematika prohlídkových tras v instalovaných památkách typu rodinných vilových objektů závisí hodně na jejich prostorové dispozici. Rodinné vily zpřístupněné veřejnosti nenabízejí velký výběr možných prohlídkových tras. Mohou se dělit dle své délky a časové náročnosti např. na základní a rozšířené. 25 KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. cit., s FIALOVÁ, Dagmar. Muzeum a veřejnost. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. cit., s

16 Muzeum by se mělo v rámci možností soustředit i na návštěvníky se speciálními potřebami a v ideálním případě by mělo vyhovět i seniorům, vozíčkářům a jinak tělesně i smyslově hendikepovaným návštěvníkům, matkám na mateřské dovolené a malým dětem. 16

17 4 Brněnské vilové kvarteto aneb představení čtyř vilových objektů Pod pojmem Brněnské vilové kvarteto se skrývají čtyři známé brněnské vily, dvě z nich jsou z počátku, a dvě z první čtvrtiny 20. stol. Jmenovitě jde o vilu Tugendhat, Löw- Beerovu vilu, Jurkovičovu vilu a vilu Stiassni. Tyto vily jsou po stránce architektury považovány za výjimečné doklady výstavby z doby moderny, secese a meziválečné avantgardy. 28 Dříve než se seznámíme s Brněnským vilovým kvartetem po stránce marketingové a propagační, je důležité se více dozvědět o každé z těchto čtyř vil zvlášť, tj. zmínit jejich historii, upozornit na to, v čem jsou tyto domy unikátní, a v neposlední řadě se seznámit s režimem památky dnes, a to především s režimem návštěvnickým. 28 ČERNÁ, Iveta VALDHANSOVÁ, Lucie. Brněnské vilové kvarteto. Brno: Muzeum města Brna, 2015, s

18 4.1 Vila Tugendhat Vila Tugendhat je jednou z pětice klíčových staveb moderní architektury na světě. 29 Navrhl ji německý architekt Ludwig Mies van der Rohe v roce 1928 pro novomanžele Gretu a Fritze Tugendhatovi jako velkorysou rodinnou vilu, která po svém vzniku nastavila zcela nová měřítka modernímu bydlení. Prostorová koncepce, výběr a použití ušlechtilých materiálů a interiérového vybavení sledují představu moderního funkcionalistického gesamtkunstwerku, který dodnes hledá sobě rovného. 30 Poprvé v dějinách moderní architektury byla ve Vile Tugendhat na stavbě privátního domu použita skeletová nosná konstrukce z oceli umožňující odstranění nosných zdí. Před tím se s podobnými konstrukcemi experimentovalo pouze v Americe na stavbách mrakodrapů a továren. 31 Jedná se o jedinou autentickou Miesovu realizaci nejen České republice, ale i v celé Evropě. Dům byl pro rodinu připravený k nastěhování v prosinci roku 1930 a rodina Tugendhatových zde žila do roku 1938, tedy osm let. Před nacistickou hrozbou se jako židovská rodina rozhodli emigrovat nejprve do Švýcarska a později do Jižní Ameriky. Po okupaci Československa Německem v roce 1939 byl dům jako židovský majetek arizován a stal se vlastnictvím Třetí říše. Stal se sídlem Waltera Messerschmidta, obchodního ředitele firmy Klöckner Flugmotoren. 32 Po válce byla na dům jako na německý majetek uvalena národní správa, počátkem padesátých let byl objekt, přestože rodina ze zahraničí žádala o jeho restituci, v důsledku nové politické situace po únoru 1948 zestátněn a převeden do správy nedaleké Dětské nemocnice, která zde zřídila centrum pro rehabilitaci dětí s vrozenými vadami páteře. 33 V polovině 80. let byl dům rekonstruován na ubytovací zařízení pro významné hosty města Brna. Nyní je vila Tugendhat v majetku statutárního města Brna, které ji v roce 1994 svěřilo do správy Muzeu města Brna, aby byla ještě téhož roku zpřístupněna veřejnosti. V roce 1995 byla prohlášena národní kulturní památkou a v roce 2001 zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. 34 Vila Tugendhat na ulici Černopolní 45 v městské části Brno-sever stojí na pozemku, který byl před výstavbou součástí pozemku (zahrady) tzv. Löw-Beerovy vily. Horní část 29 ČERNÁ, Iveta VALDHANSOVÁ, Lucie. Brněnské vilové kvarteto. Op. cit., s ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar, LIŠKA, Pavel. Vila Tugendhat. Brno: Metoda, s Tamtéž, s ČERNÁ, Iveta VALDHANSOVÁ, Lucie. Brněnské vilové kvarteto. Op. cit., s ŠLAPETA, Vladimír PELČÁK, Petr. Brno architektura Brno: Centrum architektury, 2011, s ČERNÁ, Iveta ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar et al. Mies v Brně. Brno: Muzeum města Brna, s

19 zahrady své vily daroval Alfréd Löw-Beer své dceři Gretě při příležitosti jejího sňatku s Fritzem Tugendhatem. Především díky Gretině otci dnes vila Tugendhat v Brně stojí. 35 Dnes jsou pozemky obou těchto dvou vil oddělené, jelikož každá z nich má jiného majitele. 36 Vila Tugendhat prošla mezi léty památkovou obnovou. Hlavním cílem obnovy a rehabilitace byla záchrana a významné prodloužení života památky jako dochovaného originálu a zároveň preparace a rekonstrukce původního stavu budovy tak, jak ji navrhl architekt a jak byla původně realizována. Součástí rekonstrukce bylo i zásadní prohloubení znalostí o stavbě, jejím vybavení a jejím používání, a to jak v čase původního užití, tak v letech jejího dalšího dramatického života. 37 Po památkové obnově je vila zpřístupněna veřejnosti a je uvedena do stavu, v jakém byla, když se do ní nastěhovali její stavebníci Režim Vily Tugendhat Objekt je nyní využíván jako instalovaná památka moderní architektury. Protože vila Tugendhat má mimořádný význam z hlediska estetického i technického, musí být zachována pro další generace a je proto žádoucí, aby byla spravována a provozována muzejní institucí, jako muzeum. Greta Tugendhat si výslovně přála, aby dům vždy nějakým způsobem žil. Nechtěla, aby byl sterilně zakonzervován a přístupný malé skupince osob. 39 Vila Tugendhat je po památkové obnově opět zpřístupněná veřejnosti od března V roce 2012 byla v souvislosti s restaurovaným stavem památky zvýšena bezpečnostní opatření například zavedením moderního monitorovacího kamerového systému a 24 hodinové ostrahy sídlící přímo v objektu. 40 Je součástí Muzea města Brna, které zajišťuje běžný návštěvnický provoz. Ročně památku navštíví přes tisíc návštěvníků a toto číslo s ohledem na bezpečnost i šetrnost 35 SEDLÁK, Jan et al. Slavné brněnské vily. Praha: Foibos a. s., Národní památkový ústav, Muzeum města Brna, 2008, s MALEČEK, Martin. Tři vily a schopnost se domluvit. In Severník. Brno: Statutární město Brno, městská část města Brna, Brno-sever, 2016, ročník 26, č. 9, s TICHÝ, Marek. Brno In ERA21. O architektuře víc!. Brno: ERA Média, s.r.o., Nadace české architektury. 2013, č. 1, s Vila Tugendhat. Tugendhat [online] Vila Tugendhat Realizace Atelier Zidlicky [cit ]. Dostupné z: 39 REIFARTH, Dieter. Haus Tugendhat [DVD]. Německo: strandfilm/pandora FILM, 2013 [cit ]. 40 VESELOVSKÁ, Eliška. Management plán vily Tugendhat v Brně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce PhDr. Ing. arch. Lea Vojtová, s

20 návštěvnického provozu vůči památce, ale i s ohledem na komfort návštěvníků není možné dále navyšovat. 41 Regulace počtu návštěvníků je nezbytná. V období leden únor je otevřeno od středy do neděle. V měsíci dubnu bývá vila Tugendhat na jeden až dva týdny uzavřena z důvodu provádění nezbytné údržby a oprav, které nelze provést během standardního návštěvnického provozu. Na rozdíl od většiny jiných zpřístupněných památkových objektů je totiž vila Tugendhat návštěvníkům otevřena po celý rok bez mimosezónní odstávky. Běžná provozní doba je včetně státních svátků od úterý do neděle vždy od 10:00 do 17:30 hodin. Každý den je v domě standardně osm prohlídek po patnácti osobách v prohlídkové skupině. Prohlídky začínají v celou hodinu a jsou nabízeny nejen v jazyce českém, ale i v angličtině a v němčině. Po domluvě lze objednané skupiny provádět také s výkladem v dalších světových jazycích (francouzsky, španělsky, italsky). Individuálním návštěvníkům, kteří nerozumí jazyku, ve kterém prohlídka probíhá, se nabízí zapůjčení průvodního textu v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině, ruštině a japonštině. Fotografování v interiérech vily je (bez použití blesku a stativu) možné pouze po zakoupení foto-vstupenky za 300 Kč Prohlídkové okruhy Na pokladně vily lze zakoupit prohlídku základního či rozšířeného prohlídkového okruhu. Základní okruh zahrnuje rezidenční část vily, tj. třetí nadzemní podlaží, jímž je tzv. ložnicové patro (horní terasa, vstupní hala, rodičovské a dětské ložnice, pokoj vychovatelky) a druhé nadzemní podlaží, které tvoří především hlavní obytný prostor a dále přípravna jídla a kuchyň. Délka prohlídky s touto vstupenkou je cca 60 minut. Vstupné činí 300 Kč, snížené vstupné (žáci, studenti, senioři, ZTP-ZTP/P) je 180 Kč a rodinné vstupné (2 dospělí a 1 2 děti do 15 let) pak 690 Kč. Rozšířený okruh zahrnuje kompletní okruh standardní rozšířený o první podlaží s technickým zázemím domu (strojovna vzduchotechniky, kotelna, strojovna pro elektrické spouštění oken, trezor na kožichy atd.). Prohlídka trvá cca 90 minut, plné vstupné činí 350 Kč, snížené 210 Kč, rodinná vstupenka 805 Kč. K zakoupení je v případě vhodného počasí i samostatná vstupenka do zahrady (prohlídka zahrady je vždy součástí prvního i druhého okruhu), která je časově neomezená, za jednotné vstupné 50 Kč. Tento okruh se často nabízí jako alternativa pro ty návštěvníky, kteří 41 Roční provoz vily Tugendhat prokázal, že úspěšná památková obnova plní očekávání. Brno.[online] [cit ] Dostupné z: 42 VESELOVSKÁ, Eliška. Management plán vily Tugendhat v Brně. Op. cit., s

21 přijdou bez rezervace prohlídky a nemohou si tak prohlédnout interiéry domu. Tento návštěvník si projde zahradu a má možnost vidět zahradní průčelí vily. Je zde pro něj také připravená odpočinková zóna židle a stolky, vč. možnosti využití toalety. Může si též prohlédnout výstavu v technickém zázemí vily, která se soustřeďuje na základní informace o architektovi, rodině a stavbě. Text k ní je v českém a anglickém jazyce. V technickém zázemí je situován i obchod se suvenýry a publikacemi. Od října 2015 jsou zde trvale vystaveny i tři zrestaurované kusy originálního nábytku z hlavního obytného prostoru. V průběhu roku se v prostorách technického zázemí konají i různé další menší výstavy. Například zde proběhla výstava věnovaná německé návrhářce a architektce Lilly Reich, dále výstava ohýbaného nábytky společnosti TON nebo také výstava o sídlišti Weissenhof. Nelze opomenout i výstavu s názvem Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka Rezervace Vzhledem k velkému zájmu návštěvníků je doporučena předchozí rezervace prohlídky s minimálně měsíčním předstihem. Rezervace prohlídky je možná telefonicky nebo em, přičemž rezervované vstupenky lze vyzvednout a zaplatit na pokladně vily až před prohlídkou. K dispozici je i zakoupení dárkového poukazu buď na pokladně vily, nebo přes internet prostřednictvím objednávkového formuláře. Vstupenky na prohlídku vily Tugendhat lze mimo to zakoupit i prostřednictvím rezervačního systému na webových stránkách vily. Návštěvník si tak z pohodlí svého domova může udělat rezervaci a rovnou vstupenku zaplatit a vytisknout. Zpočátku se podle reakcí návštěvníků rezervační systém zdál uživatelsky nepřehledný, avšak postupem času se doladil a dnes si jeho prostřednictvím kupují zákazníci vstupenky zcela běžně. Nutnost rezervace prohlídky vily Tugendhat, daná enormním zájmem o ni, bývá častým předmětem stížností ze strany návštěvníků, kteří se odvolávají na to, že o této nutnosti nevěděli. Na webových stránkách vily se hned na první straně na tuto informaci výrazně upozorňuje. Vstupenky zakoupené prostřednictvím rezervačního systému lze stornovat nejpozději 5 dní před prohlídkou. Rezervace prohlídky vily Tugendhat je jedním z výrazných prvků, díky kterému se její návštěvnický režim od ostatních brněnských vil zpřístupněných veřejnosti odlišuje. Do 43 Přehled aktualit. Vila Tugendhat.[online] Vila Tugendhat Realizace Atelier Zidlicky [cit ] Dostupné z: 21

22 ostatních vil totiž rezervace prohlídek není nutná. Hlavně tato skutečnost dosud brání vytvořit společnou vstupenku do všech objektů Brněnského vilového kvarteta Další možnosti návštěvy V souladu s přáním Grety Tugendhat slouží vila také kulturním programům. Jednou za čtvrtletí je zde uspořádán koncert vážné hudby ve spolupráci s Brněnskou filharmonií. Jubilejní V. ročník pravidelného cyklu koncertů tělesa Brno Contemporary Orchestra je věnován baletu a to konkrétně autorské úpravě opery Bohuslava Martinů, Divadlo za branou. 44 Fritz Tugendhat byl vášnivým foto a kinoamatérem a domě si rodina často promítala Fritzem pořízené fotografie a filmy. V návaznosti na to se dnes v domě konají filmové projekce. Tak jako tomu bylo v minulosti, probíhají projekce přímo v hlavním obytném prostoru, a proto je kapacita diváků velmi omezena. Promítají se vždy známá díla filmové klasiky, jako například Diktátor, Sabrina, Černý tulipán a mnoho dalších. V roce 2005 bylo ve vile otevřeno Studijní a dokumentační centrum. Úkolem jeho dvou pracovníků je shromažďovat především fakta a dokumenty o stavbě, architektovi a stavebnících, ale také o osudech domu po odchodu jeho majitelů a o lidech a událostech souvisejících s vilou po celou dobu její existence. Součástí centra, které je umístěno v personální části domu, je také badatelna pro externí zájemce o historii domu a o vše, co s ní souvisí. K dispozici je jim ve všední den po předchozí domluvě telefonem nebo em. Vilu Tugendhat, tento funkcionalistický unikát, lze také pronajmout. Průměrně čtyři krát za měsíc si různé firmy či společnosti její prostory pronajímají pro pořádání různých obchodních a společenských eventů. Podmínkou je, že tyto akce nesmí narušit běžný návštěvnický provoz (proto téměř bez výjimky probíhají ve večerních hodinách) a zejména nesmí dojít k poškození domu. Základní cena za hodinu pronájmu se pohybuje okolo Kč. V obytných prostorách domu i na zahradě se odehrávají také svatební obřady. 44 Den hudby ve vile Tugendhat. Vila Tugendhat.[online] [cit ] Dostupné z: 22

23 Brna. 45 Edukační programy, které vede externí lektorka Alice Stuchlíková, jsou určeny jak Vzdělávací programy Tato část práce, zabývající se vzdělávacími programy ve vile Tugendhat, je převzata z autorčiny magisterské diplomové práce Vývoj edukační činnosti v rámci Muzea města základním, tak středním školám. Jsou přizpůsobeny mladšímu návštěvníkovi a je o ně velký zájem. Programy probíhají vždy dopoledne, před desátou hodinou, tak aby nedošlo ke kolizi s první standardní prohlídkou. Pro základní a mateřské školy byly připraveny dva programy. Jádrem prvního, s názvem Vila Tugendhat méně je více: architektura, je komentovaná prohlídka doplněná tvůrčími aktivitami v podobě výtvarné tvorby, jejíž účastníci si vyzkouší roli badatele, který zkoumá, v čem se architektura vily liší a v čem se naopak shoduje se stavbami, které vznikají dnes. V druhém z programů, nazvaném Vila Tugendhat méně je více: design, je komentovaná prohlídka doplněná aktivitou odkazující na architektovy ikonické výtvory nábytkového designu. Účastníci si zahrají za umělecké návrháře a vedle tvorby designu se zamyslí i nad otázkou, zda existuje i dnes nějaká designérská hvězda, která je srovnatelná s proslulostí Ludwiga Miese van der Rohe. 46 Také pro střední, vyšší odborné a vysoké školy vznikly dva programy. První, Ludwig Mies van der Rohe architekt nejen vily Tugendhat, byl založen na tematické komentované prohlídce spojené s powerpointovou prezentací a diskuzí. Hlavním tématem byl architekt a jeho dílo, které vzniklo nejen v Evropě, ale i v Americe. Studenti se jejím prostřednictvím blíže seznámili s vilou Tugendhat, ale také s dalšími stavbami od tohoto architekta. Druhý program s názvem Tugendhatovi příběh jedné z brněnských židovských rodin, seznamuje s osudy rodiny Tugendhat a jejich nejbližších příbuzných, jako se střípkem z rozsáhlé mozaiky osudů židovských rodin. Mimo jiné byly představeny výrazné osobnosti kulturního života, spjaté s érou meziválečného Brna, jakými byli např. Pavel a Hugo Haasovi, Endre Steiner a řada dalších ŠURLÁKOVÁ, Marcela. Vývoj edukační činnosti v rámci Muzea města Brna. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Jan Špaček, s Vila Tugendhat. Tugendhat [online] Vila Tugendhat Realizace Atelier Zidlicky [cit ]. Dostupné z: 47 Tamtéž, [cit ]. 23

24 4.2 Löw-Beerova vila V roce 1903 zakoupil průmyslník Moritz Fuhrmann stavební pozemek na ulici Drobného (dříve Sadová Parkstrasse), a nechal si zde postavit rodinnou vilu v secesním stylu. Autorem projektu byl pravděpodobně vídeňský architekt Alexander von Neumann. Secesní rostlinné motivy jsou užity na litinovém schodišťovém zábradlí a na keramické dlažbě. Střídmý geometrický výraz má dřevěné obložení stěn, schodiště a světlíků v centrální hale. 48 Bohatá secesní ornamentální výzdoba je patrná i z ulice a na zahradním průčelí. Fuhrmannovu velkorysou vilu v roce 1913 odkoupil od jeho dědiců textilní továrník Alfréd Löw-Beer. Ve 30. letech ji nechal stavebně upravit vídeňským architektem Rudolfem Baumfeldem. Za druhé světové války (v roce 1940) byl dům zabaven Třetí říší pro účely gestapa a po válce na něj, jako na německý majetek, byla uvalena národní správa. 49 Po dlouhá léta byl dům využíván jako internátní domov mládeže. V letech 2013 a 2014 prošel náročnou památkovou obnovou. Mimo kompletní stavební rekonstrukci byly pří ní odborně restaurovány všechny původní prvky mříže, zábradlí, kovová svítidla, části krbu, štuky a venkovní oplocení. 50 Průčelí i většina interiérových prvků ve vile jsou doposud zachovány, 51 avšak mobilní interiérové vybavení, a to ani pomocí replik, nebylo možné obnovit, neboť fotografie interiérů se nedochovaly. Dnes je ve vile k vidění interiérová instalace v secesním stylu a muzejní expozice s názvem Svět brněnské buržoazie mezi Löw- Beer a Tugendhat. 52 V současnosti je Löw-Beerova vila v majetku Jihomoravského kraje a ve správě jím zřizovaného Muzea Brněnska. Součástí areálu je i objekt, který před zástavbou celého území sloužil jako celnice na tzv. potravní čáře (tj. k proclení potravin směřujících do města, především na velký trh), později pak jako konírna, garáž a naposled jako domek správce celé nemovitosti. 53 I tento objekt byl v rámci památkové obnovy vily Löw-Beer zrekonstruován a 48 SEDLÁK, Jan et al. Slavné brněnské vily. Op. cit., s Löw-Beerova. Vilalowbeer [online] Vila Löw-Beer Webdesign Le Clavera, s.r.o [cit ]. Dostupné z: 50 SVOBODOVÁ, Petra LUKEŠOVÁ, Veronika. Rodinné domy Löw-Beerů. Brno: Muzeum Brněnska, 2016, s SEDLÁK, Jan et al. Slavné brněnské vily. Op. cit., s ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. Nejlepší vily v Brně jsou po rodině Löw-Beerů, zaplatili i Tugendhat. bydleni.idnes.cz online] MAFRA, a. s. [cit ]. Dostupné z: 0ms-/architektura.aspx?c=A160612_172009_architektura_rez 53 ZEZULOVÁ, Ema. Vila Löw-Beer otevřela zatím zahradu. Lidé si dají kávu v bývalé celnici. brnensky.denik.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., [cit ]. Dostupné z: html 24

25 dnes je zde kavárna Celnice a menší výstavní prostor. Ačkoliv se nejedná o kulturní památku, i zde proběhla rekonstrukce pod dohledem orgánů státní památkové péče. I přes své znamenité provedení a kvalitu se co do výjimečnosti z hlediska architektury přece jen nemůže rovnat dalším uvedeným vilám v Brně. I tak je však plnohodnotně zapojena do projektu volného sdružení slavných vil s názvem Brněnské vilové kvarteto Režim vily Löw-Beer Vila Löw-Beer je otevřená kromě pondělí vždy od úterý do neděle. Otevírací hodina je od deseti do osmnácti hodin. Vstupné do interiérů vily, kde je pro návštěvníky přístupná expozice, stojí 150, snížené vstupné je za 75 korun, přičemž expozici si lze projít individuálně nebo v každou celou hodinu si vyslechnout krátký úvod průvodce. V ceně vstupenky je rovněž pracovní list, který si návštěvníci mohou vyplnit. Součástí areálu vily je, jak výše uvedeno, také kavárna a galerie Celnice. Ta je rovněž otevřená od úterý do neděle vždy od deseti do osmnácti hodin. Vstup do galerie je volný. Zahrada vily je otevřená každý den od deseti až do dvaadvaceti hodin a vstup je opět volný Expozice Muzejní expozice ve vile Löw-Beer nese název Svět brněnské buržoazie mezi Löw- Beer a Tugendhat. Představuje kapitoly z dějin architektury a životního stylu měšťanstva v Brně od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století. Expozice je umístěna v 10 místnostech v I. a II. podlaží vily. Vila tedy není instalovanou památkou secesní architektury, protože původní nábytkové vybavení se nedochovalo. 54 Jediným instalovaným interiérem je jídelna v duchu secese, která obsahuje originální nábytkové kusy ze sbírek Moravské galerie. Tato část expozice představuje podobu měšťanského interiéru přelomu 19. a 20. století. 55 Expozice se konkrétně věnuje hospodářské a stavební aktivitě rodiny Löw-Beerů, mimo jiné i v souvislosti s rychlým rozvojem Brna v 19. století, který souvisel s jeho industrializací. Vývoj stavitelského umění od pozdního historismu přes secesi až po funkcionalismus prezentují modely vytvořené studenty Fakulty architektury VUT v Brně. 54 Löw-Beerova vila. Vilalowbeer [online] Vila Löw-Beer Webdesign Le Clavera, s.r.o [cit ]. Dostupné z: 55 SVOBODOVÁ, Petra LUKEŠOVÁ, Veronika. Rodinné domy Löw-Beerů. Op. cit., s