Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

Transkript

1 Duben 2010 Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO Část - Syntetická ARCHITEKTONICKÁ RUKOVĚŤ Objednatel Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2 České Budějovice Projektant Projektový ateliér AD s.r.o. Husova 4 České Budějovice

2

3 ARCHITEKTONICKÁ RUKOVĚŤ

4 Typy zástavby Rozptýlená zástavba I Vhodná zástavba pro sídla se specifickou rozptýlenou zástavbou s velikostí parcel od 1200 m 2, výjimečně od 1000m 2. Z důvodů požadavku zpravidla umístění pouze jednoho domu lze uvažovat s příjezdem i po jednosměrné komunikace v šířce 3,5m. Objekt musí respektovat charakter okolní zástavby! Viz architektonická rukověť typ domu A,I. Výšková hladina pro navrhované obytné objekty je do 8,5m do hřebene. Vzdálenost mezi jednotlivými stavebními parcelami by neměla být menší než 50m. Oboustranná zástavba III Vhodná zástavba pro větší sídla venkovského typu s velikostí parcel od 800 m 2 výjimečně od 600m 2. Z důvodů požadavku zpravidla oboustranné zástavby s komunikací v šířce 6m + chodník 2m + veřejná zeleň 1m. Výšková hladina pro navrhované obytné objekty je do 10m výjimečně do 10m. Použití typů domu A,B,C. Minimální šířka veřejného prostoru 8,5m. Jednostranná zástavba II Vhodná zástavba pro malá sídla venkovského typu s velikostí parcel od 1000 m 2, výjimečně od 700m 2. Z důvodů požadavku zpravidla menšího počtu domů lze uvažovat příjezd i jednosměrné komunikace v šířce 3,5m. Objekt musí respektovat charakter okolní zástavby. Viz architektonická rukověť typ domu A,B. Výšková hladina pro navrhované obytné objekty je do 8,5m výjimečně do 10m do hřebene. Jednotlivé stavební parcely mohou na sebe navazovat a mít společné oplocení. Příměstská zástavba IV Vhodná zástavba pro malá města s velikostí parcel od 600 m 2 výjimečně od 500m 2. Z důvodů požadavku zpravidla oboustranné zástavby s komunikací v šířce 6m + chodník 2m + veřejná zeleň 1m. Minimální šířka veřejného prostoru 8,5m. Použití typů domu A,B,C,D.

5 Jak by vypadala mapa dnešního stavu památek lidové architektury v jižních Čechách. Památky ovlivněné odlišnými lidovými kulturami, navrstvené transparentně přes sebe, jak se zde nastřádaly v historických dobách od 13. do 19. století. Václav Mencl Lidová architektura v Československu 1980

6 TYP A VESNICKÝ DŮM DVORCOVÝ Ponědrážka Mazelov Domanín Žíteč PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTU ROZMĚROVÉ MOŽNOSTI PRO NOVOSTAVBY Objekty tohoto typu se nacházejí převážně v CHKO Třeboň a dodnes čitelně respektují původní typologii zděného gotického franckého domu. Tvoří většinu stávající rozptýlené venkovské zástavby a mělo by tomu tak být i v případě obytných novostaveb ve volné krajině. Hmota celého objektu se skládá ze dvou event. tří samostatných budov (obytná část, stáje, stodola) vzájemně propojených ohradní zdí (výška 2m) s vraty a dveřmi, směrovanými stejně jako štíty do ulice. Uspořádání objektů vytváří polootevřený dvůr. Stavby vycházejí z pravidelného obdélného půdorysu, který je zpravidla dlouhý a úzký s poměrem stran přibližně 1:2(3). Z půdorysu vyrůstá jednopodlažní hmota, nad kterou je u novostaveb díky nadezdívce (max. výška i s pozednicí 50cm) možnost využití podkroví. Střecha je osově souměrná, sedlová (výjimečně polovalbová) se sklonem 38 o - 45 o. Střešní okna, příp. sedlové či pultové vikýře pouze drobných rozměrů a v minimálním nutném počtu. Vstup do obytné části je ze dvora, zhruba uprostřed dispozice. Objekty jsou zděné, vystavěné na kamenné podezdívce, která je omítnuta a nijak výrazně plastická. Je pouze barevně oddělena. Zbytek zdiva objektů a štíty jsou omítnuty hladkou štukovou omítkou. Na střechy lze doporučit pouze tmavou keramickou krytinu, preferovat typ bobrovka na korunovou vazbu. Štít obytné budovy je zdobený štukovými prvky a často se zvýrazněnou římsou. Štít stájové (špýcharové) části je často méně zdobný. Krytina barvy červená až hnědošedá (pozor na růžové odstíny a přehnaně početné či velké vikýře). Fasády je třeba barevně přiblížit původním barvám stávajících objektů, jsou vítány světlé odstíny (pozor na ostré a chemické barvy-tmavě zelenou, modrou, růžovou,,,citrónově žlutou apod). Omítaný kamenný sokl je tmavší oproti barvě omítky použité na fasádě. Okenní otvory (v přízemí větší, v podkroví menší) jsou zvýrazněny šambránami obvykle bílého, ale i naopak tmavšího odstínu základní použité barvy. Je zásadně důležité nenarušovat štíty balkony, lodžiemi, vstupy, přístavbami.

7 TYP B SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ VENKOVSKÝ DŮM S PŘÍSNĚJŠÍ REGULACÍ Bošilec Ratiboř Lužnice u Pohorské Vsi Sviny PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTŮ Určen primárně do vesnické zástavby v cennějších částech obcí, příp. pro drobnější zástavbu do volné krajiny. Pro samostatně stojící venkovský dům je charakteristický protáhlý obdélný půdorys (1:1,5-3), z něhož vyrůstá jednopodlažní hmota, která díky nadezdívce (max. 0,5m i s pozednicí) může být zvýšena o prostor podkroví. Objekt je u novostaveb zastřešen sedlovou střechou (vyjím. polovalbou), sklon Ta může být buď souměrná sedlová, nebo osově posunutá vůči spodnímu podlaží (kryté zápraží). Podkroví lze prosvětlit střeš. okny, vikýři sedlovými či pultovými (vyjím. s polovalbou). Obojí drobných rozměrů a v minimálním nutném počtu. Rozhodně se nedoporučuje prolamování štítů lodžiemi či balkony. Dům je převážně okapově orientován. Podlaha přízemí max. 0,3 m nad terén. Šířka štítu 8-9m.Případné přístavby verand apod. provádět v minimální vzdálenosti 3m od štítové zdi. Vstup je umístěn zásadně v podélné straně zhruba uprostřed dispozice. Okenní otvory jsou vertikálně obdélné s dělením, rámy dřevěné. K hlavnímu objektu lze přidružit nižší objekt, využitelný jako garáž nebo otevřené venkovní posezení. Tímto se lze relativně přiblížit k původní dvorcové zástavbě (může napodobit propojovací zeď s bránou). Objekty vyrůstají na kamenné podnoži, která je omítnuta hladkou štukovou omítkou. Stěny i štíty jsou omítnuty hladkou štukovou omítkou a přizdobeny zvýrazňujícími prvky okolo oken, říms a štítů. Střešní krytina je keramická tašková (vazba dle druhu). Fasády je třeba barevně přiblížit původním barvám stávajících objekt;ů, jsou vítány světlé odstíny (pozor na tmavě zelenou, modrou, růžovou,,,citrónově žlutou a,,meruňkovou ). Zvýrazňující zdobné prvky jsou v odstínu tmavším než zvolený odstín omítky, nebo bílé. Střešní krytina je barvy temně červené až hnědošedé ROZMĚROVÉ MOŽNOSTI PRO NOVOSTAVBY

8 TYP C VENKOVSKÝ DŮM S MÍRNĚJŠÍ REGULACÍ Kamenná Stará Hlína Vyšný Břilice Primárně určen pro soustředěnou zástavbu v nových lokalitách na okraji obcí. Převážně založen na pravidelném půdoryse obdélném či do tvaru L v poměrech min.1:1,2, šířka štítu do 12 m. Z tohoto půdorysu vyrůstá jednopodlažní hmota s přípustným využitím podkroví. Výška nadezdívky do 1 m. Další z možností rozšíření objektu je jeho podsklepení. Objekt zakončuje převážně sedlová střecha, přípustné je využití polovalby, výjimečně valby, o sklonu a výšce hřebene do 10 m. Plochá střecha je v tomto případě nežádoucí. U okenních otvorů je vítán vertikální obdélník s možností použití francouzských oken, nebo jiné větší prosklené plochy. K prosvětlení lze užít vikýře i střešní okna bez typového i velikostního omezení. Vstup do objektu je vhodné řešit v podélné části. Pro novostavby zejména v kontaktu s tradiční starou zástavbou se doporučuje hmotově se přiblížit původním objektům, které se zakládají na jednoduchém obdélném půdorysu a jsou zastřešeny sedlovou střechou. U fasád jsou preferovány hladké štukové omítky. U soklů je možnost kamenného obkladu případně celokamenné provedení. Lze využít částečně dřevěných obkladů. U střešních krytin jsou preferovány keramické či betonové taškové krytiny. Svou barevností by se objekty měly přibližovat původním, tzn. využívat světlých odstínů (pozor na příliš syté odstíny). Střešní krytina svou barevností může doplňovat barvu fasády, vítané jsou barvy tmavě červená až šedohnědá. Zdobnost objektů by neměla být příliš nápadná. Je preferována stylová čistota a jednoduchost

9 TYP D PŘÍMĚSTSKÝ DŮM 1 SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ STÁVAJÍCÍ OBJEKTY Suchdol nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí Třeboň Kardašova Řečice Příměstský dům novodobého typu je určen do nové soustředěné obytné zástavby na okraji měst a městysů bez zachovaných cennějších původních objektů. Regulace je v tomto případě minimální a je dána regulativy platné ÚPD pro konkrétní plochy (regulační plán, urban. studie,..). Objekty jsou založeny převážně na pravidelném půdoryse, z něhož vyrůstá jedno až dvoupodlažní hmota s možným využitím podkroví. Další z možností rozšíření objektu je jeho podsklepení. Stavbu završuje převážně plochá střecha někdy sedlová nebo pultová, případně jejich kombinace. Pro novostavby v prolukách se doporučuje nepřesáhnout počet podlaží udaný okolní zástavbou. U okenních otvorů je možné libovolné tvarování. Je možné využít vikýře i střešní okna bez typového i velikostního omezení. K hlavní stavbě lze přistavit nižší objekt, využitý jako garáž nebo otevřené venkovní posezení. Vstup do objektu je vhodné řešit v podélné části. U fasád nejsou udány výhradní materiály. Lze použít kamenného obkladu, skleněných a kovových prvků. Je možné využít velkoformátových fasádních nebo dřevěných obkladů. U střešních krytin jsou preferovány keramické materiály, v úvahu však přichází i jiné možnosti (např. plechové - měď, titanzinek,..). U plochých střech lze řešit ozelenění střechy. Svou barevností by se objekty měly přibližovat původním, tzn. využívat spíše světlých odstínů (pozor na přehnaně syté barvy). Střešní krytina svou barevností může doplňovat barvu fasády, vítané jsou barvy temně červená a šedohnědá. Zdobnost objektů by neměla být příliš nápadná. Je preferována stylová čistota a jednoduchost, kdy méně je více

10 TYP D PŘÍMĚSTSKÝ DŮM 2 BUNGALOV STÁVAJÍCÍ OBJEKTY Stráž nad Nežárkou Přeseka Rychnov u Nových Hradů Břilice TYPOLOGIE OBJEKTU Bungalov je přízemní dům určený do nízké zástavby na převážně rovinatý terén. Příměstský dům tohoto typu je přípustný do nové soustředěné obytné zástavby na okraji měst a větších obcí, kde to dovolují regulativy platné ÚPD. Hmota objektu vyrůstá obvykle z půdorysu tvaru pravidelného obdélníka, čtverce, nebo tvaru písmene L. Objekty jsou jednopodlažní, výjimečně s možností využití podkroví. Hmota je završena valbovou nebo plochou střechou, lze využít i sedlovou. Střechy mají nízký sklon U objektů s uspořádáním půdorysu do tvaru písmene L se často využívá venkovní zastřešená terasa přilehlá k domu. Zastřešení lze dosáhnout díky přesahující střeše. U okenních otvorů nejsou žádné specifické požadavky na tvar ani na dělení. K objektům lze přistavovat různé typy doplňkových objektů, případně je spojovat do skupin. Původní objekty mají fasády řešeny pomocí hladké štukové omítky. Vyskytují se dřevěné, keramické, kamenné i jiné obklady zdí i soklu. Střešní krytina je z keramických tašek, plechu, nebo z šablon. Původní objekty tohoto typu nejsou nijak barevně výrazné. V současnosti se ovšem objevuje barevná pestrost způsobená volbou obkladových materiálů a omítek. Střešní krytina může mít rovněž řadu barevných variant dle použitého materiálu

11 TYP D PŘÍMĚSTSKÝ DŮM 3 ŘADOVÝ Dynín Veselí nad Lužnicí Dvory nad Lužnicí Novosedly nad Nežárkou Příměstský dům tohoto typu je určen do nové soustředěné obytné zástavby na okraji měst a větších obcí, kde to dovolují regulativy platné ÚPD. V případě řadových domků se jedná o kompaktní zástavbu vyrůstající převážně z obdélného půdorysu. Její výhodou je maximální efektivita využití inž. sítí v přilehlé komunikaci, nevýhodou menší míra soukromí. Objekt tvoří řada několika typizovaných domů, které je nutno objemově i materiálově řešit dle konkrétní situace a v souladu s platnou ÚPD pro konkrétní území. Obecně mohou mít jedno částečně zapuštěné podlaží, dvě až tři nadzemní a někdy i využité podkroví. U těchto staveb převažuje sedlová střecha s okapovou orientací vůči komunikaci. Často se objevují i střechy ploché, případně pultové. Na okenní otvory u těchto objektů nejsou kladeny zvláštní požadavky. Tvarové, materiálové a rozměrové uplatnění je u jednotlivých skupin domků volné. Jejich hmotu lze dále obohatit o předstupující balkónové konstrukce, lodžie, případně jiné předstupující prvky při vědomí toho, že přehnaná tvarová, materiálová či barevná pestrost stejně jako chudoba může mít kontraproduktivní účinky. Původní objekty mají fasády řešeny pomocí štukové, příp. břizolitové omítky. V současné době je upřednostňována probarvovaná hladká štuková omítka nebo široké spektrum typu obkladů. Výplně otvorů jsou původně dřevěné, v současnosti lze použít dřevo, hliník, plast nebo jejich kombinace. Střešní krytina byla často řešena pomocí šablon či plechu. V současnosti lze využít širokou škálu materiálových variant. Konstrukční systém objektů je vhodné volit zděný nebo lze využít monolitický, případně montovaný. Původní objekty tohoto typu nejsou nijak barevně výrazné. V současnosti se objevuje barevná i tvarová pestrost způsobená volbou obkladových materiálů a omítek. Střešní krytina si v případě použití keramiky zachovává červený až hnědý odstín. U plochých střech je povrch řešen podle typu, případně je barevnost stejná jako okolní navazující fasáda. Rovněž u výplní otvorů nejsou kladeny zvláštní požadavky na jejich barevnost

12 TYP D PŘÍMĚSTSKÝ DŮM 4 - DVOJDOMEK České Velenice České Velenice Dvory nad Lužnicí Horusice Příměstský dům dvojdomek- je určen do nové soustředěné obytné zástavby na okraji měst a větších obcí, kde regulaci stanoví platná ÚPD. Stavby tohoto typu vznikají spojením dvou izolovaných rodinných domů v jeden objekt, často díky úzkému stavebnímu pozemku. Základní půdorys tvoří převážně obdélník, který je případně doplněný o předstupující část zdůrazňující vstup nebo schodiště. Hmota objektu bývá dvou až třípodlažní s možností využití podkroví. Střešní konstrukce převažuje sedlová s okapovou orientací vůči komunikaci nebo plochá. Na okenní otvory u těchto objektů nejsou kladeny zvláštní požadavky. Tvarové, materiálové a rozměrové uplatnění je volné. Hlavní stavbu často doplňují různé přístavby v podobě zastřešených parkovacích stání apod. V případě dostavby proluky je třeba respektovat již postavenou polovinu dvojdomku a v hlavních rysech jí architekturu novostavby podřídit. Původní objekty mají fasády často opatřené břizolitovou omítkou. V současné době je upřednostňována probarvovaná hladká štuková omítka nebo široké spektrum typů obkladů. Výplně otvorů jsou původně dřevěné, v současnosti lze použít dřevo, hliník, plast nebo jejich kombinace. Střešní krytina byla na původních objektech řešena pomocí tašek, šablon či plechu. U novostaveb lze využít širokou škálu materiálových variant, omezených platnými regulativy v konkrétním území. Konstrukční systém objektů je vhodné volit zděný nebo lze využít monolitický, případně i montovaný. BAREVNOST, ZDOBNOST OBJEKTŮ Původní objekty tohoto typu nejsou nijak barevně výrazné. V současnosti se objevuje poměrně velká barevná pestrost způsobená volbou obkladových materiálů a omítek. Střešní krytina je rovněž pojednána v různých barvách dle použitého materiálu, přičemž je žádoucí, aby obě poloviny dvojdomku spolu ladily

13 TYP E - MĚSTSKÝ DŮM UVNITŘ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (PŘÍSNĚJŠÍ REGULACE) Třeboň náměstí T.G. Masaryka Třeboň ulice k náměstí Třeboň ulice Husova Třeboň ulice Rožmberská PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTŮ Regulace se vztahuje na území uvnitř památkové zóny Třeboně a Nových Hradů, Benešova nad Černou a na Veselí nad Lužnicí v rozsahu náměstí T. G. Masaryka a Malého náměstí. Pro domy v těchto historických centrech je typický pravidelný obdélný půdorys, z něhož vyrůstá dvou až třípodlažní objekt. Šířka uličního průčelí je v jednotlivých městech podobná - v Nových Hradech 11-27m, ve Veselí nad Lužnicí 10-27m a v Třeboni 6-25m. Původní, často ještě gotickou parcelaci je třeba respektovat. Objekt je završen sedlovou střechou. Ta v Třeboni vytváří často zdobný štít směřující do ulice. Ve zbylých dvou městech se obvykle využívá zastřešení s okapovou orientací objektu ke komunikaci. Dostavby či rekonstrukce musí maximálně respektovat stávající zástavbu. Okenní otvory objektů tvoří pravidelný úzký vertikální obdélník s dělením na 4-8 částí. Při využití střešních oken jsou povolena okna s rozměrem 0,9/1,2m. V případě použití střešního vikýře jsou upřednostněny jednoduché sedlové, lze použít nízký vikýř s pultovým zastřešením přes dva okenní otvory. Nejsou povoleny pásové vikýře. Dalším typickým prvkem pro třeboňské domy je podloubí v přízemí domu, kterým jsou domy odděleny od náměstí nebo ulice. Podloubí je tvořeno sloupy či pilíři, které bývají zaklenuty nejčastěji křížovou klenbou. Pro uliční pohled se vyžaduje zachování podloubí i nestejné výšky objektů, hřebene a říms, které nepřesáhnou maximální dovolenou výšku. ROZMĚROVÉ MOŽNOSTI PRO NOVOSTAVBY Objekty jsou zděné omítané hladkou štukovou omítkou, která je doplněna zvýrazňujícími prvky v podobě orámování okenních otvorů, říms a bosáží zdůrazněných nároží. Střešní krytina je keramická z bobrovek, drážkových tašek, nebo při vyšších sklonech z prejzů. Sloupy nebo pilíře nesoucí podloubí mají patku a tělo kamenné. Hlavice sloupu a napojení na zdivo je zděné s omítkou shodnou jako u zbytku zdiva. Městské objekty jsou barevně pestré. Pro novostavby či rekonstrukce objektů jsou vítány světlé odstíny barev. Zvýrazňující prvky fasády jsou v barvách tmavších než je barva fasády, nebo jsou bílé. Keramická střešní krytina je barvy červené až hnědošedé.

14 TYP F MĚSTSKÝ DŮM MIMO PŮVODNÍ CENTRUM (MÍRNĚJŠÍ REGULACE) Veselí nad Lužnicí Nové Hrady Třeboň Třeboň ROZMĚROVÉ MOŽNOSTI PRO NOVOSTAVBY Objekty určené pro zástavbu ve městech řešeného území mimo památkově chráněné historické zóny. Oproti domům v historických centrech měst jsou tyto stavby často výrazně větší (bytové domy, stavby občanské vybavenosti, nákupní střediska, výroba), a to plošně i objemově. Způsob jejich využití je velmi pestrý. Aby se v rámci řešeného území nestaly nevítanou dominantou, jejich výška by neměla přesáhnout 4 nadzemní podlaží plus 1 technické. Na doteku s původní zástavbou vyrůstají obvykle na pravidelném obdélném půdorysu a respektují uliční síť, ve vzdálenějších polohách se často chovají jako.solitery libovolného tvaru i zastřešení. Právě místa vizuálního napojení na stávající historické objekty je třeba posuzovat nejcitlivěji a individuálně posoudit přijatelné objemové, tvaroslovné i materiálové možnosti pro novostavby. V úvahu je přitom třeba u nových objektů vzít i nároky dopravní (parkování, zásobování) a hygienické (hluk, prach). Objekty mohou být zděné i montované, s pestrou paletou tradičních i zcela novodobých materiálů použitých na obvodových pláštích, výplních otvorů i zastřešení. Roli při výběru musí hrát právě vazba na původní historickou zástavbu města, zejména vzdálenost a vizuální kontakt s ní. Městské objekty mohou obecně být barevně pestré. Výběr barev a členění barevných ploch musí přispět k přijatelnému zařazení novostavby do okolí.

15 TYP G NOVOHRADSKÝ TYP DOMU VE SVAŽITÉM TERÉNU Obora u Vyšného Stříbřec Bělá u Malont Paseky u Horní Stropnice PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTŮ HMOTOVÉ ŘEŠENÍ Obytné objekty tohoto typu se objevují zejména v podhorském svažitém terénu. Do takového prostředí jsou určeny případné novostavby tohoto typu. Vyrůstají na pravidelném obdélném půdorysu a kromě samostatně stojících staveb se mohou vyskytnout i ve skupinách a tvořit dvorcové zástavby. Hmota objektu vyrůstá z poměrně výrazného kamenného soklu (ten je v dnešní době někdy omítnut) a je převážně přízemní až dvoupodlažní s možností využití podkroví. Stavba má střechu s polovalbou nebo jen sedlovou se sklonem Okenní otvory mají obdélný vertikální tvar s 4-8dílným dělením. Při využití podkroví lze jeho prosvětlení zajistit pomocí drobných nejlépe sedlových vikýřů i střešních oken. Objekty jsou zděné s kamenným soklem, který může být omítaný. Fasáda je omítaná hladkou štukovou omítkou. Dalším výrazným prvkem na fasádě objektu je dřevěný obklad ve štítu. Střešní krytina je z dřevěných šindelů či tašková. Výplně otvorů je vhodné řešit dřevěné. Tyto objekty nejsou barevně pestré. Pro novostavby či rekonstrukce objektů jsou vítány světlé odstíny barev, nejlépe bílá. Dřevěné obklady a jiné dřevěné prvky je vhodné nechat v jejich přírodním odstínu nebo namořit hnědou barvou

16 TYP H STAVBY VE VENKOVSKÝCH OBCÍCH S PŘEVÁŽNĚ NEBYTOVOU FUNKCÍ Hranice u Nových Hradů Byňov Nová Ves nad Lužnicí Světví PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTŮ Tento v obci výjimečný typ objektu byl historicky využíván jako škola, fara apod. Vyznačuje se vyznačuje hmotovou a tvarovou jednoduchostí. V souč. době přichází rovněž v úvahu na plochách obcí určených v ÚPD pro občanskou vybavenost. Stavba vyrůstá z pravidelného obdélníku nebo čtverce. Poměr stran půdorysu je u všech objektů tohoto typu obdobný a je zhruba 1:1 nebo 1:1,5. Rozměrově mají tyto strany velikost zhruba 15-20m/20-30m. Objekty jsou dvoupodlažní s možností využití podkroví. Římsa max. 8 m. Samotná hmota objektu je převážně zastřešena valbovou střechou, nebo se ve výjimečných případech objevuje sedlové zastřešení (sklon ). Okenní otvory mají obvykle podobu vertikálního obdélníku. Členění oken doporučeno na 4-8částí. Při prosvětlování podkrovních prostor je preferováno využití drobných vikýřů v min. množství. Střešní okna jsou rovněž možná. V současnosti lze tento typ domu využít např. jako sídlo obecního úřadu, bytový dům či penzion. Objekty jsou zděné, omítané hladkou štukovou omítkou, která je bohatě plasticky zdobena, jindy má jen minimum zdobných prvků, obvykle pouze jednoduché kordonové římsy oddělující podlaží. Střešní krytina je keramická z bobrovek, drážkových tašek, nebo při vyšších sklonech z prejzů. Výplně otvorů je vhodné řešit dřevěné. Původní objekty nejsou barevně pestré. Nejčastěji se vyskytuje světle žlutá či bílá barva fasády. Pro novostavby či rekonstrukce objektů jsou vítány světlé odstíny barev, spolu s decentní doplňkovou na římse. Krytina je barvy temně červené až hnědošedé

17 TYP I HORNORAKOUSKÝ UZAVŘENÝ DVOREC VIERKANTHOF Ličov Dluhoště Božejov Cep Tento typ velkých objektů (strana čtverce cca 30-40m) se vyznačuje hmotovou a tvarovou kompaktností. Stavba vzešla typologicky z gotických franckých dvorců následkem větší potřeby skladovacích prostor, zejm. sýpek a seníků a rovněž rozsáhlejších stájí. Tento problém uživatelé řešili vysouváním patra sýpek a seníků nejprve nad obytné stavení, potom nad přední trakt a nakonec nad celý půdorys. Objekty jsou pak buď přízemní obvykle s vyšší vysunutou nadezdívkou (polopatrem) či rovnou dvoupodlažní. Typickým znakem je však propojení základních hmot předního průčelí (obytné části a špýcharu či výminku) nad vjezdovou branou a uzavření dvora zepředu. V zadní části pak stodola spojuje obě stájová křídla, čímž dochází k úplnému obestavění a uzavření dvora. Samotná hmota objektu je převážně zastřešena prstencem valbové střechy. V některých případech se zachovaly štíty v průčelní zdi, často s kulisovitou průčelní patrovou zdí s falešnými okny řešenou tak, aby tato zeď polopatra či patra doběhla až k nároží. Okenní otvory jsou obvykle vertikálně obdélné, členěné a v patře nad vjezdovou branou často kryté žaluziemi (větrání seníku za nimi). Takovéto stavby pokrývaly celé dříve německé Kaplicko. Při prosvětlování podkrovních prostor u rekonstrukcí je preferováno využití sedlových či valbových menších vikýřů. Střešní okna jsou rovněž možná. Pokud by v současnosti vzniknul dle této ověřené koncepce nově podobný dům, vzhledem ke své rozsáhlosti by zřejmě sloužil jako bytový dům, hotel či agrofarma. Objekty jsou zděné, omítané hladkou štukovou omítkou, doplněnou jednoduchými mírně plastickými či pouze barevně odlišenými zvýrazňujícími prvky (kordonová a korunní římsa, šambrány kolem otvorů). Střešní krytina je preferována keramická či alespoň tašková. Výplně otvorů je vhodné řešit za použití dřeva. Původní objekty nejsou barevně pestré. Nejčastěji se vyskytuje světle žlutá či bílá barva fasády. Pro novostavby či rekonstrukce objektů jsou vítány světlé odstíny barev. Někdy jsou použity pro zvýrazňující prvky na fasádě odstíny tmavší než je základní plocha fasády. Střešní krytina je barvy temně červené až hnědé. PŮVODNÍ TYPOLOGIE OBJEKTŮ

18 TYP J ZEMĚDĚLSKÉ A PRŮMYSLOVÉ STAVBY Údolí u Nových Hradů Byňov Mazelov Meziříčí ROZMĚROVÉ MOŽNOSTI PRO NOVOSTAVBU Typ mimořádně velkých objektů, často celých areálů, které zajišťují primárně chovatelskou, zemědělskou, zpracovatelskou a výrobní funkci v území, někdy v kombinaci s bydlením (správce, majitel), s rekreací a ubytováním (agrofarmy), případně se skladováním (zásobovací družstva, velkosklady). Vyskytují se zejména v okrajových částech obcí či měst, případně ve volné krajině, tudíž na pohledově exponovaných místech. Typickým, bohužel špatným příkladem těchto staveb, jsou početné areály zemědělských družstev u většiny obcí. Objekty by měly být přízemní s možností využít podkroví. Jejich výška by neměla přesahovat 11,5 m v hřebeni a 8,5 m v úrovni římsy. Půdorysné rozměry 20x50 m, výjimečně 25x60m. Zastřešení sedlovou, příp, polovalbovou střechou o sklonu K prosvětlení podkroví přichází v úvahu vikýře i střešní okna. Důležité je dobré zajištění technickou infrastrukturou včetně příjezdové komunikace a nutných odstavných ploch. - + Objekty mohou být zděné i montované, omítané hladkou štukovou omítkou, kombinovanou s dřevěnými obklady či lícovými cihlovými dozdívkami (doporučuje se). Zejména u průmyslových staveb lze využít i obkladů ze soudobých moderních materiálů. Velmi dobrou práci pro kultivovaný dojem z takto velkých staveb odvede zakomponování vysoké a popínavé zeleně již při koncipování areálu. Přijatelnější nicméně udělá i stávající, často málo udržované. Střešní krytina je keramická či betonová, v úvahu přichází rovněž střechy z plechu či šablon. Objekty tohoto typu jsou zejména v případě průmyslových staveb barevně poměrně pestré. Do volné krajiny se nicméně doporučuje volit světlé a decentní odstíny barev. Působivosti a členitosti fasád dosáhnout raději kombinací omítaných ploch s plochami obloženým dřevem či keramikou. Barva střešní krytiny je doporučena v temných červených, hnědých a šedočerných barvách u zástavby ve volné krajině. U příměstských průmyslových staveb volit s ohledem na barvu fasády.