revue pro v zkum populaënìho v voje

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2004 ZdenÏk»erm k: Migrace a suburbanizaënì procesy v»eskè republice Bohdana Hol : Srovnatelnost statistiky zahraniënì migrace S»ÕT NÕ LIDU RECENZE ZPR VY PÿEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce ZdenÏk»erm k: Migrace a suburbanizaënì procesy v»eskè republice Bohdana Hol : Srovnatelnost statistiky zahraniënì migrace S»ÕT NÕ LIDU ätïp nka Mor vkov : VybranÈ charakteristiky faktick ch manûelstvì v datech sëìt nì lidu Anketa k p ÌpravÏ p ÌötÌho sëìt nì lidu dom a byt DISKUSE Helmut Maier: Pr vnì p Ìstupy k eöenì demografickèho v voje z pohledu ekonomickèho systèmu p Ìrody RECENZE Jak jsme na tom. A co d l? (VladimÌr Srb) (Z padnì) Evropa v pohybu (Milan Aleö) Historick demografie Japonska v obdobì novovïku (Ludmila Fialov ) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ äest Ëesko-nÏmecko-rakousk konference o rodinnè politice ñ 10. slovensk demografick konference ÑNaöa demografia ñ s Ëasnosù a perspektìvyì, Smolenice, 4. ñ 6. kvïtna PÿEHLEDY Pohyb obyvatelstva v»eskè republice v roce 2004 podle kraj a okres ñ Pohyb obyvatelstva v»eskè republice ve mïstech nad 20 tisìc obyvatel v roce BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady.

3 contents ARTICLES Terezie Kretschmerov : Population Development in the Czech Republic in ZdenÏk»erm k: Migration and Suburbanisation Processes in the Czech Republic Bohdana Hol : Comparability of External Migration Statistics POPULATION CENSUS ätïp nka Mor vkov : Selected Characteristics of Consensual Unions According to Data from the Population Census Questionnaire for Preparation for the Next Population Census DISCUSSION Helmut Maier: Constitutional Approaches to Meet Demographic Challenges Seen from the Economic System of the Nature BOOKS AND PUBLICATIONS Our Present Situation. And What Is to Do Next? (VladimÌr Srb) (Western) Europe on the Move (Milan Aleö) Historical Demography of Japan in Modern Times (Ludmila Fialov ) REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2005 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc., Doc. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , hruskova@gw.czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 42 KË, roënì p edplatnè 168 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 3/2005, roënìk 47. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v z Ì 2005.

5 2005 ï RO»NÕK 47 ï»õslo 3 V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE ) TEREZIE KRETSCHMEROV Population Development of the Czech Republic in 2004 The contribution analyses demographic development of the population of the Czech Republic in 2004 and makes it a part of long-term trends. In last two years, the natural population decrease was more than offset by an increase due to external migration where citizens of countries of Eastern Europe and Vietnam strongly prevail among the newcomers. In spite of a slight increase from the minimum in 1999 (total fertility rate 1.13), the fertility level remains low. The average age at first marriage and raising the family continues increasing and so does the share of children born to unmarried women. On the other hand, legally induced abortion rate drops significantly. Infant mortality reached an all-time low. The analysis is based on data prepared by the Czech Statistical Office. Demografie, 2005, 47: StejnÏ jako v roce p edch zejìcìm, tak i v roce 2004 se poëet obyvatel»eskè republiky zv öil. V roce 2003 p ibylo 8,2 tisìce obyvatel, v roce n sledujìcìm 9,1 tisìce, celkem tedy 17,3 tisìce. V obdobì populaënì ztr ty z let 1995ñ2002, kdy kladnè saldo migrace (s v jimkou roku 2001) jiû nevyrovn valo bytek p irozenou mïnou, naopak ubylo celkem 96,2 tisìce obyvatel. Ve srovn nì s rokem 2003 se p Ìr stek zahraniënì migracì v loúskèm roce snìûil ñ o 7,2 tisìce na 18,6 tisìce, menöì byl ale takè p irozen bytek. Jeho v öe ñ 9,5 tisìce byla tèmï o polovinu, konkrètnï o 8,1 tisìce niûöì neû v roce p edchozìm. V pr bïhu roku 2004 se v»r ûivï narodilo 97,7 2) tisìce dïtì, nejvìce od roku 1995, kdy poëet ûivï narozen ch poprvè klesl pod sto tisìc. Zv öenì poëtu narozen ch dïtì oproti p ed- 1) KaûdoroËnÌ podrobnou zpr vu o demografickèm v voji publikuje»s pod n zvem V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce... 2) D le bylo zaregistrov no pït porod, kdy ûena vyuûila moûnosti utajenì svè osoby v souvislosti s porodem podle z kona Ë. 422/2004 Sb., kter vstoupil v platnost Vzhledem k absenci daj o matce nebudou tyto narozenè dïti za azeny do tabelaënìch t ÌdÏnÌ v publikacìch»s, ale uvede se pouze jejich absolutnì poëet (u Pohybu obyvatelstva pravdïpodobnï jen v vodu publikace). 153

6 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 1 Pohyb obyvatelstva, (Population changes, ) Ukazatel Absolutní počet živě narození zemřelí z toho do 1 roku věku sňatky rozvody potraty celkem z toho UPT přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek počet obyvatel (1. 7.) Na 1000 obyvatel živě narození 11,7 8,8 8,7 8,8 8,8 9,1 9,2 9,6 zemřelí 11,4 10,9 10,7 10,6 10,5 10,6 10,9 10,5 sňatky 6,4 5,2 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 5,0 rozvody 2,9 3,2 2,3 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 potraty celkem 8,3 5,8 5,1 4,6 4,4 4,3 4,1 4,0 z toho UPT 6,8 4,7 3,8 3,4 3,2 3,1 2,9 2,7 přistěhovalí 1,2 1,1 1,0 0,8 1,3 4,4 5,9 5,2 vystěhovalí 0,7 0,1 0,1 0,1 2,1 3,2 3,4 3,4 přirozený přírůstek 0,3 2,2 2,0 1,8 1,7 1,5 1,7 0,9 přírůstek stěhováním 0,5 1,0 0,9 0,6 0,8 1,2 2,5 1,8 celkový přírůstek 0,8 1,2 1,1 1,1 2,5 0,3 0,8 0,9 chozìmu roku celkem o 4 tisìce, se odrazilo v n r stu hrnnè plodnosti na 1,23 dìtïte, tj. o 0,05 vìce, neû bylo v p edchozìm roce. VyööÌ hodnota byla, stejnï jako v p ÌpadÏ poëtu ûivï narozen ch, zaznamen na naposled v roce I v loúskèm roce d le pokraëoval trend posouv nì rozenì dïtì do pozdïjöìho vïku ñ zv öenì hrnnè plodnosti bylo projevem vzestupu plodnosti ûen staröìch 27 let a pr mïrn vïk matek p i narozenì prvnìho dìtïte p ekroëil o t i desetiny roku hranici 26 let. PoËet súatk v roce 2004 byl o 2,5 tisìce vyööì neû v roce 2003, nicmènï 51, 4 tisìce novï uzav en ch manûelstvì bïhem jednoho kalend nìho roku byl druh nejniûöì poëet v historii»eskè republiky. PrvnÌ súatek p ed dovröenìm pades ti let by uzav elo 70 % svobodn ch ûen, pr mïrnï ve vïku 28 let, a 64 % muû, pr mïrnï ve vïku 30,5 roku ( daje z tabulek súateënosti svobodn ch). V p ÌpadÏ obou pohlavì to bylo rovnïû o nïco pozdïji neû v roce p edchozìm. MÌrnÏ v loúskèm roce p ibylo takè rozvod. Jejich poëty se po kr tkèm p eruöenì v letech 1999ñ2000, zp sobenèm p ijetìm novelizace z kona o rodinï v roce 1998, rychle vr tily na hodnoty tïsnï p ed pravou z kona. Obdobn v voj nastal i v p ÌpadÏ v öe hrnnè rozvodovosti, kter zaëala hned po roce 1999 nep etrûitï stoupat aû k souëasnèmu maximu 0,49. Tzn., ûe rozvodem konëì jiû polovina z p vodnï uzav en ch manûelstvì. Po t ech letech stagnace se obnovil trend poklesu celkovè mrtnosti, kdyû nadïje doûitì p i narozenì se u obou pohlavì zv öila o 0,5 roku. RozdÌl mezi ukazateli za ûeny a muûe na rovni 6,5 roku tak z stal zachov n. roveú kojeneckè mrtnosti byla i v loúskèm roce pod hladinou Ëty promile, oproti roku 2003 se dokonce jeötï mìrnï snìûila, na 3,7 â. ZlepöenÌ rovnï mrtnosti dïtì do jednoho roku vïku p ispìv k prodlouûenì nadïje doûitì p i narozenì vzhledem 154

7 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 2 Základní intenzitní ukazatele demografického vývoje, (Basic intensity indicators of demographic development, ) Ukazatel prvosňatečnost žen (%) 87,7 77,1 74,1 74,4 72,5 72,4 68,7 69,8 průměrný věk žen při 1. sňatku 23,2 24,9 26,2 26,4 26,9 27,2 27,7 28,0 úhrnná rozvodovost 0,36 0,42 0,32 0,41 0,45 0,46 0,48 0,49 úhrnná plodnost 1,67 1,19 1,13 1,14 1,15 1,17 1,18 1,23 průměrný věk matek při narození 1. dítěte 22,6 23,7 24,6 24,9 25,3 25,6 25,9 26,3 čistá míra reprodukce 0,80 0,57 0,55 0,55 0,55 0,56 0,57 0,59 úhrnná indukovaná potratovost 0,98 0,65 0,53 0,47 0,44 0,42 0,39 0,37 naděje dožití mužů při narození 69,2 70,4 71,4 71,6 72,1 72,1 72,0 72,5 naděje dožití žen při narození 76,4 77,3 78,1 78,3 78,4 78,5 78,5 79,0 kojenecká úmrtnost ( ) 8,5 6,0 4,6 4,1 4,0 4,1 3,9 3,7 k nìzk m poët m zem el ch kojenc (366 v roce 2004) jiû nepatrnï. Mezi roky 2003 a 2004 to byla zejmèna z leûitost poklesu mrtnosti osob staröìch 55 let. Zcela podle oëek v nì se i v roce 2004 snìûil poëet umïl ch ukonëenì tïhotenstvì a hrnn indukovan potratovost. InterrupcÌ bylo loni registrov no o 1,7 tisìce mènï neû v roce 2003, coû bylo ale takè o 43 tisìc mènï neû v roce Ale jiû p ed rokem 1993 probïhla prvnì, rychl f ze v raznèho poklesu. äestiprocentnì zmïna hrnnè indukovanè potratovosti (na 0,37 interrupce) mezi dvïma poslednìmi roky se shodovala s poklesem mezi roky 2002 a SloûenÌ obyvatel podle vïku a rodinnèho stavu Pokles porodnosti v prvnì polovinï devades t ch let a n slednè nïkolikaletè udrûenì nìzkè rovnï se jiû v znamnïji projevily na vïkovèm sloûenì obyvatel»eskè republiky. SouËasn podìl dïtì do 15 let na rovni patn cti procent je jiû o 4,5 procentnì body niûöì neû v roce 1993, kdy zastoupenì dïtì v populaci kleslo pod dvacet procent. ZmÏny v poëtu a podìlu staröìch osob byly zatìm pozvolnè: poëet obyvatel ve vïku nad 65 let vzrostl zatìm jen mìrnï, jejich podìl v populaci se zv öil mezi roky 1993 a 2004 z 13 na 14 %. Stagnace byla zp sobena p echodem poëetnï slab ch roënìk p es tuto vïkovou hranici. VÏku 65 let totiû st le jeötï nedos hly osoby narozenè v letech druhè svïtovè v lky. D sledkem popsan ch zmïn na z kladnï a vrcholu vïkovè pyramidy a stagnace, resp. nepatrnèho n r stu poëtu a podìlu osob ve vïkovè skupinï 15ñ64 let, klesala ekonomick zatìûenost aktivnìho obyvatelstva. ÑV hodn ì byla i vïkov struktura tèto skupiny obyvatel. VÏku 25 a vìce let, kdy se d jiû u vïtöiny p edpokl dat za azenì na trhu pr ce, dos hly osoby z poëetn ch populaënìch roënìk ze sedmdes t ch let. Druhou silnou skupinou jsou v podstatï generace jejich rodië. plnï nejpoëetnïjöì jsou osoby 50ñ58letÈ. MenöÌ Ë st z nich (zejmèna ûeny) ale jiû dos hla d chodovèho vïku. ZmÏny ve v voji súateënosti, rozvodovosti a mrtnosti se logicky odrazily ve sloûenì populace podle vïku a rodinnèho stavu. Odkl d nìm uzav enì manûelstvì Ëi jeho odmìt nìm a nahrazenìm nesezdan m souûitìm (p Ìp. ÑoddÏlen m souûitìmì) v znamnï p ibylo mlad ch svobodn ch muû a ûen do vïku 35 let (nejvìce ve skupinï 25ñ29let ch). PoËet a podìl ûenat ch a vdan ch se nejvìce snìûil ve vïkovè kategorii do 25 let. V sledkem pak byla skuteënost, ûe ve skupinï 20ñ24let ch muû jich bylo v roce 2004 ûenat ch pouze 4 %, u ûen vdan ch 12 %. P evaha osob ûijìcìch v manûelstvì nebyla ani u kategorie 25ñ29let ch (u ûen to bylo 47 %, u muû 29 %). P i hodnocenì po jednotk ch vïku se nadpoloviënì vïtöina vdan ch ûen vyskytovala v loúskèm roce od vïku 28 let a p etrv vala do vïku 73 rok. éenatì muûi p evaûovali v intervalu 31 aû 88let ch. PodÌl rozveden ch osob v dospïlè populaci se v loúskèm roce d le zv öil a u muû dos hl tèmï deseti procent, u ûen vìce neû jeden cti. Procento ovdovïl ch se v Ëase naopak mìrnï sniûovalo a stejnï tak tomu bylo i mezi roky 2003 a Pokles rovnï mrtnosti ve vysokèm vïku muû i ûen p ispïl k prodlouûenì spoleënèho ûivota manûel. 155

8 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 3 Charakteristiky věkového složení, ( ) (Age distribution characteristics, (31 December) Ukazatel Počet osob (v tis.) celkem Složení (v %) ,4 17,9 16,6 16,2 15,9 15,6 15,2 15, ,6 68,6 69,6 69,9 70,2 70,5 70,9 71, ,0 13,5 13,8 13,9 13,9 13,9 13,9 14, ,7 2,6 2,3 2,4 2,6 2,7 2,9 3,0 Syntetické ukazatele index stáří 1) 66,8 75,3 83,1 85,5 87,2 89,2 91,6 94,0 index ekonomického zatížení 2) 48,0 45,6 43,7 43,0 42,3 41,8 41,2 40,8 průměrný věk 36,8 37,6 38,5 38,8 39,0 39,3 39,5 39,8 věkový medián 36,0 36,6 37,3 37,6 37,9 38,2 38,5 38,7 1) Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 14 let. 2) Počet dětí ve věku 0 14 let a osob starších 65 let na 100 osob ve věku let. Tab. 4 Podíl vdaných žen v daném věku (%), (Share of married women at given age (%), ) Věk ,3 16,5 8,7 7,7 6,2 4,9 4,1 3, ,5 28,1 15,2 13,0 11,3 9,4 7,5 6, ,9 39,9 23,9 20,2 17,3 15,3 12,6 10, ,0 51,0 33,8 29,2 24,9 21,9 19,2 16, ,0 58,7 44,1 39,2 33,9 29,8 26,2 23, ,6 65,9 53,6 48,5 43,7 38,9 34,2 30, ,7 70,6 61,1 57,1 52,3 48,0 43,1 38, ,8 73,9 66,0 63,5 59,5 55,5 51,2 47, ,9 75,6 70,2 67,3 65,0 61,7 57,9 54, ,6 77,4 72,9 70,8 68,5 66,1 63,1 59, ,1 78,7 74,7 73,2 71,3 69,2 67,0 64, ,6 79,2 75,1 74,5 73,1 71,3 69,1 67, ,1 79,5 76,3 74,7 74,0 72,7 70,9 68, ,6 79,7 77,2 75,6 74,3 73,4 71,8 70, ,6 80,1 77,4 76,5 74,8 73,5 72,5 70, ,4 80,6 77,4 76,7 75,6 74,0 72,4 71, ,2 79,9 77,4 76,6 76,0 74,6 72,9 71, ,7 79,6 77,9 76,6 75,6 75,0 73,5 71, ,1 79,6 78,3 77,1 75,5 74,7 73,8 72, ,0 79,4 77,2 77,4 76,0 74,5 73,6 72,7 SÚateËnost PoËet súatk uzav en ch v jednom kalend nìm roce se opït vr til nad hranici pades ti tisìc. V roce 2004 bylo zaznamen no 51, 4 tisìce nov ch manûelstvì, coû bylo o 2,5 tisìce vìce neû v roce p edch zejìcìm. AbsolutnÏ se zv öil i poëet súatk svobodn ch snoubenc, relativnï se vöak jejich podìl opïtovnï, i kdyû velmi mìrnï, snìûil. SÚatky, kdy muû i ûena uzav eli 156

9 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 5 Podíl ovdovělých v daném věku (%), (Share of the widowed at given age (%), ) Věk Muži 60 4,2 3,9 3,6 3,9 3,7 3,6 3,5 3,6 65 7,3 6,6 5,9 6,2 6,2 6,1 6,0 5, ,2 11,3 10,5 10,8 10,6 10,1 9,8 9, ,4 18,1 16,4 16,8 17,6 16,9 16,6 16, ,5 25,4 25,4 27,2 27,5 26,6 25,7 25, ,2 40,2 34,5 32,5 38,7 39,2 36,9 37,5 Ženy 60 22,2 20,8 19,7 19,2 18,9 17,8 16,9 16, ,2 32,5 30,2 30,7 29,7 29,2 28,2 28, ,4 47,4 44,7 45,1 43,7 42,8 42,1 41, ,8 63,3 59,9 59,8 59,5 58,6 58,0 57, ,3 76,5 74,0 75,0 74,7 73,3 72,7 71, ,1 83,7 82,6 84,7 84,0 83,9 82,8 82,9 svoje prvnì manûelstvì, p edstavovaly 64 % vöech súatk, kdy byla ûena svobodn a ûenich libovolnèho rodinnèho stavu 74 %. StejnÈ ËÌslo pak platilo i pro prvnì súatky na stranï muûe. Od poë tku devades t ch let se mìrnï zmenöilo procento súatk, kdy byl muû staröì ñ v loúskèm roce to bylo 69 % vöech súatk. Deset procent tvo ila uzav en manûelstvì, kdy vïk (v dokonëen ch letech) obou snoubenc byl shodn. Ve zb vajìcìch 21 % byla staröì nevïsta. Pr mïrn vïkov rozdìl se v Ëase mìrnï zvyöoval, v p ÌpadÏ vyööìho vïku u ûenicha byl 5,4 roku v roce 2004, v opaënè situaci 3,6 roku. Pr mïr je vöak ovlivnïn extrèmnìmi hodnotami v rozdìlu vïku obou snoubenc (zë sti se m ûe jednat o chyby p i vykazov nì a statistic- Graf 1 Pravděpodobnost uzavření sňatku svobodných žen podle věku, (Probability of getting married for single women by age, ) 157

10 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 6 Rozvodovost podle délky trvání manželství (na 100 výchozích sňatků), (Divorce rates by duration of marriage (per 100 underlying marriages), ) Délka trvání manželství (roky) ,40 0,42 0,41. 0,28 0,31 0,38 0,37 1 2,15 2,01 1,90 2,33 2,10 2,05 2,17 2,16 2 3,09 3,04 2,49 2,88 2,89 2,74 2,83 2,81 3 3,09 3,35 2,51 3,21 3,12 3,12 3,13 3,02 4 2,75 3,29 2,34 3,00 2,97 3,04 3,02 3,00 5 2,43 3,00 2,13 2,66 2,82 3,02 2,97 3,06 6 2,14 2,55 1,99 2,44 2,75 2,62 2,83 2,87 7 1,96 2,37 1,74 2,29 2,50 2,48 2,63 2,60 8 1,75 2,10 1,66 2,14 2,38 2,27 2,24 2,50 9 1,67 1,91 1,45 1,98 2,07 2,16 2,10 2, ,19 1,42 1,08 1,49 1,68 1,73 1,82 1, ,82 0,95 0,70 0,96 1,10 1,18 1,27 1, ,53 0,66 0,50 0,65 0,73 0,76 0,86 0, ,20 0,26 0,24 0,29 0,32 0,34 0,38 0,38 Úhrnná rozvodovost 0,36 0,42 0,32 0,41 0,45 0,46 0,48 0,49 Průměrná délka trvání manželství (roky) 10,5 10,9 11,0 11,3 11,5 11,7 12,0 12,1 kèm zpracov nì), kter ch obecnï nepatrnï p ib valo. Nap. podìl súatk, kdy jeden ze snoubenc, zpravidla muû, byl o vìce neû dvacet let staröì, Ëinil 0,9 % v roce 1993 a 1,2 % v roce NejËetnÏjöÌ byly súatky, kdy byl ûenich o jeden ( plnï nejëastïjöì) a dva roky staröì neû nevïsta nebo stejnï star. V loúskèm roce mìrnï vzrostl nejen absolutnì poëet uzav en ch súatk, ale i roveú súateënosti svobodn ch, a takè rozveden ch. Z daj tabulek súateënosti svobodn ch vypoëten ch pro rok 2004 vyplynulo, ûe prvnì súatek do vïku pades ti let uzav elo 69,8 % ûen a 63,6 % muû. Mezi dvïma poslednìmi roky pokraëoval pokles pravdïpodobnostì uzav enì prvnìho súatku u muû do 26 let vïku, ûen do 25 let. PravdÏpodobnost vstupu do manûelstvì osob blìûìcìch se t iceti let m vïku a o nïkolik let staröìch (u muû spìöe aû tïch staröìch) se celkovï od druhè poloviny devades t ch let jiû zvyöuje, maximum ale z st v st le v o nïco niûöìm vïku. U svobodn ch nevïst to bylo v roce 2004 ve vïku 26ñ27 let, u ûenich 28ñ29 rok. Podle tabulek súateënosti bylo v loúskèm roce ve vïku 25 let 75,3 % svobodn ch ûen (84,3 % muû ), ve vïku 30 let 47,3 % (63,3 % muû ) a ve vïku 35 let 36, 4 % (47,1 % muû ). Vzestup rovnï súateënosti rozveden ch osob v roce 2004 byl stejnï jako v p ÌpadÏ svobodn ch jen velmi mal : hrnn súateënost se u obou pohlavì zmïnila pouze o jednu setinu, na 0,41 pro muûe a 0,40 pro ûeny. Intenzita opakovanèho vstupu do manûelstvì je tedy u muû i ûen vìcemènï shodn a nejvyööì je ani ne do jednoho roku od rozvodu. VyööÌ z st v aû do Ëty let od legislativnìho rozpadu manûelstvì. Trendem byl vöak pokles rovnï súateënosti rozveden ch v kr tkè dobï od rozvodu (do dvou dokonëen ch let) a urëit vzestup po öesti letech od rozvodu. V d sledku tohoto v voje se prodlouûil pr mïrn interval mezi rozvodem a nov m súatkem z 4,3 u muû a 4,6 roku u ûen v roce 1993 na 6,1, resp. 6,3 roku. Rozvodovost V roce 2004 bylo pr vnï ukonëeno celkem 33,1 tisìce manûelstvì, o 236 vìce neû v p edchozìm roce. Tento poëet byl druh nejvyööì v historii»r (nejvìce v roce 1996). N vrh na rozvod bylo projedn no 37,9 tisìce a v sledek Ñrozvodì byl zaznamen n jiû u vìce neû 87 % û dostì. Navrhovatelkami rozvodu byly opït ze dvou t etin ûeny, nezmïnilo se ani procento opakovan ch rozvod, kter ch byla p ibliûnï jedna pïtina. Ze vöech manûelstvì, kter byla rozvedena v roce 2004, jich 18 % netrvalo ani 5 rok, kdyû na poë tku 90. let to bylo vìce neû 158

11 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 7 Živě narozené děti podle pořadí a legitimity, (Live births by order and legitimity, ) Pořadí Živě narození v manželství 1. pořadí pořadí pořadí pořadí Celkem Složení (%) 1. pořadí 46,7 44,5 45,5 45,3 44,5 44,6 43,7 43,7 2. pořadí 39,1 41,5 41,1 41,0 41,8 41,3 42,2 42,3 3. pořadí 10,2 9,9 9,7 9,9 10,1 10,3 10,4 10,4 4.+ pořadí 4,0 4,1 3,7 3,8 3,6 3,8 3,7 3,6 Celkem ze všech dětí 87,3 83,1 79,4 78,2 76,5 74,7 71,5 69,4 Živě narození mimo manželství 1. pořadí pořadí pořadí pořadí Celkem Složení (%) 1. pořadí 60,9 56,6 58,1 59,1 58,6 58,9 60,2 61,8 2. pořadí 20,5 23,7 24,0 24,0 24,4 24,8 24,6 23,4 3. pořadí 11,4 11,8 11,0 10,5 10,5 10,3 9,7 9,4 4.+ pořadí 7,2 7,9 6,9 6,4 6,5 6,0 5,5 5,4 Celkem ze všech dětí 12,7 16,9 20,6 21,8 23,5 25,3 28,5 30,6 30 %. Naopak v raznï p ibylo rozpad manûelstvì po dlouhè dobï trv nì. Po vìce neû 25 letech konëilo v roce 2004 dvakr t vìce manûelstvì, neû tomu bylo p ed 10ñ12 lety. Zdvojn sobil se i jejich podìl na vöech rozvodech (11 % v roce 2004). Lze p edpokl dat, ûe Ë st rozvod tïchto manûelstvì je jen form lnì, kdy manûelstvì zanikla de facto jiû d Ìve. Ze spoleëenskèho, ekonomickèho i psychologickèho hlediska jsou v znamnè rozvody s nezletil mi dïtmi. PodÌl rozvod tïchto manûelstvì se sice od druhè poloviny devades t ch let snìûil (63 % v roce 2004), roënï vöak dojde k legislativnìm rozpad m vìce neû dvaceti tisìc rodin s dïtmi (s v jimkou let 1999ñ2000). V roce 2004 to znamenalo, ûe rozvodem rodië bylo Ñzasaûenoì 31 tisìc nezletil ch dïtì. hrnn rozvodovost dos hla v roce 2004 svèho dosavadnìho maxima ñ 0,49 (0,48 v roce 2003). I kdyû je nejvyööì intenzita rozvodovosti dosahov na ve 3ñ5 roce trv nì manûelstvì, doch zelo k jejìmu n r stu v delöìch dèlk ch trv nì ñ od ËtvrtÈho roku po uzav enì súatku, nejv raznïji pak po 10 a vìce letech. roveú v prvnìch t ech dokonëen ch letech trv nì manûelstvì se p Ìliö nemïnila, resp. nepatrnï sniûovala. Za hlavnì p ÌËiny vysokè a zvyöujìcì se rozvodovosti jsou obecnï povaûov ny ne p Ìliö p Ìsn legislativa (zejmèna, kdyû se manûelè dohodnou na vypo d nì), sekularizace spoleënosti, tolerance k rozvod m, nìzk vïk p i súatku, súatek Ñvynucen ì tïhotenstvìm partnerky aj. Od devades t ch let mladì lidè postupnï oddalujì vstup do manûelstvì, st le ËastÏji takè ûijì s partnerem p ed súatkem po urëitou dobu nesezdanï, p esto vöak i svazky vzniklè v devades t ch letech vykazujì vysokou intenzitu rozvodovosti. Po pïti letech manûelstvì konëì 12ñ14 % tïchto svazk, zhruba stejnï jako u súatk uzav en ch v 80. letech, po deseti letech trv nì manûelstvì vöak vykazujì novïjöì manûelstvì intenzitu rozvodovosti o nïco vyööì. 159

12 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 8 Pravděpodobnosti narození dítěte, (Probabilities of childbirth, ) Pravděpodobnost narození 1. dítěte 0,764 0,520 0,526 0,537 0,531 0,557 0,568 0,605 narození 2. dítěte 0,837 0,905 0,815 0,794 0,805 0,772 0,759 0,726 narození 3. dítěte 0,288 0,282 0,285 0,291 0,291 0,297 0,293 0,292 narození 4. dítěte 0,277 0,302 0,288 0,278 0,271 0,270 0,266 0,273 Porodnost Z 97,7 tisìce ûivï narozen ch dïtì v roce 2004 bylo 29,8 tisìc, tedy 30,6 % narozen ch mimo manûelstvì. DalöÌ n r st poëtu dïtì narozen ch nevdan m ûen m st l tèmï z osmdes ti procent za zv öenìm celkovèho poëtu ûivï narozen ch o Ëty i tisìce mezi dvïma poslednìmi roky. PoËty dïtì narozen ch mimo manûelstvì se nep etrûitï zvyöovaly od roku 1996, porodnost vdan ch ûen se naopak s v jimkou nepatrnèho n r stu mezi roky 1999 a 2000 sniûovala. O nïco v raznïjöì (o 853 dïtì) vzestup nastal mezi roky 2003 a Mezi dvïma poslednìmi roky p ibylo dïtì prvnìho, druhèho i t etìho a vyööìho po adì a to v p ÌpadÏ vdan ch i nevdan ch ûen. V poslednìch t ech letech se zejmèna zrychlilo tempo n r stu dïtì narozen ch mimo manûelstvì v prvnìm po adì. V roce 2004 pokraëoval pokles specifick ch mïr plodnosti mlad ch ûen a naopak vzestup u ûen staröìch ñ ve vïku nad 27 let, nejv raznïji u 30let ch a staröìch. U svobodn ch ûen doch zelo v poslednìch t ech letech k n r stu prakticky v celèm reprodukënìm vïku, a tìm mìrnï stoupla i celkov roveú jejich plodnosti. SpecifickÈ mìry plodnosti nikdy nevdan ch ûen ve vïku nad 28 let se zaëaly zvyöovat jeötï zhruba o pït let d Ìve. roveú manûelskè plodnosti dos hla svèho minima v letech 1995ñ1996. Za poklesem poëtu dïtì narozen ch v manûelstvì st l vöak p edevöìm bytek vdan ch ûen. Vliv samotnèho poklesu manûelskè plodnosti byl mal, vïtöì byl pouze p i snìûenì v obdobì 1993ñ1996. Nep Ìm standardizace ñ Tab. 9 Plodnost žen podle věku (na 1000 žen), (Fertility of women by age (per 1000 women), ) Věk ženy ,5 70,7 48,2 44,9 39,6 36,9 35,5 34, ,2 87,8 60,7 53,5 49,4 45,8 42,5 41, ,6 98,8 72,3 65,0 57,8 56,6 50,1 48, ,1 101,9 84,8 79,9 69,9 65,8 61,2 56, ,6 98,2 93,9 91,3 82,2 80,2 74,3 69, ,1 97,0 99,7 98,2 94,7 91,4 84,6 84, ,1 89,0 95,1 100,2 98,5 99,3 97,6 96, ,3 80,0 86,0 91,4 96,5 98,5 100,0 102, ,8 68,7 79,9 84,3 88,1 95,1 97,2 105, ,9 59,1 66,3 74,0 77,4 83,6 92,4 98, ,1 49,8 56,0 61,7 67,9 74,6 81,7 90, ,5 41,9 46,5 52,4 58,3 61,4 65,6 75, ,4 34,1 39,6 40,8 45,0 50,0 55,3 59, ,5 26,3 30,8 32,7 37,1 40,5 42,9 49, ,2 22,3 25,4 27,0 29,2 33,9 35,8 39, ,5 17,8 20,0 22,7 23,2 27,0 28,4 32, ,4 13,6 15,9 17,5 19,3 21,1 22,2 26, ,9 11,3 12,2 13,1 14,6 16,0 15,8 18,9 38 7,7 7,6 9,5 10,3 9,9 11,7 13,2 14,3 39 5,7 6,1 6,6 7,1 8,4 9,3 9,7 10,5 Úhrnná plodnost 1,67 1,19 1,13 1,14 1,15 1,17 1,18 1,23 Průměrný věk žen při porodu 25,0 26,1 26,9 27,2 27,5 27,8 28,1 28,3 Věk maximální plodnosti

13 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 10 Plodnost svobodných a vdaných žen podle věku (na 1000 žen), (Fertility of single and married women by age (per 1000 women), ) Věk ženy Svobodné Vdané ,4 21,0 22,9 24,4 340,7 305,3 295,4 289, ,9 22,3 23,9 26,5 273,4 244,0 240,3 231, ,5 24,1 24,6 27,5 234,9 220,5 204,1 202, ,9 24,0 26,9 26,4 202,7 199,0 189,9 189, ,4 26,9 28,1 29,0 178,3 190,5 189,2 186, ,8 29,2 31,0 34,3 152,3 176,5 172,8 184, ,0 32,4 36,0 37,4 127,6 162,4 167,0 177, ,5 37,4 39,6 42,3 110,1 141,0 150,1 161, ,6 39,4 42,8 46,3 88,3 125,8 131,6 148, ,5 40,9 50,0 53,0 71,1 102,8 114,9 124, ,4 44,6 48,7 58,3 55,5 87,4 95,9 106, ,7 38,6 47,2 50,2 46,3 69,1 73,3 86, ,1 40,8 47,1 47,9 37,6 53,6 59,6 66, ,7 35,4 39,9 46,4 30,0 42,4 45,0 52, ,7 31,2 34,4 41,9 23,4 35,3 36,5 40, ,0 27,3 30,5 35,8 18,1 27,5 28,1 31, ,0 23,5 24,4 30,9 14,0 21,0 21,5 25, ,1 16,9 18,0 22,0 10,3 15,2 14,7 18,1 38 4,9 15,7 16,3 17,0 7,5 11,4 12,1 13,3 39 6,4 11,4 13,9 12,9 5,3 8,5 8,6 9,6 aplikace mïr manûelskè plodnosti z roku 1995 na vïkovè struktury vdan ch ûen v n sledujìcìch letech navìc ukazuje od roku 1997 na mìrnè zvyöov nì plodnosti vdan ch ûen. A kdyby tyto ûeny rodily v roce 2004 pouze se stejnou intenzitou jako v roce 1995, tak by se v manûelstvì narodilo dokonce zhruba o Ëty icet procent dïtì mènï, neû tomu bylo. V absolutnìm vyj - d enì by se jednalo o bytek 26,4 tisìce dïtì. A naopak, kdyby z stala vïkov struktura vdan ch ûen z roku 1995, tak by se v loúskèm roce teoreticky narodilo o dalöìch 44 tisìc dïtì vìce. V p ÌpadÏ vdan ch ûen rovnïû doch zì k urëitè zmïnï modelu reprodukënìho chov nì ve smyslu Ëasov nì rozenì dïtì podle doby uplynulè od súatku. Sniûuje se podìl tzv. p edmanûelsk ch koncepcì (32 % v roce 2004), a v bec se celkovï zmìrnila koncentrace rozenì prvnìch dïtì do jednoho roku od svatby (43 % v roce 20004, 66 % v roce 1993). Pr mïrn interval mezi uzav enìm súatku a prvnìm porodem se za uplynul ch patn ct let zv öil z 1,2 na 2 roky. JednoznaËn zmïna p Ìstupu st le vyööìho podìlu mlad ch lidì ke vstupu do manûelstvì a Ëasov nì rozenì dïtì ve smïru posunu do st le pozdïjöìho vïku je z ejm z generaënìch mïr plodnosti. Nap. zatìmco na jednu ûenu narozenou v roce 1976, v dokonëenèm vïku 27 let, p ipadlo 0,81 dìtïte, na stejnï starou ûenu z roënìku ,03 a z roënìku ,28. VÏkem maxim lnì plodnosti byl pro generaci 1970 vïk 20ñ21 let, pro generaci 1973 to sice bylo takè kolem vïku 20 let, ale roveú byla jiû niûöì a bylo patrnè udrûenì vyööì intenzity i v dalöìch vïcìch. Vytvo il se tak n znak druhèho (plochèho) vrcholu. K ivka specifick ch mïr plodnosti je dvouvrcholov i pro generaci 1974, u mladöìch roënìk prvnì maximum jiû zanikalo. éeny narozenè v druhè polovinï 70. let svèho vrcholu v plodnosti pravdïpodobnï jeötï nedos hly nebo jej moûn dosahujì nynì (roënìky 1975ñ1976). KoneËn plodnost tïchto ûen bude ale z ejmï o nïco niûöì neû u generacì staröìch i mladöìch. Pro mladöì ûeny by jiû mïly b t novè spoleëenskè podmìnky samoz ejmostì a cel spoleënost by snad mohla b t jiû vìce p ipravena na pot eby ûen, tj. skloubenì pracovnì karièry s mate stvìm a pèëì o rodinu. SloûenÌ ûen podle roënìku narozenì a poëtu dïtì zìskanè z dat sëìt nì lidu 2001 a data o narozen ch dïtech umoûúujì v poëet orientaënì bilance bezdïtn ch ûen v re lnè populaci 161

14 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 2 Specifické míry plodnosti žen podle generací (na 1000 žen) a jejich konečná plodnost v roce 2004 (Age-specific fertility rates of women by generation (per 1000 women) and their completed fertility rate in 2004) (zmenöov nìm pouze prvnìmi porody bez uvaûovanì vlivu mrtnosti a migrace ñ poëet narozen ch dïtì se u zem el ch a stïhujìcìch se osob nezjiöùuje) i v intercenz lnìm obdobì. Z tohoto v poëtu vypl v, ûe ke konci roku 2004 bylo ve vïku 20 let bezdïtn ch 92ñ93 % ûen, ve vïku 25 let byly bezdïtnè jeötï zhruba dvï t etiny ûen a ve vïku 30 let p ibliûnï jedna pïtina. Kolem pïti procent a mènï bezdïtn ch se vyskytuje dovï od vïku 38ñ39 let, tedy od generacì 1965ñ1966, kterè rodily prvnì a Ë steënï i druhè dïti jeötï p ed rokem Tab. 11 Kumulované míry plodnosti podle věku a generací žen (Cumulated fertility rates by age and generation of women) Věk ,30 1,11 1,03 0,95 0,87 0,78 0,68 0,61 0,53 0, ,42 1,20 1,12 1,04 0,97 0,88 0,78 0,70 0, ,51 1,28 1,21 1,13 1,06 0,97 0,88 0, ,59 1,36 1,29 1,22 1,16 1,07 0, ,65 1,43 1,37 1,30 1,24 1, ,70 1,49 1,44 1,38 1, ,74 1,55 1,51 1, ,77 1,60 1, ,80 1, ,83 Pozn.: Míry jsou konstruované v I. hlavních souborech událostí. Potratovost Naprosto jednoznaën v voj probìh v p ÌpadÏ potratovosti, resp. indukovanè potratovosti. ZejmÈna v d sledku rozöì enì uûìv nì hormon lnì antikoncepce klesaly od maxima v roce 1988 roënì poëty interrupcì a jejich hrn v roce 2004 (27,6 tisìce) byl zhruba dvakr t niûöì neû 162

15 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 12 Potratovost, (Abortion rates, ) Potratovost Úhrnná míra samovolná potratovost 0,18 0,14 0,15 0,15 0,14 0,15 0,15 0,16 indukovaná potratovost 0,98 0,65 0,53 0,47 0,44 0,42 0,39 0,37 celková potratovost 1,18 0,81 0,70 0,63 0,60 0,58 0,56 0,55 Průměrný věk žen při potratu samovolná potratovost 26,9 27,8 28,5 28,9 29,1 29,2 29,7 29,9 indukovaná potratovost 28,9 29,3 29,6 29,8 29,7 29,7 29,7 29,8 celková potratovost 28,6 29,1 29,4 29,6 29,6 29,6 29,7 29,8 v prvnìch letech legalizace UPT na û dost ûeny z konem platn m od roku V raznï tak klesl pr mïrn poëet interrupcì p ipadajìcì na jednu ûenu a zmïnil se vztah k plodnosti ñ skonëil inverznì v voj rovnï obou proces a jejich pr bïh se stal jeden na druhèm nez visl. DÌky poklesu poëtu interrupcì, ale takè n r stu jejich poëtu (od roku 1997 s p eruöenìm v roce 2001) se zvyöoval podìl samovoln ch potrat na vöech potratech, a to aû na 30 % v roce P i uvaûov nì zachov nì stejnèho pomïru mezi poëty narozen ch dïtì a interrupcì se jedn o hypotetickou reprodukënì ztr tu necel ch deseti tisìc narozen ch dïtì. Ta je vöak ze znaënè mìry nahrazena dalöìm tïhotenstvìm. V loúskèm roce nastal dalöì bytek umïl ch p eruöenì tïhotenstvì vdan ch ûen. VdanÈ ûeny sice st le p edstavujì nejpoëetnïjöì skupinu ûen podstupujìcìch interrupci, poëet UPT tïchto ûen se ale ËÌm d l vìc sbliûuje s poëtem UPT svobodn ch ûen (13 tisìc vs. 10,6 tisìce v roce 2004). Podle poëtu ûivï narozen ch dïtì ûenï se v loúskèm roce opïtovnï nejv raznïji snìûil poëet UPT ûen se dvïma dïtmi, kterè jsou nejvìce charakteristickè pro vdanè ûeny. Potraty vdan ch ûen se dvïma ûivï narozen mi dïtmi tvo ily v roce 2004 jednu Ëtvrtinu vöech potrat ; pro srovn nì: v roce 1993 to bylo 38 %. Ve struktu e UPT podle po adì p evl - dajì prvnì interrupce a jejich podìl v Ëase mìrnï nar stal, na 57 % v roce 2004 (50 % v roce 1993). roveú indukovanè potratovosti se mezi roky 2003 a 2004 snìûila aû na nïkolik v jimek ve vöech vïcìch. Ve vïkovèm intervalu 20ñ35let ch, kdy jsou potraty nejëetnïjöì a intenzita nejvyööì, doölo k poklesu v celèm jeho rozsahu, nejvìce pak opïtovnï ve vïkovè skupinï 25ñ29 let. MÌry indukovanè potratovosti 20ñ36let ch se tak vyrovn valy a zatìmco na poë tku devades t ch let se maximum vyskytovalo okolo vïku 25 let, do roku 2004 se posunulo do vïku 29ñ33 let. Druh nev razn vrchol ve vïku kr tce po dvacìtce z stal. St le tak u nezanedbatelnè Ë sti ûen z st v model omezov nì velikosti rodiny interrupcì/emi na pl novanèm konci reprodukënìho ûivota. Od poë tku 90. let doch zelo v d sledku nejv raznïjöìho poklesu u ûen ûijìcìch v manûelstvì ke sbliûov nì indukovanè potratovosti vdan ch a nevdan ch ûen. P i dalöìm rozliöenì rodinnèho stavu nevdan ch a eliminaci nejmladöì vïkovè skupiny z d vodu nìzk ch ËetnostÌ u vdan ch a rozveden ch, se ukazuje nejvyööì intenzita u ûen rozveden ch. SvobodnÈ ûeny se vyznaëujì nìzkou rovnì v mladöìm vïku a nejvyööì dosahujì ve vïku 30ñ34 let. VdanÈ ûeny majì maximum v nejniûöì vïkovè kategorii 15ñ19 let, rozvedenè v kategorii 20ñ24 let. Nejv raznïjöì pokles mezi roky 1993 a 2004 nastal u svobodn ch ûen ve vïku do 30 let, u vdan ch a rozveden ch ve vïkovè skupinï 20ñ34let ch. mrtnost PoËet zem el ch v loúskèm roce byl o 4,1 tisìce niûöì neû v roce p edchozìm, kter byl vöak pomïrnï v znamnï ovlivnïn ch ipkovou epidemiì kulminujìcì v noru a b eznu. Ale i kdyby nebyla, tak by byl loúsk poëet mrtì z ejmï st le o nïco niûöì. Obdobn poëet mrtì byl 163

16 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 3 Specifické míry indukované potratovosti (na 1000 žen), (Age specific legally induced abortion rates (per 1000 women), ) Tab. 13 Míry umělé potratovosti podle rodinného stavu a věku ženy (na 1000 žen), (Legally induced abortion rates by marital status and age of woman (per 1000 women), ) Věková skupina Svobodné* ,1 11,8 10,1 8,7 8,3 8,4 8,1 7, ,7 23,2 18,2 16,2 15,1 15,1 14,0 13, ,0 27,0 20,8 18,3 17,7 16,0 15,1 13, ,8 23,0 20,0 19,7 18,9 17,6 16,5 16, ,7 14,1 13,1 14,1 13,0 11,8 12,2 13, ,3 5,3 5,9 5,8 5,7 4,5 4,9 5,4 Vdané ,0 36,4 33,9 32,0 45,0 40,7 40,7 45, ,2 31,2 25,3 21,0 21,4 21,2 20,8 20, ,3 31,4 24,6 20,6 19,5 18,2 17,0 15, ,3 28,2 23,1 20,4 18,7 17,8 16,8 15, ,5 18,9 17,4 15,3 14,4 13,7 12,9 12, ,7 8,6 7,4 6,6 6,3 5,9 5,9 5,7 Rozvedené x x x x x x x x ,6 59,8 42,2 42,4 38,5 36,4 41,9 37, ,7 48,1 38,0 34,5 31,8 28,1 25,2 26, ,0 37,9 30,4 28,5 27,0 26,3 23,8 22, ,9 23,8 21,3 20,5 18,6 18,8 17,2 16, ,5 10,9 9,4 8,5 7,9 8,0 8,1 7,7 * Včetně potratů družek (od r. 2001). 164

17 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 14 Naděje dožití, (Life expectancy, ) Věk Muži 0 69,2 70,4 71,4 71,6 72,1 72,1 72,0 72, ,2 27,9 28,7 28,9 29,3 29,3 29,2 29, ,4 13,1 13,6 13,7 13,9 13,9 13,8 14,2 80 5,1 5,9 6,0 6,1 6,2 6,0 5,9 6,1 Ženy 0 76,4 77,3 78,1 78,3 78,4 78,5 78,5 79, ,1 33,8 34,4 34,6 34,6 34,8 34,7 35, ,9 16,4 16,9 17,1 17,1 17,2 17,1 17,5 80 6,5 6,7 7,0 7,1 7,0 6,9 6,9 7,1 zaznamen n i v roce 2001, p edtìm pak naposledy aû v polovinï öedes t ch let (i kdyû p i odliönè vïkovè struktu e). NadÏje doûitì p i narozenì se bïhem poslednìho roku zv öila shodnï u obou pohlavì o p l roku. PozitivnÌ bylo, ûe se opït zaëala zlepöovat mrtnost osob staröìch 80 let. V roce 2004 se snìûila i roveú mrtnosti muû i ûen ve st ednìm a vyööìm vïku, a opïtovnï kojeneck, kter tak dos hla historicky nejniûöì rovnï ñ 3,7 promile. Zhruba z jednè poloviny se na prodlouûenì nadïje doûitì p i narozenì mezi roky 2003 a 2004 podìlel pokles intenzity mrtnosti na nemoci obïhovè soustavy. U muû to byla obdobnou mïrou mrtnost na infarkt myokardu a cèvnì onemocnïnì mozku, u ûen o nïco vìce mrtnost v d sledku cèvnìch onemocnïnì mozku. Na roveú roku 2002 (u ûen jeötï o nïco mènï) se snìûila mrtnost na nemoci d chacì soustavy, mìrnï niûöì neû v roce 2003 byla takè mrtnost na vnïjöì p ÌËiny (v raznïji u muû ) a novotvary. V voj mrtnosti na ËastÈ zhoubnè n dory nebyl v poslednìch letech ani v roce 2004 nikterak dramatick. Pokles mrtnosti na zhoubn novotvar plic muû a opaën trend u ûen se v poslednìch nïkolika m lo letech v z sadï zastavil. Stagnace platila nap Ìklad i pro malignì n dory prsu a ûensk ch reprodukënìch org n. V znamn zmïna nebyla zaznamen na ani v p ÌpadÏ mrtnosti na zhoubnè novotvary tlustèho st eva a koneënìku. Pro lèëbu tïchto ËetnÏji se vyskytujìcìch n dor je stïûejnì prevence, neboù moûnost lèëby je z visl na vëasnèm zachycenì. Data o mrtnosti vöak naznaëujì, ûe moûnosti prevence nejsou öiroce vyuûìv ny, zejmèna ve vyööìm a vysokèm vïku. U st ednìch a nïkter ch vyööìch vïkov ch kategoriìch (v z sadï do vïku 65 let) byl ale zaznamen n mìrn, avöak viditeln pokles. Ze skupiny poranïnì a otrav se mezi roky 2003 a 2004 snìûila mrtnost n sledkem dopravnìch nehod i sebevraûd. V p ÌpadÏ hodnocenì v voje intenzity mrtnosti podle jednotliv ch p ÌËin smrti je t eba posuzovat spìöe dlouhodobïjöì trendy, drobnè v kyvy mohou b t zp sobeny i vykazov nìm p ÌËin smrti na listu o prohlìdce mrtvèho a kûdovacì praxì. Z hlediska absolutnìch poët tvo Ì vöechna mrtì na nemoci obïhovèho systèmu st le nadpoloviënì vïtöinu, kdyû u muû to bylo v loúskèm roce 46 % (pod 50 % klesla poprvè v roce 1998), u ûen 57 %. Zem elì na novotvary p edstavujì jiû vìce neû Ëtvrtinu vöech mrtì, vzestup tohoto podìlu souvisì s poklesem mrtnosti na nejëetnïjöì skupinu onemocnïnì, mìrnï vöak stoupajì i jejich poëty. CelkovÏ t etì nejëetnïjöì skupinou p ÌËin smrti s podìlem 7 % jsou poranïnì a otravy. JednoznaËnÏ to vöak v poslednìch letech platilo pouze pro muûe, u ûen byl nap Ìklad v obdobì 1999ñ2003 pomïr zem el ch na vnïjöì p ÌËiny a nemoci d chacì soustavy prakticky vyrovnan. ZahraniËnÌ migrace V öe p Ìr stku zahraniënì migracì byla v loúskèm roce o 7,2 tisìce niûöì neû v roce HlavnÌ p ÌËinou bylo z pornè saldo s obëany SlovenskÈ republiky (6,1 tisìce), kterè lze snad vysvïtlit vstupem obou zemì do EvropskÈ unie a od data vstupu»r platn m z konem 165

18 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 15 Standardizované míry úmrtnosti podle hlavních příčin smrti, (Standardized mortality rates by main causes of death, ) Příčiny smrti Muži novotvary 344,1 338,6 321,4 326,7 317,5 323,3 321,1 315,2 zhoubný novotvar plic* 105,5 95,3 89,1 90,2 85,8 84,1 81,0 82,1 nemoci oběhové soustavy 729,7 666,2 602,8 576,9 567,6 560,6 568,5 530,9 infarkt myokardu 219,5 161,0 141,7 135,1 126,0 113,1 106,1 91,3 cévní onemocnění mozku 192,3 163,2 151,3 156,5 148,6 144,7 148,0 127,2 nemoci dýchací soustavy 65,1 56,6 54,6 56,9 55,6 55,6 59,7 55,4 nemoci trávicí soustavy 52,1 51,3 50,5 48,5 50,7 50,3 50,8 50,4 poranění a otravy 109,4 99,4 90,8 93,0 90,4 91,4 96,3 89,0 dopravní nehody 21,2 21,9 22,6 22,2 20,8 20,5 20,7 18,3 sebevraždy 29,2 24,1 25,0 24,9 24,9 23,3 26,2 24,3 ostatní 75,0 56,5 58,8 59,6 61,7 65,1 68,5 65,7 Celkem 1375,4 1268,6 1179,0 1161,6 1143,6 1146,3 1164,9 1106,6 Ženy novotvary 191,8 179,8 180,3 178,7 179,3 175,3 177,5 173,0 zhoubný novotvar plic* 14,7 16,8 18,3 18,2 19,1 18,2 18,8 18,6 nemoci oběhové soustavy 468,1 430,7 401,5 379,0 381,7 379,5 384,4 356,9 infarkt myokardu 90,7 72,5 64,3 60,0 56,9 52,4 48,1 41,6 cévní onemocnění mozku 151,2 124,4 123,6 121,9 122,5 119,5 120,6 100,7 nemoci dýchací soustavy 29,0 29,1 27,9 29,1 26,6 27,2 30,9 25,5 nemoci trávicí soustavy 26,3 24,9 24,6 25,4 25,8 26,0 27,5 25,7 poranění a otravy 49,0 42,3 34,1 34,2 33,8 32,8 35,4 34,0 dopravní nehody 6,5 6,9 6,5 7,0 6,7 6,9 6,4 5,8 sebevraždy 8,6 5,9 5,3 5,8 5,4 5,3 5,8 4,7 ostatní 54,8 43,3 42,3 44,2 44,9 45,1 48,0 46,7 Celkem 819,0 750,1 710,5 690,5 692,2 685,9 703,6 661,9 * Zhoubný novotvar průdušnice, průdušek nebo plic. Ë. 217/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc. Srovn nì mïsìënìch daj uk zalo v raznè snìûenì poëtu p istïhoval ch Slov k v kvïtnu, Ëervnu a Ëervenci. PoËty vystïhoval ch byly v tïchto mïsìcìch naopak vyööì. V dalöìch mïsìcìch se situace jiû stabilizovala. NejvÌce u n s p ibylo v loúskèm roce osob s ukrajinsk m st tnìm obëanstvìm ñ 11,4 tisìce, n sledovali Vietnamci ñ 3,7 tisìce. Z dalöìch mimoevropsk ch zemì mïla»r nejvyööì saldo s obëany»ìny a Mongolska. NejpoËetnÏjöÌ skupinou cizinc s povolenìm k pobytu v»eskè republice jsou Ukrajinci. Slov ci z stali i p es pokles jejich poëtu v roce 2004 druzì, d le to pak jsou Vietnamci, Pol ci a RusovÈ. V obdobì 1994ñ2004 se nejvìce zmïnil poëet cizinc pob vajìcìch na naöem zemì u obëan nïkter ch republik b valèho SovÏtskÈho svazu ñ Kyrgyzst nu, Uzbekist nu, Kazachst nu, Moldavska a BÏloruska, kter ch tu za poslednìch deset let p ibylo mnohon sobnï. Ukrajinc je tu dnes 5,5kr t vìce neû v roce 1994, Vietnamc 3,5kr t a Slov ku tèmï 3kr t. Celkov poëet cizinc ûijìcìch leg lnï na zemì»r k byl podle daj ÿeditelstvì sluûby cizineckè a pohraniënì policie Ministerstva vnitra»r 254,3 tisìce, kterè znamenaly jejich 2,5procentnÌ podìl v populaci. JednotlivÈ skupiny cizinc se z roveú liöì podle typu povolenì k pobytu, na kter u n s p etrv vajì. UdÏlov nì povolenì souvisì s Ëelem jejich p Ìchodu. NejvyööÌ podìl cizinc s p echodn m Ëi dlouhodob m pobytem je jednoznaënï mezi cizinci s ukrajinsk m st tnìm obëanstvìm, naopak nejniûöì (z poëetnï silnïjöìch menöin) s obëanstvìm PolskÈ republiky. I kdyû vïtöina cizinc, kte Ì k n m p ich zejì, je v reprodukënìm vïku, rodiny zde nezakl dajì. PoËet narozen ch dïtì s ÑneËesk mì st tnìm obëanstvìm je 166

19 Terezie Kretschmerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2004 Tab. 16 Zahraniční stěhování a počet cizinců podle státního občanství, 2004 (External migration and number of foreigners by state citizenship) Státní občanství Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace celkem Počet cizinců ( )* trvalý pobyt přechodný pobyt podíl s přechodným pobytem (%) Ukrajina ,1 Slovensko ,1 Vietnam ,5 Polsko ,2 Rusko ,1 Německo ,8 Bulharsko ,7 Moldavsko ,0 Spojené státy ,9 Srbsko a Černá Hora ,0 Čína ,4 Česká republika x x x x ostatní ,5 Celkem ,9 * Údaje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR. velmi mal. Nap. v loúskèm roce se tïchto dïtì narodilo jen 1352, z toho nejvìce Vietnamc (428), pak Ukrajinc (255), v p edchozìch letech to bylo jeötï mènï. Vnit nì migrace V roce 2004 bylo zaregistrov no celkem 216,8 tisìce zmïn trvalèho, u cizinc p echodnèho Ëi dlouhodobèho pobytu. Bylo to o 5,3 tisìce vìce neû v roce p edch zejìcìm, kdyû 1,4 tisìce z tohoto n r stu tvo il vyööì poëet p Ìpad stïhov nì cizinc. Celkov podìl stïhov nì cizinc uvnit republiky v roce 2004 p ekroëil hranici pïti procent (5,4 % oproti 4,9 % v roce 2003) a rovnïû jako v minul ch letech platilo, ûe nejëastïji ofici lnï mïnili mìsto svèho bydliötï (ve smyslu definice stïhov nì) obëanè Ukrajiny, pak Vietnamu. Vnit nìm stïhov nìm Ukrajinc, stejnï jako p i jejich p Ìchodu, zìsk v nejvìce obyvatel Praha. P Ìr stky obyvatel kraj stïhov nìm cizinc ostatnìch st tnìch obëanstvì uvnit republiky jsou zanedbatelnè. Struktura vnit nìho stïhov nì podle druhu z stala v roce 2004 prakticky stejn jako v roce 2003: 31 % tvo ilo stïhov nì, kdy novè bydliötï bylo v jinèm kraji neû to p vodnì, ze 17 % se jednalo o stïhov nì mezi okresy v r mci kraje a z 52 % mezi obcemi uvnit okresu (vëetnï stïhov nì mezi urbanistick mi obvody v Praze). V hlavnìm mïstï bylo registrov no 25,4 tisìce zmïn bydliötï, oproti 24,2 tisìc m v roce 2003, ale takè oproti 40,8 tisìc m z roku Je vöak nepochybnè, ûe stïhov nì Ëesk ch obëan uvnit republiky, a zejmèna pak v r mci Prahy, zaloûenè na zmïn ch trvalèho pobytu je podhodnocenè. JednÌm z hlavnìch rys vnit nìho stïhov nì je pohyb ze smïru velkè mïsto ñ jeho z zemì. Tyto tendence jsou logicky nejvìce z ejmè u hlavnìho mïsta Prahy. Okresy Praha-v chod a Praha-z pad jsou jiû nïkolik let v raznïji ziskovè pr vï dìky novè bytovè v stavbï v tomto regionu. TradiËnÏ bytkov je naopak Moravskoslezsk kraj. NejvÌce obyvatel z MoravskoslezskÈho kraje odeölo v loúskèm roce do hlavnìho mïsta (18 % vystïhoval ch), d le pak do okres Olomouc a Brno-mÏsto. Literatura Kretschmerov, T. V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3, s. 153ñ165. V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Praha:»S, Stav a pohyb obyvatelstva v»eskè republice v roce Praha:»S, Pohyb obyvatelstva v»eskè republice v roce 1993,...,2003. Praha:»S. 167

20 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 TEREZIE KRETSCHMEROV vystudovala demografii na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï Univerzity Karlovy. Od roku 1999 pracuje v»eskèm statistickèm adï v odboru statistiky obyvatelstva, kde se zab v zejmèna anal zou demografickèho v voje obyvatelstva»eskè republiky a populaënìmi prognûzami. Summary After a period of population decrease in 1995ñ2002 when the positive balance of migration (with the exception of 2001) was no more able to offset the natural decrease, the population of the Czech Republic increased in last two years. The increases were 8.2 thousand in 2003 and 9.1 thousand in 2004, i.e thousand in total, as against ñ 96.2 thousand in the years of population losses. The number of live births and the total fertility rate (1.23) in 2004 reached their peaks since The trend of putting off having children until later in life continued ñ the increase in the total fertility rate reflected higher fertility of women older than 27 years, and the average age of mothers at delivery of the first child stood at 26.3 years. Compared to 2003, both marriage and divorce rates slightly grew. First marriage before the reaching of age of 50 was experienced by 70% of unmarried women, at the average age of 28, and by 64% of men, at the average age of 30.5 (data taken from nuptiality tables). After a short interruption in 1999ñ2000 caused by the adoption of the amendment to the Family Act in 1999, the divorce rate started to rise again ñ up to the present maximum of Subsequent to three years of stagnation, the trend of decreasing total mortality resumed in 2004; life expectancy at birth rose by 0.5 years for both sexes, reaching 72.5 years for men and 79 years for women. Infant mortality reached an all-time low (3.7 â). 168

21 MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V»ESK REPUBLICE 1) ZDENÃK»ERM K Migration and Suburbanisation Processes in the Czech Republic The article analyses the relation between internal migration and development of the settlement system in the Czech Republic in the transformation period after the year Special attention is given to the role of migration in suburbanisation processes. Changes in the directions and composition of migration flows are documented on the example of Prague in connection with the unfolding suburbanisation stage of development of this conurbation. Demografie, 2005, 47: Migrace obyvatelstva je d leûitou souë stì region lnìch proces, kterè spoluutv ejì geografickou organizaci spoleënosti. Ve srovn nì s p irozenou reprodukcì je jejì efekt variabilnïjöì jak v Ëase, tak ñ na niûöìch dov ch rovnìch ñ i region lnï. Migrace se sice z jevovèho pohledu zd b t jednoduch m procesem, jejì sloûitost vöak vypl v z plurality a heterogenity podmiúujìcìch faktor a obdobnï i z komplexity d sledk migraënìch zmïn. SvojÌ r znorodou podmìnïnostì p edstavuje d leûit indik tor region lnìho v voje a souëasnï je procesem, kter v znamnï p ispìv k charakteru region lnì diferenciace. Je zcela z ejmè, ûe p edstavuje jeden z klìëov ch mechanism v voje osìdlenì. Studium migrace tak hraje d leûitou roli i p i hodnocenì transformaënìch zmïn v»esku po roce V voj migrace v»eskè republice i v dalöìch postkomunistick ch st tech st ednì Evropy je v souëasnosti nedìlnï spojen s obecnïjöìmi rysy v voje na glob lnì rovni. Nejd leûitïjöì trendy migraënìch proces ve vyspïl ch zemìch souvisì p edevöìm s rozvojem nov ch forem sìdelnìch systèm. Asi nejv raznïji je tento vztah patrn u procesu suburbanizace, pro kter je typickè prostorovè rozöi ov nì urbanizovan ch zemì. V suburb nnìm z zemì velk ch mïst doch zì k populaënìmu r stu, smï ujì sem migraënì proudy jak z zemì leûìcìch mimo aglomeraci, tak p edevöìm proudy z centr lnìch zûn tïchto urb nnìch celk. TÈto migrace se ËastnÌ p edevöìm st ednì a vyööì vrstvy spoleënosti. Suburbanizaci nelze ovöem zjednoduöenï ch pat pouze jako zmïnu v rozmìstïnì obyvatelstva. Vedle obytnè funkce doch zì v dalöìch f zìch k decentralizaci i nïkter ch komerënìch aktivit. V öiröìm pojetì je suburbanizace souë stì celospoleëensk ch zmïn spojen ch nap Ìklad s nov mi vzorci chov nì (Berg et al., 1982, Fielding, 1989). DlouhodobÈ v vojovè trendy migrace v»esku SouËasn charakter migracì v»esku je vedle glob lnìch trend ovlivúov n i specifick m historick m v vojem na naöem zemì v obdobì po 2. svïtovè v lce. DneönÌ zesilov nì selektivnìch v vojov ch tendencì spojenè Ëasto s deformacì migraënìch proces je t eba vidït jako reakci na dïdictvì socialistickè region lnì i soci lnì nivelizace. V voj migrace v»esku byl v minul ch desetiletìch v znamnï ovlivnïn pov leën m odsunem obyvatelstva nïmeckè n rodnosti z pohraniënìch oblastì a specifick mi administrativnï pl novacìmi formami ÌzenÌ, kdy se z centra rozhodovalo o rozmìsùov nì pracovnìch p ÌleûitostÌ a novè bytovè v stavbï. Tyto centr lnï pl novacì mechanismy v podstatï p edurëovaly charakter migrace, p edevöìm vedly k potlaëenì jejì region lnì selektivnì funkce a tìm i k poklesu 1)»l nek byl vypracov n s podporou v zkumnèho z mïru GeografickÈ systèmy a rizikovè procesy v kontextu glob lnìch zmïn a evropskè integrace (MSM ). 169

22 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 1 Vývoj migrační bilance velikostní struktury obcí ČR (vnitrostátní migrace, roční průměry migračního salda na 1000 obyv.) (Development of migration balance of the size structure of municipalities of the CR (internal migration, annual averages of migration balance per 1000 population) celkovè migraënì mobility. Jestliûe jeötï na zaë tku öedes t ch let mïnilo obec trvalèho pobytu p es 3 % obyvatel roënï, na konci osmdes t ch let to jiû bylo mènï neû 2 %. Z roveú v tomto obdobì doch zelo ke zkracov nì migraënì vzd lenosti. Pro sìdelnì systèm»eska je charakteristick hust sìù mal ch mïst a mïsteëek, kter se zformovala ve specifick ch ekonomick ch a geopolitick ch podmìnk ch 18. a 19. stoletì. Po 2. svïtovè v lce se tento charakter d le upevnil. V znamnou roli v tomto smïru sehr la tzv. st ediskov soustava osìdlenì, jejìû koncept se stal od sedmdes t ch let d leûit m n strojem pl novitèho rozvoje vybran ch mal ch a st ednìch mïst bez adekv tnìho koncepënìho eöenì pro velk mïsta. Pr vï mal a st ednì mïsta (10 aû 50 tis. obyvatel) vykazovala po rozhodujìcì Ë st pov leënèho obdobì nejvyööì relativnì migraënì zisky. UrËitÈ preference zìskala pouze nïkter pr myslov mïsta. D sledkem tohoto v voje bylo omezenì r stu nejvïtöìch mïst a zastavenì suburbanizaënìch proces, kterè se zaëaly rozvìjet v meziv leënèm obdobì (Hampl-Gardavsk -K hnl, 1987). MigraËnÌ v voj v transformaënìm obdobì po roce 1989 se odehr v na pozadì p echodu od centr lnï ÌzenÈ a obëansky nesvobodnè spoleënosti ke spoleënosti demokratickè s trûnì ekonomikou. St et v se zde pot eba n pravy p edchozìch socialistick ch deformacì s p sobenìm souëasn ch v vojov ch trend vyspïl ch zemì. Vedle oëek van ch zmïn se tak v tomto specifickèm obdobì setk v me i s adou vìcemènï p ekvapiv ch skuteënostì. Oba nejv raznïjöì migraënì trendy tohoto obdobì pat Ì k tïm mènï oëek van m. Jedn se p edevöìm o v razn pokles migraënì mobility v prvnì polovinï devades t ch let a d le o postupn obrat migraënì bilance velikostnìch kategoriì obcì, kdy tradiënì vzestupnè koncentraënì proudy z menöìch obcì do vïtöìch jsou jiû v souëasnosti plnï nahrazeny dekoncentraënì orientacì migraënìch proces (graf 1). Oba tyto trendy souvisì v znamnï se situacì na trhu s byty v transformaënìm obdobì. Propad bytovè v stavby v polovinï devades t ch let a deformovanè pr vnì vztahy v oblasti bydlenì vytvo ily barièru, kter v raznï omezovala moûnosti p estïhov nì. Dostupnost bydlenì byla zvl ötï problematick ve vïtöìch mïstech, coû v raznï ovlivnilo jejich migraënì bilanci (»erm k, 2001). 170

23 Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice SuburbanizaËnÌ aspekty migrace v»esku se zvl ötnìm z etelem k praûskè aglomeraci I p es vliv ady deformujìcìch faktor je ze zmïn v horizont lnì i vertik lnì struktu e migraënìch vztah z ejmè, ûe v voj stïhov nì byl v devades t ch letech st le silnïji ovlivúov n procesy suburbanizace, na zaë tku novèho stoletì lze jiû hovo it o dominantnì pozici tïchto proces v r mci celèho migraënìho systèmu»eska (mapa 1 a 2). Z pornè migraënì saldo velk ch mïst a r st mal ch obcì v jejich z zemì to jednoznaënï dokumentujì. Mapa 1 Intenzita migračního salda okresů ČR (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR (internal migration, average annual balance per 1000 population) V raznè migraënì suburbanizaënì vztahy se zformovaly nejen v nejvïtöìch aglomeracìch Prahy, Brna, PlznÏ nebo Ostravy, ale i u kategorie stotisìcov ch mïst jako jsou nap. Hradec Kr lovè, Olomouc nebo»eskè BudÏjovice (tab. 1). I kdyû jsme pro Ëely naöeho sledov nì vymezili p edpokl danè suburb nnì z zemì tïchto mïst zjednoduöenï administrativnìmi hranicemi p Ìsluön ch okres 2), v voj migraënìch vztah v tïchto jednotk ch za poslednìch 10ñ15 let potvrzuje rozvoj suburbanizaënìch proces. Jiû v pr bïhu prvnì poloviny devades t ch let zaëala j drov mïsta tïchto aglomeracì migraënï ztr cet se sv m z zemìm. PostupnÏ se zvyöoval po- Ëet vystïhoval ch z j dra do z zemì a z roveú rostl podìl tohoto proudu na celkovèm poëtu vystïhoval ch z j dra. Nap Ìklad u Prahy p edstavoval tento suburbanizaënì proud v letech 2000ñ2002 tèmï polovinu vöech vystïhoval ch (46,1 %). Okresy tvo ÌcÌ aglomeraënì z zemì pat ily od poë tku devades t ch let k zemìm s nejvyööìmi intenzitami migraënìch zisk. Nap Ìklad v letech 2000ñ2002, kdy 90 % okres mïlo pr mïrnou roënì intenzitu migraënìho salda v rozmezì intervalu ñ3 â aû +3 â, dosahovala tato hodnota u okresu Praha-v chod +16,8 â, u Prahy-z pad dokonce +24,3 â, ale i u Brna-venkov 6, 9 â nebo u PlznÏ-jih 6,6 â. Na p ÌkladÏ praûskè metropolitnì oblasti, kter hraje v sìdelnìm systèmu»eska v jimeënou roli, lze sledovat dlouhodobè vytv enì funkënï propojenè mïstskè aglomerace. PostupnÈ vylidúov nì centr lnìch Ë stì lze u Prahy pozorovat od poë tku 20. stoletì. UrËitÈ n znaky suburbanizaënìch tendencì se projevily jiû ve dvac t ch a t ic t ch letech. V prvnìch desetiletìch po 2. svïtovè v lce byl celkov migraënì r st Prahy i rozvoj jejich suburb nnìch zûn zbrzdïn. Rozs hl v stavba panelov ch sìdliöù navazovala na kompaktnì mïsto a sv m zp - 2) Aglomerace nejvïtöìch mïst jsou v naöich sledov nìch vymezeny n sledovnï: Praha ñ okresy Beroun, Kladno, MÏlnÌk, Praha-v chod a Praha-z pad, Brno ñ okresy Brno-venkov, Blansko a Vyökov, PlzeÚ ñ okresy PlzeÚ-sever, PlzeÚ-jih a Rokycany, u ostatnìch mïst»eskè BudÏjovice, Pardubice, Liberec, Hradec Kr lovè a ZlÌn pouze hranicemi okresu, ve kterèm j dro aglomerace leûì. 171

24 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Mapa 2 Intenzita migračního salda okresů ČR (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR (internal migration, average annual balance per 1000 population) sobem nahrazovala suburb nnì rozvoj. Z zemì se v tomto obdobì spìöe st valo p estupn m mìstem p i p estïhov nì do vlastnìho mïsta. Po roce 1989 se oproti p edpoklad m migraënì bilance Prahy zmïnila. P i pozvolnèm vzestupu poëtu vystïhoval ch doch zì k celkem razantnìmu poklesu poëtu p istïhoval ch ñ v letech 2000ñ2002 dosahovaly poëty p istïhoval ch pouze m lo p es polovinu stavu z let 1986ñ1988. Od roku 1994 m tak Praha poprvè v pov leënè historii z pornè saldo vnitrost tnì migrace. Tuto zmïnu lze p iëìst obratu v charakteru migraënì bilance s okresy st ednìch»ech. P i postupnèm r stu poëtu vystïhoval ch do z zemì doölo k rychlèmu poklesu p istïhoval ch a Praha m tak od zaë tku devades t ch let prohlubujìcì se z pornè migraënì saldo se sv m z zemìm, a to jak v jeho uûöìm vymezenìm (okresy Praha-v chod, Praha-z pad, Beroun, Kladno, MÏlnÌk ñ tedy praûsk metropolitnì region), tak i v Ëi ostatnìm oblastem St edoëeskèho kraje. Tab. 1 Migrační bilance jádra vybraných aglomerací ČR (roční průměry, vnitrostátní migrace) (Migration balance of the core of selected conurbations in the CR (annual averages, internal migration) Vystěhovalí Praha Brno vystěhovalí do zázemí saldo jádra se zázemím podíl vystěhovalých do zázemí 32,0 38,2 46,1 44,5 51,9 49,7 Plzeň Olomouc vystěhovalí do zázemí saldo jádra se zázemím podíl vystěhovalých do zázemí 50,4 58,0 64,4 43,9 50,8 54,1 Liberec Hradec Králové vystěhovalí do zázemí saldo jádra se zázemím podíl vystěhovalých do zázemí 32,7 38,2 42,8 25,3 34,4 37,5 České Budějovice Pardubice vystěhovalí do zázemí saldo jádra se zázemím podíl vystěhovalých do zázemí 48,2 57,3 62,0 31,1 38,2 45,1 172

25 Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice Graf 2 Věková struktura migračního salda Prahy (vnitrostátní migrace, roční průměry) (Age structure of the migration balance of Prague (internal migration, annual averages) PodÌvejme se jak se vyvìjely vz jemnè migraënì vztahy mezi j drem praûskè aglomerace, jejìm z zemìm a ostatnìm zemìm»eska. Z kladnì charakteristiky v voje migraënì bilance j dra ñ mïsta Prahy v administrativnìch hranicìch ñ jsme jiû uvedli v öe. Za touto celkovou migraënì bilancì se skr vajì znaënè struktur lnì diference. K nejv raznïjöìm pat Ì rozdìly ve vïkovèm sloûenì migraënìho salda. P es celkovè ztr ty Praha zìsk v obyvatele v mladöìm produktivnìm vïku (18ñ30 let), tedy ve vïku nejvyööì migraënì mobility (graf 2). Ve vöech dalöìch vïkov ch kategoriìch je bilance poëtu p istïhoval ch a vystïhoval ch negativnì. Tento tradiënï uv dïn migraënì model velkomïst vyspïl ch zemì, charakterizovan neatraktivitou takov ch mïst pro starè lidi, je v p ÌpadÏ Prahy jeötï zv raznïn zvyöujìcì se koncentracì migraënìch zisk do st le uûöìho vïkovèho intervalu. Migrace tak mimo jinè ovlivúuje demografickou situaci a p sobì proti st rnutì praûskè populace (Drbohlavñ»erm k, 1998). Praha je takè z konitï p itaûliv pro obyvatele s vyööìm stupnïm dosaûenèho vzdïl nì. V devades t ch letech se tento trend jeötï prohlubuje. PodÌl vysokoökolsky vzdïlan ch obyvatel se mezi p istïhoval mi zv öil z asi 20 % na zaë tku devades t ch let na 30 % v obdobì 2000ñ2002. V motivaënì struktu e p istïhoval ch do j dra praûskè aglomerace jsou nadpr mïrnï zastoupeny pracovnì d vody, naopak nìzk podìl vykazujì bytovè d vody. Z hlediska zemnìch vztah je vedle jiû zmiúovan ch zmïn v charakteru migraënì bilance Prahy se z zemìm d leûit posun ve prospïch zvyöov nì podìlu p istïhoval ch ze vzd lenïjöìch oblastì ñ tj. p edevöìm z moravsk ch okres. K nejd leûitïjöìm migraënìm znak m suburbanizaënìch proces pat Ì migraënì proud smï- ujìcì z j dra aglomerace do jejìho z zemì. V praûskè aglomeraci se tento proud za poslednìch 12 let p ibliûnï zdvojn sobil a p edstavuje tak zcela jednoznaënï nejsilnïjöì smïr stïhov nì. Porovn nì struktury vystïhoval ch z j dra do z zemì s vystïhoval mi mimo z zemì umoûúu- 173

26 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 2 Korelační koeficienty struktur vybraných migračních proudů v pražské aglomeraci (Pearsonův korelační koeficient) (Correlation coefficients of structures of selected migration flows in the Prague conurbation (Pearson s correlation coefficient) Struktury migračních proudů Porovnání struktur migrantů vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí věková struktura 0,9857 0,9571 0,9182 vzdělanostní struktura 0,996 0,9246 0,9144 důvodová struktura 0,9511 0,9452 0,9389 Porovnání migrantů přistěhovalých do zázemí z Prahy a z ostatní ČR věková struktura 0,9529 0,8954 0,8752 vzdělanostní struktura 0,8907 0,9261 0,9986 důvodová struktura 0,9099 0,9204 0,9315 Tab. 3 Struktura stěhování v pražské aglomeraci podle vzdělání (v %) (Structure of migration within the Prague conurbation by educational attainment (in %) Vzdělání Vystěhovalí z Prahy do zázemí Vystěhovalí z Prahy mimo zázemí základní 20,2 15,0 12,0 21,8 20,5 18,0 střední bez maturity 33,4 31,4 32,2 31,3 31,2 31,7 střední s maturitou 32,8 35,8 36,0 32,0 34,0 35,3 vysokoškolské 13,5 17,8 19,8 15,0 14,3 14,9 střední + vysokoškolské 46,4 53,5 55,8 47,0 48,3 50,2 Přistěhovalí do zázemí z ČR mimo Prahu Přistěhovalí do Prahy celkem základní 24,9 19,4 14,3 15,1 12,4 10,2 střední bez maturity 34,7 33,1 31,5 26,7 23,8 20,4 střední s maturitou 26,9 30,8 34,3 37,5 39,9 39,6 vysokoškolské 13,5 16,6 19,9 20,7 23,9 29,9 střední + vysokoškolské 40,4 47,4 54,2 58,2 63,7 69,5 je blìûe charakterizovat v voj suburbanizaënìch proces. ZatÌmco zaë tkem devades t ch let byla struktura migrant obou smïr vystïhov nì z Prahy podobn, doch zelo s postupn m prosazov nìm suburbanizaënìch trend k jejich odliöov nì (viz pokles hodnot korelaënìch koeficient ñ tab. 2). Ve srovn nì s poë teënìm obdobìm se mezi vystïhoval mi do z zemì zv öilo zastoupenì osob st ednìho vïku (30ñ50 let ) a migrant s vysokoökolsk m vzdïl nìm (tab. 3, graf 3, 4). TakÈ motivaënì charakteristiky s v raznou dominancì bytov ch d vod, kterè se v pr bïhu devades t ch let jeötï umocnily (tèmï 40 % vystïhoval ch do z zemì), jsou z eteln m znakem rozvoje rezidenënì suburbanizace v praûskè aglomeraci. K rozvoji suburb nnìho z zemì doch zì nejen dìky p istïhov nì z j dra aglomerace, ale svou roli zde hrajì i migraënì proudy z oblastì leûìcìch mimo aglomeraci. Tento typ suburb nnì migrace je v praûskè aglomeraci zatìm o nïco mènï v znamn. V souvislosti s masivnìm r stem p istïhoval ch z Prahy se podìl tohoto typu migrace sniûuje (v letech 2000ñ2002 Ëinil asi 34 %). TakÈ migraënì salda z zemì praûskè aglomerace s ostatnìm zemìm»r nejsou p Ìliö v znamn. Z hlediska sloûenì migrant se suburanizaënìmu charakteru migrace vìce blìûì vzdïlanostnì struktura, kter je tèmï shodn se sloûenìm p istïhoval ch z Prahy do z zemì (tab. 3). U sloûenì p istïhoval ch z mimoaglomeraënìch zemì do z zemì podle vïku doölo sice v pr bïhu devades t ch let k p esunu a nejëetnïjöì se stala kategorie 25ñ29 let, podìl vïkov ch kategoriìch 35ñ59 let byl vöak v znamnï niûöì neû u p istïhoval ch z Prahy. O suburbanizaënìm charakteru tïchto migracì svïdëì takè zvyöov nì podìlu p istïhoval ch ze vzd lenïjöìch zûn, p edevöìm z moravsk ch okres. PodobnÏ lze hodnotit i urb nnì p vod p istïhoval ch do z zemì ñ mezi poë tkem a koncem devades t ch let se zv öil podìl migrant p ich zejìcìch z mïst s 20 a vìce tisìci obyvateli z p ibliûnï 30 na 36 %. 174

27 Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice Graf 3 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland (percentage, internal migration) DneönÌ charakter migraënìch vztah praûskè aglomerace m ûeme zjednoduöenï charakterizovat n sledovnï: rozhodujìcìm proudem z hlediska saldovè zmïny je vystïhov nì z j dra do z zemì, migraënì bilance samotnèho j dra Ëi z zemì v Ëi zbytku»r je nev razn. HlavnÌ migraënì proud z j dra do z zemì je postupnï st le vìce profilov n jako stïhov nì manûelsk ch p r ve vïku 30 aû 45 let s vyööì rovnì dosaûenèho vzdïl nì a s nìzk m poëtem dïtì. Z vïr Je z ejmè, ûe v transformaënìm obdobì ovlivúuje v voj migraënìch vztah v osìdlenì ada r znorod ch, Ëasto protich dnï p sobìcìch faktor. ZmÏny vnïjöìho prost edì migraënìch proces ñ geopolitick situace, ekonomick restrukturalizace, demokratizace spoleënosti ñ probìhajì s r znou mìrou razantnosti a jejich p sobenì na charakter migraënì mobility je nejednoznaënè. OËek v nì, ûe transformaënì procesy povedou ke zvïtöenì svobodnè volby na trhu pr ce a bydlenì, coû se prost ednictvìm migraënì mobility odrazì ve v voji sìdelnìho systèmu, se prosazuje jen pozvolna. Pokles migraënì mobility i postupn zvrat v migraënì bilanci velikostnìch skupin obcì je do znaënè mìry d sledkem deformacì na trhu s byty. V znamnou lohu sehr v takè rozvoj suburbanizaënìch proces a postupnè nahrazov nì migrace dalöìmi formami prostorovè mobility, jako je pohyb za pracì, doëasn migrace a takè novï zahraniënì migrace. Nov m fenomènem migraënìch vztah v osìdlenì v devades t ch let v»esku jsou suburbanizaënì procesy. Tyto procesy souvisejì s obecn mi v vojov mi tendencemi sìdelnìch systèm a jsou nejd leûitïjöì souë stì dekoncentraënìch trend probìhajìcìch v»eskè republice. Jejich postupn v voj od poë tku devades t ch let dospìv v souëasnosti do f ze plnè zralosti. SuburbanizaËnÌ migraënì proudy tvo Ì na p elomu tisìciletì nejv znamnïjöì souë st region lnìch i sìdelnìch migraënìch vazeb a jsou nejv raznïjöìm prvkem migraënìch vztah v celèm»esku. I kdyû jejich postavenì je relativnï v znamnè, tak dìky celkovï nìzkè migraënì mobilitï a Ëinnosti migrace, jsou jejich dopady na sìdelnì systèm dosud spìöe omezenè. 175

28 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 4 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland (percentage, internal migration) Literatura Berg, L van den et al Urban Europe 1: A study of growth and decline. Oxford: Pergamon Press, 162 s.»erm k, Z V voj migraënì mobility v devades t ch letech v»eskè republice. In Region lnì v voj: specifika ËeskÈ transformace, evropsk integrace a obecn teorie. Edited by Hampl, M. Praha: DemoArt, s. 87ñ98. Fielding, A. J Migration and urbanization in Western Europe since In Counterurbanization in Europe. The Geographical Journal 155:3:60 ñ 69, London. Hampl, M. ñ Gardavsk, V. ñ K hnl, K Region lnì struktura a v voj systèmu osìdlenì»sr. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. Hampl, M. ñ K hnl, K Migratory trends in former Czechoslovakia. Acta Universitates Carolinae ñ Geographica, vol. 27, no. 1, s. 53ñ71. Drbohlav, D. ñ»erm k, Z Prague on the Move as well as Marching on the Spot; An Analysis of Internal and International Migration Movements. In The political geography of current East-West relations. Edited by Burdack, J., Grimm, F.-D., Paul, L., Beitr ge zur Regionalen Geographie 47. Leipzig, Institut f r L nderkunde, s. 33ñ44. ZDENÃK»ERM K je docentem na kated e soci lnì geografie a region lnìho rozvoje P F UK, kde p edn öì Geografii obyvatelstva a sìdel, Soci lnì geografii»eska a Geografii sluûeb. Ve svè v zkumnè Ëinnosti se zamï uje p edevöìm na problematiku vztahu mezi migracì a v vojem osìdlenì. Summary Development of migration mobility in relation to settlement in the Czech Republic has been formed by two basic factors after 1989: (i) new global development trends represented mainly by the process of suburbanisation, and (ii) specificity of the transformation period reflecting for example the need for rectification of deformations from the preceding period. Among the long-term trends of the post-war development of migration in the Czech Republic are in particular: a) increase in migration relations at lower regional levels reflecting attractiveness of small and mediumsized towns, b) reduction of the share of the balance component in migration turnover, c) overall reduction of the level of migration mobility which markedly continued also in the 1990s. On top of the decrease in overall mobility of the population, there was a principal change in the migration balance of size categories of municipalities after the year 1990 ñ small municipalities report migration increases on average, medium-sized and large towns (over 10 thousand inhabitants) record migration decreases. Suburbanisation processes play the decisive role in this development where the strongest migration flows leave large towns for their hinterlands. During the 1990s was apparent not only a quantitative increase in these flows, but also a change in the structure of migrants moving in the hinterlands. Suburbanisation migration flows make up the most important part of regional and settlement migration links at the turn of the millennium and represent the most noticeable element of migration relations in entire Czechia. 176

29 SROVNATELNOST STATISTIKY ZAHRANI»NÕ MIGRACE 1) BOHDANA HOL Comparability of External Migration Statistics The importance of external migration for demographic situation in most countries, particularly developed ones, has increased in recent years. Attention must therefore be given also to statistics describing this phenomenon. However, statistics produced in individual countries do not appear to be easily mutually comparable. On the example of migration flows between individual countries from the point of view of the country of origin and country of destination, the author describes differences in observation, summarises main reasons of the differences and outlines possible ways of reducing the differences. Demografie, 2005, 47: V poslednìch letech zaëìn b t migrace v znamn m Ëinitelem ovlivúujìcìm demografick v voj. ZahraniËnÌ migrace se takè dost v do povïdomì evropsk ch politik jako jedno z potenci lnìch eöenì krize pr bïûnï financovan ch penzijnìch systèm v souvislosti s demografick m st rnutìm, kterè se v menöì Ëi vïtöì mì e vyskytuje ve vöech evropsk ch zemìch. Proto se jì vïnuje st le vìce a vìce pozornosti na mezin rodnìch jedn nìch a konferencìch. Pozornost politik se obracì k migraënì politice a spr vnèmu nastavenì parametr toho, jacì lidè (nebo spìöe lidè s jak mi vlastnostmi, kvalifikacemi a zkuöenostmi) by mïli do evropsk ch zemì p ich zet. V celosvïtovèm mï Ìtku se jedn hlavnï o to, jak sladit z jem rozvinut ch zemì o Ñmladou krevì a mènï n roënou, ale p itom vysoce kvalifikovanou pracovnì sìlu s pot ebami rozvojov ch zemì, kterè pot ebujì uvolnit p etlak vypl vajìcì z populaënì exploze, aniû by doch zelo k masivnìmu Ñodlivu mozk ì, kterè jsou podstatn m faktorem p i budoucìm rozvoji tïchto zemì. V evropskèm mï Ìtku a takè v perspektivï jednotliv ch st t se rovnïû jedn o to, aby dom cì spoleënost p istïhovalce p ijala bez negativnìch efekt rozvoje nacionalistick ch a rasistick ch hnutì a aby se p istïhovalci dob e integrovali do spoleënosti. Kaûd st t m trochu jinè p edstavy o parametrech imigraënì politiky, vst Ìcnosti k p istïhovalc m a vyv ûenosti jejich pr v a povinnostì v Ëi novè zemi pobytu. Kaûd zemï tyto p edstavy vtïluje do z kon o pobytu cizinc, o azylovèm ÌzenÌ, o zamïstnanosti, o vyd v nì povolenì k podnik nì a v neposlednì adï i do z kon o evidenci obyvatel. MigraËnÌ politika v EU se v r mci AmsterdamskÈ dohody p esunula ze t etìho pilì e (vlastnì odpovïdnost kaûdèho st tu a pouze poradnì loha institucì EU) na prvnì pilì (spoleën unijnì politika na b zi Na ÌzenÌ a SmÏrnic EvropskÈ komise). Proces p echodu na spoleënou unijnì politiku v tèto oblasti si vyû d pomïrnï dlouhou dobu, protoûe sladïnì natolik nesourod ch migraënìch politik jednotliv ch st t bude znaënï n roënè a i kdyû bude v z konech jednotliv ch zemì odraûena unijnì politika, v praxi bude harmonizace trvat jeötï velmi dlouho. ZatÌm doölo k unifikaci v oblasti pravidel azylovèho ÌzenÌ (Dublinsk mluva), byl jednotnï vy eöen voln pohyb obëan EU, byla stanovena nïkter z kladnì pravidla nakl d nì s obëany t etìch zemì (nap. pr vo na slouëenì rodiny). DalöÌ aspekty spoleënè unijnì politiky se p ipravujì. 1) P ÌspÏvek byl p ednesen na mezin rodnì konferenci Statistika ñ investice do budoucnosti v sekci Soci lnì statistika III ñ demografie a migrace, kterou uspo dal 6.ñ7. z Ì 2004»esk statistick ad. 177

30 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 R mec statistiky zahraniënì migrace V souvislosti s n r stem d razu na migraënì politiku se zvyöuje i z jem o data v oblasti p istïhovalc, a to jak z d vodu pot eby znalosti v chozì situace pro nastavov nì parametr migraënì politiky, tak z d vodu moûnosti monitoringu spïönosti tèto migraënì politiky. Data o migraci a o poëtu p istïhovalc v zemi (v EU) a jejich charakteristik ch vych zì v naprostè vïtöinï p Ìpad z daj administrativnì evidence cizinc i obëan. Z n rodnìch legislativnìch a evidenënìch podmìnek se rovnïû odvozujì definice toho, kdo je migrant a jak se migrace sleduje. Na mezin rodnì rovni existujì snahy harmonizovat statistiku zahraniënì migrace tak, aby publikovan data o migraci alespoú zhruba vypovìdala o stejnè skupinï osob. Dosud byla takovou teoretickou z kladnou DoporuËenÌ OSN ke statistice zahraniënì migrace z roku V tïchto DoporuËenÌch je definov n pojem ÑzemÏ obvyklèho pobytuì (jako zemï, ve kterè osoba pob v dèle neû jeden rok) a n slednï tuto charakteristiku pouûìv jako rozliöujìcì hranici mezi kr tkodobou a dlouhodobou migracì (kr tkodob migrace je zmïna pobytu delöì neû t i mïsìce, ale kratöì neû jeden rok; dlouhodob migrace je zmïna zemï obvyklèho pobytu; t ÌmÏsÌËnÌ hranice je hranicì mezi turistikou a kr tkodobou migracì. D le jsou zde definov ny kategorie p esouvajìcìch se osob a jejich za azenì Ëi neza azenì do statistiky zahraniënì migrace. RozdÏlenÌ podle st tnìho obëanstvì je aû podruûn charakteristika. Kategorie p esouvajìcìch se osob a jejich za azenì do skupin lze najìt v n sledujìcì tabulce. Tab. 1 Taxonomie mezinárodní mobility (Taxonomy of international mobility) Pořadí Skupina Kategorie osob 1. přeshraniční pendleři (návrat domů minimálně jednou týdně) přejíždějící osoby 2. přejezdy území 3. výletníci (bez noclehu) 4. mezinárodní turistika turisté (s noclehem) 5. osoby na pracovních cestách 6. cizí diplomaté, konzulové a jejich rodinní příslušníci osoby tradičně vyloučené 7. cizí vojsko (vč. rodinných příslušníků) ze statistiky mezinárodní migrace 8. nomádi 9. studenti 10. osoby na školeních 11. pracující 12. zaměstnanci mezinárodních organizací mezinárodní migrace 13. osoby s volným právem usídlení v zemi (krajané) 14. usazení v zemi 15. osoby slučující se s rodinou nebo rodinu nově vytvářející 16. azylanti 17. osoby, jejichž doba pobytu je nejistá (ale měly by být žadatelé o azyl 18. zahrnuty do statistiky mezinárodní migrace, pokud se je podaří podchytit a doba jejich pobytu překračuje 1 rok) nelegální migranti Pramen: UN Recommendation on International Migration Statistics, Revision 1, UN New York, DoporuËenÌ, byù jsou vyd na nadn rodnì institucì, jako je OSN, nejsou z konnou normou, coû se p i aplikaci ukazuje jako problèm. ZatÌmco v nïkter ch st tech jsou DoporuËenÌ br na jako gentlemansk dohoda a dodrûenì a aplikace tèto dohody je zapracov no do legislativnìho systèmu, v»r nejsou gentlemanskè dohody akceptov ny Cizineckou a pohraniënì policiì jako argument nap. pro zmïnu pobytovèho reûimu, aby bylo moûnè (aù uû jakkoli) Doporu- ËenÌm dost t. 178

31 Bohdana Holá: Srovnatelnost statistiky zahraniční migrace V souëasnè dobï proch zì schvalovacìm ÌzenÌm n vrh SmÏrnice EU ke statistice zahraniënì migrace, kter vych zì jednak z DoporuËenÌ OSN ke statistice zahraniënì migrace, jednak z obsahu SpoleËnÈho dotaznìku Eurostatu, StatistickÈ divize OSN, EvropskÈ hospod skè komise OSN, Rady Evropy a Mezin rodnì organizace pr ce ke statistice zahraniënì migrace, kter jiû od roku 1995 vyplúujì vöechny zemï souëasnè EU a jejì kandid tskè st ty. MigraËnÌ statistika a mezin rodnì srovn nì KromÏ v öe zmìnïn ch problèm je statistika zahraniënì migrace problematick takè z toho hlediska, ûe na rozdìl nap. od statistik trhu pr ce nebo n rodnìho ËetnictvÌ existujì vûdy dva subjekty, kterè statisticky podchycujì jeden a tent û tok migrant. ZatÌmco n rodnì Ëty je moûnè sestavit jen ve statistickèm adï toho kterèho st tu, informaci o tom, ûe nïjak ËlovÏk se p estïhoval nap. z»eskè republiky do NÏmecka podchycuje (nebo by mïl podchycovat) jak statistick ad v chozì zemï (v tomto konkrètnìm p ÌpadÏ»S ), tak statistick ad cìlovè zemï (Statistisches Bundesamt). Kdyû seëteme vöechny p Ìpady stïhov nì z»r do NÏmecka, m me tedy k dispozici dva daje, kterè by teoreticky mïly b t shodnè. Ale tyto dva daje (a ani kterèkoli jinè dva daje zobrazujìcì migraënì toky z pohled v chozì a cìlovè zemï) se neshodujì. A dosti Ëasto si nejsou tyto dva daje ani dovï podobnè, coû lze posoudit v n sledujìcì tabulce, kter obsahuje dostupnè zrcadlovè informace o migraënìch tocìch za rok daje v jednè buúce by mïly b t shodnè. äed dka vûdy zobrazuje situaci z hlediska v chozì zemï,aë (emigrace ze zemï,aë do zemï,bë), bìl dka zobrazuje situaci z hlediska cìlovè zemï,bë (imigrace ze zemï,aë do zemï Tab. 2 Migrační toky mezi evropskými zeměmi, 2002 (Migration flows between European countries, 2002) Odkud Česká republika Dánsko Německo Kypr Lotyšsko Nizozemsko Polsko Portugalsko Slovinsko Finsko Švédsko Kam CZ DK DE CY LV NL PL PT SI FI SE x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x Pramen: New Cronos databáze Eurostatu. 179

32 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3,Bë). Tabulka obsahuje daje pouze za ty zemï, kde byla k dispozici jak data za vystïhovalè podle cìlovè zemï, tak za p istïhovalè podle v chozì zemï. V tabulce je mnoho pozoruhodn ch rozdìl. Zvl ötï vynik rozdìlnost podchycenì migrace s NÏmeckem u tèmï vöech zemì. ZajÌmavÈ je rovnïû podchycenì migraënìho toku mezi»r a Polskem a porovn nì rozdìl u protitoku ( dovï se shodujì z znamy tok, kterè by z podstaty p Ìliö shodnè b t nemusely, zatìmco daje, kterè by shodnè b t mïly, jsou dovï odliönè). PonÏkud relevantnïjöì obraz mohou poskytnout dvï n sledujìcì tabulky. PrvnÌ zobrazuje absolutnì odchylky ( daj v bìlèm dku ñ daj v öedèm dku, neboli imigrace ñ emigrace). Druh tabulka zobrazuje relativnì odchylky (absolutnì odchylka vztaûen k aritmetickèmu pr mïru obou ËÌsel). daje v tabulk ch v podstatï znevaûujì migraënì statistiku a jakèkoli anal zy migraënìch tok postavenè na tïchto datech. To vöak nenì jedin d sledek nekonzistencì v datech o mezin rodnì migraci. Migrace je takè souë stì populaënì bilance nebo p ÌpadnÏ registrovanèho poëtu obyvatel toho kterèho st tu nebo obce. V koneënèm d sledku je moûnè se pt t, kolik m EU opravdu obyvatel, zda ukazatele Ñper capitaì nejsou v znamnï zkreslenè (nap. u»r a Polska podhodnocenè) a zdali se tyto problèmy s podchycenìm migraënìch tok neodr ûejì i nap. do neregulernosti voleb do EvropskÈho parlamentu (zd se, ûe by ËistÏ teoreticky bylo moûnè zvl dnout odvolit asi ve dvaceti Ëlensk ch zemìch), problèm z vìcen sobn m zdanïnìm nebo s vìcen sobn m Ëerp nìm soci lnìch d vek. Tab. 3 Absolutní odchylky dat o mezinárodních migračních tocích, 2002 (Absolute deviations of data on international migration flows, 2002) Odkud Kam CZ DK DE CY LV NL PL PT SI FI SE CZ x DK 92 x DE x CY x LV x NL x PL x PT x SI x 2 30 FI x 59 SE x Tab. 4 Relativní odchylky dat o mezinárodních migračních tocích (vztažené k průměru obou údajů), 2002 (Relative deviations of data on international migration flows (related to the mean of both data), 2002) Odkud Kam CZ DK DE CY LV NL PL PT SI FI SE CZ x 1,13 1,64 1,18 0,00 0,85 1,88 0,00 1,17 0,19 0,90 DK 0,95 x 0,07 0,43 1,70 0,27 1,82 1,07 2,00 0,04 0,02 DE 1,63 0,17 x 0,43 1,79 0,16 1,88 1,77 1,53 1,03 0,36 CY 0,55 2,00 1,44 x 0,32 1,36 0,47 0,95 LV 0,32 1,59 1,65 x 1,47 1,39 0,86 0,12 1,04 NL 0,08 0,49 0,25 0,78 0,20 x 1,42 0,73 0,89 0,27 0,17 PL 1,91 1,64 1,40 1,74 1,07 1,55 x 1,37 2,00 1,65 1,49 PT 2,00 2,00 1,68 2,00 1,57 2,00 x 2,00 2,00 2,00 SI 0,15 1,44 0,90 2,00 2,00 0,38 2,00 0,29 x 0,67 1,03 FI 0,13 0,03 1,00 0,93 0,04 0,41 1,61 0,15 2,00 x 0,02 SE 0,03 0,06 0,71 0,33 0,56 0,21 0,92 0,70 0,46 0,01 x 180

33 Bohdana Holá: Srovnatelnost statistiky zahraniční migrace V kaûdèm p ÌpadÏ je nutnè se podrobnïji zamyslet nad pozadìm zjiötïn ch odliönostì a pokusit se nalèzt moûnost eöenì, kterè by pomohlo zlepöit podchycenì migraënìch tok. Jak jiû bylo eëeno d Ìve, statistika je v tèto oblasti do znaënè mìry z visl na nastavenì legislativnìch parametr, kterè m ûe statistick sluûba ovlivúovat pouze m lo. Takûe zlepöenì je Ëasto z vislè na politickè v li, i kdyû politici, kte Ì jsou jednïmi z hlavnìch uûivatel dat o mezin rodnì migraci, si tuto svou funkci v procesu zlepöov nì sbïru dat uvïdomujì jen pomalu. HlavnÌ d vody zjiötïn ch rozdìl lze shrnout do n sledujìcìch Ëty kategoriì: Legislativa a metodologie, MÌsto sbïru dat, P Ìstup ednìk, Zaznamen v nì imigrace a emigrace. Legislativa a metodologie V tèto oblasti lze rozliöovat nïkolik subkategoriì: 1) OmezenÌ vstupu a p Ìsnost pobytovèho reûimu ñ obecnï platì, ûe ËÌm p ÌsnÏjöÌ je vstupnì a pobytov reûim, tìm lepöì informace lze o migrujìcìch osob ch zìskat. Osoby, kterè ke vstupu na zemì st tu na dobu delöì t Ì mïsìc pot ebujì vìza nebo povolenì k pobytu jsou (pokud nemluvìme o neleg lnì migraci, kter ale nenì souë stì migraënì statistiky ani na jednè ze stran) v informaënìch systèmech Cizineck ch policiì (nebo obdobn ch institucì) dob e podchyceny. V raznï horöì je podchycenì tam, kde staëì prost registrace. To je p Ìpad volnèho pohybu obëan Ëlensk ch zemì EU. P i registraci lze poûadovat mnohem mènï daj neû p i vy izov nì vìza nebo povolenì k pobytu a takè nelze neregistrovan pobyt p Ìliö dob e penalizovat. V tèto oblasti se budou rozdìly ve sledovan ch zemìch spìöe zvïtöovat (pokud nebudou uëinïna nïjak opat enì vedoucì ke konsolidaci). TakÈ je d leûitè, jestli na povolenì nebo registraci jsou nav z na dalöì pr va Ëi povinnosti a tedy jak je osoba p ich zejìcì do zemï motivov na k legalizaci pobytu. 2) RozliöenÌ mezi turistikou a migracì ñ i kdyû existuje doporuëen hranice mezi turistikou a kr tkodobou migracì ñ 3 mïsìce, kaûd zemï eöì tuto oblast samostatnï a rozliöenì se do znaënè mìry liöì. V jednotliv ch zemìch je takè r znï obtìûnè oddïlit kr tko- a dlouhodobou migraci (nap. v NÏmecku je v nïkter ch spolkov ch zemìch nutnè se p ihl sit k pobytu mimo ubytovnu nebo hotel, pokud by doba pobytu mïla p ekroëit dva t dny a vöechny tyto p Ìpady jsou do migrace zapoëìt v ny). 3) Kategorie p Ìjezd a odjezd zahrnutè do migrace ñ nïkterè zemï nap. nezahrnujì do migrace studenty nebo ûadatele o azyl a podchycenè neleg lnì migranty. 4) Definice zemï p vodnìho/budoucìho pobytu ñ informace o zemi p edchozìho pobytu nebo o informaci dalöìho pobytu vych zì jen z toho, co sdïlì cizineckè policii nebo ohlaöovnï pobytu osoba, kter se stïhuje za hranice. Jednak tato osoba m ûe z mïrnï zamlëovat, odkud p ich zì a kam smï uje, jednak m ûe zmïnit n zor. TakÈ vznik problèm tam, kde se vïnuje pozornost jednoroënì hranici mezi kr tko- a dlouhodobou migracì, protoûe konkrètnì osoba m ûe odejìt ze zemï A do zemï B, ale pak vz pïtì do zemï C, kde se teprve usadì na delöì dobu. Informace o dalöìm stïhov nì se ale k zemi A nedostane. ObdobnÏ zemï C nemusì mìt informaci o tom, ûe obvykl m bydliötïm p istïhovalèho cizince nebyla zemï B, ale zemï A. V p Ìloze je moûnè najìt srovn nì systèm sledov nì migrace v»r a v NÏmecku a podrobnïjöì srovn nì migraënìch tok mezi tïmito dvïma zemïmi. K postupnèmu odstraúov nì legislativnìch diskrepancì alespoú v r mci EU a EvropskÈho hospod skèho prostoru by mïla vèst spoleën migraënì politika EU a harmonizace pobytovèho reûimu prost ednictvìm smïrnic a na ÌzenÌ EU. MÌsto sbïru dat Kvalita dat m ûe b t v raznï ovlivnïna tìm, zda se data shromaûôujì p i (i) vy izov nì vìz a povolenì (nap. na konzul tu cìlovè zemï), (ii) p echodu hranic cìlovè zemï nebo (iii) aû p i p ihlaöov nì k pobytu na cizineckè policii (nebo obdobnè instituci odpovïdnè za legalizaci 181

34 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 pobytu cizinc v zemi), (iv) p i registraci na obecnì ohlaöovnï pobytu v mìstï, kde si sv j pobyt z izuje nebo dokonce (v) p i v bïrovèm öet enì, jako je tomu v Anglii. Pokud by se poda ilo odstranit vöechny ostatnì rozdìly, mìsto sbïru dat by nemïlo hr t velkou roli. P Ìstup ednìk Lidsk faktor se Ëasto odvìjì od n rodnì povahy. Nap. nïmeëtì imigraënì ednìci nebo ednìci na ohlaöovn ch pobytu jsou povaûov ni za v raznï striktnïjöì neû t eba ednìci italötì. OdvozenÌ od n rodnì povahy nutnï zp sobì, ûe odstranïnì odliönèho p Ìstupu ednìk je ÑbÏhem na dlouhou traùì a lze jej oëek vat pouze v tom p ÌpadÏ, ûe nap. n rodnì povahy ve st tech EU k sobï budou konvergovat. Zaznamen v nì imigrace a emigrace ObecnÏ platì, ûe imigrace je podchycena lèpe neû emigrace. M to nïkolik d vod. V prvnì adï jde o to, ûe ne-legalizace pobytu m ûe p inèst problèmy (vyhoötïnì ze zemï, z kaz pobytu, repatriace atd.), zatìmco ne-legalizace ukonëenì pobytu takovè problèmy p inèst nem ûe (kdyû nïkdo v zemi nenì, nelze jej p istihnout, ûe v zemi nenì neleg lnï). Proto se Ëasto vystïhov nì ze zemï nepodchytì. U cizinc existuje pojistka a tou je doba platnosti vìza nebo povolenì k pobytu nebo (v p ÌpadÏ trvalèho pobytu) platnost pr kazky o povolenì k pobytu. Po uplynutì doby platnosti lze cizince Ñ ednï vystïhovatì. U obëan zemï je situace horöì, protoûe jejich pobyt nenì ËasovÏ omezen. Pokud neexistuje nïjak d vod, proë je pro obëana lepöì sv j odchod ozn mit (vyuûìv se nap. vazba daúovè registrace a minim lnì daúovè povinnosti na mìsto bydliötï nebo penalizace za nezaplacenè soci lnì a zdravotnì pojiötïnì za dobu nep Ìtomnosti p i jejìm neozn menì), nejsou zvl ötï obëanè nijak tlaëeni k oznamov nì odchodu a data o emigraci jsou znaënï podhodnocena. ÿeöenì tèto nekonzistence je moûnè najìt nap. v zavedenì prov zanosti pod vat daúovè p izn nì a platit pojistnè na soci lnì a zdravotnì zabezpeëenì na registrovanè hlavnì mìsto bydliötï. DalöÌ moûnostì je pouûìt princip pouûìvan u statistiky vnit nì migrace i na migraci zahraniënì. Statistika vnit nì migrace je zaloûena na vazbï mezi novou a p vodnì obcì pobytu. Pokud se ËlovÏk p estïhuje z obce A do obce B a v obci B se p ihlaöuje k pobytu, vyplúuje odhlaöovacì lìstek, kter obec B odesìl obci A (nebo se novïji jiû nepouûìv papìrovè komunikace, ale obec B provede zmïnu v Centr lnìm registru obyvatel a p vodnì obci se elektronicky p evede zmïnov v pis). Tento princip by bylo moûnè aplikovat i na p eshraniënì migraci, pokud by se st ty dok zaly dohodnout a umoûnily takovou v mïnu dat na mezin rodnì rovni. Aby se podstatnï zlepöily v sledky migraënì statistiky, bylo by t eba, aby se takov postup ujal nejlèpe na rovni celè EU a s nì spolupracujìcìch st t (Norsko, äv carsko, Island, ale i USA, Kanada, Austr - lie a Nov ZÈland). Tento postup by bylo vhodnè doplnit o institut jednoho hlavnìho a nïkolika dalöìch bydliöù tak, jak to dnes funguje nap. v NÏmecku. Na hlavnì bydliötï by pak byla nav z na vöechna pr va a povinnosti souvisejìcì s mìstem pobytu (pojistnè, danï, volebnì pr vo, atd.). V öe popsan mezin rodnì spolupr ce jiû funguje nap. v r mci tzv. SeverskÈ unie (Nordic Union) ñ dohody mezi D nskem, ävèdskem, Norskem a Finskem a novï i BelgiÌ. Obec p istïhov nì zanese p istïhovalou osobu do evidence a tato osoba vyplnì p ihlaöovacì lìstek. Pokud takov osoba setrv v obci dèle neû 6 mïsìc, zasìl tato obec kopii p ihlaöovacìho lìstku obci p edchozìho bydliötï, a to bez ohledu na to, zda je toto bydliötï ve stejnè nebo jinè zemi SeverskÈ unie. Pokud v tabulce 1 porovn me velikost migraënìch tok vykazovanou jednotli- 182

35 Bohdana Holá: Srovnatelnost statistiky zahraniční migrace v mi stranami, zjistìme, ûe u zemì sdruûen ch v Unii jsou vykazovanè rozdìly v podstatï zanedbatelnè (v tabulce 1 jsou data za tyto zemï zv raznïny zmïnou barvy). P edpokladem aplikace tohoto p Ìstupu je nutnost politickè a ve ejnè v le k ustavenì takovè spolupr ce (kter se v jistèm smyslu dot k i ot zky ochrany osobnìch daj ñ individu lnì data se zatìm v naöich podmìnk ch poskytujì do zahraniëì pouze v r mci pr vnì pomoci a na z kladï bilater lnì smlouvy o tèto pomoci) a tuto politickou v li mohou statistici ovlivnit pouze m lo. Je samoz ejmï moûnè politiky a ve ejnost p i kaûdè vhodnè p Ìleûitosti upozor- Úovat na existenci problèmu jako takovèho i jeho dalöìch implikacì, ale p esto je zapojenì do Nordic Union anebo jejì rozöì enì na celou EU z leûitost politick a nikoliv statistick. DalöÌ problèm m ûe vzniknout s prost edky samospr v na hradu nov ch poötovnìch n - klad. FinanËnÌ hledisko m ûe b t do znaënè mìry limitujìcìm faktorem pro cel systèm, protoûe mezin rodnì poötovnè je pochopitelnï draûöì neû vnitrost tnì. Jist m eöenìm by mohlo b t pouûitì tzv. Clearingov ch center a z ejmï i zastupitelsk ch ad (pro kaûd st t). P es tato centra by se zasìlala poöta a hl öenì by tedy putovala pohromadï, nap. jednou za Ëtvrt roku, a to by z ejmï takè uöet ilo n klady. Literatura DoporuËenÌ OSN ke statistice zahraniënì migrace. New York: OSN, Datab ze New Cronos. European Social Statistics: Migration Luxembourg: Eurostat, Population Statistics - Data Hol, Bohdana. Zpr va ze sluûebnì cesty do Wiesbadenu. Praha:»S, BOHDANA HOL ukonëila VäE (specializace Statisticko-pojistnÈ inûen rstvì - Demografie a soci lnì anal za) v roce 2000 diplomovou pracì V voj plodnosti v»r Od tèhoû roku je zamïstnan v»s, kde se vïnuje statistice zahraniënì migrace. V roce 2003 se stala vedoucì oddïlenì specifick ch statistik obyvatelstva (statistika zahraniënì migrace a gender statistika). Je Ëlenkou komise MPSV pro integraci cizinc. Summary Migration statistics bring a number of problems. Among them are, e.g., the questions of who should be treated as migrant, when migration occurs, place of origin and destination, stateís sources of information on migration, etc. In addition, migration statistics or the measuring of migration movements strongly depends on migration policy pursued by a given country. Due to these factors we witness order-size differences in measuring migration flows from the point of view of the country of origin and country of destination. At international level, there are initiatives in last years aimed at harmonisation of external migration statistics. The most important activity is the publishing of the UN Recommendations for external migration statistics in These Recommendations specify the term of country of regular stay and implement the terms of Ñlong-termì and Ñshort- -term migrationì. Another principle benefit is the taxonomy of persons crossing state borders. The author shows differences in reported migration flows and tries to explain the reasons for such big differences. Possible reasons for differences in data that theoretically should be the same are multiple. On the one hand, it is different legislation and methodology, which depends on migration policy of the state. On the other hand, a certain role can be played also by the place where and the way data are collected, as well as by approach of officials. Last but not least, the article describes very well the difference in actual possibilities of measuring immigration and emigration (the impending threat of sanctions for illegal stay compels immigrants to register and legalise their stay, but there are no possible sanctions for emigration). The removal of these differences is specific for each group of reasons. The differences in legislation and methodology are likely to decrease in the future due to the fact that migration policy has recently become a part of the common policy of the EU. Differences in the recording of immigration and emigration could be considerably reduced (as proved by the highlighted data for the Nordic states which already implemented this reduction) if principles of internal migration used in most countries were applied in international migration statistics (i.e. community in which a particular person settles informs the community where he/she lived before). The appendix to the article sets out in detail differences between Czech and German external migration statistics to illustrate the gap between the systems of two neighbouring countries. 183

36 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 PŘÍLOHA 1 Srovnání vykazovaných migračních toků mezi Českou republikou a Německem (Comparison of reported migration flows between the Czech Republic and Germany) Pořadí Německo Česká republika 1. Legislativní základ Zákon o statistice pohybů populace a populační bilanci (Federální zákon o populační statistice) formuláře na registraci a deregistraci, komunikace mezi ohlašovnami pobytu a statistickými úřady federálních států Federální rámcový zákon o registraci + Registrační zákony spolkových zemí povinnost registrace a deregistrace při změně hlavního nebo jediného bydliště nebo jiného ubytování na příslušné ohlašovně pobytu Zákon o státní statistické službě specifikace proměnných pro demografii, populační bilance, oprávnění využívat administrativní zdroje dat Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech Informační systém evidence obyvatel; okruh osob a položky v ISEO Zákon o pobytu cizinců kategorie pobytu, víza, účely pobytu cizinců, pobytový režim 2. Definice vnitřního migranta Osoba (bez ohledu na délku pobytu a občanství), která mění obec hlavního nebo Občan ČR měnící trvalé bydliště a cizinec měnící obvyklé nebo trvalé bydliště z jedné obce do jediného bydliště v rámci Německa (nutnost registrace během 1 2 týdnů) jiné v rámci ČR 3. Definice zahraničního přistěhovalého Osoba (bez ohledu na délku pobytu a občanství), která si registruje hlavní bydliště v Německu na více než dva měsíce (obecně) a přichází z ciziny 4. Definice zahraničního vystěhovalého Osoba (bez ohledu na délku pobytu a občanství), která ruší hlavní bydliště v Německu a odchází do ciziny 5. Kategorie cizinců Občané zemí EU Hlavní bydliště v Německu registrace, pokud je pobyt delší než určitá doba specifikovaná v registračním zákoně konkrétní spolkové země 2 týdny 2 měsíce (federální maximum) Občané třetích zemí povolení k pobytu a hlavní bydliště v Německu registrace, pokud je pobyt delší než určitá doba specifikovaná v registračním zákoně konkrétní spolkové země 2 týdny 2 měsíce (federální maximum) A. Občan ČR, který si znovu zajišťuje trvalý pobyt v ČR (poté, co jej předtím zrušil a oznámil tuto skutečnost ohlašovně pobytu) nebo B. Cizinec, patřící do jedné z vybraných kategorií (viz bod 5 tučně zvýrazněné) přicházející do ČR z ciziny A. Občan ČR, který ruší svůj trvalý pobyt v ČR nebo B. Cizinec, patřící do jedné z vybraných kategorií (viz bod 5 tučně zvýrazněné), který ruší své obvyklé bydliště v ČR (skutečná emigrace) nebo je po vypršení platnosti víz nebo průkazu o povolení k pobytu bez prodloužení z evidence vyřazen (administrativní emigrace) Občané zemí EU registrovaný pobyt přechodný pobyt trvalý pobyt Občané třetích zemí bezvízový pobyt do 90 dní (v případě bilaterální smlouvy mezi ČR a zemí, jejíž občanství cizinec má) vízový do 90 dní (bez smlouvy) víza nad 90 dní platná maximálně 1 rok a bez možnosti prodloužení dlouhodobý pobyt následují po vízech nad 90 dní, platná 1 rok a prodloužitelná trvalý pobyt (včetně osob s přiznaným azylem) žadatelé o azyl osoby pod dočasnou ochranou 184

37 Bohdana Holá: Srovnatelnost statistiky zahraniční migrace (pokraëov nì) Pořadí Německo Česká republika 6. Cizinci a registrace Občané zemí EU volný pohyb registrace na ohlašovně pobytu v případě ustavení hlavního bydliště informuje ohlašovna pobytu místní cizinecký úřad (od ledna 2005 nově) občané 3. zemí povolení k pobytu cizinec dostane povolení k pobytu od místního cizineckého úřadu (pokud je předpokládaná délka pobytu delší než 3 měsíce) a založení hlavního bydliště ohlašuje na ohlašovně pobytu 7. Uspořádání registračního systému (přibližné údaje) cca politicky nezávislých obcí cca 5400 ohlašoven pobytu > cca 5400 místních registrů obyvatel 650 místních cizineckých úřadů > jeden Centrální registr cizinců 16 Spolkových zemí > 16 statistických úřadů jeden federální statistický úřad 8. Proces registrace každá změna bydliště během 1 2 týdnů vyplnění přihlašovacího lístku na ohlašovně pobytu příslušné novému bydlišti (pro odhlašování v případě emigrace z Německa na ohlašovně příslušné poslednímu bydlišti v Německu) ohlašovna pobytu nového bydliště informuje ohlašovnu příslušnou původnímu bydlišti ohlašovna pobytu příslušná starému bydlišti zkontroluje položky a informuje ohlašovnu pobytu nového bydliště o případných chybách ohlašovna pobytu pro nové bydliště zasílá kopii přihlašovacího lístku (vybrané položky) nebo elektronický soubor dat Statistickému úřadu spolkové země Statistický úřad spolkové země, kde se nachází nové bydliště informuje Statistický úřad spolkové země, ve které se nachází obec původního bydliště (pokud je nové bydliště v jiné spolkové zemi) Od ledna 2007 elektronická revoluce v registračním procesu bez cirkulace papírových formulářů mezi ohlašovnami elektronická komunikace prostřednictvím kontaktních pracovišť spolkových zemí Občané zemí EU volný pohyb registrace do jednoho měsíce po příjezdu na místní úřadovně Cizinecké a pohraniční policie občané 3. zemí platná víza nebo povolení k pobytu (do tří dní po příjezdu) místní úřadovna Cizinecké a pohraniční policie Ředitelství CPP měsíčně přenáší individuální záznamy o přítomných cizincích do ISEO politicky nezávislých obcí 227 ( pražských městských částí) obcí s rozšířenou působností (ohlašovny pobytu) on-line propojení s ISEO 77 (okresy) místní úřadovny CPP Cizinecký informační systém (Centrální registr cizinců on-line) 1 Český statistický úřad A. Občané ČR změna trvalého pobytu vyplnění přihlašovacího lístku na ohlašovně pobytu příslušné novému bydlišti (nebo registrace zrušení trvalého pobytu v ČR na ohlašovně pobytu příslušné poslednímu bydlišti v případě emigrace do zahraničí) + do konce roku 2004 spolupráce s ohlašovnou na vyplnění Hlášení o stěhování ohlašovna pobytu aktualizuje údaje v ISEO Ministerstvo vnitra měsíčně vytváří soubor migrace za měsíc (vnitřní i zahraniční) za celou ČR (od ledna 2005) B. Cizinci přihlášení k pobytu (a vyplnění přihlašovacího lístku) na místní úřadovně CPP příslušné novému bydlišti místní úřadovna CPP aktualizuje údaje o místě pobytu v Cizineckém informačním systému Ředitelství služby CPP měsíčně zašle data o nových změněných a zrušených pobytech cizinců vybraných kategorií (viz. bod 5 tučně zvýrazněno) ministerstvu vnitra (k zapracování do ISEO) a ČSÚ 185

38 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 (dokonëenì) Pořadí Německo Česká republika 9. Registrované položky (tučně označené jdou statistickému úřadu) jméno a příjmení adresa nového a starého bydliště obec nového a starého bydliště (pokud jedna z obcí leží v zahraničí, je pro statistické účely vyplňován pouze stát) pohlaví rodinný stav datum narození místo narození občanství náboženské vyznání (katolík/evangelík/jiné) ekonomická aktivita status bydliště (hlavní jediné/další) Datum migrace se odvozuje od data doručení statistickému úřadu 10. Statistické zpracování Očištění současné populace stav obyvatel v obci X v okamžiku t 1 podle občanství (občané Německa/ cizinci), pohlaví, věk, rodinný stav (od NUTS3 výše pro rodinný stav) ± očištění současné populace (odvozené od pohybu mezi okamžiky t 1 a t): + narození zemřelí + přistěhovalí vystěhovalí ± sňatky ± rozvody ± změny občanství ± změny regionálních hranic = stav v obci X k okamžiku t podle občanství (občané Německa/cizinci), pohlaví, věk, rodinný stav (od NUTS3 výše pro rodinný stav) Měsíčně pro pohlaví, ročně pro ostatní proměnné jméno a příjmení rodné číslo datum narození pohlaví rodinný stav občanství adresa nového a starého bydliště (pokud je v ČR) datum migrace 11. Odchylky od definic v doporučeních OSN ke statistice zahraniční migrace migrační toky místo počtu migrujících (není k dispozici identifikace > statistický úřad není schopen rozeznat vícenásobnou migraci jednoho člověka délka pobytu (očekávaná/skutečná) není k dispozici > vykazuje se migrace všeobecně, ne pouze dlouhodobá (nadhodnocené počty migrujících) možnost dvojího sečtení vyplývající ze systému lokálních registrů a systému deregistrace závislém na vůli a disciplíně migrujícího od nemáme k dispozici údaj o zemi předchozího/nového pobytu pro zahraniční migraci Populační bilance stav obyvatel v obci X v okamžiku t 1 podle pohlaví, věku a rodinného stavu (rodinný stav pouze na celostátní úrovni) ± populační bilance (zpracovaná ze statistiky pohybu obyvatelstva mezi okamžiky t 1 a t): + narození zemřelí + přistěhovalí vystěhovalí ± sňatky ± rozvody ± změny regionálních hranic (regionální hranice se pro statistické účely mění pouze na začátku kalendářního roku) stav obyvatel v obci X v okamžiku t podle pohlaví, věku a rodinného stavu (rodinný stav pouze na celostátní úrovni) Měsíčně bilance podle pohlaví, ročně pro ostatní proměnné Občané ČR pouze změna trvalého pobytu, navíc závislá na vůli jednotlivce k informování autorit > podhodnocení migračních toků Občané EU přechodný pobyt závislé na vůli > podhodnocení mezinárodních migračních toků Země předchozího a nového pobytu není v ISEO k dispozici (problém od ledna 2005) 186

39 Bohdana Holá: Srovnatelnost statistiky zahraniční migrace Srovnání vykazovaných migračních toků mezi Českou republikou a Německem (Comparison of reported migration flows between the Czech Republic and Germany) odkud > kam specifikace podle: ČSÚ celkem SBA rozdíl ČSÚ občané ČR SBA rozdíl ČSÚ občané Německa SBA rozdíl ČSÚ celkem SBA rozdíl ČSÚ občané ČR SBA rozdíl ČSÚ občané Německa SBA rozdíl ČR > Německo Německo > ČR 187

40 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 SËÌt nì lidu VYBRAN CHARAKTERISTIKY FAKTICK CH MANéELSTVÕ V DATECH S»ÕT NÕ LIDU 2001 Podle v sledk sëìt nì lidu k deklarovalo vìce neû Ëtvrt miliûnu osob, ûe ûijì v neform lnìm partnerskèm svazku jako druh a druûka, coû p edstavovalo zhruba 125 tisìc faktick ch manûelstvì. KromÏ obou partner ûilo v tïchto rodin ch vìce neû 84 tisìc z visl ch dïtì a p es 27 tisìc dalöìch spolubydlìcìch osob. PodÌl faktick ch manûelstvì na celkovèm poëtu pln ch rodin Ëinil 5,4 %. Dek da 1991ñ2001 byla pro skupinu faktick ch manûelstvì obdobìm podstatn ch zmïn ñ nejen razantnìho r stu absolutnìch poët, ale i zmïny vnit nì struktury tïchto rodin. ZatÌmco v p edchozìch letech Ëi desetiletìch byla faktick manûelstvì variantou souûitì zejmèna pro osoby st ednìho vïku Ëi osoby staröì rozvedenè nebo ovdovïlè, po roce 1991 se v znamnï zv öilo zastoupenì mlad ch svobodn ch partner, kte Ì d vali tomuto neform lnìmu souûitì p ednost p ed uzav enìm súatku. NejmarkantnÏjöÌ posuny byly pr vï na obou koncìch vïkovèho spektra ñ v pr mïru o 10 bod se zmïnily podìly nejmladöìch a nejstaröìch p r. PodÌl faktick ch manûelstvì s partnery vyööìho vïku poklesl, nejniûöì vïkovè kategorie naopak posìlily. Vyj d eno v konkrètnìch ËÌslech: v roce 1980 tvo ily osoby 60letÈ a staröì (p ry s obïma nebo jednìm partnerem v tomto vïku) zhruba Ëtvrtinu faktick ch manûelstvì, v roce 2001 jich bylo necel ch 16 %. Naopak neform lnì souûitì mlad ch partner ve vïku do 29 let se mezi lety 1980 a 2001 (zejmèna vöak po roce 1991) vìce neû zdvojn sobilo. V roce 2001 tvo ily jiû mladè p ry vìce neû t etinu vöech faktick ch manûelstvì. ZmÏny vïkovè struktury partner posunem k mladöìm vïkov m skupin m mïly vliv na adu dalöìch charakteristik, zejmèna strukturu podle rodinnèho stavu. Neform lnì souûitì nejmladöìch p r se t kalo p ev ûnï svobodn ch partner. Jejich absolutnì n r st znamenal i velmi podstatnè zv öenì jejich podìlu. ZatÌmco v roce 1991 Ëinil podìl faktick ch manûelstvì s obïma partnery svobodn mi necelou desetinu z hrnnèho poëtu tïchto neform lnìch svazk, v roce 2001 jich byla jiû Ëtvrtina. I nad le vöak z st vajì nejpoëetnïjöì skupinou konsenzu lnì svazky osob rozveden ch a ovdovïl ch, jejich v ha ale kles. Tab. 1 Faktická manželství podle rodinného stavu partnerů v letech 1991 a 2001 (Consensual unions by marital status of partners in 1991 and 2001) Rodinný stav partnerů Přírůstek, Index abs. % abs. % úbytek 2001/1991 oba svobodní , , ,5 oba rozvedení, ovdovělí , , ,1 muž svobodný, žena s ostatním rod. stavem , , ,4 žena svobodná, muž s ostatním rod. stavem , , ,2 ostatní případy , , ,7 faktická manželství celkem , , ,5 Oba svobodnì partne i byli nejëastïji mladöì 30 let, oba rozvedenì nebo ovdovïlì partne i byli ËastÏji naopak ve vyööìm vïku (40 a vìce let), p itom rozloûenì do jednotliv ch vïkov ch skupin bylo od uvedenèho 40. roku vïku vìce mènï rovnomïrnè. Typick m muûem ve faktickèm manûelstvì byl v roce 2001 stejnï jako v roce 1991 rozveden muû ekonomicky aktivnì se st ednìm vzdïl nìm. Typickou ûenou-druûkou byla rozveden ekonomicky aktivnì ûena se st ednìm vzdïl nìm (v roce 1991 to byla rozveden ekonomicky aktivnì ûena se vzdïl nìm z kladnìm). U muû i u ûen se shodnï zmïnily nejëetnïjöì vïkovè skupiny. ZatÌmco v roce 1991 byli nejëastïji partne i ve vïku 40ñ44 let, v roce 2001 to byla vïkov kategorie 25ñ29 let. Faktick manûelstvì byla v roce 2001 p ev ûnï bez z visl ch dïtì (59 %). BezdÏtn byla nejen nejstaröì faktick manûelstvì, ale i svazky nejmladöì ñ s ûenou ve vïku do 24 let, kde podìl bezdïtn ch rodin p ekraëoval 60 %. Naopak p evaha rodin se z visl mi dïtmi byla v rodin ch se ûenou mezi 25ñ44 lety 188

41 Sčítání lidu vïku. Celkem ûilo v faktick ch manûelstvìch z visl ch dïtì. V uvedenèm poëtu faktick ch manûelstvì p ipadlo na rodiny s jednìm z visl m dìtïtem zhruba 55 %, se dvïma z visl mi dïtmi 32 % a 13 % rodin bylo se t emi a vìce dïtmi. PoËet faktick ch manûelstvì rostl v obdobì 1991ñ2001 rychleji neû poëet z visl ch dïtì v nich. SnÌûila se tak pr mïrn hodnota poëtu z visl ch dïtì na jednu rodinu z 0,81 dìtïte na jeden neform lnì svazek na 0,67. I kdyû se absolutnì poëty faktick ch manûelstvì zv öily ve srovn nì s rokem 1991 v celè ök le poëtu z visl ch dïtì, dynamika tohoto zv öenì byla velmi rozdìln. NejrychlejöÌ r st byl zaznamen n u bezdïtn ch neform lnìch svazk ; tato skuteënost se pak projevila i ve struktu e faktick ch manûelstvì posìlenìm jejich v hy. ZastoupenÌ rodin s jednìm z visl m dìtïtem z stalo zhruba na stejnè rovni (asi pïtina faktick ch manûelstvì) a podìly rodin se 2 a vìce dïtmi se snìûily. Ve skupinï faktick ch manûelstvì se z visl mi dïtmi mïly nejvyööì zastoupenì rodiny s rozvedenou ûenou (52 %) a s ûenou svobodnou (35 % z poëtu faktick ch manûelstvì se z visl mi dïtmi). Ve struktu e faktick ch manûelstvì s ekonomicky neaktivnì ûenou se z visl mi dïtmi mïly rozhodujìcì podìly stejnè skupiny ûen, ale hodnoty podìl byly v obr cenèm po adì ñ nejvyööì podìl mïly svobodnè ûeny (57 %) a druh nejvyööì podìl ûeny rozvedenè (34 %). P ÌËinou byla p edevöìm r zn vïkov struktura uveden ch skupin ûen a s nì souvisejìcì poëty a vïkovè sloûenì z visl ch dïtì. SvobodnÈ ûeny byly vïtöinou mladöì neû ûeny rozvedenè, mïly ËastÏji malè dïti (vìce neû polovina z nich mïla dìtï do 6 let) a byly proto ve vïtöì mì e zastoupeny ve skupinï ûen v dom cnosti, tj. ûen ekonomicky neaktivnìch. RozvedenÈ ûeny byly ËastÏji ve vïku 30ñ39 let, resp. 40ñ49 let, tedy ve vïku, kdy dïti ñ i kdyû st le pat ÌcÌ mezi dïti z vislè ñ umoûúovaly jiû adï ûen n vrat do zamïstn nì; podìl ekonomicky neaktivnìch ûen byl proto niûöì. Nev raznïjöìm rysem faktick ch manûelstvì v roce 2001 bylo jejich vïkovè sloûenì, kterè zaznamenalo v znamn posun k niûöìm vïk m. NejvÌce ñ celou pïtinou ñ byly zastoupeny svazky, ve kter ch byli oba partne i mladöì 30 let. Spolu s dalöìmi rodinami, kde byl mladöì 30 let jen jeden z partner, tvo ily tyto dom cnosti vìce neû t etinu vöech faktick ch manûelstvì. VzdÏlanostnÌ struktura partner ve faktick ch manûelstvìch odpovìdala proporënï vzdïlanostnì struktu e celè populace»eskè republiky. NejËetnÏjöÌ byly p ry osob se st ednìm vzdïl nìm. VÌce neû polovinu vöech faktick ch manûelstvì tvo ily p ry se vz jemn mi kombinacemi st ednìho nebo z kladnìho vzdïl nì (vë. neukonëenèho). Struktura faktick ch manûelstvì podle ekonomickè aktivity partner byla ovlivnïna vyööìmi hodnotami mìry ekonomickè aktivity muû i ûen ûijìcìch v tïchto rodin ch. VyööÌ hodnoty ukazatel pracovnìho zapojenì logicky navazovaly na specifickou vïkovou strukturu faktick ch manûelstvì s v znamn m podìlem mlad ch p r. VÌce neû polovina faktick ch manûelstvì p ipadla na souûitì, kde oba partne i uvedli, ûe jsou bez vyzn nì. Zhruba t etina rodin mïla oba nebo jednoho z partner vï ÌcÌ. Naprost vïtöina faktick ch manûelstvì bydlela k datu sëìt nì v bytech. Pouze 743 rodin, z toho 323 rodin se z visl mi dïtmi, bylo seëteno jako bydlìcì mimo byty. S jinou dom cnostì ve spoleënèm bytï ûilo 15,5 % faktick ch manûelstvì bez z visl ch dïtì a 17 % faktick ch manûelstvì s dïtmi. TÈmÏ polovina rodin se z visl mi dïtmi, kterè bydlely v bytï spolu s jinou cenzovou dom cnostì, ûila v bytï, jehoû uûivatelem byl nïkdo jin. Standard bydlenì faktick ch manûelstvì byl jednoznaënï niûöì neû roveú bydlenì pln ch rodin celkem, i neû hrnu vöech dom cnostì. V bytech I. kategorie bydlelo necel ch 85 % faktick ch manûelstvì, v bytech II. kategorie 10 %. Z hlediska velikosti bytu p ipadly vìce neû dvï t etiny na byty dvou a t ÌpokojovÈ. Ve vztahu k velikosti rodiny, resp. k poëtu z visl ch dïtì platilo, ûe se zvyöujìcìm se poëtem dïtì v rodinï se zhoröovala kvalita bydlenì. ZatÌmco faktick manûelstvì s jedin m z visl m dìtïtem bydlela v bytech I. kategorie v 86,5 % p Ìpad, rodiny se 4 a vìce dïtmi jen v necel ch 58 % p Ìpad. Velikost bytu v p ÌpadÏ rodin s jednìm nebo se dvïma dïtmi rostla v souladu se zvyöujìcìm se poëtem dïtì. Neplatilo to ale pro nejpoëetnïjöì rodiny. Skupina rodin s nejvyööìm poëtem dïtì (byù v absolutnìm vyj d enì m lo poëetn ) mïla roveú bydlenì v raznï podpr mïrnou. Nap. tèmï pïtina rodin se 4 a vìce dïtmi ûila v roce 2001 v jednopokojovèm bytï. ZastoupenÌ jednopokojov ch byt i u faktick ch manûelstvì s menöìm poëtem dïtì nebylo zanedbatelnè ñ p ekraëovalo desetinu jejich poëtu. PodÌl rodinn ch domk v bydlenì faktick ch manûelstvì byl niûöì ñ bydlela v nich necel t etina tïchto rodin. Pro srovn nì: z celkovèho poëtu cenzov ch dom cnostì (tedy dom cnostì vöech typ ) v»eskè republice ûilo k datu sëìt nì v rodinn ch domcìch 44 % dom cnostì. TakÈ roveú vybavenosti dom cnostì vybran mi p edmïty byla u rodin druha a druûky niûöì neû u hrnu vöech dom cnostì. P itom vöak nebyly v znamnïjöì rozdìly v hodnot ch vybavenosti ve skupin ch rodin s r zn m poëtem dïtì. Se zvyöujìcìm se poëtem dïtì v rodinï byla vybavenost dom cnostì zhruba stejn nebo se naopak mìrnï zvyöovala. 189

42 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Faktick manûelstvì a manûelskè p ry V voj celkovèho poëtu pln ch rodin byl mezi sëìt nìmi 1991 a 2001 jednoznaën ñ v hrnu se jejich poëet snìûil. Z podrobn ch daj o manûelsk ch p rech a faktick ch manûelstvìch vöak vypl v, ûe toto snìûenì se t kalo v luënï manûelsk ch p r, konkrètnï manûelsk ch p r s dïtmi. PoËet faktick ch manûelstvì se naopak v uvedenèm obdobì zv öil, a to jak ve skupinï rodin bez z visl ch dïtì, tak s dïtmi. Zv öilo se i zastoupenì faktick ch manûelstvì na celkovèm poëtu pln ch rodin. Tab. 2 Vývoj počtu faktických manželství a manželských párů v období (Numbers of consensual unions and married couples in the period ) Typ rodiny Přírůstek, abs. % abs. % úbytek Index 2001/1991 Úplné rodiny celkem manželské páry , , ,0 faktická manželství , , ,5 Bez závislých dětí manželské páry , , ,1 faktická manželství , , ,5 Se závislými dětmi manželské páry , , ,6 faktická manželství , , ,2 Z kvantitativnìho hlediska jsou daje o uveden ch dvou typech pln ch rodin nesoumï itelnè. P esto je zajìmavè srovn nì nïkter ch jejich charakteristik, kterè vypovìdajì p edevöìm o specifick ch vlastnostech souboru faktick ch manûelstvì nebo manûelsk ch p r. Z kladnì charakteristikou, kter souëasnï ovlivúuje i charakteristiky dalöì, je vïkovè sloûenì. ZatÌmco manûelskè p ry majì vïkovou strukturu rozloûenou v z vislosti na biologickèm cyklu jedince a z visì na vïkovè struktu e celè populace, faktick manûelstvì ñ vzhledem k v öe popsanèmu v voji po roce 1991 ñ majì vïkovè rozloûenì nerovnomïrnè. PÏtina vöech faktick ch manûelstvì m oba partnery ve vïku do 29 let. U manûelsk ch p r je nejëetnïjöì skupina nejstaröìch partner ñ vïk 60 a vìce let u obou partner se podìlì na poëtu manûelsk ch p r 19 %. VÏkov struktura je urëujìcì pro vïtöinu dalöìch charakteristik dom cnostì ñ vzdïl nì, ekonomickou aktivitu atd. Porovn nì souhrnn ch charakteristik je proto bez eliminace vlivu odliönèho vïkovèho sloûenì do urëitè mìry zjednoduöujìcì a zkreslujìcì. K hlavnìm rozdìl m pat Ì: Graf 1 Věková struktura žen k (Age structure of women, on 1 March 2001) 190

43 Sčítání lidu ñ faktick manûelstvì majì ve srovn nì s hrnem manûelsk ch p r niûöì podìl rodin se z visl mi dïtmi; ñ pr mïrn poëet z visl ch dïtì ve faktick ch manûelstvìch ËinÌ 0,67, u manûelsk ch p r 0,79; ñ podìl dvouëlenn ch faktick ch manûelstvì se blìûì polovinï jejich poëtu (48 %); dvouëlenn ch manûelsk ch p r je zhruba t etina (34 %); ñ pr mïrn velikost faktickèho manûelstvì Ëinila 2,89 osoby, pr mïrn velikost manûelskèho p ru 3,13 osoby; ñ ve vzdïlanostnì struktu e partner ve faktick ch manûelstvìch je ve srovn nì s manûelsk mi p ry niûöì zastoupenì osob s pln m st ednìm a vysokoökolsk m vzdïl nìm a vyööì podìly jsou zejmèna se z kladnìm vzdïl nìm; ñ u obou typ rodin je nejëastïjöì kombinacì shodnè vzdïl nì partner ñ st ednì vzdïl nì (kaûdè ËtvrtÈ faktickè manûelstvì i kaûd Ëtvrt manûelsk p r); ñ podìl pracujìcìch ûen ve faktick ch manûelstvìch i v manûelsk ch p rech je zhruba stejn ; vìce neû dvojn sobn je ve faktick ch manûelstvìch podìl nezamïstnan ch ûen a mìrnï vyööì je podìl ûen v dom cnosti; nepracujìcì d chodkynï mïly u manûelsk ch p r zastoupenì tèmï 29 %, u faktick ch manûelstvì nedosahovaly ani pïtiny jejich poëtu; ñ obdobnè proporce m zamïstnanost muû ñ p i zhruba shodnèm podìlu pracujìcìch, je ve faktick ch manûelstvìch ve srovn nì s manûelsk mi p ry vyööì podìl nezamïstnan ch a niûöì podìl nepracujìcìch d chodc ; ñ podìl faktick ch manûelstvì s jednìm nebo obïma partnery nezamïstnan mi se blìûil pïtinï jejich poëtu, u manûelsk ch p r Ëinil tento podìl jen 7 %. Z pohledu faktick ch manûelstvì je v znamn vïkov skupina 20ñ29 let. PartnerskÈ svazky osob pr vï v tomto vïku zaznamenaly v obdobì 1991ñ2001 nejdynamiëtïjöì r st. Z porovn nì mlad ch rodin ñ faktick ch manûelstvì a manûelsk ch p r ñ vymezen ch ûenou ve vïku 20ñ29 let, vypl vajì mimo jinè n sledujìcì rozdìly: Tab. 3 Vybrané charakteristiky faktických manželství a manželských párů k (podíly v %) (Selected characteristics of consensual unions and married couples, on 1 March 2001, in %) Podle věku Věková skupina Fakt. manž. z toho věková skupina druha Manžel. páry z toho věková skupina manžela družky, manželky celkem do celkem do Celkem 100,0 23,4 22,4 22,4 100,0 7,9 19,4 23,1 do 29 31,5 20,6 8,7 1,6 12,7 7,3 5,1 0, ,4 2,4 10,2 6,4 21,1 0,6 13,6 6, ,2 0,3 2,9 10,2 23,5 0,0 0,7 15,3 Podle nejvyššího ukončeného vzdělání z toho Nejvyšší ukončené vzdělání družky, manželky z toho Fakt. manž. celkem základní, neukonč. a bez vzd. z toho vzdělání druha střední úplné střední Manžel. páry celkem z toho vzdělání manžela základní, neukonč. a bez vzd. střední úplné střední Celkem 100,0 18,0 52,0 21,3 100,0 9,6 50,9 25,6 základní, neukonč. a bez vzd. 29,3 11,4 14,7 2,6 21,7 6,3 12,2 2,7 střední 36,4 4,8 23,6 6,7 36,3 2,4 24,1 8,1 úplné střední 27,6 1,5 12,4 10,2 33,2 0,8 13,5 12,7 Podle ekonomické aktivity Ekonomická aktivita Fakt. manž. z toho ekonomická aktivita druha Manžel. páry z toho ekon. aktivita manžela družky, manželky celkem zaměst. nezaměst. celkem zaměst. nezaměst. neprac. důchodci neprac. důchodci Celkem 100,0 69,8 11,4 16,6 100,0 70,0 3,1 26,3 zaměstnané 58,7 50,0 4,4 3,6 58,5 52,3 1,7 4,2 nezaměstnané 10,3 5,8 3,4 0,8 4,6 3,5 0,7 0,3 neprac. důchodkyně 19,2 6,2 1,1 11,7 28,7 6,8 0,3 21,6 z toho 191

44 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 ñ vìce neû polovina faktick ch manûelstvì se ûenou ve vïku 20ñ29 let je bezdïtn, stejnï vymezen ch manûelsk ch p r je bezdïtn ch jen 17 %; ñ pr mïrn poëet z visl ch dïtì ve faktick ch manûelstvìch s ûenou ve vïku 20ñ29 let Ëinil 0,74, v rodin ch manûelsk ch p r 1,26; ñ pr mïrn velikost faktickèho manûelstvì se ûenou 20ñ29letou Ëinila 2,78 osoby, pr mïrn velikost rodiny manûelskèho p ru byla 3,31 osoby; ñ ve struktu e podle ekonomickè aktivity osoby v Ëele rodiny byl v mlad ch faktick ch manûelstvìch v raznï vyööì podìl nezamïstnan ch ñ vìce neû 14 %, u manûelsk ch p r to bylo necel ch 5 %; mïrnï tomu byl ve faktick ch manûelstvìch niûöì podìl pracujìcìch osob; ñ vzdïlanostnì struktura osoby v Ëele mlad ch faktick ch manûelstvì vykazovala vyööì zastoupenì vzdïl - nì z kladnìho a niûöì podìly u vöech ostatnìch stupú vzdïl nì (st ednì, plnè st ednì i vysokoökolskè). OblastÌ, ve kterè jsou rozdìly mezi faktick mi manûelstvìmi a manûelsk mi p ry nejv raznïjöì, je oblast bydlenì a vybavenosti dom cnostì. Standard bydlenì faktick ch manûelstvì, a to zejmèna pak rodin se z visl mi dïtmi, je jednoznaënï horöì neû u manûelsk ch p r. T k se to jak kategorie, tak velikosti bytu. V jedinè obytnè mìstnosti ûilo v roce 2001 tèmï 20 tisìc rodin tvo en ch druhem a druûkou (z toho tèmï t etinu tvo ily rodiny se z visl mi dïtmi) a 100 tisìc manûelsk ch p r (z toho vìce neû t etina se z visl mi dïtmi). V relativnìm vyj d enì to p edstavovalo 18,4 % z celkovèho poëtu faktick ch manûelstvì bez z visl ch dïtì a 12,4 % z poëtu faktick ch manûelstvì s dïtmi, resp. 5,3 % a 3,7 % z poëtu manûelsk ch Tab. 4 Úroveň bydlení faktických manželství a manželských párů k (podíly v %) (Living standard of consensual unions and married couples, on 1 March 2001, in %) Ukazatel Faktická manželství Manželské páry bez záv. dětí se záv. dětmi celkem bez záv. dětí se záv. dětmi celkem Počet obytných místností 1 obytná místnost 18,4 12,4 16,0 5,3 3,7 4,5 2 pokoje 37,7 32,5 35,6 29,5 20,7 25,4 3 pokoje 30,3 37,4 33,2 40,0 44,1 41,9 4 pokoje 8,4 10,9 9,4 14,8 17,8 16,2 5+ pokojů 4,4 5,9 5,0 10,1 13,3 11,6 Kategorie bytu I. kategorie 85,9 83,3 84,8 91,0 93,4 92,1 II. kategorie 9,3 11,3 10,1 6,9 5,2 6,1 III. kategorie 2,3 2,6 2,4 1,3 0,8 1,1 IV. kategorie 1,9 2,0 1,9 0,5 0,3 0,5 z celku z celku p r. NejvyööÌ podìl bydlenì v jedinè obytnè mìstnosti byl tedy u faktick ch manûelstvì bez z visl ch dïtì. Z nich nejvïtöì Ë st tvo ila nejmladöì partnersk souûitì s vïkem partner do 29 let. Lze proto p edpokl dat, ûe rozhodnutì o vytvo enì neform lnìho partnerskèho svazku je motivov no i snahou o spoleënè bydlenì, bez ohledu na skuteënost, ûe bytovè podmìnky nejsou v adï p Ìpad vyhovujìcì. daje o druhu domu a pr vnìm d vodu uûìv nì bytu dokumentuje zcela jednoznaënï skuteënost, ûe faktick manûelstvì up ednostúujì bydlenì v bytech n jemnìch nebo druûstevnìch, resp. tyto formy bydlenì jsou pro faktick manûelstvì dostupnïjöì, zatìmco u manûelsk ch p r p evaûujì vlastnickè formy bydlenì. ManûelskÈ p ry bydlì ve vìce neû v polovinï p Ìpad v rodinn ch domech, z faktick ch manûelstvì bydlì v rodinn ch domech jen t etina. S tìm koresponduje struktura bydlenì podle pr vnìho d vodu uûìv nì bytu. Byt ve vlastnìm domï (vïtöinou v rodinnèm domku) nebo byt v osobnìm vlastnictvì mïlo v roce 2001 tèmï 55 % manûelsk ch p r, ale pouze necel ch 38 % faktick ch manûelstvì. V bytech n jemnìch bydlelo 22 % rodin manûel a tèmï 40 % faktick ch manûelstvì. Faktick manûelstvì ËastÏji neû manûelskè p ry bydlì spolu s jinou cenzovou dom cnostì. NeplatÌ to ale pro nejmladöì p ry, kterè bydlì v p ÌpadÏ neform lnìch svazk ËastÏji samy neû mladè rodiny manûel. HlavnÌm motivem vzniku mlad ch partnersk ch svazk de facto je tedy snaha osamostatnit se nejen ve smyslu vzniku rodiny, ale i jako samostatnï bydlìcì dom cnost. PodÌl faktick ch manûelstvì, kter v roce 2001 bydlela spolu s jinou cenzovou dom cnostì, Ëinil 16,1 % z jejich hrnnèho poëtu, spolubydlìcìch manûelsk ch p r bylo 13, 6 %. 192

45 Sčítání lidu Tab. 5 Faktická manželství a manželské páry podle právního důvodu užívání bytu k (Consensual unions and married couples by tenure of dwelling, on 1 March 2001) Právní důvod užívání bytu Faktická manželství Manželské páry bez záv. dětí se záv. dětmi celkem bez záv. dětí se záv. dětmi celkem byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví byt nájemní (vč. LBD) byt člena bytového družstva byt člena družstva nájemců ostatní Celkem V raznï rozdìlnè bylo sloûenì spolubydlìcìch dom cnostì podle vztahu osoby v Ëele rodiny k uûivateli bytu. Faktick manûelstvì v menöì mì e neû manûelskè p ry ñ konkrètnï v 55 % p Ìpad ñ byla uûivatelem bytu. Zhruba pïtina pak bydlela u rodië Ëi rodiëe a dalöì pïtina v bytech, jejichû uûivatelem byla cizì osoba (tedy bez p Ìbuzensk ch vztah ). U manûelsk ch p r bydlìcìch spolu s jinou cenzovou dom cnostì byly tèmï dvï t etiny rodin samy uûivatelem bytu a tèmï t etina bydlela v bytech u p Ìbuzn ch, p ÌpadnÏ u rodië. Zcela zanedbateln byl podìl bydlenì v bytï, jehoû uûivatelem byla cizì osoba. SloûenÌ rodin z hlediska dalöìch jednotliv ch osob, kterè byly souë stì rodiny, bylo u faktick ch manûelstvì i manûelsk ch p r obdobnè. VÏtöina rodin byla tvo ena pouze partnersk m, resp. manûelsk m p rem a p ÌpadnÏ jejich dïtmi. Pouze u 3,5 % faktick ch manûelstvì, resp. 3,9 % manûelsk ch p r byla souë stì dom cnosti i jedna dalöì osoba a u minim lnìho podìlu rodin (0, 3, resp. 0,1 %) byly souë stì dom cnosti dvï Ëi vìce dalöìch osob. Tab. 6 Bydlení faktických manželství a manželských párů s jinou domácností k (Consensual unions and married couples sharing dwelling with another household, on 1 March 2001) Ukazatel Faktická manželství Manželské páry bez záv. dětí se záv. dětmi celkem bez záv. dětí se záv. dětmi celkem Bydlící v bytech z toho v bytě 2 + CD V tom podle vztahu osoby v čele k uživateli bytu uživatel bytu, manžel, druh dítě jiný příbuzný cizí osoba Region lnì rozdìly v poëtu a struktu e faktick ch manûelstvì ZatÌmco v hrnu republiky p edstavujì faktick manûelstvì necel ch 5,5 % z poëtu pln ch rodin, mezi jednotliv mi kraji»eskè republiky jsou pomïrnï v znamnè rozdìly. Polovina kraj hodnotou podìlu faktick ch manûelstvì na celkovèm poëtu pln ch rodin osciluje kolem celorepublikovèho pr mïru, p iëemû rozdìl kladn Ëi z porn je menöì neû jeden procentnì bod. OstatnÌch sedm kraj m rozdìly vïtöì. NejvyööÌ podìly faktick ch manûelstvì mïly kraje Karlovarsk (10,4 %) a steck (9,7 %). Naopak nejniûöì podìly byly v krajìch ZlÌnskÈm a VysoËina (3,1, resp. 3,2 %). Ve vöech regionech mïla p evahu faktick manûelstvì bez z visl ch dïtì. V 6 krajìch ze 14 p ekroëil podìl bezdïtn ch svazk 60 %, p iëemû maxim lnì hodnota byla v Praze (68,3 %). NejvyrovnanÏjöÌ pomïr mezi faktick mi manûelstvìmi bez dïtì a s dïtmi byl v kraji KarlovarskÈm ñ 52,2 % : 47,8 % ve prospïch rodin bez z visl ch dïtì. V pr mïru p ipadlo na jedno faktickè manûelstvì v celè republice 0,67 z vislèho dìtïte. NejniûöÌ hodnota (0,46) byla v Praze, nejvyööì (0,79) byla v KarlovarskÈm kraji. Posuzov no vïkem ûeny bylo maxim lnì zastoupenì mlad ch nesezdan ch souûitì v steckèm kraji, kde vìce neû 37 % faktick ch manûelstvì bylo se ûenou ve vïku do 29 let. NejniûöÌ podìl byl v kraji St edoëeskèm ñ 27,5 %. Druûky staröì 50 let byly nejvìce zastoupeny ve St edoëeskèm kraji, kde se 193

46 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 2 Faktická manželství v krajích k (Consensual unions in regions, on 1 March 2001) jejich podìl blìûil t etinï z celkovèho poëtu tïchto rodin; nejmènï ñ necel Ëtvrtina ñ byla v kraji KarlovarskÈm. roveú ekonomickè aktivity partner ve faktick ch manûelstvìch v jednotliv ch krajìch odpovìdala mì e ekonomickè aktivity populace konkrètnìho regionu. NevyööÌ zastoupenì nezamïstnan ch bylo v steckèm a v MoravskoslezskÈm kraji. RozdÌly ve zp sobu ubytov nì (v bytech Ëi mimo byty) byly minim lnì. PodÌly faktick ch manûelstvì s dalöìmi osobami v cenzovè dom cnosti se pohybovaly nejëastïji mezi 3ñ4 % z celkovèho poëtu faktic- Tab. 7 Faktická manželství podle způsobu ubytování v krajích České republiky k (Consensual unions by kind of accommodation in regions of the Czech Republic, on 1 March 2001) Kraj Ubytování v bytech mimo byty Další osoby v CD žádná osoba jedna dvě a více CD spolubydlící v bytě Faktická manželství celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika celkem

47 Sčítání lidu k ch manûelstvì v kraji. V znamnïjöì rozdìly byly v p Ìpadech spolubydlenì faktick ch manûelstvì v jednom bytï s dalöì dom cnostì. ZatÌmco v steckèm kraji bylo spolubydlìcìch faktick ch manûelstvì zhruba 12 %, ve ZlÌnskÈm kraji to byla tèmï pïtina jejich poëtu. NiûöÌ roveú bydlenì faktick ch manûelstvì z hlediska velikosti i kategorie bytu se potvrdila i v zemnìm rozloûenì. Nap. podìl faktick ch manûelstvì ûijìcìch v jednopokojovèm bytï se pohyboval mezi 12,5 % (St edoëesk kraj) a 25,6 % (Praha), podìl byt I. kategorie od 78,8 % (Kr lovèhradeck kraj) do 93,3 % (Praha). Z vïr I kdyû se celkov poëet faktick ch manûelstvì dlouhodobï zvyöuje, jejich zastoupenì v souboru pln ch rodin Ëinilo v roce 2001 necel ch 5,5 %. Nejrychleji se zvyöovaly svazky mlad ch svobodn ch partner. I kdyby uveden trend z stal v dalöìch letech zachov n, budou absolutnì poëty faktick ch manûelstvì limitov ny (p edevöìm u nejmladöìch vïkov ch skupin) nep Ìzniv m v vojem poëtu obyvatel. KromÏ toho Ë st Ñmlad chì faktick ch manûelstvì se po urëitè dobï souûitì mïnì ve form lnì manûelsk svazek, o Ëemû svïdëì mimo jinè i zvyöujìcì se pr mïrn vïk svobodn ch ûenich a nevïst. RazantnÌ odklon od tradiënì rodiny nelze proto oëek vat. ManûelskÈ svazky ñ de iure ñ budou i v budoucnu dominantnì sloûkou pln ch rodin. Charakteristiky souboru faktick ch manûelstvì budou mìt vûdy sv specifika, na rozdìl od manûelsk ch p r, kterè svou kvantitou reprezentujì populaci jako celek. Literatura SËÌt nì lidu, dom a byt k ñ dom cnosti,»esk republika. Praha:»S, SËÌt nì lidu, dom a byt k , Faktick manûelstvì. Analytick publikace, Praha:»S, SËÌt nì lidu, dom a byt k , CensovÈ dom cnosti, manûelskè p ry a faktick manûelstvì,»esk republika. Praha: FS, SËÌt nì lidu, dom a byt , Plodnost ûen ñ ManûelskÈ p ry,»sr. Praha: FS,»eskoslovensk statistika, ada: SL, po. Ë. v adï: 6, V voj spoleënosti»ssr podle v sledk sëìt nì lidu, dom a byt Kniûnice Feder lnìho statistickèho adu, Praha: FS v SEVT, ätïp nka Mor vkov 195

48 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 PŘÍLOHA: Tab. I Základní charakteristiky faktických manželství a manželských párů k (Basis characteristics of consensual unions and married couples, on 1 March 2001) Ukazatel bez záv. dětí Faktická manželství se záv. dětmi celkem Struktura v % bez záv. dětí Manželské páry se záv. dětmi celkem Struktura v % Počet členů domácnosti x , x , , , , , , , , ,3 celkem , ,0 Ekon. aktivita partnerů (manželů) oba zaměstnaní , ,3 oba nezaměstnaní , ,7 oba ekon. neaktivní , ,9 jeden zaměstnaný , ,8 ostatní případy , ,3 celkem , ,0 Způsob ubytování v bytech celkem , ,0 v bytě bydlí: 1 CD , ,4 2 CD , ,3 3+ CD , ,3 mimo byty celkem , ,0 z toho rekr. chata, chalupa , ,1 Další jednotlivé osoby v CD žádná další osoba , ,0 jedna další osoba , ,9 dvě a více osob , ,1 CD spolubydlící v bytě celkem , ,0 vztah osoby v čele k uživateli bytu uživatel bytu, manžel (druh) , ,6 děti , ,4 jiní příbuzní , ,5 cizí osoby , ,5 Úroveň bydlení počet obytných místností 1 obytná místnost , ,5 2 pokoje , ,4 3 pokoje , ,9 4 pokoje , ,2 5+ pokojů , ,6 celkem , ,0 kategorie bytu I. kategorie , ,1 II. kategorie , ,1 III. kategorie , ,1 IV. kategorie , ,5 nezjištěna , ,3 celkem , ,0 196

49 Sčítání lidu Tab. II Faktická manželství a manželské páry podle počtu závislých dětí v krajích České republiky k (Consensual unions and married couples by number of dependent children in regions of the Czech Republic, on 1 March 2001) Kraj Faktická manželství s počtem závislých dětí Počet Manželské páry s počtem závislých dětí závislých celkem dětí celkem Počet závislých dětí Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika celkem Podíly v % Hl. m. Praha 68,3 20,3 9,1 2,3 100,0 x 57,0 21,4 19,0 2,5 100,0 x Středočeský kraj 62,1 21,2 12,2 4,4 100,0 x 54,5 19,7 22,1 3,6 100,0 x Jihočeský kraj 57,8 22,6 14,0 5,5 100,0 x 51,9 19,7 24,1 4,3 100,0 x Plzeňský kraj 58,9 22,5 12,9 5,7 100,0 x 55,2 19,7 21,7 3,4 100,0 x Karlovarský kraj 52,2 26,6 14,5 6,7 100,0 x 54,4 21,4 20,1 4,0 100,0 x Ústecký kraj 53,3 24,9 15,0 6,8 100,0 x 53,6 21,7 20,7 3,9 100,0 x Liberecký kraj 56,2 23,3 14,7 5,7 100,0 x 52,5 20,7 22,4 4,4 100,0 x Královéhradecký kraj 60,2 21,7 12,7 5,4 100,0 x 53,3 19,7 22,9 4,1 100,0 x Pardubický kraj 61,8 20,3 12,9 4,9 100,0 x 52,1 19,0 23,7 5,1 100,0 x Vysočina 58,2 20,9 13,8 7,1 100,0 x 50,6 17,9 25,3 6,2 100,0 x Jihomoravský kraj 62,2 20,8 11,6 5,3 100,0 x 52,4 20,0 23,0 4,6 100,0 x Olomoucký kraj 59,4 21,7 13,4 5,6 100,0 x 51,4 20,0 24,0 4,6 100,0 x Zlínský kraj 63,0 20,7 12,2 4,1 100,0 x 50,3 19,7 24,7 5,2 100,0 x Moravskoslezský kraj 55,7 23,6 14,4 6,3 100,0 x 50,8 20,9 23,7 4,6 100,0 x Česká republika celkem 59,0 22,5 13,1 5,4 100,0 x 52,9 20,2 22,6 4,2 100,0 x 197

50 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. III Faktická manželství a manželské páry bydlící v bytech podle druhu domu v krajích České republiky k (Consensual unions and married couples living in dwellings by type of house in regions of the Czech Republic, on 1 March 2001) Kraj celkem Faktická manželství Manželské páry bez závislých dětí se závislými dětmi bez závislých dětí se závislými dětmi rodinné domy z toho bytové domy celkem rodinné domy z toho bytové domy Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika celkem Podíly v % Hl. m. Praha 100,0 9,6 89,8 100,0 10,8 88,5 100,0 17,1 82,3 100,0 16,3 83,0 Středočeský kraj 100,0 49,2 49,7 100,0 46,8 51,5 100,0 67,0 32,3 100,0 60,5 38,4 Jihočeský kraj 100,0 38,1 60,5 100,0 36,3 62,3 100,0 56,8 42,5 100,0 49,7 49,1 Plzeňský kraj 100,0 37,4 61,2 100,0 34,4 64,1 100,0 54,0 45,4 100,0 48,6 50,5 Karlovarský kraj 100,0 22,5 76,4 100,0 21,3 77,2 100,0 33,8 65,1 100,0 30,1 68,5 Ústecký kraj 100,0 24,5 74,9 100,0 22,0 77,1 100,0 40,0 59,3 100,0 33,9 65,3 Liberecký kraj 100,0 33,9 64,8 100,0 31,2 67,5 100,0 51,4 47,6 100,0 45,6 52,9 Královéhradecký kraj 100,0 41,2 56,9 100,0 41,4 57,1 100,0 58,2 40,9 100,0 55,9 42,6 Pardubický kraj 100,0 45,8 52,5 100,0 47,5 50,7 100,0 63,0 36,2 100,0 58,9 39,6 Vysočina 100,0 45,6 53,0 100,0 44,1 54,3 100,0 68,1 31,3 100,0 62,2 36,8 Jihomoravský kraj 100,0 40,1 59,2 100,0 43,0 56,2 100,0 59,2 40,3 100,0 57,6 41,6 Olomoucký kraj 100,0 40,8 58,0 100,0 40,9 57,7 100,0 57,6 41,8 100,0 54,0 45,0 Zlínský kraj 100,0 44,8 54,2 100,0 46,7 52,5 100,0 65,7 33,8 100,0 63,4 35,9 Moravskoslezský kraj 100,0 25,0 74,6 100,0 22,5 76,7 100,0 45,7 54,0 100,0 42,5 57,0 Česká republika celkem 100,0 33,1 65,9 100,0 31,9 67,0 100,0 51,8 47,5 100,0 48,5 50,5 celkem rodinné domy z toho bytové domy celkem rodinné domy z toho bytové domy 198

51 Sčítání lidu Tab. IV Faktická manželství a manželské páry bydlící v bytech podle kategorie bytu *) v krajích České republiky k (Consensual unions and married couples living in dwellings by dwelling category *) in regions of the Czech Republic, on 1 March 2001) Kraj Faktická manželství Manželské páry bez závislých dětí se závislými dětmi bez závislých dětí se závislými dětmi I. kat. II. kat. III. a IV. kat. I. kat. II. kat. III. a IV. kat. I. kat. II. kat. III. a IV. kat. I. kat. II. kat. Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika celkem Podíly v % Hl. m. Praha 93,4 4,3 1,3 93,0 4,7 1,5 96,5 2,6 0,5 96,9 2,2 0,4 Středočeský kraj 81,4 11,3 6,3 80,2 12,7 6,2 86,8 9,8 3,0 90,9 7,1 1,7 Jihočeský kraj 82,9 13,4 3,2 80,7 14,9 3,2 88,4 9,8 1,5 92,5 6,5 0,7 Plzeňský kraj 82,1 11,9 5,4 80,9 13,1 5,4 89,1 8,4 2,3 92,2 6,2 1,4 Karlovarský kraj 85,1 10,6 3,7 82,3 13,7 3,6 91,8 6,6 1,4 92,4 6,2 1,2 Ústecký kraj 87,4 8,6 3,3 83,9 10,5 4,7 91,0 6,8 1,9 92,4 5,9 1,3 Liberecký kraj 81,5 12,3 5,4 78,4 14,8 6,3 85,5 10,8 3,5 89,1 8,4 2,2 Královéhradecký kraj 80,3 13,2 5,6 76,4 15,9 7,0 86,4 10,6 2,8 90,0 8,1 1,7 Pardubický kraj 83,2 11,7 4,7 80,8 13,7 5,1 88,0 9,3 2,6 91,7 6,7 1,4 Vysočina 84,2 10,2 5,1 85,7 10,2 3,4 89,6 8,2 2,0 94,0 4,9 1,0 Jihomoravský kraj 88,2 7,0 4,2 85,7 7,7 5,8 93,5 4,8 1,5 95,3 3,5 1,0 Olomoucký kraj 85,2 9,1 5,1 83,0 11,3 5,1 91,7 6,4 1,6 93,9 4,7 1,2 Zlínský kraj 88,7 6,5 4,3 89,1 7,5 3,3 93,1 4,9 1,8 95,1 3,7 1,0 Moravskoslezský kraj 88,4 7,7 3,4 84,7 10,7 4,1 94,1 4,5 1,2 94,9 4,1 0,9 Česká republika celkem 85,9 9,3 4,1 83,3 11,3 4,6 91,0 6,9 1,9 93,4 5,2 1,1 *) Rozdíl mezi součtem kategorií I. IV. a celkovým počtem rodin v bytech v kraji jsou případy nezjištěné kategorie bytu. III. a IV. kat. 199

52 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 ANKETA K PÿÕPRAVà PÿÕäTÕHO S»ÕT NÕ LIDU, DOMŸ A BYTŸ V ûenì Ëten i,»esk statistick ad v souëasnè dobï vyhodnocuje obsah a vyuûitì v stup sëìt nì lidu, dom a byt, kterè probïhlo v roce Z roveú jiû p istupujeme ñ v n vaznosti na probìhajìcì mezin rodnì jedn nì na rovni EHK OSN a Eurostatu ñ k projektovè p ÌpravÏ p ÌötÌho sëìt nì. Abychom co nejlèpe poznali pot eby uûivatel v sledk sëìt nì, rozhodli jsme se poû dat o n zory V s, Ëten e naöì revue Demografie. Budeme r di, kdyû se vyj d Ìte k n sledujìcìm okruh m problèm (nebo si vyberete jen nïkterè z nich): 1. Co V m osobnï ve sëìt nì 2001 chybïlo z obsahovèho hlediska? 2. JakÈ m te p ipomìnky k obsahu zpracov nì a form m zp ÌstupnÏnÌ v sledk minulèho cenzu? 3. JakÈ ot zky jsou pro Vaöi pr ci klìëovè a v p ÌötÌm sëìt nì by rozhodnï nemïly chybït? 4. KterÈ ot zky by podle Vaöeho n zoru nebylo nutnè zjiöùovat celoploönï? Pro kter tèmata by postaëovalo v bïrovè zjiöùov nì? 5. JakÈ druhy v stup preferujete? (publikace na papì e, publikace na disket ch a CD, na internetu, datab zov forma daj, kterè byste si mohli sami t Ìdit podle pot eby apod.) Jak ukazujì zkuöenosti z let 1991 a 2001, organizace p ÌötÌho sëìt nì se urëitï setk s velk mi obtìûemi uû ve f zi schvalov nì vïcnèho z mïru z kona o sëìt nì, a to jak pokud se t k obsahu, resp. rozsahu sëìt nì, tak po rozpoëtovè str nce. K dosaûenì n kladov ch spor a z roveú omezenì obsahu formul vyplúovan ch obyvatelstvem je nezbytnè vyuûitì administrativnìch zdroj dat (nap. evidence obyvatelstva) a jejich propojenì s daji zìskan mi terènnìm dotazov nìm. NehledÏ na ne zcela vyhovujìcì stav a aktu lnost nïkter ch potenci lnìch datov ch zdroj, velmi citliv je ot zka legislativnìho oöet enì propojov nì osobnìch daj. NÏkterÈ daje o dom cnostech, p ÌpadnÏ i o osob ch nebo domech a bytech nenì pravdïpodobnï nutnè zjiöùovat celoploönï, ale k zìsk nì dostateënï vypovìdajìcìch v sledk postaëì zjiöùov nì v bïrovè. Jde o daje, kterè nem praktick smysl zpracov vat v zemnìm detailu z kladnìch sìdelnìch jednotek a obcì. P Ìpadn v bïr takov ch daj je ovöem vïcì diskuse s uûivateli dat. ObracÌme se proto na V s, v ûenì Ëten i Demografie, s prosbou o struënè vyj d enì Vaöeho n zoru do poloviny Ìjna 2005, abychom V s mohli informovat o v sledcìch ankety. V pr bïhu p Ìpravy sëìt nì budou jeötï organizov ny odbornè diskuse, nap. na p dï»eskè demografickè spoleënosti a»s. O pr bïhu p Ìpravy p ÌötÌho sëìt nì V s bude n ö Ëasopis öiroce informovat. Vaöe redakce 200

53 Diskuse P ÌspÏvek profesora berlìnskè VysokÈ ökoly ekonomickè Helmuta Maiera je zkr cenou verzì refer tu, jenû byl p ednesen na Mezin rodnì konferenci ñ Statistika: Investice do budoucnosti, kterou 6.ñ7. z Ì 2004 uspo dal»esk statistick ad spolu s»eskou n rodnì bankou a Vysokou ökolou ekonomickou v Praze. Protoûe jde o neobvykl pohled na problematiku st rnutì, redakce uvìt reakci a stanoviska Ëten. PR VNÕ PÿÕSTUPY K ÿeäenõ DEMOGRAFICK HO V VOJE Z POHLEDU EKONOMICK HO SYST MU PÿÕRODY 1) DemografickÈ v zvy Porovn me-li vïkovou strukturu obyvatel NÏmecka v letech 1910, 2000 a 2050 (prognûza SpolkovÈho statistickèho adu z roku 2000), je patrn trend st rnutì. ZatÌmco v roce 1910 vypadala jako strom, kde majì mladì a ekonomicky aktivnì lidè velkou p evahu a staröì jsou v menöinï, tato struktura nabrala profil podobn egyptskè mumii s mlad mi lidmi dole v menöinï a p evisem staröìch lidì naho e. Podobn trend je vidït u zmïny ve vïkovè struktu e celkovè svïtovè populace mezi roky 1950 a Tento trend demografickèho st rnutì nenì izolovan m jevem. Statistick ËÌsla a prognûzy jasnï ukazujì jednu z nejvïtöìch v zev souëasnosti, zejmèna pro vyspïlè zemï, jak se vyrovnat se soci lnìmi dopady st rnutì dnes i v budoucnosti, kdy pomïr ekonomicky aktivnìho obyvatelstva k ekonomicky neaktivnìmu se bude znaënï zmenöovat a existenënï ohrozì n rodnì soci lnì systèmy. PodÌv me-li se na r st svïtovè populace od roku 1000, vidìme v p ibliûn ch ËÌslech postupn n r st z 0,15 miliardy lidì v roce 1000 na 0,2 miliardy v roce 1200, 0,3 miliardy v roce 1600 a 0,5 miliardy v roce Od tèto doby doölo k silnèmu zrychlenì na 0,8 miliardy v roce 1900, vìce neû 6 miliard dnes a vìce neû 10 miliard v roce 2100, poslednì daj je prognûza OSN. Tato ËÌsla ukazujì populaënì explozi. RozumÌme tèto zmïnï? Aù jì rozumìme Ëi nikoli, lidsk spoleënost se s v zvami tohoto v voje musì vyrovnat. P edstavme si lidskou infrastrukturu jakou je silueta New Yorku v roce 1998 vëetnï vïûì SvÏtovÈho obchodnìho centra, Empire State Building a jin ch mrakodrap. Ot zka znì: DomnÌv te se, ûe je tato infrastruktura moûn bez dob e fungujìcìho ekonomickèho systèmu? OdpovÏÔ je nasnadï: Samoz ejmï ûe ne! P edstavme si naopak p ÌrodnÌ infrastrukturu jakou je silueta lesa a poloûme stejnou ot zku: DomnÌv - te se, ûe je tato infrastruktura moûn bez fungujìcìho ekonomickèho systèmu? OdpovÏÔ bude: Na tohle se mï jeötï nikdo nezeptal! Tuto ot zku si v roce 2002 poloûili na kated e ekonomick ch anal z a statistiky berlìnskè VysokÈ ökoly ekonomickè (Maier, 2003, 2004). PodnÏtem byl intuitivnì pocit, ûe odpovïdi na v zvy, p ed kter mi dnes lidstvo stojì, se moûn dajì odvodit z hluböì znalosti ekonomick ch interakcì mezi p ÌrodnÌm a lidsk m ekonomick m systèmem. A protoûe trend st rnutì v p ÌrodÏ jinde nepozorujeme, kdyby existoval, mohl by b t ovlivnïn ËinnostÌ lidì. Z toho vypl v, ûe studium p ÌrodnÌho systèmu a jeho eöenì m ûe odpovïdït na ot zky, jak se m ûe politika vypo dat s demografick mi v zvami. Zd vodnïnì ekonomickèho systèmu v p ÌrodÏ PodÌvejme se na p ÌrodnÌ jevy oëima ekonoma. P edstavme si p ÌrodnÌ jev vysok zvï se veëer pase na louce u lesa. VidÌme potravinov trh. Identifikujeme populaci vysokè jako popt vku, populaci tr vy 1)»l nek je doslovn m p ekladem zkr cenè verze refer tu: Helmut Maier. Constitutional approaches to meet demographic challenges seen from the economic system of the nature, p eloûil Jan Hub lek. Redakce dïkuje autorovi za laskavè svolenì s publikov nìm bez n roku na honor. Kontakt na autora: Helmut Maier, Professor of Economic Analysis and Statistics, Berlin School of Economics, Badensche Strasse 50ñ51, Dñ10825 Berlin, Germany, oekonom@fhw-berlin.de 201

54 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 1 Věková struktura obyvatel Německa v letech 1910, 2000 a 2050 v % (Age structure of population of Germany, 1910, 2000, 2050, in %) Pramen: Höhn, Charlotte. Demographische Herausforderungen des 21. Jahrhunderts. In Statistisches Bundesamt (ed.). Wirtschaft und Statistik, ISI-Weltkongress 2003, November 2003, s (louku) jako nabìdku, a potravinu tr va jako zboûì na jednotnèm trhu zboûì. Jak je ale cena, kterou vysok platì za potravu? A jak se platba p en öì z populace vysokè na populaci tr vy? Tyto ot zky se t kajì z kladnìch problèm, jenûe oëi ekonoma vidì hloubïji. OdhalujÌ jin pohled na stejn p ÌrodnÌ jev nazvan semeno tr vy hled dopravnì sluûbu, aby se mohlo usadit na vzd lenèm mìstï. Zde ekonom odhaluje du lnì dopravnì trh, kde populace tr vy p edstavuje popt vku, populace vysokè nabìdku, a sluûbou je doprava. Na tomto du lnìm trhu semeno tr vy platì, jako cestujìcì v autobusu, dopravnì sluûbu chemickou energiì tr vy, kter je v nïm obsaûena, dokud semeno neopustì autobus jako souë st odpadu. Vraùme se zpït k potravinovèmu trhu a dost v me eöenì: Vysok platì za potravinu tr vu dopravnì energiì, kter se p en öì na semeno tr vy. Tak se d energie identifikovat jako ekvivalent penïz v p ÌrodnÌm systèmu. VöimnÏme se jin ch charakteristik ekonomickèho systèmu p Ìrody: Trhy vystupujì jako du lnì trhy, ËastnÌci jsou dodavateli i z jemci. KaûdÈ zboûì nebo sluûba m urëitou cenu, nejenom nedostatkovè zboûì jako v souëasn ch ekonomick ch teoriìch. ËastnÌci trhu majì ne plnè informace, platì, ale nemusejì vïdït, ûe platì a jak platì. NicmÈnÏ populace jednajì a reagujì ekonomicky. Platby se prov dïjì a p ijìmajì v jednotk ch energie. Energie je neviditeln, ale mï iteln. Energie je p enosn a smïniteln jako penìze. Energie se objevuje v r zn ch typech jako penìze v r zn ch mïn ch. PodÌv me-li se na du lnì trhy jako na uzav en systèm, vidìme bilanci interaktivnìch plateb. Jednotlivci v populacìch obsahujì banku (tr vicì systèm u zvì at), protoûe mohou p emïúovat energii z jednoho typu na jin. Slunce je autonomnì a nez visl objekt p Ìrody, kter hraje lohu centr lnì banky. St t ñ v ekonomickèm smyslu ñ se d definovat jako cel p Ìroda vëetnï slunce, zemï a populacì. Jeho z kony jsou z kony p ÌrodnÌch vïd. Populace mohou zakl dat sub-st ty s r zn mi z kony jako lidè nebo vëely. St t financuje svè aktivity energiì ze slunce a z ûivotnìho prost edì a z danì od populacì. DanÏmi je p enos energie z populacì na ûivotnì prost edì, nap Ìklad uvolnïnè teplo. Dotacemi je p enos energie z ûivotnìho prost edì na populace, nap Ìklad energie ze sluneënìho svitu. 202

55 Diskuse Graf 2 Věková struktura světové populace v letech 1950 a 2050 v absolutních a relativních počtech (Age structure of world population in 1950 and 2050, absolute and relative numbers) Pramen: Höhn, Charlotte. Demographische Herausforderungen des 21. Jahrhunderts. In Statistisches Bundesamt (ed.). Wirtschaft und Statistik, ISI-Weltkongress 2003, November 2003, s Graf 3 Vývoj počtu obyvatel podle kontinentů v letech (Development of world population by continents, ) Pramen: Chamie, Joseph. Die zukünftige Weltbevölkerung: die Herausforderung der Fakten. In Statistisches Bundesamt (ed.). Wirtschaft und Statistik, ISI-Weltkongress 2003, November 2003, s

56 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Srovn nì p ÌrodnÌho a lidskèho ekonomickèho systèmu 1. Hled me-li nejvyööì cìl lidsk ch soci lnìch systèm, nalezneme ochranu lidsk ch pr v, kter je zakotvena v mluvï OSN o ochranï lidsk ch pr v a z kladnìch svobod a kterou p evzalo mnoho st t vëetnï NÏmecka. NejvyööÌm cìlem soci lnìho systèmu p Ìrody je zachov nì ûivota. D sledkem je periodick obnova a reprodukce vöech organism, kterou lze pozorovat neust le. EkvivalentnÌ nejvyööì cìl v stavnìm pr vu nap Ìklad SpolkovÈ republiky NÏmecka (SRN) nenajdeme. HlavnÌmi ekonomick mi cìli lidskè spoleënosti jsou st l ekonomick r st, vysok roveú zamïstnanosti, stabilita cen a vnïjöì platebnì bilance, kterè jsou v NÏmecku uvedenè v z konï o vytvo enì rady expert (Gesetz ber die Bildung eines Sachverst ndigenrates) z roku Protoûe v robky v p ÌrodÏ jsou samy organismy vëetnï sv ch sluûeb, vidìme ñ zorn m hlem ekonoma ñ jako ekvivalentnì ekonomickè cìle st l r st biomasy, vysokou roveú produkce biomasy, stabilitu plateb energie a vnïjöì bilanci plateb energie. Je z ejmè, ûe vysok roveú biomasy je d na velkou rozmanitostì druh a/nebo vysok m poëtem jednotlivc v kaûdèm druhu. 2. Podle SystÈmu n rodnìch Ët (SNA) OSN, hlavnìmi ukazateli lidsk ch ekonomick ch systèm jsou hrub dom cì produkt (HDP) lidskè populace a hrub dom cì produkt na hlavu dom cì lidskè populace (oba v penïûnìch jednotk ch). V r mci ekvivalentu ÑSystÈm populaënìch Ët ì (System of Populations Account ñ SPA) nach zìme jako ekvivalenty energii hrubè dom cì biomasy a energii hrubè dom cì biomasy na jednotku plochy. PouûitÌm tïchto ekvivalent dostaneme zcela odliön ekonomick v sledek, kter p in öì jinè po adì zemì (region ) a jinè rozdïlenì zemì (region ) na zaostalè a rozvinutè a chudè a bohatè. 3. V lidsk ch ekonomick ch systèmech majì penìze chr nïnou hodnotu, kter vysoce p evyöuje jejich materi lnì hodnotu. V tuto hodnotu majì lidè d vïru. Tato hodnota se d mï it paritou kupnì sìly. V p ÌrodnÌm systèmu je vöak re ln hodnota papìrovè bankovky nebo mince okrajov. JinÈ rostlinnè nebo ûivoëiönè organismy nemohou lidskè penìze pouûìvat. Naopak, energie jako ekvivalent penïz v p ÌrodnÌm systèmu m re lnou hodnotu. NenÌ t eba ÑmÌt d vïruì v hodnotu energie. Energii m ûe pouûìvat kaûd rostlinn a ûivoëiön organismus, nejenom lidè. Energie m lohu absolutnìch penïz. Energie m vysokou hodnotu v lidsk ch ekonomick ch systèmech. Zav dïnì jin ch penïz do p Ìrody by bylo z sahem do konkurenceschopnosti v r mci p ÌrodnÌho systèmu ve prospïch lidì. A bylo by urëit m pokusem o rozdïlenì Ñobouì ekonomick ch systèm. 4. ProblÈm s odpadem je patrn ve vöech lidsk ch ekonomick ch systèmech a ohroûuje nejen lidskou populaci. K zajiötïnì udrûitelnèho rozvoje v budoucnosti je nutnè vynaloûit mnohem vïtöì silì. To je zcela nepochybnè. Ekonomick systèm p Ìrody nezn pojem odpad, protoûe veökerè zboûì je recyklov no a m ûe b t dlouhou dobu znovu pouûìv no. Odpad z lidsk ch ekonomick ch systèm proto svïdëì o nedostateënè koordinaci s ekonomick m systèmem p Ìrody. Z vïr: Ekonomick systèm p Ìrody je nad azen lidsk m ekonomick m systèm m, protoûe m lepöì nejvyööì cìl (zachov nì ûivota), protoûe m univerz lnï pouûitelnè penìze (energii), a dopad jeho ekonomick ch ËinnostÌ (û dn odpad) v r mci kolobïhu p Ìrody je regulovan. Protoûe se Ñobaì systèmy vz jemnï ovlivúujì, nad azen p ÌrodnÌ systèm bude na ekonomickou Ëinnost lidì reagovat udrûitelnï. NynÌ hledejme a identifikujme stopy tïchto reakcì. VysvÏtlenÌ demografickèho st rnutì Organismy v ekonomickèm systèmu p Ìrody pot ebujì k ûivotu energii. NemajÌ-li ûivoëiönè organismy term lnì energii, jsou studenè (mrtvè). Z pohledu ekonomickèho systèmu p Ìrody modernì lidskè soci lnì systèmy urychlujì st rnutì, protoûe soci lnìmi transfery ubìrajì energii ekonomicky aktivnì populaci pro jinè Ëely, zejmèna aby udrûely v rovnov ze klesajìcì energii ekonomicky neaktivnìch lidì vëetnï p edchozì generace. IntenzivnÌ soci lnì zabezpeëenì p edchozì generace bïûnè v modernìch soci lnìch systèmech jinde v p ÌrodÏ nenajdeme. Historicky se vyvinulo v modernì pr myslovè spoleënosti postupnï formou svobodn ch a vïtöinov ch rozhodnutì v parlamentech, ale nenì zakotveno v stavï, viz nap Ìklad takzvanou generaënì smlouvu v NÏmecku. Je z ejmè, ûe energie odebran ekonomicky aktivnì populaci chybì jinde p i zabezpeëenì n sledujìcì generace, tj. zachov nì ûivota, coû je nejvyööì cìl ekonomickèho a soci lnìho systèmu p Ìrody. D sledkem je strm pokles porodnosti. Tento d sledek potvrzujì statistiky o v voji porodnosti a mìry reprodukce ve vyspïl ch zemìch. Porodnost a mìra reprodukce obvykle ve vyspïl ch a rozvinut ch zemìch kles. Statistick roëenka NÏmecka 2002, kter obsahuje daje z publikace Perspektivy svïta (World Prospects) OSN, revize 2000, uv dì n sledujìcì hodnoty poëtu porod na 1 ûenu (p ed lomìtkem) a mìru reprodukce (za lomìtkem, 1 = 100 %) ve vybran ch zemìch za souëasnè referenënì obdobì oznaëenè Ñ1995/2000Dì: V EvropÏ: Lotyösko (1,12/ 0,53), äpanïlsko (1,16/0,55), It lie (1,20/0,58), Rusk federace (1,23/0,58), ÿecko (1,30/0,62), Rumunsko (1,32/0,62), NÏmecko (1,33/0,64), SpojenÈ kr lovstvì (1,70/0, 82), Finsko (1,71/0,83), Francie (1,73/ 204

57 Diskuse 0,83) a Turecko (2,70/1,23). V Africe: Uganda (7,10/2,33), NigÈrie (5,92/2,16), Kamerun (5,10/1,87), KeÚa (4,60/1,77), Egypt (3,40/1,52), AlûÌrsko (3,25/1,45), JiûnÌ Afrika (3,10/1,30). V Asii: Afgh nist n (6,90/2,07), P kist n (5,48/2,17), BangladÈö (3,80/1,54), FilipÌny (3,64/1,67), Indie (3,32/1,38),»Ìna ñ bez Hongkongu, Macau a Tchaj-wanu (1,80/0,80), Japonsko (1,41/0,68). V Americe: Paraguay (4,17/ 1,91), Kostarika (2,83/1,35), Kolumbie (2,80/1,30), Mexiko (2,75/1,28), Argentina (2,62/1,24), BrazÌlie (2,27/1,05), USA (2,04/0,98), Kanada (1,60/0,77). Pokud jde o NÏmecko, ËÌsla (1,33/0,64) ud vajì, ûe jedna ûena m bïhem ûivota v pr mïru 1,33 dïtì a narodì se jì 64 % dcer mìsto 100 % pot ebn ch k plnè reprodukci obyvatelstva. Z vïr: Kv li transfer m, zejmèna ve smïru od ekonomicky aktivnì populace k ekonomicky neaktivnì, nast v n r st energie dod vanè p edchozì generaci a pokles energie p ed vanè n sledujìcì generaci. SouËasnÈ (p ev ûnï soci lnì) transfery jdou tìm p dem na Ëet budoucìch generacì, zejmèna v rozvinut ch zemìch. DoËasn prospïch z nich majì p Ìjemci tïchto (soci lnìch) transfer. ProË doëasn? Protoûe soci lnì systèm s klesajìcìm podìlem ekonomicky aktivnìho obyvatelstva nenì schopen poskytovat tyto transfery navûdy, alespoú ne transfery v tomto rozsahu podle souëasn ch p edpis. To se net k jenom NÏmecka. VysvÏtlenÌ p elidnïnosti svïta Uvaûujme model neoklasickèho jednotnèho trhu zboûì s tïmito charakteristikami: nabìdka v robk a sluûeb lidì a popt vka r zn ch ûivoëiön ch a rostlinn ch organism po zboûì a sluûb ch. Uvaûujme takè jeho du lnì trûnì nabìdku v robk a sluûeb r zn ch ûivoëiön ch a rostlinn ch organism a popt vku lidì po zboûì a sluûb ch. Ceny mï me v jednotk ch energie a zboûì/sluûby v jednotk ch hmotnosti, a podìvejme se na propojen a uzav en systèm tïchto du lnìch trh. Propojen znamen, ûe se na tyto du lnì trhy dìv me jako na p ednì a zadnì stranu tèûe mince. Uzav en znamen, ûe se na tyto du lnì trhy dìv me jako na uzav en subsystèm v p ÌrodÏ ve fyzik lnìm, resp. ekonomickèm smyslu. V r mci tohoto modelu vypovìd jev p elidnïnost svïta (a souëasn bytek jin ch druh ) o tom, ûe tyto du lnì trhy jiû nejsou v rovnov ze. Hledejme ekonomick kritèria, proë tyto trhy nejsou v rovnov ze. V neoklasickè teorii Alfreda Marshalla (1842ñ1924) najdeme jako rozhodujìcì parametry rovnov hy a nerovnov hy na tïchto du lnìch trzìch cenovou pruûnost z jemc a dodavatel. PouûitÌ tohoto kritèria (ponech me-li stranou zvl ötnì p Ìpady) vede k z vïru, ûe cenov pruûnost lidì (jako dodavatel a z jemc ) je v absolutnì hodnotï vyööì neû cenov pruûnost jin ch druh. V tomto p ÌpadÏ se du lnì trhy dost vajì do nerovnov hy. Protoûe se ceny v ekonomickèm systèmu p Ìrody mï Ì v jednotk ch energie, vysvïtlenì m ûeme uzav Ìt tìm, ûe energetick pruûnost lidì jako dodavatel a z jemc je vïtöì neû energetick pruûnost jin ch druh. I zcela mal v hoda energetickè pruûnosti bïhem staletì a tisìciletì naroste ve velkou v hodu. To znamen, ûe lidè byli v historii schopni reagovat na malè zmïny v dod vce a popt vce po energii efektivnïji neû ostatnì druhy. P Ìklady takov ch mal ch zmïn jsou n r st/pokles pr mïrnè teploty na Zemi Ëi postupn mìrn n r st popt vky po energii, aby se mohla zìsk vat potrava z okolnìho prost edì kv li odliön m a tvrdöìm podmìnk m ûivota v budoucnosti podle z kona entropie, kter vyslovil Nicolaus Georgescu-Roegen (1906ñ1994). Z vïr: DÌky vyööì energetickè pruûnosti lidè reagujì na zmïny pruûnïji a jsou ñ v souëasnosti ñ absolutnìmi vìtïzi v ekonomickè konkurenci populacì p ÌrodnÌho systèmu, proto lidsk populace roste a (v souëasnosti) exploduje. Pr vnì p Ìstupy Tyto v vody navozujì ot zky: Jsou potom jevy demografickèho st rnutì a p elidnïnosti svïta d sledkem spïönè ekonomickè aktivity lidì? Jsou tyto jevy d sledkem naöich ekonomick ch a soci lnìch systèm, d sledkem naöeho politickèho kon nì, d sledkem naöich stavnìch z kon? A jsou tyto jevy nevyhnutelnè? Podstatou jsou odpovïdi formulovanè jako hypotèza: Tyto jevy jsou skuteënï udrûitelnou reakcì nad azenèho ekonomickèho systèmu p Ìrody (nejen) na lidskè aktivity v r mci lidsk ch ekonomick ch a soci lnìch systèm. VypovÌdajÌ o tom, ûe cìle lidsk ch ekonomick ch a soci lnìch systèm ñ p edevöìm ve vyspïl ch zemìch ñ nejsou dostateënï koordinov ny s cìli p ÌrodnÌho ekonomickèho a soci lnìho systèmu, zejmèna s nejvyööìm cìlem, kter m je zachov nì ûivota. Aniû si je vïdom nad azenèho ekonomickèho systèmu p Ìrody, soci lnì pr vnì st t ñ kter chybnï hl s svobody ñ definoval a implementoval pr va, kter nejsou dlouhodobï sluëiteln se z kony p ÌrodnÌch vïd. To se vöak ned zvr tit, a my pozorujeme udrûitelnè reakce jako doposud nezn mè a nechtïnè jevy. SkuteËnost, zda tyto jevy jsou nevyhnutelnè (dlouhodobï) Ëi zda se dajì zmìrnit, se uk ûe na tom, zda ñ p i porovn - nì s ostatnìmi organismy ñ vyööì energetick pruûnost lidì jako dodavatel (a z jemc ) v r mci ekonomickèho systèmu p Ìrody je dostateën k tomu, aby vyv ûila nedokonalè propojenì lidskèho a p ÌrodnÌho ekonomickèho systèmu. Nutn je identifikace a redukce konfliktnìch bod. ZamÏ ujeme se na rozdìly 205

58 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 mezi cìli a pèëì o p edch zejìcì generaci. P ÌËiny tïchto rozdìl vidìme v stavnìch z konech, kterè obecnï obsahujì lidsk pr va. P Ìstupy k eöenì d sledk rozdìl se dajì formulovat z pohledu ekonomickèho systèmu p Ìrody, nikoli naopak. Proto vedou ke scèn i tohoto typu, o Ëem by se mohlo a mïlo souhrnnï uvaûovat v pr vnì politice, aby se poda ilo p ekonat tyto jevy identifikovanè jako udrûitelnè reakce ekonomickèho systèmu p Ìrody. Pro zjednoduöenì omezìme tento scèn nazvan p izp sobenì se nad azenèmu p ÌrodnÌmu systèmu na stavnì pr vo NÏmecka. Podle teorie duopolu Heinricha von Stackelberga (1905ñ1946) odr ûì toto stabilnì eöenì, kde slaböì partner (lidè) akceptuje nad azenèho partnera (cel p Ìroda). Podle tèto teorie m svè opodstatnïnì i scèn d vïra ve vyööì energetickou pruûnost lidì, ve kterèm lidè vyuûìvajì svou vyööì energetickou pruûnost k udrûenì reakcì p ÌrodnÌho systèmu na lidskè ekonomickè Ëinnosti v rovnov ze tak dlouho, jak to p jde. DneönÌ silì vl d a st t o eöenì problèm v oblasti ûivotnìho prost edì a v oblasti soci lnì se d identifikovat jako akce spadajìcì do tohoto druhèho scèn e (kter p edstavuje tzv. Stackelbergovu nerovnov hu). PrioritnÌm cìlem prvèho scèn e je p imït Ëten e k vah m a p ipravit je na to, ûe k p ekon nì d sledk rozdìl mezi p ÌrodnÌm a lidsk m ekonomick m systèmem ñ pokud ho v bec chceme ñ nepostaëì margin lnì pravy pr vnìch systèm, ale jsou nutnè z sadnì ezy v oblasti z kladnìch pr v a svobod soci lnìho zabezpeëenì, kterè jsou dosud hl s ny. Nech v me stranou pr vnì aspekty a ot zky politickè proveditelnosti. Zvl dnutì rozdìlu v nejvyööìch cìlech Jak je zmìnïno v öe, nejvyööì cìl soci lnìho systèmu p Ìrody, zachov nì ûivota, nenì v tèto formï obsaûen v stavnìm pr vu SRN, v mluvï o lidsk ch pr vech, ani v jin ch lidsk ch pr vnìch systèmech. Podstatou tïchto systèm je lidsk d stojnost a z nì odvozen lidsk pr va a lidskè svobody. O pojmu d stojnost jin ch organism (zvì at a rostlin) se neuvaûuje, protoûe organismy se povaûujì za vïci (nap. ObËansk z konìk SRN, B rgerliches Gesetzbuch, 1999). Prioritou, kterou stanovì respekt k pr v m a svobod m jin ch lidì, jsou povinnosti. P Ìstup k eöenì: Zakotvit cìle zachov nì obyvatelstva a zachov nì p Ìrody a ûivotnìho prost edì do stavnìho pr va SRN (Grundgesetz, 1999). D sledkem prvèho cìle by bylo (p inejmenöìm) omezenì z kladnìho pr va na svobodn rozvoj (Ël. 2 Grundgesetz, 1999), druh cìl by znaënï valorizoval ochranu p ÌrodnÌch z klad ûivota (Ël. 20a Grundgesetz, 1999). Toto z kladnì pr vo na svobodn rozvoj se ve vyspïl ch zemìch Ëasto vyuûìv k tomu, abychom se sami nemuseli starat o p ÌötÌ generaci. I pr vnì systèmy to podporujì. Zvl dnutì rozdìlu v pèëi o p edchozì generaci ProË jinde v p ÌrodÏ neexistuje pèëe o p edchozì generaci, tak jako tomu je u lidì, v NÏmecku zejmèna dìky tzv. generaënì smlouvï, p estoûe je v p ÌrodÏ ekonomick systèm, kter je povaûov n za nad azen? V p ÌrodÏ se nap Ìklad jabloú (rostlinn organismus) star o p ÌötÌ generaci. Kaûd jabloú dotuje sv j dra penïzi, aby se mohla usadit v jinè lokalitï. TÏmito penïzi je chemick energie duûniny jablka, kter j dra obsahuje. J dra se jiû ale nestarajì o jabloú, kter je zplodila. P edstavitelnè odpovïdi jsou: 1) Druhy, kterè se snaûily peëovat o p edchozì generaci, byly v evoluënìm procesu eliminov ny kv li podobn m udrûiteln m reakcìm p Ìrody, kterè nedovedly pruûnï udrûet v rovnov ze. 2) Protoûe n klady na zachov nì ûivota (p edchozì generace) jsou p Ìliö vysokè (z hlediska energie) a nejsou nezbytnï nutnè, alespoú ne v rozsahu obvyklèm pro lidskè soci lnì systèmy. Druh odpovïô (formulovan ekonomicky) je sluëiteln s principem zn m m z fyziky, ûe (neûiv ) hmota m minim lnì spot ebu energie. P Ìstup k eöenì: Intenzifikace sebezajiötïnì jako individu lnì povinnosti s cìlem trvale odlehëit z tïûi generaënì smlouvy, kter je na kor ekonomicky aktivnìho obyvatelstva. D sledkem tèto povinnosti je takè omezenì z kladnìch lidsk ch pr v na ûivot a na svobodn rozvoj (Ël. 2 Grundgesetz, 1999). Protoûe staröì lidè pot ebujì k ûivotu penìze p Ìrody (energii), zahrnuje tento p Ìstup individu lnì pèëi o zdravì (tj. nekou it, mìt dostatek pohybu, vèst umìrnïn ûivot) a prodlouûenì doby ekonomickè aktivity. NevyluËuje ani urëit druh euthanasie. HELMUT MAIER je profesorem ekonomick ch anal z a statistik VysokÈ ökoly ekonomickè v BerlÌnÏ (Berlin School of Economics). V letech 1981ñ1986 byl vicepresidentem tèto ökoly v b valèm Z padnìm BerlÌnÏ. VÏdeckou karièru zaëal v roce 1969 v Berlin Centre for Futures Research, v letech 1997ñ 1980 byl poradcem b valè z padoberlìnskè vl dy, resortu ZdravÌ a ûivotnìho prost edì. Od 90. let je jeho v zkum zamï en na sluëitelnost ekonomick ch a environment lnìch program. V souëasnosti se zab v charakteristikami p edpokl dan ch ekonomick ch systèm uvnit p Ìrody a jejich vlivem na politiku a spoleënost. V sledky publikuje p edevöìm v Ëasopise Werkstatthefte aus Statistik und konometrie (ISSN 1439ñ3956). 206

59 Diskuse Literatura B rgerliches Gesetzbuch, mit zugehˆrigen Gesetzen und EG- Richtlinien, 105. Auflage, Stand: 10. April 1999, M nchen Generationenvertrag: ÑKeiner hat ihn eigenh ndig unterzeichnet und dennoch gilt er f r uns alle: der Generationenvertrag. Die J ngeren zahlen ihre Beitr ge in die Rentenversicherung ein, wovon die Renten der heute ƒlteren ausbezahlt werden. So st tzt und unterst tzt die Generation, die im Berufsleben steht, die Generation, die sich im Ruhestand befindet. Die Weiterentwicklung und Anpassung des Generationenvertrages an die demografische und wirtschaftliche Entwicklung wird laufend diskutiertì. (GeneraËnÌ smlouva: ÑNikdo ji vlastnoruënï nepodepsal a p esto platì pro n s pro vöechny: generaënì smlouva. MladöÌ lidè platì p ÌspÏvky do d chodovèho zabezpeëenì, z kterèho se vypl cejì d chody lidem, kte Ì jsou dnes staröì. Ekonomicky aktivnì generace tak podporuje generaci, kter je v d chodu. O dalöìm v voji a p izp sobenì generaënì smlouvy demografickèmu a ekonomickèmu v voji se pr bïûnï diskutujeì.) P evzato z internetu: Gesetz ber die Bildung eines Sachverst ndigenrates zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung vom 14. August 1963 (Bundesgesetzblatt I, s. 685). Grundgesetz f r die Bundesrepublik Deutschland (including Human Rights according the Convention of United Nations of 1950 and later protocols), M nchen Maier, Helmut. What is the money equivalent in the nature? Results of a hedonic approach. Werkstatthefte aus Statistik und konometrie (ISSN1439ñ3956), Berlin School of Economics, August Maier, Helmut. Basic constitutional approaches to meet demographic ageing seen from the economic system of the nature. Werkstatthefte aus Statistik und konometrie (ISSN 1439ñ3956), Berlin School of Economics, June/November Statistisches Bundesamt (ed.). Statistisches Jahrbuch F r die Bundesrepublik. F r das Ausland. Wiesbaden: Helmut Maier Summary The article substantiates the hypothesis of a well-functioning economic system within the nature which is not only based on a mere exchange of goods and services but also on a non-visible but measurable equivalent of money which is energy. It notes characteristics of this natural system as well as disparities to human economic systems, and substantiates that and why the natural is superior. As both systems are interacting the superior natural system reacts sustainable on activities of its species, especially on activities of leading human species. These reactions map in statistical figures of United Nations as social and natural phenomena like overcrowding of world population and demographic ageing. In order to meet these challenges by politics, the article identifies political reasons and conflicting points between the natural and human systems, and shows initial constitutional stages for solution. Mnohojazyčný demografický slovník (český svazek) Česká demografická společnost připravila druhé aktualizované vydání mnohojazyčného výkladového slovníku (první vydání vyšlo v roce 1965). Jde o českou verzi mezinárodního slovníku, k jehož sestavení dala podnět Populační komise OSN. Čtenář je v devíti kapitolách: Základní pojmy, Zpracování demografických statistik, Stav obyvatelstva, Úmrtnost a nemocnost, Sňatečnost a rozvodovost, Porodnost, Populační růst a demografická reprodukce, Migrace, Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje seznámen se základními demografickými pojmy, jejich definicemi a výkladem. Druhou část slovníku tvoří abecední rejstřík. Distribuci provádí Česká demografická společnost, Albertov 6, Praha 2, tel.: , fax: , teskova@natur.cuni.cz 207

60 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Recenze JAK JSME NA TOM. A CO D L? Centrum pro soci lnì a ekonomickè strategie p i FakultÏ soci lnìch vïd Karlovy univerzity v Praze vydalo jiû nïkolik publikacì na tèma Vize»eskÈ republiky do roku NynÌ vyöla shrnujìcì publikace redigovan prof. PhDr. Martinem Pot Ëkem, CSc. MSC, charakteristick na rozdìl od p edchozìch p edevöìm statistickou dokumentacì k z kladnìmu tèmatu 1). Osmn ct Ëlen autorskèho kolektivu zpracovalo tèma souëasnè situace»eskè republiky s n mïty pro öiröì obdobì (mìsty do roku 2050) do t Ì blok z kladnì problematiky, jimû p edch zì syntetizujìcì vod s n mïtem P em ölet o budoucnosti a konëìcì z vïrem A co d l? Blok A je vïnov n z kladnìm ot zk m kvality a udrûitelnosti ûivota, blok B (B1ñB7) p edstavuje tïûiötï knihy a blok C (C1ñC4) je zamï en na nïkolik ot zek organizace ËeskÈ spoleënosti, kterè tato spoleënost eöì nebo bude musit eöit. SouË stì anal zy charakterizovanè jako audit jsou mezin rodnì srovn nì»eskè republiky jednak s 15 star mi Ëlensk mi zemïmi EU, jednak s 10 nov mi zemïmi, ale nïkde i se zemïmi mimo r mec Unie. Vzhledem k pouûitì desìtek zahraniënìch pramen jsou mezin - rodnì srovn nì velmi bohat, coû vytv Ì v p ehledech velmi plastick obraz»eska na mezin rodnìm kolbiöti. Tato srovn nì jsou inspirujìcì a umoûúujì formulovat cìle ËeskÈ spoleënosti v r mci nejen EvropskÈ unie. V vodu se konstatuje, ûe vïtöina zemì formuluje svè p edstavy o budoucìm v voji n rodnì spoleënosti a jako p Ìklad se uv dì Irsko a novï takè Velkou Brit nii. Jejich publikace ke stavu a oëek vanèmu nebo û doucìmu v voji se staly podnïtem k sestavenì recenzovanè publikace za»eskou republiku. M. Pot Ëek si je vïdom, ûe jak koli p edstava autor je souborem individu lnìch, byù konzultovan ch n zor, a ûe tedy Ñû dn strategick dokument nebude obecnïji p ijateln ì. Pr vï vyd nì tèto knihy by mïlo b t podnïtem, aby bylo nad ËÌm se domlouvatì. Za z kladnì v chodisko vah o stavu a v voji naöì spoleënosti jsou ot zky kvality a udrûitelnosti ûivota. Za azenì na toto p ednì mìsto je diktov no nynïjöì mûdou preferovat Ñudrûitelnostì ûivota. Jde o mezin rodnì Ñwell beingì a Ñsustainabilityì, jeû jsou v sledkem p sobenì soci lnìch, zdravotnìch, ekonomick ch a ekologick ch podmìnek, v nichû konkrètnì spoleënost ûije. Nejd leûitïjöìmi charakteristikami kvality ûivota jsou materi lnì podmìnky, zdravì, lidskè vztahy a zaëlenïnì jedince do öiröì spoleënosti. Z toho vypl v, ûe tyto podmìnky lze shrnout do t Ì pilì : ekonomickèho, environment lnìho a soci lnìho. P itom vöak strategie udrûitelnèho rozvoje byla»eskou republikou p ijata teprve v roce V zkum ûivotnì spokojenosti je podle v zkumu UNDP 2004 z visl mj. na v öi hrubèho dom cì produktu na hlavu v danè zemi. Index lidskèho rozvoje adì»eskou republiku mezi 177 zemïmi na 32. mìsto, ale aû na 19. mìsto mezi 25 zemïmi EvropskÈ unie. Aktu lnì ûivotnì podmìnky hodnotì»eöi lèpe, neû ËinÌ pr mïr za novè ËlenskÈ zemï Unie. Avöak vyööì uzn nì majì ze staröìch zemì vöechny kromï Portugalska. BudoucÌ v voj vöak hodnotì»eöi optimisticky. Soci lnì soudrûnost je jednìm z hlavnìch ukazatel stavu spoleënosti i v mezin rodnìm kontextu. Jde o vztahy spoleënosti a jednotlivce a opaënï. V tom smïru proch zì Ëesk spoleënost promïnami. Nov hladina vznik syntèzou tradice, plurality a humanistickè spoleënosti. Stane se nezbytnou podmìnkou i v konnè ekonomiky, politickè stability a harmonick ch vztah jednotlivce a spoleënosti. Jako nïkterè prvky soci lnì soudrûnosti jsou v tèto souvislosti uv dïny ukazatele v voje poëtu rodin a dom cnostì s 1ñ2 Ëleny, resp. jejich podìly na nejmenöìch soci lnìch kolektivit ch, ale takè mimomanûelskè porody nebo podìl ekonomicky aktivnìch ûen z hrnu ûen staröìch 15 let. Jednou z charakteristik soci lnì nesoudrûnosti je exkluze Rom ze spoleënosti. Mezi dalöìmi charakteristikami soudrûnosti spoleënosti jsou uv dïny sebevraûednost a poëet vraûd. Zv öenì soudrûnosti m ûe vèst ke zv öenì efektivity n rodnìho hospod stvì. V bloku B je podkapitolou B2 vzdïl nì, v voj a v zkum vëetnï v voje informacì jako soubor dynamizujìcìch prvk spoleënosti. Publikace zde uv dì adu ukazatel charakterizujìcìch roveú uveden ch nadstavbov ch Ë stì celkovè hladiny kulturnosti spoleënosti. PodÌl st ednìho vzdïl nì ve v öi 92 % v kohortï 20ñ24let ch adì»esko mezi absolutnì öpiëku zemì Unie. HoröÌ je to se vzdïl nìm vysoko- 1) Pot Ëek, Martin a kol. Jak jsme na tom. A co d l? Strategick audit»eskè republiky. Praha: CESES, 2005, 211 s., grafy, kartogramy, tabulky. 208

61 Recenze ökolsk m (terci rnìm). MyslÌ, ûe zde je mezin rodnì srovn nì znaënï oöidnè vzhledem ke klasifikaci ÑvysokoökolskÈho vzdïl nìì v r zn ch zemìch. To neubìr nic na pravdivosti zjiötïnì, ûe v poëtu vysokoökol k ve vïkovï vymezenè kohortï nepat Ìme k nejlepöìm.»esko zaost v v podpo e zvyöov nì vyööìho vzdïl nì obyvatelstva. Proti nov m zemìm Unie sice podìly n rodnìho d chodu na vzdïl nì jsou sice mezi nejvyööìmi, ale ve srovn nì s Ñpatn ctkouì p edstavujì jen zlomky jejich podpor vyööìmu vzdïl nì. Audit kritizuje jednak nevhodnou strukturu a neefektivnost vloûen ch prost edk, ale takè nevhodnè sloûenì pracovnìk vïdy a v zkumu z hlediska zamï enì, coû spolu zce souvisì. Na prahu glob lnì informaënì revoluce m me tedy nev hodnou v chozì pozici. Nejd leûitïjöì pro moûnost zlepöenì situace je ovöem cena, kterou to bude st t. Dosti velk prostor je v publikaci vïnov n zamïstnanosti, jejìmu sloûenì odvïtvovèmu i zemnìmu a nezamïstnanosti nazìranè rovnïû ze dvou pohled. PopulaËnÌmu v voji je vïnov n segment B4. Je zpracov n velmi solidnï s vïdomìm, ûe jde o jeden z principi lnìch prvk v voje spoleënosti. Z roveú s nìm je analyzov n i zdravotnì stav obyvatelstva. Je to grafickè zn zornïnì ukazatel, kterè p edstavuje velmi plastick obraz statistick ch daj o demografick ch procesech, kterè jen pomalu vstupujì do povïdomì öiröì ve ejnosti a takè koneënï i do povïdomì politick ch org n. Publikace zast v pronatalitnì poûadavky v voje, nem -li naöe spoleënost mìt pozdïji tïûko odstranitelnè d sledky snìûenè reprodukce naöeho obyvatelstva. Nezast v tedy znaënï nihilistickè stanovisko Ë sti naöich ekonom a sociolog bagatelizujìcìch souëasn populaënì v voj. Mezin rodnì srovn nì ukazatel reprodukce adì»eskou republiku aû na poslednì event. p edposlednì mìsto v celèm svïtï, tedy i v r mci EU. Recenzovan publikace tedy tak organicky navazuje na speci lnì kaûdoroënì rozbory katedry demografie P ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK, kterè p estaly z finanënìch d vod vych zet. NenÌ t eba uv dït dalöì podrobnosti, jimiû se publikace v tèto Ë sti zab v. OdbornÌk m jsou ukazatele dob e zn my, takûe zb v jen ocenit jejich shrnutì v tomto auditu. M me na mysli hlavnï d sledky zmïn ve vïkovèm sloûenì obyvatelstva pro ekonomiku, pro d chodovou a soci lnì politiku, ale i pro politiku zdravotnì. Strany 74ñ91 povaûuji za jedny z nejd leûitïjöìch recenzovanè publikace. MÏly by se st t podnïtem pro navrhovan opat enì v r mci populaënì politiky, zuûovanè nynì na pouhou Ñrodinnou politikuì. PododdÌl B5 je vïnov n bezpeënosti a to jak v dennìm osobnìm ûivotï jednotliv ch obëan, tak z hlediska celè spoleënosti. Konstatuje se, ûe bezpeënostnì prost edì se od konce 80. let zcela promïnilo a»esko je konfrontov no s nov mi hrozbami. Publikace vych zì z hlediska obëan ze situace kriminality, z hlediska st tu z nebezpeëì vojenskèho napadenì. Konstatov nì, ûe Ñdosud nelze vyëìslit, kolik»esko na bezpeënostnì systèm vyd v ì, protoûe v daje jsou rozloûeny do nep ehlèdnutelnèho mnoûstvì rozpoëtov ch kapitol a podkapitol (od st t aû po obce), je p ekvapujìcì; bezpeënostnì systèm sice funguje, ale neefektivnï (s. 95). Dok zal by na nebezpeëì adekv tnï reagovat? To je dosti z vaûn ot zka. Auto i hledajì eöenì ke zlepöenì dneönì situace ve vybudov nì komplexnìho ÌzenÌ bezpeënosti republiky. éivotnì prost edì je definov no v B6 jako ta Ë st svïta, se kterou je ËlovÏk ve vz jemnèm p sobenì, kterè pouûìv, ovlivúuje a jìû se p izp sobuje. Jeho roveú se povaûuje st le ËastÏji za v znamnou sloûku podmiúujìcìch faktor lidskèho ûivota. Na adï ukazatel podmiúujìcìch roveú ûivotnìho prost edì v»esku se hodnotì situace naöì republiky jako nep Ìliö p Ìzniv.»esko je povaûov no za jedno z nejh e ekologicky postiûen ch velk ch oblastì Evropy. V tomto smïru se proto vnucuje formulace programu zlepöenì souëasnèho stavu. Audit navrhuje nïkolik cest, ostatnï zn m ch, ale ned slednï nastupovan ch: zvyöov nì ekologickè gramotnosti obyvatelstva, dobudov nì institucì zab vajìcìch se environment lnìmi problèmy, podpora udrûitelnosti rozvoje energetiky, dopravy, zemïdïlstvì a dalöìch odvïtvì a eöenì konflikt mezi politick mu a ekonomick mi z jmy. Cestou k zlepöenì situace jsou spory p i v robï energiì, podpora obnoviteln ch zdroj a moûnè kombinace. Jsme dennìmi svïdky konfrontace poûadavk a boje r zn ch lobby, br nìcìch jednoznaënèmu a efektivnïjöìmu eöenì problèm. Publikace shrnuje uvedenou problematiku srozumitelnï a nestrannï. Schopnost konkurence ve vöech smïrech, je trval m tèmatem a obsahem nejr znïjöìch anal z vztahujìcìch se k vytv enì optim lnìch podmìnek pro rozvoj spoleënostì zemì EU, ale i v celosvïtovèm mï Ìtku. Je to p Ìmo ÑkatÏkzochenì a Ñöiboletì, kter nesmì chybït v û dnè d kladnïjöì anal ze ûivotnìch podmìnek. Publikace uv dì v Ëet faktor konkurenceschopnosti. Bohuûel se na s. 198 setk v me s pojmem Ñnekonkurenceschopnostiì, coû je jedna z m la v jimek jinak dobrè ËeskÈ terminologie publikace. Rozsah subkapitoly B7 (s. 121ñ139) ukazuje, jakou pozornost vïnovali auto i problèmu, kter nespornï pat Ì k priorit m eöenì r stu celkovèho zvyöov nì rovnï ûivota naöì spoleënosti. Vzory cest se nabìzejì v öirokèm spektru obvyklèm i v jin ch zemìch: ve ejn spr va jako garant ÌzenÌ spoleënosti bez byrokracie a korupce, legislativa a soudnictvì jako garant prosazov nì efektivity v konnè moci st tu 209

62 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 p i zachov nì pr va, investice do vzdïl nì a vïdy, podpora rozvoje st ednìch a mal ch podnik, dif ze know-how, spory, spoleëensk soudrûitelnost. Zde se mi zd nadbyteënost nïkter ch vazeb zmìnïn ch jiû na r zn ch mìstech publikace vp edu. N rodnì identita a hodnoty ñ C1, s. 141ñ154a, je traktov na podle mèho n zoru v souladu s obecn mi p edstavami p ÌsluönÌk naöì spoleënosti jak z hlediska v Ëtu jejìch sloûek, tak jejìho v znamu. Zdroje identity a hodnot vych zejì z ÑduchovnÌ dimenze ûivota, n boûenstvì, etnicity, vzdïlanosti, tradice, obëanskè aktivity, politickè kultury a mediìì. V Ëet povaûuji za vhodnou definici pojmu s moûnostì sledov nì jednotliv ch jejìch sloûek. VÏtöinu ukazatel prov zejì nejnovïjöì statistickè daje se struën mi koment i o v vojov ch tendencìch (nap. sekularizace naöì spoleënosti, n rodnostnì homogenizace atd.). Nezn mè daje o ztotoûúov nì se obyvatel s nïkter mi fenomèny spoleënosti (obec, kraj, st t) jsou uv dïny v mezin rodnìm srovn nì (ztotoûúov nì se s Evropou, svïtem). Ukazatele adì»esko mezi zemï s relativnï nìzkou mìrou identifikace s uveden mi subjekty, resp. objekty, takûe kosmopolitnì podoba naöì identity nenì siln. Segment C2 je vïnov n ot zce vl dnutì a ve ejnè spr vï. Hladina obou nenì p Ìliö uspokojiv, neboù jsme dennìmi svïdky r zn ch nedostatk jako ñ nekvalitnì pr vnì systèm a justice, korupce ve ve ejnè spr vï, nekompetentnì politickè strany, odcizov nì mezi obëany a politikou, slabè neziskovè organizace. P itom demokracii za nejlepöì formu vl dy uzn v 77 % obëan a jen 8 % nesouhlasì p i 15 % nehodnotìcìch. Za z vadu ve fungov nì efektivnì spr vy je povaûov na na prvnìm mìstï neschopnost politick ch stran domluvit se na klìëov ch problèmech t kajìcìch se budoucnosti zemï. Za d leûitè povaûuji zv raznïnì myölenky, ûe ÑneziskovÈ organizace Ëasto vyjad ujì z jmy lidì lèpe, neû to dok ûou politickè stranyì (s. 163). Trh, st t a obëanè ve vz jemn ch vztazìch, kterè p edstavujì Ëastou n plú ve ejn ch, ale takè soukrom ch (v dom cnostech) diskusì, jsou pojedn ny v subkapitole C3. Nebylo zde moûno citovat odhad ministerstva financì ze zaë tku kvïtna tr., ûe p echod naöì socialistickè ekonomiky na souëasnou smìöenou ekonomiku p iöel naöi spoleënost na 600 mld. KË. Proces privatizace byl Ë steënï st tem Ìzen, Ë steënï spont nnì. SouËasn podìl st tu ve v öi 20 % na tvorbï HDP (proti 97 % v roce 1989) adì»esko z transformujìcìch se zemì mezi prvnìmi. Rychlost procesu s sebou p inesla ovöem adu negativnìch str nek mezi vztahy mezi ekonomick mi subjekty a spr vou st tu, i ve vztahu k obyvatelstvu, a to hlavnï k jeho st ednì t ÌdÏ. St t takè selh v v ochranï vlastnick ch pr v r zn ch subjekt, zejmèna jednotliv ch obëan. Pro dalöì obdobì je postaven kol: ËinnÏjöÌ kontrola vynakl d nì ve ejn ch prost edk, zmïna pr vnìch norem o postavenì obëanskèho sektoru jako partnera st tu, posilov nì funkcì st tu jako sluûby obëan m, odstraúov nì ko en korupce a d sledn pr vnì postih, lepöì vyuûitì obëanskèho sektoru. O vztazìch»eska s EU a svïtem pojedn v C4. Hovo Ì o naöich ambicìch, naöich partnerech, o image»r v zahraniëì a o spokojenosti s naöìm p Ìnosem do EU. OdpovÏdi na tyto ot zky nejsou zcela jednoznaënè, ale v podstatï kladnè. To platì jak o obëanech, tak o naöich politick ch elit ch. ShrnutÌ a z vïry jsou uvedeny na s. 197ñ199 s tìm, ûe auto i ÌkajÌ ÑTady musìme Ëten e zklamatì. Odvol vajì se na shrnutì vöech p edch zejìcìch 11 kapitol ñ myslìm zcela pr vem. DÌlËÌ z vïry a hlavnï formulace event. doporuëenì, je k tomu opravúujì. Rekapitulace nejz vaûnïjöìch myölenek (s. 198) je z mïrnï struën. Vych zì z doporuëenì LisabonskÈ strategie EU formulovanè jako: ñ St t se nejkonkurenceschopnïjöì (! ñ V. S.) ekonomikou svïta, ñ Zajistit vìce a lepöìch pracovnìch p ÌleûitostÌ, ñ Podpora vzdïl nì, v zkumu, v voje a inovacì a urychlenì p echodu ke spoleënosti vïdïnì, ñ PosÌlenÌ soci lnì soudrûnosti. V roce 2002 byla Lisabonsk strategie rozöì ena o environment lnì pilì. Vl da»eskè republiky tento bod schv lila rovnïû v roce Recenzi bych mohl skonëit slovy publikace, s nimiû souhlasìm, a tìm z roveú oznaëuji audit za velmi p Ìnosn pro eöenì z kladnìch problèm v voje naöì spoleënosti. Je to: ÑP edevöìm jsme p esvïdëeni, ûe pro zd rn v voj»eskè republiky je nutnè takovè ucelenïjöì strategie p ipravovat, diskutovat a postupnï realizovatì. VladimÌr Srb 210

63 Recenze (Z PADNÕ) EVROPA V POHYBU 1) Klaus J. Bade je profesorem nejnovïjöìch dïjin a editelem Institutu pro v zkum migracì a interkulturnì studia na univerzitï v Osnabr cku. Jeho kniha z roku 2000 je koncipov na jako souë st edice ÑUtv enì Evropyì, podnìcenè spolupracì pïti z padoevropsk ch nakladatelstvì. K tèto myölence se p ipojilo nakladatelstvì LidovÈ noviny, vyd vajìcì ËeskÈ p eklady edice se spoleënou p edmluvou Jacquesa Le Goffa a to v jednotnè pravï. PrvnÌm dojmem z publikace je, ûe jako svazky vöechny zmìnïnè edice jde o opticky pïknou knìûku menöìho form tu (497 stran form tu 111 x 167 mm) s graficky dob e eöenou ob lkou a n paditou pravou, oëek vanou spìöe u beletrie. RozhodujÌcÌ ovöem je, ûe dobr dojem zanech v kniha i po p eëtenì. Text je mimo dnï Ëtiv dìky i v bornèmu p ekladu Alexeje Kus ka ñ cel kniha se d p eëìst plynule, ÑjednÌm dechemì, neobsahuje pr zdnè nebo kostrbatè pas ûe. Autor si z etelnï kladl za cìl podat co nejvìce informacì a neusilovat o akademickè teoretickè konstrukce. P itom si zachov v myölenkov nadhled, neuchyluje se k popisnèmu v Ëtu fakt. Kniha je ËlenÏna do pïti oddìl : I. Migrace v obdobì p echodu od agr rnì k industri lnì spoleënosti, II. Migrace v EvropÏ 19. a na poë tku 20. stoletì, III. Doba svïtov ch v lek: tïk, vyhn nì, nucen pr ce, IV. Migrace a migraënì politika za studenè v lky, V. Evropa jako imigraënì kontinent na konci 20. stoletì. V oddìle I. autor charakterizuje Evropu jako kontinent, vûdy pln pohybu. NeplatÌ to jen o souëasnè nebo novodobè EvropÏ. NÏkdejöÌ putov nì obchodnìk, ÑvandrovnÌk ì, Ñpotuln ch umïlc ì a vzneöen ch ÑcestujÌcÌchì nahradila migrace v dneönìm smyslu slova, kdyû protoindustri lnì dom ck v roba narazila na nerovnomïrnost mezi populaënìm r stem a zdroji obûivy. Zhruba od poloviny 18. stoletì se v EvropÏ (z padnì) rozvìjì migrace za obûivou ñ v podobï cest za zamïstn nìm nebo obchodem. V vodnì kapitole autor p ipomìn a oböìrnï cituje studie badatel (zvl ötï Jana Lucassena), zab vajìcì se vnitroevropskou migracì na p elomu 18. a 19. stoletì. V EvropÏ se tehdy vyhranily v chozì oblasti migrace ñ regiony s nedostateënou nabìdkou obûivy ñ a cìlovè oblasti, zpravidla s monokulturnì zemïdïlskou v robou, vyûadujìcì sezûnnì p Ìliv mnoûstvì pracovnìch sil. Dokl dajì to p Ìklady z NÏmecka, Anglie, z pa ÌûskÈ p nve, äpanïlska, öpanïlsko-francouzskèho St edomo Ì, p dskè nìûiny, oblastì kolem SevernÌho mo e. MigraËnÌ podmìnky v tïchto regionech autor detailnï a zajìmavï analyzuje, o mnoha jin ch regionech se naopak v bec nezmiúuje. Samoz ejmï, nejde o encyklopedickè dìlo, kterè by si kladlo za cìl rozebìrat migraënì procesy v celè EvropÏ, nicmènï orientace na z padnì Evropu a pochopitelnï p edevöìm na NÏmecko v vodnì kapitole i v celè knize mnohdy p sobì jako aû p Ìliö jednostrann. S m autor vymezuje zemnì oblast svèho z jmu jako Ñ zemì od Skandin vie ke St edozemnìmu mo i a od britsk ch ostrov aû na v chod st ednì Evropyì. Zde nast v urëit Ëten v problèm. Z padnì hranice ÑV chodu st ednì Evropyì je u autora trochu neurëit ; z textu knihy plyne, ûe se nach zì na äumavï, v Kruön ch hor ch, na Visle a u NeziderskÈho jezera. Autor samoz ejmï nikde Ñevropskostì»eskÈ republiky, MaÔarska nebo Polska na v chod od Visly nezpochybúuje, migraënì situacì tïchto zemì se vöak zab v jen okrajovï a to v hradnï jen ve vztahu k z padnì EvropÏ. II. Na zaë tku 19. stoletì se konstitujì hlavnì vnitroevropskè smïry migrace z jihu na sever a z v chodu na z pad ñ a v celè EvropÏ z venkova do vznikajìcìch pr myslov ch oblastì a velkomïst. NejvÏtöÌmi zdrojov mi oblastmi jsou Polsko a It lie. Pol ci se specializujì na zemïdïlskè pr ce, ItalovÈ na ûelezniënì stavitelstvì. Mimochodem: uû tehdy uv dì b Úsk ad ve Vratislavi ûe ÑdÌky p ijìm nì cizinc (tj. Pol k ) na jednoduööì a h e placenè pr ce se dom cì pracovnìci v pomïrnï mladèm vïku dost vajì k lèpe placen m pracìm, dosahujì tedy vyööìch v dïlk a lepöìho spoleëenskèho postavenìì. DvÏ stoletì starè konstatov nì jakoby se vztahovalo na nejsouëasnïjöì souëasnost zaë tku 21. stoletì... Prudk r st evropskèho obyvatelstva v 19. stoletì je Ë steënï kompenzov n uvolúujìcìm ventilem, kter m je masov emigrace do Ameriky, z poë tku zejmèna z chudöìch zemì z padnì Evropy (Irska, It lie), pozdïji i z ostatnìch zemì. Je ot zkou, co by se dïlo, kdyby takovou p Ìleûitost Evropa nedostala; velmi pravdïpodobnï by vznikla v ûn soci lnì krize. V jimkou ve vztahu k z mo skè emigraci byla Francie, kde nìzk p irozen p Ìr stek nevytv el populaënì p etlak a nebyl tak ani d vod k rozs hlejöì emigraci. Samostatn, na informace neobyëejnï bohat podkapitola Hromadn exodus do NovÈho svïta charakterizuje p ÌËiny, pr bïh i d sledky odchod Evropan do Ameriky Ñod smluvnìho otroctvì k hromadnèmu vystïhovalectvìì. Konstatuje mj., ûe na konci 19. stoletì silnï kleslo z mo skè vystïhovalectvì ze z padnì Evropy a zesìlila emigrace z v chodnì Evropy a v chodu st ednì Evropy. Je to jedna z nemnoh ch pas ûì 1) Klaus J. Bade: Evropa v pohybu. EvropskÈ migrace dvou staletì. Praha: NakladatelstvÌ LidovÈ noviny, 2005, 497 s., z nïmëiny p eloûil Alexej Kus k. 211

64 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 publikace, o Ñv chodnì EvropÏì a Ñv chodu st ednì Evropyì v bec se zmiúujìcìch. Autor konstatuje, ûe na p elomu 19. a 20. stoletì se stïhujì do USA p edevöìm obyvatelè Rakousko-Uherska a Ruska (odsud p edevöìm Pol ci a éidè). Autor ovöem neuv dì, ûe vïtöinu rakousko-uhersk ch vystïhovalc do Ameriky tvo ili»eöi a Slov ci, d leûitïjöì pro nïj je, ûe 88 % Ñv chodoevropsk chì vystïhovalc odplouvalo z nïmeck ch p Ìstav a zp sobovalo tak siln migraënì pohyb nïmeck mi zemïmi. Na p elomu 19. a 20. stoletì se v raznï zv öila i intenzita vnitroevropskè migrace. P ÌËinou je propojenì evropsk ch region a internacionalizace pr myslov ch, ale i zemïdïlsk ch trh pr ce. DefinujÌ se novè v chozì a cìlovè oblasti migrace jak mezin rodnì, tak internì. Zde to autor dokl d detailnìmi p Ìklady z Francie, Nizozemska, NÏmecka, It lie, Polska, D nska, Belgie. III. Po 1. svïtovè v lce se poprvè zaëìnajì vyskytovat v souvislosti s migracì pojmy Ñ tïkì, Ñvyhn - nìì. Autor je vztahuje p edevöìm na odchody NÏmc z Polska, d le z Alsaska-Lotrinska a z b val ch nïmeck ch koloniì v Africe. Konstatuje vöak i vytvo enì poëetnè z padoevropskè ruskè diaspory z uprchlìk p ed bolöevismem. Od Hitlerova n stupu k moci se v evropsk ch migraënìch pohybech v raznï prosazujì d sledky nacismu. Z NÏmecka hromadnï prchajì éidè, ale i neûidovötì nïmeëtì emigranti, skuteënï masovè migraënì pohyby vyvolala ovöem aû sama 2. svïtov v lka. NÏmeck autor zde objektivnï popisuje p esìdlovacì praxi nacist, vy sùujìcì v genocidu. Teprve v souvislostmi s ud lostmi po 2. svïtovè v lce se autor konkrètnï zmiúuje o»eskoslovensku a o»eöìch. Nep ekvapuje, ûe odsun NÏmc z»eskoslovenska nïmeck autor vidì jako Ñvyhn nìì. Respektuje vöak p itom, ûe neölo o jednostrannè ËeskoslovenskÈ rozhodnutì, transfery NÏmc byly podpo eny konferencemi v Teher nu a v JaltÏ. IV. Novou Èru mezin rodnì migrace v EvropÏ p ivodila od konce Ëty ic t ch let studen v lka. Do mezin rodnì migrace v raznï promluvila ideologie; to je novou skuteënostì. HlavnÌ proud politick ch emigrant z komunistick ch zemì smï uje do USA, z padoevropskè zemï jsou pro nï zejmèna z poë tku spìöe tranzitnìmi. VystÏhovalectvÌ do Ameriky se po 2. svïtovè v lce tak znovu rozproudilo. EvropötÌ politiëtì uprchlìci nejsou vöak jen z komunistick ch zemì, paradoxnï nejvìce ÑuprchlÌk p ed komunismemì p ich zì z It lie, kde americk CIA p ed volbami v roce 1948 (a jì oëek van m vìtïzstvìm komunist ) rozproudila varovnou kampaú, nep Ìmo a nechtïnï vybìzejìcì k emigraci do USA. Evropsk emigrace z st vala po dvï desetiletì od konce v lky z kladnìm zdrojem migraënìho p Ìr stku v USA. Pak se vöak situace mïnì a poëet imigrant z Evropy je v USA definitivnï p ev öen imigranty z mimoevropsk ch oblastì. Z sadnï se vöak zmïnila i migraënì situace samotnè Evropy. Z dlouhodobï migraënï ztr tovèho kontinentu se od öedes t ch let 20. stoletì Evropa stala kontinentem v raznï ziskov m. Pro z padnì Evropu byl migraënìm zvratem p Ìchod cizinc, nejprve pracovnìch sil, pak jejich rodinn ch p ÌsluönÌk a poslèze ekonomick ch imigrant. V EvropskÈm hospod skèm prostoru od roku 1970 do roku 1995 se poëet cizinc zv öil na pïtin sobek. P itom mnozì z nich byli v cìlov ch zemìch rychle naturalizov ni ñ nap. AlûÌ anè ve Francii ñ a ve statistik ch cizinc nikdy nefigurovali. Ve vnitroevropskè migraci se kontinent aû do osmdes t ch let jasnï dïlil na severnì cìlovou a jiûnì v chozì oblast; trvajì migraënì proudy obyvatel tèmï vöech jihoevropsk ch zemì od Portugalska p es äpanïlsko, It lii, Jugosl - vii, ÿecko aû po Turecko smï ujìcì do NÏmecka, Beneluxu, Skandin vie. V devades t ch letech vöak vnitroevropsk migrace kvantitativnï ustupuje do pozadì za migraci z jin ch kontinent ñ z Afriky a Asie. Od zaë tku devades t ch let se poprvè v bec st v imigraënì oblastì i jiûnì Evropa. I tak tradiënì zemï emigrace jako It lie, äpanïlsko, Portugalsko a ÿecko se st vajì cìlov m prostorem pro leg lnì a zejmèna ileg lnì p istïhovalce z Afriky a Asie. V. Po z niku ûeleznè opony se dosavadnì politick emigrace z komunistick ch zemì mïnì v emigraci nezakrytï ekonomickou. V jimkou je samoz ejmï emigrace z rozvr cenè Jugosl vie, z eteln m motivem emigrace z ostatnìch v chodoevropsk ch zemì je snaha o rychlè zlepöenì kvality ûivota p esìdlenìm na Z pad. V chozì oblastì se st v v chodnì Evropa (Bade ji opït bohuûel nediferencuje), cìlovou oblastì z padnì Evropa. Evropa je vöak p edevöìm vystavena migraënìmu n poru z jin ch kontinent, z Afriky a Asie. Vl dy, ale i obëanè z padoevropsk ch zemì od nïkdejöì blahosklonnosti a pohostinnosti p eöly k opatrnosti i k ned vï e. MnoûÌ se obavy z dalöìho r stu migrace Ñv chod-z padì a p edevöìm Ñjih-severì. MigraËnÌ n por ze zbìdaëen ch zemì Afriky je z konit. St le vìce a st le nalèhavïji, a to i v hlasech v znamn ch st tnìk politik zaznìv z vïr: migrace z Afriky do Evropy m ûe p estat r st pouze tehdy, aû bude Evropa poskytovat Africe a s nì jin m trpìcìm oblastem svïta mnohem vïtöì podporu. ZnepokojivÈ je, ûe toto logickè konstatov nì b v i u nïkter ch africk ch v dëìch politik deformov no na varov nì ve smyslu: ÑbuÔ se s n mi rozdïlìte o svè bohatstvì, nebo si pro nïj budeme sami st le vìce p ich zet...ì. P istïhovalectvì ze zemì t etìho svïta je nespornï nejvïtöìm problèmem souëasnè evropskè migrace. ÑPevnost Evropaì se mu snaûì Ëelit, klade si za cìl, Ñaby tïm, kdo ûijì uvnit, poskytovala ochranu p ed skuteën m nebo domnïl m ohroûenìm zvenëì a vpouötïla dovnit jen ty, kdo jsou podle rozhodnutì 212

65 Recenze jejìch obyvatel povaûov ni za û doucì nebo kte Ì vyûadujì ochranu. Vstupy do Ñpevnostiì se p iv ely a z roveú zce profilovaly. Leg lnì imigrace do Evropy je pro obyvatele t etìho svïta, pomineme-li jeho politickou nebo nejbohatöì elitu, moûn jen jako dnï zd vodnïn a dokumenty prok zan migrace za vzdïl nìm a za profesnì p Ìpravou. V n vaznosti na staröì vlny imigrace je moûnè p istïhov nì za Ëelem sluëov nì rodin a v r mci udïlov nì azylu, umoûúovanè vöak se st le vïtöì opatrnostì a sìlìcìmi restrikcemi. ProstÏ ñ leg lnì imigrace ze t etìho svïta do Evropy je krajnï obtìûn. Z konitï se proto vytvo ila bezb eh zûna pololeg lnì a ileg lnì migrace. Takov situace nutì, jak Bade zd razúuje, vöechny z ËastnÏnÈ ke h e s faleön mi kartami a s pseudoargumenty, lûemi a demagogiì na obou stran ch. To koneënï dob e zn me i z»eskè republiky... V z vïru svè knihy Bade konstatuje, ûe Ñpokud nenì obrana p ed uprchlìky ze zemì t etìho svïta souëasnï vyv ûena potìr nìm p ÌËin tïk ve v chozìch oblastech, z st v podobn p Ìstup historick m skand lem, podle nïjû budou n sledujìcì generace pomï ovat ch p nì humanity v EvropÏ na konci 20. a na zaë tku 21.stoletÌì.»eskÈmu Ëten ovi nem ûe ujìt urëit obsahov disproporënost. N zev knihy by byl p esnïjöì, kdyby mìsto slova ÑEvropaì v nïm bylo uvedeno ÑZ padnì Evropaì.»ten se dovì mnoho podrobnostì o migraënì problematice jednotliv ch nïmeck ch zemì, ale i ävèdska, Finska, It lie, äpanïlska, Portugalska... Z Ñnez padnìì Evropy je daleko nejvìce pozornosti vïnov no Polsku. Emigrace z Polska byla tak rozs hl, ûe ji prostï nelze pominout; navìc NÏmecko mïlo pr vï s Polskem vûdy zvl öù sloûitou problematiku stïhov nì uû pro nïkolik zmïn polsko-nïmeck ch hranic. DetailnÏji se zab v autor jeötï problematikou migrace v zemìch b valè Jugosl vie, ani ta se pro tamnì v leënè ud losti a etnickè Ëistky v devades t ch letech pominout nedala. OstatnÌ zemï v chodnì Evropy a Ñv chodu st ednì Evropyì ñ to je autor v termìn ñ z st vajì na okraji pozornosti. Nap. slovo ÑSlovenskoì, nebo ÑSlov ciì se v knize vyskytuje pouze t ikr t ñ a to vûdy ve v Ëtu Slovenska nebo Slov k mezi ostatnìmi Ñv chodoevropsk miì zemïmi nebo n rody. ZmÌnek o»esku je ponïkud vìce z ejmï jen proto, ûe»echy jsou blìûe NÏmecku, a proto, ûe se do jejich migrace promìt nïmeck problematika. I rozs hl Ëesk emigrace do Ameriky na p elomu 19. a 20. stoletì je bez bliûöì diferenciace pojìm na jako emigrace z Rakousko- Uherska, obdobnï jako emigrace z»eskoslovenska za studenè v lky je s v jimkou obdobì pauö lnï zahrnuta do emigrace z v chodnì Evropy. I pro Badeho stejnï jako pro adu jin ch z padoevropsk ch autor zemï na v chod od äumavy a Odry spl vajì do nezajìmavèho a nediferencovanèho bloku zvanèho Ñv chodnì Evropaì, z nïjû se u Badeho snaûivï, ale bez faktickèho dopadu vyëleúuje Ñv chod st ednì Evropyì. DÏlenÌ evropskèho kontinentu na ÑEvropuì a Ñv chodnì Evropuì m svè silnè historickè ko eny, nicmènï je ñ snad bezdïënï ñ z padoevropsk mi autory akceptov no i tam, kde je vyslovenï zav dïjìcì. Cel kniha je v podstatï rozs hl m esejem. Obsahuje sice mnoûstvì ËÌseln ch dat (nïkdy sporn ch), data jsou vöak azena do textu bez pokusu o jejich p ehlednïjöì strukturov nì. Analytick Ëten citelnï postr d jejich tabulkovè nebo grafickè uspo d nì. Podrobn popis r zn ch migraënìch proud by logicky mïl b t ilustrov n mapovou p Ìlohou ñ i ta vöak chybì. HistorizujÌcÌ pojetì pr ce p evaûuje nad statistick m nebo demografick m.»ìseln data jsou vidïna jako ilustrace textu, nikoli jako samostatnè nosiëe informacì; proto autor jejich uspo d nì nevïnoval takovou pèëi, jakou by statistik nebo demograf p edpokl dal. V Ëet literatury v p Ìloze knihy zaujìm cel ch 40 stran a zahrnuje p ibliûnï 500 titul. Jde p ev ûnï o texty nïmeck ch autor, podstatnï mènï se objevujì odkazy na anglicky psanou literaturu (to neb v obvyklè), v jimeënï na literaturu francouzskou. CharakteristickÈ je, ûe jde tèmï v hradnï o literaturu z padoevropskè, nïkdy americkè provenience. Z ÑV choduì uv dì literatura pouze t i pr ce polsk ch autor, vöechny publikovanè v angliëtinï. JistÏ, jazykov barièra kon svè. Bylo vöak v angliëtinï skuteënï publikov no tak m lo pracì t eba Ëesk ch nebo maôarsk ch (tïch zvl ötï) autor, ûe si jich tak peëliv specialista, jak m je Klaus Bade nespornï je, nemohl ani povöimnout? Je moûno vöak shrnout: jde o velmi zajìmavou a mnohdy vyslovenï p Ìnosnou publikaci. RozhodnÏ nenì urëena jen demograf m nebo specialist m na migraci; ti by spìöe konstatovali nïkterè spornè tèze a ËÌselnÈ daje. P esto: kniha je natolik Ëtiv a obsaûn, ûe ji lze rozhodnï kaûdèmu demografovi doporuëit. Milan Aleö 213

66 Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 HISTORICK DEMOGRAFIE JAPONSKA V OBDOBÕ NOVOVÃKU Akira Hayami, dnes jiû emeritnì profesor hospod sk ch dïjin tokijskè univerzity, je v znamn m p edstavitelem svïtovè historickè demografie. V zkumem populaënìho a soci lnìho v voje japonskèho obyvatelstva se zab v jiû nïkolik desetiletì a po zjiötïnì, jak blìzkè jsou nïkterè japonskè prameny z padoevropsk m, cìlevïdomï spïönï vyuûìv modernìch metod historickè demografie p i jejich d kladnèm zpracov nì. Recenzovan pr ce 1) je p ekladem monografie vydanè v japonötinï v roce AnglickÈ vyd nì bylo jen mìrnï modifikov no tam, kde bylo nutnè zahraniënìm badatel m p iblìûit japonskè re lie. Pr ci Akira Hayami je moûnè povaûovat za klasickou uk zku, jak lze koncipovat studii o historickodemografickè problematice tak, aby si zachovala vysokou odbornou roveú a z roveú byla p itaûliv i pro öiröì ve ejnost. Proto je zajìmav i pro Ëten e zahraniënìho; kromï toho je moûnè v systèmu evidence obyvatelstva pouûìvan ch v minulosti v Japonsku nalèzt adu obdobn ch rys s evropsk mi zvyklostmi. I bïûn Ëten zìsk povöechnè informace nejen o samotn ch dïjin ch obyvatelstva Japonska, ale i o tom, jak je moûnè populaënì v voj studovat. Pr ce je rozdïlena v z sadï do t ech Ë stì ñ prvnì dvï jsou vïnov ny pramen m a anal ze populaënìho v voje, t etì rozboru rodinn ch struktur. KromÏ ady tabulek a graf jsou podstatnou Ë stì pr ce kvalitnì kartogramy. V vodnìch kapitol ch vysvïtluje Akira Hayami, co je demografie, p ibliûuje Ëten i historii demografickèho v zkumu (a takè demografickèho myölenì), nïkterè demografickè modely a teorie. Zvl ötnì pozornost vïnuje rozpracov nì metod historickè demografie po 2. svïtovè v lce v z padnì EvropÏ a v Asii. UpozorÚuje, ûe dochovanè v chodoasijskè prameny vyuûitelnè pro historicko-demografick v zkum jsou jeötï staröìho data neû evropskè, a to jak pro poëet a strukturu obyvatelstva, tak pro p irozen pohyb. Zd razúuje, ûe pro situaci v Japonsku hr ly od nejstaröìch dob v znamnou roli velmi zkè styky s»ìnou, nap. od 8. stoletì se pouûìval obdobn zp sob p idïlov nì zemïdïlskè p dy jednotliv m rodin m a takè jeho evidence, kter byla vedena podle jednotliv ch rodin a pr bïûnï aktualizov na. älo vlastnï o typ populaënìho registru, z nïhoû se vûdy po nïkolika letech sumarizovaly poëty ûijìcìch osob v poûadovanè struktu e. Tento registr zanikl sice kolem roku 1000, byl vöak obnoven na p elomu 16. a 17. stoletì v souvislosti s nastolenìm protievropskèho a protik esùanskèho kursu. V roce 1638 byl v souvislosti se z kazem k esùanstvì proveden podle jednotliv ch rodin soupis veökerèho obyvatelstva (rodiny si musely nechat potvrdit spr vnost daj v mìstnìm buddhistickèm kl öteru). SystÈm byl pak rozöì en na cel st t a z dat se vûdy po urëitè dobï kompilovala data, z nichû je moûnè zìskat informace o skladbï japonskè populace. ModernÌ populaënì cenzy se v Japonsku konajì od roku V Japonsku se stejnï jako v dalöìch zemì D lnèho v chodu vedly takè dalöì dokumenty, kterè je moûnè struënï charakterizovat jako rodinnè genealogie (p vodnï byly vedeny proto, aby bylo moûno vyhovït z sad m Konfuciova uëenì o nutnosti porozumïnì spoleëenskèmu postavenì jednotlivce, jeho pr v m a povinnostem bïhem celèho pozemskèho ûivota; k tomu bylo nutno zn t pohlavì, vïk, rodinn stav a soci lnì postavenì dotyënèho a takè jeho p edk ). Tyto rodinnè genealogie (koseki) se v Japonsku vedly v 8.ñ12. stoletì. Od roku 1868 byl systèm zaveden v celost tnìm mï Ìtku a slouûì dodnes jako podklad pro ofici lnì dokumenty vyd vanè jednotlivci k prok z nì jeho identity (kaûd rodina musì mìt platn rodinn registr a ednï ovï enè v pisy z tohoto registru slouûì jednotlivc m pro vyd v nì dalöìch dokument ). DÌky tïmto registr m mohl Akiro Hayami analyzovat populaënì v voj Japonska od poë tku 17. stoletì a takè ho velmi plasticky popsat. Druh Ë st knihy je vïnov na popisu metody rekonstrukce rodin a v sledk m jejì aplikace na japonskè prameny zhruba pro lèta 1671ñ1850. Autor analyzoval pr mïrn súatkov vïk, dèlku trv nì manûelstvì, roveú manûelskè plodnosti (a jejì vazby na vïk p i súatku), roveú vïkovï specifickè mrtnosti. Nutno podotknout, ûe sledoval celou problematiku takè v region lnìm pr ezu. V sledky jsou velmi zajìmavè: nap Ìklad vïk p i prvnìm súatku Ëinil u muû v pr mïru 26ñ28 let a bïhem sledovanèho obdobì se pr bïûnï zvyöoval, stejnï jako u ûen, u nichû se nejprve dlouho drûel na 17 letech, ale v polovinï 19. stoletì stoupl na 22 let. hrnn plodnost ûen narozen ch na poë tku 18. stoletì byla 6,01 dïtì na jednu ûenu (kdyû se vdaly v 16 letech pak 6, 67), ale pak se sniûovala aû na hodnoty 3,62 pro kohorty narozenè v z vïru 18. stoletì. Zvl ötnì pozornost vïnoval autor anal ze soci lnì struktury a jejìm vazb m na reprodukënì chov nì. V Japonsku existoval systèm velmi podobn naöì ËelednÌ sluûbï, neboù lidè niûöìho soci lnìho p vodu obojìho pohlavì pracovali v pr mïru 13 let p ed súatkem v jin ch dom cnostech. P es velmi stabilnì soci lnì strukturu existovala moûnost soci lnìho vzestupu a geografickè mobility obyvatelstva. 1) Hayami, Akira. The Historical Demography of Pre-Modern Japan. Tokyo: University of Tokyo Press, 2001, 192 s., ISBN

67 Recenze T etì Ë st pr ce tvo Ì rozbor struktury rodin. Zde se autor nejprve zam ölì nad kvalitou dat (dìky rekonstrukci byly zjiötïny nïkterè systematickè nedostatky pramene ñ nap. vinou zvyku zaregistrovat dïti aû po dovröenì prvnìho roku ûivota: dìtï narozenè v obdobì tïsnï po dobï kaûdoroënìho po izov nì v tahu se muselo doûìt tèmï dvou let, aby bylo do soupisu zahrnuto, a tohoto vïku se p i vysokè rovni kojeneckè mrtnosti nemusela doûìt znaën Ë st ûivï narozen ch dïtì; na druhou stranu dìtï narozenè v p edveëer NovÈho roku bylo druh den povaûov no za dvouletè, neboù vïk se zvyöoval o jednotku nikoli v den narozenin, ale na Nov rok a narozenè dìtï bylo povaûov no za 1 rok starè). Proto existovala z ejmï znaën podregistrace dïtì. N sleduje d kladn anal za rodinn ch struktur vëetnï region lnìch diferenciacì a Ëasov ch zmïn a vazeb na zvyklosti p ed v nì majetku apod. V Japonsku jako celku p evl daly rozöì enè dom cnosti kmenovè (v dom cnosti ûilo pohromadï nïkolik generacì jednè linie ñ hlava dom cnosti, jeho ûena, dïti a rodië(e) jak muûe tak ûeny, p ÌpadnÏ rodina jednoho z ûenat ch syn, vnuci atd.). P itom ale existovaly znaënè region lnì rozdìly: Nap. pro severoz pad Japonska byly obvyklè rodiny kmenovè (stem family), ve znaënèm mï Ìtku se tu vyskytovaly i rodiny rozöì enè s velk m poëtem Ëlen (typickè pro tyto rodiny byl nìzk status ûen a takè nìzk v skyt sluûebn ch osob, pro nïû by sluûba byla jen souë stì ûivotnìho cyklu). Ve st edu Japonska se vyskytovaly nejen kmenovè rodiny, ale Ëasto takè rodiny nukle rnì (obvyklè zde byly súatky v pozdnìm vïku, velk poëet narozen ch dïtì v manûelstvì i mimo manûelstvì, vyööì status ûeny a p ev ûn Ë st populace str vila Ë st ûivota ve sluûbï). Hayamiho d le zaujalo, jak blìzkè bylo rozdïlenì rodinn ch typ a zemnìho rozloûenì jednotliv ch jazykov ch dialekt. Zd razúuje ale, ûe vytv enì rodinn ch typ je dlouhodob a sloûit z leûitost a je pot ebì dalöìch v zkum k jejich d kladnïjöìmu pochopenì. Z vïrem upozorúuje, ûe v sou- Ëasnosti je po celèm Japonsku nejobvyklejöì nukle rnì rodina dvougeneraënì s mal m poëtem Ëlen. Pr ce Akari Hayamiho se adì beze sporu k v znamn m p ÌspÏvk m nejen pro pozn nì populaënìho v voje Japonska. Vzhledem k tomu, ûe k v zkumu autor pouûil metod obvykl ch pro v zkum v EvropÏ a ûe dosaûenè v sledky s evropsk mi porovn v, umoûúuje tak komparaci reprodukënìho chov nì obyvatelstva r zn ch oblastì v minulosti. Jeho pr ce zajìmav m zp sobem dokl d, ûe p es nïkter specifika mïl reprodukënì reûim na D lnèm v chodï v novovïku v mnohèm obdobnè rysy s v vojem v z padnì EvropÏ. Ludmila Fialov 215