revue pro v zkum populaënìho v voje

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje ČLÁNKY Ludmila Fialová: Změny charakteru mimomanželské plodnosti v českých zemích od 18. století Beatrice Chromková-Manea Petr Fučík: Teorie konfliktních preferencí a plodnost v České republice XXXVII. konference České demografické společnosti Regionální demografie, Olomouc, květen 2007 DISKUSE SČÍTÁNÍ LIDU RECENZE ZPRÁVY VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI DEMOGRAFIE PŘEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Ludmila Fialov : ZmÏny charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì Beatrice Chromkov -Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnìch preferencì a plodnost v»eskè republice XXXVII. konference»eskè demografickè spoleënosti ÑRegion lnì demografieì, Olomouc, 23. ñ 24. kvïten Ludmila Nesl dkov :»innost historick ch demograf na severnì MoravÏ Ludmila Fialov : Region lnì rozdìly ve v voji obyvatelstva Ëesk ch zemì v letech 1650ñ Josef Grulich: Demografick v voj jiûnìch»ech v 17. a 18. stoletì VladimÌr Balcar: Obyvatelstvo mïst v»eskè republice v letech 1869 a Kryötof Zeman: NadÏje doûitì v okresech»eskè republiky v letech 1981ñ2005 podle daj»eskèho statistickèho adu ä rka Kasalov DaÚkov ñ Lenka Ju ÌËkov : Region lnì diferenciace p ÌËin smrti v»eskè republice Dagmar Dz rov ñ Michala Lustigov : ZdravÌ, ûivotnì styl a prost edì, vybran mïsta»eskè republiky, 1998ñ Jitka Rychta Ìkov : Region lnì diferenciace plodnosti v pr ezovè a kohortnì perspektivï Dagmar BartoÚov : Region lnì aspekty zmïn ve sloûenì obyvatelstva»eskè republiky podle rodinnèho stavu koncem 20. a zaë tkem 21. stoletì Danuöa JurËov ñ J n MÈsz ros ñ Iveta StankoviËov : PopulaËn v voj v okresoch Slovenskej republiky Jozef Ml dek: St rnutie obyvateæstva Slovenska a jeho interpret cie v Atlase obyvateæstva Slovenska Eva KaËerov ñ Jitka Langhamrov ñ Tom ö Fiala: Anal za demografickèho v voje a jeho d sledk pro oblast ökolstvì v mal ch lokalit ch na okraji Prahy Branislav Bleha: NieËo k presnosti populaën ch prognûz Slovenskej republiky a»eskej republiky Jan M ller: Aktu lnì zmïny v zemnìm ËlenÏnÌ»eskÈ republiky a demografick data Tadeusz Siwek: Moûn vliv zmïny metodiky sëìt nì lidu v roce 2001 na n rodnostnì strukturu»eskè republiky Jakub Fischer ñ Petr Mazouch: Souvislosti vzdïlanosti, nezamïstnanosti a ekonomickèho r stu z region lnìho hlediska Luboö Marek ñ Michal Vrabec: V voj mezd v krajìch»eskè republiky podle vïku a pohlavì Pavel Pt Ëek ñ V clav Touöek ñ VladimÌr Pol öek: Region lnì aspekty vnit nì migrace v»eskè republice v obdobì 1991ñ VladimÌr Pol öek ñ Pavel PlaËek ñ V clav Touöek: Migrace vysokoökol k v letech 1991ñ2004 v region lnìm pohledu Bohdana Hol : Cizinci v»eskè republice ñ regionalizace dat a dalöì problèmy a v zvy ZdenÏk»erm k ñ Dagmar Dz rov : Ileg lnì migranti v praûskèm regionu Jaroslav Dufek ñ Bohumil Mina Ìk: V voj charakteristik pohybu obyvatelstva v krajìch regionu Jihov chod ve srovn nì s»eskou republikou

3 contents ARTICLES Ludmila Fialov : Changes in the Nature of Non-Marital Fertility in the Czech Lands since the 18th Century Beatrice Chromkov -Manea ñ Petr FuËÌk: The Conflicting Preference Theory and Fertility in the Czech Republic The 37th Conference of the Czech Demographic Society on ÑRegional Demographyì, Olomouc, 23ñ24 May DISCUSSION Ladislav Rabuöic: Some Comments on Czech Family Policy POPULATION CENSUS Robert äanda: Economic Activity and Education of the Population in European Countries by the Results of the Census BOOK REVIEWS Extra-marital Fertility in the Czech Republic since 1989í (Michaela PotanËokov ) Children in 19th Century Bohemia (Petra Berrov ) History of the Population of England (Ludmila Fialov ) REPORT ñ IMPORTANT PERSONALITIES OF DEMOGRAPHY ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2007 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., Ing. Miroslav äimek, Ing. Josef äkrabal. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , vera.hruskova@czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 48 KË, roënì p edplatnè 192 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 4/2007, roënìk 49. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v listopadu 2007.

5 Obsah Bohumil Mina Ìk ñ Jaroslav Dufek: DemografickÈ st rnutì a v voj zatìûenì produktivnì populace v regionu Jihov chod Jana KrajËov ñ Jaroslav Venc lek: Region lnì demografickè aspekty dynamiky obyvatel MoravskoslezskÈho kraje (1971ñ2000) Ivan äotkovsk : Srovn nì populaënìho v voje Moravskoslezska s ostatnìmi regiony soudrûnosti»eskè republiky po roce Alena Sedl kov : VybrannÈ soci lno-demografickè aspekty b vania v suburb nnych zûnach postkomunistick ch miest: K ot zke existencie komunity v suburb nnej zûne Preöova Dagmar Popjakov : Zmeny vekovej ötrukt ry migrantov v ostatnom decèniu (prìklad Petrûalky ñ urb nnej ötruktury Bratislavy) VladimÌr BaËÌk: Vyuûitie vybran ch technologiì pre distrib ciu v sledkov zo sëìtania obyvateæov, domov a bytov na prìklade bratislavsk ch obcì Ji Ì Kov : Sestup obyvatelstva z hor (p Ìklad okresu JesenÌk) DISKUSE Ladislav Rabuöic: NÏkolik pozn mek k ËeskÈ rodinnè politice S»ÕT NÕ LIDU Robert äanda: Ekonomick aktivita a vzdïl nì obyvatelstva evropsk ch zemì podle v sledk sëìt nì lidu, dom a byt kolem roku RECENZE Mimomanûelsk plodnosù v»eskej republike po roku 1989 (Michaela PotanËokov ) DÌtÏ v»ech ch devaten ctèho stoletì (Petra Berrov ) DÏjiny obyvatelstva Anglie (Ludmila Fialov ) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ EurÛpska populaën konferencia, Liverpool 2006 ñ Mezin rodnì semin aplikovanè demografie k problematice asistovanè reprodukce ñ Demografick v voj v EvropskÈ unii a v»eskè republice: Hrozba? V zva? P Ìleûitost? V ZNAMN OSOBNOSTI DEMOGRAFIE Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc. (1930ñ2005) (Jitka Langhamrov ) PÿEHLEDY Sexu lnì hr tky dnes a sto let zp tky (Hana Malinov ) ñ St ednì dèlka ûivota p i narozenì ñ vybranè zemï ñ MÌra kojeneckè mrtnosti ñ vybranè zemï ñ hrnn plodnost ñ vybranè zemï BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady. Demografie je recenzovan odborn Ëasopis. 229

6 Demografie, 2007, roë. 49, Ë ï RO»NÕK 49 ï»õslo 4 ZMÃNY V CHARAKTERU MIMOMANéELSK PLODNOSTI V»ESK CH ZEMÕCH OD 18. STOLETÕ LUDMILA FIALOV Changes in the Nature of Non-Marital Fertility in the Czech Lands since the 18th Century The increase in the percentage of children born to unwed parents is one of the more significant changes that have occurred in the reproductive behaviour of the population of the Czech Republic since However, the increase is primarily a consequence of the substantial decrease in the marital fertility rate, and not a rise in the fertility rate of unmarried women. Demografie, 2007, 49: 230ñ243 Problematiku nemanûelskè plodnosti lze uchopit z r znèho pohledu. Lze na ni pohlìûet buô jako na urëit spoleëensk fenomèn a v tom zejmèna z hlediska postoje spoleënosti k nemanûelsk m intimnìm styk m a z toho odvozovan m postoj m ke svobodn m matk m a jejich dïtem (srv. Tinkov, 2004), nebo jako na fenomèn t kajìcì se urëitèho aspektu demografickèho chov nì ovlivúujìcìho celkovou roveú plodnosti (Horsk, 1980; PavlÌk ñ Rychta Ìkov ñ äubrtov, 1986) 1). Druh p Ìstup je do znaënè mìry snadnïjöì, protoûe dìky v raznï negativnìmu postoji zejmèna katolickè cìrkve k rozenì dïtì mimo manûelstvì je moûnè tento jev sledovat soubïûnï s manûelskou plodnostì v podstatï od poë tku vedenì z znam o k tech aû do novè doby. Je pravdïpodobnè, ûe pr vï pro odmìtav postoj cìrkve a ve ejnosti v bec k neprovdan m matk m a jejich dïtem, byla v minulosti p ev ûn vïtöina dïtì narozen ch mimo manûelstvì dïtmi nechtïn mi. P esto asi existovala vûdy urëit Ë st dïtì, kterè p ivedly na svït neprovdanè ûeny z mïrnï. Za takovè p Ìpady je moûnè povaûovat dïti, kterè se narodily ze svazk osob, jeû z ady d vod súatek neuzav ely, ale ûily spolu ve spoleënè dom cnosti, a takè dïti, kterè se narodily p r m, kterè súatek uzav Ìt hodlaly, intimnï se st kaly a súatek uzav ely aû po narozenì dìtïte (dïtì). Od syntetickè studie Pavly HorskÈ (1980) se problematika mimomanûelskè plodnosti v 19. a na poë tku 20. stoletì netïöì u n s vïtöì pozornosti, i kdyû se k nïkter m aspekt m muselo p ihlìûet p i rozboru celkovè rovnï plodnosti jak v obdobì tzv. starèho demografic- 1) ZajÌmav m tèmatem by byla sama geneze postupnè zmïny v pojmenov nì vlastnìho jevu: od ÑnemanûelskÈì k ÑmimomanûelskÈì plodnosti. 230

7 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì kèho reûimu (Dokoupil et al., 1999), tak bïhem demografickè revoluce (Fialov, 1990). Demografick v zkum zaloûen na agregovan ch datech nem ûe rozliöit skuteënè pozadì narozenì jednotliv ch dïtì, m ûe ale nïkterè aspekty p eci jen vysledovat. Jiû z podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì lze usuzovat na to, zda je roveú mimomanûelskè plodnosti jevem margin lnìm a jde tudìû spìöe o dïti nechtïnè, nebo zda naopak jejich vyööì podìl naznaëuje, ûe jde o dïti rozenè do neform lnìch svazk rodië, kte Ì z r zn ch d vod o legalizaci svèho svazku súatkem neusilovaly. RozhodujÌcÌ pro intenzitu mimomanûelskè plodnosti bylo soci- lnì a kulturnì prost edì, jak ukazuje nap Ìklad detailnì mikrosonda podniknut AlicÌ Velkovou (2002) ve farnosti äù hlavy nebo poslednì sociologickè v zkumy (Chaloupkov, 2006). I na p Ìkladu studia mimomanûelskè plodnosti je patrnè, ûe se z jem badatel o urëitou problematiku zvyöuje v dobï, kdy se mïnì jejì intenzita, resp. kdy se ve zmïnï intenzity odr ûì zmïna chov nì. V tomto p ÌpadÏ je to zvl öù patrnè. O skladbu narozen ch dïtì podle rodinnèho stavu matky a s tìm souvisejìcì okolnosti se badatelè zaëali do hloubky zajìmat na p elomu 70. a 80. let 20. stoletì, v dobï kdy se ve velkè Ë sti zemì z padnì Evropy zaëal zvyöovat podìl dïtì rozen ch neprovdan m ûen m. HistoriËtÌ demografovè se snaûili najìt urëitè paralely v minulosti, resp. je zajìmaly rozdìlnosti Ëi podobnosti tohoto jevu, kter p estal b t margin lnìm. CharakteristickÈ je, ûe v dobï, kdy vyöel prvnì velk mezin rodnì sbornìk vïnovan tèto problematice (Laslett ñ Oesterveen ñ Smith, 1980), se podìl mimomanûelsky narozen ch dïtì v»eskè republice sice jiû mìrnï zvyöoval, ale byl st le jeötï niûöì neû 6 %. I to byl asi d vod, proë z stal p ÌspÏvek Pavly HorskÈ (1980) dlouho ojedinïl m. A i kdyû byl rozbor mimomanûelskè plodnosti standardnì souë stì vïtöiny studiì zab vajìcìch se populaënìm v vojem, resp. v vojem plodnosti v Ëesk ch zemìch v minulosti, neb val v raznïji akcentov n (Fialov, 1981; Fialov ñ PavlÌk ñ Vereö, 1990; DÏjiny, 1995). ObdobnÏ tomu bylo i v p Ìstupu sociolog. Teprve se zmïnou reprodukënìho chov nì od poë tku 90. let se roveú plodnosti neprovdan ch ûen stala ËastÏjöÌm n mïtem v zkumu, a to jak demograf, tak sociolog. Dot k se jì v podstatï kaûd anal za plodnosti p ÌpadnÏ rodinnèho chov nì; na rozdìl od doby p edchozì je jì ale vïnov no vìce mìsta a nechybì snaha o pochopenì tohoto fenomènu a o jeho za azenì do öiröìch souvislostì (Rychta Ìkov, 2003; äalamounov ñ N vlt, 2006). V tomto p ÌspÏvku se pokusìm uk zat na podobnosti Ëi rozdìly v charakteru mimomanûelskè plodnosti v dlouhodobïjöì perspektivï, neboù datov z kladna je dnes jiû pomïrnï bohat a poskytuje r mcovè informace o rovni mimomanûelskè plodnosti za pomïrnï dlouhè obdobì. Jiû Pavla Horsk (1980: 346) rozliöila ve v voji mimomanûelskè t i obdobì: ran novovïk (zhruba od poë tku farnì evidence p irozenè mïny do prvnì t etiny 19. stoletì), kdy se mimo manûelstvì rodilo v pr mïru do 5 % dïtì; od poë tku druhè t etiny 19. stoletì do konce prvnì poloviny 20. stoletì, kdy se tento podìl pohyboval mezi 12 % aû 15 %; po roce 1950, kdy se podìl snìûil na roveú kolem 5 %. Z doby publikov nì pr ce Pavly HorskÈ v roce 1980 vypl v, ûe se nemohla zab vat Ëtvrt m obdobìm, kterè nastalo po roce 1990 a trv dosud ñ v tèto dobï podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì trvale roste (v roce 2006 jiû p es hl 33 %). Prameny a metody v zkumu P i anal ze rodinnèho chov nì zajìm demografy rozöì enì studovanèho jevu v populaci, jeho intenzita, Ëasov nì a diferenciace, p ÌpadnÏ i region lnì rozdìly. Nejinak je tomu i u mimomanûelskè plodnosti. Zpravidla se sleduje podìl dïtì rozen ch neprovdan m ûen m, vïkov skladba matek tïchto dïtì a takè jejich dalöì charakteristiky. P i rozboru dlouhodobïjöìch trend je zpravidla nutnè vyuûìt pouze jednoduööìch ukazatel dostupnïjöìch pro delöì Ëasov obdobì, navìc srovnateln ch. Z toho d vodu se omezìm v podstatï pouze na sledov nì podìlu dïtì narozen ch mimo manûelstvì, pro novïjöì obdobì takè na vïkovou skladbu matek tïchto dïtì, resp. vïkovï specifickou roveú plodnosti neprovdan ch ûen. Demografick statistika poskytuje data o rovni mimomanûelskè plodnosti na dneönìm zemì 231

8 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4»eskÈ republiky od roku ). roveú plodnosti neprovdan ch ûen podle vïku lze sledovat v obdobì 1900ñ1970 p ev ûnï jen v letech sëìt nì lidu, pozdïji je to moûnè kaûdoroënï 3). Kvalita a vypovìdacì schopnost ukazatel se sice liöì, p esto dokl dajì zmïny v postoji k nemanûelskè plodnosti u urëitè Ë sti obyvatelstva a naznaëujì i vnit nì diferenciaci tïchto rozdìl. NÌzk roveú mimomanûelskè plodnosti (obdobì do roku 1810) V obdobì ranèho novovïku lze na p ev ûnou vïtöinu dïtì rozen ch mimo manûelstvì pohlìûet jako na dïti nechtïnè, narozenè zpravidla svobodn m matk m, Ëasto ûen m ve sluûebnèm postavenì. Data naznaëujì, ûe narozenì nemanûelskèho dìtïte nebylo v jimeënou ud lostì, ale ûe z roveú nebylo ud lostì p Ìliö frekventovanou. Z hluböì anal zy daj zejmèna z obdobì p ed polovinou 18. stoletì (tab. 1), lze usuzovat na urëitou podregistraci narozenì nelegitimnìch dïtì. Aby se zv raznilo neplnopr vnè postavenì tïchto dïtì, nemïly b t zapisov ny do matrik spoleënï s manûelsk mi dïtmi. NÏkdy matrik na doporuëenì nedbal a zapisoval chronologicky vöechny dïti bez ohledu na jejich legitimitu.»astïji ale vedl seznamy dva, ale ne vûdy se oba zachovaly. Protoûe z pis do matriky byl aû do roku 1770 placen, moûn ûe i tato okolnost vedla k podregistraci z pis dïtì rozen ch mimo manûelstvì, jejichû matky zpravidla pat ily k mènï majetnè soci lnì vrstvï. K tomuto z vïru vedou velmi nìzkè poëty evidovan ch dïtì narozen ch mimo manûelstvì v nïkter ch farnìch obvodech. Nap Ìklad v matrice narozen ch ve farnosti Broumov se v letech 1725ñ1742 z 3498 evidovan ch k t pouze jeden t kal nemanûelskèho dìtïte, v DomaûlicÌch v letech 1760ñ1769 z 1267 ani jedin. Jak Eliöka» Úov (1981) tak Petr MuûÌk (1984), kte Ì data pro tyto lokality zpracov vali, nìzkè poëty vysvïtlovali pr vï podregistracì. Ale ani v p Ìpadech, kdy lze usuzovat na plnïjöì, p ÌpadnÏ pln data, neb val poëet dïtì rozen ch mimo manûelstvì vysok, zvl ötï ve venkovsk ch oblastech. Nap Ìklad v malèm obvodu n leûejìcìm k farnìmu kostelu v PorubÏ (dneönì okres Karvin ) se v 18. stoletì jako nelegitimnì narodily jen v jimeënï vìce neû 4 dïti roënï (coû bylo mezi 2 a 5 % z hrnu narozen ch dïtì) a stejn podìl p ipadal na velk obvod smeëensk, kde bylo tïchto dïtì roënï jen z Ìdka vìce neû 10, ale z 11 vesnic. ObecnÏ lze Ìci, ûe na venkovï byl podìl nemanûelsk ch dïtì v dlouhodobèm pr mïru st l a nìzk, zpravidla niûöì neû 4 %. roveú nemanûelskè plodnosti vöak rostla v neklidn ch dob ch, zvl ötï bïhem v lek. To lze doloûit nap Ìklad daty z farnosti Dobrovice (okres Mlad Boleslav), kde se z hladiny mìrnï p evyöujìcì 2 % zv öil ve 40. letech 18. stoletì, kdy byly»echy mìstem v leënèho st etnutì (v lka o dïdictvì habsburskè), podìl nemanûelsk ch dïtì na 5 % a v n sledujìcì dek dï na 7 % (v lka sedmilet ; Dokoupil et al., 1999: 49). PonÏkud jin obraz poskytujì data z mïstsk ch farnostì. PodÌly dïtì narozen ch neprovdan m matk m v nich b vajì zpravidla vyööì, i kdyû rozdìly nebyly p Ìliö vysokè, zvl ötï ölo-li o menöì mïsto 4). Z dostupn ch dat lze soudit, ûe aû do konce 50. let 18. stoletì byl jejich podìl i ve vïtöìch mïstech niûöì neû 5% a teprve potom se pomïrnï rychle zv öil na dvojn sobek (nap. LitomÏ ice, pravdïpodobnï i PlzeÚ). UrËitou v jimku p edstavovala Praha, kde byly podìly dïtì rozen ch neprovdan m matk m v znamnï vyööì. Jiû ve druhè polovinï 17. stoletì Ëinil jejich podìl vìce neû 5 % 5). V prvnì 2) Z dat demografickè statistiky lze odvodit podìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì za ËeskÈ zemï v letech 1787 a 1792 a po tè od roku 1806 (do roku 1822 vöak zpravidla buô pouze za»echy nebo za Moravu Ëi Slezsko). Data ve studii pouûit jsou pro obdobì p ed rokem 1918 p evzata buô z rozbor farnìch matrik nebo z edice V. Sekery (Sekera, 1978,1979). 3) V poëet je v z n na dostupnost dat o skladbï ûen podle vïku a rodinnèho stavu. Ta z st vala pouze v rukopisech nebo v internìch materi lech statistickèho adu; poëìnaje rokem 1986 jsou publikov na v Pohybu obyvatelstva. 4) VÏtöina Ëesk ch a moravsk ch mïst nebyla tak velk, aby tvo ila samostatn farnì obvod, respektive vïtöina farnìch obvod, jejichû sìdlo se nach zelo ve mïstï, zahrnovala öiröì venkovskè z zemì; ze zatìm dostupn ch dat nelze rozliöit dïti, jejichû rodiëe se v dobï narozenì dìtïte zdrûovali ve mïstï, od tïch z p ifa en ch vesnic. 5) Informace o rovni mimomanûelskè plodnosti v Praze jsou zaloûeny na vzorku, kter zahrnoval v druhè polovinï 17. stoletì zhruba polovinu dïtì zapsan ch v praûsk ch matrik ch, v 18. stoletì dvï t etiny aû t i Ëtvrtiny (Fialov, 2006). 232

9 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì Tab. 1 Podíl dětí evidovaných při křtu jako mimomanželské ve vybraných farních obvodech od 17. do 19. století (Percentage of children registered at christening as born out of wedlock selected parishes between the 17th and 19th centuries) a) Venkovské farní obvody Období Králíky 1 Smečno 1 Poruba 1 Kralice na Hané 1 Vracov 2 Lochenice 3 Žitenice ,1 0, ,2 4,5 3,7 1, ,8 4,2 1,9 4,2 3,2 1, ,1 7,7 7,0 9,2 18, ,9 17,8 b) Městské farní obvody Období Broumov 1 Domažlice 5 Plzeň 1 Budyně nad Ohří 1 Litoměřice 6 Ústí nad Labem 7 Praha ,4 0,1 1,3 2, ,5 1,0 0,9 5, ,4 0,4 4,8 2,7 2,0 13, ,4 2,1 9,8 5,0 7,8 3,8 18, ,2 9,7 15, ,9 Pozn.: 1 Dlouhodobé populační trendy na území ČSR, předstatistické období. Praha: Acta demographica IV, Nesládková, 2003: Kalousková, 2006: Vaňková, 2006: Mužík, 1986: 147 (období ). 6 Rukopisné tabulky, excerpoval L. Dušek (období ). 7 Dušek, 1974: 41; Dušková, 2000: 133 (období ). 8 Souhrn dat pro vybrané farní obvody (Fialová, 2006). polovinï 18. stoletì se podìl zv öil na 14 % a ve druhè polovinï na 19 %. Na tomto vzr stu se ale postupnï st le vìce podìlely dïti k tïnè v nalezincìch 6). UrËitou Ë st matek tïchto dïtì z ejmï tvo ily ûeny, kterè se do Prahy uch lily z venkova, aby zde skryly sv j poklesek; lze na to usuzovat i z toho, ûe se v z znamech praûsk ch matrik objevujì u matek tïchto dïtì zmìnky typu Ñmatka p ÌchozÌì. Ve mïstï bylo ale takè vyööì zastoupenì soci lnì vrstvy, pro kterou nebylo uzav enì manûelstvì snadnè (mïstsk chudina, dom cì sluûebnictvo). ZvyöujÌcÌ se podìl nemanûelsk ch dïtì v pr bïhu 18. stoletì lze d vat do souvislosti se zmìrúov nìm postoje st tu k tïmto dïtem ñ resp. ve vytv enì ÑlepöÌchì podmìnek pro neprovdanè matky a moûnosti odloûenì jejich dïtì v nalezinci (srv. Tinkov, 2003). Celost tnì data ze samèho z vïru 18. a z poë tku 19. stoletì s tïmito zjiötïnìmi souhlasì. V letech 1787 a 1792 byl podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì v Ëesk ch zemìch 4 %, a v roce 1806 Ëinil 5 %. V»ech ch byl podìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì v tèto dobï o 0,5ñ1,5 procentnìho bodu vyööì neû na MoravÏ a ve Slezsku. N rodnostnï diferencovan zv öen roveú mimomanûelskè plodnosti v obdobì 1810ñ1937 PodÌl dïtì rozen ch neprovdan m matk m v Ëesk ch zemìch v pr mïru rostl od druhè dek dy 19. stoletì a v roce 1817 p es hl poprvè hranici 10 %, nad nìû z stal aû do roku ). Z celozemsk ch hrn je patrnè, ûe se poëty nemanûelsky rozen ch dïtì zvyöovaly zvl ötï v letech 1810ñ1842. V roce 1842 byl podìl vyööì neû 15 % a n sledovalo obdobì, kdy se roveú nezvyöovala, naopak hodnoty byly spìöe niûöì. Maxim lnì roveú (16,3 %) byla za- 6) NalezenÈ dïti vöak tvo Ì zcela zvl ötnì kategorii, neboù to mohly b t dïti jak nemanûelskè, tak manûelskè. 7) Do tohoto roku jsou daje demografickè statistiky srovnatelnè; v letech 1938ñ1945 jsou k disposici pouze daje za ËeskÈ obyvatelstvo Protektor tu»echy a Morava. 233

10 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4 Graf 1 Podíl dětí narozených mimo manželství na území ČR v letech (Percentage of live-born children born out of wedlock in the Czech Lands ) Pozn.: V letech za české obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava. znamen na v letech 1865ñ1866. Od roku 1870 zpravidla podìl nep esahoval 13 %. I v tïchto letech se udrûoval rozdìl mezi zemïmi ñ v»ech ch se vûdy rodilo relativnï vìce dïtì mimo manûelstvì neû na MoravÏ a ve Slezsku: do roku 1870 zhruba o 1ñ2 procentnì body, po roce 1868 o 3ñ4. Ve 20. stoletì se rozdìl snìûil na p edchozì hodnoty. RostoucÌ podìly dïtì rozen ch mimo manûelstvì v prvnìch dek d ch 19. stoletì b vajì d v - ny do souvislosti zpravidla s odkladem prvnìch súatk. V prvnì polovinï 19. stoletì se vïk p i prvnìm súatku zv öil v pr mïru zhruba o 2 aû 3 roky jak u muû, tak u ûen a v populaci stoupl podìl trvale svobodn ch osob: v roce 1880 Ëinil ve vïku 45ñ49 let podìl svobodn ch ûen vìce neû 10 %, svobodn ch muû 6 %. S daty celost tnì statistiky souhlasì v sledky z mikroregion, jak pokud jde o zv öenì rovnï podìlu, tak pokud jde o region lnì diferenciaci, kter byla ale ponïkud sloûitïjöì neû v obdobì p edch zejìcìm. K diferenciaci mïsto-venkov se p idruûily i rozdìly danè odliönou reakcì obyvatelstva na zhoröujìcì se moûnostì uzavìr nì súatku v z vislosti na n rodnosti, resp. p Ìsluönosti k n rodnì kultu e. Vzestup podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì byl v znamnïjöì v oblastech ob van ch obyvatelstvem hovo ÌcÌm nïmecky; nap Ìklad v okresech J chymov a Kraslice v letech 1881ñ1882 Ëinil 27 %; oba okresy byly ob v ny tak ka v hradnï nïmecky hovo ÌcÌm obyvatelstvem: v roce 1880 zde bylo seëteno 99,9 % osob s nïmeckou obcovacì eëì. Tento podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì byl zhruba stejnï velk jako v rakousk ch alpsk ch zemìch a nïkter ch dalöìch st edoevropsk ch regionech ob van ch NÏmci. Naopak hodnoty, kterè byly obvyklè v okresech s Ëeskou vïtöinou (tj. v pr mïru 5ñ10 % dïtì rozen ch mimo manûelstvì), byly srovnatelnè s rovnì Francie, It lie Ëi D nska (Shorter ñ Knodel ñ van de Walle, 1971). Na z kladï sondy, kterou zpracovala Alice Velkov pro farnost Star Plzenec, lze doloûit, ûe se roveú mimomanûelskè plodnosti zvyöovala na p elomu 18. a 19. stoletì p edevöìm v prost edì niûöìch soci lnìch vrstev: v uvedenè farnosti porodila v letech 1791ñ1800 Ëtvrtina ûen dìtï mimo manûelstvì a z tïchto ûen se t i Ëtvrtiny pozdïji provdaly, i kdyû ne vûdy za otce 234

11 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì Tab. 2 Živě narozené děti podle legitimity na území ČR v letech (průměry za uvedená období) [(Live-born children by legitimacy in the Czech Lands (averages for the indicated periods)] Živě narození mimo manželství Živě narození mimo manželství Období Živě narození Živě narození Období celkem celkem abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5 Pramen: Sekera, 1978, 1979, Pohyb obyvatelstva... Pozn.: 1937 (obyvatelstvo celkem) 11,0 %, v letech (české obyvatelstvo): 1938 a ,3 %, ,8 %, ,8 %, ,4 %, ,6 %, ,9 %, ,9 %, ,8 %, 1947 (obyvatelstvo celkem) 9,6 %. svèho dìtïte (Velkov, 2003: 220ñ221). K velmi podobn m z vïr m lze dojìt i rozborem dat zìskan ch pro Jablonec nad Nisou (tehdy s obyvatelstvem p ev ûnï nïmecky mluvìcìm) z let 1800ñ1869: podìl uzavìran ch manûelstvì, kdy byla nevïstou ûena, kter p ivedla na svït dìtï za svobodna, stoupl z necel ch 5 % v letech 1800ñ1809 na 12 % v n sledujìcì dek dï a v letech 1820ñ1859 se pohyboval mezi 14 a 18 %, v letech 1860ñ1869 dosahoval 24 % 8). Doba uplynul mezi narozenìm dìtïte a p Ìpadn m súatkem matky Ëinila v Jablonci nad Nisou v letech 1800ñ 1859 v pr mïru 2,1 roku. Zhruba 40 % ûen, kter m se narodilo za svobodna dìtï, se vdalo do roka od porodu a 45 % bïhem dalöìch Ëty let: svobodn ch tedy z stalo jen asi 15 % ûen. Z toho, ûe v matrice byl velmi Ëasto uveden jako otec dìtïte pozdïjöì ûenich, vypl v, ûe se jednalo o dïti narozenè do vìce mènï trvalèho svazku.» st mimomanûelsky narozen ch dïtì vöak st le pat ila k dïtem nechtïn m 9). Teprve od roku 1895 je moûnè zìskan data ovï ovat celost tnì statistikou. MarkÈta Srbov (2003: 65) spoëetla, ûe v letech 1895ñ1913 p ipadlo na 100 dïtì narozen ch mimo manûelstvì 35ñ 40 % dïtì legimitizovan ch p i súatku rodië a ûe zhruba kaûd 6. súatek uzavìrali snoubenci, kte Ì z roveú p izn vali ûijìcì spoleënï poëatè a narozenè dìtï. I ona doloûila v raznè region lnì rozdìly, neboù vyööì rovnï mimomanûelskè plodnosti a vyööì podìl n slednï legitimizovan ch mimo manûelstvì narozen ch dïtì byl dosahov n v oblastech s nïmeck m obyvatelstvem (v letech 1900ñ1904 ölo o legitimizaci mìsty i vìce neû 50 % mimomanûelsky narozen ch dïtì). RozdÌly v rovni mimomanûelskè plodnosti podle n rodnosti podle dat demografickè statistiky je moûnè sledovat aû od roku V tomto roce se ze ûivï narozen ch dïtì matk m nïmeckè n rodnosti narodilo mimo manûelstvì 18 %, ûen m ËeskoslovenskÈ n rodnosti 9,5 %; v roce 1937 byla situace obdobn, i kdyû na niûöì rovni (14,4 %, resp. 8,4 %). Vzhledem k tomu, ûe n rodnostnì diferenciace Ëesk ch zemì byla z roveú diferenciacì region lnì (ËeskÈ obyvatelstvo bylo soust edïno spìöe ve st edu»ech a Moravy, nïmeckè ob valo pohraniënì oblasti, t ebaûe nïkde jeho osìdlenì zasahovalo hluboko do vnitrozemì), projevily se odliönè kulturnì vzorce i v region lnì diferenciaci rovnï mimomanûelskè plod- 8) V sledky vych zejì z rodinn ch list zrekonstruovan ch Walburgou Wowkovou pro Jablonec nad Nisou (súatky uzav enè v letech 1800ñ1869, celkem 1512 rodinn ch list ). Za moûnost vyuûitì tïchto dat PhDr. Walburce WowkovÈ dïkuji. 9) Nep Ìmo tuto okolnost dokl d Alena Luxov rozborem ûen odsouzen ch za zabitì narozenèho dìtïte a vïznïn ch v trestnici v ÿepìch: v letech 1865ñ1918 bylo z tïchto ûen 93 % neprovdan ch, v letech 1919ñ1948 pak 87 %; poch zely spìöe z niûöì soci lnì vrstvy (Luxov, 2005: 147, 195). 235

12 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4 Tab. 3 Četnosti okresů podle podílu dětí narozených mimo manželství ve vybraných letech na území ČR ve vybraných letech (Frequency by district of the percentage of children born out of wedlock in selected years in the Czech Lands) Podíl dětí narozených Podíl okresů v daném intervalu mimo manželství ,2 1,9 53,3 71, ,9 50,3 31,8 33,0 19, ,7 28,9 37,2 12,6 9,2 11, ,7 15,7 17,6 1,1 35, ,6 1,9 9,5 22, ,1 0,6 2,0 10, ,4 5, ,7 7, , ,8 0,7 1, ,3 Celkem Počet okresů Pramen: Bewegung der Bevölkerung... Pohyb obyvatelstva... nosti. V polovinï okres Ëinil podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì mènï neû 10 %, v kaûdèm dvac tèm okrese Ëinil vìce neû 20 % (v roce 1880, v roce 1910 jen v kaûdèm pades tèm). V Praze zemsk porodnice (s nalezincem) zvyöovala podìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì aû do roku 1925, kdy se zmïnil systèm zpracov nì dat a nad le byly narozenè dïti t ÌdÏny podle matëina bydliötï: v Praze se podìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì snìûil z 20 % v roce 1924 na 13 % v roce O rozsahu rovnï mimomanûelskè plodnosti svïdëì i pomïrnï vysok hodnota Coelova indexu ih, kter Ëinil vìce neû 0,10 (v tèûe dobï byla roveú Coleova indexu manûelskè plodnosti ig zhruba 0,70), tj. 10 % (resp. 70 %) manûelskè plodnosti hutterit ; o omezov nì manûelskè plodnosti svïdëì pokles indexu ig zpravidla pod roveú 0,60ñ0,65, z Ëehoû vypl v, ûe v tèto dobï se manûelsk plodnost jeötï v Ëesk ch zemìch v raznïji neomezovala 10). O podìlu kontingentu neprovdan ch ûen v populaci v z vislosti na jejich vïku hovo Ì index podìlu plodnosti vdan ch ûen (im), kter na konci 19. stoletì Ëinil pouze 0,50; tj. aû polovina moûnè plodnosti nemohla b t realizovan kv li tomu, ûe ûeny z st valy neprovdanè. Kdyû se od 70. let 19. stoletì zaëala sniûovat roveú realizovanè plodnosti v d sledku vïdomèho omezov nì poëtu dïtì v rodinï, projevilo se to i mìrn m poklesem rovnï mimomanûelskè plodnosti a takè mìrn m poklesem podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì. Vzhledem k tomu, ûe se ale ukazatel ust lil na urëitè rovni i bïhem dalöìho poklesu rovnï realizovanè plodnosti, se zd, ûe v podstatï p etrv val p edchozì typ rodinnèho chov nì. Z dïtì rozen ch mimo manûelstvì byla Ë st p i n slednèm súatku rodië legitimizov na. Od roku 1895 lze sledovat i vïkovou skladbu matek dïtì rozen ch mimo manûelstvì ñ maximum p ipadalo na ûeny ve vïku 20ñ24 let, kde byla takè nejvyööì roveú vïkovï specifickè mimomanûelskè plodnosti (tab. 6). roveú mimomanûelskè plodnosti se v znamnïji nezmïnila ani bïhem prvnìch t Ì dek d dvac tèho stoletì a v pr mïru p edstavovala zhruba desetinu narozen ch dïtì. V tèûe dobï se vöak roveú realizovanè plodnosti v raznï snìûila: roveú plodnosti vdan ch ûen se v letech 1900ñ1930 snìûila o 55 %, nevdan ch o 53 %. 10) Ke zp sobu konstrukce indexu a jeho vyuûitì p i anal ze plodnosti srv. Coale, A. J. ñ Watkins S. C The Decline of Fertility in Europe. Princeton: Princeton University Press. K jejich aplikaci na v voj v Ëesk ch zemìch blìûe Fialov,

13 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì Graf 2 Intenzita plodnosti nevdaných žen podle věku na území ČR ve vybraných letech 20. století (Period fertility of unmarried women by age in the Czech Lands in selected years) Od roku 1926 je moûno sledovat i rozdìly v rovni mimomanûelskè plodnosti podle velikosti mìsta bydliötï matky. Uk zalo se, ûe mìrnï vyööì podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì byl vûdy ve vïtöìch obcìch, i kdyû rozdìl nebyl p Ìliö velk. ObdobÌ nìzkè rovnï mimomanûelskè plodnosti (1945ñ1990) Bezprost ednï po podeps nì MnichovskÈ dohody se zmïnilo nejen st topr vnì postavenì»eskoslovenskè republiky, ale takè evidence p irozenè mïny obyvatelstva, a t ebaûe se demografovè pokusili n slednï data rekonstruovat, nezda ilo se tak zcela. Za lèta 1938ñ1945 Tab. 4 Podíl živě narozených dětí mimo manželství z úhrnu živě narozených dětí podle velikosti obce bydliště matky (v %) na území ČR v letech (Percentage of live-born children born out of wedlock from the total live-born children by size of the place of residence of the mother (%) in the Czech Lands ) Období Celkem V obcích do 10 tisíc obyvatel V obcích nad 10 tisíc obyvatel ,0 11,8 13, * 11,1 10,8 11, * 6,5 6,3 7, ,6 5,2 6, ,0 4,8 5, ,7 4,3 5, ,9 5,3 7, ,0 10,6 16, ,0 23,8 29,8 Pramen: Pohyb obyvatelstva... * Viz poznámka u tabulky 2. jsou k disposici daje o rovni mimomanûelskè plodnosti pouze pro ËeskÈ obyvatelstvo Protektor tu»echy a Morava 11). ZmÏna rovnï je patrn, ale nemusela souviset pouze se zmïnami v etnickè skladbï obyvatelstva: roveú mimomanûelskè plodnosti se za v lky v znamnï snìûila a niûöì p etrvala i bezprost ednï po ukonëenì v leën ch operacì. Byla niûöì neû roveú mimomanûelskè plodnosti ËeskÈho obyvatelstva v meziv leënèm obdobì. PodÌly dïtì rozen ch mimo manûelstvì se vr tily zhruba na roveú zn mou z poslednìch dek d 18. stoletì, z roveú p etrval rozdìl mezi venkovsk m a mïstsk m obyvatelstvem. Mimomanûelsk plodnost se stabilizovala na nìzkè rovni (podìl Ëinil zhruba pïtinu situace z poë tku 20. stoletì); ûeny rodìcì dïti mimo manûelstvì byly nejëastïji ve vïku 25ñ29 let; v pr mïru to byla kaûd 11) St tnì ad statistick sbìral a zpracov val data pouze za obyvatelstvo na zemì druhè»eskoslovenskè republiky, od 15. b ezna 1939 pouze za obyvatelstvo Protektor tu»echy a Morava, a to bez NÏmc, neboù na ty se jako na obëany T etì Ìöe protektor tnì z kony nevztahovaly. 237

14 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4 Tab. 5 Podíl živě narozených dětí mimo manželství z úhrnu živě narozených dětí podle věku matky na území ČR ve vybraných letech (Percentage of live-born children born out of wedlock out of the total live-born children by the age of the mother in the Czech Lands) Věk Z úhrnu živě narozených dětí v dané věkové skupině bylo dětí mimo manželství v % celkem 11,9 12,0 6,3 4,6 9,8 31, ,0 45,6 15,7 11,4 20,0 86, ,6 18,0 5,9 3,2 6,8 50, ,1 7,6 4,7 3,0 7,1 25, ,9 1 5,1 5,6 4,2 11,2 23, ,8 5,9 6,5 17,2 31, ,3 5,5 6,6 12,1 24,2 36,5 Počet živě narozených dětí mimo manželství Pozn.: Pramen: Sekera, 1979; Pohyb obyvatelstva... Tab. 6 Plodnost žen podle věku a rodinného stavu na území ČR ve vybraných letech (živě narození na 1000 žen dané věkové skupiny a rodinného stavu) [(Women s fertility by age and marital status in the Czech Lands in selected years (live-born children per 1000 women in the given age group and marital status)] Věk Vdané ženy ,4 511,7 467,9 780,6 759,7 500, ,1 442,7 466,6 465,5 520,2 468, ,3 296,4 322,8 276,7 261,5 228, ,0 182,1 191,0 127,1 115,5 132, , ,6 113,3 55,2 38,1 52, ,4 57,0 20,5 11,1 14, ,7 2 23,5 19,8 6,0 1,7 2, ,4 1,6 0,0 0,2 0,2 Celkem 240,4 109,0 111,6 79,4 74,0 58,0 Nevdané ženy ,9 2,2 8,5 2,4 2,8 2, ,3 15,6 12,2 8,1 16,6 12, ,7 32,2 24,7 18,3 30,7 23, ,1 28,1 35,8 27,8 39,1 34, ,9 1 18,3 35,0 19,4 25,0 34, ,6 19,2 9,6 10,9 16, ,4 2 4,0 6,2 4,7 2,2 2, ,4 0,4 0,1 0,0 0,1 Celkem 37,5 17,9 15,7 9,3 14,7 18,0 Pozn.: Pramen : Sekera, 1979; Pohyb obyvatelstva...; data sčítání lidu. pades t neprovdan ûena, kterè se v tomto vïku narodilo dìtï (tab. 6). ObdobnÏ jako u jin ch demografick ch charakteristik, i zde se situace znaënï zhomogenizovala, o Ëemû svïdëì rozloûenì okres podle podìlu dïtì narozen ch mimo manûelstvì (tab. 3). SnÌûenÌ poët dïtì narozen ch mimo manûelstvì mohlo do urëitè mìry odr ûet vysokou roveú tehdejöì súateënosti, rostoucì rozvodovost a takè zmïny v soci lnìch pomïrech. Spektrum ûen, kterè p ivedly na svït dìtï mimo manûelstvì, se v z sadï asi p Ìliö nemïnilo a zahrnovalo jak klasickè p Ìpady sveden ch (a opuötïn ch) ûen, tak ûen nezodpovïdn ch a ûen, 238

15 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì kterè se ke svobodnèmu mate stvì rozhodly zcela dobrovolnï. Od roku 1958 k nìzkè rovni mimomanûelskè plodnosti jistï p ispïla i moûnost umïlèho ukonëenì tïhotenstvì na û dost ze soci lnìch d vod, neboù jednou z okolnostì, kter zìsk nì povolenì k ukonëenì tïhotenstvì usnadúovala, byl pr vï rodinn stav (to, ûe ûena nebyla vdan ). A t ebaûe byla obecnï roveú modernì antikoncepce nìzk, jejì postupnè rozöi ov nì nelze podceúovat. Pro nìzkou roveú mimomanûelskè plodnosti vöak byly z ejmï rozhodujìcì súatkovè pomïry: vïtöina neprovdan ch ûen se i po nep edpokl danèm otïhotnïnì staëila do termìnu porodu provdat. Podle M. KuËery (1994: 105) se poë tkem pades t ch let rodilo do devìti mïsìc po súatku 40 % prvnìch dïtì, od poë tku 70. let vìce neû polovina, pozdïji nïkdy aû 60 %. V bec nejniûöì byl podìl dïtì rozen ch mimo manûelstvì v roce 1974 (4,3 %). NenÌ n hodou, ûe to bylo v roce, kdy v»r vrcholila natalitnì vlna, k jejìû v öi nezanedbatelnï p ispïly v hody poskytovanè manûelsk m p r m. Od roku 1975 se podìl mimomanûelsky rozen ch dïtì sice mìrnï, ale trvale zvyöoval, do roku 1989 na 8 %. V tèûe dobï vöak jiû nïkterè z padnì st ty evidovaly 20ñ40 % dïtì rozen ch mimo manûelstvì. MÌrnÏ se zvyöujìcì podìl signalizoval i v»eskè republice r st rovnï plodnosti neprovdan ch ûen. Maximum z stalo ve vïku 25ñ 29 let a lze Ìci, ûe na konci 80. a na poë tku 90. let se struktura plodnosti neprovdan ch ûen velmi blìûila situaci z 30. let 20. stoletì. Z roveú se ale v soci lnìch d vk ch (p Ìdavky na dïti, dèlka mate skè dovolenè apod.) zv hodúovaly matky samoûivitelky (v tom mimo jinè takè nikdy neprovdanè ûeny). Lze proto p edpokl dat, ûe Ë st dïtì rozen ch mimo manûelstvì byla dïtmi chtïn mi (a je moûnè, ûe se rodily do relativnï stabilnìch svazk nesezdan ch souûitì). Vzestup podìlu mimomanûelskè plodnosti po roce 1990 V 90. letech pokraëoval trend vzestupu podìlu dïtì rozen ch neprovdan m matk m: podìl se zvyöoval tak ka pravidelnï z roku na rok a v roce 2006 p es hl jiû 33 %. Avöak tèto bezprecedentnï vysokè rovnï je dosahov no spìöe neû r stem intenzity plodnosti nevdan ch ûen poklesem rovnï manûelskè plodnosti. Porovn meñli intenzitu plodnosti nevdan ch ûen ve vybran ch letech 20. stoletì, shled me, ûe v roce 2001 byla zhruba na stejnè rovni jako ve 30. letech ñ v dobï, kdy na zemì»eskè republiky konëila prvnì demografick revoluce, kdy reprodukce obyvatelstva probìhala v podmìnk ch kapitalismu volnè soutïûe a v podmìnk ch tradiënì rovnï súateënosti. Byla ale dvojn sobn neû v roce 1961, kter reprezentuje obdobì nejniûöì hladiny, a poloviënì neû v roce 1900, kter m ûeme povaûovat zase za reprezentanta situace znaënï vysokè rovnï plodnosti v 19. stoletì. A tèmï se nezmïnila ve srovn nì s rokem To, ûe se kaûdè t etì dìtï rodì neprovdanè ûenï, je tudìû d sledkem jin ch zmïn, shodou okolnostì p sobìcìch ve svè v slednici soubïûnï: zmïn ve vïkovè skladbï ûenskè populace a zmïnï ve súatkovèm chov nì. Od 90. let postupnï proch zejì vïkem nejvyööì plodnosti poëetnïjöì generace narozenè v 70. letech 20. stoletì, ale tyto generace se vyznaëujì jin m súatkov m chov nìm neû generace p edchozì: vstup do manûelstvì je odkl - d n do vyööìho vïku a je mènï intenzivnì neû d Ìve. Do manûelstvì vstupuje prozatìm jen m lo ûen v nìzkèm vïku. Nap. z generace ûen narozen ch v roce 1979 se do dvaceti pïti let vïku vdalo jen 33 % ûen, zatìmco z generace narozenè v roce 1964 to bylo 84 % ûen. Tato okolnost vede k tomu, ûe v ûenskè populaci je v souëasnè dobï ve vïku nejvyööì plodnosti vysok podìl neprovdan ch, vïtöinou jeötï svobodn ch ûen. A tak, t ebaûe v roce 2005 porodilo dìtï ve vïku 25ñ34 let pouze 4 % neprovdan ch ûen, staëilo to, aby se podìl jejich dïtì z hrnu narozen ch zv öil na 32 %. ée vöak nejde o takto jednoduchou souvislost, dokl d jin hel pohledu: i kdyû takè v roce 2005 se relativnï nejvìce dïtì rodilo mimo manûelstvì mlad m ûen m (ve vïku 15ñ19 bylo 9 z deseti ûivï narozen ch dïtì dìtïtem neprovdanè ûeny, ve vïku 20ñ24 kaûdè druhè), Ëetnost rozenì mimo manûelstvì se v znamnï zv öila i ve vyööìm vïku. V roce 1900 se mimo manûelstvì narodilo ûen m ve vïku 30ñ39 let pouze 4 % dïtì (a to za st le jeötï vysokè rovnï plodnosti v tomto vïku) a tyto pomïry se v n sledujìcìch dek d ch v znamnïji nemïnily, p estoûe doölo k z sadnìm zmïn m 239

16 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4 Tab. 7 Živě narozené dětí mimo manželství podle pořadí a průměrné pořadí v ČR v letech (pětileté průměry) [(Live-born children born out of wedlock by birth order and average order in the Czech Lands (five-year averages)] Období Živě narození mimo manželství celkem Z dětí narozených v příslušném pořadí bylo mimo manželství Podíl dětí narozených v 1. pořadí z živě narozených mimo manželství Průměrné pořadí dětí rozených mimo manželství ,1 3,9 4,9 52,3 2, ,3 3,3 5,5 50,8 2, ,5 2,5 6,5 53,2 2, ,1 2,7 7,8 56,9 2, ,9 2,5 7,7 55,7 1, ,4 2,2 6,0 57,1 1, ,4 3,0 8,6 57,6 1, ,4 3,7 10,8 58,7 1, ,9 6,1 14,4 60,9 1, ,9 11,1 23,0 57,6 1, ,2 16,9 28,6 59,9 1,7 v reprodukënìm chov nì populace. Teprve od 90. let se zaëaly zvyöovat podìly dïtì rozen ch mimo manûelstvì i ûen m ve vyööìm vïku. V roce 2005 to jiû byla cel Ëtvrtina narozen ch dïtì. Mezi jejich matkami p evaûovaly ûeny rozvedenè, ve vïku nad 35 let ze dvou t etin. Jak ned vno upozornila Jitka Rychta Ìkov (2006, 2007), faktorem, kter m ûe v znamnï ovlivnit strukturu narozen ch dïtì, je mimo jinè soci lnì politika, jestliûe st le rozliöuje v öi soci lnìch d vek podle rodinnèho stavu ûadatel o tyto d vky (tj. zv hodúuje matky samoûivitelky). V p ÌpadÏ, ûe spoleënost svobodnè matky nestigmatizuje a poskytovan finanënì p ÌspÏvek na v chovu dìtïte je pro nï v hodnïjöì neû ten, kter je urëen pro vdanè matky, m ûe tato okolnost p ispït k volbï svobodnèho mate stvì. V tèto souvislosti upozornila Jitka Rychta Ìkov takè na skuteënost, ûe k vzestupu podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì v»eskè republice p ispïly zvl ötï dïti svobodn ch ûen se z kladnìm vzdïl nìm, tj. ûen, kterè se obtìûnïji uplatúujì na trhu pr ce a soci lnì d vky (v tom i rodiëovskè) pro nï tedy mohou b t p i ztr tï zamïstn nì v hodnè. K podobn m z vïr m se p ikl nïjì na z kladï podrobnè anal zy finanënì v hodnosti r zn ch forem souûitì v»eskè republice takè Soukupov a Sunega (2006). RovnÏû v sledky rozboru rozs hlèho sociologickèho v zkumu provedenèho v roce 2006 a zamï enèho na zkoum nì nemanûelskè plodnosti naznaëujì heterogenitu okolnostì vedoucìch ve sv ch d sledcìch ke svobodnèmu mate stvì ñ v znamn Ë st neprovdan ch ûen neûila v dobï porodu dìtïte s otcem dìtïte a ölo zpravidla o ûeny mladöì a mènï vzdïlanè.» st tïchto ûen z stala neprovd - na takè proto, ûe súatek odmìtl partner, p ÌpadnÏ byl jejich partner ûenat.» st neprovdan ch matek nepovaûovala p Ìpadn svazek za perspektivnì (Chaloupkov, 2006). I z toho je patrnè, ûe urëit dìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì budou vûdy tvo it dïti narozenè matk m ve sloûitè osobnì a takè soci lnì situaci. Na totèû lze usuzovat i z rozboru n slednè súateënosti svobodn ch ûen, jak ji p edstavil V. Pol öek (2005): z ûen, kter m se v letech 1991ñ2005 narodilo prvnì dìtï jako svobodn m, z st v st le vïtöì dìl neprovdan ch: ze svobodn ch ûen, kterè porodily svè prvnì dìtï v roce 1991, se do roka vdalo 16 %, ale z ûen, kterè porodily v roce 2003, to bylo jen 6 %; do pïti let se v prvnìm p ÌpadÏ vdalo 40 % ûen, ale z ûen, kterè porodily svè prvnì dìtï v roce 1999, to bylo jen 28 %. Z vïr Ve vïtöinï evropsk ch populacì se v jejich historii s fenomènem mimomanûelskè plodnosti setk v me, neboù souvisì i s typem súatkovèho chov nì v adï zemì Evropy obvyklèm ñ ËastÏji se vyskytoval v prost edì, kde p evl dal vyööì vïk p i vstupu do manûelstvì a kde Ë st 240

17 Ludmila Fialov : ZmÏny v charakteru mimomanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch od 18. stoletì dospïlè populace do manûelstvì ani nevstupovala, coû bylo obvyklè v novodobè historii i v podmìnk ch Ëesk ch zemì. roveú mimomanûelskè plodnosti vöak byla zpravidla nìzk, jen v jimeënï p es hla 2ñ5 % (zvl ötnìm p Ìpadem byla jen Ë st nïmecky hovo ÌcÌho obyvatelstva v 19. stoletì). Na relativnï nìzkè hladinï takè p etrvala i po ukonëenì demografickè revoluce (vyznaëujìcì se poklesem p edevöìm manûelskè plodnosti). DÏtÌ rozen ch mimo manûelstvì bylo i na zemì Ëesk ch zemì s v jimkou obdobì od poë tku 19. stoletì do poloviny 20. stoletì zpravidla relativnï m lo (do 5 %). Rodily se spìöe mladöìm ûen m, coû odpovìdalo vyööìmu pr mïrnèmu súatkovèmu vïku. NejvyööÌ podìl mimomanûelsky narozen ch dïtì byl z dïtì matek ve vïku do 20 let. PodÌl mimomanûelsky narozen ch dïtì se zaëal opït v znamnïji zvyöovat aû v z vïru 80. let 20. stoletì, kdy se takè zmïnila skladba jejich matek. NejvyööÌ podìl tïchto dïtì sice st le p ipad na dïti rozenè do 20 let vïku matky, ale v znamnï vzrostl i jejich podìl mezi dïtmi staröìch ûen. Kdyû se ve vyspïl ch evropsk ch zemìch zaëala v 60. letech 20. stoletì zvyöovat roveú mimomanûelskè plodnosti, b val tento v voj d v n do souvislosti s r stem nesezdan ch souûitì a vzestup podìlu dïtì rozen ch neprovdan m ûen m byl povaûov n do znaënè mìry za symptom reprodukënìho chov nì nastupujìcìch generacì, vyznaëujìcìch se p ijìm nìm nov ch vzor rodinnèho chov nì. Mezi nimi p edstavovaly neform lnì svazky jeden ze z kladnìch pilì, byly ch p ny jako doklad liberalizace spoleënosti a jejì demokratizace, rovnopr vnèho postavenì ûeny a v neposlednì adï i hospod skè vyspïlosti zemï. P itom se vych zelo mimo jinè z p edpokladu, ûe modernì antikoncepce by mïla b t z rukou, ûe narozenè dïti jsou dïtmi chtïn mi, v tom i dïti neprovdan ch ûen, a to ûen ûijìcìch s partnerem i bez partnera. NenÌ totiû pochyb o tom, ûe existujì takè ûeny, kterè chtïjì mìt dìtï, aniû by se z roveú chtïly vd t (ani za otce svèho dìtïte ne). ChtÏjÌ mìt dìtï samy pro sebe, chtïjì je samy vychov vat a nïkdy od otce svèho dìtïte nechtïjì û dnè finanënì Ëi jinè p ÌspÏvky. Vzhledem k tradiënï obtìûnèmu soci lnìmu postavenì neprovdan ch matek a jejich dïtì byly postupnï do systèm pèëe o soci lnï slaböì za azeny ve druhè polovinï 20. stoletì ve vïtöinï evropsk ch zemìch i tyto ûeny a jejich dïti, stejnï jako se tak stalo jiû d Ìve v p ÌpadÏ ovdovïl ch ûen a osi el ch dïtì (legislativnï se jim zrovnopr vnïnì dostalo zpravidla d Ìve). Tato okolnost znesnadúuje rozliöenì dïtì rozen ch do trvalejöìch svazk rodië, kte Ì majì o tento druh soci lnìch d vek z jem (nemusì se p itom ob vat nep ÌznivÈho ohlasu ve svèm okolì), od dïtì ûen samoûivitelek. P esto se nïkte Ì badatelè klonì k n zoru, ûe fenomèn Ñmimomanûelsk plodnostì nemusì zdaleka odr ûet jen n hradu manûelstvì nesezdan m souûitìm a vzestup emancipace ûen. Ne vöechny dïti rozenè mimo manûelstvì jsou chtïnè a tak i v souëasnè spoleënosti m ûe p etrv vat syndrom svobodnè matky (McLanahan, 2006; Chaloupkov, 2006). Problematika je o to sloûitïjöì, ûe pomoc matk m samoûivitelk m pat Ì k nejëastïji se vyskytujìcìm soci lnìm d vk m v tèmï vöech hospod sky vyspïl ch zemìch a ûe m ûe jìt o d vku pro nïkterè soci lnì vrstvy v znamnou pro zajiötïnì alespoú minim lnì ûivotnì rovnï. Jak dìl ûen jednotliv ch typ kaûdoroënï p ipad na matky dïtì narozen ch mimo manûelstvì vöak zjistit nelze. TakÈ v»eskè republice se vzestup podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì p i azuje k v znamn m zmïn m reprodukënìho chov nì obyvatelstva po roce P i bliûöìm pohledu vöak zjiöùujeme, ûe se tak dïje v podmìnk ch nìzkè intenzity jak súateënosti, tak manûelskè plodnosti. roveú mimomanûelskè plodnosti je na p elomu 20. a 21. stoletì ve skuteënosti niûöì, neû byla na p elomu 19. a 20. stoletì. Literatura» Úov, E V sledek pr zkumu farnìho obvodu mïsta Broumova z let 1632ñ1781. Acta demographica IV, s. 63ñ73. DÏjiny obyvatelstva Ëesk ch zemì Praha: Mlad fronta. Dokoupil, L. et al P irozen mïna obyvatelstva Ëesk ch zemì v 17. a 18. stoletì. Praha: Sociologick stav. 241

18 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 4 Duöek, L Obyvatelstvo mïsta stì nad Labem do konce 18. stoletì (na z kladï matrik). stì nad Labem. Duökov, S Demografick v voj obyvatelstva v stì nad Labem v 19. stoletì. Historick demografie 24, s. 109ñ162. Fialov, L ZmÏny ve v voji plodnosti v Ëesk ch zemìch za demografickè revoluce. Historick demografie 15, s. 143ñ189. Fialov, L V voj obyvatelstva Prahy v letech 1650ñ1800 na z kladï matrik. Historick demografie 30, s. 219ñ276. Fialov, L. ñ PavlÌk, Z. ñ Vereö, P Fertility Decline in Czechoslovakia During the Last Two Centuries. Population Studies 44, s. 89ñ106. Horsk, P K ot zce vlivu nemanûelsk ch porod na v voj plodnosti z hlediska historickè demografie. Demografie 22, 1980, s. 343ñ350. Chaloupkov, J NeprovdanÈ matky: Z kladnì data z v zkumnèho öet enì soci lnì a ekonomickè podmìnky mate stvì In Nemanûelsk plodnost: jejì rizika a soci lnì podmìnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci lnì a ekonomickè charakteristiky mimomanûelskè plodnosti v»eskè republice po roce 1989, s. 10ñ13. Kalouskov, V Demografick v voj farnosti Lochenice v letech 1784ñ1900. Historick demografie 30, s. 67ñ144. KuËera, M Populace»eskÈ republiky 1918ñ1991. Praha:»esk demografick spoleënost a Sociologick stav AV»R. Laslett, P. ñ Oesterveen, K. ñ Smith, R. M Bastardy and its Comparative History. London: Edward Arnold. Luxov, A ProblÈm infanticidy ve vzorku trestanek v ûenskè trestnici v ÿepìch. Historick demografie 29, s. 137 ñ 198. McLanahan, S ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem a druhèho demografickèho p echodu. Demografie 48, s. 77ñ 96. MuûÌk, P Obyvatelstvo mïsta Domaûlic v letech 1651ñ1830. SbornÌk archivnìch pracì XXXVI, s. 103ñ207. Nesl dkov, L Reprodukce kulturnï odliön ch skupin obyvatelstva jiûnì Moravy v novovïku na p Ìkladu k esùan a éid. Acta demographica XIV, 200 s. PavlÌk, Z. ñ Rychta Ìkov, A. ñ äubrtov, A Z klady demografie. Praha. Pol öek, V Svobodn matka ñ a co je potom? Demografie 47, Ë. 4, s. 287ñ292. Rabuöic, L O souëasnèm v voji manûelskèho a rodinnèho chov nì v»eskè republice. Demografie 32, 3, 173ñ180. Rychta Ìkov, J DiferenËnÌ plodnost v»eskè republice podle rodinnèho stavu a vzdïl nì v kohortnì perspektivï. In Hamplov, D. ñ Rychta Ìkov, J. ñ Pik lkov, S.»eskÈ ûeny: vzdïl nì, partnerstvì, reprodukce a rodina. Praha: Sociologick stav AV»R, s. 41ñ83. Rychta Ìkov, J ZmÏny generaënì plodnosti v»eskè republice se zamï enìm na vzdïl nì ûen. Demografie 46, Ë. 2, s. 77ñ90. Rychta Ìkov, J Je vysok podìl dïtì narozen ch mimo manûelstvì v»r projevem westernizace? Zpravodaj»eskÈ demografickè spoleënosti 40, s. 4ñ7. Rychta Ìkov, J Dvacet let svobodnèho mate stvì v»eskè republice (1986ñ2005). Demografie 49, 1, s. 1ñ12. Sekera, V. 1978, Obyvatelstvo Ëesk ch zemìch v letech 1754ñ1918. DÌl I. 1754ñ1865, dìl II. 1866ñ1918. Shorter, E. ñ Knodel, J. ñ van de Walle, E The decline of non-marital fertility in Europe, 1880ñ1940. Population Studies 25, s. 375ñ393. Soukupov, E. ñ Sunega, P ManûelstvÌ nebo nesezdanè souûitì: anal za finanënì v hodnosti r zn ch forem souûitì. In Nemanûelsk plodnost: jejì rizika a soci lnì podmìnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci lnì a ekonomickè charakteristiky mimomanûelskè plodnosti v»eskè republice po roce Praha: Sociologick stav AV»R, s. 15ñ26. Srbov, M Region lnì diferenciace nemanûelskè plodnosti v Ëesk ch zemìch v letech 1881ñ1913. Magistersk pr ce. Praha: P F UK. äalamounov, P. ñ N vlt, O Mimomanûeslk plodnost ñ souëasnè trendy v EvropÏ. In Hamplov, D. ñ äalamounov, P. ñ äamanov, G. eds éivotnì cyklus. SociologickÈ a demografickè perspektivy. Praha: Sociologick stav AV»R, s. 118ñ140. äalamounov, P. ñ äamanov, G Co vìme o Ëesk ch neprovdan ch matk ch. In Nemanûelsk plodnost: jejì rizika a soci lnì podmìnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci lnì a ekonomickè charakteristiky mimomanûelskè plodnosti v»eskè republice po roce 1989, Praha: Sociologick stav AV»R, s. 1ñ 7. VaÚkov, M Demografick v voj éitenic v 19. stoletì. Historick demografie 30, s. 145ñ194. Tinkov, D Ilegitimita a Ñnov ekonomie ûivotaì v osvìcenskè HabsburskÈ monarchii. ProblÈm svobodn ch matek a nemanûelsk ch dïtì mezi soci lnì kontrolou a soci lnì pèëì na prahu obëanskè spoleënosti. Historick demografie 27, s. 133ñ 172. Tinkov, D H Ìch, zloëin, öìlenstvì v Ëase odkouzlov nì svïta. Praha: Argo. Velkov, A NemanûelskÈ dïti ve venkovskè spoleënosti na p elomu 18. a 19. stoletì. In Jir nek, T. ñ Kubeö, J. (eds.). DÌtÏ a dïtstvì nap ÌË staletìmi. SbornÌk p ÌspÏvk z 2. pardubickèho bien le konanèho ve dnech 4. aû 5. dubna Pardubice, s. 205ñ227. Zeman, K V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Demografie 48, s. 153ñ165. P ÌspÏvek byl zpracov n v r mci eöenì vïdeckèho grantu GA»R ÑPopulaËnÌ v voj»r v letech 2001ñ2005 (403/07/0711) a v zkumnèho z mïru MSM ÑGeografickÈ systèmy a rizikovè procesy v kontextu glob lnìch zmïn a evropskè integraceì. 242