Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000

Transkript

1 České dráhy, státní organizace Datové a informační služby o.z. Odvětvové informační středisko dopravy Hybernská 5, Praha 1 Informace ze zahraniční dopravy č. 8 Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000 Praha, březen 2002

2 Obdobně jako v předchozích několika letech, i v roce 2000 vykazoval sektor letecké dopravy růst, neboť přepravil více cestujících, více nákladu a poštovních zásilek než kdykoliv předtím, což vedlo k tomu, že již po osmé za sebou dosáhl provozního zisku. Z hlediska realizovaných tunokilometrů je tento sektor na vzestupu od roku Přestože bylo přepraveno více než 1,6 miliardy cestujících a bylo realizováno více než 400 miliard tunokilometrů nákladu, došlo u provozních zisků tohoto sektoru opět k určitému poklesu, který začal po roce Za rok 2000 je provozní zisk sektoru odhadován na úrovni 11 miliard USD což představuje zhruba 3,3% provozních výnosů. Provozní rozpětí v roce 2000 bylo zhruba o 10% nižší než v roce 1999 a o celou třetinu nižší než v roce 1997, kdy byla zaznamenána rekordní hodnota provozního rozpětí v 90. letech. Tento slábnoucí zisk byl vyvolán zvyšujícími se náklady, zejména v oblasti paliva, v kombinaci s nižší výnosností (tj. výnosem na osobokilometr). Zisk zaznamenal mírný pokles i přesto, že objem realizovaných tunokilometrů vzrostl celkově o více než 8% a koeficient průměrné vytíženosti osobní přepravy na pravidelných linkách vzrostl na 71%. Koeficient vytíženosti z hlediska hmotnosti dosáhl 61%. V celosvětovém měřítku v roce 2000 zaznamenalo provozní zisk přibližně 68% leteckých společností, přičemž zbývající společnosti zaznamenaly ztráty. Z hlediska regionálního rozvrstvení pouze letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti brané jako celek zaznamenaly záporný provozní výsledek. Nárůst dopravy na mezinárodních linkách předstihl ve všech ohledech vnitrostátní dopravu na celém světě. Podíl mezinárodní dopravy vzrostl na přibližně 68% všech realizovaných tunokilometrů z hodnoty mírně pod 67%, jež byla zaznamenána v roce 1999, a demonstroval více než dvojnásobné tempo růstu ve srovnání s vnitrostátní dopravou, které se pohybovalo blízko 4%. Silný růst dopravy v roce 2001 poněkud poleví v důsledku zpomalení světové ekonomiky, ale podle prognóz zpracovaných v ICAO se očekává, že počet realizovaných osobokilometrů v letech 2002 až 2003 začne opět růst. Osobní doprava leteckých společností působících v asijském/tichomořském regionu by podle těchto prognóz měla zaznamenat nejvyšší roční průměrné tempo růstu během tohoto období. Předpokládá se, že výnosy i náklady leteckých společností budou růst o něco vyšším tempem, než tomu bylo během uplynulého desetiletí, kdy výnosy rostly přibližně o 5,1% ročně a náklady leteckých přepravců se zvyšovaly zhruba o 4,7% ročně. Výsledkem toho je, že se v nadcházejících třech letech předpokládají poměrně stabilní provozní výsledky. Mezi jinými trendy v oblasti letecké přepravy došlo k výraznému pokroku v úsilí o liberalizaci, kdy významný počet dvoustranných smluv, které byly uzavřeny nebo novelizovány v roce 2000, obsahuje opatření pro větší liberalizaci. Regionální organizace v Africe, Asii/Tichomoří a v Latinské Americe zvážily možnost nebo se zavázaly k postupné liberalizaci leteckých linek v rámci daných regionů. Privatizace světových vlajkových přepravců, tedy proces, který již probíhá řadu let, pokračovala privatizací dalších šesti leteckých společností v roce 2000 a pokrokem u plánů na privatizaci pro dalších 34 leteckých přepravců. Letecké společnosti rovněž pokračovaly v expanzi prostřednictvím nadnárodních aliancí, přičemž většina těchto dohod obsahuje ujednání o sdílení kódů. Iniciativa vlád spočívající v zakládání samostatných subjektů, které by provozovaly hlavní letiště nebo poskytovaly služby v oblasti letecké navigace, byla v roce 2000 také na vzestupu, přičemž rostoucí důraz byl kladen na aktivní účast soukromého sektoru na letištních 2

3 provozech, řízení a financování. Charakteristickým nově vznikajícím vývojovým faktorem v letištním sektoru byla expanze a rostoucí aktivita letištních aliancí. Vzhledem k tomu, že poptávka po letecké dopravě stále převyšuje kapacitu letišť a vzdušného prostoru, byla i v roce 2000 velká část úsilí věnována technologickým a dalším změnám, které by mohly vést k bezpečnému rozšíření kapacit. Zavedení komunikačních, navigačních a dozorčích systémů, jakož i systémů řízení letecké dopravy (CNS/ATM systémy) založených především na satelitní technologii, vedlo k rostoucímu využívání leteckého prostoru pro mezinárodní civilní letectví v roce Rovněž systémy řízení letového provozu (ATC) na celém světě pokračovaly v modernizaci jakožto součást vývoje na cestě ke spojitému globálnímu ATM systému. Nejvytíženější letiště (v milionech cestujících) Provozní výnosy (v mld. USD) Provozní náklady (v mld. USD) 77,7 80,2 328,7 317,7 73,1 295,5 305,5 279,6 293, Atlanta Hartsfield Světové pravidelné spoje Světové pravidelné spoje Podstatného pokroku bylo dosaženo ve všech regionech na cestě k implementaci snížených separačních minim založených na CNS/ATM systémech a koncepcích. V tichomořském regionu tvořila koncepce požadovaného navigačního výkonu (RNP) základ pro snížení separačního minima na 50 námořních mil (NM), jak v podélném, tak v bočním směru. I v roce 2000 byly dále prováděny výchozí kroky, které je třeba provést za účelem implementace obdobných snížení v africkém, karibském, latinskoamerickém, středovýchodním a jihoamerickém regionu. V současné době se plánuje implementace vzdušného prostoru RNP5 v určitých částech středovýchodního regionu a v koridoru jižního Atlantiku spojujícím Evropu s Jižní Amerikou. ROK V DATECH Statistický přehled vývoje civilního letectví, který je uveden v tomto čísle ICAO Journal, je odvozen ze dvou publikací ICAO: Annual Report of the Council (Výroční zpráva rady , dokument č. 9770) a The World of Civil Aviation, (Svět civilního letectví, , oběžník č. 287) a z přehledu vývojových směrů letecké dopravy a trendů a prognóz, které byly vypracovány Úřadem letecké dopravy v rámci ICAO. Tyto dokumenty obsahují velké množství informací, které nejsou uvedeny v tomto přehledu; dokument č je možno získat od ICAO kontaktováním oddělení pro prodej dokumentů, telefon +1 (514) ; fax +1 (514) ; sales_unit@icao.int. Oběžník č. 287 je rovněž možno získat ze stejného zdroje do listopadu až prosince roku

4 Podrobnější statistiky o výsledcích leteckého sektoru je možno nalézt ve statistické ročence ICAO, Civil Aviation Statistics of the World, která obsahuje přehled klíčových statistik publikovaných v různých zpravodajích ICAO. * Poznámka: Všechny finanční hodnoty, které jsou uvedeny v této zprávě, jsou vyjádřeny v měně USA. V roce 2000 pokračovaly práce na zavedení sníženého vertikálního separačního minima (RVSM) v evropském regionu a v některých částech tichomořského regionu došlo k úspěšné implementaci RVSM. V některých regionech ICAO byly zahájeny programy na implementaci moderních komunikačních systémů pro přenos dat mezi dispečerem a pilotem (CPDLC) a systému pro zpracování zpráv ATS (AMHS). V současné době probíhají zkoušky automatického závislého dozoru (ADS) spolu s rozsáhlým úsilím zaměřeným na vývoj ADS postupů usilujících o používání ADS pro separační účely, a tyto zkoušky by měly vést k aplikaci ADS v oceánském vzdušném prostoru pro účely monitorování shody a pro separační účely. Očekává se, že tyto vývojové směry v budoucnu povedou k efektivnějšímu využití vzdušného prostoru při současném zvýšení jeho kapacity. Statistiky odrážející bezpečnost, která je vždy nejvyšší prioritou, obsahovaly v roce 2000 určitý počet smrtelných leteckých nehod na pravidelných leteckých linkách po celém světě. Přestože se tento počet mírně snížil na 18 z 21 smrtelných nehod v roce 1999, došlo v roce 2000 k vyššímu počtu smrtelných úrazů cestujících (755 oproti 492 v roce 1999). Rovněž došlo k nárůstu počtu smrtelných úrazů cestujících na 100 milionů osobokilometrů v roce 2000, a to na hodnotu 0,025 z hodnoty 0,020 v roce Podle závazného auditorského programu ICAO pro dohled nad celkovou bezpečností, který byl spuštěn v roce 1999, bylo auditorskými týmy do konce roku 2000 posouzeno na 131 leteckých správ a pokračovaly přípravné práce na rozšíření programu v dalších technických oblastech. V rámci ICAO byla v roce 2001 mezi klíčovými body této organizace též Konference o ekonomice letišť a služeb letecké navigace (ANSConf 2000), událost, které se zúčastnilo více než 600 účastníků ze 113 zemí a 22 mezinárodních leteckých organizací. Do konce roku 2000 ICAO přijala novou politiku v oblasti poplatků za letištní služby a služby letecké navigace. V oblasti ochrany životního prostředí tato organizace i nadále kladla vysoký důraz na vývoj nové normy v oblasti hluku, která by byla přísnější, než je současná norma (Kapitola 3) a rovněž pokračovala ve studiu problematiky provozních omezení u letadel splňujících pouze současnou normu (Kapitola 3). Rovněž probíhaly práce v oblasti možností této politiky se zaměřením na omezení nebo redukci emisí skleníkových plynů z civilního letectví. Jako vždy, i v roce 2000 byla organizace ICAO velmi aktivní v oblasti technické spolupráce, neboť probíhala realizace 127 projektů v 77 rozvojových zemích. Hlavním cílem programu je poskytování technických služeb na podporu celosvětové implementace standardů ICAO a doporučených praktik, zejména v oblasti letové bezpečnosti. V celkovém objemu byl program technické spolupráce této organizace v roce 2000 ohodnocen částkou 88,2 milionů USD, což je rekordní výše ve financování od vytvoření programu v roce * Další publikace než ICAO, jako statistické zpravodaje a zdroje dat, které jsou zde uvedeny, obsahují nejnovější dostupné statistické publikace OSN; Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); údaje Mezinárodního měnového fondu (IMF); Světové banky; Světové organizace cestovního ruchu; Světové obchodní organizace; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); Evropské konference o civilním letectví (ECAC); ministerstva dopravy Spojených států; Mezinárodní rady letišť (ACI); Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA); Sdružení evropských leteckých společností (AEA); Airclaims Ltd; Avmark Inc. a společnosti a skupiny WEFA. 4

5 Následující přehled hlavních vývojových směrů letecké dopravy v roce 2000, zejména v oblastech růstu letecké dopravy (viz tabulka 1), finančních výsledků leteckých společností (viz níže uvedený samostatný oddíl), ekonomické regulace, leteckých přepravců a jejich leteckého parku, distribuce produktu leteckých společností, výsledků v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a aktivit v oblasti technické spolupráce (pro každé z těchto témat rovněž viz příslušné samostatné oddíly uvedené níže), byl odvozen z dokumentu Annual Report of the Council (Výroční zpráva rady ) a z Oběžníku ICAO č. 287 (viz výše uvedený doplňkový text s informacemi, jak získat tyto a další publikace ICAO). Následující přehled se rovněž zaměřuje na dopravní a finanční prognózy pro období let Podrobné informace k této problematice jsou uvedeny v Oběžníku č Dopravní výsledky Celkový objem přepravy na vnitrostátních a mezinárodních pravidelných linkách dosažený leteckými společnostmi signatářských států ICAO v roce 2000 se odhaduje na přibližně 401 miliard tunokilometrů, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 1999 o přibližně 8%. Světové letecké společnosti přepravily v roce 2000 přibližně 1647 milionů cestujících a zhruba 30 milionů tun nákladu, což představuje zvýšení z 1562 milionů cestujících a 28 milionů tun nákladu realizovaných v roce Vzhledem k tomu, že celková kapacita letišť vzrostla o něco méně než objem přepravy, znamená to, že průměrný koeficient vytíženosti osobní dopravy vzrostl na všech pravidelných leteckých spojích na 71% v roce 2000 a že průměrný koeficient vytíženosti letadel z hlediska hmotnosti vzrostl na 61%. Ve srovnání s předchozími lety došlo ke značnému nárůstu v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy, když byl zaznamenán růst ve výši přibližně 9% u realizovaných tunokilometrů a rovněž přibližně 9% v počtu přepravených osob a tun nákladu (viz tabulka 1). Na mezinárodní dopravu připadalo přibližně 59% celkových realizovaných osobokilometrů, 86% realizovaných tunokilometrů nákladu a 68% celkových realizovaných tunokilometrů. Tabulka 1: Pravidelná doprava v letech 1999 až 2000 Druh dopravy Počet přepravených osob (v milionech) Počet realizovaných oskm (v milionech) Koeficient vytíženosti osobní dopravy (%) Počet přeprav. tun (v mil.) Počet realizovaných tkm (v milionech) Poštovní zásilky - počet realizovaných tkm (v milionech) Celkový počet realizovaných tkm (v milionech) Koeficient vytíženosti podle hmotnosti (%) MEZINÁRODNÍ , , Změna (%) 9,1 9,6 2,0 8,7 8,4 7,3 9,4 1,0 VNITROSTÁTNÍ , , Změna (%) 3,8 5,4 1,0 5,6 7,3 4,0 5,7 0,0 CELKEM (mezinárodní a vnitrostátní) , , Změna (%) 5,4 7,9 2,0 7,5 8,2 5,4 8,2 1,0 Poznámka: oskm = osobokilometry, tkm = tunokilometry Rovněž vnitrostátní doprava zaznamenala významný růst - zhruba o 6% - neboť v roce 2000 bylo realizováno 130 miliard tunokilometrů ve srovnání se 123 miliardami tunokilometrů realizovanými v roce

6 Celosvětový trend v oblasti růstu dopravy za období let 1991 až 2000 je ilustrován na obrázcích 1 až 6, zatímco trend v oblasti růstu mezinárodní dopravy je za stejné období ilustrován na obrázcích 7 až 12. Obrázek 1: Celkový počet přepravených osob v letech (v mil.) Obrázek 2: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech (v mld) Regionální rozdělení pravidelné dopravy Vývoj v oblasti celkové a mezinárodní pravidelné dopravy se značně měnil v závislosti na regionech registrace přepravce, a to jak v oblasti osobní dopravy, tak v oblasti nákladní dopravy: z hlediska realizovaných osobokilometrů dosahoval nárůst dopravy od přibližně 6% pro letecké společnosti ze Severní Ameriky, Latinské Ameriky a z karibské oblasti po 11% pro letecké společnosti ze Středního Východu (viz tabulka 2). Mezinárodní pravidelná doprava dosáhla růstu od 7% pro přepravce z Afriky a Latinské Ameriky/karibské oblasti po téměř 13% pro letecké společnosti ze Středního Východu. Tabulka 2: Růst letecké dopravy podle regionů v letech 1999 až 2000 (procentuální změna) Region registrace Počet přepravených cestujících Počet realizovaných osobokilometrů Počet realizovaných tunokilometrů nákladu Počet realizovaných tunokilometrů poštovních zásilek Celkový počet realizovaných tunokilometrů MEZINÁRODNÍ A VNITROSTÁTNÍ DOPRAVA Afrika 4,0 6,5 2,9 11,9 5,9 Asie a Tichomoří 7,0 10,0 5,9 3,1 9,0 Evropa 7,6 8,3 11,0 9,9 9,4 Střední Východ 6,7 11,0 3,6 3,8 8,0 Severní Amerika 3,4 6,4 9,7 6,3 7,1 Latinská Amerika / 4,6 5,7 4,7-29,1 5,7 Karibská oblast Celkem 5,4 7,9 8,2 5,5 8,2 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA Afrika 4,3 6,7 2,5-11,1 5,8 Asie a Tichomoří 11,9 11,9 5,4 4,4 9,6 Evropa 9,5 9,1 11,1 11,5 10,0 Střední Východ 11,0 12,9 3,7 5,4 8,7 Severní Amerika 7,0 7,9 11,5 7,4 9,3 Latinská Amerika / 3,4 7,1 6,6-15,7 6,8 Karibská oblast Celkem 9,1 9,6 8,4 7,1 9,4 6

7 Obrázek 3: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech (v mil.) Obrázek 4: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech (v mld) Provozní výsledek (v % provozních výnosů) Objednávky tryskových letadel Růst počtu přepravených osob (u všech spojů dohromady) 5,4 4, ,20% 5,40% 3, % Světové pravidelné spoje Z hlediska počtu realizovaných tunokilometrů nákladu vykázali přepravci z Afriky zvýšení, jak v oblasti celkové přepravy, tak z hlediska mezinárodní přepravy, a to přibližně o 3%. Na opačném konci tohoto růstového žebříčku se nacházejí evropští přepravci, kteří vykázali průměrný nárůst ve výši 11% počtu realizovaných tunokilometrů nákladu na všech spojích, a letecké společnosti Severní Ameriky, které vykázaly nárůst na mezinárodních spojích přibližně o 12%. Obrázek 5: Celkový počet realizovaných tunokilometrů poštovní přepravy v letech (v mil.) Obrázek 6: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech (v mld) 7

8 Růst realizovaných osobokilometrů (u všech spojů dohromady) Růst počtu přepravených tun nákladu (u všech spojů dohromady) Růst realizovaných tunokilometrů (u všech spojů dohromady) 6,5% 7,9% 6,0% 7,5% 6,7% 8,2% 2,1% 0,4% ,0% Zatímco letecké společnosti Severní Ameriky přepravily přibližně 36% celkového objemu světové pravidelné dopravy v roce 2000, největší podíl v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy přibližně 37% byl realizován evropskými leteckými společnostmi. V roce 2000 vykázaly letecké společnosti asijského/tichomořského regionu nejvyšší roční koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti na mezinárodních pravidelných spojích (přibližně 68%), zatímco letecké společnosti v Africe vykázaly nejnižší koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti (přibližně 50%). Ve srovnání s rokem 1999 představují koeficienty vytíženosti podle hmotnosti pro mezinárodní pravidelné spoje nárůst o přibližně 5 procentních bodů pro letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti, po 2 procentních bodech pro letecké společnosti Afriky a Asie/Tichomoří a jednoho procentního bodu pro evropské a severoamerické přepravce. V případě leteckých společností Středního Východu nedošlo prakticky k žádné změně nebo jen k velmi mírným změnám. Růst celkového počtu tunokilometrů (u všech spojů dohromady) Růst počtu přepravených osob (u mezinárodních spojů) Růst realizovaných osobokilometrů (u mezinárodních spojů) 8,2% 9,1% 6,3% 7,6% 7,3% 9,6% 4,6% 3,0% 1,3%

9 Přibližně 70% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy připadalo v roce 2000 na 30 mezinárodních a/nebo domácích leteckých společností. Na mezinárodních spojích bylo přibližně 73% veškeré dopravy realizováno nejvýkonnějšími 30 leteckými společnostmi provozujícími mezinárodní pravidelné spoje. Z těchto 30 leteckých společností bylo 11 přepravců registrováno v Evropě, 10 v asijském/tichomořském regionu, 7 v Severní Americe, 1 na Středním Východě a 1 v Latinské Americe/karibské oblasti. Růst počtu tun nákladu (mezinárodní spoje) Růst realizovaných tunokilometrů nákladu (mezinárodní spoje) Růst celkového počtu realizovaných tkm (mezinárodní spoje) 9,5% 8,7% 8,4% 9,4% 7,2% 7,0% 1,8% 0,6% ,8% Deset největších leteckých přepravců v roce 2000 tvořily z hlediska realizovaného počtu tunokilometrů na pravidelných mezinárodních a vnitrostátních linkách společnosti United Airlines s 23,1 mld realizovaných tunokilometrů, po které následovaly American Airlines, Delta Air Lines, Lufthansa, British Airways, Northwest Airlines, Air France, Singapore Airlines, Japan Airlines a Federal Express. V oblasti mezinárodní dopravy první místo z tohoto hlediska patřilo společnosti Lufthansa (16 mld realizovaných tunokilometrů), po které následovaly British Airways, Singapore Airlines, Air France, Japan Airlines, KLM Royal Dutch Airlines, United Airlines, Korean Air, Cathay Pacific Airways a American Airlines. Obrázek 7: Celkový počet přepravených osob v letech (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 8: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech (mezinárodní doprava) (v mld) Pořadí z hlediska zemí nebo skupin zemí podle objemu pravidelné letecké přepravy realizované jejich leteckými společnostmi v roce 2000 je k dispozici v tabulce 3. Tato data jsou uvedena pro celkový počet realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů, jak pro všechny provozy celkem, tak pro mezinárodní provozy. Konkrétní číselné údaje jsou uváděny 9

10 pouze pro ty země, jejichž letecké společnosti realizovaly v roce 2000 v souhrnu více než 100 milionů tunokilometrů. Tabulka 4 uvádí počty tunokilometrů nákladu realizovaných těmi zeměmi, jejichž letecké společnosti přepravily v roce 2000 více než 25 milionů tunokilometrů nákladu. Jak plyne z údajů uvedených v tabulce 3, připadalo přibližně 45% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy na letecké společnosti ze Spojených států (34%), Japonska (6%) a Velké Británie (5%). V oblasti mezinárodní dopravy bylo téměř 39% veškeré dopravy realizováno leteckými společnostmi čtyř zemí: Spojených států s 18%, Velké Británie s 8%, Německa se 7% a Japonska se 6% celkového objemu. Nepravidelná doprava Odhaduje se, že v roce 2000 došlo k nárůstu celkové mezinárodní nepravidelné osobní letecké dopravy (v osobokilometrech) v celosvětovém měřítku o odhadovaných 11%, přičemž podíl celkové mezinárodní osobní dopravy zůstává na úrovni kolem 13%. Nepravidelná doprava pro přepravce registrované v Evropě zůstává největší jednotlivou složkou světového trhu charterových služeb. Obrázek 9: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 10: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech (mezinárodní doprava) (v mld) Odhaduje se, že vnitrostátní nepravidelná osobní doprava představuje přibližně 8% celkové nepravidelné osobní dopravy a kolem 2% veškeré vnitrostátní osobní dopravy v celosvětovém měřítku. Nepravidelná nákladní doprava je stále více převážně účelovou záležitostí a pokud jde o její objem, je k dispozici jen velmi málo informací. Obrázek 11: Celkový počet přepravených tunokilometrů poštovních zásilek v letech (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 12: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech (mezinárodní doprava) (v mld) Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.) 1 Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.) 1 10

11 (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem) Pořadí v r Celkové výkony Mezinárodní doprava Celkové výkony Mezinárodní doprava Odhad za Pořadí Odhad za Odhad za Pořadí Odhad za rok 2000 v r rok 2000 rok 2000 v r rok 2000 Změna proti r (%) Změna proti r (%) Pořadí v r Změna proti r (%) Spojené státy Japonsko Velká Británie Německo Francie Korejská republika Singapur Nizozemí Čína Hongkong SAR Macao SAR Austrálie Kanada Itálie Brazílie Španělsko Thajsko Švýcarsko Země Perského zálivu Malajsie Ruská federace å Lucembursko Skandinávie Mexiko Nový Zéland Belgie Indie Saudská Arábie Jihoafrická republika Chile Izrael Rakousko Turecko Indonésie Argentina Pákistán Irsko Filipíny Kolumbie Portugalsko Srí Lanka Egypt Řecko Finsko Írán (Íránská islámská rep.) Kuvajt Maroko Bangladéš Mauritius Jordánsko Polsko Vietnam Island Jamajka Brunei Uzbekistán Změna proti r (%) 11

12 Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem) Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.) 1 Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna v r. rok 2000 proti r. v r rok 2000 proti r. v r. rok 2000 proti r. v r rok 2000 proti r (%) 1999 (%) (%) 1999 (%) Etiopie Keňa Státy Yaoundské smlouvy Venezuela Maďarsko Kuba Česká Republika Fidži Panama Trinidad a Tobago Kypr Alžírsko Salvador Tunisko Kostarika Malta Zimbabwe Libanon Peru Rumunsko Bolívie Jemen Ghana Ukrajina Namíbie Syrská arabská republika Turkmenistán Madagaskar Kazachstán Gabun Surinam Nepál Papua Nová Guinea Angola Kamerun Poznámky k tabulce 3: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Letištní provoz Nejvytíženějších 25 světových letišť z hlediska počtu odbavených cestujících z nichž 16 se nachází ve Spojených státech odbavilo v roce 2000 celkem přibližně 1096 milionů cestujících. Tento údaj představuje téměř jednu třetinu celkové pravidelné a nepravidelné 12

13 osobní dopravy ve světovém měřítku. V průměru odbavilo každé z těchto letišť přibližně cestujících denně. Těchto 25 nejvytíženějších letišť rovněž odbavilo v celkovém souhrnu o něco málo více než 11,5 milionu odletů a příletů letadel v roce 2000, což je mírně vyšší údaj než v předcházejícím roce. Průměrný roční nárůst pohybů letadel na těchto letištích v rozmezí let 1991 až 2000 byl přibližně 3,5%, zatímco objem osobní přepravy rostl během téhož období v průměru o 5,4%. Nejvytíženějším letištěm v roce 2000 bylo letiště Atlanta Hartsfield, které odbavilo více než 80,1 mil. cestujících a z hlediska počtu vzletů a přistání letadel. Tyto údaje představovaly roční nárůst o 3,1% v počtu odbavených cestujících a mírné zvýšení pohybů letadel. Budeme-li sestavovat pořadí letišť podle osobní dopravy, bylo další pořadí následující: Chicago O Hare s 72,2 mil. cestujících; Los Angeles s 68,5 mil. cestujících; London Heathrow s 64,6 mil. cestujících a Dallas/Ft. Worth s 60,7 mil. cestujících. Z hlediska pohybu letadel následovalo za letištěm v Atlantě jako další nejvytíženější komerční letiště Chicago O Hare s vzlety a přistáními; Dallas/Ft. Worth s vzlety a přistáními; Los Angeles s vzlety a přistáními a Paris Charles de Gaulle, kde se pohyb letadel zvýšil o celých 8,8% na Mezi 25 nejvytíženějšími letišti došlo k nejvyššímu ročnímu tempu růstu u pohybu letadel v Madridu, kde objem dopravy vzrostl o 15,7% na vzletů a přistání. Největší roční tempo růstu v oblasti osobní přepravy rovněž bylo zaznamenáno v Madridu, kde došlo ke zvýšení o 18% na 32,6 milionu odbavených osob. Z hlediska mezinárodní osobní dopravy bylo nejvytíženějším letištěm letiště London Heathrow, kde došlo k odbavení více než 56,8 milionu cestujících, což znamená ve srovnání s rokem 1999 nárůst o 3,5%. Dalšími nejvytíženějšími letišti z tohoto hlediska byla letiště Paris Charles de Gaulle, které zaznamenalo nárůst o 11,4% na 42,5 milionu mezinárodních cestujících; Frankfurt se 7,4% růstem na 39,8 milionu mezinárodních cestujících; Amsterdam Schiphol s nárůstem o 7,5% na 38,9 milionu osob a Hongkong, kde došlo k růstu o 10,2% na 32 milionu cestujících. Mezi deseti nejvytíženějšími letišti z hlediska mezinárodní osobní dopravy byla dále letiště London Gatwick, Singapore, Tokyo Narita, Brusel a Bangkok. 25 nejdůležitějších letišť na světě z hlediska počtu odbavených cestujících v oblasti mezinárodní osobní dopravy představuje přibližně 2% všech letišť nabízejících služby mezinárodní dopravy. Dohromady těchto 25 letišť odbavilo v roce 2000 přibližně 569 milionu cestujících, neboli zhruba 42% celkového světového objemu mezinárodní pravidelné a nepravidelné dopravy z hlediska počtu odbavených osob. V průběhu let 1991 až 2000 se počet osob na mezinárodních spojích odbavených na těchto letištích zvyšoval přibližně o 7,1% ročně. Pohyby letadel na mezinárodních letech se zvyšovaly přibližně o 6% každým rokem. Během téhož desetiletého období došlo k nejvyšším průměrným ročním nárůstům z hlediska počtu odbavených cestujících u letišť Milan Malpensa (25,3%) a Brusel (12%). Letiště Milan Malpensa rovněž dosáhlo nejvyššího tempa ročního růstu z hlediska pohybů letadel v oblasti mezinárodní dopravy (přibližně 25%), následováno letištěm Madrid a Soul (každé z nich přibližně 9%). Na konci roku bylo na světě pro mezinárodní civilní leteckou dopravu otevřeno celkem 1196 letišť ve srovnání s 1192 na konci roku V průběhu roku 2000 bylo dokončeno nebo rozpracováno 242 projektů na rozšíření letišť. Většina těchto projektů byla zaměřena na zvýšení kapacity osobní dopravy přístavbou nových terminálů nebo rozšiřováním stávajících zařízení a na zvýšení kapacit pro odbavování nákladní dopravy. 13

14 V roce 2000 probíhalo přibližně 20 projektů zaměřených na vytvoření železničního spojení mezi letišti a městy, která letiště obsluhují nebo na spojení letišť s železniční sítí ve velkém. Finanční výsledky Předběžné odhady za rok 2000 naznačují, že pravidelná letecká doprava v celosvětovém měřítku jakožto celek zaznamenala provozní zisk ve výši 3,3% celkových provozních výnosů ve srovnání se ziskem 4% celkových provozních výnosů zaznamenaným v roce Výsledky roku 2000 představují osmý po sobě jdoucí provozní zisk, přičemž tato série ziskových výsledků následuje po třech letech provozních ztrát (1990 až 1992). Provozní výnosy pravidelné letecké dopravy se předběžně odhadují v roce 2000 na 328,7 mld USD, což představuje nárůst o přibližně 7% ve srovnání s rokem 1999, kdy letecké společnosti vydělaly 305,5 mld USD. Provozní výnosy na tunokilometr realizovaných výkonů poklesly na odhadovaných 77,6 centů v roce 2000 z hodnoty 77,9 centů v roce Provozní náklady leteckých společností za rok 2000 jsou předběžně odhadovány na 317,7 mld USD, což představuje zvýšení o přibližně 8% vzhledem k roku Provozní náklady na tunokilometr realizovaných výkonů vzrostly v roce 2000 na 75 centů z hodnoty 74,7 centů v roce Pokračující úsilí vyvíjené leteckými společnostmi z celého světa zaměřené na snižování jejich nákladů pomohlo udržet provozní výdaje na tunokilometr na téměř stejné úrovni jako v roce 1999 i přes podstatně zvýšené ceny, které je nutno platit za letecké palivo. Přestože odhadovaný provozní zisk ve výši přibližně 11 mld USD byl nižší než provozní zisk z roku 1999 (kdy dosáhl 12,3 mld USD), tento kladný výsledek odráží celkově zdravé hospodaření po většinu roku vedoucí k silnému nárůstu dopravy. Současně s tím letecké společnosti udržovaly neustále pod kontrolou růsty kapacit pro osobní dopravu a díky tomu se koeficient průměrné vytíženosti u osobní dopravy zvýšil o dvě procenta na 71% v roce 2000 z 69% v roce Nicméně rostoucí ceny leteckého paliva ve spojení s poklesem výnosnosti (tj. výnosů na realizovaný tunokilometr) měly ve všech regionech s výjimkou Severní Ameriky negativní dopad na světové letecké společnosti. Silná ekonomická situace ve Spojených státech měla hlavní vliv na finanční výsledky, přičemž letecké společnosti v Severní Americe vyprodukovaly téměř 70% celosvětového provozního zisku. Letecké společnosti Spojených států provozující pravidelnou dopravu (tj. přední přepravci a národní společnosti) jakožto skupina představovaly přibližně 38% celkových provozních výnosů mezi leteckými společnostmi provozujícími pravidelnou dopravu, které pocházejí ze smluvních států ICAO. Předběžné údaje naznačují, že provozní výsledek společností z USA dosáhl zisku 7,4 mld USD, což je jen nepatrně méně než zisk ve výši 7,6 mld USD zaznamenaný v roce U přepravců z ostatních zemí světa dohromady je předběžný odhadovaný provozní zisk za rok ,6 mld USD, což je podstatně méně, než provozní zisk ve výši 4,7 mld USD zaznamenaný v předchozím roce. Podle předběžných odhadů se pro světové letecké společnosti s pravidelnými lety očekává, že čistý výsledek odvozený z provozního výsledku tím, že budeme brát v úvahu neprovozní položky a daně vykáže vzhledem k roku 1999 určitý pokles v důsledku nižších provozních zisků a kvůli kursovým ztrátám. Informace o provozních a čistých výsledcích za období let 1991 až 2000 jsou k dispozici v tabulce 5. Odhady světových leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu braných jakožto celek nevykreslují značné rozdíly ve výsledcích dosažených jednotlivými leteckými společnostmi. V roce 1999 (v době přípravy tohoto článku nebyla k dispozici úplná data za 14

15 rok 2000) přibližně 68% leteckých společností zaznamenalo provozní zisky a 32% leteckých společností vykazovalo provozní ztráty. Bráno podle regionů zaznamenaly v roce 1999 letecké společnosti ve všech statistických regionech ICAO s výjimkou Latinské Ameriky/karibské oblasti kladné souhrnné provozní výsledky. Provozní zisky vyjádřené jako procentuální podíl provozních výnosů se pohybovaly od až 6,5% v případě leteckých společností v Severní Americe po provozní ztrátu ve výši 1,1% pro přepravce v Latinské Americe a karibské oblasti. Čisté výsledky dosahovaly od přebytku ve výši 4,4% pro severoamerické letecké společnosti po čistou ztrátu ve výši 2,9% pro přepravce z Latinské Ameriky a karibské oblasti. Dostupná data pro přepravce, kteří neprovozují pravidelnou dopravu, nejsou dostačující k tomu, aby mohla vytvořit přesné finanční odhady za rok V roce 1999 se provozní výnosy přepravců neprovozujících pravidelnou dopravu zhruba odhadovaly na 7,9 mld USD, což je pokles z 9,5 mld USD dosažených v roce V roce 1999 tito přepravci podle odhadů zaznamenali provozní zisk zhruba 480 mil. USD a čistý zisk přibližně 300 mil. USD. Finanční situace letišť Finanční situace mezinárodních letišť se v roce 2000 nadále zlepšovala. Stále větší počet letišť na celém světě získává zpět své náklady prostřednictvím poplatků z letecké dopravy a výnosů z koncesí, pronájmů a dalších zdrojů mimo vlastní leteckou dopravu. Nicméně poměrně velký počet letišť (konkrétně 1196) otevřených pro mezinárodní civilní leteckou dopravu stále ještě nezískává zpět všechny své výdaje, zejména kvůli nízkým objemům přepravy a též z důvodu jejich organizační struktury, trpí neodpovídajícím finančním řízením a tuto situaci často značně podporují též neodpovídající účetní postupy (společným charakteristickým rysem většiny rentabilních letišť je jejich provoz zajišťovaný nezávislým subjektem). Podíl výnosů z jiných zdrojů, než je letecká doprava, pokračoval v nárůstu a je v současné době hlavním zdrojem výnosů pro největší letiště v Evropě a Severní Americe a též v oblasti Středního Východu, Asii a tichomořském regionu. Obdobně jako v předchozích letech, tak i nyní letiště s vysokými přepravními objemy obecně vykazují vyšší podíly výnosů ze služeb nespadajících přímo pod leteckou dopravu jedná se o podíl, který má tendenci růst s tím, jak roste objem dopravy. Přistávací poplatky a s tím související letištní poplatky představovaly 4,4 % celkových provozních nákladů leteckých společností v roce 1999 (údaje za rok 2000 nebyly k dispozici v době publikace tohoto článku). Služby letecké navigace (ANS) Finanční situace služeb letecké navigace se v roce 2000 rovněž neustále zlepšovala, zejména v těch případech, kdy byly takové služby provozovány samostatnými organizacemi. Ke zlepšení v celosvětovém měřítku došlo především proto, že velký počet zemí klade stále větší důraz na získání svých nákladů v oblasti ANS zpět, a z toho důvodu, že letecká doprava vykazovala další růst. V této souvislosti hrál důležitou roli též rostoucí počet zemí zpoplatňujících oblast letištních dispečerských služeb. Na rozdíl od letišť jsou převažujícím zdrojem výnosů pro poskytovatele služeb ANS poplatky z letecké dopravy, které představují obecně více než 95% celkových výnosů v této oblasti z hlediska zemí. Nicméně mnoho zemí stále ještě nezahrnuje všechny své náklady v oblasti ANS do cenové základny pro poplatky, zejména se jedná o náklady na meteorologické služby, a rovněž mnoho zemí nemá v této oblasti rezervy na odpisy či 15

16 umořování při určování cenové základny, a tudíž přicházejí o příležitost dalšího vytváření rezerv pro obnovu a rozšiřování příslušných zařízení. Poplatky za umožnění letecké trasy představovaly v roce ,9% celkových provozních nákladů leteckých společností. Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí v r. Odhad za Změna proti Pořadí v r. Odhad za Změna proti 2000 rok 2000 r (%) 2000 rok 2000 r (%) Spojené státy Japonsko Korejská republika Německo Singapur Francie Velká Británie Nizozemí Čína Hongkong SAR Macao SAR Lucembursko Státy Perského zálivu Švýcarsko Malajsie Austrálie Kanada Itálie Thajsko Brazílie Chile Ruská federace Belgie Saudská Arábie Izrael Španělsko Nový Zéland Skandinávie Jihoafrická republika Kolumbie Indie Rakousko Indonésie Turecko Pákistán Mexiko Argentina Egypt Finsko Srí Lanka Kuvajt Filipíny Portugalsko Jordánsko Bangladéš Mauritius Irsko Zimbabwe Brunei Státy Yaoundské smlouvy Řecko Vietnam Island Fidži Libanon Kostarika

17 Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí v r. Odhad za Změna proti Pořadí v r. Odhad za Změna proti 2000 rok 2000 r (%) 2000 rok 2000 r (%) Etiopie Keňa Polsko Namíbie Uzbekistán Irán (Íránská islámská republika) Maroko Angola Gabun Maďarsko Kamerun Kuba Jamajka Ázerbajdžán Kypr Ghana Peru Súdán Madagaskar Venezuela Česká Republika Jemen Salvador Surinam Poznámky k tabulce 4: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Tabulka 5: Provozní a čisté hospodářské výsledky 1, v letech (letecké společnosti s pravidelnou dopravou pocházející ze smluvních států ICAO) 2 Provozní výnosy v mil. USD Provozní náklady v mil. USD Provozní výsledek Čistý výsledek 3 V procentech provozních Celkem výnosů v mil. USD Celkem v mil. USD V procentech provozních výnosů Přímé dotace v mil. USD Daně z příjmů právnických osob v mil. USD Rok , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Pro ty letecké společnosti, které neuvádějí příslušné výsledky, jsou výnosy a náklady odhadnuty. 2 Až do roku 1997 včetně dané údaje nezahrnují činnost v rámci Společenství nezávislých států. 3 Čistý výsledek je odvozen z provozního výsledku přičtením (s kladným nebo záporným znaménkem podle skutečnosti) neprovozních položek (jako např. úroky a přímé dotace) a odečtením daně z příjmu právnických 17

18 osob. Uvedené provozní a čisté výsledky, zejména čisté výsledky představují malé rozdíly mezi odhady velkých čísel (v oblasti výnosů a nákladů) a z toho důvodu mohou obsahovat značný stupeň nejistoty. 4 Předběžné údaje - čisté výsledky nejsou dosud k dispozici. Trendy a prognózy Prognózy na globální a regionální hospodářský růst, které se používaly jako základ pro prognózy v oblasti letecké dopravy na období do roku 2003, jsou uvedeny v tabulce 6. Toto regionální a globální vyhodnocení hospodářských vyhlídek bere v úvahu nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (IMF) a skupiny WEFA, Světové banky a dalších organizací jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Tabulka 6: Hospodářský růst (HDP), v letech (průměrná roční tempa reálného růstu) Oblast Skutečnost 1999 (%) Odhad 2000 (%) Prognóza 2001 (%) Prognóza 2002 (%) Prognóza 2003 (%) Afrika 2,6 3,6 4,2 4,3 5,0 Asie/Tichomoří 3,5 4,3 3,6 4,0 4,3 Evropa 2,6 3,5 2,8 2,9 2,8 Střední Východ 1,6 6,4 3,7 4,2 4,3 Severní Amerika 4,2 5,3 2,5 3,1 3,5 Latinská Amerika/Karibská oblast 0,2 4,3 3,8 4,4 4,5 Svět celkem 3,1 4,4 3,2 3,6 3,7 Odhady jsou založeny na materiálech Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, skupiny WEFA a na dalších hospodářských zdrojích. Vyhlídky pro ekonomiku Spojených států podléhají značné nejistotě. Předpokládá se však, že po určitém zpomalení v první části roku 2001 se ve druhé polovině roku ekonomika zotaví za podpory nižších krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb, ačkoliv příslušné tempo růstu může být zpomalováno přetrvávajícím poklesem ceny akcií. Očekává se, že ekonomika USA v letech 2002 a 2003 dále poroste. Během doby, na kterou jsou sestavovány tyto prognózy, se očekává, že celkové hospodářské výsledky v Evropě zaznamenají růst, jehož tempo bude nižší než v roce 2000, ale přitom o něco vyšší než v předchozích letech. Asijská/tichomořská oblast zvýšila svou hospodářskou výkonnost v roce 2000 o odhadovaný růst ve výši 4,3%; v roce 2001 se očekává, že bude růst pomaleji, ale v roce 2002 by mělo dojít k zotavení a odhady pro rok 2003 hovoří o dosažení obdobného tempa růstu jako v roce Po silném růstu v roce 2000 se i v případě ekonomiky zemí Středního Východu očekává pomalejší růst v roce 2001, ale postupně by mělo do konce období těchto prognóz docházet ke zlepšování. U africké ekonomiky se očekává, že dojde ke zlepšování její výkonnosti během celého tohoto období. Po určitém zotavení v roce 2000 se u ekonomiky Latinské Ameriky a karibského regionu též očekává v roce 2001 poněkud pomalejší růst, ale ke zlepšování tempa růstu by mělo docházet v průběhu let 2002 a Trendy a prognózy v oblasti letecké dopravy Celkové výkony pravidelné letecké dopravy z hlediska celkového počtu realizovaných tunokilometrů zaznamenaly růst v průměru o 5,5% ročně v rozmezí let 1989 až Realizovaný počet osobokilometrů rostl v průměru o 4,9% ročně a počet realizovaných tunokilometrů nákladu rostl o 6,8% ročně. Z obecného hlediska byl model růstu dopravy v období let 1989 až 2000 odrazem hospodářských podmínek, k nimž docházelo během tohoto období. Relativně silně rostoucí výkony ekonomiky a letecké dopravy během větší části 80. let se zastavily v polovině 90. let. 18

19 Hospodářský útlum v roce 1991 měl vážný dopad na leteckou dopravu. Zotavení v oblasti objemu dopravních služeb, které nastalo v roce 1992 i přes pokračující slabou hospodářskou výkonnost, bylo dosaženo jen za cenu výrazně nižší výnosnosti. Přestože reálná výnosnost dosáhla v roce 1993 a 1994 dalšího poklesu, byl stimulační vliv na poptávku po dopravě méně výrazný, než tomu bylo v roce Na druhé straně začal hospodářský růst poskytovat pevnější základy pro růst dopravy. Tyto trendy pokračovaly až do roku 1997, ale v roce 1998 došlo k jejich obrácení, neboť hrubý domácí produkt (HDP) ve světovém měřítku vzrostl pouze o 1,9%, což se odrazilo v nárůstu pravidelné osobní dopravy o pouhých 2,1%. Nicméně silná ekonomická výkonnost vyústila v růst dopravních výkonů v roce 1999 na úroveň 6,5%, respektive v roce 2000 na úroveň 7,9%. Letecké společnosti z oblastí Severní Ameriky a Evropy v roce 2000 realizovaly 65,7% světové přepravy, nicméně tento podíl znamenal určitý pokles z hodnoty 72,4% dosažené v roce Osobní přeprava realizovaná leteckými společnostmi registrovanými v asijské/tichomořské oblasti vzrostla na přibližně 24,3% celkového světového objemu v roce 2000 z hodnoty 17,9% v roce Další regiony přispívaly podílem 9,7% z celkových přepravních výkonů v roce 1989 a podílem 10% v roce Prognózy v oblasti osobní dopravy Prognózy globální a regionální pravidelné osobní dopravy na léta 2001 až 2003 odvozené z ekonomických předpokladů a předpokladů výnosnosti, jakož i z dalších faktorů, jsou uvedeny v tabulce 7. Očekává se, že celková hospodářská výkonnost bude poskytovat hlavní podporu pro zvýšení poptávky po dopravních službách. Očekává se, že počet realizovaných osobokilometrů v celosvětovém měřítku vzroste o 5,2% (v roce 2001), 5,6% (v roce 2002), respektive 5,8% (v roce 2003). Tyto prognózy jsou ilustrovány na obrázku 13 spolu s modelem ročního růstu za posledních 10 let. Tabulka 7: Prognóza růstu u pravidelné dopravy, v letech (vzhledem k realizovanému počtu osobokilometrů) Oblast Skutečný růst (%)* Odhad 2000 (%) Prognóza 2001 (%) Prognóza 2002 (%) Prognóza 2003 (%) Afrika 4,3 6,6 4,5 5,0 6,3 Asie/Tichomoří 7,7 10,0 7,1 7,5 7,8 Evropa 3,1 8,3 5,9 6,2 6,1 Střední Východ 5,9 11,0 5,5 6,0 6,1 Severní Amerika 4,1 6,4 3,7 4,0 4,3 Latinská Amerika/Karibská oblast 4,9 5,7 5,0 5,5 6,0 Svět celkem 4,6 7,9 5,2 5,6 5,8 * Průměrný roční růst Růst dopravy se bude měnit podle zeměpisné oblasti kvůli důsledku působení specifických místních nebo regionálních faktorů. Předpokládá se, že dopravní objem realizovaný asijskými/tichomořskými leteckými společnostmi bude růst nejvyšším tempem v rámci všech oblastí ICAO, přestože toto tempo bude o něco nižší než tempa růstu, která byla dosahována v tomto regionu v uplynulém desetiletí. Předpokládá se, že trhy pro evropské letecké společnosti budou přiměřeně růst, a že přepravci budou těžit z výhod probíhající liberalizace a hospodářského oživení ve východní Evropě a v zemích Společenství nezávislých států. Očekává se, že letecké společnosti v oblasti Středního Východu budou dosahovat relativně silných temp růstu osobní dopravy po dobu, na kterou se vztahují tyto prognózy. Doprava pro africké letecké společnosti a pro společnosti z Latinské Ameriky a karibské oblasti by měla podle očekávání růst poněkud mírnějšími tempy, než bude světový průměr 19

20 v roce 2001, ale předpokládá se, že by mělo dojít k postupnému oživení do roku Mírnější růst se pak očekává na nasycených severoamerických trzích. Finanční prognózy pro letecké společnosti Je obtížné předvídat, jaké budou převládat trendy v sektoru letecké dopravy, neboť letecké společnosti jsou schopny během doby přizpůsobovat své kapacity a zajišťovat výnosnost prostřednictvím cenových úprav letenek relativně pružným způsobem, aby mohly reagovat na (nebo vytvářet) změny v poptávce. Kromě toho též fluktuace hodnoty amerického dolaru dosti komplikují interpretaci a prognózy světových finančních výsledků, které jsou prezentovány v amerických dolarech. Rovněž organizace ICAO dostává finanční údaje leteckých společností pouze za celé roky a doba mezi transakcí a jejím vykázáním je tedy mnohem delší než v případě dopravních údajů a ve vykazování navíc dochází k významným nedostatkům. Kvůli těmto faktorům jsou finanční prognózy omezeny na indikativní globální trendy v oblasti finančních výsledků. Prognóza pro celkové výnosy u leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu je založena na předpokladech výnosnosti v oblasti osobní dopravy a na prognózách počtu přepravených osob spolu s dalšími předpoklady pro tendenci, pokud jde o podíl výnosů leteckých společností z jiných zdrojů, než je pravidelná osobní doprava (tj. nákladní doprava, přeprava poštovních zásilek, nepravidelné lety a účelové zakázky). To vytváří určitý růst celkových výnosů v aktuální hodnotě amerických dolarů o zhruba 4,5% v roce 2001 a přibližně 5,6% v roce 2002 a Tato tempa růstu je možno srovnat s průměrným tempem růstu 5,1% ročně, jehož bylo dosaženo za uplynulých 10 let. Prognóza pro náklady leteckých společností je založena na předpokladech očekávaných trendů v množství vstupů (lidská práce, palivo a kapacita letadel) a na cenách těchto vstupů, přičemž tyto ceny budou především určovány výhledem na celkovou inflaci. Letecké společnosti podnikají kroky ke snižování počtu pracovníků a obecně ke zlepšování produktivity za účelem snižování nákladů. Nicméně by mohlo dojít k růstu mzdových tlaků s tím, jak se budou pracovní trhy v některých regionech v nadcházejících několika letech nadále utužovat. Výsledkem těchto úvah jsou očekávání, podle nichž by náklady leteckých společností vyjadřované v aktuální hodnotě amerického dolaru měly růst tempem zhruba 5,3% v roce 2001, 5% v roce 2002 a 5,1% v roce 2003 (ve srovnání s průměrným tempem růstu 4,7% ročně během uplynulých deseti let). Přestože není možné předvídat provozní výsledek s nějakým rozumným stupněm určitosti, výše uvedené prognózy provozních výnosů a nákladů znamenají, že provozní výsledek jako procentuální část provozních výnosů klesne mírně pod 3% v roce 2001 (ve srovnání s odhadovanými 3,3% v roce 2000) a v letech 2002 a 2003 by se měl opět vrátit nad úroveň 3%. Tyto odhady opravňují ke konstatování, že existují stabilní výhledy pro světový sektor letecké dopravy v souladu s očekáváními růstu dopravy obecně a celkového hospodářského rozvoje Hospodářská regulace Státy v roce 2000 pokračovaly v rozšiřování sítí mezinárodní letecké dopravy za použití dvoustranných smluv o letecké dopravě. Během roku bylo podle nahlášených údajů uzavřeno či novelizováno celkem 73 bilaterálních smluv o letecké dopravě 72 státy. To znamenalo mírný nárůst z celkového počtu 67 smluv uváděných v roce Z uvedených 72 zemí Spojené státy a Indie uzavřely či novelizovaly po více než 15 smlouvách. Vzhledem k pokračujícímu trendu obsahovalo přibližně 70% těchto smluv a dodatků ke smlouvám určitou formu ujednání o liberalizovaném režimu. Například mezi 18 zeměmi 20