Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2004

Transkript

1 Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2004 Velkým překvapením v r byl nepochybně rozsah, v jakém se letecký provoz znovu vzchopil z nedávných let stagnace. Kromě náhlé ztráty důvěry veřejnosti v systém letecké dopravy, způsobené událostmi 11. září, se v počátečních letech nového tisíciletí musely letecké společnosti vypořádat s celosvětovým hospodářským poklesem, vypuknutím těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) a s negativními dopady vojenských aktivit v Iráku, tedy se všemi událostmi, které způsobily ztráty v objemu dopravy a v souvislosti s rostoucími náklady na pohonné hmoty, bezpečnost a pojištění také v prosperitě odvětví. Avšak v současné době se po prudkém poklesu v dopravě v r a známkách nastávajícího zotavení v letech poptávka po službách letecké dopravy dramaticky zvýšila. Celkový počet osobokilometrů, vykonaných světovými leteckými společnostmi, se v r prudce zvýšil o 14 %. Mezinárodní doprava vzrostla dokonce ještě rychleji. Vloni v celkové dopravě (tj. mezinárodní a vnitrostátní doprava) rozmach růstu daleko předčil očekávání. Poslední prognóza Mezinárodní organizace civilní letecké dopravy (ICAO) vyzývá k pokračování výrazného růstu osobní dopravy, ačkoliv již ne tak silného jako v r Skutečně, průmysl od r nezažil takovou dopravní expanzi, kdy celkové vykonané osobokilometry vzrostly o více než 14 %. Ve srovnání s r organizace ICAO předpovídá skromnější růst o 7,6 % v r. 2005, 6,5 % v r a 6,2 % v r. 2007, tedy hodnoty, které překračují světový průměr 5,1 % ročně v průběhu let Pro většinu světa rok 2004 také znamenal lepší finanční výsledky. Průmysl podle obecného očekávání zaznamenal svůj první provozní zisk od r Svými výnosy více než 374 miliardy USD (všechna finanční čísla jsou ve měně USA) světové letecké společnosti kolektivně dosáhly provozního zisku ve výši 0,9 % z celkových provozních výnosů, tj. skromného zisku, který však přece jen představuje významné zlepšení ve srovnání se ztrátami v letech Z hlediska regionů severoameričtí dopravci jako celek pokračovali i přes nárůst dopravy v zápasu s finančními potížemi. Podle odhadů v loňském roce utrpěly provozní ztrátu ve výši 1,7 miliard USD. Dobrou zprávou je, že tyto výsledky znamenají pozitivní trend, protože v r letecké společnosti tohoto regionu utrpěly dohromady ztrátu ve výši 3,3 miliard USD. Tabulky a cifry na následujících stránkách ukazují, že klíčová měření výkonu odvětví v r vykázala stoupající tendenci a významný růst nejenom ve vykonaných osobokilometrech, ale také v počtu přepravených cestujících, objemu přepraveného nákladu a v počtu vykonaných tunokilometrů nákladu v celkovém i mezinárodním dopravním provozu. V loňském roce dokonce došlo ke zlepšení v poštovní dopravě, a to přinejmenším v mezinárodní poštovní dopravě, po období rychlého poklesu následovaném stagnací. Ve znamení důvěry v budoucí prosperitu odvětví letecké dopravy letecké společnosti objednaly vloni více než 900 proudových dopravních letounů. Kniha objednávek za r představovala finanční závazek ve výši přibližně 65 miliard USD. Objednávky nových letadel postupně rostou od r. 2002, kdy výrobci obdrželi objednávky na téměř 500 letadel. Dodávky pokračovaly slušným tempem. V r představovaly více než 900 letadel a podobně i v r. 2003, i když se jejich tempo od počátku dekády ( ), kdy dodávky činily průměrně více než 1000 letadel ročně, poněkud zpomalilo. 1

2 Pokud jde o bezpečnost, analýza celosvětových údajů o nehodách, které se celosvětově staly na pravidelných leteckých linkách, ukazuje, že v r počet nehod se smrtelnými zraněními cestujících klesl na 203, což je nejnižší počet smrtelných nehod od r. 1945, kdy bylo smrtelně zraněno 247 cestujících. I když počet smrtelných nehod na přistání mírně vzrostl, jejich počet zůstal stejný, pokud jde o nalétanou vzdálenost (tj. počet smrtelných nehod na 100 milionů nalétaných kilometrů). Organizace ICAO vedle svých různých bezpečnostních aktivit v loňském roce pořádala třídenní sympózium o nových požadavcích na znalost jazyků. Sympózium, kterého se zúčastnili vládní představitelé a vedoucí pracovníci služeb pravidelné letecké dopravy a letového provozu, se zabývalo všemi aspekty jazykové odbornosti, včetně základních principů jazykové výuky a zkoušení. Podle nového požadavku organizace ICAO, který má vstoupit v platnost v r. 2008, musí dispečeři letového provozu a piloti zapojení do mezinárodních operací prokázat minimální úroveň znalosti anglického jazyka. V loňském roce organizace také zahájila rozvoj nové vzdělávací pomoci na podporu znalostí o bezpečnosti provozu na vzletových a přistávacích drahách. (CD-ROM, který obsahuje komplexní výukový balík, byl rozeslán na úřady civilního letectví a další zainteresované strany v polovině r ) Kampaň organizace ICAO byla inspirována rostoucím počtem nedovolených vjezdů na vzletové a přistávací dráhy ve světě a uvědoměním si, že výskyt těchto nedovolených vjezdů částečně souvisí s neefektivním prováděním stávajících ustanovení organizace ICAO. Mezi hlavní změny ve své politice v loňském roce organizace ICAO přijala jednotnou strategii pro vyřešení nedostatků v oblasti bezpečnosti. Díky tomuto novému přístupu budou komplexní zprávy auditu bezpečnostního dozoru dostupné všem členským státům organizace ICAO. Zpráva auditu, která stanoví úroveň zavedení standardů organizace ICAO a doporučených praktik (SARP) v členských státech této organizace a také způsobilost k dozoru, byla donedávna rozesílána členským státům pouze ve formě souhrnu. Tato změna posílí bezpečnost tím, že umožní větší transparentnost výsledků auditu a sdílení důležitých bezpečnostních informací. Na 35. zasedání valné hromady ICAO na podzim r (valná hromada běžně zasedá každé tři roky po dobu zhruba 10 dnů) bylo rovněž přijato rozšíření Univerzálního programu auditu bezpečnostního dozoru (USOAP) ve všech dodatcích, týkajících se bezpečnosti, ke Konvenci o mezinárodním civilním letectví úmluvy organizace ICAO. Systematická a harmonizovaná implementace standardů organizace ICAO po celém světě je považována za podstatnou pro dosažení optimální bezpečnosti letecké dopravy. Organizace ICAO poskytuje pomoc při řešení zjištěných nedostatků v oblasti bezpečnosti prostřednictvím programů, jako je Program technické spolupráce a Mezinárodní finanční instituce pro bezpečnost letecké dopravy (IFFAS), která byla založena v r na pomoc státům při financování projektů týkajících se bezpečnosti letecké dopravy. Organizace IFFAS zahájila implementaci svého mechanismu financování v loňském roce se 2 miliony USD, které obdržela od dárců. Bezpečnost letecké dopravy zůstala v r z pochopitelných důvodů nejvyšší prioritou. Pouze několik týdnů před svoláním 35. valné hromady organizace ICAO na den 28. září došlo k téměř současnému zničení dvou ruských civilních letounů sebevražednými útočníky. Bylo proto vhodné, že první usnesení, přijaté delegacemi z rekordních 175 zemí, vyzvalo členské státy organizace ICAO, aby znovu vyvíjely mezinárodní úsilí v obraně proti teroristickým útokům. Kromě jiného byly členské státy vybízeny k rozšiřování mezinárodní spolupráce ve 2

3 vývoji technických prostředků pro detekování výbušnin se zvláštním důrazem na odhalování výbušnin nošených na lidském těle. Valná hromada v r také vyzvala organizaci ICAO, aby integrovala dobrovolně financované činnosti akčního plánu letecké bezpečnosti ICAO do rozpočtu na pravidelné programy organizace. Ústřední složkou akčního plánu je celosvětový program auditu bezpečnosti, který byl zahájen koncem r Audity bezpečnosti jsou spojeny s následným programem poskytování pomoci členským státům při nápravě nedostatků v oblasti bezpečnosti letecké dopravy. K významnému zlepšení bezpečnosti došlo díky setkání odborníků na pomoc v oblasti bezpečnosti letecké dopravy, které se konalo v březnu Na 475 delegátů z jednotlivých vlád a celého odvětví letecké dopravy vydalo řadu doporučení zaměřených na hladký průchod cestujících letištními kontrolami, zvýšení bezpečnosti letecké dopravy a lepší ochranu proti krádeži identity. Klíčové doporučení, později přijaté jako standard ICAO, vyzvalo všech 188 členských států organizace ICAO, aby nejpozději do r začaly vydávat strojově čitelné cestovní pasy, které jsou v souladu se specifikacemi organizace ICAO. Pokud jde o ekologii, v únoru 2004 se v Montrealu sešlo asi 200 odborníků z celého světa, aby projednali další možná opatření na ochranu životního prostředí. Kromě doporučení přísnějších standardů pro emise oxidů dusíku (NO x ) Výboru pro ochranu životního prostředí v letectví (CAEP) se rovněž dohodli na prohlášení o ekologických cílech pro organizaci ICAO, později schváleném valnou hromadou ICAO. Nové standardy pro emise NO x, tj. 12 %, které jsou přísnější než předchozí úrovně emisí schválené v r. 1999, byly schváleny začátkem tohoto roku a budou platné v r Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o postupu ohledně tržních opatření k omezení či snížení dopadu emisí z letadel na životní prostředí, valná hromada dala pokyn organizaci ICAO, aby prováděla další zkoumání daní na emise a aby vypracovala další směrnice k tématu. Nařídila rovněž další vypracování otevřeného systému obchodování s emisemi pro mezinárodní civilní leteckou dopravu. Jeden z mnoha workshopů, vedených během roku organizací ICAO, byl poprvé zaměřen na procedury certifikace a recertifikace týkající se hluku z letadel. Účastníci byli informování o stávajících praktikách (SARP) doporučených organizací ICAO a o nejběžnějších potížích při interpretaci a zavádění stávajících ustanovení. Pro samotnou organizaci ICAO rok 2004 znamenal 60. výročí jejího založení. Při oznámení zahájení 35. zasedání valné hromady ráno 28. září president Rady ICAO Dr. Assad Kotaite pozdravil tuto specializovanou mezinárodní agenturu, založenou dne 7. prosince 1944, jako světlo naděje pro ty, kteří věří v sílu dialogu a spolupráce. Poukázal na bezpečnost jako na měřítko společného úspěchu sektoru letecké dopravy a zdůraznil, že i když během šesti desetiletí došlo ke kvantovému skoku v počtu letů a cestujících, bezpečnost letecké dopravy je nyní vyšší, než v době vzniku organizace ICAO. Pro organizaci ICAO se rok 2004 stal významným milníkem a kromě toho přinesl novou výzvu ve fiskálním významu, a to vznikající potřebu omezení. Růst běžných nákladů a nové programy, zahrnující kritické činnosti, vyžadovaly více financování. To však v souvislosti s rozpočtem v měně USA a prudkým poklesem amerického dolaru proti kanadskému dolaru a jiným měnám vyvolalo dilema. Přestože měla organizace ICAO na léta

4 k dispozici omezený rozpočet, potvrdila, že bude nadále poskytovat všechny kritické služby, které jsou od ní očekávány. Stejně jako v minulosti byla organizace ICAO aktivní i v r v oblasti technické spolupráce, kdy prováděla 253 projektů ve 113 rozvojových zemích. Prvořadým cílem Programu technické spolupráce je poskytovat technické služby na podporu celosvětové implementace praktik organizace ICAO (SARP), zejména v oblasti bezpečnosti letů. Celkově byly činnosti technické spolupráce této organizace v r oceněny na více než 155 milionů USD, z nichž bylo 77 % realizováno. Následující přehled některých hlavních směrů vývoje v r. 2004, zejména v oblastech pravidelné letecké dopravy, finančních výsledků leteckých společností, prognóz pravidelné letecké dopravy a finančních výsledků na léta , leteckých společností a jejich letadlových parků, bezpečnosti a ochrany, ekonomické regulace letecké dopravy, technické spolupráce a letecké navigace, byl odvozen z větší části z Výroční zprávy Rady 2004 (viz rámeček, jak získat tuto publikaci ICAO a ty ostatní). Přehled za rok 2004 zahrnuje také zprávu o způsobu interpretování statistik a přehled o stavu letecké dopravy všeobecně na základě informací poskytnutých mezinárodními sdruženími, které celosvětově reprezentují sektor letecké dopravy. DOPRAVNÍ VÝSLEDKY. Celkový objem letecké dopravy na pravidelných linkách, dosažený leteckými společnostmi členských států organizace ICAO v r. 2004, je odhadován na 460,4 miliard vykonaných tunokilometrů, což je podstatné zvýšení téměř o 13 % proti r (tunokilometr je kombinované měřítko osobní, nákladní a poštovní dopravy, které bere v úvahu nalétané vzdálenosti). V r přepravily světové letecké společnosti celkem asi 1887 milionů cestujících a zhruba 38 milionů tun nákladu ve srovnání s 1691 milionů cestujících a 33,5 milionů tun nákladu v r (viz tab. 1). Tabulka 1. Pravidelná letecká doprava Typ služeb MEZINÁRODNÍ Přepravení cestující (miliony) Vykonané osobokm (miliony) Vytíženost v osobní dopravě (%) Přepravené tuny nákladu Vykonané tkm v nákladní dopravě (miliony) Vykonané tkm v poštovní dopravě (miliony) Celkové vykonané tkm (miliony) Vytíženost v nákladní dopravě (%) , , Změna (%) 15,7 15,8 2,0 15,8 12,7 5,2 14,2 1,0 VNITROSTÁTNÍ , , Změna (%) 9,6 11, ,9 5,9-3,6 10,5 2,0 CELKEM , , Změna (%) 11,6 14,0 2,0 12,5 11,5 1,7 12,9 1,0 K poměrně silnému nárůstu dopravy, dosaženého v r. 2004, došlo zčásti díky oživení provozu leteckých společností v regionu Asie/Tichomoří, který byl negativně ovlivněn vypuknutím těžkého akutního respiračního syndromu (SARS). 4

5 Obr. 1. Celkový počet přepravených cestujících, miliony Obr. 2. Celkový objem vykonaných osobokilometrů, miliardy Během roku 2004 se také zvýšila kapacita či počet nabízených míst, avšak poněkud pomalejším tempem, které vedlo k průměrnému faktoru vytížení letů cestujícími ve výši 73 % pro celkové pravidelné linky (ve srovnání se 71 % v r. 2003), zatímco průměrný faktor vytížení letů nákladem vzrostl na 62 % (ve srovnání se 61 % v předchozím roce). Ve srovnání s r vykázala mezinárodní letecká doprava na pravidelných linkách silný růst (14 %) ve vykonaných tunokilometrech. Počet přepravovaných cestujících vzrostl o více než 15 %. Tuny nákladu, přepravené v mezinárodní dopravě, vzrostly téměř o 16 %. Na mezinárodní dopravu připadalo přibližně 58 % celkových vykonaných osobokilometrů, 83 % celkových realizovaných tunokilometrů nákladu a asi 67 % celkových realizovaných tunokilometrů téměř stejné jako v r

6 Celková vnitrostátní doprava v r je odhadována na 153,9 miliard vykonaných tunokilometrů, což představuje vzrůst o 10, 5 % ve srovnání s r Celosvětový trend v oblasti výnosů celkového provozu v letech je zobrazen na obrázcích 1 až 6 a vývoj výnosů mezinárodního provozu ve stejném období je ukázán na obrázcích 7 až 12. Obr. 3. Tuny přepraveného nákladu, miliony Obr. 4. Celkem vykonané tunokilometry v nákladní dopravě, miliardy Trendy vývoje v celkovém a mezinárodním provozu na pravidelných linkách se v jednotlivých regionech výrazně liší podle registrace dopravce v počtu přepravených cestujících, množství přepraveného nákladu a pošty. Pokud jde o celkové množství vykonaných osobokilometrů v mezinárodní dopravě, změna v objemu dopravy se pohybuje od vzrůstu o zhruba 8,4 % u leteckých společností registrovaných v regionu Latinské Ameriky a karibské oblasti až k nárůstu přibližně o 24 % u leteckých společností registrovaných na Středním východě (tab. 2). 6

7 Tabulka 2. Růst objemu dopravy v jednotlivých regionech (procentní změny) Oblast registrace Přepravení cestující Osobokilometry Nákladní tunokilometry Poštovní tunokilometry Celkové tkm MEZINÁRODNÍ A VNITROSTÁTNÍ Afrika 12,2 13,1 12,0 32,6 13,1 Asie a Tichomoří 17,2 19,5 15,5 6,5 18,0 Evropa 9,4 10,9 9,0 10,2 9,8 Střední východ 16,1 23,8 22,4 8,5 23,3 Latinská Amerika/Karibik 6,0 8,4 17,3 1,0 9,7 Severní Amerika 10,0 12,2 6,6-6,9 10,4 Celkem 11,6 14,0 11,5 1,7 12,9 MEZINÁRODNÍ Afrika 14,0 13,5 13,0 47,8 13,9 Asie a Tichomoří 24,0 20,1 15,3 4,3 17,6 Evropa 13,2 12,5 9,1 11,8 10,7 Střední východ 22,1 25,8 22,8 8,0 24,6 Latinská Amerika/Karibik 4,6 8,5 19,1 0,0 10,5 Severní Amerika 13,0 15,4 9,4-3,2 12,7 Celkem 15,7 15,8 12,7 5,2 14,2 Pokud jde o celkový počet vykonaných tunokilometrů, severoameričtí dopravci zaznamenali nejnižší změnu v nárůstu a to o 6,6 %, zatímco největší změnu zaznamenali dopravci na Středním východě, kteří dosáhli nárůstů zhruba o 22 %. V mezinárodní dopravě se realizované tunokilometry nákladu pohybují od zvýšení přibližně o 9 % u leteckých společností v Evropě až po nárůst o zhruba 23 % u leteckých společností registrovaných na Středním východu. Co se týče regionální distribuce celkové dopravy na pravidelných linkách, letecké společnosti Severní Ameriky v r ovládly asi 34 % veškeré dopravy. Největší podíl mezinárodní dopravy na pravidelných linkách, tj. přibližně 36 %, však připadá na letecké společnosti v evropském regionu. V r evropské letecké společnosti vykázaly nejvyšší průměrný roční koeficient vytíženosti v mezinárodní dopravě na pravidelných linkách (asi 68 %), zatímco v Africe zaznamenaly u této dopravy nejnižší koeficient (zhruba 54 %). Ve srovnání s r průměrný koeficient vytíženosti představuje u mezinárodní dopravy na pravidelných linkách leteckých společností Severní Ameriky nárůst o přibližně 2 procentní body a o 1 procentní bod u leteckých společností leteckých společností registrovaných v Africe, Asii/Tichomoří a Evropě. Letecké společnosti Středního východu a Asie/Tichomoří zaznamenaly pokles o 2 a 4 %. Letecké společnosti Středního východu či Latinské Ameriky a karibské oblasti nezaznamenaly žádný růst. Přibližně 114 světových komerčních leteckých dopravců neboli 13 % z 900 leteckých dopravců, uvedených v Official Airlines Guide (OAG), realizovalo asi 90 % z celkové dopravy na pravidelných linkách z hlediska vykonaných tunokilometrů. Podobně asi 12 % ze 670 leteckých dopravců, nabízejících mezinárodní dopravu na pravidelných linkách, realizovalo 90 % z celkové pravidelné dopravy na mezinárodních trasách. Z těchto 78 leteckých společností jich 25 bylo registrováno v Asii/Tichomoří, dalších 25 7

8 v Evropě, devět v Severní Americe, sedm na Středním východu, šest v Africe a šest dalších v Latinské Americe a v karibské oblasti. V první desítce leteckých dopravců v r z hlediska celkových tunokilometrů realizovaných na pravidelných mezinárodních a vnitrostátních linkách se umístila společnost American Airlines (letecká společnost v r na nejvyšší pozici) mající na svém kontě 22,2 miliard vykonaných tunokilometrů. Za ní následují společnosti: United Airlines, Lufthansa, Delta Air Lines, Air France, Singapore Airlines, British Airways, Northwest Airlines, Federal Express a Japan Airlines. Společnost American Airlines byla také největším dopravcem, pokud jde o vykonané osobokilometry (209 miliard), zatímco společnosti Federal Express patří prvenství ve vykonaných tunokilometrech nákladu a pošty (14,1 miliard). V mezinárodním dopravním provozu se jako první umístila společnost Lufthansa (stejně jako v předešlém roce) s 18,7 miliardami tunokilometrů realizovanými v r Ostatní společnosti se umístily v tomto pořadí: Singapore Airlines, British Airways, Air France, Cathay Pacific, KLM, Japan Airlines, Korean Air, American Airlines a United Airlines. V počtu realizovaných osobokilometrů patří prvenství společnosti Lufthansa se 103,9 miliardami osobokilometrů. V oblasti nákladní a poštovní dopravy zaujala první pozici opět společnost Lufthansa, která zaznamenala na svém kontě 8,2 milionů vykonaných tunokilometrů. Pořadí zemí nebo skupin zemí podle objemu dopravního provozu na pravidelných linkách jejich leteckých společností v r (z hlediska celkového dopravního provozu a mezinárodní dopravy) je uvedeno v tabulce 3. Konkrétní číselné údaje jsou uvedeny pouze u těch zemí, jejichž letecké společnosti v r nalétaly celkem více než 112 milionů tunokilometrů. Prvních pět zemí, které vedou v celkovém počtu vykonaných tunokilometrů, jsou USA, Německo, Čína, Japonsko a Velká Británie. Prvních pět zemí, které vedou v počtu osobokilometrů, jsou USA, Velká Británie, Čína, Německo a Japonsko. Tabulka 4 uvádí nákladní tunokilometry vykonané zeměmi nebo skupinami zemí, jejichž letecké společnosti nalétaly v r více než 25 milionů nákladních tunokilometrů. Prvních pět zemí, které vedou v celkovém počtu vykonaných tunokilometrů, jsou USA, Japonsko, Čína, Německo a Korejská republika. Provoz na nepravidelných linkách. Odhaduje se, že na mezinárodních nepravidelných linkách se počet osobokilometrů realizovaných po celém světě zvýšil přibližně o 9 % ve srovnání s r Podíl této dopravy na mezinárodní osobní dopravě zůstává tedy nezměněn a činí asi 12 %. V Evropě má nepravidelná doprava nadále největší podíl na světovém charterovém trhu. Podle odhadů nepravidelná osobní doprava na vnitrostátních linkách představuje zhruba 7 % celkové nepravidelné osobní dopravy a asi 1 % celkové celosvětové vnitrostátní osobní dopravy. Nepravidelná nákladní doprava je většinou realizována ad hoc a o jejím objemu je k dispozici málo informací. 8

9 Tabulka 3. Vykonané tunokilometry a osobokilometry, 2003 (pravidelné linky) Stát nebo skupina států (jejichž aerolinie realizovaly celkem více než 100 milionů tunokilometrů) Pořadí 2004 CELKEM VYKONANÉ TUNOKILOMETRY (MILIONY) 1 VYKONANÉ OSOBOKILOMETRY (MILIONY) 1 Provoz celkem Mezinárodní služby Provoz celkem Mezinárodní služby Odhad Změna od Pořadí Odhad Změna od Pořadí Odhad Změna od Pořadí Odhad (%) (%) (%) Změna od 2003 (%) 9

10 Tabulka 4. Vykonané nákladní tunokilometry v r (pravidelné linky) Stát nebo skupina států, jejichž aerolinie realizovaly celkem více než 25 milionů nákladních tunokilometrů Pořadí 2004 Mezinárodní služby Odhad 2004 Pořadí 2004 Odhad

11 Poznámky k tabulkám č. 3 a 4 na předcházejících stránkách: 1. Většina údajů za r jsou odhady, takže pořadí nebo míra růstu či poklesu se mohou změnit, až budou k dispozici konečné údaje. 2. Pro statistické účely údaje o Číně nezahrnují dopravu do a z Hongkongu a Macao, jež jsou tzv. zvláštními správními regiony (Hongkong SAR a Macao SAR), a údaje o čínské provincii Taiwan. 3. Údaje o dopravě Hongkong speciální administrativní region (SAR). 4. Údaje o dopravě Macao speciální administrativní region (SAR). 5. Tři státy Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty. 6. Tři státy Dánsko, Norsko a Švédsko. Letištní provoz. Prvních 25 letišť na světě z hlediska počtu odbavených cestujících 15 z těchto letišť je v USA v r odbavilo celkem asi milionů cestujících. Tento objem představuje 9,8% růst ve srovnání s r Tato letiště odbavila asi jednu třetinu všech cestujících na pravidelných a nepravidelných linkách ve světě. Na každém z těchto letišť bylo průměrně odbaveno zhruba cestujících denně, tedy více ve srovnání s r. 2003, kdy bylo denně odbaveno cestujících. Na 25 nejvytíženějších letištích bylo v r uskutečněno celkem 11,7 milionů příletů a odletů letadel, což znamená proti r nárůst o 6,9 %. Průměrný roční nárůst počtu příletů a odletů letadel na těchto 25 letištích v letech činil 1,7 % a počet odbavených cestujících se ve stejném období v průměru zvyšoval ročně o 2,8 %. V loňském roce bylo nejvytíženější letiště světa v Atlantě (stejně jako v r. 2003), kde bylo odbaveno 83,2 milionu cestujících. Ve srovnání s r jde o 5,6% nárůst. Dalším nejvytíženějším letištěm v pořadí bylo letiště O Hare v Chicagu se 75,5 miliony odbavených cestujících, dále následuje letiště Heathrow v Londýně se 67,1 miliony cestujících, Haneda v Tokiu se 62,1 miliony cestujících, které jako jediné letiště mezi prvními pěti zaznamenalo ve srovnání s r pokles (o 1,2 %), a Los Angeles se 60,7 miliony cestujících. Mezi pěti nejvýše řazenými letišti zaznamenalo největší roční růst letiště v Los Angeles (10,4 %). Nejvytíženějším letištěm z hlediska příletů a odletů bylo letiště O Hare v Chicagu, kde se uskutečnilo vzletů a přistání. Následovalo letiště Atlanta vykazující příletů a odletů, letiště Ft. Worth v Dallasu ( ), Los Angeles ( ) a letiště Denver International ( ). Z prvních pěti nejvytíženějších letišť zaznamenalo ve srovnání s r největší roční nárůst v počtu příletů a odletů 11,6 % letiště Denver. Nejvytíženějším letištěm podle objemu mezinárodní osobní dopravy bylo v loňském roce stejně jako v r letiště Heathrow v Londýně. Na tomto letišti bylo odbaveno téměř 60,2 milionů cestujících na mezinárodních linkách, což představuje proti roku 2003 nárůst o 6,4 %. Dalším nejvytíženějším letištěm bylo letiště Charles de Gaulle v Paříži se 45,9 milionů cestujících na mezinárodních linkách. V porovnání s r jde také o nárůst o 6 %. Dále následuje Frankfurt s více než 43,5 milionů cestujících na mezinárodních linkách a nárůstem o 7,3 %, letiště Schiphol v Amsterdamu se 42,3 miliony cestujících na mezinárodních linkách a nárůstem o 6,4 % ve srovnání s r. 2003, Hongkong se 36,3 miliony cestujících na mezinárodních linkách a prudkým zvýšením o 35,6 % proti r. 2003, kdy byl provoz v Hongkongu negativně ovlivněn vypuknutím onemocnění SARS. Mezi prvních deset nejvytíženějších letišť podle počtu cestujících na mezinárodních linkách patří letiště v tomto pořadí: Changi v Singapuru, Gatwick v Londýně, Narita v Tokiu, Bangkok a Incheon v Soulu. 11

12 V r prvních 25 nejvýznamnějších letišť světa podle počtu cestujících na mezinárodních linkách odbavilo celkem asi 618 milionů cestujících, což činí přibližně 42 % celosvětového objemu mezinárodní osobní dopravy. Na těchto 25 letištích se ve srovnání s r zvýšil celkový objem mezinárodní osobní dopravy o 12,6 % a počet příletů a odletů letadel na mezinárodních linkách vykázal na stejných letištích nárůst o 7,6 % proti r Významný růst v mezinárodní osobní dopravě zaznamenala asijská letiště ve srovnání s r. 2003, kdy se projevil negativní vliv vypuknutí onemocnění SARS. Vedle Hongkongu (o 35,6 %) vykázala růst letiště Taipei o 30,3 %, Changi v Singapuru o 23,6 %, Soul o 21,8 %, Bangkok o 21,5 % a Narita v Tokiu o18,2 %. Mezi letiště v dalších regionech, která zaznamenala významný nárůst v mezinárodní osobní dopravě, patří letiště v Dubai (o 21,5 %), Fiumicino v Římě (16,7 %) a Lester B. Pearson vtorontu (16,5 %). V průběhu let se na prvních 25 nejvytíženějších letištích zvyšoval počet odbavených cestujících na mezinárodních linkách v průměru o 4 % ročně. Ve stejném období se počet mezinárodních příletů a odletů letadel zvyšoval v průměru o 3,9 % ročně. FINANČNÍ VÝSLEDKY. Předběžné odhady pro r ukazují, že světové letecké společnosti zaznamenaly na pravidelných linkách provozní ztráty ve výši 0,9 % celkových provozních výnosů ve srovnání s provozními ztrátami ve výši 0,5 % v r Výnosy z provozu na pravidelných linkách se v r předběžně odhadují na 374,3 miliardy USD (všechny finanční údaje jsou ve měně USA), což znamená nárůst asi o 16 % proti r. 2003, kdy letecké společnosti vydělaly 321,8 miliard USD. Nárůst provozních výnosů o 52,5 miliard USD zahrnuje zisky z růstu dopravního provozu (dalších 40,9 miliard USD) a z kolísání v měnových kurzech (plus 22 miliard USD), částečně vyrovnané poklesem výnosů o 11 miliard USD. Provozní výnosy na vykonaný tunokilometr se zvýšily ze 73,7 centů v r na odhadovaných 76,1 centů v r Provozní náklady leteckých společností se v r předběžně odhadují na 370,8 miliard USD, což znamená nárůst přibližně o 14,7 % ve srovnání s výdaji ve výši 323,3 miliardy USD vzniklými v r Tento nárůst provozních nákladů o 47,5 miliard USD zahrnuje náklady ve výši zhruba 32 miliard USD spojené s růstem kapacity, plus náklady ve výši asi 16 miliard způsobené změnami směnného kurzu následkem poklesu amerického dolaru. Snížení ovlivnitelných nákladů (hlavně distribuční a administrativní náklady) bylo téměř zcela vyrovnáno růstem cen za palivo (nárůst o 39 % ve srovnání s r. 2003), což vedlo k úsporám provozních nákladů o zhruba 1 miliardu USD ve srovnání s r Následkem toho se provozní náklady na tunokilometr zvýšily ze 45,1 centů v r na 47 centů v r Podle odhadů dosáhly světové letecké společnosti provozující pravidelné linky v r provozního zisku zhruba 3,5 miliardy USD ve srovnání s r. 2003, kdy odvětví utrpělo provozní ztrátu ve výši přibližně 1,5 miliard USD. Změna byla způsobena především zlepšením provozních výsledků leteckých společností v Asii/Tichomoří a Evropě, které podle odhadů společně vykázaly provozní zisk ve výši asi 5 miliard USD. Mírně vyšší růst jednotkových nákladů v poměru k jednotkovým výnosům vedl k růstu průměrného faktoru vytížení ze 61,1 % na 61,8 % v r Zvýšení kapacity o 13 % v pravidelném a nepravidelném provozu letadel proti r. 2003, částečně vyrovnané 10% 12

13 nárůstem nabízené kapacity, však způsobilo zvýšení celkového průměrného faktoru vytížení ze 60,8 % na 62,4 % v r Z regionálního hlediska dopravci v Severní Americe pokračovali ve ztrátách. Tyto letecké společnosti se celosvětově podílejí přibližně 35 % na celkových provozních výnosech a 36 % na celkových provozních nákladech. Podle předběžných výsledků letecké společnosti Severní Ameriky, provozující pravidelné linky, zaznamenaly v r provozní ztrátu ve výši 1,7 miliardy USD ve srovnání s mnohem větší ztrátou ve výši 3,3 miliardy v r Letečtí dopravci v Africe utrpěli provozní ztráty ve výši přibližně 200 milionů USD ve srovnání s marginálními provozními zisky v r Letecké společnosti registrované v Asii/Tichomoří, Evropě, na Středním východu a v Latinské Americe dosáhly v r společně provozního zisku ve výši přibližně 5,5 miliard USD ve srovnání s r. 2003, kdy tento zisk činil 1,8 miliardy USD. Podle předběžných odhadů činí čistý výsledek pro světové letecké společnosti, provozujících pravidelné linky, 4,2 miliardy USD a představuje tak zlepšení proti odhadované ztrátě 7,6 miliard USD v r Tento čistý výsledek je odvozen z provozního výsledku s přihlédnutím k neprovozním položkám a daním. Informace o provozních a čistých výsledcích v letech lze nalézt v tabulce č. 5 (níže). Údaje, které jsou k dispozici, jsou pro vypracování spolehlivých finančních odhadů na r nedostačující. Provozní výnosy provozovatelů nepravidelných linek se za r předběžně odhadují na 6,6 miliardy USD a znamenají mírné zvýšení ze 6,3 miliardy USD v r V r tito dopravci společně dosáhli provozního zisku kolem 537 milionů USD a čistého výsledku zhruba 335 milionů USD s přihlédnutím k neprovozním položkám a daním. Na konci r hodnota všech aktiv leteckých společností provozujících pravidelné linky a registrovaných ve 188 smluvních státech organizace ICAO dosahovala výše 447,8 miliard USD ve srovnání se 439,3 miliardami USD na konci r Čistá hodnota letadlového parku leteckých společností (po odečtení amortizačních nákladů), který se podílel na celkových aktivech leteckých společností přibližně 48 %, dosahovala na konci r miliard USD a znamenala zvýšení o 1,9 % proti jeho hodnotě na konci r Finanční situace letišť. Přes významný růst dopravy zaznamenala některá letiště v r finanční potíže. Jedním z faktorů, které k nim přispěly, je, že letiště musí v současné době čelit vyšším nákladům na zavádění zvýšených bezpečnostních opatření. Mnohá letiště musela omezit prostor věnovaný komerčním činnostem v důsledku dopadu bezpečnostních opatření na design terminálu a pohyb cestujících. Další letiště zaznamenala snížení třídy své úvěruschopnosti, protože trhy si uvědomily, že investice do letišť mohou mít rizika poklesu jako jakékoliv jiné podnikání. Rychlým rozšířením levných dopravců, hlavně v Evropě a Asii, získal vztah letecká společnost letiště úplně novou dynamiku. Některá letiště rychle přizpůsobila svou cenovou základnu a cenovou strukturu levným operacím, zatímco více letišť přichází na to, že musí být flexibilní, aby uspokojila potřeby této kategorie uživatelů, která si velmi zřetelně uvědomuje význam nákladů. 13

14 Tabulka 5. Provozní a čisté finanční výsledky (letecké společnosti provozující pravidelné linky smluvních států 2 ICAO) Rok Provozní výnosy (mil. USD) Provozní náklady (mil. USD) Provozní výsledky Čisté výnosy 3 Procenta Částka provozních USD výnosů (miliony) Částka USD (miliony) Procenta provozních výnosů Přímé dotace USD (miliony) Daně z příjmů USD (miliony) , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 1 Příjmy a výdaje leteckých společností, které nehlásí své výsledky, jsou kalkulovány podle odhadů. 2 Až do r včetně nejsou zahrnuty výsledky leteckých společností ze Společenství nezávislých států. 3 Čisté výsledky jsou odvozeny od provozních výsledků, ke kterým jsou přičteny (s odpovídajícím plusovým nebo minusovým znaménkem) neprovozní položky (jako jsou například úroky a přímé dotace) a daň z příjmu. Uvedené provozní a čisté výsledky, zejména však čisté výsledky, jsou malými rozdíly mezi velkými čísly (příjmy a výdaje) a jsou proto náchylné k podstatným změnám v důsledku nejistoty. 4 Předběžné údaje čisté výsledky nejsou ještě k dispozici. Ze strany uživatelů a zákazníků, jako jsou dopravci nových dálkových a velkokapacitních letounů a letištní obchodníci, je vyvíjen tlak na letištní manažery, aby zlepšovali celkové vybavení letišť. Podle odhadů Mezinárodní rady letišť (ACI) zaznamenaly investiční výdaje letišť v r rekordní výši 31 miliard USD, nejvyšší cifry od r Jde o nárůst o více než 29 % ze 24 miliard USD vydaných v r Tato cifra, která nezahrnuje projekty nových letišť, částečně odráží skutečnost, že se řada projektů, odložených po 11. září 2001, znovu vrátila na pořad jednání. Byly vypracovány metody pro financování těchto projektů. Tam, kde je to reálné, je kupříkladu kladen větší důraz na výnosy z komerčních aktivit. Po zpomalení, které bylo zaznamenáno od r. 2001, došlo opět k oživení privatizace a komercializace letišť, zejména v Asii, Evropě a Latinské Americe, podporované obnoveným růstem dopravy. Dnes je většina mezinárodních letišť a jejich provoz buď v soukromém vlastnictví (plné nebo většinové vlastnictví a řízení), nebo mají spoluúčast či zapojení soukromého sektoru (menšinové vlastnictví, manažerská smlouva, koncese/pronájem atd.) a nebo jsou provozována jako veřejně komercializované subjekty. Skutečnost, že o většině rentabilních letišť už uvažují soukromí investoři, by mohla mít vliv na potenciál pro další privatizaci letišť na celém světě vyjma Číny, kde soukromé vlastnictví a provoz velkého počtu letišť byl během roku 2004 převeden z centrální vlády do místních provinciálních vlád v rámci přípravného opatření pro další privatizaci. V r představovaly přistávací poplatky a další letištní poplatky přibližně 4 % z celkových provozních výdajů leteckých společností (údaje za r nebyly v době publikování tohoto dokumentu k dispozici) stejně jako od r Letecké navigační služby. Tím, že se vrátil počet příletů a odletů letadel na svou bývalou úroveň, zlepšila se během roku 2004 také finanční situace pro poskytovatele leteckých navigačních služeb (ANS), zvláště tam, kde poskytovatelé na základě vzájemné spolupráce zahájili úsporná opatření týkající se nákladů. Rovněž proces komercionalizace často vedl k regulování či snižování provozních nákladů následkem restrukturalizace interních 14

15 organizací poskytovatelů, slučování zařízení a zvyšování produktivity leteckých dispečerů. Komercionalizace přinesla také investice do nových technologií a vybavení. Stinnou stránkou procesu komercionalizace je, že všeobecné letectví možná bude muset platit více. Navíc v závislosti na tom, jaké budou ceny služeb, se mohou podstatně zvýšit náklady na poskytování leteckých navigačních služeb menším a vzdáleným společnostem. Zdá se, že v souvislosti se vznikem operační koncepce globálního řízení letecké dopravy (ATM) a vývojem směrem ke globálnímu leteckému navigačnímu systému jsou letecké navigační služby v současnosti zaměřeny spíše na mezinárodní spolupráci a komercionalizaci než na privatizaci na celostátní úrovni. Spolupráce mezi poskytovateli leteckých navigačních služeb je považována za cestu ke zvýšení výkonnosti, rozšíření infrastruktury vzdušného prostoru, vytváření úspor, zavádění standardů globální harmonizace a zlepšení spokojenosti zákazníků. Známky toho, že proces privatizace poskytovatelů leteckých navigačních služeb do jisté míry pokračuje, se však projevují, zejména v Evropě. V r představovaly poplatky za letecké navigační služby 2,4 % z celkových provozních výdajů leteckých společností (údaje za r nebyly v době publikování tohoto dokumentu k dispozici). Znamená to, že se od r nezměnily. Obr. 5. Celkem vykonané tunokilometry v přepravě pošty, miliony Obr. 6. Celkem vykonané tunokilometry, miliardy

16 TRENDY A PŘEDPOVĚDI. Celkový provoz na pravidelných linkách, měřený na základě realizovaných tunokilometrů, se v období let 1994 až 2004 zvyšoval v průměru o 5,3 % ročně. Počet osobokilometrů narůstal průměrně o 5,1 % ročně a počet nákladních tunokilometrů v průměru o 6,1 % ročně. Z regionálního pohledu se nejvíce podílely na osobní dopravě na pravidelných linkách až do r letecké společnosti Severní Ameriky a evropských regionů. V r jejich společný podíl dosáhl více než 66 % celkové světové dopravy a pak postupně klesal až na 62,9 % v r Podíl leteckých společností, registrovaných v regionu Asie/Tichomoří, na celkové osobní letecké dopravě mezitím vzrostl ze 23,5 % celkového světového dopravního provozu na přibližně 26,3 % v r Zbývající regiony společně přispěly 10,2 % dopravního provozu v r a 10,8 % v r Následuje přehled růstu osobní dopravy na pravidelných linkách (osobokilometry) na regionální bázi v období let Obr. 7. Přepravení cestující v mezinárodní dopravě, miliony Obr. 8. Vykonané osobokilometry v mezinárodní dopravě, miliardy V Africe se provoz osobní dopravy na pravidelných linkách zvyšoval v průměru o 4,8 %. V posledních letech byl růst intenzity dopravního provozu významně ovlivněn zpomalením světového hospodářského růstu a následnou globální krizí v odvětví letecké dopravy. Po 16

17 dosažení vysokého tempa růstu v r a 1997 objem dopravy v r klesl a v r začal znovu stoupat, a to téměř o 9 % a v r pokračoval v růstu. V r se růst zpomalil o 2 % a v r klesl o 3 %, v r se zvýšil o 1,0 % a pro r je odhadován nárůst o 13,1 %. Objem osobní letecké dopravy na pravidelných linkách v regionu Asie/Tichomoří se v období let zvyšoval průměrně o 6,2 % ročně, což je významně více, než činí světový roční průměr 5,1 %. V r se objem dopravy leteckých společností v tomto regionu snížil o 2,8 % a oslabil růst objemu světové dopravy na 2,1 %. Následkem rychlého hospodářského zotavení v asijských ekonomikách, zasažených v letech recesí, se objem dopravy zvýšil o 6,9 % v r a o 10,5 % v r V r však klesl na 1,2 %. V r růst objemu dopravy znovu nabral na síle a dosáhl zvýšení o 6,2 %. V r se objem dopravy snížil o 4,4 %, a to především následkem vypuknutí onemocnění SARS. Rok 2004 však byl svědkem pozoruhodného 19,5% růstu. V evropském regionu se v období let objem letecké osobní dopravy na pravidelných linkách zvyšoval v průměru o 5,8 % ročně, především díky celkově pozoruhodným dopravním výkonům v západní Evropě. Bez Společenství nezávislých států (SNS) se objem evropské dopravy ve stejném období zvyšoval o 6,2 % ročně. Objemy dopravy SNS se zvýšily ze 64,2 miliard osobokilometrů v r na 80,2 miliardy osobokilometrů v r Leteckým společnostem v regionu Středního východu se podařilo v období let zvyšovat svou osobní dopravu na pravidelných linkách v průměru o 9,1 % ročně, tedy výrazně více než činí celosvětový průměr. Po zpomalení růstu v r začal provoz znovu stoupat a v r vzrostl o 9,7 %, v r o 12,7 % a v r o 23,8 %. V letech letecké společnosti v regionu Severní Ameriky zvyšovaly objem osobní dopravy na pravidelných linkách v průměru o 3,7 %. Pokles objemu dopravy byl největší v letech 2001 a 2002 mezi statistickými regiony organizace ICAO a během r objem dopravy klesl o zhruba 1,2 %. Pro r je odhadován nárůst o 12,2 %. Osobní doprava na pravidelných linkách v regionu Latinské Ameriky a Karibiku se zvyšovala v průměru o 3,3 % ročně. V posledních letech privatizace státních dopravců, fúze a aliance v regionech spolu s rozsáhlou racionalizací letadlového parku a tras patřily k opatřením, která leteckým společnostem v regionu umožnila získat větší podíl na trhu Spojených států amerických, Latinské Ameriky a Karibiku. Po poklesu objemu dopravy o 0,3 % v r začal provoz znovu stoupat a v r vzrostl o 5,3 %. V r následoval opět pokles o 5,1 % a v r o 1,6 %. V r došlo k oživení a provoz letecké dopravy vzrostl o 2,8 % a pokračoval v růstu i v r. 2004, kdy se zvýšil na 8,4 %. Prognózy vývoje osobní dopravy. Růst letecké dopravy je historicky větší, než růst hospodářský, a je zde silná korelace: poptávka po letecké dopravě je určována především hospodářským vývojem. Mezinárodní obchod se zbožím a službami (včetně cestovního ruchu) a další komerční aktivity mají všeobecně přímý vliv na poptávku po letecké osobní a nákladní dopravě. Vývoj v osobních příjmech ovlivňuje kupní sílu a tendenci k cestování ve volném čase všeobecně a zejména k cestování letadlem. Důvěru zákazníků však také ovlivňují i jiné faktory, protože odvětví letecké dopravy a cestovního ruchu jsou velmi vnímavá k obavám o bezpečnost a ochranu. 17

18 Plány globálního a regionálního hospodářského růstu, které byly použity jako základna pro předpovědi vývoje letecké dopravy na období do r. 2007, jsou uvedeny v tabulce 6. Tato regionální a globální posouzení hospodářského výhledu přihlížejí k nejnovějším předpovědím Mezinárodního měnového fondu (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové banky a dalších organizací jak ve státních, tak i v soukromých sektorech. Podle těchto projektů se předpokládá světový hospodářský růst o 4,3 % v r. 2005, 4,4 % v r a 4,2 % v r Tabulka 6. Hospodářský růst (HDP) (reálné průměrné roční míry růstu) Region Reálný růst 2003 (%) Odhadovaný růst 2004 (%) Předpokládaný růst 2005 (%) Předpokládaný růst 2006 (%) Předpokládaný růst 2007 (%) Afrika 4,6 5,1 5,0 5,4 5,0 Asie/Tichomoří 5,9 6,5 5,4 5,5 5,3 Evropa 1,9 3,2 2,6 2,9 2,9 Střední východ 5,8 5,5 5,0 4,9 4,5 Lat. Amerika/Karibik 2,2 5,7 4,1 3,7 3,8 Severní Amerika 2,9 4,2 3,5 3,5 3,4 Svět 4,0 5,1 4,3 4,4 4,2 Odhady na základě údajů Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a dalších ekonomických zdrojů V regionech organizace ICAO se předpokládá, že ekonomický růst v Asii/Tichomoří zůstane v r stálý a udrží si svou dynamičnost až do r Očekává se, že hospodářství Středního východu, které dokázalo odolat geopolitickým napětím a konfliktům, poroste po celou dobu prognózovaného období rychlejším tempem, než je průměrné tempo světového růstu. Předpokládá se, že tempo růstu afrického hospodářství se v r zvýší o 5 % a stejně tak i v r. 2007, v r se zvýší o 5,4 %. Předpokládá se, že ekonomika Latinské Ameriky a karibské oblasti, vykazující v r významné zotavení po stagnaci a recesi v letech , dosáhne v r tempa růstu 4,1 %, v r ,7 % a v r ,8 %. Očekává se, že ekonomika regionu Severní Ameriky bude pokračovat v růstu zhruba o 3,5 % v r i v r a o 3,4 % v r Tato tempa růstu jsou plánována poněkud nižší než pro r Počítá se s tím, že oslabení poptávky po vnitrostátní dopravě, přísná fiskální politika a zvýšení hodnoty měny euro povedou k nižšímu tempu růstu, než jsou světová průměrná tempa růstu v evropském regionu, i když se očekává, že hospodářský růst bude vyšší, než činil průměr v letech Přiměřeně pozitivní ekonomický výhled je pro globální poptávku po dopravě v prognózovaném období dobrý. Předpovědi pro globální a regionální osobní dopravu na pravidelných linkách na období let , založené na hospodářských předpokladech a dalších úvahách, jsou uvedeny v tabulce 7. Očekává se, že globální osobní doprava na základě vykonaných osobokilometrů bude pokračovat v zotavování a v r se zvýší o 7,6 %. Podle prognóz se v r zvýší objem osobní dopravy o 6,5 % a v r o 6,2 %. Tyto prognózy jsou zobrazeny na obrázku 13 společně s růstem dopravy od r Růst objemu dopravy se bude lišit podle jednotlivých geografických regionů z důvodu dopadu specifických lokálních či regionálních faktorů. Předpokládá se, že během let bude dopravní provoz leteckých společností regionu Středního východu vykazovat nejvyšší průměrný roční růst kolem 10,9 % (11,8 % v r. 2005, 12 % v r a 8,8 % v r. 2007). Podle prognóz budou letecké společnosti v regionu Asie/Tichomoří vykazovat poměrně rychlé tempo růstu objemu dopravy po celé prognózované období, a to hodně nad světovým průměrem. Očekává se, že v r dojde na trzích pro evropské a severoamerické letecké 18

19 společnosti k růstu o více než 7 a 6 %. Podle plánů zůstanou v letech tempa růstu poněkud nižší než v r Předpokládá se, že růst objemu dopravního provozu leteckých společností Latinské Ameriky a Karibiku, jakož i Afriky nebude během prognózovaného období dosahovat tempa světového ročního růstu. Finanční předpovědi pro letecké společnosti. Jelikož je obtížné předpovídat finanční trendy, částečně proto, že letecké společnosti jsou schopny průběžně přizpůsobovat kapacitu a řídit výnosy úpravami jízdného v relativně krátké době, a tak reagovat na změny v poptávce nebo je vytvářet, jsou finanční předpovědi organizace ICAO omezeným ukazatelem celosvětových trendů ve finančních výsledcích leteckých společností. Na základě předpokladů výnosů z osobní dopravy a předpovědí objemu osobní dopravy, uvedených v tabulce 7, a dalších odhadů trendu v podílu výnosů leteckých společností z jiných zdrojů, než je osobní doprava na pravidelných linkách, organizace ICAO odhaduje, že se celkové příjmy světových leteckých společností, provozujících pravidelné linky, v r podstatně zvýší, a to přibližně o 8,5 %, a mírně zpomalí na 7,8% růst v r a na 7,5% růst v r Současně je prognózováno zvýšení výdajů leteckých společností o 8,9 % v r. 2005, o 7,5 % v r a o 7,1 % v r Obr. 9. Přepravené tuny nákladu v mezinárodní dopravě, miliony Obr. 10. Vykonané nákladní tunokilometry v mezinárodní dopravě, miliardy

20 Přestože se provozní výsledky na léta nedají předpovídat s žádným rozumným stupněm jistoty, z výše uvedených odhadů provozních výnosů a výdajů vyplývá, že provozní výsledek jako procento provozních výnosů bude v r vykazovat provozní zisk kolem 0,5 %. Předpokládá se, že tento výsledek se bude progresivně zlepšovat až na přibližně 0,8 % v r a na 1,1 % v r Tyto odhady předpokládají postupné zlepšování ve finančním výhledu celosvětového odvětví letecké dopravy v prognózovaném období v souladu s očekáváními nárůstu dopravního provozu a všeobecného hospodářského rozvoje, nenastanou-li žádné nepředpokládané významné události. Letecké dopravní společnosti. Koncem r nabízelo dopravu na pravidelných mezinárodních a vnitrostátních linkách celkem asi 900 leteckých společností, tedy přibližně stejný počet jako na konci r. 2003, kdy bylo zaznamenáno celkem 890 těchto společností. Podle údajů, publikovaných v multilaterálních letových řádech, poskytovalo na konci roku pravidelnou osobní dopravu 812 leteckých dopravců (tento počet zahrnuje 92 dopravců nabízejících osobní i veškerou nákladní dopravu na pravidelných linkách). Dalších 88 dopravců nabízelo na konci roku veškerou vyhrazenou nákladní dopravu na pravidelných linkách. V r pokračoval trend částečné nebo úplné privatizace státních leteckých společností, avšak pomalejším tempem. Částečné privatizace bylo dosaženo u společností Air China, Air France (ve druhém kole fúzí s KLM Royal Dutch Airlines), El Al Israel Airlines, Pakistan International Airways (druhé kolo). Navíc bylo hlášeno ještě dalších 40 státních leteckých společností, které jsou v různých etapách přípravy na částečnou či úplnou privatizaci. V několika případech byly plány privatizace opožděny nebo odloženy, i když ve většině těchto případů záměr privatizace trvá. V mnoha částech světa pokračovaly letecké společnosti ve své snaze získat výhody větší tržní síly fúzemi, akvizicemi nebo integrací provozu. Společnosti Air France a KLM vytvořily přeshraniční seskupení evropských leteckých společností pod jedinou holdingovou společností prostřednictvím nabídky výměny akcií společnosti Air France za akcie společnosti KLM při zachování obou provozně spojených společností. K dalším hlavním akciovým transakcím patří akvizice 10% podílu ve společnosti Air China společností Cathay Pacific, akvizice celkem 10,1% podílu ve společnosti easyjet společností Icelandair a akvizice 51% podílu ve společnosti Ecuatoriana společností Lloyd Aero Boliviano (LAB). Na druhé straně společnost British Airways prodala po 11 letech svůj 18,25% podíl (z původních 25 %) ve společnosti Qantas. Společnost Singapore Airlines se rovněž vzdala svého 6,3% podílu (z původních 25 %) po čtyřech letech ve prospěch společnosti Air New Zealand. V r vzrostl počet aliancí leteckých společností, včetně tří globálních aliančních seskupení, tj. Star Alliance, oneworld a SkyTeam. Čtvrtá skupina pod jménem Wings byla absorbována skupinou SkyTeam, když společnosti Continental Airlines, KLM a Northwest Airlines se officiálně spojily ve skupině SkyTeam. Rozšíření a zvýšená úroveň konsolidace prostřednictvím aliancí nadále přitahovala pozornost regulačních úřadů. V Evropě Evropská komise schválila alianční dohodu mezi společnostmi Air France a Alitalia. V USA schválilo Ministerstvo dopravy alianční dohodu mezi společnostmi American Airlines a SN Brussels Airlines a udělilo jí protitrustovou imunitu. V tichomořském regionu Vrchní soud na Novém Zélandu odmítnul navrhovanou transtasmánskou alianční dohodu mezi společnostmi Qantas Airways a Air New Zealand při odvolání, když Australský soutěžní tribunál zamítnul rozhodnutí Australské komise pro hospodářskou soutěž a spotřebitele (ACCC) odmítnout navrhovanou alianci. 20