KONTROLNÍ A DAŇOVÉ ZNÁMKY v Rakousku a Uhrách

Transkript

1 KONTROLNÍ A DAŇOVÉ ZNÁMKY v Rakousku a Uhrách Uzavírací známky daně z cukru Daň ze zápalek Daň ze šumivého vína v lahvích Licenční daň z tabákových náhražek Známky pro platbu školného Soudní doruční známky Známky pro školní výuku Jiří Kořínek, Praha 2012, fiskalniceniny@seznam.cz, fiskalniceniny.rajce.net

2 Rakouská, od roku 1868 i uherská, finanční správa vydávala vedle kolků všeobecných, nazývaných také kolky listinnými, které byly určeny pro právní a obchodní listiny, také celou řadu kolků zvláštních. Tyto zvláštní kolky byly určeny pro specifické poplatky, nebo daně, jejichž platbu bylo třeba vizuálně odlišit od poplatků a daní všeobecných. Zvláštní kolky byly buďto přímo natištěny na příslušném formuláři, nebo vydány jako daňové známky, kontrolní uzavírací známky či jiné známky. Protože zájemci o sbírání kolků narazí často i na "známky" které nemají přímo charakter kolku, ale sloužily k různým účelům spojeným s finanční správou, státními institucemi, nebo s výukou na pokračovacích a středních školách. Tyto pro někoho možná okrajové záležitosti jsou však velmi zajímavé a dokládají praxi finančních úřadů. Většina z těchto "známek" se vyskytuje jen velmi zřídka a většinou jsou vysoce oceňovány. Vyjádřit jejich katalogové ocenění, vzhledem k malému výskytu a omezenému počtu sběratelů těchto "známek", objektivně nelze. Zvláštní kolky byly určeny jen pro specifické účely, měly se také pro daný účel výhradně používat. Setkáváme se však s případy, i když zřídka, že ke specifickému poplatku, či dani byly použity kolky všeobecné, nebo kolky jiného zvláštního určení. Všeobecné kolky se výjimečně použily tam, kde momentálně kolky zvláštní nebyly k disposici. Záměna zvláštních kolků mezi sebou není nijak odůvodnitelná. V těchto případech jde zřejmě o úmysl, který prošel bez povšimnutí (možná snaha vytvořit kuriozitu), nebo o nedbalost poplatníka, či finančního úředníka. Použíté značky a zkratky : R, U, BH zkratky zemí : Rakousko, Uhry, Bosna-Hercegovina f zkratka měny fillér (maď. haléř, 1/100 uherské koruny) ft, frt zkratka měny - forint (maď. název pro zlatý) fl zkratka měny zlatý - Gulden (florin) G zkratka měny Gulden (zlatý) h, H zkratka měny haléř (Heller), Bosna Hercegovina (helera) K zkratka měny koruna (maď. korona) kr zkratka měny krejcar (maď. krajczár) kr/n zkratka měny kreuzer / novčiča n zkratka měny novčiča ( Bosna Hercegovina) nom. nominální hodnota Obr obraz kolku Pap papír Pdt podtisk Roz rozměr, udáván v mm, šířka x výška ŘZ řádkové zoubkování Stř stříhaná -?- možná existuje, ale zatím není známa 2

3 UZAVÍRACÍ ZNÁMKA DANĚ Z CUKRU Kontrolní uzavírací známka daně z cukru zavedena vyhláškou č. 122 z říšského zákoníku, s platností od Daň se platila hotově bernímu úřadu při vyskladnění, nebo při dovozu. Kontrolní známka se nalepila na obal výrobku tak, aby musela být při otevření roztržena. Cukr mohl být balen v pytlích, bednách, neb jiných obalech a dodáván také jako homole. Kontrolní známky byly výrobcům, nebo dovozcům vydávány berním úřadem a jejich použití muselo být evidováno RAKOUSKO Kontrolní známka bez uvedení nominální hodnoty, Stř, Roz 50 x 53, Pap bílý, nebo světle žlutý, či tenký průsvitný. tisk podtisk emise R-C 1a. ZUCKER černý červený 1888 Pap tenký, průsvitný, podtisk v lepu R-C 1b. ZUCKER černý červený 1888 Pap středně silný, podtisk na líci R-C 2. ZUCKER černý světle žlutý 1915 R-C 3. ZUCKER červený světle zelený R-C R-C R-C 3. 3

4 UHRY Kontrolní známka bez uvedení nominální hodnoty, Stř, Roz 50 x 53, Pap bílý, nebo světle žlutý, či tenký průsvitný. tisk podtisk emise U-C 1a. CZUKOR černý červený 1888 Pap tenký, průsvitný, podtisk v lepu U-C 1b. CZUKOR černý červený 1888 Pap středně silný, podtisk na líci U-C 2. ZUCKER černý žlutý 1916 Kontrolní známky spotřební daně z cukru byly zavedeny vedle obecné kontrolní známky daně z cukru (viz výše) výnosem čís /1898 a to pro cukerní výrobky expedované z výroby k přímé spotřebě soukromníků, nebo výrobců dalších výrobků z cukru (např. cukrovinek). Kontrolní známky bez uvedení nom. hodnoty, Stř, Pap středně silný U-Csp 1. kontrolní známka určená pro přímou spotřebu soukromníky Roz 60 x 80 mm, U-Csp 2. kontrolní známka určená pro přímou spotřebu dalších výrobců Roz 50 x 50 mm. tisk podtisk emise U-Csp 1. CZUKOR černý hnědý 1898 U-Csp 2. CUKOR černý zelený 1898 U-C 1a. U-Csp 1. U-Csp 2. 4

5 BOSNA A HERCEGOVINA Kontrolní známka bez uvedení nominální hodnoty, Stř, Roz 50 x 53, Pap bílý, nebo světle žlutý, či tenký průsvitný. tisk podtisk emise BH-C 1a. ŠEČER černý červený 1888 Pap tenký, průsvitný, podtisk v lepu BH-C 1b. ŠEČER černý červený 1888 Pap středně silný, podtisk na líci BH_C 1b. Ve vyhlášce uvedené způsoby připevnění kontrolní uzavírací známky na různé obaly : homole sud pytel bedna 5

6 ZNÁMKY DANĚ ZE ZÁPALEK Daň ze zápalek zavedena císařským nařízením č. 278 z říšského zákoníku. Daň se platila hotově bernímu úřadu při vyskladnění. U jednotlivých krabiček zápalek ve výši 2 haléře za krabičku sírových zápalek do 90 kusů, nebo ostatních zápalek do 60 kusů. Daň za zápalky vyskladněné ve větším balení (balíky bedny) se platila podle počtu krabiček v balíku a na tento balík se nalepila jen kontrolní daňová známka (R-Z 3.) RAKOUSKO Kontrolní známky lepené přes krabičky, nebo na balíky (bedny). kolek 2 h - pro jednotlivou krabičku, Stř, neb ŘZ, Roz 45 x h - pro balení 10 krabiček, Stř, neb ŘZ, Roz 45 x 12 bez nom. hodnoty pro větší balení (v bednách), Stř, Roz 54 x 34 nom. hodnota tisk papír R-Z 1. 2 h černý bílý R-Z h červeno hnědý nažloutlý R-Z 3. bez nominální hodnoty černý červený R-Z 1. R-Z 2. R-Z 3. 6

7 1917. BOSNA HERCEGOVINA Daň ze zápalek zavedena zákonem z s platností od kolek bez nominální hodnoty pro jednotlivou krabičku, Roz 47 x 15, Stř nebo ŘZ 12 2 h - pro jednotlivou krabičku, Roz 47 x 15, Stř nebo ŘZ h - pro balení 10 krabiček, Roz 47 x 15, Stř nebo ŘZ 12 zápalky osvobozené od daně Roz 50 x 17, Stř nebo ŘZ 12 nom. hodnota tisk papír BH-Z 1. (bez) červený bílý BH-Z 2. 2h červený bílý BH-Z 3. 2 h červený žlutý pro dovážené zápalky BH-Z 4. 2 h modrý bílý BH-Z h černý bílý BH-Z h modrý žlutý pro dovážené zápalky BH-Z h zelený bílý BH-Z 8. (bez) černý zelený zápalky osvobozené od daně BH-Z 1. BH-Z 2. BH-Z 8 7

8 DAŇ ZE ŠUMIVÉHO VÍNA V LAHVÍCH Daň ze šumivých vín v lahvích byla zavedena zákonem č. 40 z a nařízením min. financí č. 72 z s platností od Dani podléhala všechna šumivá vína domácí produkce i dovážená, obsahující více jak 1% alkoholu z nichž při otevření unikala kyselina uhličitá. Od daně bylo osvobozeno víno vyvážené a víno dovezené jako ukázka. Daň činila : láhev s obsahem větším než 425 ccm do 850 ccm šumivé víno z hroznů šumivé víno z ovoce láhev s obsahem přes 230 ccm do 425 ccm láhve s menším obsahem šumivé víno z hroznů šumivé víno z ovoce šumivé víno z hroznů šumivé víno z ovoce 80 haléřů 20 haléřů 40 haléřů 10 haléřů 20 haléřů 5 haléřů za láhve s obsahem větším než 850 ccm, za každých dalších započatých 230 ccm šumivé víno z hroznů šumivé víno z ovoce 20 haléřů 5 haléřů Od byly dány do oběhu daňové uzavírací známky, které se lepily na láhev tak, aby zčásti překrývaly vinětu láhve. Byla-li daň vyšší mohlo se na láhev použít více daňových pásek. Daň při dovozu zaplatil dovozce, u tuzemské výroby výrobce před vyskladněním. U velkovýrobců se daň mohla platit přímo, nebo od daňovou známkou. Malovýrobci a malodovozci platili obvykle daňovou známkou. Dovezené šumivé víno po celním odbavení se ohlásilo do 24 hodin finanční stráži odběrného obvodu. Při dovozu z Uher, nebo Bosny a Hercegoviny, pokud již nebylo zdaněno tam, se zdanilo na potravní čáře a oddělení finanční stráže potravní čáry daň vybralo a vydalo daňové známky. Výrobci a dovozci si předem zakoupili daňové známky u těchto úřadů : Pokladna taxovního úřadu ve Vídni, zemské finanční poklady v Linci, Salzburku, Štýrském Hradci, Celovci, Lublani, Terstu, Innsbrucku, Brně, Opavě, Lvově, Černovicích, Zadaru a důchodkový úřad v Praze. 8

9 1915, 1.1. RAKOUSKO - daň ze šumivého vína v lahvích Daňová známka 360 x 16 mm, uprostřed orámovaný obdélník dlouhý 117 mm, v něm uvedena nominální hodnota a slovo SCHAUMWEINSTEUER, po stranách rakouský orel, na prsou rakouský znak. Na rubu známky lep. Mimo středový obdélník výzdoba : daňové známky pro šumivé víno z hroznů vinný hrozen a listy pro šumivé víno z ovoce ovoce a ovocné listy Daňové známky s průsekem, nebo ŘZ 13. nom. hodnota tisk - barva druh vína Švh H černá šumivé víno z hroznů Švh H modrá šumivé víno z hroznů Švh H červená šumivé víno z hroznů Švo 1. 5 H hnědá šumivé víno z ovoce Švo H oranžová šumivé víno z ovoce Švo H zelená šumivé víno z ovoce Daňové známky se používaly do vypotřebování zásob RAKOUSKO - daň ze šumivého vína v lahvích Obr stejný jako 1915, ale na prsou orla místo rakouského znaku znak s bílým břevnem. nom. hodnota tisk - barva druh vína Švh H černá šumivé víno z hroznů Švh H modrá šumivé víno z hroznů Švh H červená šumivé víno z hroznů Švo 4. 5 H hnědá šumivé víno z ovoce Švo H oranžová šumivé víno z ovoce Švo H zelená šumivé víno z ovoce Daňové uzavírací známky na šumivé víno v lahvích bylo možno použít i v Československu a to do Švo 3. 9

10 Švh 1. pohled zpředu pohled ze zadu 10

11 LICENČNÍ DAŇ Z TABÁKOVÝCH NÁHRAŽEK 1918 Licenční daň z tabákových náhražek byla zavedena vyhláškou min. financí č. 167 z s platností od Na výrobu a dovoz náhražek a přísad krájeného tabáku musel výrobce, nebo dovozce žádat o licenci monopolní úřad. Povolení udělovaly okresní finanční úřady. Z jedné obalové jednotky krájeného tabáku do 25 g byla stanovena daň 6 haléřů. Do vydání definitivních kolků licenční daně z tabákových náhražek, se používal listinný kolek emise 1910, nominální hodnoty 24 haléřů u něhož byla číslice 24 v horní části kolku přetištěna černou číslicí 6 a v dolní části kolku přeškrtnuta. Takto upravené kolky byly prodávány po 6 haléřích za kus držitelům licence zemskými finančními úřady. Kolek licenční daně z tabákových náhražek musel být nalepen na obalu výrobku, při vyšší váze popřípadě více kolků. Od byly dány do prodeje definitivní kolky daně z tabákových náhražek. 1918, RAKOUSKO - licenční daň z tabákových náhražek - přetisk Listinný kolek emise 1910, nominální hodnoty 24 haléřů u něhož je číslice 24 v horní části kolku přetištěna černou číslicí 6, dvě číslice 24 v dolní části kolku byly přetištěny jen rovnou černou čarou. 1918, 1.8. RAKOUSKO - licenční daně z tabákových náhražek - definitivní kolek Definitivní kolek licenční daně z tabákových náhražek, Roz 27 x 36 mm, ŘZ ½. V horní části rakouský orel, na prsou znak s bílým břevnem, pod ním nápis LIZENZGEBÜHR, pod tím TABAK ERSATZ a dole nominální hodnota 6 HELLER. kolek barva Tn přetisk 6 H / 24 H okrová / modrá Tn definitivní kolek 6 H černá Tn 1. Tn 2. 11

12 ZNÁMKY PRO PLATBU ŠKOLNÉHO V rakouských zemích bylo školství poměrně velmi dobře rozvinuto. Kromě základních škol, existovala celá řada odborných škol pokračovacích, středních škol, středních odborných škol a škol vysokých. Jednotlivé školy vydržoval buďto stát, nebo země, popřípadě města, nadace a církve. Také existovaly školy soukromé vydržované buďto zcela na náklady zakladatele, nebo s příspěvkem státu, či země. Na středních a vysokých školách vydržovaných státem, nebo zemí, se platilo školné a to vždy za pololetí (semestr). Výši školného určovalo ministerstvo kultu a vyučování. Výše byla stanovena různě a to podle velikosti města, kde škola byla zřízena. Tak na př. v r činilo školné na jeden semestr ve Vídni 50 korun, v ostatních městech přes obyvatel 40 korun, v ostatních místech 30 korun. Školné se platilo hotově předem, od roku 1886 se školné platilo známkami pro platbu školného, které se také nazývaly školními kolky (Schulgeldmarken). Školní kolky se nalepily na dvoudílný formulář vydaný ministerstvem kultu a vzdělávání. Levou část formuláře List obdržecí si ponechala škola, pravou část List složný, nebo přijímací si ponechal žák. Školní kolky se nalepily doprostřed celého formuláře, takže po oddělení obou částí, na každé z nich zůstala polovina školního kolku. Formuláře pro platbu školného mají rozměry 22 x 19 cm, jsou tištěny německy, nebo německy + zemským jazykem (u nás německo-česky, od roku 1898 jsou známé formuláře tištěné jen česky). Vzhledem k tomu, že kolky byly rozstřižením formuláře rozpůleny, nacházejí se ve sbírkách jen poloviny kolků. Pravá i levá polovina kolku má stejný obraz, jen zrcadlově obrácený. 1886, červenec RAKOUSKO - známky pro platbu školného Roz 49 x 26 mm, uprostřed velkými písmeny nom. hodnota, vlevo a vpravo pak hodnota znovu slovně. Pap bílý, středně silný, bezpr. ŘZ 11 ½ - 13, různě kombinované. kolek barva SKOL 1. 2 ½ fl černá/červenohnědá/zelená SKOL 2. 5 fl černá/zelená SKOL fl černá/fialová/růžová 12

13 1889 RAKOUSKO - známky pro platbu školného Změněný obraz, Roz stejné jako u emise 1886, uprostřed velká hodnotová číslice, vlevo i vpravo hodnota znovu slovně. Pap slabý, bezpr. ŘZ 10 ½ - 12, různě kombinované. kolek barva SKOL 4. 2 ½ fl hnědá SKOL 5. 5 fl zelená SKOL fl modrá emise známek pro platbu školného Změněný obraz, Roz stejné jako u emise 1886, uprostřed velká hodnotová číslice, dole vlevo i vpravo hodnota znovu. Pap slabý, bezpr. ŘZ 10 ½. kolek barva SKOL 7. 5 K žlutohnědá SKOL K zelená SKOL K modrá SKOL SKOL SKOL SKOL SKOL 8. 13

14 Pravá část formuláře pro platbu školného, emise 1886, platba za druhý semestr roku 1887/1888, školné v celkové výši 25 fl uhrazeno známkami pro platbu školného fl. 14

15 Pravá část formuláře pro platbu školného, emise 1889, platba za první semestr roku 1896/1897, školné v celkové výši 15 fl uhrazeno známkami pro platbu školného fl. 15

16 Pravá část formuláře a rub pro platbu školného, emise 1900, platba za první semestr roku 1904/1905, školné v celkové výši 40 fl uhrazeno známkami pro platbu školného K. 16

17 SOUDNÍ DORUČNÍ ZNÁMKY RAKOUSKO - Východní Halič Soudní doruční známky jsou zařazovány často do filatelistických i kolkových katalogů, ač nemají filatelistický ani fiskální charakter. Jde v podstatě o známky služební, používané jako úhrada za doručení soudních listin a obsílek soudním sluhou. Podle nařízení min. spravedlnosti z č. 169 Řz. bylo soudům povoleno zaměstnávat soudního sluhu, který mimo jiné měl doručovat obsílky a soudní listiny zainteresovaným stranám. Zároveň byla stanovena sazba za doručení zásilky (soudní doruční poplatek) a to ve výši 10 krejcarů za každou započatou ušlou půl míli (cca 3,8 km), po měnové reformě v roce 1858 sazba byla zvýšena na 17,5 krejcarů. Vybrané poplatky patřily soudu a zapisovaly se na doručním listě a v doruční knize soudu. Doruční listy měly závaznou úpravu a barvu : bílý papír modrý papír žlutý papír doručení nemusí být k vlastním rukám doručení k vlastním rukám doručení v záležitostech pozemkových a ukládacích knih Obdobné doruční zpáteční listy se používaly při doručování poštou, kde poštovné bylo placeno při doručení. Doručení v zájmu soudu bylo od doručného osvobozeno. V roce 1897 vyšlo další nařízení min. spravedlnosti č. 112 Řz. z , kde se obsáhle uvádí nový jednací řád pro soudy první a druhé stolice. V tomto soudním řádu v 371 bylo také stanoveno, že ke snazšímu zúčtování soudního doručného poplatku, může prezident kteréhokoliv zemského soudu požádat ministerstvo spravedlnosti o vytištění a dodání zvláštních doručních známek. Tyto pak byly objednány k vytištění u Dvorní a státní tiskárny ve Vídni a dodány soudu. Možnosti nechat si vytisknout doruční známky, pokud je známo, využil jen prezident Vrchního zemského soudu ve Lvově (Lemberg), východní Halič. Tento Vrchní zemský soud ve svém obvodu zahrnoval oba zemské soudy ve Lvově (Lemberg) a Černovicích (Czernowitz), hlavním městě Bukoviny, a další menší soudy ve Východní Haliči včetně soudů jihozápadně od řeky Sanok a další menší soudy. Razítka těchto soudů nalézáme na celistvostech se soudními doručními známkami. Ve Východní Haliči existovalo tehdy 13 soudů a jeden v Suczavě (Bukovina), jejichž razítka na doručenkách jsou známa. Soudní sluha doručné vybral v hotovosti, odevzdal v doručovacím oddělení soudu, kde se soudní doruční známka nalepila na doruční list (Zustellungschein, Rückschein, Recepis zwrotny) a znehodnotila soudním razítkem. Pokud doručné bylo vybráno dodatečně, doruční známka byla vylepena v doruční knize a razítkem znehodnocena. Doruční list včetně zpáteční potvrzenky se přikládal ke každému doručovanému spisu či obsílce, pokud tato byla doručena soudním sluhou, nebo orgánem obce. Soudní doruční známky nepřicházely do rukou veřejnosti, manipulovali s nimi jen soudní úředníci a zůstávaly na doručenkách uložených ve spisech soudu a s těmito spisy byly archivovány. Mezi sběratele se dostaly při nedůsledné skartaci spisů a při reorganizaci soudů po skončení existence 17

18 Rakouska-Uherska. V té době se také sběratelům dostaly do rukou nevyužité zásoby nepoužitých soudních doručních známek. Soudně doruční známky používaly soudy i po pádu Rakouska-Uherska, jsou známy na dodoručních listech, nebo z doručních knih a mto ještě z roku , 1.1. Východní Halič - soudní doruční známky Černý tisk (KT) na modrém, nebo modrofialovém podkladě, tenký papír, bez průsvitky, ŘZ 10 1/2, 12 1/2, 12 1/2 : 10 1/2, 12 1/2 : 11 1/2. Roz 35 x 16 mm, tiskový list 200 kusů (8 x 25) Platnost : do známka barva SDZ ½ kr modrofialová nebo modrá 1899, 1.9. Východní Halič - korunová měna -soudní doruční známky Soudní doruční známka v korunové měně, stejná úprava jako předchozí emise, černý tisk (KT) na modrém podkladě, tenký papír, bez průsvitky, ŘZ 12 1/2, 10 1/2, 12 1/2 : 10 1/2, Platnost : do známka barva SDZ h modrá 1908, Východní Halič - korunová měna - soudní doruční známky Soudně doruční známka ve stejné úpravě, doručovací poplatek snížen na 10 haléřů, černý tisk (KT) na modrém podkladě, tenký papír, bez průsvitky, ŘZ 12 1/2, známy i stříhané známky. Platnost :?, známy ještě z roku 1919 známka barva SDZ h modrá 18

19 Doruční list z roku 1917, doruční známka 34 h. Doruční list z roku 1919!, doruční známky 6 x 10 h. 19

20 Doruční list Zemského obchodního soudu v Černovicích z , doruční známka 17 1/2 kr. 20

21 Doruční list Zemského obchodního soudu v Černovicích z , doruční známka 34 h. 21

22 Doruční list Zemského obchodního soudu v Černovicích z , doruční známka 10 h 22

23 ZNÁMKY (KOLKY) PRO ŠKOLNÍ VÝUKU RAKOUSKO Známky kolky - pro školní výuku se objevují mezi sběrateli jednotlivě i na různých listinách. Často se pletou s návrhy kolků. I když jsou jako kolky v mnoha katalozích uváděny, nejde o kolky, ale pouze o známky, nahrazující kolek při školní výuce. Je jich poměrně velké množství a mají různé podoby, neboť je vydávaly zemské školní správy, ale i soukromí nakladatelé školních pomůcek. Byly používány na většině pokračovacích a středních odborných škol při praktické výuce žáků. Nacházely se společně s různými vzory formulářů jako přílohy školních učebnic ekonomie. Na některých jsou předtištěny různé nominální hodnoty kolku, na většině však je nominální hodnota vynechána, nebo příslušnou hodnotu kolku dopsal při sepisování formuláře žák tak, aby odpovídala reálné hodnotě příslušného kolku, který by měl být na skutečné listině vylepen. Začaly se tisknout v roce 1888 a nalézáme je do 1918 (známky pro školní výuku používala i ČSR po roce 1918). Jsou tištěny na různých druzích papíru, stříhané i zoubkované. Většinou se tiskly na tiskových arších po 50 kusech. Všechny uváděné ukázky známek pro školní výuku se mohou vyskytovat i v jiných barvách, než jsou zde vyobrazeny. Uvádím nejznámější vzory, vyskytují se i další vzory. 23

24 24

25 25

26 Známky pro výuku - vydaná rakouská známka použitá ještě v roce

27 Známka pro výuku - kvitance (vydaná rakouská známka použitá 1919) 27

28 Směnka ze školního sešitu vyplněná podle výukového vzoru, jako kolek použita známka pro výuku s dopsanou hodnotou 80 h. ************************************************************************ *********************************** 28