STUDIJNÍ SKRIPTA příprava na kapitánské zkoušky

Transkript

1 STUDIJNÍ SKRIPTA příprava na kapitánské zkoušky

2 NAVIGA NÍ MAPA VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Je to zmenšený a matematicky p etvo ený obraz povrchu Zem nebo její ásti, p edstavený na ploše pomocí smluvených grafických znak. Papírové mapy Aby papírová mapa mohla být uznána za mapu naviga ní, musí spl ovat t i základní podmínky. Musí být zachované všechny úhly na map, tak jak jsou ve skute nosti. Mapa nesmí být pom rov zdeformovaná. Loksodroma musí být p ímkou. Zp sob m ení vzdáleností musí být jednoduchý. Jedné námo ní míli musí odpovídat jedna minuta zem pisné ší ky na dané map. Merkatorova projekce (Projection Mercator) jedná se o zp sob projekce (odvzorování) mapy za užití konstruk ní zem pisné ší ky. Tento zp sob konstrukce námo ních map je nejužívan jší, jelikož spl uje všechny výše uvedené podmínky. Sí ka ze zem pisných délek a ší ek je na map pravoúhlá. (Obrázek níže) Což umož uje bezproblémové od ítání sou adnic ší ky a délky. Rozd lení naviga ních map P íklad mapy v Merkatorov projekci mapy generální (Ocean Chart) mapy o malém m ítku. 1 : , 1 : , 1 : ; Tyto mapy obsahují celá mo e a jsou využívány hlavn p i p ejezdech oceán a vod pro které nebyly vydány jiné mapy než tyto. 4 2

3 mapy p íb ežní (Coast Sheets) jsou to mapy st edního m ítka zhruba 1 : , 1 : ; Obsahují p edevším oblasti pob eží. plány (Plans) mapy ve velkém m ítku zhruba 1 : , 1 : ; Obsahují p edevším p ístavy, úžiny a další nevelké a naviga n složit jší oblasti. mapy informa ní jsou vyhotoveny v malých m ítkách a obsahují informace nej ast ji pro celý sv t, oceán a nebo mo e. Podle t chto map není povoleno navigovat. Jde o mapy, klimatické, magnetické, hydrometeorologické, ledové, oceánských cest, proud atp. mapy pomocné to jsou mezi jinými mapy gnómonického odvzorování a malého m ítka, jsou využívány hlavn na ešení problém spojených s plavbou po ortodrom. Titul naviga ní mapy Symboly na map Znalost a správná interpretace symbol je nezbytná k bezpe nému vedení lodi. Typ pob eží Linie b ehu dob e zm ená a prozkoumaná oblast. 5 3

4 Linie b ehu neprozkoumaná v dané oblasti není dob e prozkoumané pob eží, nebo se zásadn m ní. Strmý b eh útesy, obrovské kameny P evýšení nevelké p evýšení na pob eží Pís itý b eh pláže Kamenitý b eh v tší kameny, dr Duny pís itý b eh, p evýšení pís ité Tvar terénu Tvar terénu vrstevnice s ozna ením výšky Strmý b eh podané výšky útes 6 4

5 Tvar terénu p ibližné ozna ení eka eka, potok, pramen Sezónní eka v daném období v ní proudí voda. Vodopády vodopády, byst iny, pe eje Jezera jezera, rybníky Porost pob eží Les zalesn ná oblast Bažiny mok ady s porostem 7 5

6 Rákos oblast podmá ená porostlá rákosem Budovy Urbanistická struktura m sto, ást m sta Budovy kostel, hotel jiná významná budova Jiné stavby Most Most P epravník ozna ení výšky nad hladinou ozna ená maximální ší ka pod mostem ozna ení výšky nad hladinou Vedení vysokého nap tí ozna ení výšky nad hladinou Potrubí ozna ení výšky nad hladinou Potrubí vedené po zemi p echázející do mo e 8 6

7 Pozemní znaky Hotel, továrna, v ž specifické ozna ení V ž výška zna ená od hladiny V ž výška zna ená od zem Kostel kostel H bitov vojenský, civilní V ž bez ozna ení výšky Pomník monument Pevnost pevnost Zámek Malé opevn ní zámek, v tší budova bunkr, baterie P ístavní stavby Násep u pob eží protipovod ová hráz Ochranná ze obezdívka 9 7

8 Zvýšená lávka p es podmá ené území Vlnolamy kamenné, betonové, sypané Náb eží, molo úvazišt pro lod Plovoucí ponton úvazišt pro lod P ístavní bazény chrán ný plavební komorou od mo e a otev ený. 10 8

9 Budovy služeb Kapitanát p ístavu (Harbor Master) Celní ú ad (Custom Office) První pomoc, Nemocnice (Health Office, Hospital) Pošta (Post Office) Izolované nebezpe í je objekt, který bezprost edn ohrožuje svojí pozicí bezpe ný pr b h plavby. M že být jak pod hladinou, tak i nad hladinou. Tento objekt je ozna en v naviga ní map pomocí erveno erného znaku izolovaného nebezpe í se dv ma ernými koulemi na vrcholu. Bezpe ná voda Izolované nebezpe í, symbol znaku bez sv tla a se sv tlem. je ást mo e nebo jiné vodní plochy, kde m žeme bezpe n navigovat. Nejsme ni ím ohroženi ani omezováni. Tato bóje bývá asto používána jako první bóje zna ení vodní cesty do p ístavu. P i opoušt ní p ístavu nám dává najevo, že jsme na otev eném mo i. 11 9

10 Systém zna ení IALA Bezpe ná voda, symbol znaku bez sv tla a se sv tlem. V námo ní plavb se používají dva systémy zna ení vodních cest bójemi. Jsou to tzv. systémy IALA (International Association of Lighthouse Authorities). Máme tedy dva Regiony zna ení. Region A a Region B. Na Obrázku níže je vid t kde se jaký systém používá. Regiony IALA A, IALA B Region IALA A pravá strana plavební dráhy je zna ená bójemi zelenými (zelené sv tlo) a levá strana plavební dráhy je zna ená bójemi ervenými ( ervené sv tlo). Vždy sm rem do p ístavu. Kde není zcela jasné odkud je vodní cesta zna ená, tam nám šipky na map ukazují sm r zna ení cesty. (Viz níže) Sm r do p ístavu, Region A Region IALA B pravá strana plavební dráhy je zna ená bójemi ervenými ( ervené sv tlo) a levá strana plavební dráhy je zna ená bójemi zelenými (zelené sv tlo)

11 Vždy sm rem do p ístavu. Kde není zcela jasné odkud je vodní cesta zna ená, tam nám šipky na map ukazují sm r zna ení cesty. (Viz níže) Zna ení bójí v naviga ní map Sm r do p ístavu, Region B Pozice bóje na map Bóje Bóje Bóje vícebarevné P esnou pozici bóje ve skute nosti zobrazuje prázdné kole ko. G Green (zelená) B Black ( erná) R Red ( ervená) Y Yellow (žlutá) Or Orange (oranžová) Horizontální rozmíst ní barev Boje vícebarevné Vertikální rozmíst ní barev Bóje vybavené sv tlem Speciální bóje Majáková lo V kapitole a jsou vysv tleny zkratky sv tel. (nap. Fl.G) Objekt nesoucí pat i ný znak se sv tlem. (sou ást systému IALA) Vybavená naviga ním sv tlem (není sou ástí systému IALA) Kardinální znaky (Cardinal Marks) ozna ují plavební nebezpe í ze ty ech sv tových stran. Skládají se ze znaku severního, jižního, východního a západního. Pokud by byly použity všechny ty i znaky najednou, tak nebezpe ný objekt nebo t eba m l ina by byla uprost ed nich. Tak jako je na obrázku níže. Ke každému znaku je p i azen sv telný signál záblesk bílého sv tla. Po et záblesk odpovídá hodnotám na ciferníku hodin. Severní znak na 12ti hodinách 12 záblesk bez pauzy mezi jednotlivými skupinami záblesk. Východní t i záblesky, jižní znak šest záblesk plus jeden dlouhý a západní znak dev t záblesk. Záblesky musí prob hnout v period 5, 10 nebo 15 sekund

12 N Bílé záblesky (bez pauzy) NW NE W 9 bílých záblesk NEBEZP. NEBEZP. E 3 bílé záblesky SW SE S 6 bílých záblesk a jeden dlouhý Zna ení kardinálních znak v naviga ní map Severní kardinální znak Jižní kardinální znak Východní kardinální znak Západní kardinální znak 14 12

13 Ozna ení hloubky na naviga ní map VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Hloubky jsou m eny a zazna eny od mo ského dna po tzv. Chart Datum (Mean Lower Low Water nebo Lowest Astronomical Tide). Jedná se o dlouhodob nejnižší stav vody, který byl v dané oblasti zm en. Hloubka udaná na map je zaru ená a ve skute nosti je v tšinou v tší, nap íklad p i p ílivu. íslo, které nám udává hloubku, je umíst no na map p esn v míst, kde byla daná hloubka zm ena. NA KAŽDÉ NAVIGA NÍ MAP JE UVEDENO V JAKÝCH JEDNOTKÁCH JSOU HLOUBKY UDÁVÁNY. (sáhy, stopy, metry) V oblastech kde je malý rozdíl mezi p ílivem a odlivem m že být hloubka zna ena od st ední hladiny mo e (Mean Sea Level). 7 ED Hloubka nejistá 18 SD Hloubka m že být nejistá 6 Rep Hloubka oznámená Hloubka oznámená Hloubka pravdivá Hodnota hloubky není p ímo v pozici hloubky Nejmenší hloubka v úžin Zm eno 7 m, hloubka je nejistá Zm eno 18 m, hloubka nemusí být jistá Oznámená hloubka 6 m, nebyla oficiáln m ena Oznámená hloubka, nepotvrzená nebo nebezpe í Opravdová zm ená a ov ená hloubka na dané pozici (12 m a 9,7 m) Pozici hloubky v tomto p ípad ozna uje k ížek nebo te ka na konci áry. V rámci p ehlednosti byla hloubka ozna ena na pevnin, o tom že je mimo pozici nás informují závorky Na této hloubce ješt nebylo dosaženo dna Hloubky nev ruhodné Osuch vystupující nad hladinu Minimální hloubka 200 m a více P evzaté (hodnota na map není psaná kursivou) Osuch vysoký 2 m v p ípad p ílivu m že být pod vodou

14 Izobaty (souvislé k ivky spojující místa o stejné hloubce) Zelenou barvou je zna ená oblast, která m že být p sobením p ílivu zatopená. Sv tle modrá barva ozna uje malou hloubku, v tšinou kolem pevniny. Podle m ítka mapy m že být konec modrého ozna ení na hloubce 5, 10 nebo 15 metr. Pokud je izobata na map zazna ena p erušovanou arou, znamená to pouze p ibližné ohrani ení stejné hloubky. Ozna ení podjezdné výšky most a výšky sv tel nad hladinou mo e Podjezdná výška most a výška naviga ních sv tel nad hladinou mo e je m ena mezi tzv. HAT (Highest Astronomical Tide) a dolním okrajem mostu nebo st edu sv tla. HAT je nejvyšší stav hladiny mo e, která v dané oblasti vystoupila v tšinou v období n kolika desítek let. Tudíž most nebo sv tlo je oproti nám, zpravidla výše než je udáno na map, což je výhodné a bezpe né. Pokud výška p ílivu nep esáhne HAT. V oblastech kde je malý rozdíl mezi p ílivem a odlivem (slabé slapové jevy) m že být podjezdná výška most a výška sv tel nad hladinou mo e zna ena od st ední hladiny mo e (Mean Sea Level)

15 Na map je v tšinou uvedeno k jakému stavu mo e jsou výšky sv tel a podjezdné výšky most nad hladinou uvedeny. Níže je zna ení podjezdné výšky most a výšky objekt nad hladinou mo e na naviga ních mapách. 12m Naviga ní nebezpe í a p ekážky Výška mostu nad hladinou Výška objektu Výška sv tla nad hladinou ozna ená výška mostu nad hladinou 20 metr. ozna ená výška objektu 30 metr nad hladinou ozna ená výška sv tla 12 m nad hladinou mo e Nebezpe í, které je bezprost edn spojené s ohrožením lodi v pr b hu plavby nebo kotvení na mo i i jiné vodní ploše. Mezi naviga ní nebezpe í pat í obecn m l iny a vraky lodí. V p ípad kotvení mohou být nebezpe né nap íklad podvodní (podmo ské) kabely. M l iny mohou být stále pod hladinou mo e nebo mohou vystupovat nad hladinu i splývat s hladinou díky p ílivu a odlivu. Zna ení naviga ních nebezpe í v mapách Obecné zazna ení Skály a kameny Hranice nebezpe í P esn znaná hloubka nebezpe í znak na map zm eno hloubkom rem nebo potáp i Skály (kameny) nepono ené zazna ení výšky skal, které vystupují nad Chart Datum 17 15

16 Skály (kameny) pono ené (v daném asovém úseku) tyto skály vystupují nad Chart Datum, ale p i p ílivu mohou být pod hladinou. Skály (kameny) pono ené skály stále pono ené, nebo splývající s Chart Datum Skály (kameny) pono ené skály stále pono ené, neznámá hloubka vody nad skálou Vraky Vrak Vrak Vrak Vrak Vrak Vrak Vrak vždy je nad hladinou, viditelný nad hladinou v daném asovém úseku, p i p ílivu pod hladinou pod hladinou, hloubka známá stále pod hladinou, hloubka neznámá ást vraku je vždy nad hladinou pouze hlavní st že (e) nebo stožár(y) je stále nad hladinou hloubka vraku zm ená orienta n 18 16

17 Vrak Nebezpe ný vrak Bezpe ný vrak Vrak Naviga ní p ekážky (jiné než skály, kameny a vraky) Naviga ní p ekážka Naviga ní p ekážka Naviga ní p ekážka Naviga ní p ekážka hloubka vraku zm ená p esn hloubka neznámá hloubka neznámá, minimáln 20m nejmenší hloubka není známá, uvedená je brána za bezpe nou hloubka neznámá známá nejmenší hloubka, orienta n známá nejmenší hloubka, p esn pilí e, sloupy Rybá ské za ízení klec, drát, sí Fish traps Tunny nets Rybá ské za ízení oblast rozhozených sítí Rybá ská školka rybí úto išt, nebezpe né pro navigaci Rybá ská školka chov ryb, nebezpe né pro navigaci Podvodní kabely Podvodní kabel na dn Oblast vedení podvodních kabel mezi ozna ením, na dn 19 17

18 Podvodní kabel elektrický Nepoužívaný podvodní kabel vysoké nap tí, na dn na dn Kotvišt, doporu ené trasy a systémy rozd lení plavby Kotvišt (angl. Anchorage) jsou na mapách zna eny, tak jak je uvedeno v tabulce níže. Kotvit je možné kdekoliv, mimo plochy které jsou v map ozna eny jako zakázané kotvišt. Obecn je kotvení zakázáno v p ístavech (pokud v nich není p ímo vyzna ené kotvišt ). Nedoporu uje se kotvení v úžinách a oblastech rozd lení plavby, v blízkosti za átk systému rozd lení plavby a v blízkosti vstup do p ístav. Doporu ené trasy (angl. Tracks, Routes) jsou vlastn doporu ené kurzy vodní cestou nebo sm ry plavby v dané oblasti, které je doporu eno dodržovat v rámci bezpe nosti navigace. Zp sob zna ení t chto doporu ených tras je v tabulce níže. Systém rozd lení plavby (angl. Traffic Separation Scheme zkr. TSS) je užívaný v úžinách nebo naviga n složitých oblastech (ve v tšin p ípad stísn né oblasti, mezi ostrovy nebo podél pevniny i vstupu do p ístavu), kde by mohlo docházet k astým srážkám plavidel. Tento systém spo ívá na rozd lení plavební dráhy na dv i více jednosm rných ástí (pruh ). Správný sm r plavby je v každém tomto pruhu udán šipkou. Jednotlivé pruhy jsou na map odd leny r žovými pruhy. Ve skute nosti na vodní hladin není systém rozhrani ení nijak zna en. Vprost ed plavební dráhy mohou být bóje bezpe né vody. Kotvišt Kotvišt Kotvišt s ozna ením doporu ené kotvišt doporu ené kotvišt Oblast ur ená pro kotvení zpravidla rejda, vnit ní nebo vn jší O íslované kotvišt rozlišení kotviš Kotvišt s velkou hloubkou (Deep Water) 20 18

19 Doporu ené trasy Doporu ená linie kurzu není vybójkovaná plavební dráha Doporu ená trasa zaru ená hloubka 7,0 m a 7,3 m Systémy rozd lené plavby (SRP) P íklad systému rozd lení plavby Povinný (p ikázaný) sm r Doporu ený sm r Rozhrani ující linie Rozhrani ující oblast Vn jší linie sm r plavby v daném pruhu SRP doporu ení sm ru plavby v daném pruhu SRP d lí jednotlivé sm ry, mohou být na ní bóje bezpe né vody oblast, která odd luje dva sm ry od sebe linie z vn jší strany SRP PEVNINA PEVNINA 21 19

20 Charakteristika mo ského dna VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Zna í se písmenem nebo písmeny na map, stejn jako hloubky. S M Cy Si St G P nebo Cb R Co Sh S/M dv vrstvy fs.m.sh t i vrstvy Wd Písek (Sand) Jíl (Mud) Hlína (Clay) Bahno (Silt) Kameny (Stones) Št rk (Gravel) Drobné kameny (Pebbles) Skalnaté (Rock) Korálové (Coral and Coralline algae) Mušle (Shells, sceletal remains) Písek nad Jílem (Sand over Mud) Písek, Jíl a Mušle (Sand with Mud and Shells) Mo ské asy (Weed) Naviga ní sv tla Symbol sv tla na map Name - název sv tla (majáku) Fl(3) - charakteristika sv tla 21m - výška sv tla od hladiny Symbol a popis sv tla na map WRG. - barva sv tla (bílá, ervená, zelená) 15s - jeden plný interval sv tla 15-11M - dosvit sv tla v námo ních mílích (15 mil bílé, 11 mil zelené, ervená mezi) Rozd lení sv tel Fixed - stále svítící sv tlo; Flashing (Fl.) - blýskající sv tlo (doba svícení je kratší od doby zatm ní sv tla) m že být skupinové, tzn. více záblesk za sebou, potom je zna eno nap. Fl.(3); 22 20

21 Occulting (Oc.) - zaclán né sv tlo (doba svícení je delší od doby zaclon ní sv tla) m že být skupinové, tzn. n kolikrát zaclon né za sebou, potom je zna eno nap. Oc.(3); Isophase (Iso.) - blikající sv tlo (doba svícení je stejná jako doba zatm ní sv tla); Alternating (Alt.) - výše uvedené sv tla mohou mít ješt variantu v podob sv tla, které m ní svoji barvu alternuje; Rychle blýskající sv tla Q VQ UQ Barvy R G W Y - Quick (50-79/min) - Very Quick (80-159/min) - Ultra Quick (více jak 160/min) - red ( ervené) - green (zelené) - white (bílé) - yellow (žluté) Každé sv tlo má v naviga ní map uvedenou charakteristiku, díky které m žeme sv tlo dob e identifikovat. Náb žníky Dva znaky nebo sv tla ustavené na pob eží takovým zp sobem, že pokud by jsme p es ob sv tla proložili p ímku, tak by nám p ímka ukazovala doporu ený a bezpe ný sm r plavby. Bližší znak i sv tlo ozna ujeme jako dolní a vzdálen jší znak i sv tlo ozna ujeme jako horní. Na obrázku níže je ozna ení náb žník v map a v pravé ásti obrázku je horní a dolní znak náb žníku ve t ech typických situacích, tak jak je možné znaky a sv tla náb žník pozorovat

22 Sektorová sv tla Jsou sv tla viditelná v r zných ástech (sektorech) horizontu, které se od sebe liší barvou, charakteristikou a nebo intensivností svícení. Na obrázku níže je p íklad zna ení sektorového sv tla v naviga ní map. Sm rová sv tla Sv tlo svítící ve velmi úzkém sektoru, který ukazuje bezpe ný sm r plavby. Na obrázku níže je p íklad zna ení sm rových sv tel v naviga ní map

23 ZÁKLADY NÁMO NÍ NAVIGACE VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Tvar Zem Tvar planety Zem je ozna en jako geoid. Zem jako geoid má pevná ohrani ení. nejde popsat matematicky; nejde popsat nekone nou sérií m ení jelikož její tvar se m ní v ase; její tvar je velmi r znorodý, což st žuje zmapování za pomocí nap. sou adnic; Z t chto d vod, byl do geodézie vnesen pojem rota ní elipsoid. Tento elipsoid byl nazván referen ním. Povrch Zem je p enesen na povrch této referen ní elipsoidy a tak odvzorování povrchu Zem na povrch rota ního elipsoidu, ili mapa. Referen ní elipsoid má st ed shodný se st edem Zem a optimáln popisuje tvar Zem. Na obrázku níže je ez Zem, kde je viditelné, že každá severní i jižní ší ka je úhel na poledníku uzav ený mezi rovníkem a naší pozicí P (na obrázku níže), kde je vrcholem úhlu bod B (na obrázku níže) na ploše referen ní elipsoidy. Každá západní i východní ší ka je úhel mezi nultým poledníkem a naší pozicí, kde vrcholem úhlu je st ed Zem, ili st ed referen ní elipsoidy S (na obrázku níže). Referen ní elipsoid úzce odpovídá oblasti pro kterou je vytvo ena mapa. Dnes je nejužívan jším referen ním elipsoidem WGS-84, který je využívaný sv tovým geodetickým 25 23

24 referen ním systémem, který nese stejný název WGS-84 (World Geodetic System 1984). Parametry tohoto elipsoidu jsou získány ze satelitních observací Zem. Tento elipsoid nejlépe pasuje ( best fit ) na geoidu. Mezi jiné systémy pat í nap íklad: systém Tokyo na elipsoidu Bessel nebo t eba systém Krassowski na elipsoidu 1942; Geografické sou adnice Zem je pod lena na severní, jižní, východní a západní polokouli. Díky tomuto systému m žeme jednoduše ur it p esnou pozici užitím geografických sou adnic, kterými jsou ŠÍ KA a DÉLKA (geografická i geodetická). Ší ka nás informuje o kolik stup jsme posunuti severn i jižn od rovníku. Nebo-li na jaké jsme rovnob žce. Nultou rovnob žkou je rovník, ší kou o hodnot 90 N je severní pól a ší kou o hodnot 90 S je jižní pól. Máme tedy ší ky severní 00 až 90 N a ší ky jižní 00 až 90 S. Délka nás informuje o kolik stup jsme posunuti od nultého poledníku. Nebo-li na jakém jsme poledníku. Nultým poledníkem je tzv. Greenwichský poledník. Poledník 180 E/W je tzv. Datová mez, která je druhou hranicí mezi východní a západní polokoulí. Máme tedy východní a západní délky od 000 do 180. Kde 000 W = 000 E a 180 W = 180 E. Zápis pozice Provádíme tak jak je uvedeno na obrázku níže. Pozice vyzna ené erveným kole kem jsou dopln ny o sou adnice ší ky a délky. Ší ka má dvojmístné ozna ení stup a dvojmístné ozna ení minut s p esností na desetiny. Délka má trojmístné ozna ení stup a dvojmístné ozna ení minut s p esností na desetiny

25 Každý stupe ší ky i délky, má 60 minut, každá minuta je pod lena na 10 díl (desetin). Na map je každý stupe pod len na minuty. Podíl záleží od m ítka mapy. Ší ka severní od rovníku nar stá ve sm ru nahoru. Ší ka jižní nar stá od rovníku ve sm ru dol. Délka východní nar stá od nultého poledníku sm rem vpravo. Délka západní nar stá od nultého poledníku sm rem vlevo. Naviga ní mapa je orientována severem nahoru, ší ka je tedy vertikální osou a délka je horizontální osou naviga ní mapy. M ení vzdálenosti na naviga ní map Platí pevný vztah, že jedna minuta zem pisné ší ky je jedna NÁMO NÍ MÍLE. (1852m) Vzdálenost na naviga ní map m íme odpichovátkem. Kratší vzdálenosti najednou a v tší vzdálenosti na n kolik odpíchnutí, již p edem zvolenou kratší vzdáleností. Vzdálenost vždy ode ítáme na vertikální ose mapy, která je ší kou. 1 ší ky = 1 námo ní míle 1 ší ky = 60 ší ky = 60 námo ních mil Rychlost lodi Rychlost na mo i je m ena v UZLECH. Rychlost (uzel) je odvozena od námo ní míle. Jeden uzel je jedna námo ní míle za hodinu což zásadn zjednodušuje veškeré naviga ní výpo ty. Poledník má 360 což je což je nám o ních mil a pokud by jsme cht li obeplout Zemi po poledníku za jednu hodinu, tak by jsme museli plout rychlostí uzl. Rychlost lodi získáváme z logu. Log je za ízení, které na základ Dopplerova efektu m í rychlost lodi po vod a v menších hloubkách rychlost nad dnem. 1 UZEL = 1 námo ní míle / hod. P íklad: zm ili jsme vzdálenost z bodu A do bodu B, která je 12 námo ních mil. Víme, že naše plachetnice m že plout pr m rnou rychlostí 6 uzl. t = s / v (kde s je naše vzdálenost, v je naše rychlost) 27 25

26 t = 12 / 6 = 2 hodiny Z bodu A do bodu B tedy p eplujeme za 2 hodiny, pokud poplujeme pr m rnou rychlostí 6 uzl. Naviga ní zbo ení Jedná se o tzv. plavbu po rovnob žce. Poledníky se sm rem k pól m zbíhají a vzdálenost mezi nimi se tak snižuje. Obrázek níže vysv tluje celou problematiku. Kurz a sm r plavby lodi Kurz lodi je úhel sev ený mezi podélnou osou lodi (osa symetrie lodi) a libovolným poledníkem. Máme tedy kurzy 000 až 359,5. Rozlišujeme kurz a sm r plavby, kterým se lo opravdu pohybuje nad dnem. ( kurz HEADING, sm r plavby COURSE OVER GROUND). Tento rozdíl mezi kurzem a sm rem plavby je dán mo skými proudy a v trem. Vítr a proud p sobí na lo a snáší jí od kormidlovaného kurzu. Tomuto nežádoucímu jevu se íká snos. (DRIFT) Za neme od toho, že na lo nep sobí žádný vítr ani proud. Kurz je tedy stejný jako sm r plavby. (obrázek níže vlevo) 28 26

27 Na obrázku naho e vlevo je vid t, že lo kormidluje kurz 110 a také se tak pohybuje nad dnem (sm r plavby) - nep sobí žádný vítr ani proud. Obrázek vpravo naho e ukazuje, že lo kormidluje kurz 100 a její výsledná dráha i sm r plavby nad dnem je 110 jelikož je snášená (driftuje) v trem, proudem nebo jedním z t chto initel. Kormidelník kormidluje proti v tru a proudu, aby dodržel žádaný sm r plavby 110 Kurz vykreslený na map je vždy sm rem plavby, jakým má lo plout nad dnem (COG), aby doplula z bodu A do bodu B. Kurz kompasový, magnetický a opravdový Kurz kompasový je kurz, který nám ukazuje magnetický kompas lodi. Je to úhel sev ený mezi podélnou osou lodi a magnetickou silo árou, v daném míst na Zemi, pok ivenou o magnetické pole lodi. Kurz magnetický je kurz kompasový opravený o DEVIACI KOMPASU. Je to úhel mezi podélnou osou lodi a magnetickou silo árou v daném míst na Zemi. Kurz opravdový (HEADING - TRUE COURSE), je kurz kompasový opravený o DEVIACI KOMPASU a MAGNETICKOU DEKLINACI pro dané místo na Zemi. Je to tedy úhel sev ený mezi podélnou osou lodi a poledníkem (opravdovým severem). Deviace magnetického kompasu je chyba, která vzniká p sobením magnetického polem lodí na kompas. U jachet, které nejsou konstruovány z oceli je tato chyba magnetického kompasu prakticky zanedbatelná. Oprava deviace se provádí pouze na velkých námo ních lodích, které jsou p evážn ocelové. Deklinace magnetického kompasu je chyba, která vzniká kv li pok ivením magnetických silo ar Zem. Magnetické silo áry nevedou vždy k opravdovému severu Zem (nejsou rovnob žné s poledníky). Je to zp sobeno odchýlením magnetického pólu Zem (pohyb magnetického pólu, magnetické bou e apod.) od pólu opravdového (Severního). Velikost opravy, je vždy uvedena p ímo na naviga ní map. Kurz m že být odchýlen na n kterých místech východn a jinde zase západn. Hodnoty oprav jsou svázané s asem m ení v rámci let. Kurz magnetický a opravdový Magnetický kurz je tedy na jacht prakticky stejný jako kurz kompasový a naopak. Jelikož deviace kompasu je na malé plastové lodi zanedbatelná. M žeme tedy používat kurz magnetický a opravdový, mezi kterými panuje pevný vztah v podob magnetické deklinace, který je vždy uveden na map. Z r žice sm r (obrázek níže) ode ítáme hodnotu magnetické deklinace pro daný rok. Ode tenou nebo vypo ítanou hodnotou opravujeme magnetický kurz. Po oprav magnetického kurzu o deklinaci získáme opravdový kurz. (True Course) 29 27

28 E = + (PLUS) W = - (MINUS) P íklad: Pokud tedy bude na r žici uvedeno 4 E 2000 (6 E) [jak na obrázku], tak t o znamená, že rozdíl mezi opravdovým a magnetickým kurzem byl 4 stupn v roce 2000 a každý rok se rozdíl zv tšuje o 6 minut. Pokud tedy poplujeme v roce 2010 podle této mapy, je rozdíl mezi magnetickým a opravdovým kurzem: 4 + (10let x 6 ) = 5 p esn ji 5 E. To znamená, že pokud chceme p evést magnetický kurz na opravdový, jsme povinni k magnetickému kurzu p i íst 5. Pokud by byla chyba 5 W, tak zase ode teme 5 od magnetického kurzu a získáme kurz opravdový. Pokud jsme tedy na map vyzna ili kurz, kterým chceme plout z bodu A do bodu B nap. 200 a cht li by jsme p eplout z bodu A do bodu B podle magnetického kompasu na map, která má naši chybu 5 E museli by jsme naopak ode íst hodnotu 5 od kurzu opravdového, aby jsme zjistili jakým kurzem kormidlovat. Tímto kurzem by byl tedy MAGNETICKÝ KURZ 195. Kde tedy platí, že MAGNETICKÝ KURZ + DEKLINACE = KURZ OPRAVDOVÝ, jelikož (5 E) = 200. Zna ení deklinace na generálních mapách Na mapách generálních je deklinace zna ená pon kud odlišn

29 Na map jsou zazna ené dlouhé k ivky (Izogony - spojující místa o stejné deklinaci) od horního okraje do dolního okraje mapy a u t chto k ivek jsou zazna eny hodnoty deklinace. Rok pro který jsou udány hodnoty deklinací ode teme z titulu mapy. Deklinaci ode ítáme z k ivky, která je vzhledem k naší pozici nejblíže. ásti k ivek i s textem, který nám íká pro jaký rok byla na map deklinace zazna ena ukazuje obrázek naho e. Magnetické anomálie Posledním problémem, vyzna ení opravdového kurzu za pomoci magnetického kompasu, jsou tzv. magnetické anomálie. V t chto magnetických anomáliích velice t žce vyzna íme opravdový kurz. Anomálie vystupují velice sporadicky a jsou v naviga ních mapách zazna eny, tak jako na obrázku níže. V t chto oblastech je magnetický kompas prakticky nepoužitelný. Pozice v námo ní navigaci Ozna ení magnetické anomálie v naviga ní map Pozice je informace o poloze lodi v p esném ase, která se skládá z t chto údaj : DATUM: nap.: 10. FEB 2010 AS: nap.: 1200 SOU ADNICE: nap.: 12 13,4 N ,9 E (STAV LOGU: nap.: 64,3 námo ní míle) Každá pozice by m la být do mapy zazna ena správným znakem a opat ená asem a stavem logu (projetou vzdáleností), tak jak na obrázku níže. V námo ní navigaci rozd lujeme pozice na n kolik druh, podle toho jakou naviga ní technikou jsme pozici získali. Jedná se o pozici OBSERVOVANOU, 31 29

30 VYPO ÍTANOU, GPS, PRAVD PODOBNOU a ZKALKULOVANOU. V našem p ípad nás bude p edevším zajímat první trojice pozic, poslední dv jsou svázané s astro-navigací a pravd podobná pozice i s navigací terestrickou. POZICE OBSERVOVANÁ (ozna ujeme PO a bodem na map v kroužku) Je pozice získaná na základ pozorování t les, objekt, ostrov, konstrukcí, budov i jiných pevných objekt na pob eží i na mo i, které jsou zazna eny v naviga ní map. Jedná se o systém ur ení pozice z nám r na tyto objekty. POZICE VYPO ÍTANÁ (ozna ujeme PV a obloukem na map - protínajícím linii kurzu) Je pozice získaná z vykreslení upluté vzdálenosti na kurz lodi vyzna ený v naviga ní map, pat i n opravený o celkový snos lodi v p ípad, že na lo p sobí vítr nebo proud. P esnost této pozice záleží na zkušenostech a um ní navigátora, jelikož celkový snos lodi se ur uje na oko. P íklad: víme že: plujeme rychlostí 6 uzl kurzem 200, známe výchozí pozici a plujeme 1 hodinu. Z naší výchozí pozice tedy lo plula kurzem 200-6ti uzly po dobu 1 hodiny. Lo tedy urazila 6 námo ních mil daným kurzem. Na kurz 200 z naší výchozí pozice naneseme vzdálenost 6 mil a získáme naši pozici Vypo ítanou. (obrázek níže). POZICE GPS (ozna ujeme GPS FIX a na map koso tvercem) Jedná se o pozici, kterou získáváme ze satelitního systému GPS nebo DGPS. Tato pozice je podána na displeji p ijíma e GPS v íselné podob. Tuto pozici m žeme p ímo zazna it do mapy. Upozorn ní: Systém GPS pracuje v systému referen ní elipsoidy WGS-84, je nutné zkontrolovat zda-li mapa na které navigujeme odpovídá tomuto systému. Pokud mapa není vytvo ena podle systému referen ního elipsoidu WGS-84, je nutné ode tenou pozici z p ijíma e GPS opravit. Hodnota opravy je v tšinou uvedena v titulu mapy. Po opravení hodnoty z p ijíma e GPS m žeme pozici zakreslit do mapy

31 Nám ry v námo ní navigaci VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Nám r je úhel ve stupních 000 až 359,5, který je sev ený mezi observovaným objektem a poledníkem (severem) jehož vrcholem je pozice lodi. Nám r provádíme ru ním magnetickým zam ovacím kompasem, který je výbavou jachty. Kompas namí íme na vybraný objekt a z r žice kompasu ode ítáme p ímo hodnotu magnetického nám ru. Tento nám r je nutné opravit o magnetickou deklinaci a následn zakreslit do mapy jako p ímku. Tato p ímka prochází p es námi m ený objekt a naše pozice se nachází n kde na této p ímce. P ímku nazýváme pozi ní linií. Ze dvou a více nám r (pozi ních linií) získáváme pozici OBSERVOVANOU. Naše pozice Observovaná je místem protnutí se dvou i více pozi ních linií - nám r. Pozi ní linie vykreslujeme do mapy s p esností 0,5 za pomoci naviga ních trojúhelník. Každá pozi ní linie by m la být opat ena dvojicí šipek na koncích a ozna ena hodnotou nám ru nebo názvem nap íklad objektu, který jsme m ili

32 Terestrická navigace VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Jedná se o navigaci na základ sledování pevných objekt (na b ehu nebo na mo i), které jsou zazna eny v námo ní map, formou pozi ních linií získaných z nám r. Nám ry provádíme ru ním magnetickým zam ovacím kompasem následn je opravujeme o deklinaci a rýsujeme do mapy jako p ímky pozi ní linie. Tímto zp sobem získanou pozici nazýváme pozicí Observovanou. Níže uvádím ty i nejjednodušší zp soby jak získat pozici Observovanou. Pozice Observovaná z dvou objekt (PO) Základem p esnosti této pozice je provést oba dva nám ry s co nejmenším asovým rozestupem a s co nejmenší chybou ode tu nám ru. Nám r ode ítáme s p esností 0,5. Na obrázku výše vidíte: nám r pozi ní linie na objekt (sv tlo ervené) A je 180, nám r pozi ní linie na objekt B (sv tlo bílé) je 090. Místo protnutí se pozi ních linií je naše Observovaná pozice. Na vynášecí á e je uveden as pozorování objektu 1200 (12h 00min) a stav logu ujetá vzdálenosti 12,54 námo ní míle. Pozice Observovaná z jednoho objektu (PO) Jedná se o pozici s menší p esností než je pozice ze dvou nám r. Výhodou je, že k ur ení pozice nám vysta í identifikovat jeden objekt. Provedeme nám r N1 na objekt A. Nám r zazna íme do mapy. V míst kde se nám pozi ní linie z nám ru p etne s naším vyzna eným kurzem získáme pozici Pravd podobnou (PP) zapíšeme as. Od tohoto momentu udržujeme stejný kurz a v rámci možnosti i rychlost. Jak se naoko nám r na náš m ený objekt zm ní minimáln o 030 provedeme druhé m ení nám ru N2, vyzna íme pozi ní linii do mapy a zapíšeme as. Pozi ní linii N1 p esuneme po vyzna eném kurzu o projetou vzdálenost lodi za as do pozice Vypo ítané (PV), který uplynul mezi nám ry. V p ípad kdy je rychlosti lodi 9 uzl a doba mezi nám ry 20min posunujeme první nám r po vyzna eném kurzu o

33 námo ní míle. V míst protnutí se pozi ní linie N1 a N2 získáváme pozici Observovanou z jednoho objektu. Obrázek níže znázor uje celý problém. Pozice Observovaná z jednoho objektu a hloubky (PO) Tato pozice je spíše orienta ní a je zatížena zna nou velkou chybou, která vyniká z hustoty zazna ených hloubek v naviga ní map. K ur ení této pozice pot ebujeme jeden objekt a hloubkom r, který je zpravidla vybavením lodi. Provedeme nám r na objekt A. Následn na pozi ní linii v map vyzna íme místo, které je poblíž hloubky ode tené z našeho hloubkom ru. Pozice Observovaná z náb žníku a objektu (PO) Jedná se o pom rn p esné stanovení pozice z využitím sv tel náb žníku a jednoho objektu (sv tla) mimo sv tla náb žníku. V moment kdy doplujeme do provád jící linie náb žníku (vidíme sv tla náb žníku nad sebou) provedeme nám r na objekt a narýsujeme pozi ní linii do mapy. V míst protnutí se linie náb žníku s naší pozi ní linií z objektu A získáváme pozici Observovanou. Viz obrázek níže

34 Námo ní plavba V námo ní navigaci se setkáváme s dv ma druhy tras po kterých se lo m že pohybovat po mo i i oceán. Loksodroma (angl. Rhumb line) je k ivka, která na povrchu koule nebo elipsoidy (Zem koule) p etíná všechny poledníky pod stálým úhlem spiráln se p ibližuje pólu, kterého však nikdy nedosáhne. Loksodroma je ve všech válcových projekcích map (nap. Merkatorova projekce užívaná v námo ní navigaci) p ímkou a p etíná všechny poledníky kartografické sít na map pod stejným úhlem úhel ten je kurzem (obrázek níže). Ortodroma (angl. Great circle) je to nejkratší vzdálenost mezi dv ma body na Zemi. Ortodroma je na map Merkatora vypouklá sm rem k severu na severní polokouli a sm rem k jihu na jižní polokouli. Pokud by jsme pluli rovnob žn s poledníkem, tak by jsme pluli po ortodrom. Plavba po ortodrom je oceánskou záležitostí. Do vzdálenosti 600 námo ních mil se ortodroma pokrývá s loksodromou. Na obrázku níže je schematicky 36 34

35 znázorn n rozdíl mezi ortodromou a loksodromou p i plavb p es severní Atlantik. Plavba po ortodrom se odbývá po loksodromických úsecích. Loksodroma je prakti t jší než ortodroma vzhledem k výpo t m vzdálenosti a kurzu. P i kurzech blížících se k 000 i 180 je rozdíl mezi ortodromou a loksodromou prakti cky zanedbatelný. Plánování námo ní cesty Plánování námo ní cesty v námo ní praxi je pom rn náro ný a složitý úkon, který se skládá z n kolika fází. V praxi jachta e m žeme tento úkon zna n zjednodušit. MINIMUM PLÁNOVÁNÍ p edem ustálit kudy poplujeme; stanovit místa kde budeme m nit kurz (WAYPOINTS); p edkreslit plánovanou cestu do mapy, ozna it kurzy a waypointy (WP); Zkontrolovat hloubky a jiná naviga ní nebezpe í, které jsou na cest i v její blízkosti a mohli by ovlivnit bezpe nost plavby nap. p i neplánované zm n kurzu. zjistit pravd podobnou délku plavby (zm it vzdálenosti); 37 35

36 seznámit se s meteorologickou p edpov dí na plánovaný den plavby, pokud má plavba více dn, tak zajistit pravidelnou aktualizaci informací o po así; DÁLE M ŽEME... ozna it v map nebezpe ná místa; ozna it body i objekty, které jsou výhodné k terestrické navigaci; zazna it oblasti kde není dostate ná hloubka poblíž plánovaného kurzu; zazna it nebezpe í, která by bylo možné pozd ji p ehlédnout; DÁLE M ŽEME, ALE NEMUSÍME... zazna it do mapy kanály VHF stanic v daných oblastech pro p edpov po así i pracovní kanály p ístav a marín; jiné informace, které by nám usnadnily navigaci v pr b hu plavby;!!! DOB E P IPRAVENÝ PLÁN CESTY, SEZNÁMENÍ SE S PRAVIDLY A SITUACÍ V OBLASTI KDE CHCEME PLOUT JE POLOVINOU ÚSP CHU P I NAVIGACI!!! Druhy navigace oceánská navigace p íb ežní navigace navigace v oblastech ohrani ených a naviga n t žkých 38 36

37 Metody a zp soby zpracování naviga ních informací VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Pilotní (Pilotáž) Navigace lodi na základ pozorování naviga ních objekt (bóje, sv tla, znaky), tvaru p ístavních a vodních staveb, tvaru pob eží a vyhodnocení celkové situace na vodní ploše kde navigujeme. (p iplutí/vyplutí do/z p ístavu nebo na kotvišt ) Terestrická Navigace lodi na základ pozorování pevných objekt zazna ených v naviga ní map - nám ry a horizontální úhly. (nap. plavba podél pob eží) Pozice vypo ítaná Navigace lodi na základ po ítání pozice (kurz, rychlost, as, snos) od poslední známé pozice observované (nap. terestrické). Navigace dále od pob eží bez možnosti nam ování se na pevné objekty. Astro-navigace Navigace lodi na základ pozorování nebeských t les k tomuto ú elu ur ených a následná oprava pozice Vypo ítané touto pozicí Observovanou z nebeských t les. GPS NAVIGACE (satelitní, elektronická) Navigace formou vykreslování pozice ode tené z p ijíma e GPS do naviga ní mapy. Pozice je podaná s velkou p esností a použitelná prakticky kdekoliv

38 COLREG (Mezinárodní právo námo ních cest) VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA angl. CONVENTION ON THE INTERNATIONAL REGULATIONS FOR PREVENTING COLLlSIONS AT SEA, Upravuje provoz na mo i a všech vodních plochách s ním spojených, které jsou dostupné pro námo ní lod. Jedná se o soubor závazných p edpis a pravidel, které platí pro námo ní lod. V námo ní plavb se ovšem setkáváme p edevším se širším pojetím této problematiky (Colreg), a to v podstat Mezinárodního práva námo ním cest (voln p eloženo) (polsky - Mi dzynarodowe prawo drogi morskiej), které je podrobn jší a rozší ené (o výklady soudu, lidí mo e atd.) než strohý Colreg, který obsahuje pouze stru né zn ní pravidel pro zabrán ní srážkám na mo i. Je nezbytné se na p edpisy pro zabrán ní srážkám na mo i (Colreg) dívat jako na dobrého pomocníka p i ešení t žkých naviga ních situací, ale rozhodn není bezpe né p edpisy používat jako kucha ku nebo pravidla silni ního provozu I p es to, že k tomu m že svád t strohá interpretace pravidel v Colregu. Širší publikace - Mezinárodního práva námo ních cest poukazuje nap íklad na to, že je pot eba brát v potaz situaci plavidla, které nám má nap. ustoupit nebo nám bude muset ustoupit z plavební dráhy. Obecn se máme na naviga ní situaci vždy dívat jako na celek, který tvo í lod ú astnící se a ne pouze na zp sob ešení ve stylu: moje povinnosti vs. povinností lodi druhé a konec. Vždy, pokud je to alespo trochu možné, se snažíme dostate n dop edu uniknout zbyte ným a složitým situacím. asto je pot eba užívat dobrou námo ní praxi a vlastní zkušeností, které mohou zásadn ovlivnit celou situaci. Základní definice Slovem "plavidlo" nebo "lo " se rozum jí všechna plovoucí za ízeni, v etn bezvýtlakových plavidel (lodi na podvodních k ídlech nebo vzduchovém polštá i) a hydroplán, použitá nebo schopná použiti jako prost edek dopravy po vod. Výraz "lo se strojním pohonem" znamená jakékoli plavidlo pohán né strojním za ízením. Slovo "plachetnice" znamená jakékoli plavidlo plující pod plachtami v etn lodí s mechanickým pohonem, jestliže tento není používán. Výraz "lo provád jící lov ryb" znamená jakékoli plavidlo provád jící lov ryb sít mi, š rami, vle nými sít mi nebo jiným rybolovným za ízením, které omezuje jeho manévrovací schopnosti, ale nezahrnuje plavidla provád jící loveni ryb vle ný mi š rami a há ky nebo jiným rybolovným za ízením neomezujícím jeho manévrovací schopnosti. Výraz "neovladatelné plavidlo" znamená plavidlo, které v d sledku jakýchkoli výjime ných okolností není schopno manévrovat tak, jak je požadováno t mito pravidly a proto nem že uvolnit cestu jiné lodi

39 Výraz "plavidlo s omezenou manévrovací schopností" znamená plavidlo, které vzhledem k charakteru vykonávané práce je omezeno v provád ní manévr tak, jak je požadováno t mito pravidly a proto nem že snadno uvolnit cestu jiné lodi. Výraz "plavidlo omezené svým ponorem" znamená lo se strojním pohonem, která je s ohledem na pom r mezi svým ponorem a danou hloubkou a ší kou plavební dráhy siln omezena ve schopnosti m nit sv j kurs. Výraz "za plavby" znamená, že lo není zakotvena nebo není vyvázána ke b ehu nebo nesedí na dn. Slovo "délka" a "ší ka" plavidla znamená jeho nejv tší délku a ší ku. Lodi jsou ve vzájemném dohledu tehdy, m že-li být z jedné z nich vizuáln pozorována druhá. Výraz "snížená viditelnost" znamená jakékoli podmínky, ve kterých je viditelnost snížena mlhou, mlhovým oparem, padajícím sn hem, silným dešt m, píse nou bou í nebo jinými podobnými p í inami. NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA PLATÍ ZA JAKÝCHKOLI PODMÍNEK VIDITELNOSTI Pozorování Každá lo musí vést nep etržité a zodpov dné vizuální a sluchové pozorování, dále pak pozorování pomocí všech dostupných prost edk podle p evládajících okolností a podmínek tak, aby bylo možno pln zhodnotit situaci a nebezpe í srážky. Bezpe ná rychlost Každá lo musí plout vždy bezpe nou rychlostí tak, aby mohla u init vhodná a ú inná opat ení k zabrán ní srážce a zastavit na vzdálenost odpovídající p evládajícím okolnostem a podmínkám. Nebezpe í srážky Každá lo musí použít všech dostupných prost edk podle p evládajících okolnosti a podmínek k ur eni existence nebezpe í srážky. Jsou-li pochybnosti o existenci nebezpe í srážky, je t eba po ítat s tím, že toto existuje. Nebezpe í srážky musí být pokládáno za jisté, NEM NÍ-LI SE VÝRAZN NÁM R na plavidlo NEBO SE M NÍ POUZE VELMI MÁLO A VZDÁLENOST SE MEZI PLAVIDLY ZMENŠUJE!!! 41 39

40 innost pro zabrán ní srážce VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Jakákoli innost podniknutá pro zabrán ní srážce, dovolují-li to okolnosti, musí být pozitivní, v asná a musí odpoví dat dobré námo ní praxi. Jakákoli zm na kursu a (nebo) rychlosti podniknutá k zabrán ni srážce, dovoluji-li to okolnosti, musí být dostate n velká, Nám r 3 Nám r 2 Nám r 1 Nám r se nem ní hrozí nebezpe í srážky aby mohla být snadno zjišt na druhým plavidlem, vedoucím pozorováni vizuální nebo radarové; je t eba se vyvarovat ad postupných zm n kursu a (nebo) rychlosti o malé hodnoty. Je-li k dispozici dostate n velká vodní plocha, už pouhá zm na kursu m že být nejefektivn jší inností pro zabrán ni p ílišnému p iblíženi lodí za p edpokladu, že byla provedena v as, je dostate n velká a nevyvolává p ílišné p iblížení k jiným lodím. innost podniknutá pro zabrán ní srážce s jiným plavidlem musí být taková, aby se plavidla minula na bezpe né vzdálenosti. Efektivnost této innosti je t eba pe liv kontrolovat do té doby, dokud se ob plavidla úpln a bezpe n neminou a druhé plavidlo se nevzdálí. Úzké plavební dráhy Lo plující úzkým pr plavem nebo plavební dráhou se musí držet vn jší strany dráhy, která leží na stran jejího pravoboku, a to tak blízko, jak je to bezpe né a prakticky možné. Lo kratší než 20 m nebo plachetnice nesmí zt žovat pr jezd lodi, která m že bezpe n plout pouze v hranicích úzkého pr plavu nebo plavební dráhy. Lo nesmí k ižovat úzký pr plav nebo plavební dráhu, jestliže tímto zt žuje pohyb lodi, která m že bezpe n plout pouze v hranicích tohoto pr plavu nebo plavební dráhy. Jakákoli lo, dovolují-li to okolnosti, se musí vyhnout kotveni v úzkém pr livu. Systémy rozd lení plavby Toto pravidlo se vztahuje na odd lené plavební zóny a nezproš uje žádnou lo z její povinnosti, tak jak jsou stanoveny kterýmikoli jinými pravidly. Lo využívající systém rozd lené plavby musí: Plout v ur itém pásmu provozu sm rem ur eným pro toto pásmo. Držet se, jak jen je to prakticky možné, stranou od linie nebo pásma rozd lujícího provoz. Vjížd t nebo opoušt t ur ité pásmo provozu v jeho koncových ástech; opouští-li nebo vjíždí-li do n ho z kterékoli strany, musí tak u init pod co nejmenším úhlem k danému sm ru provozu, jak je to prakticky možné

41 Lo se musí, nakolik je to prakticky možné, vyvarovat k ížení pásem provozu, ale jeli nucena tak u init, musí to pro vést pokud možno co nejvíce pod pravým úhlem na sm ry provozu. Lod o menši délce než 20 m, plachetnice a lod provád jící lov ryb mohou použít pob ežní plavební zónu kdykoliv. Navzdory p edchozímu ustanoveni m že lo rovn ž použít pob ežní plavební zónu, jestliže sm uje do p ístavu nebo z n ho vyplouvá. NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA SE VZTAHUJÍ NA LOD VE VZÁJEMNÉM DOHLEDU Hierarchie p edností 1) Neovladatelné plavidlo 2) Plavidlo s omezenou manévrovací schopností Plavidlo omezené svým ponorem ) Lo provád jící lov ryb 4) Plachetnice 5) Lo se strojním pohonem Plachetnice P ibližují-li se k sob dv plachetnice tak, že vzniká nebezpe í srážky, musí jedna z nich uvolnit druhé cestu takto: - má-li každá z nich vítr z jiné strany, pak lo mající vítr z levé strany musí uvolnit cestu druhé; - mají-li ob vítr ze stejné strany, pak lo, která je na náv trné stran musí uvolnit cestu lodi na záv trné stran ; - jestliže lo mající vítr z levé strany vidí druhou lo z náv trné strany a nem že p esn ur it, z které strany má ta to lo vítr, musí jí uvolnit cestu. Pro ú ely tohoto pravidla se za náv trnou stranu považuje strana protilehlá stran, na kterou je vyložena hlavní plachta, nebo u plachetnice s obdélníkovými plachtami strana opa ná stran, na kterou je vyložena nejv tší kosá podélná plachta. A B A plachetnice mají vítr ze stejné strany, B plachetnice mají vítr z r zných stran; 43 41

42 P edjížd ní VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA Každá lo p edjížd jící lo jinou se musí držet mimo dráhu lodí p edjížd né. Lo bude považována za p edjížd jící, p ibližuje-li se k druhé lodi ze sm ru, který je víc než 22,5 za travers, to je takové poloze sm rem k p edjížd né lodi, že by v noci mohla vid t jen její zá ové sv tlo a nemohla by vid t ani jedno z jejích bo ních sv tel. Jsou-li pochybnosti o tom, zda se má lo považovat za p edjížd jící, musí se tato za ni považovat a je t eba jednat podle toho. Lo, která je p edjížd na, je povinna udržovat sv j sm r plavby a rychlost! Lod plující p ímo proti sob P ibližují-li se k sob dv lodi se strojním pohonem v p ímém nebo p ibližn p ímém sm ru tak, že vzniká nebezpe í srážky, musí každá z nich zm nit sv j sm r plavby vpravo tak, aby míjela druhou lo po levé stran. (lod se potkají levobokem) Taková situace nastává, když lo vidí druhou lo p ímo nebo tém p ímo ve svém kursu a v noci m že vid t stožárová sv tla druhé lodi v zákrytu nebo tém v zákrytu a (nebo) ob bo ní sv tla této lodi a ve dne vidí druhou lo v poloze tomu odpovídající. Jsou-li pochybnosti o tom, že taková situace existuje, je nutno po ítat s tím, že existuje a jednat podle toho. K ižování Lod plující p ímo proti sob Jestliže se k ižují kursy dvou lodí se strojním pohonem tak, že vzniká nebezpe í srážky, musí lo mající druhou lo po své pravé stran uvolnit cestu této lodi a p itom se musí, dovolují-li to okolnosti, vyvarovat k íženi kursu p ed p ídí druhé lodi. R zné p ípady k ižování se lodí 44 42

43 Doporu ené manévry VADEMEKUM ZA ÍNAJÍCÍHO SKIPPERA 1) Zm na kurzu vpravo 2) Snížení rychlosti 3) Zm na kurzu vlevo (tento manévr není vylou en, ale zásadn se nedoporu uje) Každá lo, která je podle t chto pravidel povinna uvolnit cestu druhé lodi, musí, pokud je to možné, provést v asnou a z etelnou akci k bezpe nému minutí lodi. innost lodi, které je uvol ována cesta Tam, kde podle jakéhokoli z t chto pravidel musí jedna z lodí uvolnit cestu, musí druhá lo udržovat sv j sm r a rychlost. Avšak zjistí-li tato druhá lo, že lo, povinná uvolnit cestu, nejedná v souladu s t mito pravidly, m že sama p ijmout opat eni pro zabrán ní srážce vlastním vhodným manévrem. NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA SE VZTAHUJÍ NA LOD MIMO VZÁJEMNÝ DOHLED Plavba lodí v podmínkách snížené viditelnosti (lod nejsou ve vzájemném dohledu) Toto pravidlo se týká lodí, které nejsou ve vzájemném dohledu p i plavb v oblasti snížené viditelností i v její blízkosti. Každé plavidlo musí plout bezpe nou rychlostí stanovenou p im en k p evažující podmínkám a okolnostem snížené viditelnosti. Lo se strojním pohonem musí mít své stroje p ipraveny k okamžitému manévru. Navigace p i snížené viditelnosti Jedná se o nejnáro n jší zp sob navigace lodi. O celém zp sobu a postupu navigace by se dala napsat p kná publikace. Pokusím se nastínit v n kolika hlavních bodech o co jde. Kdy už máme sníženou viditelnost? Obecn je tento termín velmi teoretický, dalo by se íci až abstraktní. Dobrá námo ní praxe nám íká, že viditelnost se uvažuje za ohrani enou i sníženou pokud viditelnost poklesne pod 3 námo ní míle (to platí pro velkou námo ní plavbu). Pro menší plavidla bych se p iklán l ke vzdálenosti menší, kterou zám rn neudávám, jelikož není jednoduché ji stanovit. Mnoho initel má vliv na její velikost (manévrovatelnost, vybavení lodi apod.) ekn me, že kapitán lodi uznal viditelnost za ohrani enou. V takovém p ípad je kapitán povinen zajistit: snížit rychlost na Rychlost bezpe nou stroje p ipraveny na okamžitý Manévr rychlostí (stand by) vysílat pravidelné Akustické signály p edepsané pro jeho lo služba Na oku na p ídi plavidla (sledování okolí pouhým okem) navigace s co Nejv tší ostražitostí 45 43

44 Každá lo navigující ve snížené viditelnosti by m la být pat i n vybavena. Nejlépe radarem v pásm X, radarovým odraže em pat i ných parametr, houka kou a nap. za ízením AIS. Na jacht v tšinou nemáme takové za ízení k dispozici, proto by jsme m li vždy po ítat s tím, že nemusíme být vid ni (vykryti) jinou (v tší) lodí. Navigace ve snížené viditelnosti se skládá prakticky ze 3 situací na, které jsou aplikovaná ešení. Plavba kdy není vykryta žádná jiná lo radarem: platí obecné zásady a povinnosti, tak jak je uvedeno výše v povinnostech kapitána; Plavba kdy je radarem vykryta p ítomnost jiné lodi: v tomto p ípad musíme vyhodnotit situaci zda nevystoupila možnost srážky nebo nadm rného sblížení s druhou lodí; Pokud ano, tak jsme povinni neprodlen m nit kurz. Zm na kurzu se provádí podle diagramu Cockcrofta (obr. níže), podle toho v jakém sektoru vykryjeme echo druhé lodi (sektory A až G) Diagram doporu ených manévr Cockcrofta. Plavba kdy jsme za ali slyšet akustický signál druhé lodi: neprodlen snížit rychlost na manévrovatelnou (minimální rychlost kdy ješt reaguje lo na vystavení kormidla) nebo úpln zastavit. Nastala situace tzv. nadm rného sblížení s 46 44

45 druhou lodí; V této situaci se nedoporu uje provád t manévr zm nou kurzu. Navíc se zakazuje provád t tzv. manévr naslepo. JE T EBA SE VYVAROVAT (obecn po vykrytí RADAREM) zm ny kurzu vlevo, nachází-li se druhé plavidlo p ed traversem a nejedná-li se o plavidlo p edjížd né; zm ny kurzu sm rem k druhému plavidlu, nachází-li se toto na traversu nebo za traversem. Navigaci p i snížené viditelnosti je lepší neprovád t, pokud to není nezbytn nutné, na lodích bez pat i ného vybavených pro tuto plavbu. Výše uvedené pravidlo má široké uplatn ní na otev eném mo i. Na ohrani ených vodních plochách (p ístavy, plavební dráhy, eky a úžiny) lod manévrují r zn nebo stojí a ekají na lepší viditelnost, nap. na ekách. Pozn.: P i navigaci v ohrani ené viditelnosti neplatí hierarchie p edností lodí, tak jak je uvedena výše. Lod se navzájem nevidí a nejsou tak schopné vzájemné identifikace (kdo je jakou lodí);. Sv tla a znaky Pravidla této ásti musí být dodržována za každého po así. Pravidla týkající se sv tel musí být dodržována od západu do východu slunce a b hem této doby není dovoleno vystavovat jiná sv tla krom takových, která nemohou být chybn považována za sv tla p edepsaná t mito pravidly, neoslabují jejich viditelnost i rozlišovací charakteristiku, nebo která by p ekážela v provád ní pot ebného pozorování. Sv tla p edepsaná t mito pravidly musí, jsou-li nesena na lodi, být také vystavována od východu do západu slunce p i snížené viditelnosti a mohou být vystavována za všech okolností, bude-li to uznáno za nutné. Pravidla týkající se denních znak musí být dodržována b hem dne. Definice "Stožárové sv tlo" znamená bílé sv tlo umíst né nad podélnou osou lodi, viditelné bez p erušení v obzoru o úhlu 225 (dop edu). "Bo ní sv tla" znamenají zelené sv tlo na pravém boku a ervené sv tlo na levém boku; každé z t chto sv tel je viditelné bez p erušení v obzoru o úhlu 112,5 a nastavené tak, že je viditelné od p ímého sm ru vp ed do 22,5 za travers boku lodi. Na lodi kratší než 20 m mohou být bo ní sv tla zkombinována v jedné lamp umíst né nad podélnou osou lodi. "Zá ové sv tlo" znamená bílé sv tlo umíst né, jak je to prakticky možné, co nejblíže zádi lodi, viditelné bez p erušení v obzoru o úhlu 135 a nastavené tak, že je viditelné na 67,5 od p ímého sm ru vzad na každou stranu lodi. "Remorkérové sv tlo" znamená žluté sv tlo se stejnou charakteristikou jako "zá ové sv tlo"