Ekonomická globalizace verze 2011

Transkript

1 Ekonomická globalizace verze 2011

2 Co je to ekonomická globalizace? = proces zvyšujících í se ekonomické ké integrace mezi zeměmi, ě který vede ke vzniku globálního trhu neboli jednotného světového trhu (Britannica, 2008) Tyto procesy nastávají hlavně mezi rozvinutými státy s rozvojovými díky přímým zahraničním investicím (PZI), redukcí obchodních bariér, aj. Globalizace ekonomických aktivit je hnacím motorem celkové globalizace. Ekonomické globalizace trvá již od vzniku mezinárodního obchodu Ekonomické globalizace trvá již od vzniku mezinárodního obchodu (tedy po staletí), posledních 30 let se její rychlost velmi zintensivněla.

3 Základním rysem globalizace je integrace řízení a organizace výroby a služeb na světové úrovni. Ekonomická globalizace je pokračováním tzv. internacionalizace = internacionalizace světového hospodářství (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných v rámci národních hospodářství) x globalizace (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných na nadnárodní úrovni; mezinárodní výrobní proces) Základním pilířem a aktéry ekonomické ké globalizace li jsou nadnárodní d korporace, které organizují svou produkci na nadnárodní úrovni. Využíváním výhod lokalizace svých jednotlivých částí se snaží zvýšit vlastní konkurenceschopnost na světových trzích a úsporu nákladů.

4 Historický pohled Z hlediska širšího pojetí ekonomická globalizace započala expanzí evropské civilizace na počátku novověku. Z pohledu užšího vymezení je počátek EG viděn se vznikem nadnárodních korporací a jejich oddělením od národních států (první nadnárodní korporace vznikaly již v průběhu 19. století). Největší zapojení nadnárodních korporací do mezinárodního systému produkce, distribuce a obchodu zboží a služeb započalo po 2. sv. válce. V rámci poválečného obnovování Evropy (byl zde trh, levnější a přitom kvalitní pracovní síla) přišly do Evropy první americké firmy (Ford, Exxon, GM).

5 Posléze západoevropské a japonské firmy následovaly podobnou strategii a stavěly své pobočky hlavně v blízkosti odbytišť (místních trhů) ekonomická organizační provázanost mezi rozvinutými státy (investovaly a zároveň přijímaly investice) Snižování výrobních nákladů přesunem výrobního procesu do oblastí s levnou pracovní silou (přispěly k tomu zejména ropné krize v 70. letech 20. století) vznik nové strategie = nová mezinárodní dělba práce Tradiční (původní) dělba práce byla založena na ustáleném rozdělení funkcí mezi světovým jádrem jádrem a periferií periferií. Zatímco v jádrové oblasti se koncentrovala průmyslová výroba (od počátků průmyslové revoluce) a služby, periferní oblasti byly zdrojem surovin a potravin právě pro vyspělé regiony světa a zároveň odbytištěm výrobků z jádra.

6 Tradiční dělba práce Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

7 Nová mezinárodní dělba práce Investice a výroba již není primárně organizována okolo státní ekonomie globální proces výroby. Průmyslová ů výroba se začala č přesouvat ř do zemí světové semiperiferie / periferie (zejména do nově industrializovaných zemí Jižní Ameriky, J a JV Asie) Řídící funkce, výzkum a vývoj však zůstaly v jádrových oblastech rozvinutých států. Mezi hlavní důvody přesunu primární výroby do světové semiperiferie patří: blízkost místního trhu, levná pracovní síla, levné pozemky, volnější normy v oblasti bezpečnosti práce, zaměstnávání nezletilých a ochrany životního prostředí, aj.

8 Prostorová dělba práce je nově organizována v závislosti na potřebách a charakteristikách dílčích průmyslů. Dochází k následujícím procesům: 1. regionální specializace 2. regionální rozptyl (služby) 3. funkční rozdělení mezi centrálou firmy, odbornou pracovní silou ve starých výrobních oblastech a neodbornou pracovní silou v periferiích = prohlubování dělby práce. 4. funkční rozdělení mezi oblastmi s investicemi, technickými změnami a pracovními příležitostmi a oblastmi se stagnující produkcí a ztrátou práce.

9 Dopady nové mezinárodní dělby práce: deindustrializace jádrových oblastí růst nezaměstnanosti mezi nekvalifikovanou pracovní silou v jádrové oblasti světa; zároveň zde však dochází ke koncentrace výrobních služeb a vědy a výzkumu (VaV) industrializace semiperiferií hlavně přesunutím výroby náročné na pracovní sílu = pokrok tedy může znamenat pokračující prohlubování rozdílů mezi jádrem a státy semiperiferie. Převzato ze Sýkora (2000)

10 Globalizace produkce zboží: urychlila proces globalizace distribuce zboží (hypermarkety a supermarkety) dala vznik výrobním službám (finančnictví, poradenské a právnické firmy, firmy na trhu s nemovitostmi, z oblasti reklamy a médií), které jsou důležité pro rozvoj a chod globální ekonomiky. Výrobní služby se koncentrují zejména do velkoměst (New York, Londýn a Tokio) dala vznik novému mezinárodnímu finančnímu systému globalizace finančních trhů. Oddělení reálné ekonomiky výroby a obchodu od symbolické ekonomiky finančních transakcí = virtuální ekonomika (ovlivněná mnohdy i spekulacemi) = nestabilní prvek globální ekonomiky.

11

12 Hlavní hnací síly globalizace Mezi hlavní příčiny a zároveň ň hnací síly rostoucí světové ě ekonomické ké liberalizace patří: 1.Liberalizace mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu; 2.Stále rychlejší technický pokrok a nástup informační společnosti; - Pokroky v komunikačních technologiích a dopravě + otevření trhů = zboží, služby a kapitál jsou zcela mobilní 3.Deregulace.

13 1. Liberalizace světového obchodu - Liberalizace (uvolnění) = volný obchod neomezený státními opatřeními (opora v liberálně orientované politice 70. let 20. století) - Hnacím motorem globalizace je liberalizace pohybu kapitálu, zboží a služeb. - Liberalizace umožňuje volné přesouvání ř jednotlivých částí výroby do míst s lokalizačně výhodnějšími podmínkami. - Klíčovou roli v procesu EG hrají Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) založené v roce 1944 v Bretton Woods v USA + Světová obchodní organizace (WTO) z roku 1996.

14 Stále vzrůstá podíl spotřeby zboží a služeb (import) a stejně tak vzrůstající podíl produkce, která je prodávána do zahraničí (export). Mezinárodní obchod se zvyšuje díky specializaci zemědělské a průmyslové výroby. Globální obchod roste rychleji než globální produkce. Geografie světového obchodu se nyní mění ě íhlavně ě díky inovacím v dopravě a komunikaci, posunu v globální politice (rozpad Sovětského svazu apod.), stejně tak i zvyšující se flexibilitou produkčních procesů.

15 Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

16 2. Technologie = technická infrastruktura pro chod globální ekonomiky (zásadní role v procesu globalizace) Technologie ovlivnily hlavně rozvoj globalizace v obchodu se zbožím a kapitálem, řízení nadnárodních společností a zprostředkování informačních, č poradenských a finančních č služeb. Díky technologiím dochází k zásadním změnám chování firem obchodujícím na globalizovaném světovém trhu. Technologie zmenšující prostor a čas 1. Dopravní technologie Dopravní technologie (materiál, produkt a lidé jsou přemísťovány z místa na místo) kontejnerizace a komerční letecká doprava, aj. 2. Komunikační a informační technologie Komunikační technologie (informace jsou přemísťovány ve formě myšlenek, instrukcí, obrázku aj.) satelitní komunikace, optický kabel, internet, t elektronická ká masová média a mobilní telefony, aj.

17 Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

18 Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

19 3. Deregulace = odbourání všech překážek bránících v rozvoji volného trhu urychlení globalizace. li Dle Sýkory (2000) nejvíce globalizaci ovlivnila: deregulace mezinárodního obchodu se zbožím a penězi deregulace národních trhů vrámci přechodu od sociálního státu k liberálně orientované politice upřednostňující volný trh vytváření pobídek k přilákání investic nadnárodních společností Deregulace umožnily nadnárodním korporacím využívat výhod Deregulace umožnily nadnárodním korporacím využívat výhod daňových rájů (Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy apod.) a usnadnily jejich globální expanzi.

20 Dopady ekonomické globalizace Umocňování ň nerovnoměrného ě sociálního a ekonomického kéh rozvoje, který je dán rozdílnou silou a schopností jednotlivých států, regionů a lokalit se zapojit do globalizace. vítězové a poražení = nerovnoměrný ě vývoj Ukazatel nerovnoměrnosti poměr příjmů (popř. spotřeby) 20 % nejbohatších ku 20 % nejchudším obyvatel. Když je ukazatel např. roven 10, znamená to, že 20 procent top obyvatel vydělá (popř. utratí) 10x více než 20 procent nejchudších obyvatel. Obecně platí, že čím vyšší je tento ukazatel, tím více nerovnoměrná je distribuce příjmů v daném státě. Nejvíce nerovnoměrné státy jsou nejčastěji v Latinské Americe a Africe. Nejvyšší hodnota indexu v Asii je rovna worldbank org/infoshop1/resources/ /AGD population3.pdf

21 Problematika s nadnárodními korporacemi Hospodářská moc se dnes soustřeďuje do rukou nadnárodních korporací (tzn. došlo k přerozdělení moci od vlád států a veřejného sektoru k nadnárodním korporacím a soukromému sektoru). Deregulace trhů upřednostňuje nejsilnější koncerny a vede opět k dalšímu umocňování jejich síly a bohatství Skrze mezinárodní finanční instituce a reg. obchodní dohody vyvíjejí nadnárodní korporace tlak na státy světové semi/periferie, a to ke snižování cel, privatizování státních podniků, uvolnění environmentálních a pracovních standardů Je možné to řešit? Může být ekonomické globalizace regulována tak, aby podporovala udržitelný rozvoj?

22 Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

23 Zdroj: převzato z qwickstep.com (2010)

24 Mezi hlavní makroekonomické dopady globalizace patří: Vytváření nové hierarchie světových měst, propojených aktivitami nadnárodních korporací v oblasti výrobních služeb Intenzifikace ekonomické provázanosti vyspělých zemí Nová prostorová dělba práce mezi vyspělými zeměmi světového jádra a nově industrializovanými zeměmi světové semiperiferie Prohlubující se izolace zemí světové periferie Převzato ze Sýkora (2000)

25 Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

26 Rysy světové ekonomiky Dynamika. Integrace. Globální komplex vazeb na němž je závislá ekonomická existence států, regionů či měst. Většina států je integrována do světového obchodu a finančního trhu. Závislost. Nerovnoměrnost. Jaká je role lokalit, regionů a států?

27 Zdroj: převzato z qwickstep.com (2011)