ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

Transkript

1 FITPROsto ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz

2 Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních místech všech žebříčků (A.T.Kearney, McKinsey, Gartner), které hodnotily atraktivitu pro umístění projektů služeb s vysokou přidanou hodnotou v různých zemích světa. Od té doby se ČR na žebříčcích neustále propadá, a to loni až do třetí desítky. Investoři, kteří do ČR přišli, velmi obtížně hledají vysoce kvalifikované IT specialisty. Řada IT projektů ve státní správě a někdy i v privátní sféře nepřináší očekávané efekty a překračují plánované rozpočty. Zastavíme tento trend? Může se ICT sektor stát jedním z faktorů konkurenceschopnosti ČR? 2

3 Faktory konkurenceschopnosti Prioritní odvětví/oblasti konkurenceschopnosti a jejich inovace ICT sektor A Odvětví/oblast B Odvětví/oblast C Odvětví/oblast D Odvětví/oblast E Infrastruktura konkurenceschopnosti sociálně-ekonomická inf. technologická inf. Právní systém Politický systém Makroekonomická stabilita Efektivita trhu práce Efektivita finančních trhů Zdraví a věkové složení obyvatel Vzdělání obyvatel Kvalita veřejné správy a jejích služeb Dopravní sítě Energetické sítě Telekomunikační sítě 3

4 Faktory konkurenceschopnosti Jaké podmínky by mělo odvětví splňovat, aby se mohlo stát podporou infrastruktury konkurenceschopnosti jeho produkty/služby jsou nepostradatelné pro většinu ostatních odvětví snížená úroveň produktů a služeb tohoto odvětví se projeví negativně ve výkonnosti ostatních odvětví a naopak zvýšená úroveň vytvoří podmínky pro rychlejší rozvoj ostatních odvětví součástí infrastruktury nemusí být všechny produkty/služby odvětví. Jsou jimi pouze ty, které jsou plošně nabízeny obyvatelstvu a/nebo právnickým osobám 4

5 Taková odvětví/oblasti jsou: tradiční infastrukturní odvětví (zde se jimi nezabýváme) elektřina, voda, plyn dimenzovaná na spotřebu ČR dopravní síť (silnice, železnice, letecká doprava, vodní cesty) školství/vzdělání/věda vytváří znalostní a inovační základ pro všechna ostatní odvětví zvyšuje flexibilitu obyvatel (v zemích s vyšší průměrnou vzdělaností je obvykle nižší nezaměstnanost), (doporučení EU: 3% HDP na podporu vědy) ICT a jejich aplikace (zahrnují se pouze ty, které jsou plošně zaměřeny na obyvatelstvo a právnické osoby; tj. např. ERP a CRM aplikace na podporu firem sem nepatří, stejně jako aplikace, které jsou zaměřeny jen dovnitř veřejné správy broadband jako komunikační základna ICT služby veřejné správy obyvatelstvu a právnickým osobám 5

6 Jaké podmínky by mělo odvětví splňovat, aby se mohlo stát prioritním? Klíčové podmínky mělo by mít multiplikační efekty v ostatních odvětvích i sférách života musí uspět v globálním měřítku i s drahou pracovní silou musí stavět na dostupných zdrojích a ty dále rozvíjet (udržitelnost rozvoje) produkty/služby odvětví by měly být exportovatelné 6

7 Jaké podmínky by mělo odvětví splňovat, aby se mohlo stát prioritním? Ostatní podmínky bylo by výhodné, kdyby odvětví zaměřeno na služby nikoliv jen na produkty služby mají větší růstový potenciál, protože na rozdíl od produktů zákazník nemá limit spotřeby daný jeho konzumní kapacitou (viz např. potraviny, automobily,...) mělo by se jednat o odvětví, které jsou méně náchylné na cyklický vývoj (těmi jsou např. zdravotnictví, energetika a ICT) mělo by stavět na tradici a kreativitě českého národa mělo by přitahovat do ČR vysoce kvalifikovanou prac. sílu (všechny strategie musejí počítat s podstatně menším a dále zmenšujícím se počtem Čechů, realizujících tyto strategie) mělo by být gendrově neutrální 7

8 Bariéry rozvoje ICT odvětví ustaly vhodné a transparentní investiční pobídky školy nestačí produkovat dostatek studentů s potřebnými znalostmi (v r chybělo 4000) došlo k růstu ceny prac. síly cesta není ve snižování platů, ale v orientaci na ICT služby, kde můžeme obstát i s dobře placenou prac. silou (SaaS) státní ICT projekty související s budováním infrastruktury jsou chybně implementovány a politiky a médii zpochybňovány datové schránky státní maturity 8

9 Bariéry rozvoje ICT odvětví demografický vývoj pokles počtu 19tiletých otevřít se studentům a mladým specialistům ze zahraničí špatné PR oboru zdeformovaná představa ITíka nevhodný školský systém některé znalosti a dovednosti se efektivně získávají v určitém věku (jazyky, algoritmické myšlení) mnoho VŠ přes 50% populačního ročníku na VŠ!, přitom jen 16% populace vyšší IQ než 115, přitom chybí střední kádry špatná spolupráce VŠ praxe 9

10 Školství - východiska motivace SŠ a VŠ, aby produkovaly studenty s vhodnou strukturou znalostí redukce počtu VŠ (viz Finsko) lepší využívání omezených zdrojů zejména nejlepších pedagogů a vědců diverzifikace studia posílení odborného školství na VŠ jasné oddělení bakalářských profesních oborů ještě vyšší nároky na magisterském stupni výchova elity posílení distančního vzdělávání zaměření na střední generaci 10