Dr. Carl Woese Archaea (16S rrna) Biologie Archea
|
|
- Vlasta Dušková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Tři domény Archea
2 Dr. Carl Woese Archaea (16S rrna) Biologie Archea
3 Srovnání některých znaků Archaea, bakterií a eukaryot
4 Společné vlastnosti Archaea a Bacteria - Prokaryotní stavba - Malá velikost buněk (mikrometry) - Jeden kruhový chromozom - Dělení buněk - Ribozomy 70S - Zásobní látky podobné jako u bakterií - Fixace molekulárního dusíku - Bičík podobná funkce, ale složení a původ se liší - 63% genů jako u bakterií (tentýž poměr mezi bakteriemi) - Nejvíce rozdílů v replikaci DNA transkripci a translaci
5 Společné vlastnosti Archaea a Eukarya - Stavba RNA polymerázy - Homologie ribozomálních proteinů - Účinek antibiotik na proteosyntézu - Met místo fmet na počátku proteinu (N-Formylmethionine) - DNA vazebné proteiny homologické s histony
6 Morfologie buněk Archaea a/ Methanobacterium b/ Methanosphaera c/ Methanoplanus d/ Methanospirillum e/ Halobacterium f/ Halococcus g/ Thermoplasma h/ Methanolobus i/ Pyrococcus j/ Haloferax
7 Morfologie buněk Archaea
8 Základní struktura buňky Archaea Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána Základní cytoplazma
9 Buněčná stěna Archaea Buněčná stěna má rozmanité chemické složení Není nikdy přítomný peptidoglykan jako u eubakterií Methanobacterium sp. obsahuje v buněčné stěně glykany a peptidy : Glykany: N-acetyltalosaminuronová kyselinu (NAM) a N-acetyl glukózamin (NAG) NAM a NAG jsou spojeny beta 1, 3 glykozidickou vazbou Nejsou citlivé na působení lysozymu Peptidy: Krátké peptidické řetězce jsou připojeny k NAM Aminokyseliny jsou pouze typu L Penicilin nepůsobí na syntézu buněčné stěny Methanosarcina sp., obsahují sulfátované polysacharidy Halococcus sp. obsahují sulfátované polysacharidy Halobacterium sp. obsahuje v buněčné stěně negativně nabité kyselé aminokyseliny, umožňující růst až do koncentrace 15% NaCl Methanomicrobium sp. & Methanococcus sp. mají buněčnou stěnu tvořenu pouze bílkovinnými podjednotkami Některé archea buněčnou stěnu nemají (např. Thermoplasma)
10 Bakterie Archaea beta-1,4 glykosidická vazba beta-1,3 glykosidická vazba
11 Buněčná stěna Pseudopeptidoglykan (Methanobacteriales) Někdy S-vrstva (proteiny) jako jediná komponenta buněčné stěny postrádá D-amino acids a N-acetylmuramic acid
12 S-vrstva Funkce : není jasně určena - různá Složení : krystalické proteiny G- archea G+ archea a bakterie G- bakterie
13 Základní struktura buňky Archaea Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána Základní cytoplazma
14 Stavba cytoplazmatické membrány u Archaea Struktura se zásadně liší od CM bakterií a eukaryot Glycerol - bakterie a eukaryota - D glycerol - archebakterie - L glycerol Lipidy - glycerol dieter (Glycerol + C20) dvouvrstevná membrána - glycerol tetraeter (Glycerol + C40)- jednovrstevná membrána - směs di- & tetra- Mono /Bi vrstevná membrána
15 Lipidy CM u bakterií a Archaea Archaea Většina organismů Odlišné vlastnosti CM
16 Stavba cytoplazmatické membrány u Archaea Membrane structures. Top: an archaeal phospholipid, 1 isoprene sidechain, 2 ether linkage, 3 L-glycerol, 4 phosphate moieties. Middle: a bacterial and eukaryotic phospholipid: 5 fatty acid, 6 ester linkage, 7 D-glycerol, 8 phosphate moieties. Bottom: 9 lipid bilayer of bacteria and eukaryotes, 10 lipid monolayer of some archaea.
17 Model membrány Archea Membrána složená z integrovaných proteinů a vrstvy C 40 tetraeterů Membrána složená z integrovaných proteinů a dvojvrstvy C 20 dieterů
18 Cytoplazmatická membrána Diverzita ve struktuře membrány odpovídá podmínkám, ve kterých archebakterie žijí Sulfolobus (90 o C, ph 2)- rozvětvený řetězec C40. Rozvětvené řetězce zvyšují fluiditu membrány (nevětvené a nasycené mastné kyseliny mají opačný efekt) - zvýšená fluidita je nutná pro růst při vysokých teplotách (až do 110 o C, hypertermofilové) Halobacterium - růst v nasycených roztocích solí Thermoplasma růst při vysokých teplotách bez buněčné stěny
19 Základní struktura buňky Archaea Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána Základní cytoplazma
20 Organizace genomu Je podobná bakteriím Jeden cirkulární chromozóm Extrachromozomální elementy - plazmidy Odolnost genomu vůči denaturaci teplem Za zachování integrity genomu u extremofilů je zodpovědná : Vysoká intracelulární koncentrace solí (cyklický 2,3-difosfoglycerát K brání depurinaci a depyrimidizaci) DNA vázající proteiny zvýší teplotu tání DNA o 40oC (aka Histone - proteiny podobné Eucarya): MC1 : Methanosarcinaceae HMf : Methanobacteriales Aminokyselinové složení je podobné histonovým proteinům u Eucarya organizace DNA do chromatinu podobných struktur» histone + Eucarya DNA» HMf + Archaea DNA HTa : Thermoplasma HTa-like: Sulfolobus - topoizomeráza reverzní DNA gyráza stabilizace DNA šroubovice
21 Ribozomy Ribozomy jsou stejné jako u bakterií 70S Jejich počet závisí na metabolické aktivitě Obvykle se netvoří polyribozomy Ribozomy nejsou citlivé na působení chemických látek (stejně jako u eukaryot)
22 Bičíky 1μm Archeoglobus fulgidus Počet bičíků 1 -. Počet bičíků se může měnit Bičíky buňka může snadno ztrácet Obvykle jsou lokalizovány na jedné části buňky nebo peritrichálně Ultrastruktura bičíku je stejná jako bakterií základní stavební jednotka flagelin Geny zcela odlišné od bakterií Rotační pohyb bičíku tokem protonů
23 Energetický metabolismus u Archaea Aerobní respirace (Halobacterium) Anaerobní respirace: unikátní respirace CO 2 (metanogeneze - rozklad org.l. na CO 2 a z něj metan), sulfátu, síry Chemolitotrofie sloučenin síry a železa Fotofosforylace pomocí bakteriorhodopsinu Metabolismus uhlíku heterotrofie a autotrofie: Oxidace cukrů (Entner-Doudoroff) Zvláštní mechanismy asimilace CO 2
24 Energetický metabolismus halofilní Archea Šest rodů extremně halofilních Archaea žije v hypersalinním prostředí a neroste při nižší než 1,5 M (9%) koncentraci NaCl většina druhů vyžaduje 2-4 M NaCl (12-23%) Všichni extremní halofilové mohou růst v prostředí téměř nasycených roztoků solí (5,5 M NaCl 32%-nasycení) Dva rody jsou nejen halofilní, ale také alkalifilní Dobře rostou v prostředí nad ph 9 Tyto organizmy vyžadují Na + ionty ke stabilizaci glykoproteinu buněčné stěny Vysoká externí koncentrace solí je balancována akumulací K + uvnitř buňky
25 Energetický metabolismus halofilní Archea Jsou to aerobní chemoorganotrofové s respiratorním metabolizmem Vyžadují komplexní výživu, především bílkoviny a aminokyseliny Mohou růst na potravinách (především rybách) a vyvolávají jejich znehodnocení Některé kmeny syntetizují modifikovanou cytoplazmatickou membránu purpurovou membránu, obsahující bakteriorhodopsin (chromoforem je derivát retinalu - Ret) tvorba ATP ze světelného kvanta bez bakteriochlorofylu Bakteriorhodopsin je integrální membránový protein obsažený ve slanomilných archeích Halobacteria. Při nízkém obsahu kyslíku tyto organismy v membráně vytváří okolo 0,5 µm[1] široké purpurové nebo nachové oblasti, jejichž jedinou bílkovinnou složkou je právě bakteriorhodopsin.
26 Salt ponds SF Bay Lanzarote salt pans (Španělsko Kanárské ostrovy)
27 Energetický metabolismus halofilní Archea bakteriorhodopsiny (podobne rhodopsinu v oku) - jeden zabezpečuje vytvoření protonového gradientu pro tvorbu ATP (v membráně) protonová pumpa -, i.e. it captures light energy and uses it to move protons across the membrane out of the cell. The resulting proton gradient is subsequently converted into chemical energy. Jednodušší než u chlorofylu (zde elektronový transportní řetězec) - halorhodopsin využití světla pro transport chloridových iontů do buňky (iontová pumpa) (vysoký obsah K+ v buňce) - další dva rhodopsiny vystupují jako fotoreceptory light sensor (jeden je červený a druhý modrý) mimo jiné řídí pohyb bičíků tak, aby buňka byla v co nejlepší poloze ke světlu (ve vodném prostředí)
28 Energetický metabolismus Model aktivity bakteriorhodopsinu halofilní Archea vně uvnitř membrána ATP Světelným kvantem protonovaný retinal bakteriorhodopsinu přechází z trans formy (Ret T ) na cis formu (Ret C ) za současné translokace protonu na vnější stranu. Přechodem přes ATPázu vytvoření ATP
29 Energetický metabolismus methanogeneze - liší se od metabolismu jiných zástupců Archaea i Bacteria - 2 klíčové skupiny koenzymů: - 1) přenos C1 jednotky z CO 2 na finální produkt - 2) redox reakce zásobující elektrony pro redukci CO 2 na CH 4 Ad1) methanofuran první krok vazba CO 2 methanopterin přenos C1 v meziproduktech (CO 2 CH 4 ) coenzym M (CoM) finální krok (CH 3 ) CH 4 coenzym F 430 terminální krok metanogeneze (nepřenáší C1) Ad2) koenzym F 420 donor elektronů - absorbce světla fluorescence (detekce metanogenů) coenzym B (CoB) donor elektronů v terminálním kroku metanogeneze
30 Energetický metabolismus methanogeneze
31 Fluorescence metanogenních bakterií Za autofluorescenci metanogenních bakterií je zodpovědná přítomnost specifického přenašeče elektronů koenzym F 420 Methanosarcina barkeri Methanobacterium formicum
32 Energetický metabolismus methanogeneze Redukce CO 2 a CO Konečným produktem redukce je metan Organizmy jsou striktní anaerobové (jsou podstatně citlivější ke kyslíku než denitrifikační nebo desulfurikační bakterie) Jsou dvě skupiny metanogenních organizmů využívajících jako akceptor elektronů CO 2 metanogenní homoacetogenní Jako zdroj vodíku a elektronů nikdy nevyužívají cukry a aminokyseliny Jako substrát slouží H 2, nižší mastné kyseliny, primární alkoholy, izoalkoholy,.
33 Energetický metabolismus methanogeneze Typické substráty přeměňované na metan I. Typ CO 2 substrátů CO 2 (s elektrony z H 2 ), některé alkoholy nebo pyruvát II. Metyl substráty metanol metylamin CH 3 NH 3 + dimetylamin (CH 3 ) 2 NH 2 + trimetylamin (CH 3 ) 3 NH + metylmerkaptan CH 3 SH dimetylsulfoxid (CH 3 ) 2 S III. Acetotrofní substráty acetát pyruvát
34 Energetický metabolismus methanogeneze Redukce CO 2 plynným vodíkem Redukce CO 2 na formyl Redukce formylu na metylen a potom na metyl Elektrony pro redukci CO 2 jsou brány z H 2, ale v některých případech i z jednoduchých organických látek Na + pumpa Redukce metylové skupiny na metan metylreduktáza, F 430 komplex metan Protonový gradient ATP MF metanofuran MP metanopterin CoM koenzym M CoB koenzym B Organizmus: Methanosarcina barkeri
35 Energetický metabolismus methanogeneze Redukce CO 2 - donor metanol Tvorba redukční síly oxidací metanolu na CO 2 Co dehydrogenáza Využití redukční síly k redukci metanolu na metan metanogeneze Tvorba acetyl-koa pro biosyntézu Corr protein obsahující korrinoid (strukturou je podobný B12, s korinoidním kruhem podobný porfirinovému), centrální atom Co CODH karbonmonooxid dehydrogenáza CoM koenzym M MP metanopterin MF metanofuran biosyntéza
36 Energetický metabolismus methanogeneze Redukce CO 2 - donor acetát Biosyntéza CO dehydrogenáza Metanogeneze Corr protein obsahující korrinoid CODH karbonmonooxid dehydrogenáza CoM koenzym M
37 Energetický metabolismus methanogeneze Tvorba energie u metanogenů vně místo redukce MPH red metanofenazin ATP-áza uvnitř CoB---CoM heterodisulfide reductase is an enzyme that catalyzes the chemical reaction coenzyme B + coenzyme M + methanophenazine N-{7-[(2-sulfoethyl)dithio]heptanoyl} O3-phospho-L-threonine + dihydromethanophenazine
38 Energetický metabolismus methanogeneze Přeměna pyruvátu na vhodnější substrát pro metanogenezi Pro metanogény je výhodnější přeměnit pyruvát hydrogenáza acetát pyruvát na acetyl-koa nebo acetát (navíc timto krokem získají 1 mol ATP) Další produkty této konverze, H 2 a CO 2, jsou dále zařazovány do jejich metabolizmu
39 Tvorba metanu u přežvýkavců vývod Jícen Bachor Tenké střevo Čepec kniha Bachor slez Bachorová mikroflóra vyprodukuje za 24 hodin l metanu
40 krevní oběh stěna bachoru Tvorba metanu u přežvýkavců potrava Celulóza, škrob, cukry Celulolýza, amylolýza Fermentace Fermentace Stechiometrie při fermentaci v rumenu 57,5 glukóza 65 acetát + 20 propionát + 15 butyrát + 60 CO CH H 2 O VFA těkavé mastné kyseliny Obvyklý obsah VFA v bachoru: 60mM acetát, 20mM propionát, 10mM butyrát
41 Některé bakterie v bachoru Organizmus Celulolytické Butyrivibrio fibrisolvens Produkt metabolizmu acetát, formiát, laktát Rumicoccus albus acetát, formiát, H 2 Clostridium lochheadii acetát, formiát, H 2, CO 2 Amylolytické Ruminobacter amylophilus formiát, acetát, sukcinát Selenomonas ruminantium acetát, propionát, laktát Succinomonas amylolytica acetát, propionát, sukcinát Streptococcus bovis laktát Pektolytické Lachnospira multiparus acetát, formiát, laktát, H 2, CO 2 Transformace laktátu Selenomonas lactilytica acetát, sukcinát Transformace sukcinátu Schwartzia succinovorans propionát, CO 2 Metanogény Methanobrevibacter ruminantium Methanobacterium mobile CH 4 z H 2 +CO 2 nebo formiátu CH 4 z H 2 +CO 2 nebo formiátu
42 Tvorba metanu u člověka Methanobrevibacter smithii Metanogenní bakterie jsou u většiny lidí součástí normální mikroflóry tlustého střeva Dominantním metanogenem u člověka je Methanobrevibacter smithii, který je G+ kokobacilus a pro redukci CO 2 využívá H 2 nebo formiát Počet M.smithii u jedinců, kteří produkují metan se pohybuje v rozmezí CFU/g suché váhy feces. To představuje asi 0,001-12% celkového počtu živých buněk anaerobů. Počet buněk však velmi kolísá. Mimo M.smithii je ve střevě přítomna i Methanosphaera stadtmaniae, ale v podstatně menším množství Část vyprodukovaného metanu přechází do krve a je exkretován plícemi
43 Typický trofický řetězec v reaktoru Celulóza Celulolytické celobióza+glukóza Inter metabolické Metanogenní laktát+etanol acetát H 2 + CO 2 Celulóza je přeměňována na metan a CO 2 společným působením celulolytických, intermetabolických (hydrolytické, fermentační, acetogenní) a metanogenních bakterií. Při této fermentaci je asi 95% uložené energie uvolněno jako CH 4. CH 4 + CO 2
44 Biochemické reakce při výrobě bioplynu Fermentovatelný substrát (sacharidy, tuky, bílkoviny) hydrolytické bakterie hydrolýza jednoduché organické látky (momosacharidy, mastné kyseliny, aminokyseliny) fermentační bakterie tvorba kyselin acetát alkoholy organické kyseliny CO 2 H 2 acetogenní bakterie tvorba kyseliny octové kyselina octová metanogenní bakterie tvorba metanu metan
45 Největší zdroje produkce metanu v přírodě Zdroj Vyprodukované množství (10 9 kg/rok) Podíl na atmosférickém metanu (%) Rýžová pole Bažiny Přežvýkavci Řeky, jezera 1, Oceány Ostatní
46 Mechanizmus autotrofní fixace CO 2 glukóza Organizmus: Thermoproteus neutrophilus pyruvát Reduktivní cyklus trikarbonových kyselin CO 2 CO 2
47 Mechanizmus autotrofní fixace CO 2 pyruvát glukóza Corrin-E2 Co obsahující enzym podílí se na transportu metylu MFR - metanofuran MPT - metanopterin
48 Základní tři domény
49 Fylogenetický strom - Archaea Strom je odvozen na základě sekvence 16S ribozomální RNA (
50 Přehled systému Archaea Doména Archaea Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Thermoproteales Řád Desulfurococcales Řád Sulfolobales Kmen Euryarchaeota Třída Methanobacteria Řád Methanobacteriales Třída Methanococci Řád Methanococcales Třída Methanomicrobia Řád Methanomicrobiales Řád Methanosarcinales Třída Halobacteria Řád Halobacteriales Třída Thermoplasmata Řád Thermoplasmatales Třída Thermococci Řád Thermococcales Třída Archaeoglobi Řád Archaeoglobales Třída Methanopyri Řád Methanopyrales Kmen Korarchaeota
51 Základní charakteristika tří základních kmenů Archaea Crenarcheota - extrémně thermofilní Crenarcheota (chemolitotrofie,respirace sirných sloučenin) Euryarcheota - metanogenní Euryarcheota - extrémně halofilní Euryarcheota - thermofilní Euryarcheota (respirace síry a síranů) Korarcheota
52 Crenarcheota Zástupci Crenarchaeota jsou aerobní, fakultativně anaerobní nebo anaerobní Metabolizmus je od chemoautotrofie po chemorganotrofii Řada z nich využívá síru nebo železo pro tvorbu energie za striktně aerobních podmínek Některé druhy patří mezi primární producenty organickou hmotu vytvářejí z CO 2, jako jediného zdroje uhlíku Pro většinu je zdrojem energie organická látka aerobní nebo anaerobní respirace nebo kvašení Všechny kultivované přes 80 o C Detekovány ale i v chladných mořích i ledu (2-4oC, 0oC) Initially, the Crenarchaeota were thought to be extremophiles (e.g., thermophilic (113 C) and psychrophilic organisms) but recent studies have identified them as the most abundant archaea in the marine environment.
53 Crenarcheota Za anaerobních podmínek je možná i tzv. S 0 /H 2 autotrofie 8H 2 + S o 8 H 2 S kdy se vytváří nadměrné množství H 2 S Některé obsahují solfapterin, který je podobný koenzymu F 420. Tento koenzym je typický u metanogenů Zástupci řádu Sulfolobales obsahují specifický chinon sulfolobus quinone SQ, který se vyskytuje u některých druhů v největším množství za aerobních podmínek a u jiných naopak za podmínek anaerobních
54 Doména Archaea 1μ Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Thermoproteales Čeleď Thermoproteaceae Rod Thermoproteus Thermoproteus je G- anaerobní hypertermofilní tyčka. Optimální růst je při teplotě o C a ph mezi 2,5-6,5. Dobře roste ve vodním prostředí s vysokým obsahem síry. Energii získává anearobní respirací (substrát glukóza, aminokyseliny, alkoholy, organické kyseliny) organická látka + S 0 H 2 S + CO 2 nebo chemolitotrofně H 2 +S 0 H 2 S+ CO 2 Autotrofní organismus
55 Doména Archaea Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Thermoproteales Čeleď Thermoproteaceae Rod Pyrobaculum Buňky jsou ve tvaru tyček (téměř obdélníkové s pravoúhlými konci), někdy uspořádány do V. Gramnegativní, neobsahují murein. Pohyblivé pomocí bičíků (peritricha nebo amfitricha), fakultativně anaerobní nebo striktně anaerobní. Hypertermofilní, optimální růstová teplota je kolem100 C v mírně alkalickém nebo neutrálním prostředí. Energii získávají anaerobní respirací akceptorem H + a e je NO 3, S 0 nebo Fe 3+, nebo chemolitotrofií v přítomnosti H 2. Některé kmeny jsou schopny aerobní respirace
56 Doména Archaea Povrch buňky a cytoplazma 1μm Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Desulfurococcales Čeleď Desulfurococcales Rod Thermosphaera Kokovité buňky se vyskytují jednotlivě, po dvou, v krátkých řetízcích nebo ve shlucích (podobné hroznům z několika až 100 jedinců). Jednotlivé buňky mají více než 8 bičíků. Povrch buněk je obdán amorfní vrstvou. Ve stacionární fázi se vytvářejí agregáty buněk, viditelné pouhým okem, které mají bičíky. Jsou obligátně anaerobní, heterotrofní, hypertermofilní optimum 85 C; optimální ph v rozmezí 6,5 až 7,2. Molekulární vodík nebo síra inhibují růst. Izolovány v roce 1998 z pevninského horkého pramene (Yellowstone, USA).
57 Doména Archaea Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Desulfurococcales Čeleď Pyrodictiaceae Rod Pyrodictium buňky nepravidelného diskovitého tvaru a vyskytující se jednotlivě, jejich průměr je vysoce variabilní. Vytváří struktury tvaru tubul, které tvoří síť spojující buňky s vysokým obsahem elementární síry. Buněčná stěna je tvořena glykoproteinem.je striktní anaerob, roste při více než 100 o C chemolitotrofně H Fe 3+ 2 Fe H + S 0 + H 2 H 2 S chemoorganotrofně org.látka + Fe 3+ CO 2 + Fe 2+ They have a unique cell structure involving a network of cannulae and flat, disk-shaped cells. Pyrodictium are found in the porous walls of deep-sea vents where the temperatures inside get as high as 300o-400oC, while the outside marine environment is typically 3oC. Pyrodictium is apparently able to adapt morphologically to this type of hot-cold habitat. hlubinný černě kouřících průduch
58 Doména Archaea Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Desulfurococcales Čeleď Pyrodictiaceae Rod Pyrolobus Buňky jsou gramnegativní, nepohyblivé, pravidelné až nepravidelně laločnaté koky uspořádané jednotlivě nebo v krátkých řetízcích. Buněčná stěna je složena z proteinů. Rostou v rozmezí 90 až 113 C při ph 4 6,5 a koncentraci 1 4% NaCl. Fakultativně anaerobní, obligátně chemolitotrofní oxidace H 2 je spojena s redukcí NO 3- (na NH 4+ ), S 2 O 2-3 (na H 2 S) nebo při velmi nízkých koncentracích O 2 (na H 2 O). Izolovány jsou z hydrotermálních systémů v podmořských propastech. Jsou extremně termorezistentní P.fumarii vydrží autoklávování při 121oC po dobu 10 hod. (množil se), zabit až 130oC
59 Doména Archaea Kolonie Sulfolobus Yellowstone Buňka Sulfolobus infikovaná temperovaným bakteriofágem Island Kmen Crenarchaeota Třída Thermoprotei Řád Sulfolobales Čeleď Sulfolobaceae Rod Sulfolobus Jsou gramnegativní, kokovité, nepravidelné (často laločnaté, příležitostně kulaté), obvykle se vyskytují jednotlivě, nepohyblivé nebo pohyblivé jedním či více bičíky. Optimální růstová teplota v rozmezí 65 až 85 C, při ph 1 až 5. Metabolizmus: Chemoorganotrofní (aerobní respirace) org.látka + O 2 H 2 O + CO 2 (glykolýza, pentóza fosfátová dráha a TCA) Chemolitotrofní 2 S O H 2 O 2 H 2 SO 4 Izolovány z kyselých kontinentálních solfatarových polí (Yellowstone - USA, Nové Mexiko, Itálie, Nový Zéland, Japonsko, Azorské ostrovy, Sumatra)
60 Základní charakteristika tří základních kmenů Archaea Crenarcheota - extrémně thermofilní Crenarcheota (chemolitotrofie,respirace sirných sloučenin) Euryarcheota - metanogenní Euryarcheota - extrémně halofilní Euryarcheota - thermofilní Euryarcheota (respirace síry a síranů) Korarcheota
61 Euryarcheota Euryarcheota jsou velmi morfologicky i fyziologicky odlišné barví se grampozitivně nebo gramnegativně na základě přítomnosti či absenci pseudomureinu v buněčné stěně u některých tříd se buněčná stěna skládá výhradně z proteinů nebo není přítomna vůbec (Thermoplasma) v rámci kmene Euryarchaeota se nachází pět hlavních fyziologických skupin: metanogenní archaea, extrémě halofilní archaea, archaea postrádající buněčnou stěnu, sírany redukující archaea a extrémě termofilní archaea metabolizující elementární síru
62 Doména Archaea Inumofluorescence (4000x) Kmen Euryarcheota Třída Methanobacteria Řád Methanobacteriale Čeleď Methanobacteriaceae Rod Methanobacterium Buňky jsou grampozitivní zkroucené, zakřivené nebo rovné tyčky, nepohyblivé. Buněčná stěna je jednoduchá a složená z pseudomureinu. Metabolizmus je striktně anaerobní - H 2 a nebo formiát je využíván pro redukci CO 2 při metanogenezi. Buňky jsou mezofilní nebo termofilní (35-70 o C). Optimální ph , ale jsou značně acidotolerantní (mohou růst i při ph menším než 5). Izolovány mohou být z anaerobního prostředí - rýžových polí, sladkovodních sedimentů, zamokřených půd, bachoru přežvýkavců. Využívají se i při výrobě bioplynu.
63 Doména Archaea Inumofluorescence (4000x) Kmen Euryarcheota Třída Methanobacteria Řád Methanobacteriale Čeleď Methanobacteriaceae Rod Methanobrevibacter Buňky jsou grampozitivní oválné tyčky nebo koky. Vyskytují se obvykle po dvou. Buněčná stěna je složena z pseudomureinu. Nepohyblivé, striktně anaerobní, teplotní rozmezí 30 až 45 C. K redukci CO 2 za tvorby metanu využívají H 2 nebo formiát. Vyskytují se v bachoru přežvýkavců (M. ruminantium), ve střevech termitů, v půdě rýžových polí. M.smithi je u většiny lidí součástí normální mikroflóry tlustého střeva a představuje asi 0,001-12% celkového počtu živých buněk anaerobů; existují indicie, že se podílí na trávení polysachridů zablokování těchto genů vedlo u myší k obezitě.
64 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Methanobacteria Řád Methanobacteriale Čeleď Methanobacteriaceae Rod Methanosphaera Buňky jsou grampozitivní, sférické, po dvou, v tetrádách nebo shlucích, nepohyblivé. Buněčná stěna je složena z pseudomureinu.jsou striktně anaerobní. Energii získávají anaerobní respirací redukcí CO 2 H 2 nebo využívají metanol (ale pouze v přítomnosti H 2 ).Některé kmeny vyžadují aminokyseliny a vitaminy pro svůj růst. Methanosphaera stadtmanae je běžnou součástí mikroflóry tlustého střeva jak člověka, tak i zvířat produkce metanu.
65 Doména Archaea Methanocaldococcus jannaschii White smokers 2600m Kmen Euryarcheota Třída Methanococci Řád Methanococcales Čeleď Methanocaldococcaceae Rod Methanocaldococcus Buňky jsou gramnegativní, pravidelné až nepravidelné koky, většinou po dvou, pohyblivé pomocí dvou až tří svazků polárních bičíků. Buněčná stěna tvořena proteiny. Hypertermofilní s teplotním optimem 80 až 85 C, obligátně anaerobní, ph optimum 5,2 až 7,6. Obligátně metanogenní, k redukci CO 2 slouží výhradně H 2. Vyskytují se v hlubinných mořských hydrotermálních průduších nebo sedimentech moří či oceánů M.jannaschii může růst v prostředí o tlaku více než 200 atm. a při teplotě mezi o C první sekvenovaná archea
66 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Methanomicrobia Řád Methanomicrobiales Čeleď Methanospirillaceae Rod Methanospirillum Buňky jsou gramnegativní stejnoměrně zakřivené tyčky často tvoří zvlněná vlákna a pohybují se pomocí polárního svazku bičíků. Jsou mezofilní a striktně anaerobní. Jsou fakultativně metanogenní k redukci CO 2 využívají H 2 nebo formiát; v přítomnosti jiných organických látek vystupují jako chemoorganotrofové. Vyskytují se v odpadních vodách nebo sedimentech
67 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Methanomicrobia Řád Methanosarcinales Čeleď Methanosarcinaceae Rod Methanosarcina Buňky jsou gram variabilní, tvořící nepravidelná sférická tělesa vyskytující se jednotlivě nebo v typických seskupeních buněk (pseudosarciny). Jsou mezofilní (30-40 o C)nebo termofilní (50-55 o C). Některé druhy však mohou růst i při teplotě 1-35 o C. Buněčná stěna je složena z proteinů a nad ní může být vrstva tvořená heteropolysacharidy. Při metanogenezi je jako substrát využíván acetát, metanol, trimetylamin, dimetylamin nebo monometylamin. Methanosarcina se vyskytuje jak v sedimentech sladkovodních, tak i mořských. Časté jsou i v zahradních půdách, odpadních jímkách, fekáliích, feces herbivorních živočichů, rumenu přežvýkavců nebo v bioreaktorech.
68 Doména Archaea Halobacterium salinum Halobacterium ve slané laguně u San Quentin, Baja California Norte, Mexico. Kmen Euryarcheota Třída Halobacteria Řád Halobacteriales Čeleď Halobacteriaceae Rod Halobacterium Buňky jsou gramnegativní tyčkovitého tvaru, často pleomorfní. Jsou pohyblivé pomocí svazků polárních bičíků. Některé kmeny mají plynné vakuoly. Halobacterie využívají aminokyseliny za aerobních podmínek. Extrémně halofilní (3,0 až 5,2 M NaCl), v teplotním rozmezí 20 až 55 C a při ph 5,5 až 8,5. Obsahují pigment bakteriorhodopsin. Mají silné proteolytické vlastnosti. Nacházejí se v solných jezerech, podzemních solných ložiscích, případně i v solených potravinách. Předpokládá se, že halobakterie mohou být jednou z forem života na Marsu.
69 Doména Archaea Model chloridové pumpy Kmen Euryarcheota Třída Halobacteria Řád Halobacteriales Čeleď Halobacteriaceae Rod Halococcus Koky se barví se převážně gramnegativně, vyskytující se po dvou, v tetrádách, balíčcích nebo ve shlucích. Jsou nepohyblivé, striktně aerobní, chemoorganotrofní. Některé jsou schopné fotosyntézy. Extrémně halofilní, rostou v rozmezí 3,5 až 4,5 M NaCl (až 32% soli). Při teplotě 28 až 50 C a ph 6 až 9,5. Mají specifickou chloridovou pumpu na vyrovnávání osmotického tlaku. Jejich výskyt je stejný jako u jiných halobakterií. Mohou také způsobit zkažení nasolených potravin. V některých případech proteiny obsahují pigmenty, které způsobují načervenalé zbarvení lokality (Mrtvé moře na podzim). Červeně zbarvené sedimenty
70 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Thermoplasmata Řád Thermoplasmatales Čeleď Thermoplasmataceae Rod Thermoplasma Gram negativní buňky jsou pleomorfní ( od sférických struktur po vláknité). Při nižších teplotách je sférické, při vysokých nepravidelná vlákna).buňky nemají buněčnou stěnu a jsou obklopeny jednoduchou trojvrstevnou membranou (lipopolysacharidy, glykoproteiny, větvené diglycerol tetraetery) a mohou být pohyblivé jedním bičíkem. DNA je stabilizována specifickým histonu podobným proteinem. Fakultativně aerobní, obligátně termoacidofilní; optimální teplota pro růst je 55 až 60 C a ph 1,0 až 2,0. Energii získávají anaerobní respirací (redukcí síranů). T. acidophilum obsahuje 1,564,905 párů bazí; kóduje ale 68 proteinů, které se nenachází u jiných archeí. Vyskytují se na uhelných haldách, v horkých pramenech a v kyselých solfatarových polích
71 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Thermoplasmata Řád Thermoplasmatales Čeleď Thermoplasmataceae Rod Thermoplasma Rozšíření rodu Thermoplasma
72 Doména Archaea konstrikce 0,5 μm Kmen Euryarcheota Třída Thermococci Řád Thermococcales Čeleď Thermococcaceae Rod Thermococcus Koky se vyskytují jednotlivě nebo shlucích. Dělení buněk konstrikcí. Nepohyblivé nebo pohyblivé polárními svazky bičíků. Růst při C (min. 50oC), a při ph 5-9. Jsou heterotrofní a využívají jako akceptor elementární síru (redukce na H 2 S). striktně anaerobní Výskyt - pobřežní a podmořské solfatary, hlubokomořské hydrotermální průduchy, terestrické termální prameny. T. kodakaraensis byl izolován ze solfataru (102 C, ph 5.8) na Kodakara Island, Kagoshima, Japan.
73 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Thermococci Řád Thermococcales Čeleď Thermococcaceae Rod Pyrococcus Gramnegativní buňky jsou mírně nepravidelné koky, vyskytující se jednotlivě nebo ve dvojicích, s polárními bičíky. Buňky jsou obklopeny silným obalem. Striktně anaerobní, heterotrofní. Optimální růstové podmínky: ph kolem 7, koncentrace solí - 2.5%, a teplota - 98 o C. Výskyt: mořské hydrotermální průduchy, sedimenty mořských solfatár s teplotou 102 až 103 C, horké vývěry (plyn i tekutina) v aktivních sopečných komínech. P. abyssi byl izolován v podmořském průduchu, kde byl tlak 200 atm a extremně vysoká teplota.
74 Doména Archaea biofilm Kmen Euryarcheota Třída Archeoglobi Řád Archeoglobales Čeleď Archeoglobaceae Rod Archeoglobus Buňky jsou gramnegativní, kokovité, jednotlivě nebo po dvou, monopolární bičíky. Anaerobní a energii získávají anaerobní respirací sulfát redukují až na H 2 S (je přítomen APS). Optimální teplota kolem 100 o C. Vytvářejí biofilm, který je složen z polysacharidů, bílkovin a kovů. Biofilm chrání populaci proti kompetici, predaci, nebo působení těžkých kovů. Vyskyt: anaerobní geotermální mořské sedimenty, hydrotermální systémy hlubokých moří, krátery podmořských vulkánů. Předpokládá se využití biofilmu při detoxikaci prostředí s obsahem těžkých kovů, případně jejich kumulaci. Způsobují korozi kovů (těžební věže Fe 2 SO 4 )
75 Doména Archaea Kmen Euryarcheota Třída Methanopyri Řád Methanopyrales Čeleď Methanopyraceae Rod Methanopyrus M.kandleri se barví gram pozitivně a buňky jsou dlouhé 2-14 μm a široké 0,5 μm. Bičíky jsou umístěny polárně. Cytoplazmatická membrána je jednoduchá (temperoidní lipidy). Buňka obsahuje velké množství cyklického 2,3- difosfoglycerátu (v buňce 1 molární koncentrace), který udržuje stabilitu intracelulárních enzymů a DNA. Metan je produkován z CO 2 a H 2 a při této autotrofii je generační doba kratší než 1 hodina při teplotě vyšší než 100 o C. Methanopyrus je hlavním producentem metanu v horkých oceánských sedimentech. Byl zjištěn ve 2000m kráteru a teplota byla více než 350 o C. Běžně roste při teplotách vyšších než 110 o C. Některé kmeny se množí i při 122oC!
76 Základní charakteristika tří základních kmenů Archaea Euryarcheota - metanogenní E. - extrémně halofilní E. - thermofilní E. (respirace síry a síranů) Crenarcheota - extrémně thermofilní (chemolithotrofie, respirace sirných sloučenin) Korarcheota
77 Doména Archaea Kmen Korarcheota byl popsán teprve nedávno (1996 Yellowstone). Známa je pouze sekvence DNA. Podrobnější informace o nich dosud nejsou Hydrotermální prostředí vysoké teploty Organizmy jsou nekultivovatelné Zařazení bylo provedeno jen na základě analýzy sekvencí genů pro rrna. Organizmy byly izolovány z terestrických horkých pramenů
78 Doména Archaea Ignicoccus Nanoarcheum Nový kmen Nanoarcheota Nanoarcheum je rod velmi malých kokoidních buněk, které žijí jako parazité nebo jako symbionti. Jejich velikost je 0,4μm (1% E.coli). Buěčná stěna S vrstva Buňky Nanoarcheum se replikují pouze pokud jsou připojeny na povrch hostitele Igneococcus (čeleď Desulfurococcaceae) obligatní symbiont. Buňky jsou jednotlivě, ve dvojicích nebo připojené na Igneococcus (více než 10).Vyskytují se v hydrotermálních systémech hlubokých moří nebo terestrických horkých pramenech (90oC) 16S rrna zcela odlišné od ostatních Archaea Genom je velký pouze 0,49Mbp a je to nejmenší dosud známý genom Žádné geny pro metabolické funkce ani katabolismus Některé geny pro ATPazu Geny pro replikaci DNA transkripci i translaci
79 Biotechnologický potenciál Archaea Odpadové hospodářství (společenstva s Eubacteria) Proteiny S-vrstev (ultrafiltrace, nanotechnologie) Enzymy thermofilů (hydrolýza sacharidů, proteinů, restrikční endonukleázy ) Modely pro testování kancerogenity Biosensory, mikroelektronika (bakteriorodopsin, membrány halobakterií) Produkce plastů na základě zásobních polymerů Biologické loužení rud
Taxonomie domén Archaea a Bacteria
Taxonomie domén Archaea a Bacteria Prokaryota mohou, a také to dělají, téměř cokoliv.. Základní charakteristika prokaryot z domén Archaea a Bacteria Prokaryota = organismy složené z jednotlivých buněk
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
základní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
základní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
TAXONOMIE MIKROORGANISMŮ
TAXONOMIE MIKROORGANISMŮ M. Sedlářová (Katedra botaniky PřF UP v Olomouci) 2010 VÝVOJ ŽIVOTA 4,5 miliardy let vznik Země 4 miliardy let náznaky života, samoreplikující se RNA 3,9 miliardy let primitivní
Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy
Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Metabolismus. Source:
Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Anaerobní fermentace
Anaerobní fermentace Kapitola 1 strana 2 Cíle Cílem kapitoly je studenty seznámit s procesy, které jsou spjaty s produkcí bioplynu a také parametry, které mohou tento proces ovlivnit. Klíčová slova Metanogeneze,
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Metabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je
Acidobazická rovnováha 14.4.2004 H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je extrémně reaktivní. Má proto velmi hluboký vliv na
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
Stavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Chemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
Biosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Bioenergetika. přeměny energie v živých organismech
Bioenergetika přeměny energie v živých organismech Chemiosmotická teorie 1978 Mitchell Nobelova cena na semipermeabilní membráně tvorba elektrochemického gradientu na membráně protonové pumpy protonmotivní
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Chemie - Septima, 3. ročník
- Septima, 3. ročník Chemie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
Magnetotaktické bakterie
Magnetotaktické bakterie G- bakterie, objeveny v 60.l. 20.stol. koky, bacily, vibria, spirily; pohyb bičíky obligátně mikroaerofilní nebo anaerobní negativní aerotaxe výskyt: svrchní sedimenty ve vodě
ANAEROBNÍ FERMENTACE
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1 Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace
Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM