t a k t o : Návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty dlužníka ze dne s e z a m í t á. O d ů v o d n ě n í :

Transkript

1 Č.d. MSPH 96 INS 714/2009 B -510 U s n e s e n í Městský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Kamilou Balounovou v insolvenční věci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, IČ: , se sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5 Jinonice, pr. zastoupeného JUDr. Jiřím Kozákem Jiráskova 236, Mělník, o návrhu dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty t a k t o : Návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty dlužníka ze dne s e z a m í t á. O d ů v o d n ě n í : Dlužník ve svém podání ze dne , které bylo zdejšímu soudu doručeno dne , oznámil, že mu pro informaci předkládá Návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení majetku dlužníka z majetkové podstaty podle 207 zákona č. 182/2006 Sb. ( dále jen Návrh ) a seznam majetku, kterého se vyloučení týká, který byl dne převzat insolvenčním správcem. Dlužník v Návrhu uvedl, že v rozporu s ust. 207 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s 322 odst. 5 o.s.ř. byl do majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem zahrnut neprávně i majetek, který do ní ze zákona nepatří, neboť jej nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Dále dlužník uvedl, že opakovaně upozorňoval na nároky členů družstva podle 23 an zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, že tyto nároky jsou zřejmé z podání věřitelů a že i přes tyto skutečnosti byly předmětné jednotky zahrnuty do Soupisu majetkové podstaty č. I, který byl insolvenčním správcem soudu předložen dne Dlužník přikládá Seznam jednotek a domů, které z výše uvedených důvodů nemohou tvořit součást majetkové podstaty a zároveň žádá o vynětí těchto jednotek z majetkové podstaty. Nárok třetích osob na předmětné jednotky dokládá dlužník odkazem na listinné důkazy, které byly v rámci daného řízení předloženy. Dlužník v Návrhu uplatňuje nárok podle 226 ins. zákona na vyloučení výše specifikovaného majetku z majetkové podstaty specifikovaného v soupisu majetkové podstaty č.d. B-475 a navrhuje, aby insolvenční správce tento majetek z majetkové podstaty neprodleně vyloučil. Dále dlužník navrhuje, aby insolvenční správce učinil v soupisu majetkové podstaty poznámku o uplatnění nároku členem družstva. Dne bylo zdejšímu soudu doručeno podání insolvenčního správce ze dne , označené jako vyjádření k návrhu dlužníka ze dne V daném podání insolvenční správce uvádí, že dlužník se domáhá toho, aby

2 insolvenční správce z majetkové podstaty dlužníka vyloučil veškeré jednotky, k nimž mají členové dlužníka právo k nabytí vlastnictví podle ust. 23 zákona č. 72/1994 Sb. neboť se dlužník domnívá, že jejich zahrnutí do majetkové podstaty je v rozporu s ust. 207 ins. zákona s odkazem na ust. 322 odst. 5 o.s.ř. Insolvenční správce zdůrazňuje, že návrh dlužníka není věcně ani právně důvodný. Dlužníkův výklad 207 ins. zákona považuje insolvenční správce za nesprávný a účelový a spatřuje v něm rozpor s výkladovými pravidly právních předpisů. Nedůvodnost dlužníkova návrhu je insolvenčním správcem spatřována v tom, že a) dlužník vykládá novelizované ustanovení 322 odst. 5 o.s.ř. účelově, neboť jeho smyslem není to, co ve svém Návrhu uvedl dlužník. Insolvenční správce uvádí, že smyslem novelizace o.s.ř. nebylo novelizovat insolvenční zákon a přiznat dlužníkovi dispoziční oprávnění k bytům a nebytovým prostorům, které jsou dotčeny právy jeho členů. b) insolvenční zákon je vztahu k o.s.ř. lex specialis, kdy občanský soudní řád se použije jen v případech nestanoví-li insolvenční zákon jinak atp. Při interpretaci zákona je dle názoru správce nutno dát přednost výkladu ve prospěch insolvenčního zákona a jeho zásad a nikoliv upřednostnit ustanovení o.s.ř. Ustanovení 285 odst. 4 ins. zákona je lex specialit k ustanovení 207 ins. zákona ve spojení s 322 odst. 5 o.s.ř. a upravuje zvláštní způsob vypořádání práv členů družstev. c) ustanovení 285 odst. 4 je v systematice insolvenčního zákona zařazeno do 5. dílu, Zpeněžení majetkové podstaty. Zápis majetku do majetkové podstaty je základním předpokladem jejího zpeněžení, potažmo základním předpokladem toho, aby s ním mohl insolvenční správce nakládat ( viz. 217 ins. zákona). Základním předpokladem zpeněžení, tedy i bezplatného převodu majetku do vlastnictví členů družstva ( 285 odst. 4 ins. zákona : Při zpeněžování podstaty je správce vázán ), je zahrnutí majetku do majetkové podstaty. d) Povinnost postupovat podle ust. 285 odst. 4 má výhradně insolvenční správce, tedy osoba s dispozičními oprávněními. Pokud by správce do majetkové podstaty předmětné jednotky nezahrnul, přešlo by dispoziční oprávnění k nim na dlužníka, který oprávnění k nabídce podle 285 odst. 4 nemá. e) dlužník měl převody bytů uskutečnit již mnoho let před prohlášením konkurzu na jeho majetek a v současné situaci insolvenční správce stále nemá všechnu potřebnou dokumentaci týkající se dlužníka, příp. je dokumentace nekompletní. S ohledem na výše uvedené je insolvenční správce přesvědčen o tom, že neporušil ust. 207 ins. zákona a návrh na vynětí předmětného majetku z majetkové podstaty považuje za nedůvodný. Insolvenční správce vyzval věřitelský výbor, aby se k návrhu dlužníka vyjádřil. Na zasedání konaném dne se věřitelský výbor usnesl, že návrh dlužníka shledává nedůvodným a proto mu nelze vyhovět. Insolvenční správce předložil návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty ze dne spolu se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil insolvenčnímu soudu k rozhodnutí. V příloze vyjádření insolvenční správce k Návrhu předseda věřitelského výboru uvádí, že se dne konalo zasedání věřitelského výboru, na které insolvenční správce

3 požádal věřitelský výbor o vyjádření k Návrhu. Předseda VV prohlašuje a potvrzuje, že VV projednal Návrh a shledal jej jednomyslně nedůvodným s tím, že se ztotožňuje s argumentací insolvenčního správce. Na základě výše uvedených skutečností insolvenční soud postupoval podle ust. zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ( dále jen IZ), následovně: Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou ( 207 odst. 1 ins. zákona). Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu( 226 odst. 1 ins. zákona). Insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit ( 226 odst. 4 ins. zákona). O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; 225 odst. 4 a 5 platí obdobně ( 226 odst. 5 ins. zákona). Z výkonu rozhodnutí nebo exekuce jsou vyloučeny byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory, nebylo-li do katastru nemovitostí vloženo prohlášení vlastníka, a to v případech, kdy k takovým bytům nebo nebytovým prostorům mají právo k výlučnému nabytí vlastnictví osoby podle 23 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů ( 322 odst. 5 o.s.ř.). Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech. Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů. Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce. Je-li družstvo povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu nebo nebytového prostoru

4 podle odstavce 2 a 3, je povinno podat návrh na vklad prohlášení do katastru nemovitostí nejpozději do deseti měsíců ode dne, kdy první z členů družstva, kteří mají nárok na převod bytu nebo nebytového prostoru nacházejícího se v této budově, splnil veškeré podmínky pro převod vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru podle tohoto zákona. Jestliže družstvo nesplní svoji povinnost podle odstavce 2 a 3 ani do deseti měsíců ode dne, kdy jej jeho člen, který má nárok na převod bytu nebo nebytového prostoru a který splnil všechny své závazky vůči družstvu včetně uhrazení částek podle 24 odst. 5 a 7, písemně vyzval k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru, je povinno tomuto členovi zaplatit pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže k uzavření této smlouvy nedošlo z důvodů na straně tohoto člena družstva( Převody jednotek bytových družstev, 23 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů). Dlužník se ve svém Návrhu domáhá rozhodnutí o tom, že z majetkové podstaty se postupem podle ust. 226 ins. zákona bude vyňat majetek specifikovaný v dlužníkově návrhu. Své tvrzení dlužník opírá o 207 ins. zákona, podle kterého do majetkové podstaty nemůže být zahrnut majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Dlužník poukazuje na novelu 322 odst. 5 o.s.ř. provedenou zákonem č. 218/2009 Sb., která platí od poloviny roku 2009 a podle které do majetkové podstaty nelze zahrnout jednotky ohledně kterých svědčí za uvedených podmínek právo k výlučnému nabytí vlastnictví osobám uvedeným v 23 a 24 zákona č.72/1994 Sb. Soud shledal, že dlužníkův návrh není důvodný protože: 1/ Insolvenční zákon stanoví v ustanovení 226 odst. 1, že uplatnit vynětí majetku ze strany dlužníka je třeba bez zbytečného odkladu poté co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu došlo. Dlužník navrhující vynětí majetku z majetkové podstaty výše uvedeným postupem je povinen učinit tak návrhem nejpozději neprodleně poté, co došlo ke zveřejnění soupisu majetkové podstaty v insolvenčním rejstříku. Publikace v insolvenčním rejstříku zakládá zveřejněnému soupisu majetkové podstaty obecnou publicitu a je nutno konstatovat, že okamžik zveřejnění v insolvenčním rejstříku je vzhledem k možnosti uplatnění práva dlužníka na vynětí majetku z podstaty rozhodujícím okamžikem. Jelikož první soupis majetkové podstaty, který byl insolvenčním správcem předložen, byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne (v tomto soupise byl vyjmenován nemovitý majetek, který byl specifikován katastrálním územím, listem vlastnictví a čísly popisnými budov či jednotkami v budovách a peněžní prostředky) a další aktualizovaný soupis byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne , soud návrh dlužníka ze dne považuje za návrh opožděný, jelikož nebyl podán neprodleně. První soupis majetkové podstaty byl zveřejněn již v červnu 2009, postup podle 226 ins. zákona mohl dlužník uplatnit dříve než ke dni O tom, že dlužníkovi byl soupis znám není pochyb, neboť jednak byl zveřejněn a jednak byl dlužník opakovaně nahlížet do spisu. Ve vztahu k výše uvedenému byl tudíž návrh dlužníka na postup podle 226 ins. zákona insolvenčním soudem zamítnut pro jeho opožděnost. Soud se však dlužníkovým návrhem zabýval i tak, jako kdyby byl podán včas, jelikož

5 považuje za vhodné, aby byly vyjasněny úvahy, které dlužník ve svém návrhu prezentuje. 2/ Novelizované ustanovení 322 odst. 5 o.s.ř. je třeba vykládat v kontextu s insolvenčním zákonem. Zejména je nutno vymezit, který majetek dlužníka lze do majetkové podstaty zahrnout, a který nikoliv. Ustanovení 206 ins. zákona demonstrativně uvádí, které věci tvoří majetkovou podstatu, nestanoví-li zákon jinak. Ustanovení 207 hovoří o majetku, který do majetkové podstaty nepatří. Oproti demonstrativnímu výčtu majetku, který je poměrně rozsáhle zahrnován do majetkové podstaty dle ustanovení 206, postihuje ustanovení 207 úpravu majetku, který nemůže být součástí majetkové podstaty. Jde o majetek, jenž nelze postihnout výkonem rozhodnutí či exekucí. Zejména jde (avšak nikoliv výhradně) o věci, které dlužník nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly ( 322 o. s. ř.). Takto jsou z majetkové podstaty vyloučeny zejména: běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky Kč. Hlava VI insolvenčního zákona, Majetková podstata, dále vymezuje postup insolvenčního správce po zjišťování majetkové podstaty. Soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis"), je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby. Jelikož předmětné jednotky, jejichž vynětí z majetkové podstaty dlužník požaduje, byly majetkem družstva v době rozhodnutí soudu o úpadku a ustavení insolvenčního správce, a proto byly insolvenčním správcem zapsány do soupisu majetkové podstaty. Nakládání s majetkovou podstatou upravuje IZ. Podle ust. 229 odst. 3 ins. zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení. V případě řešení úpadku ve formě konkursu je v době od prohlášení konkursu osobou s dispozičním oprávněním insolvenční správce. V případě prohlášení konkursu je osobou s dispozičním oprávněním k majetku jiné osoby než dlužníka zapsaného do soupisu majetkové podstaty insolvenční správce, přičemž jiná osoba než on nesmí s takovýmto majetkem nakládat. Výjimkou z dispozičních oprávnění insolvenčního správce, je ve vztahu k sepsanému majetku pouze zákaz jeho zpeněžení dle ustanovení 225 po dobu vedení vylučovací žaloby (s výjimkou dle insolvenčního zákona při prodeji po rozhodnutí soudu

6 prvního stupně), a zákaz prodeje sepsaného majetku do vyřešení otázky návrhu dlužníka dle ustanovení 226. Insolvenční správce je tudíž jediným, kdo může s majetkovou podstatou disponovat. Zároveň jsou ovšem jeho dispoziční práva omezena jen a právě na majetkovou podstatu. Dle 285 odst 4 ins. zákona je insolvenční správce při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu. Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob - členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle 23 odst. 1 a 3 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Insolvenční správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců se v těchto případech již nepoužijí. Otázka týkající se převodu bytů bytového družstva je v rámci systematiky insolvenčního zákona zařazena do části druhé, Hlavy I., dílu 5., Zpeněžení majetkové podstaty. Ovšm před samotným zpeněžením je insolvenční správce vázán podmínkami stanovenými v 285 odst. 4 IZ. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno sdělení, že osobám, které uplatňují právo podle 285 odst.4 ins. zákona, a u kterých insolvenční správce neshledá splnění podmínek pro postup podle 285 odst. 4 ins. zákona, budou zasílána vyrozumění podle 225 odst. 2 ins. zákona s tím, že se mohou vylučovací žalobou domáhat toho, aby o jejich uplatňovaném nároku rozhodl insolvenční soud v rámci incidenčního sporu. Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení ( 7 odst. 1 ins. zákona). Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon ( 5 ins. zákona).

7 Soud je toho názoru, že přiměřenost o.s.ř. není v dané souvislosti na místě. Pokud nebude sporný majetek zapsán v soupisu majetkové podstaty, pozbude insolvenční správce k takovému majetku dispoziční oprávnění a nebude moci dodržet povinnosti stanovené v 285 odst. 4 ins. zákona, které jsou výslovně uvedeny jako povinnosti příslušející IS. V případě, že by insolvenční správce či soud rozhodl o vynětí předmětných jednotek ze soupisu, provede insolvenční správce vynětí majetku ze soupisu majetkvé podstaty, vyznačí den a důvod vynětí. Okamžikem vynětí ztrácí insolvenční správce právo s majetkem dále nakládat a k majetku se plně obnoví dispoziční oprávnění dlužníka. V dané souvislosti lze těžko předpokládat, že by dlužník plnil povinnost za insolvenčního správce směřující k převodu bytů, když ji nesplnil v předchozích mnoha letech a v návaznosti na to, lze rovněž těžko předpokládat, že by insolvenční správce za takové situace mohl zpeněžit byty v případě nepřijetí nabídky (snad) učiněné dlužníkem. Zákonodárce nepochybně nemínil budoucí vlastníky bytů, v případě prohlášení úpadku řešeného konkursem, kdy bytové družstvo neplnilo povinnosti spojené s převodem bytu uvedené v zák.č. 72/1994 Sb., postavit do stejné situace jako před prohlášením úpadku. Naopak tuto povinnost výslovně uložil jinému insolvenčnímu správci. Ohledně navrhované aplikace ust. 322 odst. 5 o.s.ř. a tvrzení o neoprávněnosti zahrnutí majetku do majetkové podstaty opírající se právě o toto ustanovení je nutno připomenout ust. 7 ins. zákona. Předně je stanoveno, že o.s.ř. se použije tehdy, nestanoví-li insolvenční zákon jinak. Právě ust. 285 odst. insolvenčního zákona je lex specialis k 322 odst.5 o.s.ř., a to zejména tehdy, když výslovně ukládá insolvenčnímu správci výše popisovanou povinnost, a tímto způsobem tudíž počítá se zahrnutím uvedeného majetku do majetkové podstaty a (shodně jako o.s.ř.) odkazuje na zákon č. 72/1994 Sb. Dále je zřejmé, že aplikace ustanovení o.s.ř. by v daném případě byla v rozporu se zásadami na kterých spočívá insolvenční řízení (viz.shora) užití o.s.ř. je tudíž v této části nepřiměřené. Veden výše uvedenými úvahami, rozhodl soud o zamítnutí dlužníkova návrhu na vynětí věci z majetkové podstaty v celém rozsahu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti ( 74 odst. 1 ins. zákona). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být

8 adresát poučen ( 74 odst. 2 ins. zákona). V Praze dne 18. února.2010 JUDr. Kamila Balounová,v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Gajdošová