Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Transkript

1 Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě ϑ je stupeň pokrytí ϑ = N 1 N 1p N 1 = ϑn 1p ν 1 = 1 4 nv a ν 1ef = γν 1 = γ 1 4 nv a γ je koeficient ulpění () F / 23

2 8kT v a = πm = 8kNa T π M 0 ν 1ef = γ 1 P 8kNa T Na Pγ = 4 kt π M 0 2kπ TM0 ν 1ef = Na Pγ 2kπ TM0 počet molekul, které ulpí na jednotce povrchu za 1s () F / 23

3 Adsorpční proud a rychlost adsorpční proud na plochu A: adsorpční rychlost : I ad = kt ν 1ef = S = I ad P = I = kt ν 1 Na k T PγA 2π M 0 Na k T γa 2π M 0 () F / 23

4 Doba pobytu molekuly na povrchu t p = t p0 exp ( Wdes RT s W des - vazbová energie (desorpční energie) Jmol 1 R = 8314Jmol 1 K 1 T s - teplota povrchu t p0 - nejmenší možná doba pobytu molekuly na povrchu, závisí na druhu molekul a vlastnostech povrchu i na teplotě povrchu, může mít hodnoty z intervalu s inertní plyny na grafitu s inertní plyny na skle s ) () F / 23

5 Zavislost doby pobytu na teplotě povrchu () F / 23

6 Souvislost doby pobytu molekul na povrchu s tlakem Dva mezní případy: T s = 0 K, P =0 Pa, žádné volné molekuly, doba pobytu nekonečně velká T s velmi vysoká, P = nkt, žádné vázané molekuly t p 0 s V reálném systému po určité době nastane rovnováha mezi plynem adsorbovaným na povrchu a plynem volným v objemu reaktoru. () F / 23

7 Doba úplného pokrytí povrchu monomolekulární vrstvou τ p = N 1p ν 1ef pro orientační výpočty N 1p = cm 2 τ p = N 1p 2kπ N a TM0 1 Pγ Pro M 0 = 30, T = 300 K, γ = 0.5, P = Pa je doba pokrytí τ p = s 3.6 let () F / 23

8 Povrch vakuově čistý Obvykle se považuje povrch za čistý, pokud je stupeň pokrytí menší než 0.1 Pro fyzikální a technologické procesy a experimenty potřebujeme vyrobit a udržet po dostatečně dlouhou dobu čistý povrch. Vytvoření čistého povrchu: zahřátí na vysokou teplotu rozštípnutí monokrystalu napaření vrstvy materiálu bombardování povrchu ionty, nebo elektrony () F / 23

9 Desorpce plynu Intenzita tepelných kmitů částic pevné látky roste s teplotou. Molekuly plynu vázané na povrchu se proto mohou uvolňovat. Pro desorpci inertních plynů stačí nižší teplota. Desorpci chemicky aktivních plynů (vázaných chemisorpcí) je obtížná i při vysokých teplotách. Pro vysoko-vakuovou techniku: odplyňování - vysoká teplota udržení nízkého tlaku - nízká teplota () F / 23

10 Počet desorbovaných molekul plynu ν 1des = dn dτ = N = N ( exp H ) des τ p τ p0 RT s () F / 23

11 Rovnováha mezi adsorpcí a desorpcí Na 2kπ N 1 = ν 1ads = ν 1des Pγ = N ( 1 exp H ) des TM0 τ p0 RT s ( ) 2kπ τ Pγ Hdes p0 exp TM0 RT s Na () F / 23

12 Vypařovací teplo energie potřebná k přeměně jednotky hmotnosti látky při teplotě T na nasycenou páru stejné teploty. Je-li v systému o objemu V (bez přítomnosti plynu) 1 g látky při teplotě T, vzroste tlak o dp při vzrůstu teploty o dt dp P = dt T P = T dp dt PV = VT dp dt = W vyp () F / 23

13 Tlak nasycených par stavová rovnice pro plyn V = R T P W vyp = R T 2 P lnp = W vyp R dp dt dp P = W vyp RT 2 dt 1 T + konst P 0 je tlak nasycené páry pro T lnp = A B T s ( P = P 0 exp W ) vyp RT () F / 23

14 () F / 23

15 () F / 23

16 () F / 23

17 () F / 23

18 Tenze vodní páry a Hg: T[K] P H2 O[Pa] P Hg [Pa] () F / 23

19 Význam sorpce a desorpce pro vakuovou techniku Chceme-li, aby počet molekul na povrchu stěn vakuového systému zůstal co nejmenší, je nutné při dostatečně malém tlaku zajistit co možná největší teplotu desorbujícího povrchu a to tím vyšší čím vyšší je vazbová energie adsorbovaného plynu. Chceme-li udržet vysoké vakuum v již odplyněné aparatuře, je nutné udržovat teplotu povrchu stěn na co nejnižší možné hodnotě. () F / 23

20 () F / 23

21 Plyny v pevných látkách atomární stav (O 2, H 2, N 2 v kovech a polovodičích) molekulární stav (O 2, H 2, N 2 v sklech a polymerech) volný stav chemicky vázaný stav I když jsou stěny bez pórů a štěrbin může nastat pronikání plynů přes stěnu. Týká se to především He, tento proces je velmi pomalý. Př. Vysílací elektronky - postupné zvyšování napětí a proudu a tím nastane pohlcení iontů do materiálu. () F / 23

22 Rozpouštění plynů v pevných látkách koeficient rozpustnosti Pro atomární plyny v kovech a molekulární plyny ve skle, když nenastává disociace molekul, platí Henryův zákon n r = r 1 P Pro dvouatomární molekulární plyny v kovech, když nastává disociace molekul, pak platí Sievertsův zákon v obecném případě n r = r 2 P n r = rp u, u = 1, 1 2, 1 3,...; r = r 0exp ( H ) ar RT s () F / 23

23 () F / 23