VÝTVARNÁ VÝCHOVA 8. ROČNÍK BAROKO. Mgr. Ivana Tichá. <= commons/7/79/holy_trinity_column.jpg

Transkript

1 VY_12_INOVACE_VV.8.A.01 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 8. ROČNÍK BAROKO Mgr. Ivana Tichá TEXT: Slovo barroco pochází z portugalštiny a označuje orientální perly nepravidelných tvarů, typické pro evropské klenotnictví konce 16. a celého 17. století. Později se význam tohoto slova rozšířil, takže nabylo smyslu něčeho neobvyklého, podivného, bizarního, ať už jde o předmět, myšlenku nebo výraz. K nástupu baroka jako kulturního fenoménu dochází v posledních letech 16. století a v evropské kultuře se projevuje přibližně do 60. let 18. století. Ovlivní všechny druhy umění od literatury přes urbanismus, divadlo i pomíjivou architekturu příležitostných oslav, až po výtvarné umění. Po téměř dvě století je celá Evropa a jejím prostřednictvím také velká část světa barokní. Spíše než o jednom baroku by vzhledem k množství různých forem a obsahů, jež zahrnuje, bylo vhodnější mluvit o různých barokních směrech. Vždy a všude se však baroko vyznačuje teatrálností a oslnivostí, klade důraz na emotivnost a snahu přesvědčit působením na city. Všechny tyto příznačné rysy činí z baroka poslední velký evropský styl před Velkou francouzskou revolucí, a tedy před naší současnou epochou. Jen jeden stát se k tomuto souznění národů nepřipojil, totiž Francie. V 17. století se vydává odlišnou cestou uměleckého výrazu. Snaha o přísnost, vznešenou harmonii a přímé linie má tvořit protipól k barokní přemíře křivek. Tato francouzská zvláštnost dostala jméno klasicismus. Ludvík XIV. přenesl svůj dvůr do Versailles a pozval tam nejlepší představitele všech uměleckých oborů. Stavba Versailles po třicet let přitahovala nejnadanější umělce své doby. Baroko se jako umělecký fenomén zrodilo ve městě papežů, Římě. Má stimulovat citovost společnosti a oslnit smysly, a tak si věřící naklonit. Takto vzniklé umění má neobyčejně dramatický charakter, s oblibou používá křivek a šikmých linií, neobvyklého kroucení a všeho, co může vzbudit překvapení a obdiv. Baroko se ujalo v rozlehlých oblastech, vedle Evropy i na některých místech Orientu a na velké části amerického kontinentu. (Zkráceno) Dějiny umění, ARGO, 1998, str <= commons/7/79/holy_trinity_column.jpg mmons/1/1e/wilanow_palace.jpg =>

2 ÚKOLY: 1. Název výše zmíněného uměleckého směru (baroko) je odvozen od slova pocházejícího: a) z francouzštiny b) ze španělštiny c) z jiného jazyka 2. Toto slovo neoznačuje: a) orientální perly pravidelných tvarů b) perly typické pro evropské klenotnictví c) něco podivného 3. Baroko zasáhlo velmi široké časové období: a) konec 16. a celé 18. století b) konec 16. a celé 17. století c) konec 16. až 18. století 4. Který z následujících států je považován za kolébku tohoto uměleckého směru? a) Francie b) Itálie c) Portugalsko 5. Klasicismus je umělecký směr, který: a) se neobjevil ve Francii b) tvoří protipól baroku c) se vyznačuje teatrálností 6. Ke každému z následujících slov uveď, zda je typické pro BAROKO ( B ),nebo pro KLASICISMUS ( K ): a) oslnivost b) přísnost c) přímá linie d) přemíra křivek e) emotivnost f) vznešená harmonie g) šikmé linie 7. Které z následujících tvrzení nevyplývá z textu? a) Baroko se ujalo také na některých místech Orientu. b) Baroko můžeme vystopovat v Americe. c) Baroko se rozvíjelo především ve Francii. 8. Kde bys hledal(a) Versailles? a) ve Francii b) v Itálii c) v Portugalsku

3 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

4 VY_12_INOVACE_VV.6.A.02 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 6. ROČNÍK ILUSTRACE Mgr. Ivana Tichá TEXT: ILUSTRACE zvláštní obor grafiky, uplatňující se technikou kresby nebo jednotlivými technikami grafickými, kupř. leptem, litografií, dřevorytem apod., v novinách, časopisech nebo knižní produkci. Termín je v dnešním pojetí užíván až po roce V širším smyslu znamená osvětlení jakéhokoli textu komponovaným obrazem, tedy i pomocí fotografie nebo díla malířského (ale i sochařského nebo architektonického) prostřednictvím jeho mechanické reprodukce. Vlastní knižní ilustrace, začleňující se do širší disciplíny knižní grafiky, prošla složitým historickým vývojem počínaje antikou. Zhruba lze její dějiny rozdělit na dvě základní historické etapy: prvou vyplňuje ilustrace v ručně psaných knihách (iluminované rukopisy) a druhou tvoří výzdoba v knihách tištěných, tj. od doby vynálezu knihtisku kolem roku Velkého rozmachu dosáhla knižní ilustrace v 19. stol. v souvislosti s postupnou demokratizací knižní produkce a s tím, jak se kniha stávala pozvolna duchovním majetkem stále širších sociálních skupin, zbavena dřívější výlučnosti jako privilegium vládnoucích vrstev. To ovšem kolem poloviny 19. stol. způsobilo úpadek technické kvality tisku a s ním také úpadek ilustrace, takže od 80. let pozorujeme v Anglii markantní snahu o renesanci knižně grafické práce, jež se záhy rozšířila i do ostatních zemí a zasloužila se o postupné zvyšování úrovně knih a jejich výtvarné výzdoby. Česká knižní ilustrace ve svém dějinném vývoji prošla obdobným procesem. Nového stupně dosáhla kolem poloviny 19. stol., kdy se stále intenzivněji podílela na sílícím národně osvobozeneckém úsilí. J. Mánes zasáhl i do této disciplíny rozhodujícím způsobem jako tvůrce výtvarného doprovodu k Rukopisům. K. Purkyně, nazývaný prvním českým moderním ilustrátorem, provedl kolem roku 1867 výzdobu Cervantesova Dona Quijota. M. Aleš uzavřel tuto historickou etapu v plném významu svého klasického postavení jako tvůrce, jenž i české knize dal řadu vynikajících realizací (doprovod k Čelakovského Ohlasu písní ruských). Konec 19. stol. vymezil české ilustraci její nejvlastnější moderní počátky v souvislosti s celkovým rozmachem knižně grafické tvorby, nesené dominantním hnutím za krásnou knihu, jež bylo obdobou podobných tendencí v zahraničí. Ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. nastupuje celá plejáda výtvarných umělců. J. Lada, J. Čapek, J. Zrzavý a další jsou charakteristickými představiteli tohoto rozmachu české ilustrace, jež se po druhé světové válce rozrostla téměř do nepřehlednosti. J. Trnka, O. Janeček, K. Lhoták, A. Born ad. jsou zástupci nejrůznějšího pojetí ilustrační tvorby, v níž důležitou částí se stala také ilustrace pro děti, plníc významnou funkci pedagogicko estetickou. Současná česká ilustrace překonala starší typ popisně názorného přístupu k literární předloze a soustřeďuje se zvláště k volným

5 obrazovým parafrázím, domýšlejícím básníkovo slovo a dávajícím čtenáři možnost uvolnění vlastní představivosti. (Zkráceno) Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str ÚKOLY: 1. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Ilustrace není oborem grafiky. b) Ilustrace se uplatňuje také v časopisech a novinách. c) Ilustrace může využívat techniku leptu i dřevorytu. 2. Ilustrace může využívat: a) pouze fotografii a malířské dílo b) dílo sochařské, ale ne architektonické c) jak díla sochařská, tak i malířská 3. Počátky vlastní knižní ilustrace můžeme nalézt: a) v egyptském umění b) v mezopotámském umění c) v antickém umění 4. Doplň, na jaké základní etapy můžeme rozdělit dějiny ilustrace?

6 5. Největšího rozmachu dosáhla ilustrace: a) kolem roku 1440 b) v 19. století c) v 80. letech 19. století 6. K úpadku ilustrace došlo: a) kolem poloviny 19. století b) v 80. letech 19. století c) koncem 19. století 7. Uveď důvod, proč tento úpadek nastal: 8. Je pravda, že se česká ilustrace významně podílela na národně osvobozeneckém boji českého národa? a) ano b) ne 9. Kteří ilustrátoři z následující řady jmen nepatří do skupiny tvořící hlavně v 19. století? J. MÁNES, M. ALEŠ, J. TRNKA, K. PURKYNĚ, J. ČAPEK, A. BORN 10. Doplň jméno umělce, který byl nazýván prvním českým moderním ilustrátorem, a uveď název knihy, kterou ilustroval K uvedeným časovým obdobím vyber z textu příslušná jména ilustrátorů: a) druhá polovina 19. století -, b) 20. a30. léta 20. století -, c) druhá polovina 20. století -, 12. Současná česká ilustrace se soustřeďuje: a) pouze na popisně názorný přístup k literární předloze b) na volné obrazové parafráze, které doplňují text c) na obrazové parafráze, které s textem nesouvisejí

7 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

8 VY_12_INOVACE_VV.7.A.03 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 7. ROČNÍK GOTIKA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Adjektivum gotický vymyslili humanisté za italské renesance. Bylo hanlivým označením barbarské kultury (pocházející od Gótů, kteří vpadli do Evropy na začátku středověku), která se na Západě vyvíjela od 12. do 16. století. Název se nejprve vztahuje na architekturu, později na všechna umění a nakonec na veškerou kulturu tohoto období. Gotické umění bylo dlouho přijímáno s odporem a jeho díla byla leckdy ničena. Prvním dílem gotického umění je v polovině 12. století stavba chóru baziliky Saint-Denis a představuje úplně novou architekturu, kde je žebrová klenba doplněna příčným lomeným obloukem. Klenba spočívá na tenkých sloupech. Díla gotických architektů se opírají o tři základní požadavky: zvětšení oken, zvýšení stavby a hledání homogenního prostoru. Opěrný oblouk se poprvé objeví kolem r na chrámu Notre-Dame v Paříži. Sochařská výzdoba uvnitř budov ustupuje trochu do pozadí, aby nenarušovala plynulý přechod v místech, kde sloupy dosedají na pilíře. Tyto strnulé protáhlé sochy ke sloupům těsně přiléhají. Gotika se velmi rychle rozšiřuje po celém území francouzské koruny a odtud postupuje do celé Evropy. Od druhé poloviny 13. století se však mnohé země od francouzského vzoru odchylují. Každá oblast dá gotickému umění originální zabarvení ve svém vlastním duchu. Gotické umění se rozšiřuje po velmi rozsáhlém prostoru. Na severu zapouští kořeny až ve Skandinávii, na východě dospívá do Polska; na jihu zasáhne část křesťanského Orientu až po Kypr a Rhodos. Gotická kultura se tak jeví jako jednotící prvek v politicky rozdrobené Evropě. Itálie přesto tvoří výjimku. Gotickému umění zůstává dlouho uzavřena a posléze mu dodává vlastní osobitou interpretaci. Kromě toho v polovině 14. století vzniká v Toskánsku nové umění renesance, která postupně kolem poloviny 16. století panování gotiky ukončí. ( Zkráceno ) Dějiny umění, ARGO, Praha 1998, str

9 Katedr%C3%A1la%2C_JV_01.jpg

10 ÚKOLY: 1. Za počátek rozvoje gotického uměleckého směru bývá považováno: a) 11. století b) 12. století c) 16. století 2. Slovo GOTICKÝ původně označovalo: a) architekturu 12. až 14. století b) všechny druhy umění 12. až 16. století c) barbarskou kulturu 3. Tento způsob uměleckého vyjádření byl: a) věřejností přijímán s radostí b) přijímán s velkým odporem c) veřejnosti lhostejný 4. Prvním gotickým dílem byla stavba: a) bazilika Saint Denis b) katedrála Notre Dame c) katedrála sv. Víta 5. Označ, kde jsou uvedeny znaky vztahující se pouze ke gotice: a) žebrová klenba, valená klenba, kupole, zvýšení stavby b) příčný lomený oblouk, křížová klenba, zvětšená okna, pilíře c) zvýšení staveb, žebrová klenba, příčný lomený oblouk, tenké sloupy 6. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Sochařská výzdoba v tomto období ustupuje do pozadí. b) Gotika se postupně z německých zemí rozšířila do celé Evropy. c) Ve 13. století dochází k odklonu od francouzských vzorů. 7. Gotické umění zasáhlo rozsáhlé území: a) od Skandinávie na severu až po Itálii na jihu b) vedle části Evropy i část Orientu c) všechny státy Evropy a také Kypr a Rhodos 8. Tento umělecký směr byl postupně nahrazen dalším : a) renesancí b) barokem c) rokokem 9. Vylušti, komu byl zasvěcen gotický chrám postavený na našem území. 1 O, 2 A, 2 B, 2 R 10. Ve kterém městě bys tuto stavbu hledal(a)?

11 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

12 VY_12_INOVACE_VV.7.A.04 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 7. ROČNÍK ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA Mgr. Ivana Tichá TEXT: ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA, TZV. SVATOVÁCLAVSKÁ, r Královskou korunu dal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci na českého krále. Dílo zlatníků a dalších mistrů uměleckých řemesel vycházelo ze starší přemyslovské koruny. I tím chtěl Karel zdůraznit návaznost své vlády na rod Přemyslovců vždyť jeho matka Eliška byla přemyslovskou princeznou a dědičkou českého království. Proto také označil v žádosti papeži Klimentu VI. korunu za svatováclavskou. Navazoval tak na výrok svého pradědečka Přemysla Otakara II., že chce z těla Václavova přijmout korunu a plnou moc královské důstojnosti. Na návrhu se podílel Parléř. Koruna je tvořena uvnitř polokulovitou vévodskou mitrou se zlatými půloblouky. Mitru snad nosil Vratislav II. a spojil ji s kovovou čelenkou, když byl r korunován českým králem. Karlova zlatá koruna vybíhá do čtyř liliových trojlistů a je posázena drahokamy safíry, rubíny a spinely, doplněnými perlami. Z deseti největších safírů (drahokamů modré barvy) na světě je jich na této koruně šest. Karel IV. vydal ke své korunovaci i řád, který měl být navždy závazný. Určil v něm mj., že koruna má být uložena na věky v katedrále sv. Víta v kapli sv. Václava. Tato Karlova vůle se ale nevyplnila. Již jeho syn Václav IV. nechal korunu počátkem husitských nepokojů převézt na bezpečnější Karlštejn, odkud ji později tajně odvezl z Čech císař Zikmund. Po navrácení byla opět na Karlštejně, za Jiřího z Poděbrad na hradě Velhartice, za třicetileté války se jí zmocnili Habsburkové a odvezli ji do Vídně. Tam byla odvezena ještě jednou, ale vždy se pod tlakem českého národa vrátila. Jen v r byla na několik týdnů v trezoru státní banky v Nitře a před stejným nebezpečím, německým nacismem, byla pak po dobu 2. světové války zazděna v trezoru v podzemí Pražského hradu ve staré chlebové peci. Od roku 1945 jsou korunovační klenoty trvale uloženy v klenotnici nad Svatováclavskou kaplí tak, jak si to přál Karel IV. Do souboru korunovačních klenotů patří ještě schránka na korunu ze stejné doby, jablko a žezlo z 16. století a brokátový, zlatem vyšívaný plášť a pás ze století osmnáctého. Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 91

13 ÚKOLY: 1. Doplň podle textu: Česká královská koruna patří do souboru. 2. Který král dal zhotovit tuto korunu ku příležitosti své korunovace? a) Přemysl Otakar II. b) Vratislav II. c) Karel IV. 3. Označ, které z následujících tvrzení neodpovídá textu: a) Král chtěl zdůraznit návaznost své vlády na Přemyslovce. b) Dílo zlatníků nevycházelo ze starší přemyslovské koruny. c) Eliška z rodu Přemyslovců byla dědičkou českého krále. 4. Doplň jméno významného umělce této doby, jenž se podílel na návrhu královské koruny: 5. Pokus se odhadnout, co znamená slovo MITRA: a) rostlina, která se používá při svatebních obřadech b) pokrývka hlavy králů a kněží c) druh katolické bohoslužby

14 6. Co vyplývá z daného textu? a) Z deseti safírů (zelená barva) na světě je jich na královské koruně šest. b) Karlova koruna vybíhá do tří liliových trojlistů. c) Na Karlově koruně najdeme safíry, rubíny a spinely. 7. Spoj správně jméno panovníka s místem uložení královské koruny: Václav IV. Karel IV. Jiří z Poděbrad Zikmund Habsburkové(třicetiletá válka) katedrála sv. Víta Vídeň Karlštejn Velhartice mimo Čechy 8. K místu uložení královské koruny doplň časový údaj: a) Nitra b) Pražský hrad (podzemí) c) Svatováclavská kaple 9. Z kolika předmětů se skládá (podle textu) celý soubor korunovačních klenotů? a) z pěti b) z šesti c) ze sedmi 10. Který umělecký směr je charakteristický pro dobu vlády Karla IV.? METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

15 VY_12_INOVACE_VV.7.A.05 VÝTVARNÁ VÝCHOVA - 7. ROČNÍK PRAŽSKÝ HRAD Mgr. Ivana Tichá TEXT: Zatímco jinde v Evropě se sídla panovníků střídala, Pražský hrad je ojedinělým příkladem, kdy hlava státu zprvu knížata, potom králové a v nejnovější době prezidenti republiky pobývají na jediném místě od 9. stol. Tehdejší hradiště, až na západní část již v dnešním rozsahu, dostalo první kamenné kostely; v něm r. 973 vzniklo pražské biskupství a první ženský klášter v Čechách. Ve 12. stol. byl celý hrad s palácem a opevněním postaven z opuky, ve 14. stol. a počátkem 15. stol. tu Karel IV. a Václav IV. vybudovali nový palác a od r se stavěla katedrála sv. Víta. Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým severním opevněním a především grandiózním Vladislavským sálem; z renesančních doplňků lze připomenout Ludvíkovo křídlo, Starou sněmovnu a šlechtické paláce. Již v r jako jedna z prvních pražských barokních staveb byla vybudována Matyášova západní brána a ze sklonku baroka pochází přístavba západní části Hradu a sjednocení střízlivými fasádami. Dostavba Svatovítské katedrály v 19. stol. a 20. stol. dotvořila obraz Pražského hradu, ve 20. stol. ještě upravovaného v detailech. Jízdárna a Královská zahrada s Míčovnou a letohrádkem na severu, Malá Strana na jihu a městečko Hradčany na západě obklopily Hrad a vytvořily mu za staletí svého trvání jedinečné prostředí. Kolem roku 1762 vzniklo před Matyášovou branou z r první hradní nádvoří, v podstatě čestný dvůr cour d honneur. V této části, k níž na jihu přiléhají zahrady s válcovým Matyášovým altánem z r a nad níž za přítomnosti prezidenta republiky v Praze vlaje prezidentská vlajka, jsou reprezentační místnosti hlavy státu a byt pro význačné státní návštěvy. Druhé hradní nádvoří vzniklo v 16. stol. na místě zasypaného příkopu před dochovanou románskou hradbou, ale teprve kolem r scelila různorodé renesanční budovy jednotná úprava Mikuláše Pacassiho. Jednou z významných úprav Hradu z období první republiky je řešení třetího hradního nádvoří z r dle návrhu architekta Josipa Plečnika. K zpřístupněným částem Hradu patří od r také jižní zahrady, západnější Rajská a východnější Na valech, zřízené r na navážce a v l moderně upravené. V létě se tu, při patě Ludvíkova křídla z r konávají nedělní promenádní koncerty. Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 179, 180

16 %2C_Panorama.jpg ÚKOLY: 1. Z textu vyplývá, čím je Pražský hrad výjimečný ve srovnání s jinými evropskými sídly panovníků. Tuto pozoruhodnost zapiš. 2. První panovníci pobývali na tomto místě: a) od 8. století b) od 9. století c) od 10. století 3. V 10. století zde vznikl: a) první ženský klášter a kamenný kostel b) pouze ženský klášter c) ženský klášter a pražské biskupství

17 4. K jednotlivým částem Hradu doplň příslušný umělecký sloh (podle textu): a) Stará sněmovna - b) Vladislavský sál - c) Ludvíkovo křídlo - d) Matyášova brána - 5. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Dostavba Svatovítské katedrály v 19. století dotvořila obraz Pražského hradu. b) Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým severním opevněním. c) Ve 12. století byl celý hrad s palácem postaven z opuky. 6. Ve kterém století byly dokončeny poslední úpravy Hradu? a) v 18. století b) v 19. století c) ve 20. století 7. Označ, který výrok odpovídá textu: a) Hrad je obklopen Malou Stranou na jihu a Hradčany na východě. b) Malá Strana obklopuje Pražský hrad na jihu a Královské zahrady na severu. c) Pražský hrad obklopuje na severu letohrádek a na jihu městečko Hradčany. 8. Na každém nádvoří se nachází několik významných staveb. Rozhodni, které věty se zakládají na pravdě (viz text): a) První nádvoří vzniklo v 18. století. ANO NE b) Na druhém nádvoří jsou reprezentační místnosti prezidenta. ANO NE c) Třetí nádvoří navrhl architekt Pacassi. ANO NE d) Katedrála sv. Víta se stavěla od roku ANO NE e) První nádvoří bývá také označováno jako čestný dvůr. ANO NE 9. Součástí Hradu jsou také překrásné zahrady. Doplň jejich názvy:, 10. Správně spoj následující údaje: a) založení zahrad b) zpřístupnění zahrad 1562 c) modernizace zahrad Uveď, jaké kulturní akce se konají v zahradách Pražského hradu:

18 12. Jaká podmínka musí být splněna, aby na Hradě mohla vlát prezidentská vlajka? METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

19 VY_12_INOVACE_VV.7.A.06 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 7. ROČNÍK KARLŮV MOST Mgr. Ivana Tichá TEXT: Praha jako druhá ve střední Evropě měla již od šedesátých let 12. století kamenný most pojmenovaný podle manželky krále Vladislava I. Juditin. Když jej v r těžce poškodila povodeň, založil Karel IV. r souběžně s ním nový most, až do r jediný v Praze, a proto obecně nazývaný Pražský nebo také Kamenný, teprve r nazvaný Karlův. Most patřící Starému Městu pražskému byl na obou koncích opevněn branami s padací mříží. Východní Staroměstská mostecká věž s portrétními sochami Karla IV. a Václava IV. a se sochou sv. Víta jako ochránce mostu, navržená stavitelem mostu Petrem Parléřem a stavěná až do počátku 15. stol., má zároveň reprezentační charakter. Význam mostecké věže spočívá hlavně v její výzdobě. Věž měla oslavit lucemburskou dynastii a naznačit i hlavní koncepce politiky Karla IV. Byla to vlastně symbolická vstupní brána do Českého království. Samotná výzdoba věže zpodobňuje středověkou představu vesmíru rozděleného do několika sfér. Nám nejbližší je sféra pozemská, umístěná od vozovky až do zdobených konzolí gotického oblouku. Lidská pozemskost je charakterizována hemžením, změnou, ale i lidskou nedokonalostí a hříchem. Po hříchu musí následovat trest, tedy pád do sféry pekelné, symbolizované vězením v pilíři mostu. Další sféry již normální smrtelník nedosáhne. Je to sféra měsíční, symbolizovaná gotickým obloukem průjezdu. Následuje sféra sluneční a poslední je sféra hvězdná. Na malostranské straně jsou dvě věže: nižší pochází z první poloviny 12. stol., chránila již vjezd na Juditin most a je od r pouze renesančně upravená; dvojitá brána i s cimbuřím vznikla asi v r Vyšší z obou věží byla postavena teprve r na náklad krále Jiřího z Poděbrad. V l bylo na gotický most postaveno třicet barokních soch nebo sousoší; některé byly sneseny nebo poničeny při poškození mostu povodněmi v l a 1890, jiné nahradily kopie. Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 181 Pražský poutník, Vladislav Dudák, BASET, Praha 1997, str. 67

20

21 ÚKOLY: 1. Jak se nazýval most, který byl předchůdcem Karlova mostu? a) Pražský b) Juditin c) Karlův 2. Podle koho dostal své jméno? 3. Na obou koncích Karlova mostu jsou významné stavby. Jsou to: a) kostely b) kašny c) věže 4. Stavitelem mostu byl: a) Karel IV. b) Petr Parléř c) Václav IV. 5. Sochu sv. Víta můžeme spatřit: a) na Staroměstské mostecké věži b) na nižší malostranské věži c) na vyšší malostranské věži 6. Kde je umístěno vězení? 7. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Malostranská věž měla oslavit lucemburskou dynastii. b) Mostecká věž měla naznačit politiku Karla IV. c) Malostranská věž chránila vjezd na Juditin most. 8. Kolik sfér můžeme spatřit na mostecké věži? Vypiš jejich označení -

22 9. K údajům o malostranských věžích přiřaď správný letopočet: a) renesanční úprava nižší věže 12. stol. b) vznik brány s cimbuřím 1464 c) stavba nižší věže 1591 d) stavba vyšší věže V jakém uměleckém slohu byly postaveny sochy na Karlově mostě? a) gotika b) renesance c) baroko 11. Uveď, kolik těchto soch (sousoší) bylo: 12. Znáš jinou významnou stavbu v Praze, na níž se také podílel Petr Parléř? METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

23 VY_12_INOVACE_VV.6.A.07 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 6. ROČNÍK LIDOVÉ UMĚNÍ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Do lidového výtvarného umění patří takové výtvarné projevy, které vznikly v lidu a pro lid, které v nás vyvolávají umělecký zážitek a které kromě estetické hodnoty mají ještě jiné funkce. První stopy rozdělení slohového a lidového umění se dají tušit ve střední Evropě ve 12. a 13. století, ale nesporné hmotné důkazy pocházejí ve větší míře až z doby mnohem pozdější, u nás asi z poloviny 17. století. Příčin, proč se nám z dřívějších období skoro nic nezachovalo, bylo několik. Předměty zdobené k obřadům měly malou trvanlivost a omezenou časovou existenci. Dřevěné, hliněné, tkané a pletené věci, byť zdobené, se spotřebovaly většinou během života jedné generace. Mnoho bylo spáleno, zničeno, vydrancováno. Tvořivá síla lidu však nezmizela. Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko symbolický význam, který se týkal zachování vlastního života, rodu i dobré úrody a udržoval se tradicí. Tuto základní vrstvu ovlivnilo křesťanství, které přetvořilo různé předkřesťanské obřady a obyčeje ke svým účelům, a tak je uchovalo. Jeden proud lidového výtvarného projevu můžeme označit jako tradiční lidové umění, které žilo a rozvíjelo se mezi lidem bez ovlivnění kulturou slohovou. Bylo často vázáno na předměty pro jediný den (maska, koláč, kraslice,...). Představují ho také výšivky, tkaniny, pleteniny, nástěnná malba a kroje. Za dobu největšího rozkvětu lidového výtvarného umění můžeme pokládat dobu od poslední třetiny 18. až do poloviny 19. století. K nejstarším oborům patří vzorované tkaniny. Jejich původ lze vysledovat již ve 14. století. Více než 400 let žila keramika, 300 let výklenková skulptura a zhruba 200 let malovaný lidový nábytek. S řemeslem a manufakturní výrobou úzce souvisejí dva obory: lidové sklo zdobené brusem a rytím, malované a hutnické, a lidové obrázky na skle, jejichž vznik u nás klademe do roku 1770 a zánik o sto let později. Lidový kroj se intenzivně formoval kolem poloviny 18. století. Pojem lidové výtvarné umění se zrodil až v polovině 19. století a tehdy se jeho soudobě ceněné doklady začaly systematicky sbírat. Lidové artefakty se shromažďovaly, studovaly a vystavovaly jako národní projevy a posilovaly české povědomí. K. J. Erben a J. Kalinčiak sebrali pro 1. národopisnou výstavu, pořádanou v Moskvě roku 1867, několik českých a slovenských krojů a výšivek, dnes uložených v Leningradě. V témže roce se představilo české lidové výtvarné umění v Paříži a konečně ve Vídni roku Některé projevy a formy lidového výtvarného umění v našich zemích vyzrály do podob a výrazů nejvyšší úrovně a specificky se odlišují od projevů jiných národů. Jsou to kraslice,

24 výšivky, kroje, štukem zdobené jihočeské štíty domů, dřevěné sochy, betlémy, obrázky na skle, broušené sklo a kovové vazby modliteb. Lidové výtvarné umění se stalo podnětem k moderním výtvarným projevům velkých umělců na celém světě. Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Jitka Staňková, PANORAMA, Praha 1987, str ÚKOLY: 1. Lidové umění se v Evropě oddělilo od umění slohového: a) v 11. a 12. století b) ve 12. a 13. století c) ve 13. a 14. století 2. Vypiš aspoň tři důvody, proč se nám do současnosti dochovalo jen velmi málo památek lidového výtvarného umění : 3. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko symbolický význam. b) Předměty lidového umění se netýkaly zachování rodu. c) Projevy lidového umění ovlivnilo křesťanství.

25 4. Označ, co nepatří mezi tradiční lidové umění: tkaniny, kostely, kroje, kraslice, Karlův most, malovaný nábytek, tištěné knihy, keramika 5. K největšímu rozkvětu lidového výtvarného umění došlo v období: a) 70. léta 18. stol. 40. léta 19. stol. b) poslední třetina 17. stol. polovina 19. stol. c) 14. stol. 6. Pojem LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ se začal používat v století. 7. Uveď jména významných osobností, které se zabývaly shromažďováním památek lidového umění:, 8. Kdy a kde se konala 1. národopisná výstava?, 9. Ve kterých dalších významných městech se koncem 19. století představilo české lidové výtvarné umění? Milano, Paříž, Benátky, Berlín, Vídeň, Varšava 10. Doplň větu: PRO ČESKÉ LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ JSOU CHARAKTERISTICKÉ. ( Nápovědu najdeš v tajence ) 1. velké moravské město 2. nespisovná čeština 3. umělecký sloh (Karel IV.) 4. materiál, na který se maluje 5. roční období (prázdniny) 6. římsky ten, kdo ryje do kovu

26 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

27 VY_12_INOVACE_VV.7.A.08 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 7. ROČNÍK GALERIE KUTNÁ HORA Mgr. Ivana Tichá TEXT: VÝSTAVA JAGELLONCI - pocta královskému rodu Od 20. května do konce září budou moci zájemci a především milovníci historie navštívit opravdu královskou výstavu, a to významem i velikostí. Ojedinělá expozice Jagellonci bude k vidění v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Právě za vlády Jagellonců toto město dosáhlo svého rozkvětu. Jagellonci, pocházející z Lipska, patří mezi velice důležité evropské rody, které se zasloužily o rozvoj naší země. Za vlády nejvýznamnějšího Jagellonce Vladislava se České království stalo stavovskou monarchií, taktéž se tento panovník zasloužil o připojení území Uher, které patřily místním magnátům. Vladislavský sál Dalším příkladem prozíravosti Vladislava Jagelonského je stavba dodnes nejvýznamnějšího sálu na Pražském hradě, který má přídomek právě po tomto panovníkovi Vladislavský sál. Tyto monumentální prostory představují jednu z předních ukázek pozdní gotiky a v současnosti se užívají pro reprezentační shromáždění o státních svátcích a slavnostním zasedání parlamentu. Kutná Hora iluminace Vladislav se také zasloužil o uzavření Kutnohorského míru v roce 1485, kdy probíhaly náboženské střety mezi katolíky a kališníky, a zajistil tak tomuto městu mír a zároveň rozkvět především díky těžbě stříbra. Z této doby také pochází knižní, dosud uchovaný, skvost Kutnohorská iluminace pocházející z 15. století. Toto pozdně středověké dílo obsahuje vyobrazení dobývání a zpracování stříbra. Po dlouhých letech se v roce 2009 iluminace vrátila domů, do Kutné Hory, kde je speciálně uschovaná v depozitáři Galerie Středočeského kraje, pro niž ji ve slavné londýnské aukční síni vydražil za více než 17 milionů korun středočeský hejtman David Rath.

28 Utonutí v bažinách Dalším významným členem rodu Jagellonců je Ludvík, který nastoupil na trůn už v raném dětství. Tento král je známý především svou houževnatou snahou zamezit turecké expanzi, se kterou se nakonec roku 1526 střetnul v osudové bitvě u Moháče. Bohužel se jagellonskému dědici nepodařilo sestavit silnou armádu a srážka křesťanského vojska spolu s více jak dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána dopadla katastrofálně. Ludvík se při útěku po prohrané bitvě utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela jagellonská dynastie po meči. Výstava věnovaná královskému rodu Jagellonců bude svým umístěním mapovat panovnické území, z Čech poputuje do Německa a Polska. Návštěvníci se mohou těšit na originální a vzácné artefakty spolu s doprovodnými zajímavými informacemi, díky nimž budou moci lépe poznat tento významný rod. Středočeský magazín, 1/2012, str. 31 ÚKOLY: 1. Uveď celý název kutnohorské galerie - 2. O kterých významných představitelích rodu Jagellonců se zmiňuje text? 3. O co se Vladislav Jagellonský nezasloužil? a) České království se stalo stavovskou monarchií b) za vlády tohoto panovníka byla dokončena stavba Pražského hradu c) k dosavadním územím připojil i Uhry 4. Kde můžeš navštívit Vladislavský sál? a) na Staroměstské radnici b) v Kutné Hoře c) na Pražském hradě 5. Vladislavský sál představuje jednu z předních ukázek významného uměleckého slohu. Jedná se o: a) gotiku b) renesanci c) baroko 6. Slovo ILUMINACE označuje a) obrazovou výzdobu tištěných knih b) malovanou nebo kreslenou výzdobu ručně psaných knih c) klamnou představu, smyslový přelud 7. V Kutnohorské iluminaci je zobrazeno: a) dobývání a zpracování zlata b) pouze zpracování stříbra c) zpracování a dobývání stříbra

29 8. Ludvík Jagellonský se snažil zabránit rozpínavosti vojsk: a) německých b) tureckých c) uherských 9. Jak tyto snahy dopadly? a) bitvu s vojsky tureckého sultána vyhrál b) křesťanská vojska s převahou vyhrála c) Ludvíkova armáda byla Turky poražena 10. Kdo byl po smrti Ludvíka pokračovatelem rodu Jagellonců? 11. Doplň, co znamenají výrazy: VYMŘÍT PO MEČI - VYMŘÍT PO PŘESLICI Výstavu věnovanou královskému rodu Jagellonců bude možné také zhlédnout: a) v Polsku a Rakousku b) v Polsku a Německu c) v Německu a Rakousku ohemia_and_hungary.jpg

30 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

31 VY_12_INOVACE_VV.7.A.09 VÝTVARNÁ VÝCHOVA -7. ROČNÍK KRESBA TUŽKOU Mgr. Ivana Tichá TEXT: Kresba tužkou je základní a neopominutelnou kreslířskou technikou, která má širokou škálu využití. Od záznamů, informačních kreseb a studijní kresby se posouvá až k různým formám výtvarné výpovědi. Lineární kresba tužkou využívá měkké a tvrdší tuhy. Měkké tuhy jsou vhodné pro velké formáty, kde lze uplatnit přítlak, výrazné šrafování nebo kontrasty ploch. Méně měkké tuhy lépe vyhovují rýsované kresbě, nešpiní návrhy, výtvarné poznámky či texty. Tvrdé tuhy se pro kresbu hodí nejméně, protože zanechávají bledou stopu a nevytvářejí tak kontrast tmy a světla. Rovněž málo reagují na přítlak, a proto nedostatečně odrážejí výtvarný rukopis. Stínovaná kresba vychází z různých tónů šedí, kterých lze docílit zvládáním různě intenzivního přítlaku, křížením a vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek. Někdy šedý tón doplňuje výraznější lineární kresbu. Jindy se kreslířská linie proměňuje na hranici mezi světlou a tmavou plochou, kde promlouvá tónový kontrast. Později se světlo a stín uplatňuje v měkké modelaci objemů nebo vyjadřuje vzájemné vztahy výtvarného motivu a okolního prostředí. Spojení tužkové kresby s jinými výtvarnými technikami je poměrně omezené. Výraznější vyjadřovací prostředek potlačuje čitelnost křehké stopy tužky například ve spojení s lavírováním nebo kolorováním působí linie tužky nevýrazně či dokonce mizí. Velikost vhodných formátů je značně rozdílná. Tenká stopa tužky vyžaduje zprvu menší formáty. Později, kdy žák nástroj dobře ovládá a kreslí měkkou tužkou s širší stopou, je schopen vyjádřit se i na formátech skutečně velkých. ÚKOLY: Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str Které z následujících tvrzení z textu nevyplývá? a) Kresba tužkou patří mezi základní kreslířské techniky. b) Kresbu tužkou můžeme zařadit mezi malířské techniky. c) Kresbu tužkou můžeme využít při různých studijních kresbách. 2. Slovo LINEÁRNÍ znamená: a) vytvořený v ploše b) vytvořený čárami c) vytvořený v prostoru

32 3. Jaké tuhy využíváme při kresbě tužkou? a) měkké i tvrdší b) pouze tvrdé c) pouze měkké 4. Označ správnou výpověď: a) Měkké tuhy jsou vhodné, pokud chceme vytvořit rýsovanou kresbu. b) Měkké tuhy nešpiní návrhy. c) Měkké tuhy použijeme, když pracujeme na velkých formátech. 5. Při výrazném šrafování nebo kontrastech ploch používáme tuhy: a) tvrdé b) měkké 6. Doplň tři důvody, proč se tvrdé tuhy hodí pro kresbu tužkou nejméně: 7. Při kresbě tužkou různých tónů šedi nedosáhneme (podle textu): a) odlišnými tvrdostmi tužek b) rozmýváním vodou c) křížením linií 8. Kombinovat kresbu tužkou s jinými výtvarnými technikami je možné: a) vždy b) nikdy c) omezeně 9. Které tvrzení vyplývá z textu? a) Kresbu tvrdší tuhou lze využít pouze na velkých formátech. b) Na větší formáty kreslíme měkkou tužkou. c) Pro kresbu tužkou volíme pouze malé formáty. 10. Praktické cvičení pracovní list:

33 PRAKTICKÉ CVIČENÍ: Nakresli jednoduchý list stromu (např. lípa) nejprve měkkou tužkou a vedle stejný list tužkou tvrdou. Pokus se aspoň část obou listů vystínovat. MĚKKÁ TUŽKA TVRDÁ TUŽKA Porovnej oba obrázky. Kterou tužkou se ti lépe pracovalo? METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. Žáci vytvoří vlastní kresbu listu /měkká x tvrdá tužka/. Porovnají výsledky práce. DATUM:

34

35 VY_12_INOVACE_VV.8.A.10 VÝTVARNÁ VÝCHOVA -8. ROČNÍK SECESE Mgr. Ivana Tichá TEXT: V posledním desetiletí 19. století umělci odvážně přetrhávají svá pouta s minulostí. Umělecká řemesla zažívají nebývalý rozkvět. Řemeslníci navrhují předměty, které jsou vzdáleny archeologickým kopiím i banálním průmyslovým výrobkům. Tato touha po novém výrazu jde ruku v ruce s dalším usilováním vdechnout umění společenskou funkci a zpřístupnit je všem. Umělci se snaží upevnit vazby mezi uměním a společností a obracejí se k tvorbě bezprostředně související s každodenním životem (móda, šperky, knihy, plakáty, obydlí...). Na počátku secesního umění nacházíme hledání anglických umělců, jako byl William Morris. Pod vlivem tohoto ostrovního modern stylu se podobné iniciativy množí v celé Evropě. Společný duch získává rozličné názvy: art nouveau ve Francii a Belgii, Stile Liberty v Itálii, Jugendstil v Německu, Sezessionstil v Rakousku, Modernisto v Barceloně. Ve Francii užité umění dochází obliby díky Škole v Nancy. Její členové se v návrzích nábytku pokoušejí uplatnit organickou sílu rostlin. Ve Španělsku prožívá mohutný umělecký impuls Barcelona, která je scenérií fantastických staveb Antonia Gaudího. Tento stavitel koncipuje katedrálu Svaté rodiny (La Sagrada Família), jež se vyčleňuje z tradic španělské architektury. Umělci se nechávají svést ornamentem, asymetrickou kompozicí a grafickým rytmem linie připomínající čáru opsanou bičem. Proti rozbujelým křivkám, jež často evokují obraz květiny nebo ženy, protestují germánští architekti a prosazují prostou výzdobu založenou na hranatých formách. Dějiny umění, ARGO 2001, Praha, str. 230, 231 Jak vlastně vypadala secese? Citujeme, upravujeme a zkracujeme podle Encyklopedie světového malířství B. Mráze a M. Mrázové z r Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, lineárnost a plošnost, záliba v neobyčejných lomených barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje... cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k náladovosti. Secesní linií je plynulá vlnící se křivka... hlavním znakem secesního cítění je stylizace. Secese se vrací k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo)... Těžiště secese neleží v malbě a sochařství, ale v dekoraci, užitém umění... knižní grafice a ilustraci. Barvami secese byly žlutá, modrá, zelená, černá a bílá... charakteristickými zvířaty byli páv a labuť, květinou lilie. Průvodce výtvarným uměním IV, P. Šamšula, J. Hirschová, ALBRA 2006, SPL-PRÁCE, Praha, str. 40

36 ÚKOLY: 1. Secese je umělecký směr: a) přelomu 17. a 18. století b) přelomu 18. a 19. století c) přelomu 19. a20. století 2. Základem tohoto uměleckého směru je rozvoj: a) především malířství b) hlavně sochařství c) užitého umění 3. Označ, které tvrzení odpovídá textu: a) Cílem secesního umění je oddělit výtvarné umění od společnosti. b) Secesní umělci se specializovali na archeologické kopie a banální průmyslové výrobky. c) Představitelé tohoto umění se soustředí na tvorbu, která těsně souvisí s každodenním životem lidí. 4. Kolébkou secesního umění byla: a) Francie b) Anglie c) Itálie 5. V různých státech se tento umělecký styl označoval různými názvy. K níže uvedeným státům doplň odpovídající název: a) Itálie - b) Španělsko - c) Belgie - d) Rakousko - e) Francie - f) Německo - 6. Ve kterém španělském městě můžete spatřit úchvatné stavby vytvořené v duchu secese? a) v Nancy b) v Madridu c) v Barceloně 7. Autorem těchto staveb je: a) William Morris b) La Sagrada Família c) Antonio Gaudí

37 8. Umělci ve svém výtvarném vyjádření nevyužívají: a) rostlinné motivy a rozbujelé křivky b) strohou kompozici a silné vypětí vůle c) ornamentálnost a vlnící se křivky 9. Co z výše uvedeného textu nevyplývá? a) V secesi umělci velmi často využívali ornament, který svými tvary připomínal lidská a zvířecí těla. b) Těžiště secesního umění spočívalo v malbě a sochařství. c) Hlavním znakem secesního cítění je stylizace. 10. Víš, co znamená slovo STYLIZACE? a) jev vznikající při pozorování pohybu b) zdůrazňování určitých obecných znaků c) stanovení jednotných pravidel Charles_Rennie_Mackintosh_001.jpg Prag_Prague_Hauptbahnhof_Eingang_%282005%29.JPG

38 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

39 VY_12_INOVACE_VV.7.A.11 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 7. ROČNÍK PEROKRESBA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Kresba mokrou stopou zahrnuje ty kreslířské techniky, které využívají nástroje a barvy pera, dřívka nebo brku a tuše či inkoustu. Perokresba vychází z citlivé lineární kresby. Její vlastnosti závisí na druhu pera a jeho charakteristické stopě. Poutavost perokresby spočívá v kontrastu významných linií a bílých a tmavších ploch, který se odráží v prokreslení detailů, členitých materiálů, objemů nebo dekorativních motivů. Zajímavou variantou perokresby je kresba do mokrého podkladu, která se rozpíjí a vyvolává tak nečekané výrazové účinky. Stínovaná kresba perem pracuje se zhuštěním a zředěním krátkých čar, kterými citlivě reaguje na proměny intenzity světla a stínu. Uspořádání čar a způsob podání kresby v sobě skrývá rozdílné výrazové účinky. Lineární a stínované kresbě nejlépe vyhovuje obyčejné pero v násadce. Pero má relativně měkký a tupý hrot, který po povrchu papíru lehce klouže. Seříznuté francouzské pero je vhodné pro dynamickou kresbu s proměnlivou stopou nebo pro kombinaci se stopou jiného pera. Redispero lze použít pro dekorativní úlohy a pro písmařské pokusy, podobně jako pero francouzské. Oba typy per zanechávají odpovídající šíři hrotu, a proto jsou označované příslušným číslem. Vzhled perokresby ovlivňuje také kvalita a tón užité barvy. Klasicky působí černá tuš, kresba barevnými tušemi má spíše dekorativní ráz. Stopa tuše se nerozpouští. Inkousty a mořidla jsou rozpustné ve vodě. Mezi inkousty převládají ostré, až nepříjemné odstíny, proto působí nejlépe perokresba v jednom barevném tónu. Perokresbu vhodně doplňují některé kreslířské techniky, například jemná kresba tužkou, rudkou nebo uhlem. Příjemná je kombinace perokresby s vlepovanými plošnými či plastickými prvky z papíru. Kresba perem je převážně technikou komorní, pro kterou se ve školní praxi hodí spíše menší velikosti formátů. Výjimku tvoří kombinace perokresby s jinými technikami. ÚKOLY: Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 40, Perokresbu zařazujeme mezi kresby: a) suchou stopou b) mokrou stopou c) tmavou stopou

40 2. Východiskem pro tuto techniku je: a) lineární malba b) šrafování c) lineární kresba 3. Označ, které výpovědi odpovídají danému textu: a) Perokresba nespočívá v kontrastu linií a ploch. ANO NE b) Při perokresbě je důležité prokreslení detailů. ANO NE c) Perokresba je zajímavá kontrastem bílých a tmavých ploch a linií. ANO NE d) Stínovaná kresba nepracuje se zhuštěním krátkých čar. ANO NE e) Stopy tuší a inkoustů se nerozpouští. ANO NE f) Mořidla jsou rozpustná ve vodě. ANO - NE 4. Kresba do mokrého podkladu... (označ správné pokračování nedokončené věty): a) není variantou perokresby b) dosahuje nečekaných výrazových účinků c) se nerozpíjí 5. Na vynechaná místa doplň nástroj (nástroje), který nejlépe vyhovuje určitému typu kresby (obyčejné pero, francouzské pero, redispero): dekorativní práce - stínovaná kresba - dynamická kresba s měnící se stopou - lineární kresba - kombinace se stopou jiného pera - vytváření písma - 6. Šíře stopy zvoleného pera je různá, a proto je označována: a) písmenem b) číslem c) kombinací čísel a písmen 7. Který typ pera neoznačujeme ani číslem, ani písmenem? a) obyčejné pero b) francouzské pero c) redispero 8. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Perokresbu nevhodně doplňují některé kreslířské techniky. b) Vhodná je kombinace perokresby s vlepovanými prvky z papíru. c) Pro perokresbu jsou vhodnější menší formáty.

41 METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

42 VY_12_INOVACE_VV.9.A.12 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 9. ROČNÍK CHRÁM SV. BARTOLOMĚJE otevření Mgr. Ivana Tichá TEXT: Chrám sv. Bartoloměje se otevře na první adventní neděli Po čtyřech letech, kdy se v kolínské dominantě, chrámu sv. Bartoloměje, pilně pracovalo a památka zůstávala pro veřejnost uzavřena, je znám termín jejího otevření. Chtěli bychom chrám otevřít na první adventní neděli (1. 12.) a uspořádat zde adventní koncert, uvedl farář Libor Bulín. Adventní mši bude sloužit kardinál Dominik Duka a slavnostního otevření se zúčastní řada celostátně významných osobností. Pozván byl mimo jiné i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který si chrám prohlédl během návštěvy Kolína 6. října. Přestože rekonstrukce interiéru ještě není u konce a v chrámu se bude pracovat i příští rok, může už kostel sloužit církevním obřadům a otevřít se veřejnosti v provizorním režimu. Chrám sv. Bartoloměje je zahrnut do programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR, z jehož fondu byly vloni použity dva miliony korun na pokračování prací při zastřešování ochozu. Ten trpěl vlhkostí, která do něj proniká jak zvenku, tak i zevnitř. Chrám má totiž specifickou konstrukci, která v jiných klimatických podmínkách funguje dobře (např. v Itálii), ale v našem klimatu zdivo značně trpí. V současné době je oprava vnějšího pláště z 90% hotova. Na opravu pláště navázaly opravy kaplí. Vloni započala oprava Řeznické kaple a po jejím dokončení se práce přesunou do další kaple v jižní části kostela. Z venkovních prací došlo vloni na úpravu jižní zahrady před kostelem s rozpočtem 437 tisíc korun a na zajištění hradební zdi. Předpokládáme, že vnější opravy kostela budou příští rok dokončeny a čeká nás revize věží, řekl k plánům oprav technik Petr Čech. Na opravu chrámu sv. Bartoloměje přispívá pravidelně i město Kolín. V letošním rozpočtu pamatovalo na chrám částkou 800 tisíc korun a říjnové zasedání Rady města Kolína schválilo ještě 400 tisíc korun. Chápeme potřebu trvalých investic do této památky. Chtěli bychom, aby se Bartoloměj stal klasickou památkou se všemi možnostmi využití: zvonice, nádvoří za kostelem i kostnice, říká starosta Vít Rakušan. Právě kostnice s ceněnou figurální výzdobou bude v nejbližší době potřebovat opravu. Nádvoří za kostelem, které získalo novou dlažbu, bylo letos poprvé dějištěm dětské scény 49. Kmochova Kolína. (Zkráceno) Zpravodaj města Kolína, říjen 2012, ročník 18, číslo 10, str. 1, 2

43 ÚKOLY: 1. Jak dlouho probíhaly práce na chrámu sv. Bartoloměje? a) tři roky b) čtyři roky c) pět let 2. Znovuotevření kolínské dominanty je naplánováno na: a) první adventní sobotu b) první adventní neděli c) na druhou adventní neděli 3. Toto zpřístupnění památky bude provázeno: a) adventní výstavou b) adventním koncertem c) pěveckým vystoupením 4. Adventní mši bude sloužit: a) Libor Duka b) Libor Bulín c) Dominik Duka 5. Která z následujících výpovědí nevychází z textu? a) Rekonstrukce ještě není dokončena, ale pro veřejnost bude otevřeno. b) Kostel nemůže sloužit církevním obřadům, protože rekonstrukce není dokončena. c) V chrámu se ještě bude pracovat, ale církevní obřady se tu budou sloužit. 6. Na financování oprav chrámu se částkou dva miliony korun podílel(o): a) městský úřad b) krajský úřad c) Ministerstvo kultury ČR 7. Označ, které věty vyplývají z textu: a) Oprava vnějšího pláště ještě není z větší části hotova. ANO NE b) V letošním roce byla započata oprava Řeznické kaple. ANO NE c) Po dokončení opravy Řeznické kaple bude opravována kaple jižní. ANO NE d) Vloni byla upravena jižní zahrada za kostelem. ANO NE e) Opravy kaplí navázaly na opravu pláště. ANO NE 8. Předpokládá se, že vnější opravy kostela budou dokončeny v roce: a) 2012 b) 2013 c) 2014

44 9. Která významná kulturní událost se odehrála na nádvoří za kostelem? olsom%c4%9bje.jpg METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM:

45 VY_12_INOVACE_VV.8.A.13 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 8. ROČNÍK ALFONS MUCHA Mgr. Ivana Tichá TEXT: ALFONS MUCHA ( ), malíř, grafik a návrhář Jako malíř bez profesionálního školení nastoupil do malířské dílny divadelních dekorací vídeňské firmy, v 80. letech působil na Moravě. Od r studoval na mnichovské Akademii, později odjíždí do Paříže, kde studoval rok na Akademii Julian. Od r pracoval samostatně, živil se převážně ilustrátorskou prací pro pařížská nakladatelství a časopisy. V Paříži měl také vlastní školu. v roce 1904 se poprvé vydal do USA. Střídavě působil v Americe a v Paříži. Ve Spojených státech byl činný jako malíř a pedagog. R se vrátil do Prahy. Muchovo dílo představuje jeden z nejpříznačnějších projevů evropského secesního umění, pro které v Paříži kolem r vznikla přezdívka Le styl Mucha. Spojením prvků českého umění, s jeho sklonem k lidovému umění, a pařížské výtvarné kultury koncem století nalezl Mucha svébytný projev, který je hlubokým odrazem doby. Kromě ilustrace se zabýval malířstvím historických obrazů a v 90. letech vytvořil řadu plakátů pro divadlo. Z této doby pochází řada návrhů na dekorační grafické práce např. Čtyři roční počasí, Čtvero umění, Denní doby, Měsíce a řada návrhů pro viněty, kalendáře, divadelní programy; ilustrace a knižní grafika. Po návratu do Čech se věnoval mýtu historie slovanských národů v cyklu dvaceti obrazů Slovanská epopej. Byl také tvůrcem první československé poštovní známky v roce ( Zkráceno) Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str Plakát (1894; Museo del Teatro, Barcelona) oznamující vystoupení Sarah Bernhardtové v inscenaci Gismondy znamenal začátek úspěchu českého umělce Alfonse Muchy, jenž vytvořil pro slavnou herečku řadu plakátů a četné návrhy kostýmů a klenotů. Jeho ženské typy, inspirované díly Grassetovými, patří k nejsugestivnějším, nejvyšperkovanějším a zároveň nejpopulárnějším postavám secesního umění. Dějiny umění, José Pijoan, ODEON, Praha 1983, str /Alfons_Mucha_- _Czechoslovakian_poststamps.JPG/320px-Alfons_Mucha_- _Czechoslovakian_poststamps.JPG