Promlčení u obchodních závazkových vztahů

Transkript

1 + Main topic: Promlčení u obchodních závazkových vztahů IB.Service Czech Republic č. 2 (duben 2011) Obsah PROMLČENÍ U OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ 2 VÝKON FUNKCE A PRACOVNÍ POMĚR 4 DŮLEŽITÉ LHŮTY DLE DAŇOVÉHO ŘÁDU 6 DODATEČNÉ PŘIZNÁNÍ 7 NOVELA ZÁKONA O DPH OD JUDIKÁT ESD: NÁROK NA ODPOČET DPH 11 DAŇOVÝ KALENDÁŘ 12 IB. GROUP OFFICES 13 1

2 IB.Service Promlčení u obchodních závazkových vztahů Promlčení u obchodních závazkových vztahů Promlčení je jedním z institutů stanovených k ochraně dlužníka. Podstata promlčení spočívá v tom, že po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty (promlčecí doby) se právo stává nevymahatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčené právo nezaniká. Soud k promlčení z úřední povinnosti nepřihlíží, k oprávněně vznesené námitce promlčení je však přihlédnout povinen. Samo uplynutí promlčecí doby nemá tedy na příslušné právo žádný vliv. Dokud se dlužník promlčení nedovolá, zůstávají práva a povinnosti mezi ním a věřitelem beze změny. Obecná úprava promlčení je obsažena v občanském zákoníku ( ). Promlčení práv z obchodních závazkových vztahů je speciálně komplexně upraveno v zákoníku obchodním ( ). Promlčení podle obchodního zákoníku podléhají jen práva z obchodních závazkových vztahů upravených obchodním zákoníkem včetně práv z tzv. fakultativních obchodů podle 262 obchodního zákoníku (strany si mohou dohodnout, že se jejich závazkový vztah řídí obchodním zákoníkem). Obchodní závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci smluvních typů upravených jen v občanském zákoníku sdílejí režim promlčení podle občanského zákoníku. Práva jakými jsou právo vlastnické nebo právo vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou se nepromlčují ani v obchodních vztazích. Obecná promlčecí doba činí v obchodním právu 4 roky. V některých případech stanovuje obchodní zákoník promlčecí lhůtu odlišně (např. u smlouvy o přepravě věci činí 1 rok). Jedná-li se ovšem o právní vztah mezi podnikateli, který se řídí občanským zákoníkem (např. nájemní smlouva), uplatní se promlčecí doba podle občanského zákoníku, která je obecně 3-letá. Obecně začíná běžet promlčecí doba u práv vymahatelných u soudu ode dne, kdy právo u soudu mohlo být poprvé uplatněno. U práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy právní úkon mohl být poprvé učiněn. Speciálně jsou upraveny počátky běhu lhůt např. - u práva na plnění závazku - ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být s jeho plněním započato, tj. ode dne splatnosti, - u práva na dílčí plnění - samostatně ode dne splatnosti každého dílčího plnění zvlášť (stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatným celý závazek, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku). Promlčecí doba může být prodloužena, a to i opakovaně. Její celková délka u práv z obchodních závazkových vztahů však nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala běžet poprvé. Běh promlčecí lhůty nemusí být nepřetržitý, do jejího plynutí zasahuje stavení a přetržení promlčecí doby. Podle ustanovení 402 obchodního zákoníku dochází ke stavení promlčecí doby, jestliže věřitel k uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní Mgr. Zuzana Bačková E z.backova@ib-gtpraha.cz 2

3 úkon, který se považuje podle procesních předpisů za zahájení soudního řízení nebo za uplatnění práva v řízení již zahájeném. Stejný důsledek má také zahájení rozhodčího řízení. Den, kdy dochází ke stavení promlčecí doby při uplatnění vzájemného nároku, vyplývá z úpravy 404 obchodního zákoníku. Zahájením soudního (rozhodčího) řízení přestává běžet (tzv. se staví) promlčecí doba. Za úkon považovaný za zahájení soudního řízení se pokládá žaloba, nikoliv návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). Jestliže v řízení, jež způsobilo stavení promlčecí doby uplatňovaného práva, nebylo o tomto právu rozhodnuto, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet ( 405 obch. zák.). Výslovně se zákonem nevyžaduje, aby věřitel v řízení řádně pokračoval, tuto podmínku z něj lze však vyvodit. Pokud by totiž věřitel v řízení řádně nepokračoval, mělo by to za následek zastavení řízení soudem (tedy situaci, že nebude rozhodnuto ve věci samé ) a v takovém případě platí, že promlčecí doba nepřestala běžet, popřípadě může být o jeden rok prodloužena, jestliže v době skončení řízení již uplynula, nebo do jejího uplynutí zbýval méně než rok. Podání přihlášky pohledávky podle insolvenčního zákona má pro běh lhůty k promlčení stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Bylo-li právo plynoucí z obchodního závazkového vztahu pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení, promlčuje se ve smyslu 408 odst. 1 obch. zák. za 10 let ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet. Řízení o výkon rozhodnutí (vydaného v nalézacím řízení), přiznávajícího určité právo, tak musí být zahájeno v desetileté lhůtě, počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet poprvé, v určitých případech prodloužené podle 408 odst. 2 obch. zák. o další tři měsíce od vykonatelnosti rozhodnutí. Na promlčení práva přiznaného rozsudkem, rozhodčím nálezem, popřípadě schváleným smírem nelze podpůrně aplikovat desetiletou promlčecí dobu podle 110 občanského zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje speciální věcné řešení. Podle 402 a 403 odst. 1 dochází k tomu, že zahájením příslušného řízení přestala promlčecí doba běžet. Podle 408 odst. 1 bez ohledu na jiná ustanovení obchodního zákoníku (i bez ohledu na 402 a 403 odst. 1, podle nichž promlčecí doba přestala běžet) skončí promlčecí doba nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy započala běžet poprvé. Promlčecí doba, která přestala běžet a u níž není stanoveno, že by její běh pokračoval, nemůže pro právo přiznané rozhodnutím soudu nebo rozhodčího orgánu skončit dříve než uplynutím uvedené omezující doby 10 let. Přetržení (přerušení) promlčecí doby obecně znamená, že promlčecí doba, která uběhla do okamžiku, kdy nastane okolnost přerušující běh promlčecí doby, je bez vlivu na nově založený běh další promlčecí doby (k uplynulé části promlčecí doby se nepřihlíží a po odpadnutí překážky začíná běžet promlčecí doba znovu od svého počátku). Přetržení běhu promlčecí doby způsobuje podle obch. zák. uznání závazku. Uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží od tohoto uznání nová 4-letá promlčecí doba. Uznání závazku může proběhnout i opakovaně, avšak s celkovým omezením 10 let od prvního počátku běhu promlčecí doby. 3

4 IB.Service Výkon funkce a pracovní poměr Souběh výkonu funkce a pracovního poměru Vztah mezi společností a členem statutárního orgánu je vztahem obchodně-právním (řídí se ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce - byla-li uzavřena - nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností). Dle platné judikatury, pokud je člen statutárního orgánu (jednatel v s.r.o., člen představenstva v akciové společnosti) zároveň zaměstnán na jiné pozici dle Zákoníku práce, nesmí se jeho činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu překrývat s činností vykonávanou ve funkci člena představenstva, jinak je pracovní poměr neplatný. K překrývání činností dochází zejména v případě výkonu práce na řídící pozici vrcholového vedení společnosti (např. generální ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel). Výše zmíněná situace má kromě právních důsledků i důsledky daňové. V této souvislosti Komora daňových poradců předložila Koordinačnímu výboru MF ČR k jednání s Ministerstvem financí příspěvek, který reagoval na rozsudek NSS 3 Ads 119/ (NSS v rozsudku konstatoval, že v případě, kdy osoba vykonává v pracovněprávním vztahu činnosti, které by měla vykonávat jako člen statutárního orgánu, je pracovněprávní vztah absolutně neplatný, a na základě toho není statutární orgán, např. jednatel, nemocensky pojištěn a nemá nárok na dávky nemocenského pojištění). Členové koordinačního výboru jsou toho názoru, že: absolutní neplatnost právního úkonu nemá přímý vliv na daňovou uznatelnost nákladů Ing. Ondřej Štedrý E o.stedry@ib-gtpraha.cz takový výklad by byl v rozporu s dosavadní praxí a ekonomickou podstatou, daňová uznatelnost je v souladu s dosavadní praxí finančních úřadů závěry NSS se týkají posouzení původní právní úpravy zákoníku práce, nyní je možné uvažovat pouze o relativní neplatnosti právního úkonu, které se správce daně nemůže dovolávat Generální finanční ředitelství argumentuje následovně: rozsudek NSS 3 Ads 119/ nemá ve své podstatě vliv na dosavadní správní praxi orgánů daňové správy (viz výše) a není ani důvodu za stávající legislativy tuto praxi měnit správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu s tím, že daňový subjekt musí prokázat, že příjmy plynoucí v souvislosti s jeho činností pro právnickou osobu jsou v souladu s ustanovením 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ( ZDP ) (pracovně-právní nebo obdobný vztah) anebo naplňují znaky 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP (práce členů družstev, Mgr. Zuzana Bačková E z.backova@ib-gtpraha.cz 4

5 společníků s.r.o. a dalších, odměny členů statutárních orgánů právnických osob) pokud jsou jednateli vypláceny mzdové prostředky, ze kterých je odvedena daň ze závislé činnosti a sociální a zdravotní pojištění, jedná se u právnické osoby s.r.o. - o daňově uznatelný náklad, ať už půjde o příjmy dle 6 odst. 1 písm. a) či 6 odst. 1 písm. b) ZDP (v případě akciové společnosti by tomu tak nemuselo být v případě, že by se jednoznačně jednalo o výplatu členovi (kolektivního) statutárního orgánu (např. představenstva), která není daňovým výdajem) V souladu s výše uvedenými závěry koordinačního výboru v případě osoby, která vykonává funkci jednatele a zároveň pracuje na základě pracovněprávní smlouvy, tedy není z hlediska daňové uznatelnosti jí vyplácených odměn rozdíl mezi tím, zda jsou odměny vypláceny na základě pracovněprávního vztahu či na základě smlouvy o výkonu funkce. Zdravotní pojištění Příjem podléhá zdravotnímu pojištění v případě pracovněprávního vztahu i smlouvy o výkonu funkce. Důchodové pojištění Zaměstnanec je na důchodovém pojištění účasten vždy. V případě smlouvy o výkonu funkce je jednatel účasten důchodového pojištění v případě, že jeho měsíční příjem překročí výši rozhodného příjmu, který je pro rok Kč. Nemocenské pojištění Zaměstnanec je účasten na nemocenském pojištění vždy. Jednatel činný na základě smlouvy o výkonu funkce nepatří do okruhu nemocensky pojištěných. Dle informace zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí dne s ohledem na úpravu neplatnosti právního úkonu v zákoníku práce, kdy neplatnost pracovněprávního úkonu může navrhnout jen ten, kdo je takovým úkonem dotčen, nepřipravují orgány sociálního zabezpečení kontrolní akci zaměřenou na to, zda u statutárního zástupce nebo člena statutárního orgánu, který vykonává ve společnosti zároveň činnost v pracovním poměru, jsou náplně činnosti v obou případech důsledně odlišné, jak to vyplývá z požadavku judikatury. MPSV v současné době připravuje novelu zákona o nemocenském pojištění, ve které počítá s tím, že statutární zástupci a členové statutárních orgánů budou účastni nemocenského a důchodového pojištění. Malá novela obchodního zákoníku, kterou již Ministerstvo připravilo, se nyní nachází v legislativní radě vlády a po jejím schválení ve vládě i parlamentu, bude souběh funkcí manažerů v orgánech obchodních společností s pracovním poměrem ke společnosti výslovně umožněn. 5

6 IB.Service Důležité lhůty dle daňového řádu Důležité lhůty dle daňového řádu Daňový řád ( DŘ ) nastavuje nově některé lhůty, případně je upravuje poněkud odlišně než zákon o správě daní a poplatků. Ing. Ondřej Štedrý E o.stedry@ib-gtpraha.cz Daňové přiznání, hlášení, vyúčtování Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, je 3 měsíce po skončení zdaňovacího období, případně 6 měsíců, pokud má daňový subjekt povinný audit nebo je zastupován poradcem. Lhůta pro podání daňového přiznání na zdaňovací období (např. daň z nemovitostí), které činí 12 měsíců, je do konce prvního měsíce zdaňovacího období. Je li zdaňovací období kratší než 1 rok, je lhůta 25 dnů po skončení zdaňovacího období a nedá se prodloužit. Hlášení (např. souhrnné hlášení pro DPH, oznámení o sražení srážkové daně, hlášení platebního zprostředkovatele o výplatě úroků) se podává do 25 dnů po skončení měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost. Vyúčtování se nově podává do 4 měsíců od uplynutí kalendářního roku. Správce daně může na žádost daňového subjektu lhůtu pro podání přiznání, hlášení či vyúčtování prodloužit až o 3 měsíce v případě, že předmětem zdanění jsou i příjmy ze zahraničí, a to až na 10 měsíců. V případě podání daňového či dodatečného daňového přiznání o více než 5 pracovních dnů po lhůtě, vyměří správce daně pokutu ve výši 0,05 % denně, maximálně 5 %, nejméně 500 Kč a nejvíce Kč ( 250 DŘ). Pozor tedy i na včasné podání dodatečných přiznání, zejména pokud jde o větší částky daně. Placení daní Splatnost daně je v poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Zálohy jsou splatné ve lhůtách stanovených hmotnými daňovými zákony. Za den platby je jako doposud považován den, kdy byla platba připsána na účet správce daně. Úrok z prodlení se vyměří až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti ( 252 DŘ). Správcovské lhůty Jedná se o lhůty, které správce daně stanoví pro vykonání určitého úkonu. Lhůty kratší než 8 dnů lze stanovit jen výjimečně pro jednoduché a naléhavé úkony. Správce daně vždy na první žádost daňového subjektu prodlouží lhůtu o dobu, která v den podání žádosti zbývala ze lhůty. Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o kterou má být lhůta prodloužena, případně do 30 dnů od obdržení žádosti, je žádosti vyhověno. Při oznámení zamítavého rozhodnutí po uplynutí lhůty je lhůta prodloužena o tolik dnů, kolik jich v době podání žádosti zbývalo do konce lhůty. 6

7 IB.Service Dodatečné přiznání Dodatečné přiznání Daňový řád ( DŘ ) v ustanovení 141 odst. 2 uvádí, že daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Tato dikce vyvolává velkou diskuzi o tom, zda bude možné podávat dodatečná přiznání k dani v případech, kdy daňový subjekt udělá chybu při výpočtu své daňové povinnosti. Za doby účinnosti zákona o správě daní a poplatků (do ) to bylo bez problémů možné. I sám správce daně si ponechává možnost opravovat vlastní chyby v psaní a počtech i další zřejmé nesprávnosti v protokolu či rozhodnutí ( 62 odst. 6, 104 DŘ). Ing. Ondřej Štedrý E o.stedry@ib-gtpraha.cz V případě DPH, pokud plátce udělá chybu a přizná daň vyšší, než by měl, může provést opravu v dodatečném daňovém přiznání v souladu s 43 zákona o DPH účinného od To potvrzuje i aktuální výklad k novele zákona o DPH zveřejněný na webových stránkách České daňové správy. V ostatních případech bude záležet na přístupu správců daně. Doporučujeme nicméně dodatečná daňová přiznání podávat. Nemožnost opravit svojí chybu je označována jako neústavní. O dalším vývoji v této kauze Vás budeme informovat. 7

8 IB.Service Novela zákona o DPH od Oprava základu daně a výše daně Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná od výrazně mění ustanovení týkající se oprav základu daně a výše daně. Nově tuto problematiku upravují 42, 43, 45 a upravuje opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, tomuto tématu se v tomto článku však nebudeme věnovat. Ing. Monika Chvalová E m.chvalova@ib-gtpraha.cz 1. Opravy základu daně a výše daně dle 42 Plátce má povinnost opravit základ daně a výši daně v těchto případech: a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění jedná se například o situaci, kdy odběratel vrátí zboží z důvodu vad b) při snížení, popřípadě zvýšení základu daně, na základě podmínek sjednaných po dni uskutečnění zdanitelného plnění dojde-li tedy po uskutečnění plnění ke změně podmínek vedoucích ke změně základu daně, je to důvod pro opravu c) při vrácení spotřební daně (dle 40, odst. 2) d) pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti dle 13 odst. 3 písm. d) u smluv s povinností odkupu předmětu leasingu má poskytovatel povinnost přiznat daň z celé částky již při předání předmětu leasingu nájemci; v případě, že bude předmět leasingu vrácen a nedojde k převodu vlastnického práva, vzniká poskytovateli povinnost opravit základ daně a výši daně e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se plnění neuskutečnilo plátce má povinnost přiznat ze zálohy (přijaté platby předem před uskutečněním zdanitelného plnění) daň; jestliže se plnění neuskuteční, provede opravu dle 42 f) pokud byla úplata použita na úhradu jiného plnění Důležitou změnou je tedy povinnost opravit základ daně a výši dani, a to i v situacích, kdy je základ daně snižován. Například v případě poskytnutí slevy nevznikla plátci dříve povinnost snížit základ daně a daň (vystavit daňový dobropis), od je tato povinnost v zákoně zakotvena. Široká odborná veřejnost z dikce zákona usuzovala, že plátci vzniká povinnost opravit základ daně a výši daně i v případě bonusů (z důvodu překročení limitu odebraného množství). Generální finanční ředitelství však na internetových stránkách uveřejnilo překvapivou informaci, že u tzv. bonusů a skont se dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH nepostupuje dle 42, resp

9 Daňový doklad Novela zákona o DPH již nezná pojem dobropis a vrubopis. Jestliže měl plátce povinnost vystavit daňový doklad k uskutečnění původního zdanitelného plnění, vzniká mu povinnost vystavit opravný daňový doklad dle 45, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti vedoucí k provedení opravy. Ve kterém zdaňovacím období uvést opravu do daňového přiznání Z výkladů Generálního finančního ředitelství v současnosti vyplývají tyto závěry: V případě, kdy je snižována daň na výstupu, provede se oprava v tom zdaňovacím období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad. Pro příjemce však tato oprava znamená snížení uplatněného odpočtu a dle 74 má povinnost provést opravu za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Příklad: Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu (tedy po datu uskutečnění zdanitelného plnění) poskytl dodavatel odběrateli slevu ve výši 5 %. Plátce vystaví opravný daňový doklad, odběrateli je doručen Tuto opravu dodavatel zohlední v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období červenec. Příjemce by však měl opravu provést ve zdaňovacím období za červen (kdy vznikly skutečnosti vedoucí ke snížení nároku na odpočet daně). V případě, kdy je zvyšována daň na výstupu, je oprava samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu. Příjemce může provést opravu na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká. Příklad: Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu (tedy po datu uskutečnění zdanitelného plnění) došlo ke změně ceny zvýšení o 10 %. Plátce vystaví opravný daňový doklad a tato oprava bude promítnuta v daňovém přiznání za zdaňovací období květen. Pokud příjemce obdrží opravný daňový doklad v květnu, může zvýšený nárok na odpočet zohlednit za měsíc květen, pokud doklad obdrží v červnu, může tak učinit až v červnu. V případě, kdy plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad na původní plnění a daňový doklad nevystavil, nevystavuje opravný daňový doklad a opravu provede v daňové evidenci. 2. Oprava výše daně podle 43 Jedná se o situace, kdy plátce chybně odvedl daň: Chybně zvýšena daň Chybně snížena daň možnost opravy povinnost opravy a) plátce daně chybně zvýšil svou daň na výstupu Jedná se např. o situaci, kdy plátce daně nesprávně uplatnil základní sazbu místo snížené nebo kdy zdanil osvobozené plnění. Oprava se provádí vždy v dodatečném přiznání za období, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. Plátce daně vystaví opravný daňový doklad a až v okamžiku, kdy je doručen příjemci, může podat dodatečné daňové přiznání na snížení daňové povinnosti. Opět v situacích, kdy plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad a nevystavil jej, provede opravu pouze v daňové evidenci. Může však nastat situace, kdy plátce daně opravný daňový doklad nevystaví (je to pouze možnost, nikoli povinnost). Příjemce však má nárok na odpočet daně pouze ve výši správné (sazby) daně. Příklad: Dodavatel v dubnu za stavební práce vystavil doklad se základní sazbou daně. V červnu zjistí, že měl uplatnit sníženou sazbu daně a vystaví opravný daňový doklad, který je příjemci doručen v červenci. Dodavatel v červenci podá dodatečné přiznání za duben a sníží daň na výstupu. Odběratel správně již při zpracování přiznání za duben měl uplatnit daň pouze ve výši snížené sazby daně. Pokud tak neučinil, musí podat dodatečné daňové přiznání za duben (do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy chybu zjistil dle 141 Daňového řádu). 9

10 b) plátce daně chybně snížil daň na výstupu Zákon o DPH speciálně neupravuje situaci, kdy plátce daně odvedl daň v nižší výši. Postupuje se podle 141 Daňového řádu plátce má povinnost podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil a ve stejné lhůtě daň doplatit. I když zákon neupravuje vystavení opravného daňového dokladu, domníváme se, že plátce daně může vystavit opravný daňový doklad, na základě kterého by si příjemce mohl uplatnit rozdíl ve výši daně. Příklad: Plátce v červnu zjistí, že ve faktuře za duben nesprávně uplatnil sníženou sazbu daně místo základní. Plátce má povinnost podat do konce července dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben. Domníváme se, že dodavatel může vystavit opravný daňový doklad, na základě kterého si příjemce uplatní rozdíl ve zvýšení sazby daně v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdrží opravný daňový doklad. Náležitosti opravného daňového dokladu upravuje

11 IB.Service Judikát ESD: nárok na odpočet DPH Judikát ESD: nárok na odpočet DPH u dokladu vystaveného neplátcem V úředním věstníku EU vyšel velmi zajímavý judikát 2011/C 63/15 ve věci C-438/09. Tento judikát se týká nároku na odpočet DPH na základě dokladu, který vystavila osoba povinná k dani neplátce. ESD judikuje, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH odvedené za služby poskytnuté jinou osobou povinnou k dani, která není registrována k DPH, pokud faktura obsahuje údaje nutné k identifikaci osoby, která ji vystavila, a povahy poskytnutých služeb. Ing. Ondřej Štedrý E o.stedry@ib-gtpraha.cz 11

12 IB Service Daňový kalendář Duben pátek daň z příjmů - podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2010, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám pondělí spotřební daň - splatnost daně za únor 2011 (mimo spotřební daň z lihu) pátek silniční daň - záloha na daň za 1. čtvrtletí středa daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků úterý spotřební daň - splatnost daně za únor 2011 (pouze spotřební daň z lihu) - daňové přiznání za březen daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2011 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen souhrnné hlášení za březen 2011 a 1. čtvrtletí 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2011 Květen pondělí daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období úterý spotřební daň - splatnost daně za březen 2011 (mimo spotřební daň z lihu) pátek daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků středa spotřební daň - splatnost daně za březen 2011 (pouze spotřební daň z lihu) - daňové přiznání za duben daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2011 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za duben souhrnné hlášení za duben 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben čtvrtek daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2011 daň z nemovitostí - splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do Kč včetně) - splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb) 12

13 Ostatní informace IB. Group offices AUSTRIA (Vienna) MMag. Roland Teufel, T IB Interbilanz Schönbrunner Straße A-1120 Wien T , F E office@ibgroup.at SERBIA (Belgrade) Marco Egger, T IB Interbilanz Bulevar Milutina Milankovica 136a, RS Novi Beograd T , F E office@ib-gtbeograd.co.rs CROATIA (Zagreb) Marco Egger, T IB Interbilanz Ulica grada Vukovara 284, HR Zagreb T , F E office@ibgroup.hr SLOVAKIA (Bratislava) Wilfried Serles, T Panská 14, SK Bratislava T , F E office@ib-gtbratislava.sk CZECH REPUBLIC (Prague/Brno) Helmut Hetlinger, Michal Kováč, T Olga Krnáčová, T ,, E office@ib-gtpraha.cz Pekařská 7, CZ Brno T , F E office@ib-gtbrno.cz HUNGARY (Budapest/Győr) Waltraud Körbler, T SLOVENIA (Ljubljana) Marco Egger, T IB Interbilanz Linhartova 11a, SI-1000 Ljubljana T , F E office@ib-gtljubljana.si UKRAINE (Kyiv) Wilfried Serles, T IB Interbilanz Yaroslavskaya Str. 6, UA Kyiv T , F E office@ib-gtkyiv.co.ua Vámház krt. 13., H-1093 Budapest T , F E office@ib-gtbudapest.co.hu Fehérvári út 75, H-9028 Győr T , F E office@ib-gtgyor.co.hu 13