BOHEMIA CENTRALIS 17 1

Transkript

1 BOHEMIA CENTRALIS 7

2 BOHEMIA CENTRALIS 7 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 988 Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, ve Státním zemědělském nakladatelství Praha

3 Redakční rada Milan Rivola /výkonný redaktor/ Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Pavel Pecina Eduard Průša Vladimír Skalický František Skřivánek Josef Tlapák Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 988 3

4 Obsah Inhalt Contents OPRAVIL E 7 Archeobotanické nálezy ze Středočeského kraje Archäobotanische Funde aus dem Mittelböhmischem Kreise LHOTSKÁ M Příspěvek k rozšíření synantropních druhů v Průhonickém parku a v Průhonicích Contribution to the occurrence of synanthropic species in Průhonice park and in Průhonice village ZÁRUBA P 9 Fauna a flóra Jezera v Mnichovicích Božkově Fauna und Flora des Sees in Mnichovice Božkov HUSÁKOVÁ J PIVNIČKOVÁ M CHRTEK J 39 Botanická inventarizace státní přírodní rezervace Hrabanovská černava Botanische Inventarisierung des staatlichen Naturschutzgebietes Hrabanovská černava LOŽEK V 9 Postglaciální osyp pod skalními sruby Jizery u Ptýrova Nacheiszeitlicher Schuttkegel am Fuss der JizeraFelswände bei Ptýrov LOŽEK V 39 Měkkýši chráněného území Drbákov Albertovy skály Weichtiere des Naturschutzgebietes Drbákov Albertovy skály BOHÁČ J 45 Drabčíkovití /Staphylinidae/ vybraných biotopů státní přírodní rezervace Týřov Staphylinidae of various biotopes of the Týřov state reserve in central Bohemia 4

5 STREJČEK J 57 Entomologický význam zámeckého parku ve Veltrusích Entomologische Bedeutung des Schlossparks in Veltrusy ZAVADIL V DITTRICH M ŠAPOVALIV P 69 Rozšíření ocasatých obojživelníků ve Středočeském kraji Die Verbreitung der Schwanzlurche im mittelböhmischen Bezirk PŘÍHODA A Užovka hladká /Coronella austriaca/ poznámky k ekologii a etologii Schlingnatter /Coronella austriaca/ Bemerkungen zur Ökologie und Etologie PECINA M RÁB P 7 Zpráva o orientačním průzkumu ichthyocenózy potoka Pšovky na území SPR Kokořínský důl Ichthyofauna of Pšovka creek in the Kokořínský důl state reserve a preliminary report KOKEŠ O 5 Výskyt a osudy velkých šelem v minulosti Středočeského kraje Vorkommen und Schicksal der grossen Raubtiere in der Vergangenheit des Bezirkes Mittelböhmen Krátká sděleni 43 Kurze Mitteillungen Redakční uzávěrka

6 6

7 Bohemia centralis, Praha, 7: 7 9, 988 Archeobotanické nálezy ze Středočeského kraje Archäobotanische Funde aus dem Mittelböhmischen Kreise Emanuel OPRAVIL Zbytky rostlinného původu nalézané při archeologických výzkumech poskytují zajímavé informace nejen samotné archeologii, ale též k chorologii rostlin, historické fytogeografii a pro rekonstrukci rostlinných společenstev Analýzy větších náletových celků z rozsáhlejších výzkumů umožňují velmi podrobné poznání životního prostředí zaniklé společenské formace včetně sortimentu pěstovaných i sbíraných plodin, struktury synantropní vegetace atd Tak je možno rekonstruovat např skladbu lesních porostů v údolí Vltavy podle velkého množství zbytků dřeva na sídlištích u Závisti a v Hrazanech nebo v údolní nivě Labe v okolí slavníkovské Libice aj Pestrou mozaiku poznatků z minulosti našich planě rostoucích i pěstovaných rostlin doplňují i méně početné nálezy často jen o několika obilkách či zlomcích uhlíků Výsledky jejich paleobotanických určení jsou pak roztroušeny v archeologických pracích, mnohdy zůstanou jen v archivech nálezových správ I tyto drobné nálezy se však mohou stát výtečnou pomůckou např při rekonstrukčním mapováni vegetace Proto v tomto příspěvku zveřejňuji menší archeobotanické nálezy ze 36 míst Středočeského kraje za posledních asi 0 let U každé lokality je uvedeno jméno archeologa, který prováděl její archeologický výzkum /resp který ji zpracoval/; jednotlivá období a kultury jsou uvedeny podle ústního nebo písemného sdělení autorů výzkumu 7

8 PŘEHLED LOKALIT A NÁLEZŮ Bášť /P SANKOT, L SKRUŽNÝ/ Doba bronzová, knovízská kultura: dub (Quercus sp) uhelná drť Doba hradištní: borovice lesní (Pinus sylvestris) 48 vzorků /dále vz/ trouchnivého dřeva z rakví; jehličnan zlomek /dále zl/ dřeva; jasan? (cf Fraxinus excelsior) zl dřeva; dub (Quercus sp) vz dřeva z nože; listnáč vz dřeva Běchovice /S VENCL/ Doba halštatská: dub (Quercus sp) zl uhlíku Doba hradištní, keramika pražského typu: babyka (Acer campestre) 3 zl uhlíků; líska (Corylus avellana) 6; brslen (Euonymus sp) 3; topol (Populus sp) 3; topol/vrba (Populus/Salix) ; dub(quercus sp) Benešov /L SKRUŽNÝ/ 6 století: dub (Quercus sp) 8 ks zuhelnatělého dřeva z klády; ječmen (Hordeum sp) neúplný otisk pluchaté obilky Brandýsek /O KYTLICOVÁ/ Doba hradištní, 0 století: borovice lesní (Pinus sylvestris) 8 vzorků trouchnivé výdřevy hrobů /rakví/ Bratronice, okr Kladno /Z Smetánka/ Středověk, 3 století: smrk ztepilý (Picea abies) 4 zl uhlíků; krušina olšová (Frangula alnus) 3; topol (Populus sp) ; dub (Quercus sp) 6 Cerhenice /Z SEDLÁČEK/ Doba halštatská, bylanská kultura: borovice lesní (Pinus sylvestris) zl uhlíkú; dub (Quercus sp) 48; jilm (Ulmus sp) 3 Čáslav, kostel Středověk/novověkk: jedle bělokorá (Abiea alba) vz dřeva šindele; borovice lesní (Pinus sylvestris) destička /cf IVANOV 98/ ČejetičkyChoboty /E PLESL/ Doba bronzová, únětická kultura: jasan ztepilý (Fraxinus escelsior) 4 zl uhlíků; jasan? (cffraxinus excelsior) 3; jalovec obecný (Juniperus commu nis) 3; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; dub (Quercus sp) 4; dub? (cf Quercus sp) 3 Doba bronzová, mohylová kultura: líska obecná (Corylus avellana) zl uhlíku; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) l; dub (Quercus sp) 4; dub? (cf, Quercus sp) 3 8

9 Doba bronzová, lužická kultura: olše (Alnus sp) 3 zl uhlíků; olše? (cf Alnus sp) ; líska obecná (Corylus avellana) 6; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 9; jasan? (cf Fraxinus excelsior) ; borovice lesní (Pinus sylvestris) 9; topol (Populus sp) ; topol/vrba (Populus/Salix) 7; dub (Quercus sp) ; dub? (cf Quercus sp) 5; jilm vaz (Ulmus laevis) ; blíže neurčitelný jehličnan zl; listnáč 6 zl; vesměs dřevo z kulatiny a silnějších větví Doba bronzová, nerozlišené vzorky: olše (Alnus sp) 3 zl uhlíků; olše? (cf Alnus sp) ; líska obecná (Corylus avellana) 6; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 4; jasan? (cf Fraxinus excelsior) ; jalovec obecný (Juniperus communis) ; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; topol (Populus sp) ; topol/vrba (Populus/Salix) 6; dub (Quercus sp) 83; dub? (cf Quercus sp) 9; jilm vaz (Ulmus laevis) Dolní Břežany /V ČTVERÁK, J RULF/ Neolit, lineární keramika: borovice lesní (Pinus sylvestris) zl uhlíku; borovice? (cf Pinus sylvestris); dub (Quercus sp) 0; lípa (Tilia sp) ; listnáč ; líska obecná (Corylus avellana) zl skořápky; mařinka rolní (Asperula arvensis) zuhelnatělá nažka; pšenice dvouzrnka (Triticum dicoceum) celé obilky + zlomky; dvouzrnka? (T cf dicoccum) poškozená obilka + 4 zlomky; pšenice (Triticum sp) Rozměry nejlépe zachovaných obilek Tdicoccum: délka /mm/ 5, 6,0 šířka /mm/,7 3,0 tlouštka /mm/,,4 Dolní BřežanyZávist /L JANSOVÁ/ Neolity volutová kultura: borovice lesní (Pinus sylvestris) zl uhlíku Doubravčice /J KUDRNÁČ/ Doba bronzová, knovízská kultura: listnáč, uhelná drť Doba halštatská: buk lesní (Fagus sylvatica) 4 zl uhlíků; dub (Quercus sp) Doba hradištní: dub (Quercus sp) 6 velkých vzorků z velké kulatiny a 0 jednotlivých zlomků; jedle bělokorá (Abies alba) zl uhlíku; javor (Acer sp) ; bříza (Betula sp) ; habr obecný (Carpinus betulus) ; buk lesní (Fagus sylvatica) 4; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; zlomky borky břízy (Betula sp) Středověk: dub (Quercus sp) uhelná drť 9

10 Dubeč /S VENCL/ Doba římská, starší období: bříza (Betula sp) 4 zl uhlíků; dub (Quercus sp) Hostim /S VENCL/ Magdalenien 40±470 BP /VENCL 976/: borovice lesní (Pinus sylvestris) 0 zl uhlíků; dub (Quercus sp) 0; dub? (cf Quercus sp) Hradsko /M ŠOLLE/ Doba bronzová, knovízskoštítarská kultura: jedle bělokorá (Abies alba) zl uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) 3; jeřáb? (cf Sorbus) ; lípa (Tilia sp) Doba hradištní, 9 st: jedle bělokorá (Abies alba) 4 zl uhlíků, převážně z kulatiny; borovice lesní (Pinus sylvestris) 8; tis červený (Taxus baccata) 5; buk lesní (Fagus sylvatica) 4 vesměs ze silné kulatiny; smrk ztepilý (Picea abies) 4; dub (Quercus sp) 6; lípa (Tilia sp) Doba hradištní, st: jedle bělokorá (Abies alba) 5 zl uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) zl zuhelnatělých + zl nezuhelnatělý; smrk ztepilý (Picea abies) 4; javor (Acer sp)?;bříza (Betula sp) ; habr obecný (Carpinus betulus) ; líska (Corylus avellana) ; buk lesní (Fagus sylvatica) ; dub (Quercs sp) Klecany /VMARTINEC/ Doba hradištní, stol: borovice lesní (Pinus sylvestris) vzorky trouchnivého dřeva ze stěny srubu se stopami požáru; dub (Quercus sp) 4 vz trouchnivého dřeva z kulatiny z hradby Klučov /J KUDRNÁČ/ Eneolit, řivnáčská kultura: dub (Quercus sp) 5 zl uhlíků Kosoř /S VENCL/ Doba laténská: dub (Quercus sp) 5 zl uhlíků Kouřim, sv Klimemt /M ŠOLLE/ Středověk, 3 stol: trouchnivé dřevo jedle bělokorá (Abies alba), zbytky řezaných desek o průměru 8 mm; borovice lesní (Pinus sylvestris), zbytek řezané desky o průměru mm; buk lesní (Fagus sylvatica) 9 inkrustovaných zlomků dřeva; zuhelnatělé dřevo babyka (Acer campestre) 7 zl; javor mléč 0

11 (Acer platanoides) ; bříza (Betula sp) 8, z toho 4 kusy z tenkých větviček o průměru,5,5 3,0 mm; habr obecný (Carpinus betulus) 36; líska (Corylus avellana) 0; buk lesní (Fagus sylvatica) 5; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) ; ptačí zob obecný? (cf Ligustrum vulgare) 5; borovice lesní (Pinus sylvestris) 7; dub (Quercus sp) 6; lípa (Tilia sp) 3; jilm habrolistý (Ulmus minor) ; listnáč 9 zkoksovatělých uhlíků; zuhelnatělá semena a plody sveřep stoklasa (Bromus secalinus) obilky, nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) nažka, třešeň ptačí (Cerasus avium) poškozený plod; svlačcoves popínavý (Fallopia convolvulus) 4 nažky, komonice (Melilotus sp) 3 semena, hrách setý (Pisum sativum) 5 celých a / semen, kostival lékařský (Symphytum officinale) 8 tvrdek, vesměs bez oplodí, bér zelený? (Setaria cf viridis) obilka, žito seté (Secale cereale) 6 obilek s poškozeným osemením, pšenice obecná (Triticum aestivum) obilka, pšenice? (cf Triticum sp) 4 deformované obilky, vikev (Vicia sp) semena bez osemení Lahovice, Praha 5 /Z KRUMPHANZLOVÁ/ Doba hradištní, střední až mladší: borovice lesní (Pinus sylvestris) 5 vzorků trouchnivého dřeva z hrobů Libčice nad Vltavou /P SANKOT/ Doba halštatská: javor (Acer sp) 6 zl uhlíků; bříza (Betula sp) ; líska (Corylus avellana) 4; líska? cf(corylus avellana) ; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) ; dub (Quercus sp) 36; topol/vrba (Populus/Salix) 9 Loděnice, okr Rakovník /N VENCLOVÁ/ Doba římská: železářská pec dub (Quercus sp) 6 zl uhlíků; železářská pec v místě Janská borovice lesní (Pinus sylvestris) 9 zl uhlíků s množstvím drobné uhelné drti Lubná, okr Rakovník /S VENCL/ Gravettien: smrk? (cf Picea sp) drobné zlomečky uhlíků; jehličnan v 0 vzorcích jemné uhelné drti Lysolaje /E PLESLOVÁ/ Eneolit: líska obecné (Corylus avellana) 5 zl uhlíků; líska? (cf Corylus avellana) ; jasan? (cf Fraxinus excelsior) ; borovice lesní (Pinus sylvestris) 3; topol/vrba (Populus/Salix) ; dub (Quercus sp) 43; dub? (cf Quercus sp) ; listnáč 3

12 Mcely /M LIČKA/ Doba bronzová, únětická kultura: dub (Quercus sp) zl uhlíků; dub? cf(quercus sp) Mlékojedy, okr Mělník /K MOTYKOVÁ/ Doba římská, starší: bříza (Betula sp) zl uhlíků; líska (Corylus avellana) 6; borovice lesní (Pinus sylvestris) 33; topol/vrba (Populus/Salix) 3; dub (Quercus sp) 94; růže (Rosa sp) ; jilm vaz (Ulmus laevis) L Mšec /R PLEINER/ Doba laténská: buk lesní (Fagus sylvatica) 6; smrk ztepilý (Picea abies) 9; borovice lesní (Pinus sylvestris) 5; dub (Quercus sp) ; materiál pochází vesměs z objektu železářských pecí Ořech /K MOTYKOVÁŠNAJDROVÁ/ Doba římská, starší: bříza (Betula sp) 5; líska (Corylus avellana) 3; líska? (cf Corylus avellana) ; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 5; borovice lesní (Pinus sylvestris) 60; topol/vrba (Populus/Salix) 33; dub (Quercus sp) 60; řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) ; listnáč Poděbrady /H BERANOVÁ/ Středověk, 3 stol: zuhelnatělé dřevo jedle bělokoré (Abies alba) 6 zl, javor mléč? (Acer cf platanoides), líska (Corylus avellana) 4, habr obecný (Carpinus betulus) 3, smrk ztepilý (Picea abies) 7, dub (Quercus sp) 45, jilm habrolistý? (Ulmus cf minor) ; vzorky trouchnivého dřeva z větších trámů smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) Středověk, 3 4 st: habr obecný (Carpinus betulus) 6 zl uhlíků; třešeň (Cerasus avium) 6; třešeň? cf(cerasus sp) ; ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) 7; borovice lesní (Pinus sylvestris) 5; dub (Quercus sp) 36; jilm vaz (Ulmus laevis) 4 zlomky zuhelnatělého dřeva dubu i jilmu převážně z kulatiny většího průměru Poříčany /M LIČKA/ Doba bronzová, únětická kultura: dub (Quercus sp) zl uhlíku Doba bronzová, knovízská kultura: hloh? cf(crataegus sp) zl uhlíku; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; dub (Quercus sp) 6; vrba? (cf Salix sp) RakovníkKokrdov /J WALDHAUSER/ Doba laténská, keltské sídliště: smrk ztepilý (Picea abies) 3 zl uhlíků

13 Ratenice /H SEDLÁČKOVÁ/ Doba římské, starší: borovice lesní (Pinus sylvestris) zl uhlíků; dub (Quercus sp) 39 vesměs z kulatiny o větším průměru Roztoky /M KUNA/ Doba neolitická, lineární kultura: líska (Corylus avellana) zl uhlíků; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 6; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; topol/vrba (Populus/Salix) 5; dub (Quercus sp) 75; dub? (cf Quercus sp) ; jabloň lesní (Malus sylvestris) zl zuhelnatělé malvice Doba neolitická, vypíchaná kultura: dub (Quercus sp)l zl uhlíku Doba neolitická, vypíchaná/lengyelská kultura: dub (Quercus sp) 3 zl uhlíků Doba neolitická, kultura zvoncových pohárů/?/: dub (Quercus sp) 5 zl uhlíků Doba neolitická, vzorky s nerozlišenými kulturami: javor (Acer sp) 5 zl uhlíků; líska (Corylus avellana) 7; borovice lesní (Pinus sylvestris) 6; topol/vrba (Populus/Salix) ; trnkatyp (Prunoideae, typ Prunus spinosa) 4; dub (Quercus sp) 5 Doba bronzová, mohylová kultura: dub (Quercus sp) 3 zl uhlíků Doba bronzová, štítarská kultura: buk lesní (Fagus sylvatica) 3 zl uhlíků; borovice lesní (Pinus sylvestris) 8; trnka? (cf Prunus spinosa) ; dub (Quercus sp) 7; jilm (Ulmus sp) Doba římská, stol: líska (Corylus avellana) 3 zl uhlíků ve objektech; topol/vrba (Populus/Salix) 3; dub (Quercus sp) 6 zl uhlíků v objektech; listnáč zkoksovatělý zlomek Doba hradištní, 6 7 stol: javor (Acer sp) 5 zl uhlíků; javor babyka? (Acer cf campestre) ; bříza (Betula sp) 9; habr obecný? (cf Carpinus betulus) ; líska (Corylus avellana) 48 zl v 9 objektech; buk lesní (Fagus sylvatica) 3; borovice lesní (Pinus sylvestris) 33; topol/vrba (Populus/Salix) ; dub (Quercus sp) 040 zlomků v 8 vzorcích; lípa (Tilia sp) 5 Sobín /J RULF/ Neolit, lineární kultura: dub (Quercus sp) 7 zl uhlíků, ze objektů ze dvou větších kusů dřeva Stehelčeves /E PLESLOVÁ/ Eneolit: javor babyka (Acer campestre) zl uhlíku; babyka? (Acer cf campestre) ; javor? (cf Acer sp) ; líska (Corylus avellana) 4; ptačí zob obecný (Ligustrum 3

14 vulgare) ; ptačí zob? (cf Ligustrum vulgare) ; borovice lesní (Pinus sylvestris) ; topol (Populus sp) ; dub (Quercus sp)8; kalina obecná (Viburnum opulus) Střihov /H SEDLÁČKOVÁ/ Doba železná, bylanská kultura: dub (Quercus sp) 8 zl uhlíků Tismice /J KUDRNÁČ/ Doba hradištní: líska (Corylus avellana) zl uhlíku; dub (Quercus sp)5 Toušen /J ŠPAČEK/ Eneolit, řivnáčská kultura: zuhelnatěla semena a plody pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum) 84 ccm obilek, pšenice dvouzrnka/jednozrnka (Triticum dicoccum/monococcum) ccm zlomků obilek, pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) 5 obilek, ječmen obecný (Hordeum vulgare) 9 obilek, pšenice obecná (Triticum aestivum) 55 obilek, svlačcovec popínavý (Fallopia convolvulus) 3 nažky, šťovík (Rumex sp) nažky, sveřep stoklasa (Bromus secalinus) obilka, ječmen obecný čtyřřadý (Hordeum vulgare ssp tetrastichum) otisk části klasu v mazanici Rozměry nejzachovalejších obilek; d délka,š šířka,t tlouštka, Id index délky,it index tloušťky: pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum) d mm 5,5 5,9 5,7 6,3 5,6 5,6 5,7 5,7 4,9 5,6 prům5,6 š mm,6,9,9 3,4 3,0,7,9,9,9,8 prům,9 t mm,,3,3,4,8,,7,4,6, prům,6 Id prům93 It prům 89 pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) d mm 4,4 5,3 4,7 4, 5,4 5,0 4,9 5,0 5,3 4,8 prům4,9 š mm,8 l,7,9,6,8, l,9,,,0 prům,9 t mm,3,9,9,3,6,4,6,7, prům,3 Id prům57 It prům,0 ječmen obecný (Hordeum vulgare) d mm 4,5 4,6 4,4 4,9 5,0 prům4,7 š mm,,3,,4,3 prům,3 4

15 t mm,8,,8,9, prům,0 Id prům04 It prům86 pšenice obecná(triticum aestivum) d mm 4,8 4,5 4,7 4, 3,9 prům4,4 š mm 3, 3,0,8,5,4 prům,8 t mm,5,5,6,3,0 prům,4 Id prům57 It prům85 Vinice /M LIČKA Doba římská: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 8 zl uhlíků; dub (Quercus sp) 43 Zákolany /M ŠOLLE/ Doba hradištní, 9 0 st: borovice lesní (Pinus sylvestris) vzorky dřeva z hrobu PŘEHLED DOB ZÁVĚR KONEC WURMU/POZDNÍ GLACIÁL Z gravettienu v Lubné pocházejí drobné zlomečky zuhelnatělého dřeva, u kterého lze předpokládat, že jde o smrk; mohl by to být doklad porostu tajgového charakteru Mladší je magdalenienský nález z Hostimi, datovaný rozmezím pozdní glaciál/starší holocén a zajímavý přítomností teplotně náročného listnáče dubu ve společenství borovice Je to ojedinělý doklad časného výskytu této dřeviny v našich zemích, neboť se poněkud vymyká z tradičního schématu sukcese středoevropských lesů v nejstarším holocénu /borovice líska etc, cf FIRBAS 949, nověji pro naše země RYBNÍČKOVÁ et RYBNÍČEK 980/; časný nástup dubu umožnilo zřejmě morfologicky pestré území Berounska NEOLIT V neolitických nálezech na uvedených lokalitách byly zaznamenány: Acer sp, Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Pinus sylvestris, Prunoideae /zřejmě Prunus spinosa/, Populus/Salix, Tilia sp kvantitativně převládal dub a za ním borovice Veškeré dosavadní nálezy z neolitu dokazují od počátku atlantiku silné zastoupeni dubu v porostech atlantické doubravy s lipou /cf OPRAVIL 985/; z téhož citovaného přehledu vyplývá, že v Čechách přežívala v neolitu /v atlantiku/ borovice lesní na větším počtu lokalit než na Moravě Nejen borovice, ale zvláště líska a trnka 5

16 dokazují existenci světlin či lemových společenstev Pro nejstarší neolit kulturu s lineární keramikou tedy pro počátek staršího atlantiku je cenný důkaz příměsi plané jabloně v tehdejších atlantických doubravách /část malvice z Roztok/ ENEOLIT Z nevelkého počtu analyzovaných eneolitických lokalit pocházejí tyto dřeviny: Acer campestre, Acer sp, Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Ligustrum vulgare, Pinus sylvestris, Populus sp, Populus/Salix, Quercus sp, Viburnum opulus Tento soubor navazuje na předchozí neolitické nálezy; k významným světlomilným dřevinám patří ptačí zob DOBA BRONZOVÁ Počet analyzovaných nálezů rostlinných zbytků z tohoto období je relativně velký, jak dokazuje i pestřejší skladba zjištěných dřevin: Abies alba, Alnus sp, Corylus avellana, Crataegus sp, Fraxinus excelsior, Fagus sylvatica, Juniperus communis, Pinus sylvestris, Populus sp, Populus/Salix, Prunus spinosa, Quercus sp, Salix sp, Sorbus sp, Tilia sp, Ulmus laevis, Ulmus sp Nálezy z tohoto období spadají především do druhé poloviny subboreálu /s FIRBAS 949/ a části staršího subatlantiku Kvalitativně opět převládalo dřevo dubu a na některých lokalitách byla významnou dřevinou i borovice lesní Původní atlantické doubravy byly již obohaceny místně o další druhy stromového patra jako je buk lesní a jedle bělokoré /jejich pyl zaznamenala např u Těptína PACLTOVÁ 956/ Nejen mezi druhy lesních lemů, ale zřejmě již u plně rozvinutých společenstev křovin /Prunetalia/ nalezneme kromě lísky i trnku, hloh a jalovec obecný DOBA HALŠTATSKÁ A LATÉNSKÁ V tomto období byli v analyzovaných materiálech zjištěni vesměs jen zástupci stromového patra: nejpočetněji dub, dále pak borovice lesní, buk, smrk a jilm Odráží se v tom nejen výběr dřeva použitého v mnoha případech k budování palisád a různých stavebních konstrukcí, ale i soudobé klimatické podmínky staršího subatlantiku, prospívající v té době šíření lesa 6

17 DOBA ŘÍMSKÁ Rovněž v tomto období převažují v analyzovaných materiálech dřeviny stromového patra dub, borovice lesní, jasan, jilm vaz, ze světlomilných dřevin bříza, z křovin především líska, ptačí zob, růže, řešetlák; ve třech případech bylo dřevo blíže nerozlišené topol/vrba Nález zuhelnatělých větviček /prutů/ růže patří k velmi řídkým z pochopitelných důvodů nelze pokládat používání růžového proutí jak k otopu, tak i k jiným účelům za zcela běžné; tím spíše však můžeme každý její nález interpretovat jako doklad většího rozšíření společenstev křovin s růží V železářských pecích bylo zjištěno dřevěné uhlí borové a dubové DOBA HRADIŠTNÍ /včetně nálezů pražského typu/ Kvantitativně i kvalitativně pestré nálezy z tohoto období obsahují ponejvíce zbytky dřeva z borovice a dubu, dále z jedle, jasanu ztepilého, buku lesního, habru obecného, břízy, javorů, /babyka i mléč/, mírně z lípy, smrku, topolu/vrby a jilmů; ke zvláště cenným patří dřevo tisu z křovin byla nejhojnější líska, roztroušeně se vyskytly zlomky dřeva ptačího zobu a brslenu Převažovaly zlomky zuhelnatělého dřeva, nicméně časté jsou též vzorky trouchnivého dřeva Lesy v nížině, pahorkatině i v podhůří byly vystaveny silnému náporu ze strany člověka, zvláště v místech s rozsáhlejším opevněním větších slovanských hradišť, ať v údolní nivě, nebo i na vyšších terasových stupních Zajímavé srovnání poskytují výsledky zuhelnatělého dřeva z Libice nad Cidlinou /SLAVÍKOVÁ 976/, kde se kromě buku, smrku a tisu vyskytly všechny dřeviny jinak roztroušené na sledovaných lokalitách Středočeského kraje I když podle výškových stupňů nalezneme jisté rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů dřevin /resp rodů/, ukazuje náš přehled roztroušených drobných nálezů, jak i tyto nálezy mohou přispět k poznání struktury lesních porostů vymezeného území, zvláště pozoruhodný je nález tisu na Hradsku; v materiálu kladeném dr ŠOLLEM do 9 století byla nejhojnější jedle, dále buk, méně borovice, dub a smrk, ojedinělá byla lípa Lokalita je v území s vymapovanými borovými doubravami vedle dobohabrových hájů /MIKYŠKA et all, 969, list Praha/ Z nálezů doby hradištní vysvítá, že na vlhkých svazích byly v těchto borových doubravách i jedle, smrk a tis V moravském prostředí /Mikulčice aj/ jsme zaznamenali aplikaci jedlového dřeva /dovoz z vyšších poloh/ na výdřevu hrobů i samotných rakví /OPRAVIL 97, 98/, kdežto ve středních Čechách se výrazněji projevuje místně hojná dřevina borovice lesní, např v Brandýsku atd 7

18 STŘEDOVĚK Největší množství zde uváděných středověkých nálezů pochází především ze 3 století, např v Bratronicích, nebo navazuje na starší nálezy z století jako ve Staré Kouřimi a v Poděbradech, odkud pochází i mladší materiál ze 4 stol; jen ojediněle jsou uvedeny malé nálezy z mladšího středověku Celkem byly zjištěny tyto druhy /rody/ dřevin: převládající dub s borovicí lesní, neméně početná jedle bělokorá a smrk ztepilý, dále buk lesní a habr obecný, v menších množstvích javory mléč a babyka, dále bříza, topol, lípa, jilm, třešeň ptačí, z křovin líska, krušina, ptačí zob Středověké nálezy uvedené v této práci však nelze srovnávat s kvanty materiálu z historických jader měst nebo středověkých vesnic, z území Středočeského kraje dosud jen málo publikovaných /např Sekanka u Hradištka, OPRAVIL 970/ Pro vrcholný středověk je na území Středočeského kraje s poměrně bohatým původním zastoupením borovice nápadné využívání dřeva jedle a smrku tak, jak je známe z různých míst na Moravě /Olomouc, Uherské Hradiště, Opava aj/; původ tohoto dřeva možno hledat nejen v populaci tzv nížinných smrků, ale i v dovozu z okrajových pohoří NOVOVĚK Z časného novověku máme k dispozici pouze nález zuhelnatělé dubové klády ze 6 stol V analyzovaném materiálu se kromě zbytků dřeva vyskytly i semena a plody jak pěstovaných, tak planě rostoucích bylin Druhové skladba těchto nálezových celků se shoduje s poměry zjištěnými TEMPÍREM na jiných pravěkých i středověkých lokalitách /např TEMPÍR 966, 968 aj/ mnohořadý ječmen obecný, pšenice jednozrnka, dvouzrnka atd Nicméně k pozoruhodnostem výše uvedených lokalit patří časný výskyt Asperula arvensis v neolitu Dolních Břežan /cf OPRAVIL 984/ Pro neolitické sběrné hospodářství je cenným dokladem nález zuhelnatělého zlomku malvice jabloně z Roztok Zusammenfassung Im Beitrag sind die Ergebnisse archäobotanischer Analysen von kleineren Fundstatten an 36 Stellen des Mittelböhmischen Bezirkes zusammengefasst In ihrer Gesamtheit ergänzen sie in geeigneter Weise die bisherigen Erkenntnisse aus der FloraEntwicklung auf dem Gebiete des Bezirkes Wertvoll ist der MagdalenienFund aus Hostim Übergang vom Spätglazial/ /Ältholozan wo in der Kiefergemeinschaft bereits die Eiche /4C:40 BP/ festgestellt wurde In den atlantischen 8

19 Eichenbeständen war offensichtlich auch der Holzapfel vorhanden, wie der Fund eines Apfelfruchtteiles im Objekt mit linearer Keramik in Roztoky beweist Aus dem Neolithikum von Dolní Břežany stammt der Fund von AckerMeier Aus der Burgawallzeit in Hradsko wurde das Eibenholz vorgefunden Literatura FIRBAS F /949/: Waldgeschiehte Mitteleuropas Jena IVANOV M /98/: Tak umírá vojevůdce Praha MIKYŠKA R et all /969/: Geobotanická mapa ČSSR List Praha Praha OPRAVIL E /970/: Botanický rozbor obsahu středověké studně na Sekance /Hradišťko, Prahazápad/ Čas Nár Muz Odd přírodověd, Praha, 37: 994 OPRAVIL E /97/s Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích = Studie Archeol Úst Akad Věd v Brně, Praha, /: 63 OPRAVIL E /98/: Zuhelnatělé dřevo od Strachotína Přehl Výzk /Archeol Úst Čs Akad Věd v Brně/, Brno, 978: 6970 OPRAVIL E /984/: Paleobotanické doklady k rozšíření některých rostlin v československém holocénu MS PACLTOVÁ B et MRÁZ K /956/: kvartérně paleontologické metody studia dějin lesa a jejich praktické využití Anthropozoikum, Praha, /955/ 5: SLAVÍKOVA J /976/: Rekonstrukce lužního lesa u Libice nad Cidlinou Preslia, Praha, 48: 446 TEMPÍR Z /966/: Výsledky paleoethnobotanického studia pěstování zemědělských rostlin na území ČSSR Vědec Práce Čs Zeměd Muz, Praha, 966: 744 TEMPÍR Z /968/: Archeologické nálezy zemědělských rostlin a plevelů v Čechách a na Moravě Vědec Práce Čs Zeměd Muz, Praha, 968: 588 VENCL S /976/: Radiokarbonové datum pro magdalénien z Hostimi Areheol Rozhl, Praha, 8: 44 Adresa autora: RNDr Emanuel Opravil,CSc, Archeologický ústav ČSAV, expozitura Opava, Bezručovo nám, Opava 9

20 0

21 Bohemia centralis, Praha, 7: 7, 988 Příspěvek k rozšíření synantropních druhů v Průhonickém parku a Průhonicích Contribution to the occurrence of synanthropic species in Průhonice park and in Průhonice village Marie LHOTSKÁ Při studiu květeny parkových objektů a jejich okolí zjišťujeme jejich určitou vzájemnou závislost Kulturní objekty jsou potenciálním ohniskem pro šíření hlavně některých introdukovaných druhů za hranice parkových zdí, kdežto širší okolí je zásobárnou pro šíření mnohých, zejména ruderálních a plevelných rostlin do parkových objektů Ani Průhonický park se nevymyká těmto zákonitostem Jsou známy druhy, které zplaňují, hlavně údolím Botiče do obce Průhonice a jejího širšího okolí /např Telekia speciosa, Heracleum mantegazzianum, Campanula latifolia var acrantha, Claytonia alsinoides/ V parku však zjišťujeme mnohé druhy, jejichž původ je v jeho širším okolí, odkud sem byly zavlečeny různým způsobem /např Bryonia alba, Impatiens parviflora, Galinsoga ciliata, Aethusa cynapium subsp cynapium/ V Průhonickém parku nacházíme jednak intenzívně obhospodařované plochy /např alpinum, vřesoviště/, jednak plochy s polopřirozenými společenstvy /hlavně lesními, lučními a bažinnými/, které nevyžadují intenzivnější obhospodařování Volné narušované plochy, na nichž mají uplatnění ruderální druhy a zahradní plevele, jsou zastoupeny jen v minimální míře Jsou to jednak trvale narušovaná místa kolem zadní části zámku a kolem hospodářských objektů, dále pak místa přechodně ruderalizovaná při různých stavebních úpravách a jiných pracích, které se taká mohou stát záchytným bodem některého z těchto druhů Většího uplatnění v parku však mohou dosáhnout plevelné druhy polopřirozených společenstev, zejména

22 lučních a lesních Z těch se jeví v posledních letech jako nejagresivnější druh Impatiens parviflora, který již tvoří významnou složku některých lesních podrostů Bylo by vhodné porosty netýkavky malokvěté na místech jejího přemnožení několikrát za sebou v následných letech kosit až do vyčerpání půdní zásoby semen Tak by se tento plevel jednak vymýtil na místech hromadného výskytu, jednak by se omezilo jeho šíření na jiné místo Větší nebezpečí pronikání a přemnožení některých ruderálních a plevelných druhů je na zásobních a pokusných zahradách, a to ať již přímo v různých kulturách, nebo v blízkosti skleníků, pařenišť, popř jiných hospodářských objektů, kde dochází soustavně k narušování rostlinného krytu Také v parcích existuje možnost dokonalého zdomácnění až přemnožení některých introdukovaných druhů Pak je třeba v každém případě zvlášť zvážit, do jaké míry určitý druh snižuje přirozený vzhled porostů, popřípadě zda je či není konkurenčně nebezpečný pro cennější druhy Tendenci k nežádoucímu přemnožení v Průhonickém parku vykazuje např druh Heracleum mantegazzianum do té míry, že jeho hromadný výskyt je třeba usměrňovat včasným kosením nedozrálých plodenství, kdežto pospolitý výskyt jiných druhů /např Claytonia alsinoides, Gentiana asclepiadea/ je na většině míst žádoucí Tento příspěvek navazuje na studii o synantropní květeně Průhonického parku a okolí z roku 970 /JEHLÍK et LHOTSKÁ 970/, ale vzhledem k vymezenému rozsahu jsou v něm uvedeny pouze druhy významnější Obsahuje nálezy autorky, popřípadě jiných pracovníků Botanického ústavu ČSAV, které byly příležitostně zjištěny, hlavně v letech 9784 Jsou uvedeny také dva nálezy druhů z čeledi Orchidaceae, která není možno považovat za druhy synantropní, které se však zdály floristicky významné Terminologie místních názvů jo stejná jako u nálezů v citované práci, přibyly však ještě pojmy další: pokusná zahrada I pokusná zahrada Na jezírkách a pokusná zahrada II = pokusná zahrada oddělení antropofyt na Chotobuzi SEZNAM DRUHŮ Aethusa cynapium L subsp cynapium: Při pěšině v odd 3 blíže studánky /984/ Althaea officinalis L,: Několik trsů na okraji fotbalového hřiště v obci Alyssum saxatile L sl: Tři exempláře na vnější zdi Průhonického parku při cestě z obce k pokusné zahradě I /973/

23 Arctium lappa L: Při cestě z obce k pokusné zahradě I /973/ Arctium minus /HILL/ BERNH: Při cestě nad alpinem v odd 4 /976/ Asclepias syriaca L: Menší kolonie proti pláži Černého rybníka /980/ Bryonia alba L: Do roku 979 na keřích při cestě od zámku k Podzámeckému rybníku; na Malém nádvoří na Viburnum fragrans /979/; na témž místě vedle zdi nad Podzámeckým rybníkem /HUSÁKOVÁ 980/; zplanělá z kultury na plotě pokusné zahrady II /983/ Bryonia dioica JACQ: Zplanělá z kultury na plotě pokusné zahrady II /983/ Calystegia pulchra BRUMMITT et HEYWOOD: V obci na plotě MNV /983/ Cardamine hirsuta L: Prvně byl tento druh zjištěn v r 98 /LHOTSKÁ 985/ v novém skleníku v zahradě na Chotobuzi v kultuře druhů Asparagus sprengeri a A plumosus nehojně Od té doby se udržuje, ale podstatně se nerozmnožuje Nerozšířil se ani do dalších kultur Je to způsobeno zřejmě pečlivým pletím, propařováním zeminy i poměrně izolovaným umístěním této kultury Pro obtížnost tohoto plevele ve skleníkách a pařeništích je třeba zabránit jeho většímu rozšíření Cephalanthera damasonium /MILL/ DRUCE: Dva exempláře při cestě blíže rozária /HUSÁKOVÁ 984/ Chenopodium foliosum ASCHERS: Trvale se udržuje jen v odd na úpatí svahu okraje alpina; přechodně pozorován v odd 3 a 4 při pěšině /976/; ve vřesovišti v odd 3 /977/; při cestě v odd 3 blíže studánky /979/ Chaerophyllum aureum L: Větší porost u státního statku při cestě k Černému rybníku /979/ Chaerophyllum temulum L: Při stezce v odd 3 /97/; v křovinách kolem Podzámeckého rybníka /97/; v křovinách kolem rybníčka v odd 5 /973/; křoviny při cestě blíže pokusné zahrady I /973/; roztroušeně mezi parkem a Oborou při silnici až po Zítovku /974/ Chionodoxa luciliae BOISS: Břehy Podzámeckého rybníka /JEHLÍK 966/; křoviny a trávníky na nádvoří /977/ Chrysanthemum parthenium /L/ BERNH: Hojně se vysévá při cestě od zámku k Podzámeckému rybníku /97/; týž stav při pěšině v odd 3 /97/ Claytonia alsinoides SIMS: Tento ozdobný druh prvně determinoval a z parku uvedl HOLUB /975/ a zmínil se též o jeho zplanění Centrem pro jeho šíření byla zřejmě okrajová část alpina v odd, kde byl původně vysazen nebo vyset Odtud se asi později rozšířil do okolí domku U Zlatého bažanta a přilehlých částí parku V 3

24 posledních letech tvoří podstatnou složku některých lesních podrostů proti rozáriu v odd 63; v odd 3 při studánce /975/; na Boháčku /TYLLER, ústní sděl 970/ Cardamine hirsuta /kreslil Jiří Moravec/ 4

25 Claytonia perfoliata DONN ex WILLD: Pod stromy při cestě v odd 4 /ústní sděleni,husák 966, v publikaci z r 977 autor neuvádí místo nálezu v parku/, a na svahu při ceatě v odd nad Podzámeckým rybníkem /980/ Consolida regalis S F GRAY subsp regalis: Několik rostlin je při cestě z obce k pokusné zahradě I /97/ Corydalis lutea /L/ DC: V omítce Průhonického zámku nad Podzámeckým rybníkem /97/ Cynoglossum officinale L: Zídky VŠÚOZ proti atriovým domkům v obci /973/, spolu s Lappula myosotis Datura stramonium L: Několik rostlin na okraji fotbalového hřiště v obci /975/ Galega officinalis L: Větší kolonie na okraji fotbalového hřiště v obci /97/ Galinsoga ciliata /RAFIN/ BLAKE: Jako plevel v odd a 3 /97/; při cestách v odd 4 a 5 /974/ Geranium pyrenaicum BURM fil: Při cestě z obce k pokusné zahradě I /97/; při cestě pod okny kanceláří hospodářského odd BÚ ČSAV /974/ Heracleum mantegazzianum SOMM et LEV: Při silnici mezi parkem a Oborou roztroušeně /973/; na rozcestí silnice vedoucí od Hrnčíř do Průhonic a Dobřejovic /975/; při vjezdu na dálnici za obcí /978/ Na posledních dvou lokalitách se vzhledem ke kosení trávníků zatím nešiří Hesperis matronalis L: Několik rostlin u plotu pokusné zahrady II /97/ Hyoscyamus niger L: Při cestě pod okny kanceláři hospodářského odd BÚ ČSAV /975/; zahrada na Chotobuzi /976/ Impatiens parviflora DC: Stinné části alpina v odd a 3 /974/; v posledních letech je význačnou součástí lesních podrostů v některých částech odd 6 a 63 /980/ Impatiens nolitangere L: Bažiny v horní části rybníčka v odd 5 /97/ Lathyrus hirsutus L: Na lokalitě uvedené v r 970 /JEHLÍK, LHOTSKÁ 970/ se druh značně rozšířil téměř až ke vchodu do rozária /984/; na drobném štěrku při pěšině v odd 4 /976/ Štěrk byl zřejmě předtím složen na parkovišti na Chotobuzi V parku rostl s druhy Galinsoga ciliata, Senecio viscosus, Chenopodium hybridum a Ch polyspermum Lathyrus pisiformis L: Na plotě při vchodu do zahrady na Chotobuzi /978/ Pravděpodobně zplanělý z dřívějších kultur VAŠÁKA Listera ovata /L/ R BR: Křoviny kolem Černého rybníka /978, 98/ V roce 98 již v menším množství 5

26 Melilotus altissimus THUILL: Trávník před okny umyvárny budovy ÚKE na Chotobuzi /978/ U plotu pokusné zahrady II /984/ Zplanělý z dřívější kultury na pokusné zahradě II Oenothera chicaginensis de VRIES ex RENNER var minutifolia ROSTAŇSKI et JEHLÍK: V obci při cestě blíže hotelu Tulipán, 4 exempl /JEHLÍK 979/ Physalis peruviana L: Větší kolonie na volných plochách při skládce kompostu v jižní části zahrady na Chotobuzi /980/ Potentilla norvegica L: Jako plevel v matečnici kosatců na zahradě na Chotobuzi /975/ Potentilla supina L: U pařníků v zahradě na Chotobuzi /975/ Puccinellia distans /JACQ/ PARL: Při silnici blíže hotelu Tulipán v nevelkém množství /ČECHOVÁ 984/ Reynoutria sachalinensis /Friedrich SCHMIDT/ NAKAI: Roztroušeně při silnici mezi parkem a Oborou /974/ Sambucus ebulus L: V severozápadní části ovocné zahrady na Chotobuzi /973/ Solidago canadensis L: Okraje fotbalového hřiště v obci /976/ Telekia speciosa /SCHREB/ BAUMG: Při silnici mezi parkem a Oborou roztroušeně /973/; u rybníka v obci, Na Holi /975/; před vchodem do budovy ÚKE na Chotobuzi /978/ Tulipa sylvestris L: Několik roztroušených kolonií pod stromy na středo vém trávníku na velkém nádvoří /97/ Kvete jen v některých letech Summary This article presents the results of investigation, the first part of which was published in 970 /see JEHLÍK et LHOTSKÁ 970/ Now some other localities of more important synanthropic plant species are given During recent years Impatiens parviflora DC has invaded some forest parts of the park Therefore, it was proposed to cut off systematically the plants of this species every year until all seeds in soil are exhausted Cardamine hirsuta L has been found up to now only in a small quantity in the glasshouse but could harm if spread into seedbeds and glasshouses Literatura HOLUB J /975/: Claytonia alsinoidea nová zplanělá rostlina československé květeny a poznámky k jejímu rodovému zařazení Preslia, Praha, 47:

27 HUSÁK Š /977/: Claytonia perfoliata Živa, Praha, 5 /= 63/: 59 JEHLÍK V et LHOTSKÁ M /970/: Příspěvek k rozšíření a karpobiologii některých synantropních rostlin z Průhonického parku, Průhonic a z údolí Botiče Studie ČSAV, Praha, 7: 4549 LHOTSKÁ M /985/: Cardamine hirsuta L jako zahradní plevel Zpr Čs Bot Společ, Praha, v tisku Adresa autorky: RNDr Marie Lhotská, Botanický ústav ČSAV 5 43 Průhonice u Prahy 7

28 8

29 Bohemia centralis, Praha, 7: 9 38,988 Fauna a flóra Jezera v Mnichovicích Božkově Fauna und Flora des Sees in Mnichovice Božkov Petr ZÁRUBA Touto prací navazuji na článek Motýlí fauna Jezírka v MnichovicíchBožkově /ZÁRUBA 985/ Jména rostlin jsou podle DOSTÁLA /958/, jména Lepidopter podle HRUBÉHO /964/, jména ostatních živočichů podle WAGNERA /977/ POPIS LOKALITY Od doby, kdy popsal PŘÍHODA /98/ stav lokality, došlo k několika změnám jejího stavu Například suchý palouk přiléhající k stromovému lemu je více než z poloviny zarostlý keři Některé z rostlin uváděných KNÍŽETOVOU /968/ vymizely /Nuphar luteum/ nebo se staly velmi vzácnými /Typha latifolia, Iris pseudacorus, Epipactis helleborine/ Následující popis lokality odpovídá jejímu stavu z roku 985 Podmáčený stromový lem Pokrývá asi 50 % celkové rozlohy lokality /cca 0,8 ha/ Místy vystupuje na povrch skalní podklad /hrubozrnná říčanská žula/ Převládající dřevinou je Alnus glutinosa, v bylinném patru dominují druhy rodů Carex, Galium, Ranunculus; dále pak druhy Lysimachia vulgaris, Festuca gigantea, Urtica dioica Tyto rostliny dominují vždy jen na části lokality, jinde jsou zastoupeny vzácně nebo vůbec ne 9

30 Suchopárná louka Pokrývá asi 5 % celkové rozlohy /cca 0, ha/ Z velké části je zarostlá keři převládá Prunus spinosa a zmlazující Alnus glutinosa Z bylin dominuji různé druhy trav a Hypericum perforatum Rákosiny Pokrývají asi 0 % celkové rozlohy /cca 0,3 ha/ Absolutně dominující a vlastně jedinou rostlinou zde je Phragmites communis Přechod mezi rákosinou a olšinou tvoři keřovité vrby /zejména Salix aurita/ Pod těmito keři není téměř žádný bylinný ani mechový podrost Volná vodní hladina Pokrývá asi 5 % celkové rozlohy /cca 0, ha/ Ve vodě dominuje Utricularia vulgaris, na hladině Lemna minor a Lemna trisulca Tuto vodní plochu tvoří dvě navzájem spojené tůně s četnými záhyby Nemají přítok ani odtok; jedná se pouze o srážkovou vodu Při déletrvajicím suchu voda mizí a obnažuje se bahnité dno Při velkých srážkách nebo tání voda zaplavuje části stromového lemu Na mělkých místech vyrůstají trsy ostřic Průměrná hloubka vody se pohybuje mezi 5 40 cm Nadmořská výška lokality je 40 m n m V latinských textech je lokalita nazývána Lacus Bozkov ČÁST SYSTEMATICKÁ Celkem bylo zjištěno 40 druhů živočichů a 69 druhů rostlin Podrobně byl prostudován řád Lepidoptera /motýli/, kterých bylo nalezeno 69 druhů, z nichž některé jsou velmi vzácné Ze zástupců čeledi Satyridae jsou zde hojné druhy Coenonympha pamphilus, Erebia medusa, Melanargia galathea a Maniola jurtina, vzácný je zde druh Coenonympha tullia Z čeledi Nymphalidae se tu vyskytují hojné druhy jako Aglais urticae, Issoria lathonia, Nymphalis io, mezi nehojné a vzácné druhy patří Apatura iris, Apatura ilia, Fabriciana aglaia, Limenitis populi, Melitaea dictynna Čeleď Pieridae zastupují hojně druhy Anthocharis cardamimes, Gonepteryx rhamni, Pieris napi, Pieris rapae a nehojně druhy Leptidea sinapis nebo Pieris brassicae Z čeledi Hesperiidae se hojně vyskytují druhy Erynnis tages, Hesperia comma, Adopaea lineola, Adopaea Silvestris a Pyrgus malvae Čeleď Lycaenidae je zastoupena hojnými druhy Polyommatus icarus, Celastrina argiolus, Lycae na phlaeas nebo Callophrys rubi, nehojně zde žijí druhy Thecla 30

31 Ekologická formace na lokalitě: suchopárný palouk;, keři zarůstající palouk, 3 podmáčená olšina, 4 keřovité vrby tvořící přechod mezi olšinou a rákosinou, 5 společenstvo vysokých ostřic, 6 volná vodní hladina, 7 periodická tůňka, 8 rákosina 3

32 3 Dominující druhy na lokalitě: Prunus spinosa, Alnus glutinosa, 3 Salix sp /různé druhy/, 4 ojedinělé exempláře Salix sp, 5 Betula verrucosa, 6 Sambucus nigra 3

33 Dominující druhy bylin: Rubus sp, Urtica dioica, 3 Phragmites communis, 4 Carex sp, 5 Hypericum perforatum, 6 Comarum palustre, 7 Festuca gigantea, 8 Utricularia vulgaris a Lemna sp, 9 Lysimachia vulgaris, 0 Galium sp 33

34 betulae, Thecla quercus, Plebejus argus Mezi vzácnější druhy této čeledi patří Maculinea nausithous, Maculinea teleius nebo Lycaena hippothoe Dále byly zjištěny druhy Eriocrania unimaculella a Dyseriocrania subpurpurella z čeledi Eriocraniidae; z čeledi Hepialidae Hepialus humuli a Phymatopus hecta, z čeledi Incurvariidae Adela cuprella, Adela degeerella, Incurvaria muscalella, Lamporinia luzella a jiné běžné druhy Vzácně se zde vyskytuje druh Zeuzera pyrima z čeledi Cossidae Čeleď Argyresthiidae je zastoupena druhy Argyreathia goedartella a A pruniella Čeleď Lithocolletidae je zastoupena hojnými i vzácnými druhy, avšak na lokalitě se vyskytuji všechny poměrně vzácně Ze zjištěných druhů stoji za uvedení druhy Lithocolletis dubitella, L froelichiella, L kleemannella, L mannii a L spinolella Z čeledi Elachistidae zde žijí druhy Elachista argentella, E lugdunensis, E nobitella a E paludum Čeleď Sessidae je zastoupena hojným druhem Ghamaesphecia empiformis a vzácnými druhy Aegeria formicaeformis a A spheciformis Velmi vzácným druhem, který žije na lokalitě, je Pancalia leeuwenhoekella z čeledi Sehreekensteiniidae Z čeledi Alucitidae zde jsou například druhy Alucita pentadactyla, Merrifieldia tridactyla, Platyptilia gonodactyla nebo Vzácný Gillmeria pallidactyla Z čeledi Acentropidae byl zjištěn druh Acentropus niveatus Čeleď Zygaenidae zastupují druhy Procris pruni, P statices, Zygaena angelicae, Z carniolica, Z filipendulae a Z meliloti Čeleď Gelechiidae je zde zastoupena hojnými druhy Adrasteia humeralis, A fugitivella a vzácným druhem Brachmia rufescens Druhově hojně je zastoupena čeleď Tortricidae Zjištěny byly například druhy Endemis profundata, Acleris niveona, Archips sorbiana, Tortrix viridana, Zeiraphera isertata, Notocelia aquana, Clepsis helvolana, Epinotia tenerana, Hedya prumiata, Tortricodes tortricella, Pamene spiniana nebo Eulia ministrana Vzácným druhem z čeledi Phycitidae je na lokalitě hojný druh Hypochalcia decorella Čeleď Crambidae zastupují druhy Calamotropha paludella, Chilo phragmitellus, Donacaula forficella, D mucronella, Schoenobius gigantellus, Crambus hortuellus, C pratellus nebo C perlellus 34

35 Dalším vzácnějším druhem je Cataclysta lemnata z čeledi Pyrustidae, stejně jako Pyrausta aurata z téže čeledi Další druhy jsou již hojnější, jako například Eurrhypara hortulata, Momophila noctuella, Nymphula nymphaeata, Pyrausta nigrata, P purpuralis nebo Udea lutealis Čeleď Notodontidae je zastoupena druhy Cloatera anastemosis, C pogra a Notodonta phoebe i hojnými druhy Drymonia dodonea, Harpyia bieuspis, Phalera bucephala nebo Peridea anceps Čeleď Sphingidae je reprezentována druhy Laothoe populi a Smerinthus ocellatus Z čeledí Tetheidae je zde hojný druh Thiatira batis a vzácný druh Tethea octogesimma Na suchém palouku se hojně vyskytuji housenky druhu Macrothylacia rubi z čeledi Lasiocampidae Další druhy této čeledi zde žijící jsou Poecilocampa populi a Philudora potatoria čeleď Lymantriidae zaatupují hojné druhy Dasychira pudibunda, Leucema salicis, Lymantria dispar a Orgyia antiqua, vzácným druhem je Arctornis Lnigrum Bohaté druhové zastoupení má čeleď Geometridae Ze vzácných druhů zde žijí Epirhanthis paluerata, Lygris mellinata; z hojnějších například Alsophila aescularia, Asthena albulata, Boarmia ribeata, B bistortata, B roboraria, Brephos parthenias, Brephos notha, Colotois pennaria, Ematurga atomaria, Euchoecta albulata, Geometra papilionaria, Hydrelia flameolaria, Minoa murinata, Siona lineata, Operopthera fagata, O brumata, Xanthorhoe montanata, X ferrugata, Sterrha humiliata, S rufaria nebo S inquinata Další druhově bohatě zastoupenou čeledi je čeleď Noctuidae Vyskytují se zde vzácné druhy jako Apatele alni, A cuspis, Mormo maura; déle hojnější druhy jako například Acontia luktuosa, Agrochola helvola, A mecilenta, Amathes cnigrum, Apatele psi, A leporina, Amphipyra pyramidae, A tragopogonis, Apamea anceps, Autrographa confusa, Bona prasinana, Brachionycha nubeculosa, Catocala nupta, Naenia typica, Plusia chrysitis, Herminia barbalis, Conistra rubiginosa, Colocasia coryli, Hadena nana, Lithophane ornitopus, Mamestra pisi, M brassicae, Noctua comes nebo Panthera coenobica Velmi hojné jsou druhy Noctua pronuba, Scoliopteryx libatrix, Scotia segetum, Orthosia gracilis, O gothica, O cruda, Hadena probos cidalis, Cosmia pyralina, Callistege mi nebo Autographa gamma Čeleď Endromididae je zastoupena druhem Endromis versi colora Řád Coleoptera podrobně zpracoval Jan TICHÝ, souhrn jeho nálezů uvádí PŘÍHODA /98/ 35

36 Z třídy Insecta byly zjištěny ještě tyto druhy: Z řádu Hymenoptera byly nalezeny druhy Bombus lapidarius, B terrestris, Formica rufa, Apis mellifera, Paraveapula vulgaris, P germanica, Vespa crabro, Cynips quercusfolii, Diplolepis rosae, Lasius niger, Rhyssa persuasoria a Torymus bedequaris Řád Odonata je zastoupen druhy Agrion ornatum, A puella, A pulchellum, Aeschna grandis, A cyanea, Pyrrhosoma nymphulla, Libellula depressa, Calopteryx virgo a další Z řádu Dermaptera byl zjištěn vzácný druh Labidura riparia Řád Mecoptera je zastoupen druhy Bittaces tipularius, Panorpa communis a P alpina Z řádu Diptera jsou zde hojně druhy Aedes vexans, Culex pipiens, Lasiopticus pinastri, L selenicus, Pales lineata, Tipula maxima, T oleracea nebo Rhagio scolopaceus; nehojně se zde vyskytují druhy Lipoptena cervi a Myiatropa florea Řád Heteroptera zastupují druhy Gerris lacustris, Sigara falleni, S nigrolineata, Ligus pabulinus, Hinacerus apterus, Coreus marginatus, Nepa cinerea, Zircona coerulea, Palomena viridissima a Corixa punctata Řád Homoptera je reprezentován druhy Cicadella viridis, C quadrinotata, Aphrodes bicinctus, Aphrophora alni, Eracanthus interruptus, Oncopsis alni, Phenacuccus aceris a Orthezia urticae Třída savců je zastoupena druhy Erinaceus concolor, Talpa europaea, Sorex araneus, Lepus europaeus, Vulpes vulpes, Sciurus vulgaris, Microtus arvalis, Capreolus capreolus a vzácně Sus scrofa Většina těchto druhů nežije na lokalitě trvale, ale pouze sem chodí za potravou či vodou Totéž platí i pro některé druhy ptáků Třída ptáků je zastoupena některými chráněnými druhy: Cuculus canorus, Dendrocopus major, D minor, Emberiza schoeniclus, Falco tinnunculus, Hirundo rustica, Ixobrychus minutus, Motacilla alba, Parus caeruelus, P major, Sylvia borin, S curruca Z dalších druhů stojí za uvedení druhy Garrulus grandarius, Fringilla coelebs, Pica pica, Phasianus colchicus a Turdus merula Z obojživelníků a plazů zde žijí druhy Bufo bufo, B viridis, Hyla arborea, Rana temporaria, R esculenta, Triturus vulgaris, T alpestris, Anguis fragilis, Lacerta agilis a Natrix natrix 36

37 Houby na lokalitě podrobně studoval VELENOVSKÝ Objevil zde některé nové taxony a popsal je pro vědu právě podle exemplářů z této lokality Výsledky uveřejnil v odborných publikacích /viz literatura/ Z rostlin se zde vyskytují dva chráněné druhy Epipactis helleborine a Iris pseudacorus Ze vzácných a nehojných druhů se vyskytuji Sparganium minimum a Utricularia vulgaris Z dalších významných nebo na lokalitě dominujících druhů uvádím Sphagnum recurvum, Alisma plantago aquatica, Asperula odorata, Betonica officinalis, Campanula patula, Carex elata, C gracilis, C elongata, Centaurea jacea, Comarum palustre, Dryopteris fillixmas, Epilobium montanum, Euphorbia cyparissias, Festuca gigantea, Fumaria officinalis, Galium aparine, Galium mollugo, Galium palustre, Galium verum, Veronica chamaedrys, Urtica urens, Urtica dioica, Ranunculus acris, Ranunculus lingua, Ranunculus repens, Rumex maritimus, Hypericum perforatum, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Polygonum vulgare, Glechoma hederacea, Lemna minor, Lemna trisulca, Phragmites communis, Riccia fluitans; stromové a keřové patro tvoří druhy Alnus glutinosa, Populus tremula, Quercus robur, Betula verrucosa, Sambucus racemosa, Sambucus nigra, Frangula alnus, Prunus spinosa, Rosa canina, Salix aurita, Salix caprea a Salix cinerea Ve vodě je velmi hojný druh Utricularia vulgaris, který spolu 8 druhy rodu Lemna tvoří významné společenstvo LemnoUtricularietum vulgaris ZÁVĚR Na zkoumané lokalitě bylo zjištěno celkem 569 druhů rostlin a živočichů Hlavní pozornost byla věnována řádu Lepidoptera /třída Insecta/ Zjištěno bylo 69 druhů tohoto řádu Rostlin bylo zjištěno 39 druhů Zákonem chráněných druhů živočichů zde Žije 3, rostlin druhy Celá lokalita je velmi zajímavá a má významné hodnoty z přírodovědného i estetického hlediska Z ochranářského hlediska je pozoruhodná výskytem mnoha chráněných druhů 37

38 Zusammenfassung In der untersuchte Lokalität wurden 569 Arten Pflanzen und Lebewesen festgestellt Aus dem Ordnung Lepidoptera wurden 69 Arten festgestellt In der Lokalität kommen viele seltene und vom Gesetz geschützte Lebewesen und Pflanzen vor, hier kommt auch seltene und interessante Pflanzen Gesellschaft vor Die Lokalität hat Grosse naturwissenschaftliche und ästhetische Werte Literatura ANDĚRA M, HORÁČEK I /98/: Poznáváme naše savce Mladá fronta, Praha DOSTÁL J /948, 950/: Květena ČSR Praha DOSTÁL J /954958/: Klíč k úplné květeně ČSR Praha FAUSTUS L, POLÍVKA F/984/: Botanický klič SPN, Praha FORSTER, WOHLFAHRT /977980/: Lepidoptera Mitteleuropas, II IV = Stuttgart HRUBÝ K /964/: Prodromus Lepidopter Slovenska NSAV, Bratislava J OUKL HA /90/: Motýlové a housenky střední Evropy Praha KNÍŽETOVÁ L /968/: Lokalita Božkov u Mnichovic seznam druhů vyšších rostlin Ms Kolektiv /96974/: Klíč zvířeny ČSR, ČSSR, IV ČSAV, Praha Kolektiv /98/: Unsere Natur I VWD, Hanau PŘÍHODA A /98/: Jezero v Božkově u Mnichovic a přehled brouků sbíra ných v tomto místě J Tichým Boh centr Praha, : 333 VELENOVSKÝ J/93/: Některé novinky z roku 93 6 WAGNER F /97977/: Natur Deutehslamds, I VI Munchen Adresa autora: Petr Záruba, Soukenická 3, 0 00, Praha 38 Mykologia, 8: 3