Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 13. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 13. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 13. schůze

4

5 Pořad 13. schůze 1. Senátní tisk č. 125 Návrh senátního návrhu zákona senátora Iva Valenty a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů 2. Senátní tisk č. 130 Prohlášení z neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád 23. září v Bruselu 3. Senátní tisk č. 131 Závěry z jednání Evropské rady konané dne 15. října Senátní tisk č. 127 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 5. Senátní tisk č. 128 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 6. Evropský senátní tisk č. J 037/10 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska 7. Evropský senátní tisk č. N 033/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje krizový relokační mechanismus a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června Evropský senátní tisk č. N 034/10 Návrh nařízení EP a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice EP a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrana Evropský senátní tisk č. K 035/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Akční plán EU v oblasti navracení Evropský senátní tisk č. K 036/10 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě Řešení uprchlické krize v Evropě: Úloha vnější činnosti EU 9. Senátní tisk č. 126 Návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) 1

6 10. funkční období Obsah 13. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 22. října Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh senátního návrhu zákona senátora Iva Valenty a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 125)... 2 Senátor Ivo Valenta... 2 Senátor Jiří Oberfalzer... 3 Senátor Martin Tesařík... 4 Senátor Jiří Šesták... 4 Senátor Jiří Šesták... 6 Senátor Petr Bratský... 6 Senátor Petr Gawlas... 6 Senátor Miloš Vystrčil... 7 Senátor Miroslav Nenutil... 7 Senátor Ivo Valenta... 7 Senátor Jiří Oberfalzer Informace vlády ČR o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. září 2015 (senátní tisk č. 130)... 8 Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech října 2015 (senátní tisk č. 131)... 9 Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka... 9 Senátor Václav Hampl Senátor Tomáš Grulich Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Veleba Senátor Jan Veleba Senátor Lumír Aschenbrenner Senátor František Bublan Senátorka Jitka Seitlová Senátor Zdeněk Brož Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Malý I

7 Senátor Libor Michálek Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Jiří Oberfalzer Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 127) Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Ivo Valenta Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Radko Martínek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Ivo Valenta Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Peter Koliba Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Jan Horník Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Petr Bratský Senátor Miloš Vystrčil Senátor Radko Martínek Senátorka Jitka Seitlová Senátor Ivo Valenta Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Ivo Valenta Senátor Ivo Valenta Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 128) Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Jiří Burian Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Čunek Senátor Zdeněk Brož Senátor František Bradáč Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach II

8 6. Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska (evropský senátní tisk č. J 037/10) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje krizový relokační mechanismus a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 (evropský senátní tisk č. N 033/10) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Senátorka Jitka Seitlová místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Václav Hampl Předseda Senátu Milan Štěch Ministr ČR Jiří Dienstbier místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Miloš Malý Senátor Tomáš Jirsa Senátor Petr Gawlas Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Jiří Šesták Senátor František Bublan Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Václav Hampl Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Balíček opatření k návratové politice a vnější dimenzi migrační krize (evropský senátní tisk č. N 034/10, č. K 035/10, č. K 036/10) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Senátor Jaroslav Doubrava Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) (senátní tisk č. 126) Poslanec Jan Farský Senátor Jaromír Strnad Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Vystrčil III

9 Senátor Libor Michálek Senátor Radko Martínek Senátor Pavel Eybert Senátor Václav Láska Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Petr Vícha Senátor Karel Kratochvíle Senátor Lubomír Franc Senátor Lubomír Franc Senátor Lubomír Franc Senátor Jiří Šesták Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Radko Martínek Senátorka Alena Dernerová Senátor Petr Bratský Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Carbol Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Martin Tesařík Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Hlavatý Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Libor Michálek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Petr Vícha Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Jiří Vosecký Poslanec Jan Farský Senátor Jaromír Strnad Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Karel Kratochvíle IV

10 Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Jan Horník Senátor Libor Michálek Poslanec Jan Farský Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jan Horník Senátor Jaromír Strnad Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaromír Strnad V

11 Těsnopisecká zpráva z 13. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 22. října 2015 (Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím o zklidnění. Vítám vás na 13. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Na úvod chci říci. Bubnování nebyl apel na vás, abyste se dostavili včas na zahájení této naší 13. schůze, ale bylo to připomenutí velmi smutné události, která se udála před 74 lety, kdy zhruba v této době 16. října byl vypraven první transport spoluobčanů židovského původu do koncentračního tábora. Toto byl takový apel, varování, abychom nezapomínali na hrůzy holocaustu a uvědomovali si, že i v některých souvislostech, které dneska prožíváme, přijdou časy a doby, které by se mohly této krutosti přibližovat anebo se jí přímo rovnat. (Ještě jednou prosím o zklidnění, někteří jste opravdu "hodně slyšet".) Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1990 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 30. září letošního roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Dagmar Terelmešová, Stanislav Juránek, Eva Syková. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí Jednacího sálu. Nyní podle 56 odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byly senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Jsme usnášeníschopní. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byly senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 1. Registrováno 63, kvorum 32. Pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková byly určeny ověřovatelkami této schůze. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 13. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění - v souladu s usnesením Organizačního výboru - vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor na své včerejší schůzi navrhl plénu Senátu zařadit na pořad schůze senátní tisky č. N 033/10, J 037/10 a senátní tisky č. N 034/10, K 035/10, K 036/10 jako balíček opatření k migrační krizi. A bod "Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. září

12 Dále Organizační výbor vyhověl žádosti ministryně práce a sociálních věcí a doporučuje vyřazení senátního tisku č. 118 z pořadu dnešní schůze. Organizační výbor rovněž doporučil pevné zařazení jednotlivých bodů dle dispozic jejich navrhovatelů. Všechno máte v písemné podobě k dispozici. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji hlasovat o všech návrzích Organizačního výboru najednou jako o změně a doplnění. Pak bychom, pokud s tím bude souhlas, odsouhlasili pořad schůze, ve znění předchozího usnesení. Jsou nějaké připomínky k návrhu hlasování? Nejsou. Nyní budeme hlasovat o návrzích Organizačního výboru, jak jsem je přednesl v předchozí části mého vystoupení. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2. Registrováno 65, kvorum 33. Pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen. Nyní budeme hlasovat o pořadu schůze, jak jsme doplnili pořad schůze v předchozím hlasování a jak nám bylo písemně zasláno před zhruba 2 týdny. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3. Registrováno 65, kvorum 33. Pro návrh se kladně vyjádřilo 63, proti nikdo. Návrh byl schválen. Budeme se tedy tímto pořadem dnešní naší 13. schůze Senátu řídit. Nyní projednáme bod, kterým je 1. Návrh senátního návrhu zákona senátora Iva Valenty a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 125) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů Ivo Valenta, který má nyní slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Ivo Valenta: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem předloženého návrhu novely je zpřesnit znění stávající právní úpravy ve vztahu k folklórním hudebním dílům, jejichž autor není znám, není anonymní či nevystupuje pod pseudonymem tak, aby jejich vynětí z ochrany poskytované autorským zákonem bylo jednoznačnější či spíše zcela zřejmé. Novela je předkládána zejména s ohledem na praxi, kdy v minulosti docházelo a stále dochází k tomu, že dodavatelé živé hudební produkce či její provozovatelé hradí kolektivnímu správci licenční poplatky i za výtvory, které úpravě autorského zákona nepodléhají. Druhým cílem je zbavit tyto subjekty v případě, že prezentují výhradně folklorně hudební díla, která nemají autora, ohlašovací povinnosti týkající se programu jejich produkce ve vztahu k provozovateli produkce, případně dodavatele, resp. ve vztahu ke kolektivnímu správci autorských práv. 2

13 Vzhledem k tomu, že v takových případech jsou prezentovaná hudební díla, která jsou i podle stávající právní úpravy vyňata z působnosti autorského zákona, jeví se tato povinnost v těchto případech jako nadbytečná administrativní zátěž, od které lze folklorním sdružením a organizátorům folklorních akcí ulevit, aniž by to mělo jakýkoliv negativní dopad na ochranu autorských práv. Jedním z hybných momentů pro předložení tohoto návrhu zákona byla situace, kdy došlo z důvodu finančních problémů, do kterých se dostalo Folklorní sdružení České republiky, k vypovězení smlouvy o kolektivním placení poplatků ze strany kolektivního správce autorských práv, Ochranného svazu autorů (OSA) tomuto sdružení. Právě Folklorní sdružení České republiky do té doby zajišťovalo na základě této smlouvy za výhodný paušál poplatek plnění všech povinností a souvisejících administrativních náležitostí vyplývajících z autorského zákona pro jednotlivé folklorní soubory či organizátory folklorních akcí. Vzhledem k tomu, že tento poplatek byl více méně symbolický, nebylo nutné důsledně posuzovat, zda je produkce z působnosti autorského zákona vyjmuta či nikoliv. Po vypovězení smlouvy o kolektivním placení poplatků jsou folklorní sdružení nucena zajišťovat si tuto agendu sama, ačkoliv se v drtivé většině jedná o nevýdělečné a mnohdy amatérské subjekty, které nedisponují dostačujícím zázemím k tomu, aby byly schopny zhodnotit dopad stávajícího znění autorského zákona na svou činnost a zajistit si rovněž související administrativní povinnosti. Přitom jde podle mého názoru o významné nositele tradiční lidové kultury a národního kulturního dědictví, jejichž role je v tomto ohledu nezastupitelná. Z toho důvodu se domnívám, že zákon by měl být upraven detailněji tak, jak je navrženo v novele, kterou jsme spolu s kolegy předložili. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych závěrem podotknout, že se nejedná o nikterak složitou úpravu. Naším cílem je skutečně pouze vyjít vstříc potřebám spolků a sdružení, jejichž činnost si zaslouží spíš než administrativní zátěž náš dík a úctu. Naši spoluobčané, kteří se v drtivé většině na dobrovolné bázi věnují udržování folklorních tradic, jež jde zároveň často ruku v ruce s prací s dětmi a mládeží, by měli být ubezpečeni o tom, že jim v souvislosti s touto činností nehrozí žádné administrativní překážky či sankce. Tímto zpřesněním stávající legislativní úpravy jim tuto jistotu můžeme poskytnout, aniž by to znamenalo újmu pro ty, kterým autorský zákon poskytuje ochranu práv, na kterou mají nárok nebo aniž by to mělo nějaký negativní dopad na veřejné rozpočty. Chtěl bych vás proto požádat o podporu tohoto návrhu zákona v prvém čtení a jeho eventuální schválení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval průběh rozpravy. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Jiřího Oberfalzera. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedo, kolegyně a kolegové. Návrh tohoto zákona je velice stručný a zástupce předkladatelů pan kolega Ivo Valenta ho vyložil tak podrobně, že aby výklad k němu rozmnožoval o další věty, je skutečně nepřiměřené. K tomuto návrhu jsme dostali stanovisko legislativy, přišel také dopis od Ochranného svazu autorského. V obou těchto podkladech jsou jisté výhrady, nicméně jsem přesvědčen, že tato předloha je do té míry jednoduchá a srozumitelná, že nebude problém, abychom se s nimi vypořádali v průběhu 3

14 projednávání. Nebudu tedy, jak jsem slíbil, zmnožovat své vystoupení a doporučím rovnou, aby byl tento návrh postoupen do výborů. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a plnil další úkoly zpravodaje. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Jako první vystoupí pan senátor Martin Tesařík, připraví se pan senátor Jiří Šesták. Senátor Martin Tesařík: Dobrý den. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, tak jak už říkal zpravodaj, i já budu konstatovat, že zpráva předkladatele byla vyčerpávající. Nicméně chci se přihlásit, že jsem byl požádán, abych se spolupodílel na tomto zákonu, já jsem toho velmi rád využil, protože folklor mně skutečně leží na srdci. Pocházím z Olomoucka, z Hané, kde rozkvět folkloru po období roku 1989 zažil skutečně velký boom a setkávám se s řadou souborů, které řeší obdobné problémy. Nicméně když jsem se s kolegou Valentou bavil na téma mého případného vystoupení, uvědomil jsem si, že vám tady dlužíme jednu informaci, a sice aspoň trošku nastínit přehled těch písní, o kterých se domníváme, že by jejich interpreti zřejmě neměli platit poplatek Ochrannému svazu autorskému. Mám tady seznam zhruba na tři strany jakoby úvodní výčet, těchto písniček je několik desítek, ba až stovek. Ale protože si myslím, že je vždycky lepší vědět, o čem se bavíme, tak například z Moravy a Slezska jsou to písničky V Hodoníně za vojáčka, Za tú horú, za vysokú, Okolo Frýdku cestička, Piju já, piješ ty, Tovačov, Tovačov. Za Střední Čechy bych tady možná zmínil příklad - Já jsem muzikant, Kolíne, Kolíne, Marjánko, Marjánko, jižní Čechy Okolo Třeboně. Myslím, že to každý známe a určitě si myslíme, že za takovéto písničky by interpreti neměli OSE platit. Západní Čechy Čí jsou to koníčky, Čtyři koně ve dvoře, a tak bych mohl pokračovat. Dámy a pánové, myslím si, že není potřeba vypočítávat všechny názvy krásných lidových písniček, které nám tady zanechali předci, které, když slyšíme, tak si uvědomujeme, že patříme do krásného regionu České republiky, do regionů, kde se tyto písničky zpívají, a že stojí za to se zamyslet, zdali bychom nemohli udělat malý díl práce k tomu, aby interpreti, kteří tyto písničky zpívají a přenášejí vlastně kulturní dědictví z minulosti do současnosti, a věřím, že i jejich nástupci do budoucnosti, nemuseli poskytovat Ochrannému svazu autorskému licenční poplatky. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za vystoupení a jenom chci připomenout, i když nemám vystoupení komentovat, že pan senátor nám asi zahrál na city. Jenom konstatuji potěšení. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Šesták. Senátor Jiří Šesták: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan kolega Tesařík zde zahrál na city, já bych se to pokusil dát do racionálnější roviny. Je to sice zdánlivě banální věc a nám všem srozumitelná a dá se na ní shodnout a neměli bychom mít s tím problém. Ale je to pouze zdánlivé. Chtěl bych upozornit na názor legislativy, kde je řada věcí, kterých bychom si měli všimnout, a to je třeba už jenom pojem, co je lidové a co je folklorní. Slovo folklorní autorský zákon vlastně nezná a pochází to z německého slova, 4

15 které bychom mohli vztáhnout právě také k pojmu národní nebo lidové. Nicméně nevíme, z toho nevyplývá názor, jestli folklorní znamená česká tvorba lidová, anebo i zahraniční. A tam si myslím, že je skryto velké nebezpečí, protože když bude zodpovědností pořadatele, jak bude užívat tato lidová "folklorní" díla, jak posoudí, jestli jsou to autorská díla, či nikoliv. Zatím to za něj dělal kolektivní správce. Ale teď se přesouvá tato zodpovědnost na pořadatele. Pořadatel nebude mít šanci se vyznat v té změti nejenom děl, kterých může mít samozřejmě seznam, ale pokud by se jednalo i o zahraniční díla, tak nebude mít šanci to dohledat. Z vlastní zkušenosti, své profese, vás mohu ubezpečit, že když jako ředitel divadla jsme zařadili folklorní americkou skladbu do díla, které se provádělo, tak zpětně nám trvalo tři čtvrtě roku, než jsme našli autora. Byl to jakýsi kovboj v Montaně, který prostě jezdil jednou za půl roku do civilizace, ale nám hrozila velká sankce od agentury, která ho zastupovala. Tam není žádná diskuse o tom, jestli jsme si mysleli, že to je anonymní, nebo není. A ono zdánlivě anonymní díla mají své autory. To je jeden problém, který je tady skryt. Druhý problém je, že my si tu písničku můžeme zazpívat. Ale v okamžiku, kdy ta písnička projde instrumentací, to znamená, že ta písnička může být také zkomponována nebo přepsána do podoby pro housle a orchestr, tak se jedná už o umělecké dílo, které podléhá autorskému zákonu. Je to něco podobného, jako když vezmete román a přepíšete ho do dramatizace. Když přepíšete Vojnu a mír, tak samozřejmě, tam je zcela patrný vklad nového autora. Ale můžete přepsat i Hemingwayovo Starci a moře, tak, že citujete doslova většinu toho textu, přesto je to autorské dílo, musíte ho užívat podle autorského zákona. V tom se skrývá další nebezpečí. Pořadatelé třeba v Bonafide použijí dílo, které bude mít nějakou instrumentaci, nebude to pouze ten popěvek, ale vezmou aranžmá, které někdo napsal, ale ten někdo už je autor. A půjde o konflikt s autorským zákonem. Chtěl bych na toto upozornit. Tento návrh s tímto takto nepracuje. Nedomýšlí to. Myslím si, že tam je skryto velké nebezpečí. Nicméně, pro mě co je nejdůležitější v tomto návrhu a v mém vystoupení, tak je upozornění na fakt, že ministerstvo kultury připravuje velkou novelu autorského zákona, který by měl vejít v platnost 1. dubna To znamená, za několik měsíců. Nevím, jestli to dodrží ministerstvo kultury, nicméně tento návrh už je hotový. Bude to velmi konfliktní materiál v Poslanecké sněmovně, protože určitě kolektivní správci, kteří se cítí být obejiti, tak budou mít k tomu velké připomínky. Dostane se to i k nám, budeme s tím mít co do činění. Ale pokud ministerstvo kultury by to mělo předložit v první polovině příštího roku, tak se nám to potká s tímto materiálem, který bude postoupen Poslanecké sněmovně. A Poslanecká sněmovna tento náš návrh zaparkuje někde stranou, protože se bude věnovat té velké novele. Kam buď tyto připomínky by se mohly vpravit, nicméně když si přečtete pozorně legislativní zprávu, tak legislativní zpráva zde zdůrazňuje, že ministerstvo kultury v rámci již připravované velké novely autorského zákona řeší, upravuje oblast kolektivní správy komplexně a zcela nově. To je, jako nefunkční opouští koncept předkládací, oznamovací povinnosti programu produkce v rozumném čase, po konání produkce, tedy ex post, v podobě nynějšího stavu materiálu. To znamená, že tam dojde k úpravě, k úpravě tohoto problému. Proto se obracím v mém vystoupení na předkladatele, zdali by právě na tuto připravovanou novelu autorského zákona, která bude v nejbližší době, zdali by nezvážili a nevzali by tento návrh zpět. Děkuji vám. 5

16 Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Není to tedy návrh na vzetí, ale je to pouze doporučení předkladateli, jo? Senátor Jiří Šesták: Ano. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. Nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský. Upozorňuji, že se nacházíme v 1. čtení tohoto návrhu. Prosím, pane senátore Bratský, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože je ráno a nechci příliš zdržovat, jsme v 1. čtení, tak budu podporovat samozřejmě, aby šel do 2. čtení, abychom aspoň vedli diskusi. Řeknu vám několik příkladů, proč si to myslím. Za prvé, autorské právo platilo i v době socialismu, přesto se vydávaly tehdy desky vinylové, kde spousta velice známých kapel uvedla třeba tradicionál. Nebyl to žádný tradicionál. Později se, zvlášť po sametové revoluci, objevili v Americe autoři těchto skladeb. Dodnes není dořešeno, jak se vůči tomu, co bylo vydáno v Československu tehdejším, bude postupovat podle platných autorských zákonů, jestli někdo dodatečně ještě z Ameriky nám nepošle nějakou obsílku. Zrovna tak u tzv. lidových písniček, já nevím, určitě znáte "Za vodou, za vodou, před vejtoňskou hospodou", to je refrén velice známé písně Karla Hašlera, není to žádná lidovka. Ale spousta souborů, které si někde něco nacvičí, by si myslely, že v tzv. pražské směsce nějakých polek je to normálně lidová písnička, ani by je to nenapadlo. Tím chci jenom říct jedno. Spousta těch, kteří vytváří tzv. lidovou zábavu, nebo chcete-li živé soubory, které někde zahrají na veřejném vystoupení, jsou amatérské, dělají to ve svém volném čase a zdarma, řada pořadatelů jsou malé obce, nebo tam mají někde posvícení, tak pan starosta s radou rozhodnou o tom, že si pozvou kapelu, harmonikáře, nebo, chcete-li, cokoli si domyslete. Najednou přijde někdo z Osy nebo z jiných autorských svazů a tu radost jim bere. Já to řeknu takhle na rovinu, bere jim tu radost. A co my chceme v republice? Rozhodně nechceme zákon, jehož součástí bude 300 skladeb, které budou vyjmenovány. Jak k tomu přijdou ty skladby, které splňují to samé a vyjmenované v zákoně nejsou? To není cesta. Cesta je vytvořit takový autorský zákon, který bude chránit autory profesionálně, tak, aby to, co ty autorské svazy, které mají své právníky, mohly vykonávat svoji práci, ale nebudou trestat národ za to, že si někde zazpívá. Jestliže já k táboráku se skauty pozvu jejich rodiče a zahrajeme si tam nějaké písničky, tak to je veřejné vystoupení, zrovna tak, jako když je to někde na place, na venkově, na návsi. Takže abychom si v tomto rozuměli. Já budu rád, když ta diskuse bude pokračovat. Podporuji, aby šel zákon do 2. čtení, přestože vzniká velká novela autorského zákona. Vsadím se s kýmkoli z tohoto místa, kdo chcete, že velká novela autorského zákona nevyřeší ty nejtíživější věci, které chceme i my řešit. Ale bude to cesta dlouhá a složitá Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Petr Gawlas. Připraví se Miloš Vystrčil. Senátor Petr Gawlas: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Petr Bratský shrnul ve svém závěru to, co jsem tady chtěl říct. Jsem taky členem Stálé komise Senátu pro mediální prostředky. Včera jsme dlouze 6

17 diskutovali o tomto návrhu. Já ho taky doporučuji propustit do 2. čtení, ač víme, že se chystá velká novela, ač víme, že tam jsou připomínky legislativy, tak jej doporučuji propustit do 2. čtení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji Vám, pane senátore. Prosím o vystoupení pana senátora Miloše Vystrčila. Připraví se Miroslav Nenutil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom velmi stručně. Protože jde o 1. čtení, tak dvě věci. První je, že jsme si vědomi, že ten zákon není dokonalý. Na druhé straně to, že svým zaměřením trefil hřebíček na hlavičku, dokladuje i to, že Ochranný svaz autorský ústy, nebo písemně, díky předsedovi představenstva, panu Strejčkovi, už reagoval, ten zákon rozebral a doporučuje v žádném případě ho neprojednávat. Čili já si myslím, že udělat opak je přesně to, co bychom udělat měli. Jako předseda VUZP se zároveň, pokud ten zákon bude poslán do 2. čtení, hlásím o práci, abychom ten zákon mohli dopilovat do té podoby, aby to všem vyhovovalo. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak to znamená, abychom Vám ho ještě přikázali. Dobře. Tak, prosím pana kolegu Miroslava Nenutila o jeho vystoupení. Senátor Miroslav Nenutil: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já žádám, aby tento návrh zákona byl přikázán i pro jednání Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Abych ušetřil vystoupení kolegů z jižní Moravy, mám připomenout, že v tom výčtu příkladných písní scházela píseň "Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte". Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Takže rozpravu uzavírám. A prosím, aby navrhovatel, pokud chce využít svého vystoupení, se vyjádřil. Pane senátore, chcete se vyjádřit? Prosím. Senátor Ivo Valenta: Děkuji za slovo. Možná jenom malým příkladem. Uvážíme-li celý smysl věci, v současnosti je zákonem požadováno, aby tyto osoby plnily negativní ohlašovací povinnost. Tedy aby písemně informovaly o tom, že provádění činnosti, která do působnosti autorského zákona vůbec nespadá. Porovnáme-li to v logice úpravy o rozhlasových a televizních poplatcích, o změně některých zákonů, kde má oznámit vysílání atd., popř. pověřené osobě, že se stal poplatníkem, srovnání obou případů bychom mohli parafrázovat tím, že by se aplikovala stejná situace, která platí pro folkloristy ze zákona v platném znění. Znamenalo by to, že by byla stanovena povinnost subjektů ohlašovat, že není poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku. Takže pokládám stávající koncepci... Ohlašování negativní zkušenosti se jeví jako zcela absurdní. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji Vám, pane předkladateli. Prosím pana zpravodaje, zdali se chce vyjádřit? Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, pane předsedo. V rozpravě zaznělo několik aspektů této problematiky. Upozornění na mezinárodní folklor a na skutečnost, že řada písní považovaných za lidové, tedy bez autorů, ve skutečnosti autory má. To všechno samozřejmě víme. 7

18 Nicméně žádný z účastníků debaty nenavrhl nic jiného, než zaznělo v mém vystoupení, tj. postoupit projednávání tohoto návrhu výborům. A jak jste sám zaznamenal, přihlásil se ještě jeden výbor a stálá komise. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. Nyní, vážené kolegyně a vážení kolegové, budeme hlasovat o návrhu usnesení, které vyplynulo z diskuse. Nezazněl jiný názor než přikázat, a to podle návrhu garančního výboru, aby garančním výborem byl VVVK. Dále byl předložen návrh, aby tento tisk projednal VUZP a také v té části, kde se obracíme na komise s žádostí Komise pro sdělovací prostředky, žádáme i Komisi pro venkov, aby se tímto návrhem zabývala. Rozumíme si všichni, o čem budeme hlasovat? Takže já přizvu k hlasování. Je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 36. Budeme hlasovat o návrhu přikázat tento tisk tak, jak jsem uvedl. Obracíme se na dvě komise, které byly uvedeny, konkrétně aby se danou problematikou zabývaly. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 71, kvorum pro přijetí 36, pro návrh 55, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji. A nyní přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je 2. Informace vlády ČR o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. září 2015 (senátní tisk č. 130) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č S jeho obsahem nás seznámí předseda vlády Bohuslav Sobotka, kterého mezi námi vítám. Pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Já tady dnes, jak jsem zjistil, mám dva body, a to celkem dvě zprávy, které se týkají jednání Evropské rady 23. září, a pak které se týkají jednání Evropské rady 15. a 16. října. Já vás asi nepřekvapím, když vám řeknu, že z 80 % obě jednání Rady se týkala téhož tématu, když vám řeknu, že to téma bylo migrace, tak to pro vás určitě také nebude žádné překvapení. Já bych se rád zeptal, jestli by bylo možné, abychom spojili obě tyto zprávy, to znamená, že bych ve svém vystoupení rovnou informoval o Radě, která byla 23. září, neprodleně poté bych navázal zprávou o Radě, která se týkala října. Pokládal bych za rozumné, kdyby se rozprava k oběma zprávám mohla spojit tak, aby se diskutovalo k migraci jednou a nediskutovalo se k migraci dvakrát. Čili chci se zeptat, jestli je možné takovýmto způsobem postupovat? Předseda Senátu Milan Štěch: Já se obracím na plénum Senátu, jestli jsou nějaké výhrady Je to možné spojit. Dokonce je tam stejný zpravodaj, takže se táži, jestli zpravodaj má námitky. (Zpravodaj kroutí hlavou.) Nemá, takže můžeme s tím souhlasit. Není to v rozporu s našimi pravidly, naším jednacím řádem. Pane premiére, můžete pokračovat. 8

19 3. Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech října 2015 (senátní tisk č. 131) Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane předsedo Senátu, za toto rozumné a praktické opatření. Dovolte mi nyní, abych přistoupil k informaci z obou jednání Evropské rady. Nejprve tedy, pokud jde o jednání Evropské rady, která se sešla 23. září letošního roku. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jediným tématem jednání této Evropské rady byla reakce EU na migrační a uprchlickou krizi. Před samotným jednáním Evropské rady jsem zorganizoval tradiční koordinační schůzku států Visegrádské čtyřky. Na tomto jednání jsme se shodli na společném prohlášení zemí V4 k prioritám, na které by EU neměla zapomenout při řešení migrační krize. Mezi tyto klíčové oblasti podle názoru skupiny zemí V4 patří ochrana vnější hranice EU, přijetí seznamu bezpečných zemí původu, zefektivnění návratové politiky, zřízení a fungování hotspots v souladu se závěru červnové Evropské rady, posílení boje proti organizovanému zločinu, aktivnější zapojení EU do řešení situace v Libyi, Sýrii, na Středním východě a účinnější cílená pomoc třetím zemím s cílem bojovat proti příčinám migrační krize. Státy V4 ve společném prohlášení zároveň vyzvaly Evropskou komisi k předložení detailního harmonogramu implementace těchto opatření. Nyní tedy k průběhu samotné Evropské rady a jejím výsledkům. Mimořádné jednání členů Evropské rady následovalo den po odhlasování dočasného relokačního mechanismu na Radě ministrů vnitra. ČR se postavila proti relokaci založené na rozdělení v rámci povinných kvót. Povinné kvóty nepovažujeme za správný a systémový krok. Samotná Evropská rada se již k tomuto tématu nevracela, zaměřila se především na oblasti se zásadním přínosem pro řešení příčin migrační krize. Vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhoduje konsensem, nedalo se předpokládat, že by jednání Evropské rady mohlo cokoli změnit na jednání Rady ministrů vnitra. Ve schváleném prohlášení z této Evropské rady vyzvali předsedové států a vlád EU členské státy k mimořádné podpoře pro Světový potravinový program a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. ČR v rámci této výzvy přislíbila okamžité navýšení příspěvků o 5 milionů korun. A toto navýšení příspěvků jsme provedli. Evropská rada se zároveň zavázala navýšit prostředky ve zvláštních svěřeneckých fondech, které byly zřízeny pro Sýrii, a které byly také zřízeny pro Afriku. Vážené senátorky, vážení senátoři, chtěl bych vás informovat o tom, že Česká republika chce podpořit všechny tyto platformy, tzn., ministr zahraničí připravil pro jednání vlády materiál, ve kterém bude navrhovat konkrétní příspěvek České republiky jak pro světový potravinový program, tak pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak pro oba svěřenecké fondy, které zřídila Evropská unie pro Sýrii a Afriku. Já pokládám za naprosto nezbytné, aby se Česká republika v tomto směru angažovala. Myslím si, že všechny strany na politické scéně se shodují na tom, že migraci je potřeba předcházet. Že je potřeba nezapomínat na pomoc v místě, kde jsou lidé dnes koncentrováni v obrovském množství v uprchlických táborech. Je potřeba pomoci zemím, ze kterých k nám nyní lidé do Evropy odcházejí. A 9

20 jestliže už tady měsíce hovoříme na české politické scéně o tom, že je potřeba pomáhat tam, kde příčiny migrace vznikají, nebo tam, kde jsou lidé v uprchlických táborech, tak je také potřeba, abychom udělali konkrétní krok. Pevně věřím, že toto rozhodnutí vlády, až ho vláda učiní, bude mít podporu širokého politického spektra. Prostě očekává se od nás, že budeme skutečně solidární. Česká republika solidární zemí je, a jsem přesvědčený, že zůstane. V prohlášení Evropská rada také 23. září vybídla k prohloubení dialogu s Tureckem. Tato iniciativa vyústila v přijetí akčního plánu vzájemné spolupráce, který byl schválen na řádné Evropské radě v říjnu, a já se tím akčním plánem pak ještě budu podrobněji zabývat. Členské státy také opětovně potvrdily svou připravenost pomoci zemím západního Balkánu při zvládání mimořádných migračních toků. Evropská rada dále vyzvala k posílení kontroly na vnější hranici Evropské unie, mj. prostřednictvím dalších zdrojů pro agenturu Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Europol. Významným krokem bylo určení nejzazšího termínu pro zřízení hotspotu, tedy přijímacích center, ve členských státech nejvíce postižených migrační vlnou. Evropská rada ve svém prohlášení, pro které hlasovali i premiéři Itálie a Řecka, stanovila termín pro zajištění funkčnosti hotspotů na konec listopadu letošního roku. Pokud jde o kroky, které poměry uvnitř Evropské unie v oblasti migrační... Pokud jde o kroky v oblasti migrační politiky, rozhodla Evropská rada o navýšení prostředků v unijním azylovém integračním a migračním fondu a ve fondu pro vnitřní bezpečnost. Přijaté společné prohlášení z této Evropské rady je podle mého názoru v souladu s prioritami České republiky. Obsahuje prvky, které naše země dlouhodobě prosazuje, a proto jsem přijetí tohoto závěru mohl na jednání Evropské rady plně podpořit. Uvítal jsem také ve svém vystoupení, že se diskuse konečně zaměřila na řešení skutečných příčin migrační krize, nikoli pouze jen na řešení jejích následků. Většina témat, kterými se zabývala Evropská rada na svém mimořádném jednání v září, byla také předmětem následného jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 22. října letošního roku. Nyní mi tedy dovolte, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, abych se dotkl závěrů jednání Evropské rady z 22. října Tato zpráva bude o něco delší, čili pokud je to vůbec možné, tak si vás dovoluji požádat, abyste se pohodlně usadili v senátních lavicích a pokusím se informovat maximálně podrobně o jednání této Evropské rady. Hlavním tématem jednání byla migrace. Hovořilo se ale také o hospodářské a měnové unii a o vztahu Spojeného království k Evropské unii. Opět před jednáním Evropské rady proběhla tradiční koordinace států Visegrádské čtyřky. Podařilo se nám nalézt shodu nad společným postupem při prosazování změn v závěrech Evropské rady. Dohodli jsme se všichni čtyři předsedové vlád zemí V4, že budeme na jednání Rady postupovat společně. Mohu potvrdit, že všechny čtyři země vystupovaly na jednání Evropské rady koordinovaným způsobem. A tento koordinovaný způsob nám umožnil, abychom pozměnili připravené závěry Evropské rady během jednání Evropské rady. Opět, tak jako tradičně, jsme se shodli i na společném prohlášení k našim prioritám v otázce migrace. Podpořili jsme systémová opatření, která by měla být bezodkladně a v duchu vzájemné solidarity implementována do praxe. A to jak na národní a regionální, tak také na evropské úrovni. Pokud mi dovolíte, abych se tedy zmínil o tom společném prohlášení zemí V4. Země V4 považují za prioritní chránit schengenskou hranici, posilovat spolupráci se třetími zeměmi a zefektivnit návratovou a readmisní politiku. Ve 10

21 svém prohlášení země V4 zároveň deklarovaly odhodlání být aktivní, nejenom pokud jde o klíčová opatření, ale také nadále přispívat do relevantních fondů a organizací. I na tento závěr V4 bude navazovat jednání české vlády o navýšení našeho příspěvku do příslušných fondů. Projevem vzájemné solidarity v rámci V4 je angažmá všech zemí V4 při ochraně vnějších hranic EU v Maďarsku. Dohodli jsme se a je to také součástí prohlášení zemí V4, že Česká republika, Slovensko i Polsko vyšlou policisty k posílení ochrany vnější hranice EU v Maďarsku. Jedná se tedy o ochranu hranice mezi Maďarskem a Srbskem. Česká republika poskytuje 50 policistů, vláda již na svém zasedání schválila vyslání těchto 50 policistů do Maďarska. Avizovali jsme také maďarské straně, že v případě potřeby jsme připraveni naši pomoc dále navýšit. K řešení současné situace v Maďarsku jsme také na základě výzvy maďarské strany poskytli vojenskou techniku a personál. V rámci vojenského cvičení Balaton 2015 byla poskytnuta podpůrná technika včetně 21 osob z řad příslušníků Armády ČR. Myslím si, že tato společná akce, která směřuje k posílení ochrany vnější schengenské hranice, je zaprvé, ukázkou solidarity v rámci skupiny V4, je ukázkou podle mého názoru také akceschopnosti v rámci skupiny V4, a je myslím také signálem pro ostatní země EU, že bychom takto vlastně měli postupovat společně. Že bychom takto měli postupovat společně všude tam, kde je vnější schengenská hranice a všude tam, kde státy, které leží při této vnější schengenské hranici nemají šanci svými vlastními zdroji zvládnout ten současný migrační tlak, který tady je. Na tento aspekt chci poukázat, protože jsem ho zdůraznil i během jednání Evropské rady. Nejde jenom o solidaritu V4 s Maďarskem, jde o určitý signál toho a řekněme návrh na to, jak by v Evropa v budoucnu mohla řešit management vnější schengenské hranice. Můžeme to řešit také společnými silami. Tam, kde jednotlivé členské státy požádají o podporu a o pomoc, tam by jim Evropská unie a členské státy tu podporu a pomoc měly být schopny poskytnout. Chtěl bych vás také informovat o tom, že ještě před jednáním Evropské rady jsem se sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Hovořil jsem s ním o prioritách České republiky, které máme v rámci předsednictví V4, a mluvili jsme spolu také o připravovaných závěrech jednání Evropské rady. Krátce před jednáním Evropské rady jsem se také sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Potvrdili jsme si, že česko-německé vztahy zůstávají i nadále na velmi dobré úrovni. Bez ohledu na to, že na některé věci máme rozdílné názory. Dohodli jsme se na intenzivnější výměně informací v otázkách migrace mezi Německem a Českou republikou. Diskuse na samotném zasedání Evropské rady nebyla jednoduchá. nakonec se však podařilo závěry Evropské rady v takové podobě, která je zcela v souladu s mandátem, s nímž jsem na jednání Evropské rady jel. První věc, se kterou bych vás chtěl seznámit a která je podle mého názoru nejdůležitější z toho, co se odehrálo na jednání Evropské rady, a pokud se podaří tuto věc dotáhnout do konce, tak si myslím, že může podstatným způsobem ovlivnit to, co se bude odehrávat příští rok. Nemyslím si, že to ovlivní migrační toky už v letošním roce, ale pokud se bude dařit naplňovat akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem, může to konečně změnit situaci v oblasti migrace v roce Evropská rada vyhlásila svůj souhlas s akčním plánem spolupráce mezi Evropskou unií a Tureckem. Turecko je významný, byť složitý partner, ale při zvládání současných migračních toků hraje zásadní roli. Podle akčního plánu chce 11

22 Evropská unie v první fázi navýšit finanční pomoc jak Turecku, tak dalším zemím, které se nacházejí v sousedství Sýrie. Turecko by v první fázi mělo především posílit efektivitu relevantních zákonů, zvýšit míru registrace migrantů, zajistit dokončení započatých azylových řízení a zvýšit míru integrace uprchlíků do turecké společnosti. V rámci druhé fáze tohoto akčního plánu chce Evropská unie posílit výměnu informací, podpořit Turecko v boji proti převaděčům a organizovat společné návratové akce. Turecko by se mělo stát strategickým partnerem Evropské unie. A mělo by dojít k pokroku v dialogu o vízové liberalizaci mezi EU a Tureckem. Turecko by na oplátku mělo zvýšit efektivitu pobřežní stráže, mělo by přijímat zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl, a spolupracovat také více s Řeckem a také s Bulharskem v ochraně hranic. Implementace akčního plánu mezi EU a Tureckem by tak měla vést k naplnění readmisní dohody s Tureckem a společnému úsilí o zlepšení podmínek uprchlíků přímo v Turecku. V konečném důsledku by tak společný postup měl ulevit Evropě od současného migračního tlaku. Já jsem na jednání Evropské rady podpořil schválení akčního plánu mezi EU a Tureckem. Pokládám to za jedinou možnou cestu. Turecko se v posledních letech Evropě začalo vzdalovat. Samozřejmě není to jenom odpovědnost Evropy, je to také odpovědnost Turecka a jeho vládních reprezentací. Turecko se začalo Evropě vzdalovat, ale ukazuje se, že pokud se má Evropa aktivně zajímat o to, co se děje v její bezprostřední blízkosti, tak není možné, aby tento proces vzdalování se Turecka Evropě dále postupoval a pokračoval. Vnímám akční plán jako zastavení tohoto procesu, jako obnovení nebo restart dialogu mezi EU a Tureckem, a myslím si, že k tomu dialogu jsme prostě předurčeni. Předurčeni geografickou blízkostí, významem EU, významem Turecka a také tím, co se odehrává v bezprostředním okolí EU a v bezprostředním okolí Turecka. Řadu problémů máme společných, nicméně mohou se lišit názory EU a Turecka na to, jakým způsobem zásadní konflikty řešit. V tomto směru akční plán samozřejmě neřeší otázku odlišných pohledů, nicméně je to výrazný krok kupředu. Na jednání Rady jsem ho za Českou republiku podpořil. A samozřejmě chci podporovat, a myslím si, že bychom měli podporovat snahu Evropské komise o naplnění a dodržování tohoto akčního plánu. Jeden krok je schválení akčního plánu, druhá věc ale bude důsledně hlídat jeho naplňování, nejen na evropské straně, ale také na straně Turecka. Tolik tedy bod číslo 1, myslím absolutně nejdůležitější z hlediska toho, o čem Evropská rada jednala. Bod číslo 2, ochrana vnějších hranic. Významným tématem diskuse na Evropské radě byla také ochrana vnějších hranic Evropské unie. Pro vládu je obnovení efektivní kontroly nad vnější hranicí EU dlouhodobou prioritou. Dokládá to také angažmá V4 v Maďarsku, ale také aktivity České republiky přímo při podpoře Frontexu. V těchto krocích budeme i nadále pokračovat. Situaci, kdy některé členské státy dlouhodobě selhávají v ochraně vnější hranice, je na místě uvažovat o sdílení odpovědnosti v této oblasti. V diskusi na Evropské radě se ukázal jednoznačný trend směrem ke vzniku možné evropské pobřežní a pohraniční stráže. Prosím, ten název berte jako orientační. Nicméně v té debatě, která se odehrávala na Evropské radě, tak většina vystupujících premiérů a premiérek se k tomuto tématu vyjádřila kladně. Je třeba diskutovat o různých možnostech, jak ochranu společné vnější hranice EU posílit. A chtěl bych, aby ČR v této debatě byla nadále aktivní. Posilování ochrany hranic bude probíhat v několika fázích. První bude posilování ochrany hranice prostřednictvím bilaterální podpory 12

23 jednotlivým členským státům. Tak, jak to aktuálně děláme v Maďarsku, a tak, jak to dělá řada zemí v agentuře Frontex. V další fázi pak proběhne diskuse o integrovaném systému ochrany hranic a hlubší integraci v této oblasti. Ta může jít také cestou dalšího posilování Frontexu to je jedna varianta. To znamená, nebudeme zakládat samostatnou agenturu pro ochranu vnější hranice, ale budeme posilovat Frontex. Dáme mu další kompetence, vybavíme ho větším počtem expertů, větším rozpočtem. A nebo druhá varianta je vytvoření zcela nového subjektu, kterým by mohla být evropská pobřežní a pohraniční stráž. V diskusi, která se k tomu odehrávala na jednání Evropské rady, tak zaznívala nejenom podpora, ale přirozeně také požadavek ze strany těch členských států EU, které leží při vnější schengenské hranici, aby případné nasazení této evropské pohraniční stráže podléhalo jejich souhlasu. To je myslím požadavek, který je zcela akceptovatelný. Další téma, které bych chtěl zmínit, je otázka permanentního relokačního mechanismu a postupu v případě dočasných relokací. Některé členské státy v diskusi na jednání Evropské rady opět otevřely otázku permanentního relokačního mechanismu. Pozice České republiky je v tomto zcela jasná s permanentními relokacemi dlouhodobě nesouhlasíme. Vyplývá to jak z mandátu Vlády ČR na všechna jednání, která jsme v uplynulých měsících o migraci vedli, tak to vyplývá i ze stanovisek našich parlamentních komor. Musím říci, že tento názor sdílí mnohem větší množství členských států, než jenom země skupiny V4. V každém případě země skupiny V4 se shodují v tom, že by Evropa permanentní relokační mechanismus zavádět neměla. Návrh na zahrnutí výzvy k další práci na relokačním mechanismu do závěrů Evropské rady se nám podařilo zvrátit a udržet příslušnou část závěrů Evropské rady ve zcela obecné rovině. Dále se nám díky společnému postupu zemí V4 podařilo prosadit změny navržených závěrů tak, aby bylo provádění již přijatých dočasných relokačních rozhodnutí jednoznačně provázáno s fungováním hotspotů a naopak. To znamená, aby fungování hotspotů vycházelo z těch schválených dočasných relokačních rozhodnutí. Tady Rada akceptovala návrhy, které Česká republika předložila jménem skupiny V4. Schválené závěry Evropské rady tedy nepředjímají žádné budoucí eventuality v oblasti relokací, např. trvalý relokační mechanismus. Stejně jako je konzistentní pozice vlády k trvalému relokačnímu mechanismu, je konzistentní i pokud jde o implementaci již přijatých relokačních rozhodnutí dočasných. Vláda i nadále trvá na svých výhradách, které vznesla na svých jednáních o dočasných relokacích. Postup, kdy byly některé členské státy v Radě ministrů vnitra přehlasovány v takto citlivé otázce, nepovažujeme za vhodný. Další oblast, které bych se chtěl věnovat, je spolupráce se třetími státy. V oblasti spolupráce se třetími státy vyzvala Evropská rada členské státy k navýšení příspěvků do programu na zlepšení podmínek uprchlíků. Tady platí, což jsem již řekl v předcházející informaci. Chci také připomenout, že nejde jenom o ten příspěvek do aktuálních programů a fondů, ale že pomoc zemím původu a tranzitu migrantů je dlouhodobou prioritou České republiky. A my pomáháme také prostřednictvím našich bilaterálních nástrojů. Od letošního roku Česká republika implementuje program na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Prostřednictvím tohoto programu v roce 2015 poskytujeme 100 milionů korun na pomoc uprchlíkům ve třetích zemích. 13