Byznys vturecku. Design ve strojírenství. říjen 2013/08. Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat. Členství Turecka v EU zůstává snem

Transkript

1 říjen 2013/08 Byznys vturecku Design ve strojírenství Kresba: David Böhm Členství Turecka v EU zůstává snem strany 4 8 Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat strany Služby, které usnadňují podnikání v cizině strana 26

2 Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. HN Pobočkovásíť Citi ve více než100 zemíchsvěta,zahrnujícímimojiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední adálný východ,přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: fyzickoupřítomnostcitinadaném trhu zaručujícíjehoznalost, odbornou pomoc přirealizaci financování azajištění obchodních případůrespektující specifika daného trhu,obchodnízvyklosti apříslušnouprávníúpravu, rozsáhlou síťpartnerskýchbank garantující: pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů abankovních záruk, pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami

3 HN Český exportér tiráž Obsah: Téma Členství turecka v EU zůstává snem Bonton Jak prolomit ledy: naučte se jména českých fotbalistů, kteří hrají v turecku Rozhovor Handlování z bazarů se jen přesunulo do kanceláří, v turecku smlouvat musíte Úspěšný exportér Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat Státy v číslech turecké hospodářství je lákavé svou velikostí ivýhledem na růst Obchodní politika Strategickým odvětvím pro export do turecka je energetika Blízký východ skýtá pro české vývozce řadu slibných možností České podniky díky celním suspenzím ročně ušetří přes miliardu korun turky zajímá i banka českého dodavatele Služby usnadňující podnikání vcizině Informační servis Zpravodajství pro export přináší aktuální informace ze zahraničí Nepodceňujte přidanou hodnotu designu ve strojírenství Obchodní příležitosti v Africe Snižte riziko, že nevymůžete pohledávky Sourcing Days: cesta, jak dostat české produkty do nadnárodních řetězců Kazachstán láká přírodními zdroji, Maroko a thajsko na rozvoj průmyslu Kalendář akcí Exportní vzdělávání v listopadu Slovníček/Kvíz ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin atýdeníku Ekonom vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci sministerstvem průmyslu aobchodu ČR aagenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN Václav Vašků, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, archiv Enelexu, CzechTrade, Profimedia, Jaromír Chmelař Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Kristýna Kněžková inzerce: inzerce.hn@economia.cz tisk: SEVEROTiSK, s. r. o. Samostatně neprodejné ZdeněkVališ pověřený řízením agentury CzechTrade Turecké hospodářství se vsoučasnosti stává synonymem trvalého růstu aprosperity. Vroce 2011 vzrostla ekonomika Turecka otéměř devět procent aipozbrzdění tohoto závratného tempa vloňském roce je letošní růst tureckého HDP stále nejvyšší ze zemí OECD. Hospodářský růst, tažený domácí poptávkou ainvesticemi, generuje rostoucí spotřebu elektrické energie, nezbytnost zlepšení infrastruktury asouvisející poptávku po technologiích, zejména voblasti energetického, těžebního adopravního strojírenství. Exportních příležitostí vturecku využila řada českých firem ze sektorů automobilového průmyslu, elektrotechniky adopravního strojírenství, daří se dodávat energetické technologie. Do Turecka také zamířily významné české investice, ato jak do sektoru energetiky (nejen výroba elektřiny, ale irozvodné sítě), tak inapříklad do farmaceutického průmyslu. Českým firmám, které své turecké partnery teprve hledají, řadu let poskytuje své služby zastoupení ministerstva průmyslu aobchodu/ CzechTrade vistanbulu, ještě letos bude otevřeno inové zastoupení vankaře. Tento krok plnění české exportní strategie je zaměřen na podporu exportu mimo region EU apřispěje kpodpoře další participace českých firem na tureckém hospodářském boomu. český exportér říjen 2013, číslo 8 3

4 Téma Členství Turecka v EU zůstává snem Turecká ekonomika v minulém desetiletí rostla v průměru o šest procent ročně. Své potřeby financovala hlavně ze zahraničních zdrojů. T urecko se skoro 76 miliony obyvatel, z nichž skoro polovina je mladší 30 let, představuje obrovský a přitažlivý trh. Navíc v těsném sousedství Evropské unie, která je jeho klíčovým partnerem. Ale její členské země jsou rozpolceny v názoru na to, zda by se Turecko mělo plně zapojit do společného trhu, či nikoli. Minulé desetiletí bylo pro Turecko z hospodářského pohledu nejúspěšnější od vzniku republiky v roce Jeho hrubý domácí produkt (HDP) rostl v průměru o šest procent ročně, a to ho ještě v období let 2008 až 2009 dostihla globální krize. HDP na obyvatele se od roku 2002, kdy se moci chopila Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), podle oficiálních údajů zhruba ztrojnásobil na dolarů. Nové vedení prosadilo tržní ekonomiku Premiér Recep Tayyip Erdogan se na politické scéně začal prosazovat koncem 90. let minulého století. Voliče zaujal mimo jiné názorem, že také pravověrní muslimové mohou vydělávat peníze. Tehdy se nikterak netajil tím, že dlouhodobě nestabilní zemi by prospělo tržní hospodářství takové, jaké funguje ve většině západních zemí. Klíčový obrat ve společenském vývoji přinesly parlamentní volby v roce 2002, v nichž překvapivě zvítězila již zmíněná Strana spravedlnosti a rozvoje, založená teprve rok před těmito volbami. Erdogan stanul v čele vlády poprvé v roce 2003 a bez váhání nastolil neoliberální hospodářský kurz. Stát zprivatizoval velké podniky jako například Türk Telekom. Vláda má smělé záměry Vláda v Ankaře však nyní musí čelit rostoucím problémům. Mnozí ekonomové píší o tom, že turecký hospodářský 4 český exportér říjen 2013, číslo 8 Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Turecko Rozloha: Počet obyvatel: km2 75,8 mil., z toho polovina mladší 30 let Pořadí v žebříčku 43. konkurenceschopnosti: ze 144 zemí* Měna: turecká lira průměrný kurz 2,56 TRY/EUR a 1,93 TRY/USD (předpověď na letošek) Průměrná hrubá mzda: 1998 lir (zhruba korun, rok 2012) Členství v NATO: Od roku 1952 Dohoda o celní unii s EU platí od Status kandidátské země EU má od roku 1999, přístupová jednání zahájena v říjnu 2005 *podle Světového ekonomického fóra Zdroj: německá vládní agentura Trade & Invest, turecké ministerstvo hospodářství Meziroční změny HDP TURECKO (v procentech) ,4 9,2 8,4 6,2 4,7 5,3 4 8,8 6,9 3,5 2 0,7 2, , zázrak skončil. HDP loni meziročně stoupl jenom o 2,2 procenta. Nejenom kvůli útlumu v Evropské unii, kam směřují zhruba dvě pětiny tureckého vývozu, ale hlavně proto, že výrazně polevilo tempo růstu investic i soukromé spotřeby. Palčivým problémem zůstává nezaměstnanost, zejména mladých lidí. Na pracovní trh každý rok vstupuje zhruba půl milionu lidí. Navíc existují výrazné hospodářské a sociální rozdíly mezi slabě rozvinutým východem a ji Rok 2013 je vládní předpověď Zdroj: turecké ministerstvo hospodářství hovýchodem Turecka a prosperujícími aglomeracemi na čele s istanbulskou. Premiér Erdogan ale zůstává optimistou. Kdysi spící obr se probudil. Naše hospodářství již není zranitelné a pozvedli jsme ho na novou úroveň, nechal se slyšet na zářijovém setkání s řediteli firem. Erdogan si předsevzal, že Turecko se do roku 2023 stane hodnotou HDP desátou největší ekonomikou světa. Loni bylo s 1,13 bilionu dolarů (s ohledem na paritu kupní síly) na místě šestnác-

5 Téma tém, vyplývá ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Je takový cíl reálný? Podle Rahmiho Koce, patriarchy tureckého byznysu ačestného prezidenta konglomerátu Koc Holding, nikoli. Naše ekonomika by vtakovém případě musela růst o14 procent ročně, argumentuje Koc. Další rozsáhlé veřejné investice jako jeden zmotorů hospodářského růstu by vedly kprohlubování schodku na běžném účtu platební bilance. Spotřebu domácností zase bude nahlodávat vysoká inflace iznehodnocující se turecká lira. Od poloviny května, kdy předseda amerického Fedu Ben Bernanke poprvé naznačil, že by mohl začít zpřísňovat měnovou politiku, vůči koši hlavních měn oslabila o15 procent. Kurz liry může negativně ovlivňovat také politická nejistota vzemi, kterou během necelých dvou let čekají několikeré volby. Vbřeznu 2014 místní, vsrpnu téhož roku prezidentské avčervnu 2015 volby parlamentní. Značné dluhy vůči zahraničí Turecká ekonomika příliš spoléhá na příliv zahraničního kapitálu, nikoli na domácí úspory. Jejich míra je nízká, neboť Turci tradičně nejeví příliš velké sklony kšetření. Svoji roli sehrává také stále nedostatečný rozsah bankovních služeb anízká finanční gramotnost obyvatelstva. Kdo má nějaké peníze nazbyt, přelévá je hlavně do zlata nebo je investuje do rozsáhlé šedé ekonomiky. Země má značné závazky vůči zahraničním věřitelům. Stát jim musí během následujících 12 měsíců splatit krátkodobé dluhopisy vhodnotě 165 miliard dolarů. Aještě vyrovnat letošní deficit běžného účtu, který britský ústav HSBC odhaduje na 53 miliard dolarů. To znamená, že Turecko kuspokojení pohledávek zahraničních věřitelů potřebuje 218 miliard dolarů, tedy 26,5 procenta letošního HDP. Schodek na běžném účtu platební bilance je zvíce než 80 procent financován přílivem portfoliových investic, za které cizinci kupují turecké cenné papíry. Takový zdroj je ale velice vratký, neboť těch se mohou zase rychle zbavit. Líbánky s evropskou unií skončily? Mnohem jistější formu financování platebního deficitu představují přímé Pohled na turecké hlavní město Ankaru.Snímku dominuje mešita Kocatepe, vlevo vzadu se tyčí televizní věž Atakule. foto: shutterstock zahraniční investice. Za uplynulých 12 měsíců (dokonce června) ale činily jenom šest miliard dolarů. Před propuknutím poslední globální krize bylo Turecko oblíbeným cílem přímých investorů. Vobdobí 2006 až 2008 od nich přiteklo zhruba 56 miliard dolarů. Zhruba čtyři pětiny pocházely od evropských investorů. Bylo to období líbánek mezi Tureckem aevropskou unií, kdy silný příliv těchto investic provázel také převod vyspělých technologií aknow-how, český exportér říjen 2013, číslo 8 5

6 KOB-CI-E Téma NěmeckákancléřkaAngelaMerkelová se setkalastureckým premiérem RecepemTayyipemErdoganemmimojinépři své návštěvě Turecka vroce Jak už tehdy uvedla, vstup země do EU není na pořadu dne. Foto: reuters Turecko v datech turecká nezaměstnanost a inflace (v procentech) ,0 25,3 10,3 10,5 10, , ,2 10, Hlavní obchodní partneři turecka v roce 2012 Celková hodnota vývozu: 152,5 mld. usd Z toho podíly klíčových partnerů (v %): Německo 8,6 Irák 7,1 Írán 6,5 Velká Británie 5,7 Spojené arabské emiráty 5,4 Rusko 4,4 10,2 10,3 11,0 9,6 8,8 10, Zdroj: turecké ministerstvo hospodářství, Turstat, Citi Research 14,0 6, ,0 8, ,8 9,2 9,5 6, , Celková hodnota dovozu: 236,5 mld. usd Z toho podíly klíčových partnerů (v %): 7,3 2013* * předpověď Rusko 11,3 Německo 9,0 Čína 9,0 USA 6,0 Itálie 5,6 Írán 5,1 píše vříjnové analýze HSBC její turecký ekonom Cenk Orcan. Významným impulzem pro sbližování Turecka seu se stalo rozhodnutí Evropské rady vprosinci roku 2004 zahájit sankarou přístupová jednání. Samotné rozhovory začaly začátkem října Tehdy bylo podle veřejných průzkumů pro vstup do EU přes 70 procent Turků, nyní necelá třetina. Dvoustranné vztahy mezi Tureckem aevropskou unií vycházejí zdohody opřidružení podepsané vzáří roku 1963 (tzv. Ankarská dohoda). Ta rovněž představuje základ pro vznik celní unie, jež vstoupila vplatnost koncem roku Celní unie znamenala pro naši ekonomiku rozhodující impulz, neboť jsme se museli přizpůsobit evropské konkurenci, vyjádřil se pro německý server wiwo.de Bahri Yilmaz, profesor ekonomie zistanbulu. Avšak plnoprávné členství své země veu pokládá za přání zříše snů. VBruselu se ale spřijetím Turecka stále počítá, jisté to ovšem není. Bez ohledu na to, že se proti tomu stavějí tak vlivné země, jako jsou Francie, Německo arakousko. Turecké členství naopak podporují mj. Velká Británie, Itálie, Španělsko, skandinávské země avětšina nových členských států. Vývoz míří stále více na východ Skutečností je, že váha Evropské unie vtureckém zahraničním obchodě klesá. Ankara se vposledních letech více dívá na východ do arabského světa idoíránu. Jak vyplývá zúdajů Turstatu, ve vývozu za období let 2005 až 2012 výrazně stoupl podíl sousedního Iráku (ze 3,7 na loňských 7,1 procenta) ataké Íránu (z 1,2 na 6,5 procenta). Naproti tomu výrazně klesl podíl západoevropských zemí. Například Německa ze 12,9 na 8,6 procenta abritánie z8,1 na 5,7 procenta. roznětka letošních protestů Turecko jeho velká města letos na jaře zažilo rozsáhlé protivládní protesty. Začaly 28. května na istanbulském Taksimském náměstí, kde skupina ochránců životního prostředí protestovala proti kácení stromů vpřilehlém parku. Na uvolněném prostranství mělo vzniknout nákupní středisko. Proti lidem ale brutálně zasáhla policie. 6 český exportér říjen 2013, číslo 8

7 KOB-CI-Export-201x267-upd.indd :21 HN043445

8 Téma Turecká města letos zažila rozsáhlé protivládní protesty. Na snímku je Taksimské náměstí v Instanbulu. Foto: reuters Použila proti nim slzný plyn azapalovala jejich stany. Protesty proti vládě astraně spravedlnosti arozvoje se poté rozšířily do dalších tureckých měst. Mnoha Turkům se nezamlouvají změny, které vláda ve společnosti prosazuje. Hlavně to, že přizpůsobuje zákony islámským normám. Premiér Erdogan ale vinu necítí. Právě naopak. Nepokoje anásilné excesy podle něj vyvolali islámští provokatéři ajejich kolaboranti. Vláda z kolaborace dokonce obvinila finančníky, kteří měli kprotivládním protestům podněcovat ajejich organizátory dokonce platit. Vládní vyšetřovatelé podle německého časopisu Der Spiegel hledali na Istanbulské burze cenných papírů důkazy, že rebelové manipulovali sakciovými kurzy, čímž ekonomiku poškodili. Hledá-li se obětní beránek, pak jde racionalita stranou, komentoval pro zmíněný časopis Timothy Ash, hlavní ekonom londýnské Standard Bank pro rozvíjející se trhy. Platební styk aobchodování vturecku VTurecku vsoučasné době působí čtyři desítky bank. Polovinu znich tvoří státní asoukromé lokální banky, druhou pak zahraniční finanční instituce. Turecká lira (TRY) je plně konvertibilní. Zahraniční společnosti si mohou vturecku otevírat nerezidentní účty bez omezení. Otevírání účtů tureckých entit vzahraničí je povoleno, avšak podléhá pravidlům stanoveným tureckým regulátorem. Na veškeré transakce mezi rezidenty anerezidenty se vturecku vztahují reportovací povinnosti na měsíční bázi jsou agregovaně reportovány národní bance. Přímé investice aúvěry jsou reportovány na individuální bázi. Za pozornost určitě stojí, že vturecku nesmí cizoměnové účty zůstávat přes noc vdebetu. Specialitou Helena Port obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank místního trhu je rovněž fakt, že kreditní úrok může být aplikován pouze na běžné účty vdomácí měně aje připisován na roční bázi. Výši kreditního úroku na běžných účtech reguluje centrální banka zhodnocení prostředků nesmí překročit 0,25% ročně. Výplata dividend arepatriace kapitálu regulovány nejsou. Na úvěry poskytnuté ze zahraničí na období kratší než jeden rok se vturecku vztahuje takzvaný Resource Utilisation Support Fund ve výši 3%zčástky úvěru poskytnutého vcizí měně a3% zúroku zúvěru poskytnutého vdomácí měně. Tento poplatek navyšuje cenu úvěru pro podnikatelské subjekty abyl zaveden, aby motivoval společnosti čerpat dlouhodobé úvěry oproti krátkodobým. 8 český exportér říjen 2013, číslo 8

9 HN044802

10 Bonton Jak prolomit ledy: naučte se jména českých fotbalistů, kteří hrají v Turecku Pití alkoholu považují Turci až na výjimky za záležitost osobní volby. Pokud přiznáte, že Češi mají rádi pivo, není to tedy žádné faux pas. Irena Krasnická bývalá generální konzulka ČR vistanbulu redakce@economia.cz Ještě před pár lety si Češi často představovali Turky jako pohádkové postavy ve fezech či orientální krásky vharémech aturecko jako zemi chudých vesniček. Masový turismus mnohé tyto představy změnil, ipřesto řada českých návštěvníků Turecka žasne nad bouřlivou výstavbou, úrovní infrastruktury aznámkami prosperity, která se neomezuje jen na tradiční velká města, ale šíří se na východ idovnitrozemí. Při jednání sobchodními partnery tedy můžete narazit jak na zkušené členy významných podnikatelských rodů, tak na představitele firem, které vyrostly ze skromných začátků během posledního desetiletí. Jednání snimi se může lišit, ale jedno budou mít určitě společné. Budou to příjemní apohostinní lidé. Abudou hrdí na svůj národ. Určitě neprohloupíte, pokud se naučíte pár slov turecky. Stačí jen pozdrav nebo poděkování. Některá slova už znáte, kupříkladu čaj jsme převzali právě zturečtiny. Turci jsou totiž fajnšmekři nejen na kávu, ale inačaj. Čajči čili vařič čaje je dokonce zvláštní povolání. Při obchodních jednáních ipři jakékoli kulinární záležitosti vám budou nosit čaj vmalých sklenkách, to aby vám nevystydl. Zpravidla je to lomcovák aněkteří našinci stím mohou mít potíž, vůbec se nerozpakujte apožádejte otrochu horké vody. Rozhodně tím neurazíte. Čaj se totiž stejně připravuje tak, že se vyrobí zapařená tresť, která se ředí dle libosti. Čaj vám automaticky donášejí stejně, jako to dělají unás vhospodách spivem. Akdyž vystydne nebo máte pocit, že není čerstvý, přinesou vám nový. Vaše partnery určitě zaujme, že unás je populární formou pití kávy tzv. turek. Český fotbalový útočník Milan Baroš hrál vminulosti izajeden znejtradičnějšíchtureckých fotbalových klubůgalatasaray (na snímku). Nyní působívtureckém klubu Antalyaspor. FoTo: reuters Turci kávu ovšem připravují poctivěji. Do džezvy dají jemně mletou kávu spatřičným množstvím cukru, zalijí studenou vodou anechají dvakrát přejít varem. Proto se vás hned na počátku ptají, kolik chcete cukru. Existují čtyři možnosti, ale nám postačí dvě. Kdo nesladí, řekne turecky sáde (tedy bez), kdo sladí, ten řekne orta, tedy středně. Určitě uděláte dojem akdobré kávě dostanete zvlášť zářivý úsměv. pyšnit se ateismem vám může uškodit Devadesát procent tureckých občanů jsou muslimové. Pokud jde ovíru aběžný život, je to trochu jako vsilně katolických zemích vevropě. Víru si tu vykládají lidé velmi různě. Někteří vmešitě nebyli ani nepamatují, jiní tam občas zaběhnou, jiní pouze při významných událostech, další chodí vroucně každý pátek aněkteří denně. Někdo se snaží dodržovat všechna přikázání, někdo Korán bere jako metaforu, jiní se jen přizpůsobujísousedům. Debaty ovíře však rozhodně nejsou dobré téma khovoru avůbec už nedoporučujeme pyšnit setím, ževboha nevěříte. To by vám určitě neposloužilo. Někteří partneři by kvám dokonce mohli ztratit důvěru. Naopak není žádné faux pas, pokud přiznáte, že Češi mají rádi pivo. Turci až na výjimky považují pití alkoholu za záležitost osobní volby. Ajejich zdvořilost jim velí nepředepisovat cizincům abstinenci. Tradiční národní nápoj jeostatně raki čili anýzovka, která sepije notně ředěná vodou. Nicméně pokud vás partneři pozvou na večeři bez alkoho- 10 český exportér říjen 2013, číslo 8

11 Bonton lu, dožadovat se jej není vhodné. Stejně jako nutit vašim tureckým partnerům pivo, pokud vás přijeli navštívit abudou tvrdit, že alkohol nepijí. Turecko je zemí patriarchální aještě stále je pro ženu obtížnější se vpodnikání prosadit. To ovšem neznamená,že byste na ženy při obchodních jednáních nenarazili. Je tam řada vynikajících podnikatelek a ve firmách pracuje mnoho schopných mladých žen. Rozhodně nemusíte ze své obchodní delegace vyřadit ženy,zvlášť když podle mých zkušeností jsou mnohem lépe jazykově vybaveny než šéfové firem. Jen musejí mít na paměti,že pokud budou mít příliš krátkou sukninebopřílišhluboký výstřih, jejich pečlivě připravená prezentace se mine účinkem, protožeturečtí posluchači se soustředínazrakové,anikolisluchové vjemy. To, cojeunás běžná norma, působí v řadě mimoevropských zemí, a nejen muslimských, vyzývavě. Šátek je užen často jen věcí módy Na upraveném aelegantním zevnějšku si však Turci zakládají, tedy ani vytahané džíny nepůsobí přesvědčivým dojmem anedoporučujeme je pro jednání ani mužům. Pokud se setkáte spartnery, jejichž rodinné příslušnice nosí šátek, může to být zrůzných důvodů anejedna zdívek, které si na šátcích zakládaly nebo jejich nošení rodina vyžadovala, studovala dokonce kvůli tomu ve Spojených státech, protože vturecku byly šátky na školách donedávna zakázány. Nedělejte však dalekosáhlé závěry, pro řadu dívek ažen je to jen móda aběžně uvidíte vrestauracích rodiny, kde některé ženy šátek mají ajiné nikoli. Asi se nestane, že budete jako hostitel přemlouvat tureckou návštěvu, aby si vmístnosti sundala umně naaranžovaný šátek, takový omyl se vám však může přihodit se svrchní částí oděvu některých paní či dívek, který vypadá jako baloňák. Není to ale kabát, aproto se nesvléká. Pokud jde přímo oobchodní jednání, buďte samozřejmě připraveni na to, že jednáte spříslušníky národa, který má obchodní vyjednávání vkrvi. Vmnohých místech na venkovských trzích se ještě stále smlouváním určuje icena základních potravin. Není tomu tak ale vždy. Někdy je pro našince obtížné určit, kde je cena stálá akde se dá smlouvat. Turci jsou fajnšmekři nejen na kávu,ale i na čaj.ten vám budou při jednáních nosit vmalých sklenkách, aby nevystydl. Foto:shutterstock Zatímco na úvodní jednání můžete stačit sami, pokud ho budete chtít zdárně dokončit ke vzájemné spokojenosti, vyplatí se mít rozhodně někoho, kdo zná dobře místní podmínky. Turci mají sčechy ileccos společného. Až donedávna nemohli příliš cestovat, znalost cizích jazyků také není samozřejmostí. Naši podnikatelé dělají často chybu, že se nechají zastupovat někým, kdo nemá vturecku žádnou vážnost, jen proto, že umí lépe či hůře česky. To už je lepší vzít si ssebou tlumočníka. Anemusí vždycky mluvit turecky. Do Turecka se vposlední době vrátila řada mladých Turků zněmecka azfrancie, kteří tu našli právě kvůli své znalosti jazyků dobré uplatnění. Amladší generace mluví anglicky asi ve stejné míře jako unás. Jen nezapomínejte, že rozhodující slovo bude mít starší šéf, kterému musíte projevovat úctu, kterou určitě bude on projevovat ivám. Ikdyž vám jako cizinci budou říkat příjmením, zdvořilé je vturecku oslovení křestním jménem, za něž se připojuje buď bey pán nebo hanim paní. Ibez dobré znalosti řeči však prolomíte spolehlivě ledy, pokud si nastudujete, kteří čeští fotbalisté hrají vturecké lize. Nebyl to jen Milan Baroš vgalatasarayi, naši hráči posílili ijiné kluby aturci je znají. Anazávěr, nezapomeňte se vybavit drobnými dárky afiremními propagačními předměty. VTurecku je zvykem obdarovávat se při každé obchodní návštěvě. Vhodným dárkem je například drobnost zčeského skla. český exportér říjen 2013, číslo 8 11

12 Rozhovor Handlování z bazarů se jen přesunulo do kanceláří, v Turecku smlouvat musíte Inscenované odchody zjednání, jazyková bariéra, trh ohromně senzitivní na cenu. Obchodovat vturecku není snadné, ale silná ekonomika skýtá velké příležitosti. Kristýna Greplová kristyna.greplova@economia.cz Michal Koščo Vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu aobchodu ČR vistanbulu michal.kosco@czechtrade.cz Tureckou kancelář ministerstva průmyslu aobchodu (dříve CzechTrade) vede dva roky. Do agentury nastoupil vroce 2008 na pozici vývozního konzultanta. Voblasti exportu se pohybuje od roku 2005, kdy získával zkušenosti při prodeji obráběcích strojů na Blízký východ anačeském aslovenském trhu zastupoval německého výrobce automatizačních technologií. Koščo vystudoval Vysokou školu ekonomickou vpraze, absolvoval také kurz obchodní diplomacie. Turci jsou velcí vlastenci semknutí kolem svojí historie, vyvěšují pravidelně vlajky anejedíjinéjogurty nežty zdomácí provenience. Vlastenectví mají vsobě aprojevuje se to ivbyznysu. Úzce nastavená spolupráce, Turek bude dělat obchod hlavně sturkem. Proto se bez místního zástupce české firmy na trhu prosadí jen hodně těžko, říká Michal Koščo, který šéfuje kanceláři ministerstva průmyslu aobchodu vistanbulu. Turecko je rychle rostoucí ekonomikou, která láká hodně zemí. Vjakých oborech se můžou prosadit české firmy? Takřka v každém odvětví. Jak v dodávkách do rozvíjejících se strojírenských firem, tak do projektů místního rozvoje, to jsou nově vznikající nemocnice, stavba železnic, čističek odpadních vod. Samozřejmě v automobilovém průmyslu, ikdyžvturecku není subdodavatelský trh na takové úrovni jako včesku. Co energetika? Ta se vsouvislosti stureckem často skloňuje. Do energetického průmyslu se teď vturecku významně investuje, plánují výstavbu tří jaderných elektráren adoroku 2023 mají vúmyslu zvýšit podíl výroby elektřiny zobnovitelných zdrojů na 30 procent, většina by měla jít zhydroenergie avětrných elektráren. Daří se českým podnikům vtéhle oblasti uplatnit? Mají otureckou energetiku zájem, to je pochopitelné, protože kromě automobilového průmyslu je to vturecku dlouhodobě největší anejúspěšnější obor. AČeši vněm mají největší realizace, do karet nám hraje to, že máme tradici azároveň nás voboru dobře znají. Co konkrétně se podařilo zrealizovat? Ve spolupráci sčeskou exportní bankou tam Vítkovice dodávaly elektrárnu, po dlouhé době je to pro nás zase velká zakázka. Úspěšné je PSG, zajímavé kontrakty podepsala Škoda. ČEZ vturecku staví paroplynový cyklus. Energetika je pro české podniky vturecku nejsilnější obor ajá vněm vidím prostor pro hodně blízkou spolupráci českých firem, které vtomhle odvětví působí. Jak byste si to představoval? Vzájemně si na tureckém trhu příliš nekonkurují, přitom se strochou nadsázky dá říct, že by společně ze svých komponent dokázaly postavit celou elektrárnu. Proto bychom rádi podpořili jejich mnohem užší spolupráci. Je to výhoda, vstupovat na turecký trh vnějakém konsorciu? Lépe pak fungují na místním trhu, protože se dostanou kvíce informacím, je větší šance vzájemné kontroly obchodních partnerů.akdyž dokážete investorovi nabídnout kompletní řešení, tak máte navrch, to platí všeobecně, itady. Vminulostitobývalavelká výhoda českých nebo československých výrobců, dostávali jsme díky tomu zakázkyvesvětě. Zároveň je na tureckých firmách zajímavé, že dokážou tahle uskupení dělat velice pružně, díky tomu jsou úspěšné. To českéfirmynaopakmajíjakýsiostychči nedostatek vůle spolupracovat. Ve výčtu perspektivních komodit mi chybí české exportní stálice, sklo apivo. Oty zájem není? Vtom nejsme na tamním trhu konkurenceschopní, třeba textil asklo, tradiční chlouby českého exportu, se vturecku vyrábí ve velkém. Pivo se taky moc 12 český exportér říjen 2013, číslo 8

13 Rozhovor nepije, když už, tak zmístního pivovaru Efez. Ikdyž je Istanbul moderní evropské město aturecko je sekularizovaná země, konzumace alkoholu není velká. Pravidla na propagaci alkoholu jsou přísná, pivo nemůže být na venkovních reklamách nebo vývěsních štítech restaurací abarů, celní zatížení aspotřební daň jsou vysoké. Jak se vturecku obchoduje, jaké je tam podnikatelské prostředí? Cizinci se na tureckém trhu špatně vyznají, vtom je tam velká bariéra, hlavně kvůli jazyku. Vrchní šéfové většinou neumí anglicky, na zprostředkování komunikace vždycky někoho mají. Když chce česká firma uspět na místním trhu, určitě potřebuje lokálního partnera. Bez něj tu není možné nic udělat, Turek bude dělat obchod hlavně sturkem. To vlastenectví je vidět na každém kroku aprojevuje se ivbyznysu. Turecký trh je ochranářský, při tendrech se upřednostňují domácí firmy, proto řada zahraničních podniků dělá joint venture. Některé státní tendry jsou vypisované jen pro turecké firmy, když už je povolený zahraniční výrobek, musí být dodávaný tureckou firmou. Nebo se praktikuje cenové zvýhodnění. To vypadá jak? Zahraniční firma podá nabídku za určitou částku, ale turecké firmy jsou třeba o15 procent zvýhodněny to znamená, že ikdyž nabídnou cenu o15 procent vyšší než cizí firma, mohou být stále považovány za vítěze tendru izhlediska ceny. Ale zahraniční investice jsou vítány, zejména pokud vytváří pracovní příležitosti pro místní obyvatele nebo pokud jde oinvestice do vědy avýzkumu, pro ty Turecko nabízí různé technologické průmyslové zóny. Co turečtí zákazníci? Ti mají zájem ozboží zdovozu? Jsou hodně konzervativní ačasto dávají přednost domácím výrobkům, nejvíc je to vidět uběžných nákupů, třeba potravin. Na trhu nejsou úspěšné cizí výrobky, protože Turci sami mají velké potravinové konglomeráty, které trh obsadily. Jsou jedni zmála ve světě, kde lokální firmy velmi úspěšně konkurují itakovým gigantům, jako je Nestlé nebo Kraft Foods (Mondelez, pozn. red.). Pohled na trh Velký bazar vistanbulu. foto: shutterstock Existuje také nějaká kulturní bariéra? Je obchodování vturecku zásadně jiné než západněji vevropě? Dřív se tu obchodovalo nabazarech ato handlování se přesunulo idoprostředí kanceláří. Takže se Češi musí vyzbrojit celkem propracovanou strategií na vyjednávání oceně. Říct si: Na téhle částce začnu, tohle je můj maximální limit. Tohle smlouvání budou Turci zkoušet, vyjednávají tvrdě. Pokud vám večer letí letadlo zpátky domů, tak toho Turci nejspíš využijí adostanou vás doúzkých. Rádi využívají nejrůznější triky při jednání, například naoko odchází zobchodního jednání uražení, aby díky tomu vytvořili tlak. český exportér říjen 2013, číslo 8 13

14 Rozhovor Desatero pro obchodování s Tureckem podle agentury CzechTrade 1. Respektujte specifika místního prostředí akulturní rozdíly. Jejich osvojení vám pomůže při vyjednávání i společenské konverzaci. Například použití kapesníku na veřejnosti nebo ujídla je považováno za velké společenské faux pas. 2. Důkladně se připravte. Mějte po ruce podklady aprodejní argumenty týkající se zejména ceny, konkurence a situace na trhu. Vybavte se materiály v turečtiněnebo angličtině, dále potřebnými pravomocemi obchod dojednat. 3. Využijte služeb profesionálů. Podmínky tureckého trhu jsou od evropských zemí dost odlišné. Vyplatí se využít služeb místních odborníků akontakty vám zprostředkuje i zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu. 4. Budujte si osobní vztahy akontakty. Turci chtějí nejdříve svého obchodního partnera dobře poznat aaž potom obchodovat. Preferují osobní setkání asoučástí jednání jsou i témata týkající se rodiny nebo populárního fotbalu. Vyhýbejte se politicky nebo nábožensky citlivým tématům atureckému vstupu do EU. 5. Získejte místní reference. Velmi ceněné jsou reference od místních firem. Mají mnohem větší hodnotu než ty zněmecka, USA nebo Japonska. 6. Buďte trpěliví a vytrvalí. Jednání stureckými partnery je dlouhý proces, proto se obrňte trpělivostí, nenechte se odradit a partnerovi se připomínejte. 7. Buďte pozitivní apřátelští. Turci neradi říkají negativní zprávy, ivy se snažte vést jednání v optimistickém duchu. 8. Buďte obchodníkem. Abyste si získali pozornost, musíte se více prodávat. Samostatnou kapitolou je smlouvání o ceně. Pokud již jednou s cenou souhlasíte, nemůžete své rozhodnutí změnit! 9. Dbejte na svůj zevnějšek. Turci si velmi potrpí na elegantní oblečení, aproto nepodceňujte sílu vyleštěných bot adobře padnoucího obleku. 10. Prověřte si serióznost a bonitu svého obchodního partnera. Přestože se doposud vše zdálo vpořádku, držte se pravidla důvěřuj, ale prověřuj, abyste předešli případným problémům. I s tímto vám může pomoci CzechTrade. Jsou Turci dobří obchodníci? Hlavně jsou dost pracovitý apodnikavý národ. Půjdou si klidně stoupnout vistanbulu do dopravní zácpy abudou ze silnice do okénka řidičům aspolujezdcům kromě občerstvení prodávat všechno možné inemožné. Obracejí peníze rychle, jsou hrozně podnikaví. Ataky velmi společenští, jako hodně národů na východ od nás. Muži si podávají ruce, líbají se na tvář, přátelé se při pozdravu dotýkají hlavami. Byznys je vturecku hodně osobní? Je dost položený na osobním vztahu, proto je tam budování obchodních partnerstvídlouhodobé, jednáníbývají delší,složitější, poznáváníobchodních partnerů trvá dlouho, je potřeba do Turecka hodnějezdit,ikdyž máte místní firmu,která vászastupuje.zároveň i distributor má nezastupitelnou funkci, je prostředníkem, musí se zákazníky komunikovat, musí firmy objíždět.protože v Turecku se byznys nedělá jen v Istanbulu, je to obrovská země, je podstatné mít přítomnost i v regionech, vyznat se. Trvá to dlouho, prosadit se na tureckém trhu? Podle čísel apodle toho, jak hodně turecký trh roste, je vidět, že má obrovský potenciál. To ale neznamená, že je lehké na něm uspět. Bez velké dřiny to nejde rčení, že nic není zadarmo, platí vturecku dvojnásob. Aby sem někdo přijel arovnou udělal báječný obchod, to by musela být náhoda. Až teprve jednoleté nebo dvouleté snažení přinese ovoce. Navíc těžištěm úspěchu je hlavně cena, bez dobré ceny zboží se bude firma na místním trhu jen těžko prosazovat. Takže cena je tam důležitější než kvalita? Takhle bych to otáčet nechtěl. Ale fakt je, že turecký trh je extrémně senzitivní na cenu, hlavně se tam kupují levné výrobky. Je to trochu jako vtom českém filmu: Za levno nakoupit, za draho prodat apozdě platit faktury. Turci se zajímají hlavně oto, aby nakoupili superlevně aměli velký prostor kmanipulaci jako na tom trhu na bazaru. Kvalita je důležitá, ale Turek se hlavně orientuje na cenu atou ho musíte přesvědčit. Je na tureckém trhu velká konkurence zciziny? Do Turecka se tlačí dost zahraničních firem, protože ten ekonomický růst, co tam je, moc vevropě neuvidíte. Iproto Turci neradi říkají nepříjemné věci, aby druhou stranu nezarmoutili. Raději si pravdu trochu pootočí, aby se druhá strana cítila spokojeně. je tady tlak na cenu ze všech stran. My Češi jako členové Evropské unie máme výhodu proti nečlenům, že mezi Tureckem aeu je dohoda onulovém zdanění, většina výrobků má nulové clo. Není to ale jen takové lákadlo? Clo je sice nula, ale firmy musí platit jiné poplatky český exportér říjen 2013, číslo 8

15 Rozhovor To ano, na to by si měli čeští exportéři dát pozor. Celní zatížení je nulové, ale pořád jsou vturecku na celnici jiné vysoké poplatky,které dovoz zboží stejně prodraží. Navíc ty další poplatky nejsou moczmapované,daňovýsystémje nepřehledný, složitý, proto je dobré používat celní brokery. Ale jen ty prověřené. Včem ještě by měli být čeští exportéři obezřetní? Určitě ve výběru správného distributora. To je klíčové, bez něj se nedá obchodovat. Zároveň je to ale složitý proces, firmy chtějí exkluzivitu, vy jim ji nechcete dát, trvá to. VTurecku je to vážná věc, hlavně vreprezentaci před státními orgány, těžko už pak budete působit bez toho distributora, ikdybyste sním byli nespokojení avbudoucnu si chtěli vybrat jiného partnera. Takže exkluzivitu doporučuji spíš nedávat, nebo jen na dobu určitou. Taky je potřeba být opatrný na to, že Turci neradi říkají nepříjemné věci, aby druhou stranu nezarmoutili. Raději si Michal Koščo. foto: HN VáclaV Vašků pravdu trochu pootočí, aby se druhá strana cítila spokojeně. Když nastanou problémy, nekomunikují. Stává se taky, že odběratelům prostě nezaplatí. Protože nemůžou, nebo protože nechtějí? Někdy je to zdůvodu platební neschopnosti, někdy to prostě jenom zkouší nebo už do toho jdou snějakým podvodným záměrem. Záleží případ od případu. Tak nebo tak je to ale nepříjemné, protože vymahatelnost práva je vturecku složitá. Soudní spory smístními společnostmi se jen těžko vyhrávají adomoci se nějaké náhrady se často nepodaří. To platí třeba ipro patentové právo, itam bych doporučoval obezřetnost. Jak se exportéři vyrovnávají shorší platební morálkou? Záleží to na dohodě, jednou zmožností je sto procent platby předem, ale to tu není tak obvyklé. Podle zvyklostí se tu asi nejvíc využívá dokumentární akreditiv, tedy závazek banky, že poskytne exportérovi peněžní plnění. Důležité kontakty vturecku Velvyslanectví ČR vturecku Kaptanpaşa Sok. 15, Gaziosmanpaşa, Ankara, Turkey Václav Hubinger, velvyslanec tel.: fax: Zastoupení Ministerstva průmyslu aobchodu ČR vistanbulu Abdi Ipekci Cad. 71, Czech Consulate Building, Macka, Istanbul, Turkey Michal Koščo, vedoucí zastoupení tel.: fax: Generální konzulát v Istanbulu Abdi Ipekci Cad. 71, Istanbul, Ester Lauferová, generální konzulka tel.: , Nouzové číslo: fax: istanbul@embassy.mzv.cz Honorární konzulát v Antalyi Zerdalilik Mahallesi, 1385 Sokak No. 20/1, TR Antalya Serdar Akaydin, honorární konzul tel.: fax: antalya@honorary.mzv.cz Nové zastoupení vankaře Ministerstvo průmyslu a obchodu otevírá v listopadu 2013 druhé zahraniční zastoupení vturecku. Kancelář vankaře povede Martin Pelikán, ankara@ czechtrade.cz. Obě turecká zastoupení se budou specializovat podle odvětví tak, aby byla českým exportérům co nejodbornějším partnerem. Agenda zastoupení v Istanbulu: Energetika a obnovitelné zdroje, voda, odpady aživotní prostředí, nerostné suroviny a polotovary, zdravotnická technika, chemie, farmacie abiotechnologie, potravinářský průmysl, plasty apryž, ICT, spotřební zboží. Agenda zastoupení v Ankaře: Elektro, dopravní a manipulační zařízení, automobilový průmysl, ostatní dopravní prostředky, strojírenství a kovovýroba, investiční celky, slévárenství a kovárenství, hutní výroba, stavebnictví, služby. Důležitá telefonní čísla Policie: 155 První pomoc: 112 Hasiči: 110 Jandarma (četníci): 156 český exportér říjen 2013, číslo 8 15

16 Úspěšnýexportér Na tureckéhopartnerasevžádném případěnesmí spěchat Všude tam, kde je uhlí, má chvaletická firma Enelex šance na milionové kontrakty. Aktuálně útočí na turecký trh. Marcela Honsová Libor Vacek (50) Absolvoval vroce 1981 Střední odbornou školu elektrotechnickou vkolíně. Jeho otec totiž vystoupil jako pilot zkomunistické strany, atak jeho tři děti neměly příliš velké šance na vysokoškolská studia. Nejprve pracoval na ozvučovacích systémech vpražské Tesle aodroku 1984 venergostroji ve Chvaleticích na vývoji avýrobě speciální elektroniky pro doly aenergetiku. Vroce 1991 patřil do party, která odešla zdílen avývoje. Založila vlastní společnost Enelex. Způvodních deseti zakladatelů firmy zůstalo šest společníků, znich každý má stejný šestinový podíl ve firmě. Libor Vacek je jedním ze dvou jednatelů. Pavel Pecka má na starosti chod firmy, daně afakturace, Libor Vacek export. foto: ArchiV enelexu Přestože je spolumajitel firmy Enelex LiborVacek spíš pivař, na jednáních stureckými klienty popíjí jednuskleničku čaje za druhou. Podle jeho zkušenosti chodí mezi účastníkyschůzky ve většífirmě obvyklečíšníkaroznáší všem rozředěný čajový extrakt scukrem. Ikdyž se Vacek domnívá, že odmítnutím by neurazil, ještětoprý nikdyneudělal. Během jednánísevypijetak osmskleniček čaje, což je vtéto jižní zemi docela příjemné,ale už jsem jich vypilidvanáct, říká súsměvem.zatokdyžpřijedou turečtí partneři do Česka, takchutnají především pivo. Zájemcům oturecký trh Vacekradí hlavnězvolněte. V žádném případěsenesmí na Turky spěchat aani tlačit.modlitbymajípřednost před dojednanou schůzkou, tvrdí. těžební limity poslaly firmu do ciziny Společnost Enelex zchvaletic se specializuje na výrobky spojené stěžbou azužitkováním uhlí venergetice. Jejím stěžejním výrobním programem jsou takzvané popeloměry pro důlní aenergetický průmysl. Měřáky montuje na dopravníkové pásy buď přímo vdolech, nebo velektrárnách či teplárnách. Zásluhou těchto zařízení, zjišťujících on-line kvalitu uhlí, pak lze míchat kvalitní uhlí sméně kvalitním, aby jeho účinnost, výhřevnost byla maximální. Teplárny aelektrárny totiž potřebují ke svému provozu vyrovnané palivo. Mezi produkty Enelexu patří také analyzátory kyslíku ve spalinách, které přispívají kúčinnějšímu spalování, ale ikco nejmenším emisím, protože řídí přísun vzduchu do kotlů. Afirma vyrábí také termovizní systémy, jež zase monitorují skládky uhlí proti samovznícení. Už několik let nenabízíme pouze přístroj, ale celý systém. Pomáháme tak výrazně šetřit. Například dřív jedna důlní společnost z15 milionů tun uhlí vyhazovala dva miliony pro špatnou kvalitu. Dnes ty dva miliony tun zamíchají, prodají anemají žádné ztráty, vysvětluje Vacek využití celých systémů popeloměrů. Vsoučasné době jsou včesku instalované prakticky všude 250 měřicích míst je na všech dolech, úpravnách avněkterých elektrárnách. Je nějaký tuzemský důl, který nemá analyzátory kvality uhlí zenelexu? V podstatě není. Ale jsou místa, kde nemají celý systém umožňující dispečinku hned při vytěžení uhlí řídit jeho míchání iskládku, uvádí Vacek stím, že celé systémy se snaží firma nabízet ivzahraničí. Nevyjasněné těžební limity vtuzemsku nás vsoučasné době donutily jít víc do světa, dodává. Například se pokoušejí vrátit na turecký trh. Před dvacetirokytam dodali dva popeloměry aodté doby nic. Šance by byly třeba protermovizní kamery na skládkáchuhlínajihuturecka. Čas od času tamzahoříakouřijedovaté spaliny ohrožují turisty vrekreačních střediscích, popisuje Vacek. Aktuálně Turci vyhlásili,žechtějí sledovat kvalitu uhlí, avyhlášení tendru proelektrárnu na severozápadě od Istanbulujedoslova na spadnutí. Ozakázku projevili zájem ikonkurenti zusa aaustrálie. Podle našeho tureckého partnera, snímž jdeme do tendru,prý vyhrajeme. Nabízíme totiž jednoduché technologické řešení, kteréjenavíc cenově výhodnější, tvrdí Vacek. Cena zakázkyneníohromující, vpřepočtu zhruba čtyři miliony korun. Ale my potřebujemereference, míní jednatel Enelexu. Nevěří, že uhlí nezná hranic Úspěšné zakázky ze zahraničí totiž nejsou vtéto branži často podstatné. 16 český exportér říjen 2013, číslo 8

17 Úspěšnýexportér Ke stěžejnímvýrobkům firmy Enelex patřítakzvané popeloměry. Měřáky se montují na dopravníkové pásy asledují kvalitu uhlí. foto: Archiv EnElExu Enelex Firma vznikla vroce 1991 ve Chvaleticích avěnuje se výrobě systémů, které on-line kontrolují kvalitu uhlí, analyzátorům kyslíku pro řízení spalování atermovizním kamerám hlídajícím skládky uhlí proti samovznícení. Vroce vzniku dosahovala firma tržeb kolem deseti milionů korun, nyní 50 milionů. Vpříštím roce by se podle připravovaných kontraktů mohl obrat až ztrojnásobit především díky exportu. Stálé obchodní aservisní zastoupení má společnost v18 zemích. Například vbelgii, Jižní Koreji, Rusku, Ukrajině, Kazachstánu, Indii, JAR, Turecku, Srbsku, Řecku, Mongolsku, Číně anafilipínách. Čtrnáct zaměstnancůspolečnosti,včetně šesti majitelů, projektuje jednotlivé zakázky podle přání klientů, výrobu si zadávají asami pak zase jednotlivé komponenty montují ainstalují přímo na místě. Vacek súsměvem vypráví, že podle jeho zkušeností se mnoho uhelných či energetických společností domnívá, že mají jiné uhlí než ostatní země. Iproto vozí kurýr do Enelexu často podivné balíčky. Zahraniční klienty obvykle zveme na prohlídku našich systémů do českých dolů, ale oni se potřebují ubezpečit, že budeme umět změřit kvalitu ijejich uhlí. Proto posílají zapečetěné balíčky azajejich přítomnosti pak uhlí analyzujeme. Od jednoho typu uhlí nám stačí tři kilogramy, vypráví Vacek. Takhle třeba testovali ve chvaletické firmě uhlí zřecka či Kazachstánu. Také zukrajiny, ale to byl prý docela problém, protože podle celních předpisů se nesmělo vyvézt. Anevyšel ani pokus propašovat vzorky vlakem zkyjeva přes Polsko. Třikrát si pro uhlí jel Vacek na nádraží zbytečně. Buď nedošlo, nebo dorazily vzorky rozbalené asmíchané. Nakonec se to ale oficiální ZRuska aukrajiny si domlouváme zaplacení 70 až 80 procent zakázky předem, vturecku máme vpodmínkách 50 procent. cestou se všemi povoleními podařilo. Enelex to tedy při shánění kontraktů nemá evidentně jednoduché, přesto počítá, že vpříštím roce by se mohly tržby až ztrojnásobit. Ze současných 50 milionů až na 150 milionů korun. Skoro před podpisem smlouvy má společnost vsrbsku, kde by vkolubaře instalovala celý systém. Podobně nadějné jsou kontrakty pro Rusko, Ukrajinu iprvní zakázky vbosně ačerné Hoře. ATurecko se zřejmě také konečně rozjede. Ale dokud nebudeme mít peníze na účtu, tak nevěřím, říká Vacek. Ještě před výrobou technologie si firma dává do smluvních podmínek splacení zálohy. Z Ruska aukrajiny si domlouváme tak 70 až 80 procent, tady vturecku máme vpodmínkách 50 procent zakázky zaplatit předem, popisuje. Turecký trh považují firmy působící venergetickém atěžebním průmyslu za velice perspektivní, iproto bylo vzáří 13 firem zaliance České dobývací techniky na prezentaci vturecku. Zúčastnil se ilibor Vacek zenelexu, který celou akci velice chválí. Aliance požádala zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu a CzechTrade ozorganizování tohoto projektu. Během téměř týdenní cesty skupina zástupců českých firem navštívila vedle Istanbulu aankary, kde měla připravené prezentace pro velké firmy, také elektrárny, hlubinné ipovrchové doly. Součástí akce byly také večerní recepce pro firemní partnery ipotenciální klienty. Klobouk dolů před CzechTrade, jak to vše navazovalo aodsýpalo. Byli tam pozvaní ti správní lidé, ty nejvhodnější firmy, hodnotí Libor Vacek. Za 30 tisíc korun, které každá zúčastněná česká firma uhradila za náklady, se prý akce určitě vyplatila. Michal Koščo, zahraniční zástupce ministerstva průmyslu aobchodu vistanbulu,jepřesvědčený,žeprávě firmy zaměřené na dobývacítechniku aenergetiku mají vsoučasné době na tureckém trhu největší šance. V dubnu příštího roku se vturecku uskuteční energetický veletrh.proto bych rád podobnou misi uspořádal v únoru pro české energetické firmy a kontaktoval je s možnými partnery, prozradil Koščo. český exportér říjen 2013, číslo 8 17

18 Státy v číslech Turecké hospodářství je lákavé svou velikostí i výhledem na růst Potenciál turecké ekonomiky je mimo jiné ve věkovém složení obyvatel. Zhruba čtvrtina populace totiž spadá do skupiny nula až čtrnáct let. Petr Zapletal odbor ekonomických analýz, MPO zapletal@mpo.cz Turecká republika vroce 2012 podle parity kupní síly představovala největší blízkovýchodní ekonomiku (před Íránem asaúdskou Arábií). Turecko je členem skupiny států G20 aje považováno za nově industrializovanou, rozvíjející se ekonomiku. HDP Turecka vroce 2011 dle parity kupní síly odpovídal asi 1260 miliardám mezinárodních dolarů. To pro názornost znamená, že pokud by ve jmenovaném roce hypoteticky došlo kpřidružení Turecké republiky kevropské unii, hospodářská síla EU by vzrostla přibližně o10,7 procenta. Hospodářství Turecka ovšem není pozoruhodné jenom velikostí absolutního výkonu své ekonomiky, nýbrž také svým růstovým potenciálem aznačnou hospodářskou provázaností seu, kterou lze vysledovat zdat Světové banky. Meziroční nárůst HDP tureckého hospodářství dosahoval mezi lety 2005 a2011 průměrně asi 4,8 procenta, přičemž vpřípadě EU stejný indikátor vykázal hodnotu jen 1,2 procenta. Vtéto periodě Turecko zaznamenalo největší meziroční růst vroce 2010 (9,2 procenta) anejvětší meziroční pokles vroce 2009 (minus 4,8 procenta). Zhlediska ekonomické úrovně Turecko zaostává jak za Českem, tak izaprůměrem Evropské unie. HDP na osobu Turecka dosahoval vroce 2011 podle parity kupní síly mezinárodních dolarů. To poukazuje na zhruba 1,9krát horší životní úroveň oproti průměru EU a1,5krát horší situaci ve srovnání sčeskou republikou. Na bázi faktu, že průměrný meziroční nárůst populace Turecka byl mezi lety 1990 a2011 asi 2,9krát pomalejší než průměrný meziroční nárůst jeho HDP, je možné Pohled na noční Istanbul abosporský most, který spojuje evropskou a asijskou část města. foto: reuters usoudit, že turecká životní úroveň se vbudoucnu (zapředpokladu nezměněných okolností) bude poměrně rychle zlepšovat. Strukturální rozdělení hospodářství Turecka odpovídá stupni rozvoje tamní ekonomiky. Vroce 2011 přispívaly jednotlivé složky ekonomiky ktvorbě celkového produktu země následovně: služby 63procent HDP, průmysl 27,9 procenta HDP azemědělství 9,1 procenta HDP. Zdat Světové banky lze vyvodit závěr, že během posledních třinácti let docházelo kpozvolnému nárůstu významu služeb na úkor průmyslu izemědělství. Důležitý partner nejen pro evropu Otevřenost ekonomiky Turecké republiky (měřená podílem obratu zahraničního obchodu na HDP) je asi 56,4 procenta (rok 2011). Při srovnání Turecka sjinými zeměmi podobné velikosti tak můžeme říci, že země patří ke státům spoměrně pokročilou úrovní liberalizace zahraničního obchodu aintegrace do světového hospodářství. Mezi důležité exportní partnery Turecka patří mimo jiné Německo, Velká Británie, Itálie arusko, ale také Irák aírán. Kjeho významným importním partnerům patří Rusko, Německo, Čína, USA či Itálie. Mezi lety 2001 a2011 docházelo ke kontinuálnímu nárůstu importu iexportu Turecka, který byl pouze vkrizovém roce 2009 přerušen meziročním propadem obou složek zahraničního obchodu (pokles importu asi o27,5 procenta apokles exportu asi o17,9 procenta). Vroce 2011 činil obrat zahraničního obchodu Turecka 436,9 miliardy amerických dolarů. 18 český exportér říjen 2013, číslo 8

19 Státy v číslech Vývoj HDP Turecké republiky ,3 0,7 5,0 7,7 7,9 7,4 7,6 2,3-3,4 6,8 6,2 5,3 9,4 8,4 6,9 4,7 0,7 9,2 8, ,1 249, ,2 299,4-4,7 289,0 316,2 346,3 379,7 535,2 517,7-5,7-4,8 589,3 561,1 572,1 588,1 688,3 781,2 894,0 975,6 1067,9 1038,6 1151,7 1260, HDP Turecka (mld. mezinárodních dolarů) MeziročnírůstHDP Turecka (v %) Zdroj: World Development Indicators, The World Bank, ILUSTRAČNÍ FOTO: SHUTTERSTOCK Na celkovém vývozu Česka se Turecká republika vroce 2012 podílela 1,1 procenta (1,7 miliardy dolarů). Podíl Turecka na dovozu České republiky byl ve jmenovaném roce roven 0,8 procenta (1,1 miliardy dolarů). Nejdůležitějším obchodním artiklem, který Česko do Turecka vyváží, jsou silniční vozidla. Jejich vývoz se vroce 2012 meziročně zvýšil o40,9 procenta. Zhlediska dovozu Česka představují nejdůležitější zbožovou skupinou rovněž silniční vozidla, uvedl Český statistický úřad. Brzdouje turecká energetika Budoucí úspěšnost Turecké ekonomiky je závislá na vývoji její konkurenceschopnosti. Ta se podle Institute for Management Development, World Competitiveness Center v případě Turecka zlepšila. Vroce 2013 obsadila země na škále konkurenceschopnosti ekonomik 37. příčku z60 hodnocených států, což je odeset příček lepší umístění, než které země zaznamenala vroce Česko (pro srovnání) roku 2013 obsadilo 38. příčku, ovšem její konkurenceschopnost má v posledních letech sestupnou tendenci. Největším potenciálem Turecké republiky je dynamika její ekonomiky, vhodná struktura pracovní síly, přístup kfinancování, politická stabilita, relativně nízká nákladovost výroby avěkové spektrum populace (zhruba čtvrtina populace spadá do skupiny 0 14 let). Mezi slabiny turecké ekonomiky patří například potenciální geopolitické riziko (Sýrie, Irák) anedostatečně rozvinutá infrastruktura země (zejména v energetice, silniční a železniční dopravě). Ačkoliv se zdá, že se venergetickémsektoru situace postupně zlepšuje (mezi lety 2005 a 2011 bylo tempo meziročního růstu HDP zhruba rovno růstu energetické produkce), v dlouhém období(mezi lety 1990 a 2011) byl růst HDP 2,4krát rychlejší než růst celkové energetické produkce země. Zaostávání rozvoje v oblasti energetického sektoru za ekonomickým růstem nemá na udržitelnost hospodářského vývoje Turecké republiky dobrý vliv. Turecko pro Česko představuje vhodný prostor pro obchodní expanzi. Nové příležitosti voblasti energetického sektoru by českým společnostem mohlo přinést například zmíněné zaostávání vývoje Turecka voblasti energetiky za růstem tureckého HDP anutnost srovnání těchto trendů. Lze však očekávat, že jisté možnosti českým firmám přinese také rozvoj voblasti cestovního ruchu vturecku nebo vývoj vtamějším primárním sektoru. český exportér říjen 2013, číslo 8 19

20 Obchodnípolitika Strategickým odvětvím pro export do Turecka je energetika Šance na získání zakázek se z pohledu českých firem objevují kromě energetiky i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod. Hana Hikelová ředitelka marketingu akomunikace, EGAP hikelova@egap.cz Exportní garanční apojišťovací společnost (EGAP) pojistila vposledních pěti letech český export do Turecka vhodnotě více než 35 miliard korun. Vývoz výrazně posiluje zejména vposledních třech letech, kdy se Turecko zteritoriálního pohledu dostalo vobjemu EGAPem podpořeného exportu na druhé místo za tradiční jedničku Rusko. Hlavní oblastí pro český vývoz ainvestice je jednoznačně energetika. České firmy mají přitom vtomto odvětví vturecku velmi dobrou pověst adobré reference. Už po roce 2000 se čeští vývozci výraznou měrou podíleli na dodávkách pro výstavbu čtyř bloků tepelné elektrárny Afšin Elbistan, která využívá dodávky hnědého uhlí znedalekých dolů ve východní Anatolii. Na subdodávkách pro německou společnost Babcock Kraftwerkstechnik se podílely významné české firmy zenergetického sektoru jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD inzerce DIZ Praha, ŠKODA Prahaa PBS Třebíč. Na tento úspěch pak navázal další export armatur pro plynovody aropovody adodávky velkých obráběcích strojů. Jedním z největších investorů je nyní společnost ENERGO-PRO. Ta vposledních letech odkoupila od dvou tureckých společností celkem pět vodních elektráren (vetřech kaskádách). Znich byly dvě hotové a tři se musely dokončovat. EGAP tak pojistil investici v hodnotě více než sedm miliard korun avsoučasné době je všech pět elektráren vplném provozu. Bezkonkurenčně největším projektem je nyní výstavba uhelné elektrárny Adularya, kterou zaštiťuje skupina Vítkovice Machinery Group. Strojírenská skupina projekt vede, je výrobcem klíčových komponentů, jako jsou kotle, drtiče, dopravníky nebo membránové stěny. Mimo to ale zajišťuje inákupy stavebního materiálu, subdodávky, dopravní logistiku a zodpovídá za celkové uvedení elektrárny do provozu. Jen vletošním roce pojistil EGAP dodávky pro výstavbu tétoelektrárny v hodnotě téměř šesti miliard korun. A i do budoucna mají české firmy získat venergetickém sektoru další zakázky. Podle expertů se vpřípadě Turecka mluví o potřebě investic v nejbližších letech ve výši 12 miliard dolarů pouze do energetiky. Turecko ale mohutně buduje iprůmyslové kapacity ato je další oblast, ve které máme co nabídnout. Nemalé možnosti se rýsují i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod všech velikostí. Turecká vláda vytváří příznivé podmínky jak zahraničním investorům, tak itureckým firmám pro realizaci zajímavých obchodních případů se zahraničními partnery. Tato skutečnost otevírá četné možnosti ipro české firmy. Je ale nezbytné, aby projekty byly kvalifikovaně připravené tak, aby obstály mezi četnými konkurenty, které perspektivní turecký trh dlouhodobě přitahuje. 20 český exportér říjen 2013, číslo 8 HN044467