Audit ve ve ejnèm sektoru

Transkript

1 Audit ve ve ejnèm sektoru Audit ve ve ejnèm sektoru lze povaûovat za jednu z ËinnostÌ rozöi ujìcì moûnosti souëasnèho p sobenì auditor v»eskè republice. HlavnÌm d vodem tohoto trendu je p edevöìm z - nik okresnìch ad a s tìm spojenè vakuum v oblasti p ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk, kterè bylo do znaënè mìry v pr bïhu roku 2002 vyplnïno pr vï ËinnostÌ auditor. Podle novely z kona Ë. 128/2000 Sb., o obcìch, ve znïnì z kona Ë. 313/2002 Sb. sice doölo k tomu, ûe obce do 5000 obyvatel mohou pro oblast p ezkoum nì svèho hospoda enì volit mezi krajsk m adem a auditorem, nicmènï v adï p Ìpad, kdy auditor kvalitnìm zp sobem jiû d Ìve p sobil v obci do 5000 obyvatel, je jeho sluûba nad le preferov - na p ed bezplatn m p ezkoum nìm proveden m krajsk m adem. AUDITOR 7/2003 Ing. Aneûka VojtÏchov p edsedkynï v boru pro ve ejn sektor Druh m v znamn m trendem je ËetnÏjöÌ vyuûìv nì dotaënìch prost edk ze st tnìho rozpoëtu a z jednotliv ch fond EvropskÈ unie neziskov mi organizacemi r zn ch pr vnìch forem, s ËÌmû je spojeno ovï ov nì splnïnì podmìnek stanoven ch p i poskytov - nì dotace. V z vislosti na v öe uvedenèm je vöak nutno si uvïdomit, ûe cìle a tìm i charakter pr ce auditor pohybujìcìch se v oblasti auditu ve ejnèho sektoru jsou do znaënè mìry odliönè od cìl standardnì auditorskè Ëinnosti v oblasti podnikatelskèho sektoru. Do pop edì se totiû na mìsto poûadavku na ovï enì vïrnèho a poctivèho obrazu v ËetnÌch v kazech dost - v do znaënè mìry oblast p ezkoum - nì zp sobu hospoda enì s finanënìmi prost edky a Ëel jejich vynaloûenì. To si samoz ejmï vyûaduje specifickè znalosti, kterè jsou na auditory a jejich asistenty kladeny p i prov dïnì tèto auditorskè Ëinnosti. K tomu je nutno vzìt v vahu nedokonalost legislativy upravujìcì ve ejn sektor, s kterou je spojena ada pr vnìch nejasnostì a takè sloûitost pr vnìch norem upravujìcìch ve ejnou spr vu v souvislosti s jejì probìhajìcì reformou. P Ìkladem mohou b t neust lè diskuse t kajìcì se pr vnìho postavenì p ÌspÏvkov ch organizacì z Ìzen ch zemnìmi samospr vn mi celky, p edevöìm problematiky jejich majetkov ch pr v. Zde doch zì k situaci, kdy t i roky po vyd nì z kona Ë. 250/2000 Sb., o rozpoëtov ch pravidlech zemnìch rozpoët, nenì dostateënï vyjasnïno pr vo p ÌspÏvkovÈ organizace vlastnit majetek ani obsah pojmu Ñp ed nì majetku do spr vyì - a to i p es intervence ady profesnìch organizacì vëetnï Komory auditor smïrem k MF»R. ProblÈmem je v p ÌpadÏ zemnìch samospr vn ch celk takè v znamn odliönost v pouûìvanèm ËetnÌm systèmu v porovn nì se systèmem pouûìvan m u podnikatel. SouËasn systèm v SC je zamï en vìce na oblast sledov nì p Ìjm a v daj, d raz na re lnè vyk z nì finanënì pozice zemnìho samospr vnèho celku je do znaënè mìry potlaëen. Doch zì k potlaëenì nïkter ch plnï z sadnìch princip, na kter ch je ËetnÌ systèm postaven, tj. k potlaëenì principu opatrnosti, vz jemnè souvztaûnosti n klad a v nos a dalöìch. V bor pro ve ejn sektor Komory auditor»r zaëal pracovat na p ekladech vybran ch Mezin rodnìch ËetnÌch standard pro ve ejn sektor. Zjiöùujeme, ûe souëasn ËetnÌ systèm pouûìvan v»eskè republice je s poûadavky tïchto Standard naprosto nekompatibilnì, takûe s ohledem na naöi integraci v r mci EvropskÈ unie lze p edpokl dat zvyöov nì tlaku na z sadnì zmïnu ËetnÌ metodiky, coû vyvol dalöì odbornè poûadavky kladenè na pracovnìky pohybujìcì se v tèto oblasti vëetnï auditor. V bor pro ve ejn sektor p i RadÏ KA»R vyvìjì jiû druh m rokem svoji Ëinnost ve snaze pomoci auditorskè profesi v tom, aby si i ve ve ejnèm sektoru, obdobnï jako v podnikatelskèm, dok zala postupnï zìskat urëitou v ûnost a dos hla ocenïnì a uzn nì svè pr ce. Snahou v boru je organizovat s v borem pro vzdïl v nì odbornè semin e, coû se jiû poda ilo a audito i se jich z ËastÚujÌ v nezanedbatelnèm poëtu. D le se v bor snaûì p edloûit k öiröì diskusi auditor m r znè odbornè materi ly a metodickè pom cky. V tomto smïru jsme nynì p ipravili pro p ezkoum nì hospoda enì obcì n vrhy, jak by mohla vypadat smlouva uzav en mezi AUDITOR Ë. 7, 2003 OBSAH AKTUALITY... 2 VZDÃL V NÕ... 6 DISKUSNÕ OK NKO K systèmu vzdïl v nì KPV Ing. Jarmila Novotn... 7 V BORY A KOMISE INFORMUJÕ... 7 NA POMOC AUDITORŸM Odpisov nì dlouhodobèho majetku v ËetnictvÌ Ing. Frantiöek Louöa... 8 Jak vypad trh auditorsk ch sluûeb v EvropÏ po ËetnÌch skand lech Doc. VladimÌr Kr lìëek,csc DISKUSE Z sada nep etrûitèho trv nì ËetnÌ jednotky a p Ìstup auditora Ing. RadomÌr Struûinsk DANÃ Problematika pouk zek na sluûby jako (ne)penïûitèho plnïnì poskytnutèho zamïstnavatelem zamïstnanci Ing. Dana Trezziov DaÚov a vïcn souvislost n klad a v daj Ing. Marie KoneËn RECENZE ZE ZAHRANI»Õ Z mezin rodnì konference o Corporate Governance, internìm auditu a ÌzenÌ rizik Ing. Petr Jur k Proöet ov nì kapitalismu Reforma pr va ochrany hospod skè soutïûe v EU JUDr. Pavel Svoboda ZAUJALO N S P Ìprava podnik na rozöì enì EU AmeriËtÌ audito i budou pod p ÌsnÏjöÌm dohledem ZAZNAMENALI JSME

2 auditorem a obcemi, jak by mïla b t osnova Ëili postup p i p ezkoum nì, prohl öenì ËetnÌ jednotky i vzory zpr - vy o v sledcìch p ezkoum nì. Ovöem v bor, tj. cca 15 auditor, oëek v, ûe se do diskuse nad tïmito materi ly zapojì öirok auditorsk obec a tìm p ispïje k tomu, aby vytv enè pom cky byly kvalitnïjöì a ËelnÏjöÌ a byly n strojem zv öenì kvality pr ce auditora. Je to jedna z cest jak dos hnout toho, aby tento sektor, tj. zejmèna kraje, mïsta, obce a ostatnì nev dïleënè organizace up ednostnily sluûby auditora za platu p ed moûnostmi splnit nap. povinnost p ezkoum nì hospoda enì bezplatnou formou s vyuûitìm ednìk krajsk ch ad. VidÌm zde sv m zp sobem Ñhozenou rukaviciì pro celou auditorskou obec. Komora auditor m neofici lnì informace, ûe za rok 2002 p ezkoumaly kraje 5573 obcì, audito i jen 292. DalöÌch 421 obcì daje t kajìcì se p ezkumu hospoda enì neozn milo. Dok ûeme zmïnit nap. pomïr mïst a obcì ovï ovan ch auditory vìce v n ö prospïch? MÏli bychom k tomu vyvinout maxim lnì snahu, neboù tìm zajistìme sv m zp sobem existenci Ë sti auditor v budoucnu. Ing. Aneûka VojtÏchov p edsedkynï v boru pro ve ejn sektor AKTUALITY ZE ZASED NÕ RADY KA»R Z ÿõ 2003 Rada na svèm zased nì projednala: ï p Ìpravu XIII. snïmu auditor, ï p ipomìnky k n vrhu novely z kona o auditorech, pravu p ekladu EtickÈho kodexu IFAC, n vrh SmÏrnice pro kontrolu kvality auditu, ï v sledky popt vkovèho ÌzenÌ zajiötïnì pr zkumu vnìm nì auditorskè profese; schv lila: ï n vrh na vyökrtnutì asistent auditora ze seznamu KA»R dle p edloûenèho soupisu, ï n vrh na pozastavenì opr vnïnì k auditorskè Ëinnosti; rozhodla: ï o vyökrtnutì ze seznamu auditor pro poruöenì z kona o auditorech; vzala na vïdomì: ï pr bïûnè v sledky hospoda enì v roce 2003 a meziroënì srovn nì, ï z pisy z jedn nì prezìdia, komisì a v bor, ï zpr vy ze zahraniënìch cest. Ing. Eva Rokosov ad KA»R N VRHY NA KANDID TY DO VOLEBNÕ KOMISE Vzhledem k tomu, ûe v roce 2004 probïhnou na snïmu KA»R dnè volby do org n komory, bude pot eba na letoönìm snïmu zvolit pïtiëlennou VolebnÌ komisi, kter bude volby po cel rok p ipravovat. Je proto pot eba snïmu navrhnout kandid ty do VolebnÌ komise, kte Ì si neëinì ambice na zvolenì do nïkterèho z org n komory, tj. do rady, dozorëì komise, k rnè komise a na funkce revizor Ët, a kte Ì jsou p ipraveni Ë st svèho Ëasu vïnovat p ÌpravÏ voleb. N vrhy kandid t zasìlejte do adu KA»R na p iloûenèm kandid tnìm lìstku. UpozorÚujeme, ûe souhlas kandid ta potvrzen jeho podpisem je nutn. -rok- LISTOPADOV AKCE K 10. V RO»Õ KOMORY AUDITORŸ»R Komora auditor»r letos oslavì 10. v roëì svèho zaloûenì. P i tèto p Ìleûitosti bude uspo d n blok t Ì akcì. Nejprve se bude ve st edu a ve Ëtvrtek 26. a konat odborn konference s mezin rodnì ËastÌ na tèma ÑPerspektivy auditu a ËetnictvÌ v»eskè republice po vstupu do EvropskÈ N VRH KANDID TA DO VOLEBNÕ KOMISE KA»R Za kandid ta do volebnì komise KA»R, kter bude volena na XIII. snïmu KA»R, navrhuji nìûe uvedenèho auditora/ku: JmÈno a p ÌjmenÌ kandid ta... Ë. osvïdëenì... BydliötÏ... Vyj d enì kandid ta: Prohlaöuji, ûe souhlasìm se svou kandidaturou do volebnì komise KA»R, kter bude volena na XIII. snïmu KA»R. JmÈno a p ÌjmenÌ kandid ta... Ë. osvïdëenì (dekretu)... Podpis... Pozn. : N vrh musì b t zasl n na adresu adu KA»R nejpozdïji do AUDITOR 7/2003

3 unieì, podrobn program je uveden na p iloûenèm let ku. VeËer bude uspo d n slavnostnì koncert v praûskèm Rudolfinu a na z vïr v p tek dne se bude konat XIII.snÏm auditor v KongresovÈm centru Praha. Na snïmu se bude volit pïtiëlenn volebnì komise pro organizov nì voleb v roce rok- POMÃR OBDOBN PRACOVNÕMU POMÃRU Komora auditor»r se p ed Ëasem obr tila na Ministerstvo financì»r s û dostì o v klad pojmu Ñobdobn pomïrì, resp. pomïr obdobn pracovnìmu pomïruì - ve vazbï na platn z kon o auditorech. Ministerstvo financì poskytlo komo e n sledujìcì stanovisko: Stanovisko MF»R k dopisu KA»R (dopis Ë.j. 18/12 992/2003 ze dne ) K Vaöemu dopisu Ë.j. 142/2003 V m sdïlujeme, ûe z kon Ë. 254/2000 Sb., o auditorech, ani z kon Ë. 65/1965 Sb., z konìk pr ce, neup esúuje v znam pojmu Ñobdobn pomïrì, resp. ÑpomÏr obdobn pracovnìmu pomïruì. Proto navrhujeme vyuûìt ÑSdÏlenÌ p edstavenstva»eskè advok tnì komory k ot zce v konu ËinnostÌ nesluëiteln ch s v konem advokacieì, kter eöì obdobnou problematiku. Podle naöeho n zoru lze p edpokl - dat, ûe toto sdïlenì je vypracov no na odpovìdajìcì odbornè rovni a mohlo by b t vyuûitelnè i pro z kon Ë. 254/ 2000 Sb. UpozorÚujeme i na poslednì odstavec ÑSdÏlenÌì, kde se upozorúuje na moûnost, ûe rozhodnutìm soudu mohou b t n zory na v klad p Ìsluön ch ustanovenì Ñkorigov nyì. Ing. Petr Plesniv editel odboru 28 - ËetnictvÌ Ze SdÏlenÌ p edstavenstva»eskè advok tnì komory k ot zce v konu ËinnostÌ nesluëiteln ch s v konem advokacie citujeme bod 2 t kajìcì se obdobnèho pomïru k pracovnìmu pomïru: 2. Advok t nesmì b t v pracovnìm pomïru nebo jinèm obdobnèm pomïru, vyjma pracovnìho pomïru vysokoökolskèho uëitele, v jimku - pokud jde o urëitè vïdeckè pracovnìky v oboru pr vo - stanovì ß 60 z kona. Za pomïr obdobn pomïru pracovnìmu je t eba povaûovat zejmèna pomïr sluûebnì (nap Ìklad sluûebnì pomïr voj ka z povol nì nebo sluûebnì pomïr policisty) a Ëlensk pomïr k druûstvu, pokud souë stì povinnostì vypl vajìcìch z tohoto ËlenskÈho pomïru je i v kon pr ce pro zamïstnavatele spojen s urëitou z vislostì na nïm (povinnost dodrûovat pracovnì p Ìkazy a povinnost podrobit se kontrole jejich dodrûov nì apod.). Za pomïr obdobn pomïru pracovnìmu je t eba povaûovat i takov vztah mezi advok tem a jin m subjektem, kter m jinou pr vnì formu, avöak jehoû obsahem je v kon ËinnostÌ Ëi pracì pro tento subjekt za podmìnek splúujìcìch jinak shora uvedenè znaky pracovnìho pomïru (srov. ß 27, odst. 1 z konìku pr ce a ß 6, odst. 1, pìsm. a) z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjmu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ). Za nesluëitelnou bude zpravidla nutnè povaûovat i Ëinnost vykon vanou na z kladï dohody o pracovnì Ëinnosti (ß 237 z konìku pr ce), zejmèna byla-li uzav ena na dobu neurëitou nebo na vïtöì rozsah pr ce a jestliûe na z kladï tèto dohody je auditor povinen p i svè Ëinnosti dodrûovat pokyny zamïstnavatele a podrobit se jeho kontrole (srov. ß 233, odst. 2, pìsm. c) z konìku pr ce). Za nesluëitelnou nebude naproti tomu zpravidla povaûov na Ëinnost vykon van na z kladï dohody o provedenì pr ce (ß 236 z konìku pr ce), a to zejmèna v tïch p Ìpadech, kdy jejìm p edmïtem je Ëinnost znaleck, tlumoënick, p edn ökov, umïleck Ëi osvïtov. StejnÏ tak nenì nesluëiteln v kon takov ch ËinnostÌ prov dïn na z kladï smlouvy o dìlo nebo jinè obdobnè smlouvy uzav enè podle obëanskèho z konìku. NABÕDKA SBORNÕKU IAS/IFRS 2003 StejnÏ jako v loúskèm roce si v s dovolujeme oslovit s nabìdkou sbornìku 2003 Bound Volume International Financial Reporting Standards (SbornÌk Mezin rodnìch ËetnÌch standard pro rok 2003), vyd vanèho kaûdoroënï Mezin - rodnìm v borem pro ËetnÌ standardy. SbornÌk je v p vodnì anglickè verzi ve v zanèm vyd nì. Cena sbornìku je 3300 KË bez 5 % DPH, tj KË vëetnï DPH. V letoönìm roce je takè moûnost si objednat zkr cenou a struënïjöì OBJEDN VKA - IFRS 2003 Z vaznï objedn v m: Cena za 1 ks (p i objedn vce do ) PoËet objednan ch ks Cena celkem International Financial Reporting Standarts ,- Abbreviated IFRS ,- OBJEDNAVATEL Firma: P ÌjmenÌ, jmèno, titul: Adresa (vë. PS»): I»O: Telefon: DI»: Fax: hradu ve v öi...kë jsme provedli na Ëet Komory auditor»r Ë /0100, v.s dne RazÌtko a podpis objednavatele Objedn vku zaölete poötou na adresu: Komora auditor»r, Opletalova 55, Praha 1 nebo na ËÌslo faxu nebo em na adresu: kacr@kacr.cz AUDITOR 7/2003 3

4 verzi sbornìku tzv. Abbreviated International Financial Reporting Standards (IFRS/IAS ñ abbreviated versions of IAS1 to IAS 41) v cenï 1700 KË bez 5 % DPH, tj KË vëetnï DPH. Mimo dn nabìdka V p ÌpadÏ, ûe n m zaölete objedn vku a hradu do , obdrûìte sbornìk se slevou za cenu 3000 KË bez 5 % DPH za 1 ks, tj KË vëetnï DPH a zkr cenou verzi za 1500 KË bez 5 % DPH, tj KË vëetnï DPH. Objedn vka je povaûov na za z vaznou po zaplacenì celkovè Ë stky za odbïr publikacì na Ëet KA»R Ë /0100, vs SbornÌk bude distribuov n bïhem listopadu. -kasl- PÿÕLOHA HOSPOD ÿsk CH NOVIN UpozorÚujeme vöechny Ëleny komory, ûe 23. Ìjna 2003 vyjde v Hospod sk ch novin ch komerënì p Ìloha AuditorskÈ sluûby, jejìû vyd nì iniciovala a obsahovï garantovala Komora auditor»r. P Ìloha bude obsahovat Ël nky na tèmata, kter zaznïjì na odbornè konferenci k 10. v roëì KA»R. Z jemci zde takè naleznou velmi zajìmav p ÌspÏvek ing. FiöerovÈ, kter se zab v povinnostì ËetnÌch jednotek zve ejúovat ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy. -jd- HOSPODAÿENÕ ZEMNÕCH SAMOSPR VN CH CELKŸ V mimo dnè p Ìloze tohoto Ëasopisu v m p edkl d me k p ipomìnkovèmu ÌzenÌ metodickou pom cku pro prov dïnì p ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk. P edkl danè dokumenty obsahujì doporuëenì, jak p i p ezkoum nì postupovat, jakè podklady vyûadovat a jakè dokumenty zpracov vat. Vyz v me vöechny auditory, aby se sv - mi p ipomìnkami k p edloûen m materi l m do zpracov nì tèto pom cky zapojili a tak p ispïli k zajiötïnì jejì co nejvyööì kvality. P ipomìnky zasìlejte nejpozdïji do 31. Ìjna 2003 na adresu KA»R, Opletalova 55, Praha 1, rr- 27. KONGRES EAA SE USKUTE»NÕ V PRAZE Ve dnech se v Praze uskuteënì 27. kongres EvropskÈ asociace ËetnÌch (EAA - European Accounting Association). Po adatelem je Vysok ökola ekonomick Praha a bliûöì informace najdete na internetu na adrese EAA jd- STRUKTURA AUDITORSK OBCE K DATU Z celkovèho poëtu 1243 auditor vykon v aktivnï Ëinnost 1228 osob. Patn ct osob m v roce 2003 pozastaveno opr vnïnì k poskytov nì auditorsk ch sluûeb (d vodem jsou mate skè dovolenè, zahraniënì st ûe, nemoc). DoËasnÏ vyökrtnut ch auditor z d vodu nesplnïnì podmìnky (pracovnì pomïr u jinè neû auditorskè spoleënosti) bylo k v öe uvedenèmu datu 139 osob (z toho 86 muû a 53 ûen). Z celkovèho poëtu 1228 osob vykon v auditorskou Ëinnost 633 osob jako OSV» (341 muû, 292 ûen) a jako zamïstnanec nebo spoleënìk vykon v Ëinnost 595 osob (332 muû, 263 ûen). Celkov Ë stka pohyblivèho p ÌspÏvku v roce 2003 ËinÌ l ,- KË. Muûi OSV» se podìleli na tèto sumï Ë stkou KË, ûeny OSV» Ë stkou KË. Pr mïrn pohybliv p ÌspÏvek (u osob s povinnostì platit pohybliv p ÌspÏvek) ËinÌ 2400 KË na osobu. Tabulka spoleënostì s nejvyööìm pohybliv m p ÌspÏvkem v roce 2003: N zev spoleënosti V öe p ÌspÏvku PricewaterhouseCoopers Audit,s.r.o spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì Deloitte & Touche spol. s r.o BDO CS, s.r.o HZ Praha, spol. s r.o spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì IB Grant Thorton Audit s.r.o nesouhlasì se zve ejnïnìm RSM SALUSTRO REYDEL»R, s.r.o MAC, s.r.o spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì nesouhlasì se zve ejnïnìm PRIMASKA AUDIT, a.s PROXY, a.s spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì CAAC, s.r.o spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì FINAUDIT, s.r.o A&CE Audito i a znalci HK, spol. s r.o BDO Finkonsult, s.r.o spoleënost nezaslala vyj d enì ke zve ejnïnì Z celkovèho poëtu 317 firem, zapsan ch do majì t i spoleënosti pozastaveno opr vnïnì k poskytov nì auditorsk ch sluûeb. Celkov Ë stka pohyblivèho p ÌspÏvku v roce 2003 ËinÌ KË. Martina Fiöerov ad Komory auditor»r 4 AUDITOR 7/2003

5 U p Ìleûitosti 50 let od zaloûenì VäE v Praze se v polovinï z Ì uskuteënilo v NovÈ aule v are lu ökoly slavnostnì zased nì VÏdeckÈ rady. Mezi hosty nechybïl ani b val student, prezident»eskè republiky prof. V clav Klaus. Na snìmku je zachycen s rektorkou VäE doc. Jaroslavou DurË kovou. SouË stì Ñpades tilet ch oslavì byl i slavnostnì veëer v pal ci éofìn na SlovanskÈm ostrovï. Zahajovalo se koncertem a konëilo rautem v n dhern ch prostor ch novorenesanënì budovy. Jak je patrnè z naöì fotografie, dìky vlìdnèmu poëasì bylo moûnè posedït i v ÑletnÌ zahr dceì. Praûsk VäE oslavila 50. v roëì Vysok ökola ekonomick v Praze je v oëìch ve ejnosti zn ma jako instituce, kter jako jedin v Ëesk ch zemìch zajiöùovala do roku 1989 vysokoökolskè ekonomickè vzdïl nì. JejÌ absolventy najdeme na nejr znïjöìch mìstech a nutno Ìci, ûe ÑekonomovÈì se ve svïtï rozhodnï neztratì. StaËÌ p ipomenout, ûe mnozì b valì studenti zast vajì velice prestiûnì funkce - najdeme je ve volen ch funkcìch i ve st tnì spr vï, v podnikatelskè sfè e i ve finanënìch institucìch. PoË tkem z Ì uplynulo 50 let od zaloûenì praûskè VäE, kter v roce 1953 nav zala na Ëinnost nïkdejöì VysokÈ ökoly obchodnì p sobìcì v r mci»eskè techniky (ta v»eskoslovensku p sobila jiû od roku 1919). V pr bïhu existence ökoly se jejì organizaënì struktura i studijnì obory mnohokr t mïnily, nicmènï k z sadnìm obsahov m i organizaënìm zmïn m doölo aû po roce Vysok ökola ekonomick je dnes v mnohèm jin neû ta, kter zde byla p ed patn cti, dvaceti lety. ModernÌ ÑkreditnÌì systèm studia, t ÌstupÚov studijnì systèm, vybavenì ökoly v poëetnì technikou a vytvo enì centra informaënìch sluûeb, moûnost zahraniënìch st ûì, vyuëov nì vybran ch p edmït v hradnï v angliëtinï - to vöe vytvo ilo student m podmìnky, o nichû si p edchozì generace mohly jen nechat zd t. Praûsk VäE je dnes tvo ena öesti fakultami, pït z nich sìdlì v hlavnìm mïstï a jedna je v Jind ichovï Hradci. Pades tiny oslavuje praûsk Vysok ökola ekonomick ve velmi dobrè kondici. M kredit nejen v tuzemsku, ale i v mezin rodnìm mï Ìtku, o Ëemû svïdëì mj. ada aktivit v renomovan ch mezin rodnìch organizacìch. VedenÌ ökoly vöak nehodl Ñusnout na vav Ìnechì. StaËÌ nahlèdnout do materi l vydan ch k 50. v roëì: ÑV dneönì konkurenci na trhu vzdïl v nì chce Vysok ökola ekonomick v Praze Na éofìnï nechybïli ani p edstavitelè auditorskè obce - zakladatel komory a dlouholet prezident KA»R prof. VladimÌr Piln (na snìmku s dcerou) a b val viceprezidentka KA»R prof. Libuöe M llerov (na fotografii s manûelem). AUDITOR 7/2003 Setk nì na SlovanskÈm ostrovï se z Ëastnili mj. viceprezident KA»R doc. VladimÌr Kr lìëek a Ëlenka v boru pro auditorskè zkouöky ing. Jana Iötv nfyov (vpravo manûelka doc. Kr lìëka). 5

6 z stat prosperujìcì öpiëkovou ökolou a pat it i nad le k prestiûnìm vysokoökolsk m institucìm. Prioritami vedoucìmi k realizaci tèto strategickè vize jsou trval v voj kvality vzdïl nì a inovace curricula, zv öenì podìlu vïdy a v zkumu na aktivit ch ökoly, posìlenì systèmov ch vztah spolupr ce s praxì, zabezpeëenì zdroj pro rozvoj a zefektivnïnì administrace.ì -jd- Prorektorka VäE doc. Bronislava Ho ejöì a rektorka doc. Jaroslava DurË kov v rozhovoru s vedoucìm partnerem KPMG ing. Frantiökem Dost lkem. Na éofìnï vystoupili mj. ËlenovÈ folklornìho souboru Gaudeamus, jehoû z izovatelem je Vysok ökola ekonomick. Soubor tvo Ì z velkè Ë sti studenti a absolventi VäE. VZDÃL V NÕ ZaË tkem Ëervna jste obdrûeli jako souë st Auditora Ë. 5 samostatnou vloûku s komplexnì nabìdkou vzdïl vacìch akcì na 2. pololetì V okamûicìch, kdy je tento Ël nek p ipravov n, lze konstatovat, ûe nabìzenè vzdïl vacì akce jeötï nepronikly v plnèm rozsahu do vïdomì auditorskè ve ejnosti. VÏ Ìme vöak, ûe je to jen p irozen reakce na nezvykle horkè lèto. NicmÈnÏ podzim je tu, a to je vûdy obdobì doplúov nì vïdomostì a znalostì. S p ihlèdnutìm k tomu, co n s Ëek od a d le od , je nutno si jiû teô poloûit ot zku, jak p Ìval nov ch informacì zvl dnout. Ur- ËitÏ to bude studium pot ebnè literatury a n vötïva Ëetn ch semin zamï- en ch na odbornou problematiku, kter je p edmïtem Vaöeho z jmu. VÏ- Ìm, ûe si nïco z naöì pestrè nabìdky urëitï vyberete, neboù ji sestavujeme p ednostnï s p ihlèdnutìm k pot eb m naöì profese. Velmi spïönï probïhly kurzy zamï- enè na ËetnÌ a auditorskou terminologii v nïmeckèm a anglickèm jazyce - ve spolupr ci s Komorou daúov ch poradc. ZejmÈna kurzy ÑanglickÈ terminologieì po danè v Praze byly velmi z hy zcela naplnïny a museli jsme zajistit dalöì. Pro z jemce, kterè jsme letos nemohli uspokojit, chyst me hned na zaë tku p ÌötÌho roku jeötï jeden kurs (angliëtina ñ v Praze) - opït s lektorkou Ing. é rovou z VäE Praha. ProblÈmem je omezen lektorsk kapacita; s ohledem na charakter kurzu nelze po dat masovè akce, tak, aby se ihned uspokojili vöichni z jemci. VÏ Ìme, ûe to pochopìte. Pro rok 2004 pl nujeme dalöì rozöì enì tïchto jazykov ch kurz. StÏûejnÌmi akcemi ve druhèm pololetì jsou jiû tradiënï t ÌdennÌ semin e, kterè jsme p ipravili celkem Ëty i: 2 v Praze, 1 v BrnÏ a 1 v Byst ici nad/pernötejnem. VÏ Ìme, ûe V s jejich obsah zaujme a vìcedennì soust edïnì vyvol i atmosfèru diskuse, kter bude urëitï zamï ena na adu spoleën ch problèm, se kter mi se p i svè pr ci setk v te. V r mci p Ìpravy na snïm bude souë stì diskuse takè p ipravovan zmïna v etickèm kodexu, kter bude p edloûen ke schv lenì letoönìmu podzimnìmu snïmu. V dneönìm ËÌsle najdete na obvykl ch mìstech ob lky nabìdku vzdïl - vacìch akcì pro obdobì Ìjen - prosinec TÈma Novela z kona o ËetnictvÌ a prov dïcìch p edpis, kterè v tèto nabìdce najdete, je v - z no na pr bïh legislativnìho procesu. PevnÏ vï Ìme, ûe vöe bude vëas schv leno a napl novanè termìny nebudou ohroûeny. V souëasnè dobï jiû m me p ipravenu adu akcì na leden a nor tyto chceme uve ejnit s konkrètnì nabìdkou aû dle v sledku schvalov nì dalöìch z kon s oëek vanou platnostì od Sledujte proto aktu lnì nabìdku na internetov ch str nk ch Institutu vzdïl v nì KA»R, kde budou vûdy nejëerstvïjöì informace. VÏ Ìme rovnïû, ûe V s oslovila konkrètnì nabìdka Rady KA»R na kon nì semin e o v znamn ch zmïn ch v ËetnictvÌ a auditingu v souvislosti se vstupem»r do EU k Semin se bude konat ve dnech 26. a v Praze jako souë st oslav 10. v roëì vzniku KA»R. Jiû dnes evidovanè p ihl öky svïdëì o tom, ûe tato problematika je v pop edì z jmu vöech z stupc naöì profese, kte Ì jsou si vïdomi tïchto zmïn. Mezi ËastnÌky budou i z stupci jin ch profesì a odborn ve ejnost, kter p ivìtala iniciativu KA»R s vïdomìm plnè odpovïdnosti sezn mit se s oëek van mi zmïnami v tèto oblasti. P ipomìn me, ûe Ëast na mezin rodnìm semin i bude zapoëtena do limitu kontinu lnìho profesnìho vzdïl v nì za rok Ing. Ji Ì Vrba p edseda v boru pro kontinu lnì profesnì vzdïl v nì 6 AUDITOR 7/2003

7 DISKUSNÕ OK NKO K systèmu vzdïl v nì KPV PravidelnÏ sleduji nabìdky ökolenì p edkl danè sekcì vzdïl v nì v Ëasopise Auditor, ale jiû nïkolik mïsìc mï nijak m zp sobem neoslovujì. BuÔ je akce umìstïna do vzd len ch moravsk ch mïst, nebo jejich dèlka (t i dny) neodpovìd m m pracovnìm a rodinn m moûnostem, nebo se jedn pouze o klubov veëer, kter ve svèm d sledku spolyk vìce Ëasu neû jednodennì ökolenì. VÌm, ûe mezi nïkter mi Ëleny jsou vìcedennì akce v oblibï pr vï kv li aktivnìmu odpoëinku po n roënèm programu, ale vzhledem k tomu, ûe pravidelnï sportuji tèmï kaûd den, jsou tyto akce pro mï nezajìmavè. S radostì jsem p ivìtala nabìdku jednosemestr lnìho kurzu celoûivotnìho vzdïl v nì VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze, po danè fakultou financì a ËetnictvÌ. TÈmata nap ÌË ekonomickou problematikou, kaûd t den jeden den ve ökole, od devìti do pïti. Ani cena necel ch dvacet tisìc korun bez DPH za t in ct semin se mi nezd - la nijak p emrötïn. Kurz mïl b t stvrzen vysvïdëenìm podle ß 60 z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch pro ty ËastnÌky, kte Ì absolvujì nejmènï deset dennìch p edn ökov ch cykl, tedy minim lnï sedmdes t hodin. Po bedlivèm prozkoum nì di e jsem usoudila, ûe p ihl sit se chci a mohu. Neû jsem vöak vyplnila p ihl öku, za- Ëala jsem svoji Ëast zkoumat z pohledu smïrnice pro Kontinu lnì vzdïl - v nì auditor (d le jen smïrnice) a zde nastal kardin lnì problèm. NahlÈdla jsem do z znamu ökolenì, kterè jsem absolvovala v prvnì polovinï letoönìho roku a zjistila jsem, ûe z pïtat iceti povinn ch hodin, jsem jiû absolvovala pïtadvacet. Pokud bych k tomu p iëetla minim lnï sedmdes t hodin, kterè jsou nutnè k vyd nì osvïd- ËenÌ (jin v sledek je pro mï nep ijateln ), pak bych mïla tèmï celou stovku hodin. P epoëteno na penìze, cirka pïtat icet tisìc korun bez reûijnìch n - klad, tudìû cena, kter je pro naöi malou firmu velmi v znamn. OvÏ ovala jsem uvedenou smïrnici ze vöech stran, ale ustanovenì o certifikovanèm soustavnèm vzdïl v nì a p esunu takto absolvovan ch hodin do p ÌötÌho roku jsem nenaöla, a proto jsem p ihl öku nevyplnila a jednosemestr lnìho kurzu se tedy nez ËastnÌm. Riziko nepochopenì a neochoty mïnit vnit nì p edpisy komory je mnï vöeobecnï zn ma. Certifikovan ökolenì je nutno postavit na vyööì roveú, neû soubor absolvovan ch semin bez osvïdëenì. P Ìpadn protiargument, ûe p esuny v ukov ch hodin nad stanoven r mec jsou obsaûeny v ß 5 odstavci 5 smïrnice neobstojì, neboù ustanovenì neodpovìd vynaloûenèmu silì absolvent semestr lnìch kurz organizovan mi vysok mi ökolami. Ing. Jarmila Novotn auditor, Ë. osv. 993, HolÌn Pozn.: SouË stì p ÌspÏvku byl i n vrh na novelu SmÏrnice KA»R pro kontinu lnì vzdïl v nì auditor. N vrh bude po projedn nì v RadÏ KA»R p edloûen ËastnÌk m snïmu. N zory a p ipomìnky posìlejte pod znaëkou ÑDiskusnÌ okènko auditoraî pìsemnï na adresu Komora auditor»r, Opletalova 55, Praha 1, faxem na nebo em na adresu kacr@kacr.cz. V BORY A KOMISE INFORMUJÕ AUDITOR 7/2003 V BOR PRO METODIKU Na svèm jedn nì se v bor seöel v z Ì. P edsedkynï v boru ing. Pittermannov informovala o z ijovèm jedn nì Rady KA»R, na nïmû se projedn vala ada z sadnìch dokument ; jmenujme alespoú n vrh novely z kona o auditorech, ke kterèmu probïhlo p ipomìnkovè ÌzenÌ, pracovnì n vrh EtickÈho kodexu KA»R a zpr vu SvÏtovÈ banky k ËetnictvÌ a auditu v»r. Jelikoû se konzultace ke konkrètnìm problèm m s prof. DÏdiËem, o kterè jsme p inesli informace v Ë. 6/2003 Ëasopisu Auditor, na jeho p nì p esunula aû do mïsìce Ìjna, vyuûila se sch zka v boru i k doplnïnì jednotliv ch tèmat pro konzultaci. Ëast z stupce ministerstva financì se vyuûila k aktu lnìmu doplnïnì informacì o pr vï probìhajìcìm legislativnìm procesu, p edevöìm pro oblast ËetnictvÌ. Z toho pro nejbliûöì t dny vyplynulo, ûe: ï N vrh novely z kona o ËetnictvÌ se projedn val vëetnï pozmïúovacìch n vrh poslanc v rozpoëtovèm v boru PoslaneckÈ snïmovny ; druhè ËtenÌ tohoto n vrhu je za azeno na program jedn nì PoslaneckÈ snïmovny, jeû bude zah jeno koncem z Ì t.r. ï Na novelu z kona nav ûou novely vyhl öek, tj. prov - dïcìch p edpis k nïmu. V diskusi se konstatovalo, ûe Ëasov prostor pro p ipomìnkovè ÌzenÌ k n vrh m novel vyhl öek nebude adekv tnì ve vztahu k n rok m na jejich kvalitu. ï Z roveú byla pozornost vïnov na i ot zce Ëesk ch ËetnÌch standard. K tomu se zjistilo, ûe ministerstvo financì p ipravuje» S s tìm, ûe by mïly vstoupit v platnost k , Ëili vyhovì se lite e z kona. Ing. Eva Fiöerov refer t metodiky KA»R V BOR PRO VEÿEJN SEKTOR V bor pro ve ejn sektor se na svèm jedn nì dne 8. z Ì 2003 vïnoval p edevöìm projedn v nì dokument, kterè by se mïly st t souë stì metodickè pom cky pro prov dïnì p ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk. Tato pom cka je p ipravov na v r mci projektu KA»R zamï enèho na zlepöenì metodiky poskytov nì auditorsk ch sluûeb ve ve ejnèm sektoru. V r mci tohoto projektu bylo vyhl öeno v roce 2002 v bïrovè ÌzenÌ na dod vku manu lu pro audit a p ezkoum nì hospoda enì SC. V tomto v bïrovèm ÌzenÌ nebyl vybr n û dn manu l, neboù KA»R obdrûela pouze jednu nabìdku manu lu. Tento manu l dle v bïrovè komise nedostateën m zp sobem reagoval na specifika zemnìch samospr vn ch celk. Na pomoc dosaûenì z kladnìho cìle celèho projektu se V bor pro ve ejn sektor rozhodl zpracovat metodickou pom cku pro prov dïnì p ezkoum nì 7

8 hospoda enì vlastnìmi silami s vyuûitìm p ipomìnkovèho ÌzenÌ za Ëasti co nejöiröì auditorskè obce. N vrh tèto metodickè pom cky najdete v tomto ËÌsle Auditora. D le se v bor na svèm jedn nì zab val p Ìpravou specializovanèho semin e o problematice ve ejnèho sektoru, kter se kon ve dnech 1. a 2. Ìjna 2003 v KC Novodvorsk. Tento semin bude zamï en na problematiku p ÌspÏvkov ch organizacì a jejich vztahu ke z izovatel m - zemnìm samospr vn m celk m a d le pak na problematiku p ezkoum nì hospoda enì SC. Ing. ZdeÚka Dr palov v bor pro ve ejn sektor DOZOR»Õ KOMISE KA»R DozorËÌ komise KA»R (DK) na plen rnìm zased nì v Praze dne 26. Ëervna 2003 projednala: ï Z vïry pl novan ch dohlìdek proveden ch u sedmi auditorsk ch spoleënostì a u jednoho auditora, kterè odhalily nejen dìlëì a jednotlivè nedostatky v procesu pl nov nì a dokumentace v sledk audit ËetnÌch z vïrek ve spisech auditora, ale i ve v konu nedovolen ch aktivit auditora a asistenta auditora. Po peëlivèm zv ûenì bylo schv leno provedenì opakovanèho dohledu (a to v pr bïhu let 2004 a 2005) u öesti z tïchto auditorsk ch spoleënostì a jednomu auditorovi doporuëeno absolvovat ökolenì organizovanè komorou k problematice vedenì spisu auditora. ï V sledek proöet enì stìûnosti na postup auditora p i ovï- enì zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami a rozhodla tuto kauzu pro nedodrûenì ustanovenì ß 2 odst. 5 z kona Ë. 254/2000 Sb., ß 2 EtickÈho kodexu KA»R a nerespektov nì p Ìsluön ch ustanovenì auditorsk ch smïrnic Ë. 3 aû 5 p edat k projedn nì a k uzav enì v K rnè komisi (KK) formou pìsemnèho ozn menì podle ustanovenì ß 10 odst. 2 K rnèho du z podez enì pro poruöenì povinnostì ve smyslu ustanovenì ß 21 odst. 1 z kona Ë. 254/2000 Sb. dotyën m auditorem. zab vala se: ï V sledkem pr bïûnèho öet enì podnïtu z monitoringu periodickèho tisku na podez enì auditora z poruöenì povinnostì stanoven ch auditorsk m z konem a Etick m kodexem KA»R. ï P edmïtem dvou nov ch pod nì (ozn menì a podnïtu) doöl ch komo e na kvalitu poskytnutè auditorskè sluûby. ï Pr bïûn mi poznatky z kontroly hospoda enì a Ëinnosti adu KA»R a Ëinnosti volen ch org n komory. ï ProblÈmy, kterè vyplynuly z proveden ch, ale z dosud neuzav en ch dohlìdek a kroky smï ujìcìmi k jejich eöenì. ï N vrhem ideovèho projektu DK sledujìcìho zv öenì rozsahu a Ëinnosti kontroly kvality auditu a auditorskè profese. ï TÈmata semin e pro vybranè adepty na pozici externìch odbornìk (inspektor kvality) do t mu pro dohled, po p edchozìm ovï enì jejich odbornè zp sobilosti. ï VÏcnou a organizaënì str nkou v jezdnìch zased nì DK ve dnech 25. a 26. z Ì 2003 v JiËÌnÏ spojen ch se sloûenìm slibu mlëenlivosti do rukou p edsedy DK vybran mi externìmi odbornìky (inspektory kvality) do t mu pro dohled za Ëasti prezidenta nebo viceprezidenta komory. ï Z pisy z pr bïhu jedn nì KK uskuteënïn ch v kvïtnu a Ëervnu Ing. Rudolf Gebauer refer t dohledu KA»R NA POMOC AUDITORŸM Odpisov nì dlouhodobèho majetku v ËetnictvÌ Auditor p i posuzov nì vïrnèho a poctivèho obrazu pod vanèho ËetnÌ z vïrkou by jistï mïl vïnovat tèû pozornost zp sobu odpisov nì, obzvl ötï v ËetnÌch jednotk ch, v kter ch jsou odpisy v znamnou n kladovou poloûkou. V tomto Ël nku se pokusìm rozebrat problematiku odpisov nì na z kladï ustanovenì obsaûen ch v z konu Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ po novel ch Ë. 492/2000 Sb. a Ë. 353/ 2001 Sb. (d le jen z kon) a i z ponïkud öiröìho pohledu. V Ël nku nebude rozebìr na problematika odpis majetku, kter je p edmïtem finanënìho leasingu, a to ani z pohledu pronajimatele ani n jemce. V dobï autorskè uz vïrky tohoto Ël nku v srpnu 2003 parlament projedn val dalöì novelu z - kona (snïmovnì tisk 400). V p ÌpadÏ, ûe pojedn van problematika je v n vrhu tèto novely dotëena, je to uvedeno v pozn mce. vod Z konn ustanovenì o odpisov nì dlouhodobèho majetku byla zmïnïna jiû novelou Ë. 492/2000 Sb. V ß 28 tohoto z kona je ËetnÌm jednotk m uloûeno odpisovat dlouhodob majetek v pr bïhu jeho pouûìv nì, na podkladï odpisovèho pl nu a v souladu s ËetnÌmi metodami 1). Z kon ale obsahuje i dalöì ustanovenì, kter je pot ebnè vzìt p i eöenì problematiky odpis v vahu. Jde p edevöìm o zp sob stanovenì po izovacì ceny dle ß 24 a 25 z kona, protoûe tìm je ovlivnïn z klad, z kterèho se odpisy vypoëìt vajì. Z t etìho odstavce ß 26 lze d le odvodit to, ûe i odpisy jsou uplatnïnìm ustanovenì ß 25 odst. 2. To by mïlo znamenat, ûe jejich prost ednictvìm bychom mïli vyjad ovat vöechna p edvìdateln rizika a moûnè ztr ty, kterè se tohoto majetku t kajì. P i tom je t eba vzìt d le v vahu i ustanovenì ß 3 z kona, dle kterèho ËetnÌ jednotky ËtujÌ o skuteënostech, kterè jsou p edmïtem ËetnictvÌ, do obdobì, s kter m ËasovÏ a vïcnï souvisì opït v souladu s ËetnÌmi metodami, p iëemû o veöker ch n kladech a v nosech ËtujÌ bez ohledu na 1) Navrhovan novela up esúuje dosavadnì text a to p edevöìm tak, ûe zd razúuje uplatnïnì pr vnì podstaty odpisov nì najatèho Ëi pronajatèho majetku, coû je v rozporu s IAS/IFRS AUDITOR 7/2003

9 okamûik jejich zaplacenì nebo p ijetì. Z ustanovenì z kona by bylo moûnè odvodit, ûe odpisy vyjad ujì snìûenì hodnoty majetku. Proto pokud bude moûnè p i likvidaci tohoto majetku zìskat nïjakou zbytkovou hodnotu, mïla by b t promìtnuta do v öe odpis. Lze tèû odvodit, ûe n klady na likvidaci naopak sniûujì zbytkovou hodnotu, tudìû zvyöujì odpisy. Protoûe ale nelze odpisovat vìce, neû byla po izovacì cena p ÌsluönÈho majetku, nelze pomocì odpis vyj d it likvidaënì n klady p esahujìcì jeho zbytkovou hodnotu. V tom p ÌpadÏ by ale dle ustanovenì ß 24 odst. 2b) mïla b t vytvo ena rezerva. Pokud jde o metodiku, pak z kon v ß 4 odst. 2 2) stanovì, ûe ËetnÌ jednotky jsou povinny dodrûovat mimo jinè tèû ËetnÌ metody. DosavadnÌ postupy Ëtov nì ztratì platnost koncem tohoto roku a i kdyû se ned p edpokl dat, ûe by do tè doby byly vyd ny»eskè ËetnÌ standardy p edvìdanè v ß 36 z kona, zd se, ûe to nem ûe zp sobit û dn problèm, protoûe z kladnì metodickè postupy stanovì prov dïcì pr vnì p edpis, kter m je pro (podvojnè) ËetnictvÌ podnikatel vyhl öka Ë. 500/2002 Sb., d le jen vyhl öka. Dlouhodob majetek Kter majetek podlèh odpisov nì, z - kon nestanovì, pouze se odvol v na ËetnÌ metody. StanovÌ vöak, ûe odpisov nì nikdy nemohou b t podrobeny pozemky a takov majetek, o kterèm z kaz odpisov nì bude stanoven pr vnìm p edpisem. é dn jin pr vnì p edpis kromï vyhl öky jsem nenalezl. D se proto p edpokl dat, ûe z kon nech v v bïr majetku podlèhajìcìho odpisov nì (alespoú zatìm) na ËetnÌ metody. Jedin m omezenìm, kterè z - kon d v metod m, je proto uveden z kaz odpisov nì pozemk a ponech - nì zadnìch dvì ek na potencion lnì moûnè stanovenì z kazu odpisov nì jin m pr vnìm p edpisem. Vyhl öka v ß 56 stanovì, ûe odpisov nì podlèh dlouhodob nehmotn a odpisovan dlouhodob hmotn majetek kromï toho majetku, kter je uveden v odst. 9 tohoto paragrafu. Co je dlouhodob m nehmotn m a hmotn m majetkem stanovì pak vyhl öka v ßß 6 a 7. Jak je tento majetek oceúov n, stanovì z kon v ß 25. KterÈ n - klady souvisì s po ÌzenÌm tohoto majetku pak stanovì ß 47 vyhl öky. Vyhl öka d le stanovì, ûe dlouhodob nehmotn a hmotn majetek, kter je majetkem bytov ch druûstev, pokud neslouûì podnik nì, se nemusì odpisovat. TotÈû platì i pro pr vnickè osoby zaloûenè za Ëelem se st t vlastnìkem domu s byty v n jmu spoleënìk, Ëlen nebo zakladatel. U tohoto ustanovenì je zajìmavè, ûe moûnost neodpisov nì je d na pouze na z kladï vlastnictvì Ëi Ëelu zaloûenì. ZajÌmavÈ tèû je, ûe pokud tento majetek slouûì k pron jmu, nemusì b t odpisov n, protoûe prost pron jem nenì podnik nìm. KoneËnÏ je tèû zajìmavè, ûe vyhl öka vlastnï popìr v öe uvedenè ustanovenì z kona. Nebo snad majetek ve vlastnictvì bytov ch druûstev neztr cì v pr bïhu pouûìv nì hodnotu? TermÌn dlouhodob hmotn a nehmotn majetek byl namìsto pojmu ÑinvestiËnÌì zaveden od roku Tento majetek m dle postup Ëtov nì t i sloûky, nehmotn, hmotn a finanënì. P edmïtem naöeho z jmu bude nehmotn a hmotn majetek, kter je s v jimkou jeho sloûek uveden ch v öe, povinnï odpisov n. Pojem dlouhodobèho nehmotnèho a hmotnèho majetku je vymezen v ßß 6 a 7 vyhl öky. Nehmotn majetek je upraven pouze ËetnÌmi p edpisy. U hmotnèho majetku jiû od roku 2003 nenì vazba na finanënì hranice stanovenè z konem o danìch z p Ìjm. Tato finanënì hranice ale st le platì p i urëenì, kdy musì b t technickè zhodnocenì jak nehmotnèho, tak i hmotnèho majetku povaûov no za dlouhodob majetek. Pokud je tato hranice u hmotnèho majetku stanovena nìûe, neû dle z kona o danìch z p Ìjm, je nutno p i stanovenì zp sobu jeho odpisov nì postupovat naprosto shodnï jako u majetku s vyööì cenou. Pro stanovenì zp sobu odpisov nì tudìû neexistuje û dn rozdìl, zda jde o dlouhodob majetek v cenï 5000 KË nebo KË. Nehmotn a hmotn majetek, kter nedosahuje hranice stanovenè ËetnÌ jednotkou, je z sobou, a to vëetnï majetku zìskanèho po ukonëenì finanënìho leasingu. Pokud bychom stanovili u hmotnèho majetku hranici v öe, neû je stanovena z konem o danìch z p Ìjm, povaûovali bychom v ËetnictvÌ tento majetek tèû za z sobu. Pro Ëely stanovenì daúovèho z kladu vöak musì b t takov to majetek odpisov n. Drobn majetek jiû neexistuje. Je ale moûno p edmït charakteru z soby po jeho vyskladnïnì zapsat a sledovat v podrozvahovè evidenci. Tzv. operativnì evidence totiû jiû tèû neexistuje. StanovenÌ odpis dle mezin rodnìch standard (IAS) Odpisov nì dlouhodob ch hmotn ch aktiv je upraveno IAS 16, nehmotn ch aktiv vëetnï goodwilu IAS 38. DalöÌ IAS, kterè se tèto problematiky t kajì, jsou IAS 37 Rezervy, podmìnïn aktiva a podmìnïnè z vazky a IAS 36 SnÌûenÌ hodnoty aktiv. Dle IAS 16 je, volnï eëeno, odpisem umìstnïnì odpisovatelnè Ë stky aktiva v pr bïhu jeho p edpokl danèho uûiteënèho ûivota. Odpisy jsou za ËetnÌ obdobì vynakl d ny oproti p Ìjmu a mïly by odr ûet zp sob, jak m podnik spot ebov v ekonomickè p Ìnosy aktiva. UûiteËn m ûivotem je obdobì, bïhem kterèho se oëek v, ûe podnik bude odpisovatelnè aktivum pouûìvat, nebo poëet oëek van ch jednotek, kterè budou pouûìv nìm aktiva zìsk ny. Odpisovatelnou Ë stkou je historick n klad minus odhadnut zbytkov hodnota. Hrub zbytkov hodnota je v kaûdèm p ÌpadÏ snìûena o oëek vanè n klady na vy azenì na konci uûiteënèho ûivota aktiva. Zbytkov hodnota je odhadnuta k datu po- ÌzenÌ aktiva. Nov odhad se provede pouze pokud by bylo aktivum p ece- Úov no. Standard popisuje t i r znè metody odpisov nì: ï Metoda rovnomïrnèho odpisov nì ï Metoda sniûujìcìho se z kladu ï Metoda v konov. 2) Novela p esouv toto ustanovenì do odstavce 8, v kterèm zmocúuje vymezit zp soby odpisov nì prov dïcì pr vnì p edpis, coû ale stanovì i st vajìcì verze z kona. AUDITOR 7/2003 9

10 Seznam nenì vyëerp vajìcì a ani û dnou z uveden ch metod nepreferuje. Metoda odpisov nì m b t pro kaûdè aktivum stanovena podle ekonomick ch p Ìnos, kterè p Ìsluön p edmït p in öì. Vybran metoda by se pak mïla pouûìt po celou dobu pouûìv nì konkrètnìho aktiva. Stanoven doba pouûitelnosti by se mïla pravidelnï ovï ovat a p ÌpadnÏ postupovat dle IAS 36. Odpisov nì nehmotn ch aktiv se ÌdÌ IAS 38. OpÏt je stanoveno odpisov nì dle odhadovanè doby ûivotnosti, tj. doby, kdy lze zìskat ekonomickè efekty z tohoto aktiva, p ÌpadnÏ pr vnì omezenì pouûìv nì nehmotnèho aktiva. V z sadï by doba odpisov nì nemïla p ekroëit 20 let, pokud nenì zvl öù zd vodnïna doba delöì. Pr bïûnï kaûdoroënï by mïla b t zjiöùov na realita z statkovè ceny. U goodwillu (viz tèû IAS 22) se p ipouötì nekoneën ûivotnost, ale je p edpoklad odpisov nì po dobu dvaceti let. Goodwill je odpisov n vûdy rovnomïrnï. Je ale p ipuötïna jin doba odpisov nì, pokud je takov to odpis dnï zd vodnïn. V p ÌpadÏ, ûe je stanoven odpis delöì neû 20 let, je nutno ho pravidelnï podrobovat revizi dle IAS 36. Doba a zp sob odpisov nì dle z kona a vyhl öky Dle naöich souëasn ch Ëi minul ch p edpis bohuûel nenì a nebylo moûnè stanovit v öi odpis tak, aby odpovìdaly v voji dosaûitelnèho v nosu z provozov nì p ÌsluönÈho p edmïtu. Z kon ale v ß 26 odst. 3 definuje odpis jako vyj d enì trvalèho snìûenì hodnoty majetku. To znamen, ûe pokud by existoval takov majetek, kter by se p i rovnomïrnèm pouûìv nì v Ëase nerovnomïrnï opot ebov val, pak by mohl b t, a to v souladu se z konem, odpisov n tèû nerovnomïrnï. Vyhl öka nem (a d Ìve ani postupy Ëtov nì nemïly) û dnè ustanovenì ani o zp sobech odpisov nì ani takovè, z kterèho by se dalo usuzovat na to, ûe jedin p Ìpustn zp sob odpisov - nì je rovnomïrnè odpisov nì. Pod tento pojem nelze zahrnovat pouze pravidelnou mïsìënì v öi odpis. RovnomÏrn m odpisov nìm je i odpis vztaûen nap. na ujet poëet kilometr Ëi odpracovanè hodiny. D se dokonce Ìci, ûe takto stanoven odpis lèpe vyjad uje opot ebenì vïci, protoûe Ëasto je toto vìce ovlivnïno jejìm pracovnìm vytìûenìm neû Ëasem. To, ûe nenì takovèhoto zp sobu odpisov nì v praxi vìce vyuûìv no, lze snad spat ovat spìöe v tradici neû v pracnosti, kter by byla s tìmto jin m zp sobem spojen. V dobï rozvinutè v poëetnì techniky a vz jemnèho propojenì jednotliv ch programov ch modul vyuûìvan ch ËetnictvÌm by mohl b t relativnï snadno spojen v poëet odpis nap Ìklad u dopravnìch prost edk s ujet mi kilometry. Z kon ani vyhl öka se nezmiúujì o zahrnutì zbytkovè hodnoty do v poëtu odpis. P esto se domnìv m, ûe takovèto zahrnov nì je moûnè, protoûe û dn z uveden ch p edpis p Ìmo nedefinuje povinnost odpisu na nulu v poslednìm roce p edpokl danèho pouûìv nì. Z kon stanovì, ûe odpisov nì se prov dì na z kladï odpisovèho pl nu v pr bïhu pouûìv nì majetku. To znamen, ûe odpisov nì m b t prov dïno po celou dobu p epokl danèho pouûìv nì odpisovatelnèho majetku. To vypl v i z ustanovenì vyhl öky v ß 56 odst. 1. Z roveú ale je t eba pamatovat na ustanovenì ß 3 odst. 1 z kona, tj. povinnost Ëtov nì do obdobì, s nìmû odpisy souvisì. Proto nelze prov dït odpis takov m zp sobem, kdy je zpoë tku urëen odpis vyööì, neû odpovìd opot ebenì a pozdïji v minim lnì v öi. RovnÏû tak jsem p esvïdëen, ûe zrychlenè odpisov nì dle ustanovenì ß 32 z kona o danìch z p Ìjm neodpovìd z konu, ledaûe by bylo prok - z no odpovìdajìcì sniûov nì hodnoty odpisovanèho p edmïtu. M ûe b t nastolena ot zka, zda m Ëi m ûe b t ËetnÌ odpisov nì zastaveno v p ÌpadÏ, ûe majetek nenì, obzvl ötï delöì dobu, pouûìv n. Dle mèho n zoru by to nebylo v rozporu se z - konem, pokud by bylo z ejmè, ûe v pr bïhu odst vky doch zì k prodlouûenì jeho p edpokl danè pouûitelnosti. To je moûnè t eba u stroj, u kter ch je p edpoklad, ûe v pr bïhu jejich odst vky nedoch zì ani ke ztr - tï doby pouûitelnosti vzhledem k v voji techniky, ale takov p edpoklad nebude asi u budov, u kter ch p i jejich nepouûìv nì m ûe doch zet spìöe k rychlejöìmu snìûenì hodnoty, pokud by nebyly udrûov ny. Protoûe dle IAS je preferov na vazba odpis k ekonomickèmu p Ìnosu, je takovèto od vodnitelnè p eruöenì tèû moûnè. Pro stanovenì spr vnè v öe odpis je pot ebnè tèû vy eöit, co se rozumì slovy pr bïhem pouûìv nì. Tato slova pouûìv z kon pr vï p i definici toho, jak dlouho m b t dlouhodob majetek odpisov n. Nejprve budovy a stavby. NÏkterÈ druhy staveb nemajì p Ìliö dlouhou pouûitelnost, protoûe podlèhajì vliv m prost edì nebo majì p edepsanou dobu ûivotnosti z bezpeënostnìch d vod. Budovy na druhè stranï mohou mìt ûivotnost nekoneënou, pokud jsou dnï oöet ov ny. Z kon p edpisuje odpisov nì po celou dobu pouûìv nì. Je proto ot zkou, jak mu vyhovït. DomnÌv m se, ûe eöenì n m nabìzì prov dïcì vyhl öka Ë. 540/2002 Sb., k z - konu Ë. 151/1997 Sb., o oceúov nì majetku. Dle p Ìlohy k tèto vyhl öce Ë. 14 je nap Ìklad u vïtöiny zdïn ch staveb stanovena ûivotnost 100 let. Z tèto vyhl öky vych zì p i svèm ocenïnì soudnì znalci, a proto u kupovan ch staveb lze tuto ûivotnost snadno zjistit z jejich ocenïnì. U nov ch staveb by bylo t eba vyjìt z p ÌsluönÈ p Ìlohy k prov dïcì vyhl öce. Z kon nestanovì, ûe doba odpisov - nì m b t stanovena maxim lnï tak a tak, ale jednoznaënï urëuje povinnost odpisovat po dobu pouûìv nì. KromÏ toho rychlejöì odpisov nì znamen zbyteënè zvyöov nì n klad ËetnÌ jednotky a tìm i zhoröov nì hospod skèho v sledku. Je ovöem pravdou, ûe prov dïcì vyhl öka pouûìv termìn ûivotnost, kdeûto odpisov nì m b t po dobu pouûitelnosti. Lze p edpokl dat, ûe pouûitelnost bude stejn jako ûivotnost, nebo bude kratöì. Vzhledem k technickèmu pokroku mohou nïkterè stavby ztratit plnohodnotnou pouûitelnost, i kdyû jejich ûivotnost z stane stejn. To by mohlo b t d vodem pro stanovenì kratöì doby pouûitelnosti neû ûivotnosti. V kaûdèm p ÌpadÏ jsem p esvïdëen, ûe ËetnÌ odpisov nì budov na 30 let, jak je Ëasto v naöich ËetnÌch jednot ch prov dïno, je v rozporu se z konem, protoûe je rychlejöì, neû z kon ukl d. Na druhou stranu p i po ÌzenÌ staröì budovy, kter bude pot ebovat provèst modernizaci, nenì tato skuteënost br na v vahu, a i ta je odpisov na na stejnou dobu jako budova nov. V öe uveden postup nelze uplatnit na odpisy technickèho zhodnocenì najatèho majetku formou operativnìho leasingu, pokud je n jemnì smlouva uzav ena na dobu urëitou. Pak je u n jemce nutnè odpisovat vynaloûenè n klady na toto zhodnocenì pouze po dobu uzav enè n jemnì smlouvy, coû se domnìv m, ûe nep Ìmo vypl v z ustanovenì ß 56 odst. 6 vyhl öky. Pokud dojde k prodlouûenì, pak obvykle se tak stane aû v poslednìm roce odpisov nì a prakticky jiû nebude mìt v znam mïnit dobu odpisov nì, pokud by odpis byl nepatrnè hodnoty. U stroj a za ÌzenÌ je pot ebnè p i stanovenì doby p edpokl danèho pouûìv nì vych zet ze znalostì a zkuöenostì jak pracovnìk ËetnÌ jednotky, tak i p ÌpadnÏ dodavatele. P i tom je ovöem z kladnì ot zkou, kdy dojde k takovèmu stavu, ûe p Ìsluön p edmït jiû nelze pouûìvat. PravdÏpodobnÏ to bude tehdy, kdyû n klady vyna- 10 AUDITOR 7/2003

11 AUDITOR 7/2003 loûenè na opravu jiû nebudou ekonomickè. To nemusì znamenat, ûe budou vyööì, neû po izovacì cena novèho p edmïtu, protoûe m ûe tèû dojìt k technickèmu pokroku a opraven p edmït jiû ve srovn nì s modernïjöìmi v robky nemusì b t dostateënï v konn, a pak se i pomïrnï nìzk n klad na opravu nemusì vyplatit. Ovöem problèmem je, jak zjistit vöechny okolnosti, kterè povedou k rozhodnutì o likvidaci p edmïtu nïkolik (nïkdy mnoho) let p edem a pochopitelnï m ûe b t i problèm zìsk nì opr vnïnèho p edpokladu, ûe budou k dispozici pot ebnè finanënì prost edky na po ÌzenÌ novèho p edmïtu. Z uveden ch d vod se domnìv m, ûe nejvhodnïjöìm a z sadï opatrnosti nejvìce odpovìdajìcìm zp sobem by bylo stanovit dobu odpisov nì tak, aby nep ekroëila p edpokl dan termìn prvnì velkè opravy, p ed jejìmû provedenìm lze p edpokl dat vahu o jejì ekonomickè v hodnosti. To platì p edevöìm pro movitè vïci s p edpokl - danou delöì ûivotnostì. Bylo by vhodnè stanovit, ûe vûdy po nïkolika letech pouûìv nì, nap. t ech, musì b t p i inventarizaci provedeno d kladnè zhodnocenì situace a rozhodnuto buô o prodlouûenì doby pouûitelnosti (a tìm i snìûenì odpis ), ponech nì st - vajìcìho tempa nebo p ÌpadnÏ o zrychlenì odpisov nì zv öenìm odpis jako d sledek zkr cenì p edpokl danè doby pouûitelnosti. Z kon p edpokl - d p i kaûdoroënì inventarizaci prov - dït ovï ov nì stavu majetku a jeho hodnoty, a to za Ëelem zjiötïnì p ÌpadnÈ tvorby opravn ch poloûek. JistÏ ale nenì proti smyslu z kona postupovat tak, jak je pops no v tomto odstavci. Navrûen postup by pouze znamenal, ûe by se obëasnï inventarizace rozöì ila i o posouzenì p ÌpadnÈ pot eby upravit d Ìve stanovenou dobu odpisov nì. Majetkem nevymezen m v ZDP jako hmotn majetek bude p edevöìm drobn majetek dlouhodobè spot eby, p edmïty koupenè n jemcem po ukonëenì leasingu a p edmïty z drah ch kov, jejichû po izovacì cena nep ekroëì cenu stanovenou pro hmotn majetek v z konï o danìch z p Ìjm, loûiska a stavby vymezenè v ß 26 odst. 2c) ZDP. Dlouhodob hmotn majetek s dobou pouûitelnosti delöì neû jeden rok, ale s cenou menöì neû p edepsanou z konem o danìch z p Ìjm pro hmotn majetek, o kterèm ËetnÌ jednotka rozhodla, ûe bude za azen do dlouhodobèho majetku, bude shodnï odpisov n jak v ËetnictvÌ, tak i pro pot ebu zjiötïnì z kladu danï (viz ustanovenì ß 24 odst. 2v). Protoûe ustanovenì z kona platì pro veöker majetek, je z ejmè, ûe tento dlouhodob majetek nelze odpisovat jinak, neû ten majetek, jehoû po izovacì cena p ekra- Ëuje p edepsanou daúovou hranici. Tak nap. vrtaëka v cenï do 40 tisìc KË m pravdïpodobnï tutèû dobu pouûitelnosti jako vrtaëka draûöì. Zp sob stanovenì odpis loûisek nevyhrazenèho nerostu je stanoven vyhl ökou, ß 56 odst. 3. Odpisy z kladnìho st da nejsou vyhl ökou stanoveny, v postupech Ëtov nì byly upraveny v Ël. IV, odst. 4, t Ìda 0 a jistï i tak bude moûno postupovat i v sou- Ëasnosti. P i stanovenì odpis p edmït z drah ch kov, kterè jsou pouûìv ny v Ëinnosti ËetnÌ jednotky k produktivnì Ëinnosti, jako jsou nap Ìklad platinovè kelìmky, je t eba pouûìt zvl ötnì postup. Opot ebenì tïchto p edmït obvykle spoëìt v bytku v hy, ke kterè doch zì otïrem. KromÏ toho se mïnì jejich hodnota v z vislosti na zmïnï ceny p ÌsluönÈho drahèho kovu na trhu. DomnÌv m se, ûe tyto p edmïty by mïly b t ËetnÏ odpisov ny v p ÌsluönÈm ËetnÌm obdobì v tolika procentech jejich po izovacì ceny, kolik procent ztratily na v ze. Pokud doölo k poklesu ceny drahèho kovu na trhu oproti cenï platnè p i po ÌzenÌ, pak by mïla b t vytvo ena opravn poloûka ve v öi procent ztr ty ceny ze z statkovè ceny. Protoûe nelze odpisovat nad po izovacì cenu, pak na n - klady na likvidaci by mïla b t tvo ena rezerva. ZpÏtnÏ zìskatelnou hodnotu nelze v tomto p ÌpadÏ promìtat do v öe odpis, protoûe ty vyjad ujì v hov bytek. Odpisov nì p edmït z drah ch kov urëit m procentem vzhledem k Ëasu nenì dle mèho n zoru spr vnè. VÏtöina hmotnèho majetku je odpisov na pro Ëely danï z p Ìjm dle p Ìlohy Ë. 1 p ÌsluönÈho z kona nez - visle na jeho ËetnÌm odpisov nì. ËetnÌ odpisy jsou uplatnïny pro Ëely stanovenì z kladu danï dle ß 24 odst. 2v u toho dlouhodobèho hmotnèho majetku, kter nenì povaûov n za odpisovan hmotn majetek pro Ëely ZDP. KromÏ toho budou obvykle daúovè a ËetnÌ odpisy shodnè u majetku vymezenèho v ß 30 odst. 6 a 7 ZDP a odpisy z kladnìho st da dle bodu 6 k ß 26 z kona v pokynu D-190, v kterèm je podrobnïji rozveden postup uveden v postupech Ëtov nì, i kdyû v samotnèm ZDP se nic nehovo Ì o moûnosti skupinovèho odpisu. ProblÈmy vznikajì tèû p i stanovenì odpis nehmotnèho majetku. Jednoduch situace je u takovèho druhu nehmotnèho majetku, u kterèho je doba moûnèho pouûitì d na licenënì smlouvou. Odpisy budou stanoveny dle smluvenè doby. U nïkter ch druh nehmotnèho majetku bude moûnè stanovit dobu jeho pouûitelnosti dle p Ìsluön ch p edpis. Tak u autorskèho pr va (Ë. 121/00 Sb.) trv autorskè pr vo po dobu ûivota autora a 70 let po jeho smrti. Pr va z ochrannè zn mky (Ë. 137/95 Sb.) trvajì 10 let, pr va uûitn ch vzor (Ë. 478/92 Sb.) 4 roky, patentov pr va (Ë. 527/90 Sb.) 20 let atd. NÏkterÈ druhy nehmotnèho majetku vöak nemajì objektivnï stanovenu ûivotnost. P edevöìm p jde o z izovacì v daje a goodwill. V tomto p ÌpadÏ je stanovenì pouûitelnosti v podstatï nemoûnè, pokud p edpokl d me neomezenou ûivotnost ËetnÌ jednotky. RovnÏû tak i p i stanovenì pouûitelnosti u jin ch nehmotn ch aktiv budou vznikat problèmy; staëì zmìnit jak koliv uûivatelsk software po Ìzen na neurëitou dobu. Jak v tïchto p Ìpadech stanovit dobu pouûitelnosti nelze 11

12 pravdïpodobnï obecnï v bec urëit, obzvl ötï v situaci, kdy spr vce danï m ûe stanovenou dobu napadnout, protoûe m moûnost srovn nì s jin mi ËetnÌmi jednotkami v oblasti svè p sobnosti. Bohuûel vyhl öka nestanovì û dnou, ani orientaënì dobu odpisov nì tak, jak to zn IAS. Dle z kona musì b t zpracov n odpisov pl n. V tomto pl nu pak pro jednotlivè druhy nehmotnèho a hmotnèho majetku je t eba stanovit p edpokl danou dobu pouûitelnosti. DÈlku tèto doby by bylo vhodnè zd vodnit. Jako zd vodnïnì m ûe poslouûit u staveb doba stanoven prov dïcì vyhl ökou z kona o oceúov nì majetku. U movitèho majetku m ûe tèû poslouûit odbornè stanovisko pracovnìk ËetnÌ jednotky Ëi dodavatel. V kaûdèm p ÌpadÏ by v pl nu mïla b t obsaûena z kladnì kriteria pro urëenì tèto doby, tj. p edevöìm co bude urëujìcì k stanovenì doby pouûitelnosti dle druh p edmït, nap. u movitèho hmotnèho majetku k momentu p edpokl danè ekonomickè nev hodnosti oprav. I kdyû naöe p edpisy zatìm neumoûúujì se op Ìt o mezin rodnì standardy, p esto se domnìv m, ûe v p Ìpadech, kdy nelze najìt jinè zd vodnïnì, lze u nehmotnèho majetku vyjìt z v öe uvedenè doby dvaceti let. DomnÌv m se, ûe z kon slovy ÑÖna jehoû podkladï prov dïjì odpisov - nìöî spìöe sleduje, ûe odpisov pl n stanovì z kladnì pravidla pro stanovenì odpis a ûe pouh soupis majetku a jeho odpis, jak je nïkdy vysvïtlov no toto ustanovenì z kona, nem ûe b t naplnïnìm tohoto poûadavku. Postupy Ëtov nì majetku tèû p edpokl dajì opravnou poloûku. P i tom se v vodnì Ë sti stanovì, ûe ÑOpravnÈ poloûky u odpisovanèho dlouhodobèho majetku, jehoû uûitn hodnota zjiötïn p i inventarizaci je v raznï niûöì neû je jeho ocenïnì v ËetnictvÌ po odeëtenì opr vek a toto snìûenì hodnoty nelze povaûovat za definitivnì (za snìûenì trvalèho charakteru) se bïûnï sniûuje. To by mïlo znamenat, ûe opravnou poloûku nelze tvo it na trvalou ztr tu hodnoty, ale pouze na tu, kterou lze odstranit, coû bude obvykle opravou. V t ÌdÏ postupy majì toto ustanovenì: O p echodnèm snìûenì ocenïnì dlouhodobèho nehmotnèho a hmotnèho majetku se Ëtuje v r mci uzavìr - nì ËetnÌch knih pomocì opravn ch poloûek na Ëtech ËtovÈ skupiny 03; jde zejmèna o snìûenì ceny z titulu p edpokl danè niûöì prodejnì ceny, neû je ocenïnì majetku v ËetnictvÌ apod. V p ÌpadÏ tèto formulace se domnìv m lze postupovat pouze pokud p edpokl d me prodej p ÌsluönÈho p edmïtu, protoûe snìûenì ceny nelze nikdy povaûovat za trvalè, protoûe ceny se mïnì. KromÏ toho si nedovedu p edstavit, jak by se kaûdoroënï p i inventarizaci vyhodnocovaly ceny dlouhodobèho majetku a tvo ily Ëi ruöily se opravnè poloûky obzvl ötï p i platnosti z sady historickèho ocenïnì. ShrnutÌ 1. Z kon, vyhl öka ani postupy Ëtov nì jako zatìm jedin platn ËetnÌ metodick norma nestanovì z - vislost odpisov nì na ekonomick ch p Ìnosech odpisovanèho aktiva. Slova Ñk v kon mì obsaûen v postupech nelze ch pat jako Ñk ekonomick m p Ìnos mì, protoûe v z vorce jsou jako p Ìklad uvedeny dopravnì prost edky, coû lze ch pat jako vztah na ujetè kilometry. Vyhl öka sice stanovì, ûe odpisy jsou stanoveny z hlediska Ëasu nebo jin m zp sobem, nap. k v kon m, ale z kon stanovì, ûe odpisy vyjad ujì trvalou ztr tu hodnoty odpisovatelnèho majetku, aniû by blìûe vysvïtleno jak by to mïlo b t provedeno. 2. Z û dnèho ustanovenì z kona ani postup nelze odvodit, ûe by nebylo moûno p i v poëtu odpis zohlednit p edpokl danou hodnotu zìskanou likvidacì snìûenou o likvidaënì n klady. 3. Z kon ani postupy blìûe nevysvïtlujì, co je p edpokl danou dobou moûnèho pouûitì. Z kon stanovì, ûe odpisy majì b t pouûity v pr bïhu pouûìv nì. TudÌû jedinï na odpisovèm pl nu ËetnÌ jednotky z leûì, zda bude tato doba u r zn ch p edmït stejnèho charakteru odchyln Ëi nikoliv. 4. Pozemky dle naöich p edpis nelze odpisovat. Stavby jsou v ËetnictvÌ obvykle odpisov ny 45 Ëi 50 let. V nïkter ch p Ìpadech dokonce stejnï jako pro daúovè Ëely 30 let. I kdyû i v leckterèm st tï, v kterèm jsou uplatúov ny IAS, obvykle nep ekraëuje doba odpisov nì staveb 50 let, p esto ze znïnì z kona lze odvodit, ûe z kladnìm v chodiskem pro stanovenì nemovitostì by mohla b t doba stanoven v prov dïcì vyhl öce k z konu o oceúov nì majetku. 5. Vöechny druhy dlouhodobèho majetku je t eba odpisovat dle odpisovèho pl nu, v kterèm budou ur- Ëeny obecnè z sady pro stanovenì odpis pouûitè v ËetnÌ jednotce, a pokud je pot ebnè, i zvl ötnì z sady platnè pro druhy majetku jako jsou drahè kovy, loûiska, z - kladnì st do atp. Pro odpisy dlouhodobèho majetku, kter nenì hmotn m majetkem pro Ëely ZDP platì stejn pravidla, jako pro tytèû druhy majetku s po izovacì cenou vyööì. 6. P i inventarizaci je t eba posuzovat, zda jsou odpisy spr vnï stanoveny a pokud bude zjiötïno, ûe jsou stanoveny p Ìliö pomalè Ëi rychlè, mïla by b t provedena jejich korekce tak, aby byl naplnïn poûadavek z kona odpisovat majetek po celou dobu jeho pouûìv - nì. Ze znïnì z kona lze odvodit, ûe pokud bude p i inventarizaci zjiötïna niûöì hodnota majetku, neû je jeho z statkov hodnota, mïl by b t proveden jednor zov odpis tak, aby bylo dosaûeno shody obou ocenïnì. Z vïr P i auditu by auditor mïl vïnovat pozornost zp sobu odpisov nì. Obzvl ötï pokud dlouhodob majetek tvo Ì v znamnou poloûku. MÏla by b t vïnov na pozornost zp sobu odpisov - nì a rovnïû tomu, jak odpovìd u vy- azovanèho majetku z statkov hodnota dosaûenèmu v nosu z likvidace po odeëtenì n klad s nì spojen ch. V p ÌpadÏ, ûe je dosahov no ztr ty, svïdëì to o tom, ûe odpisy jsou nìzkè a nevyjad ujì dostateënï bytek hodnoty dlouhodobèho majetku. V tom p ÌpadÏ by bylo vhodnè zv ûit pot ebu vyd nì v hrady. Pokud je dosahov na obr cen situace, tj. je dosahov no likvidaënìho zisku, m ûe b t vöe v po dku, protoûe tyto zisky mohou slouûit k hradï likvidaënìch n klad. Je t eba zv ûit, zda nedoporuëit ËetnÌ jednotce zmïnit systèm odpisov nì, tj. prodlouûit odpisovè doby. Tat û situace je v p ÌpadÏ, ûe je zjiöùov n dlouhodob majetek, kter m nulovou z statkovou hodnotu a p esto je i nad le pouûìv n. RovnÏû i u nemovitostì nast v podobn situace, pokud jsou odpisov ny na ne- mïrnï kr tkou dobu. Pokud ËetnÌ jednotka pouûìv da- ÚovÈ odpisy i v ËetnictvÌ a nejde o bezv znamnou poloûku, je pot ebnè zv ûit, zda nejsou tìmto postupem poruöov na v öe uveden ustanovenì z kona a vyhl öky. Ing. Frantiöek Louöa auditor, Ë. osv AUDITOR 7/2003

13 Jak vypad trh auditorsk ch sluûeb v EvropÏ po ËetnÌch skand lech? Anal za auditorskèho trhu je vûdy pomïrnï zajìmavou oblastì v zkumu. PotÈ, co ËetnÌ skand ly odstartovanè kauzou Enron vyvolaly tèmï frenetick tok na ËetnÌ a auditorskou profesi, je jistï vhodnè si poloûit ot zku uvedenou v nadpisu tohoto p ÌspÏvku. P edmïtem p ÌspÏvku je nikoli celkov vöeobsaûn pohled na v voj poslednìch let, ale pouze pohled na v voj auditorskè profese v EvropÏ s urëit mi Ñodskokyì na zemì»eskè republiky. V podmìnk ch sl bnoucì ekonomiky v EvropÏ v nïkolika poslednìch letech by nebylo p ekvapujìcì, kdyby i ËetnÌ a auditorskè firmy mïly v ûnè ekonomickè problèmy. P ekvapivï se vöak ukazuje, ûe ada nov ch projekt a aktivit spolu s rozvìjejìcì se ekonomikou st ednì a v chodnì Evropy dok zala eliminovat vliv recese ve vyspïl ch evropsk ch zemìch. V sledkem toho je p ibliûnï öestiprocentnì n r st v nos v loúskèm roce ( ËetnÌ obdobì konëìcì po ), p iëemû o rok d Ìve byl n r st vìce neû desetiprocentnì. Ekonomick pokles zp sobil, ûe bylo realizov no mnohem mènï zak zek zab vajìcìch se restrukturalizacì podnik, f zemi a akvizicemi, due diligence a oceúov nìm. Za tèto situace je auditing a ËetnictvÌ Ñtahounemì ËetnÌ ekonomiky, neboù dosahuje 56 % celkovèho obratu ËetnÌch a auditorsk ch firem v EvropÏ. Velk m z sahem do trhu ËetnÌch a auditorsk ch sluûeb na celèm svïtï, tedy i v EvropÏ, bylo ukonëenì Ëinnosti firmy Andersen a p echod odbornìk do jin ch firem. K praktickèmu oslabenì ÑVelkÈ 4ì nedoölo, je vöak moûnè, ûe pokud budou skuteënï d slednï realizov na opat enì dot kajìcì se nez vislosti, otev e se prostor pro ËetnÌ a auditorskè firmy st ednì velikosti (v anglickè terminologii tzv. Ñmid tier firmsì), kterè mohou nabìdnout sluûby klient m na velmi vysokè rovni. ParadoxnÏ Ë st auditorsk ch firem by tak mohla na Ñproh eökuì firmy Andersen vydïlat. NavÌc se pravdïpodobnï prok ûe, ûe i dalöì, zejmèna americkè poboëky ÑVelkÈ 4ì nepostupovaly v minulosti vûdy s Ñ dnou pèëìì a jejich p ÌpadnÈ vyöet ov nì SEC nebo IRS ve Spojen ch st tech nelze zcela vylouëit. Po adì ËetnÌch a auditorsk ch firem v EvropÏ za ËetnÌ obdobì konëìcì po , tedy kdykoli v roce 2002, nejpozdïji vöak , uv dì ta- AUDITOR 7/2003 bulka Ë. 1. Je z nì patrnè i porovn nì s p edchozìm obdobìm, ale i to, ûe po adì firem se p Ìliö nemïnì. Z sadnì zmïnou je posun o jednu pozici v öe potè, co ze statistick ch daj vypadla firma Andersen. ÑVelk 4ì, ale i vïtöina auditorsk ch firem Ëi sìtì auditorsk ch firem m sv j z klad v anglosaskè oblasti. Jednou z m la v jimek je p t nejvïtöì svïtov firma, BDO. Ta se za uplynulè obdobì m ûe pochlubit p edevöìm obrovsk m n r stem v adï zemì. P i souëasnèm (alespoú dle mèho pozorov nì) p esycenèm trhu je n r st 33 % v»eskè republice mal m z zrakem, stejnï p ekvapiv jsou i dalöì ËÌsla (Rakousko 26 %, Norsko 25 %, Irsko a äpanïlsko 22 %). SÌla BDO je v kontinent lnì EvropÏ, n - r stu dos hlo i v Polsku a Rusku. Mezi nejrychleji rostoucì firmy pat ila v roce 2002 Morison International (33 %). Jedn se o firmu, kter uzavìr TOP 20. AbsolutnÏ nejvyööì n r st trûeb z 38 ËetnÌch a auditorsk ch Tabulka Ë.1 Po. N zev firmy V nosy 2001 V nosy 2002 P Ìr stek/ v tis. Euro v tis. Euro bytek v % 1. PricewaterhouseCoopers ,60 2. KPMG ,90 3. Deloitte Touche Tohmatsu ,80 4. Ernst & Young ,70 5. BDO International ,20 6. Grant Thornton International ,10 7. Fiducial International ,20 8. RSM International ,60 9. Moores Rowland International , Nexia International , Mazars AGN International - Europe Ltd , Horwath International , Moore Stephens Europe , Baker Tilly International , HLB International , PKF International , CPA Associates International, Inc , EuraAudit International/ Chartergroup Partnership , Morison International Ltd ,10 Tabulka Ë. 2 Po. N zev firmy V nosy 2002 SpoleËnÌci V nosy na v tis. Euro spoleënìka v tis. Euro 1 PricewaterhouseCoopers Deloitte Touche Tohmatsu Ernst & Young KPMG CPA Associates International, Inc Mazars Grant Thornton International AGN International - Europe Ltd Nexia International BDO International

14 firem a sìtì firem dle statistick ch dat zve ejnïn ch v International Accounting Bulletin (4/2003) m firma IA International s hodnotou 39,3 %. Mezi TOP 10 pak nejvyööì n r st zaznamenala Nexia International, a to 17,6 %. V citovanèm statistickèm p ehledu lze nalèzt i firmy, u nichû doölo v roce 2002 k v znamn m ztr t m jejich v konnosti. Nejh e skonëila BKR International (-39,3 %), mezi TOP 20 firem pak PKF International (-7,9 %) a v TOP 10 vyk zala pokles pouze firma Deloitte Touche Tohmatsu (-0,8 %). P i posuzov nì v konnosti ËetnÌch a auditorsk ch firem je t eba vzìt v vahu, ûe nositeli vztahu v Ëi okolì jsou jejich majitelè, spoleënìci, partne i. Ti si pochopitelnï takè p isvojujì podìly na zisku, pokud je firmou vytvo en a spoleënìky urëen k rozdïlenì. Tabulka Ë. 2 uv dì po adì deseti firem sestupnï dle ukazatele v nosy/poëet spoleënìk. Na prvnìch Ëty ech mìstech se umìstily firmy ÑVelkÈ 4ì, vedenì si shodnï s tabulkou Ë. 1 udrûuje PricewaterhouseCoopers, dalöì po adì je jiû odliönè. FiremnÌ politika ÑVelkÈ 4ì ve vztahu k moûnosti dosaûenì pozice partnera je do znaënè mìry restriktivnì. Je to patrnè zejmèna tehdy, pokud se zamï Ìme na ukazatel podìlu odbornìk celkem/partner. Tento podìl, pochopitelnï s jist m zjednoduöenìm, ud v, kolik odbornìk je vedeno Ëi Ìzeno jednìm partnerem (viz tab. Ë. 3) Tabulka Ë. 3 Firma OdbornÌci SpoleËnÌci PodÌl PricewaterhouseCoopers ,43 KPMG ,90 Deloitte Touche ,83 Ernst&Young ,68 BDO ,70 Grant Thorton ,17 Nexia International ,01 Tabulka Ë. 4 Po. N zev firmy V nosy 2002 OdbornÌci V nosy na v tis. Euro odbornìka v tis. Euro 1 Nexia International Ernst & Young AGN International - Europe Ltd PricewaterhouseCoopers KPMG CPA Associates International, Inc Deloitte Touche Tohmatsu Grant Thornton International RSM International BDO International Tabulka Ë.5 Po. N zev firmy V nosy 2002 Celkem V nosy na v tis. Euro (vë. tech. zamïstnance a admin. v tis. Euro person lu) 1 Nexia International Ernst & Young AGN International - Europe Ltd CPA Associates International, Inc KPMG PricewaterhouseCoopers Deloitte Touche Tohmatsu Grant Thornton International RSM International Mazars Z v öe naznaëenèho pohledu se zd, ûe ukazatelem s v raznï vyööì vypovìdacì schopnostì jsou v nosy na jednoho odbornìka. Je sice pravdou, ûe tento ukazatel nerespektuje podìl subdod vek p i poskytov nì auditorsk ch i neauditorsk ch sluûeb, ale za p edpokladu, ûe tento podìl je u vöech zkouman ch firem v z sadï shodn (p iëemû z dostupn ch dat nelze tento p edpoklad ani potvrdit, ale ani vyvr tit), velmi dob e ukazuje v konnost firmy. Po adì firem dle tohoto ukazatele je patrnè z tabulky Ë. 4 S vysok m n skokem tomuto po adì vèvodì Nexia International, jedna z nejstaröìch sìtì ËetnÌch a auditorsk ch firem na svïtï. Firmy ÑVelkÈ 4ì jsou rozprost eny od druhèho do sedmèho mìsta, p t nejvïtöì firma BDO pak dle tohoto ukazatele po adì uzavìr. Musela by propustit tèmï polovinu sv ch odbornìk, aby p i stejn ch v nosech p edstihla vedoucì Nexii International. Je vöeobecnï zn mè, ûe se statistick mi daji je moûnè si vyhr t dle libosti. Za podstatn ukazatel vöak v naznaëen ch souvislostech povaûuji snad jen v nosy na zamïstnance, neboù lze p edpokl dat, ûe produktivnì pr ci vytv ejì i jinì zamïstnanci firmy, neû jen odbornìci (audito i, asistenti auditor, daúovì poradci atd.), nebo k dosahovanè produktivitï v znamnï p ispìvajì. Lze si p edstavit, ûe dob e organizovan tvar IT s odpovìdajìcìm softwarem dok ûe zv öit produktivitu zcela z sadnï. Po adì dle ukazatele v nosy/zamïstnanci ud v tabulka Ë. 5. I v tèto ÑdisciplinÏì se na Ëele drûì Nexia International, sledov na Ernst & Young. Do prvè desìtky se probojovala firma Mazars, naopak BDO se jiû v tomto po adì v bec neobjevuje. Pro plnost je t eba dodat, ûe statistick data nejsou auditorsk mi firmami poskytov na ochotnï, coû je dle mèho n zoru v rozporu s tìm, ûe audito i jako profese zvyöujì transparentnost ËetnÌch z vïrek jimi auditovan ch subjekt a i v dalöìch sv ch Ëinnostech p ispìvajì k dnèmu chodu firemnì a tìm i celkovè ekonomiky. Data jsou velmi zkreslena i tìm, ûe dle celkovèho obratu sedm svïtov firma Fiducial International nezve ejnila poëty sv ch spoleënìk, odbornìk a zamïstnanc. JejÌ p Ìjmy z auditu jsou vöak zanedbatelnè, ËinÌ pouh ch 5 %, tedy v raznï nejmènï z celèho souboru firem. Druh nejmenöì podìl, a to 25 % m firma Morison International. Ukazatel podìlu je vöak opït naruöen skuteënostì, ûe nïkterè firmy, nap Ìklad KPMG, vykazujì spoleënï audit a dalöì auditorskè sluûby. 14 AUDITOR 7/2003

15 Je jistï zajìmavè z r zn ch pohled analyzovat data ËetnÌho obdobì, kterè jiû vìce mènï bylo ovlivnïno zhoröenou povïstì auditorsk ch firem. Jak je ale budoucnost? Lze konstatovat, ûe firmy st ednì velikosti mohou profitovat i z toho, ûe v minulosti existovalo p esvïdëenì, ûe pokud je ËetnÌ z vïrka ovï ena nïkterou z firem ÑVelkÈ 5ì (d Ìve ÑVelkÈ 6ì), je vöe absolutnï v po dku. Ned vnè zkuöenosti s ËetnÌmi z vïrkami spoleënostì, jejichû akcie jsou obchodov ny na svïtov ch finanënìch trzìch, navìc v souvislosti s nekorektnìmi postupy auditor uk zaly, ûe ne vûdy tak tomu musì b t. Firmy st ednì velikosti vöak musì investovat mnoho silì i finanënìch prost edk pro to, aby se kvalitou sv ch odbornìk zcela vyrovnaly ÑVelkÈ 4ì. Dle dostupn ch dat se zd, ûe se to prozatìm vypl cì. Velk prostor pro ËetnÌ a auditorskè firmy se otevìr za situace, kdy dle pravidel EU vöechny spoleënosti s ve ejnï obchodovateln mi cenn mi papìry musì svè ËetnÌ z vïrky poëìnaje rokem 2005 sestavovat dle IAS/ IFRS. PoradenstvÌ v tèto oblasti bude zcela jistï nezbytnè a m ûe vöem ËetnÌm a auditorsk m firm m v st ednïdobèm horizontu p inèst v razn n - r st trûeb. Doc. Ing. VladimÌr Kr lìëek, CSc. VäE Praha P etiötïno ze SbornÌku 4. roënìku Mezin rodnì konference ËetnictvÌ v procesu svïtovè harmonizace, kterou po dala v z Ì VäE Praha. DISKUSE Z sada nep etrûitèho trv nì ËetnÌ jednotky a p Ìstup auditora JednÌm ze z kladnìch poûadavk na ËetnÌ z vïrku je poûadavek, aby ËetnÌ z vïrka byla sestavena za p edpokladu nep etrûitèho trv nì ËetnÌ jednotky v dohlednè dobï. Pokud by totiû v dobï sestavenì ËetnÌ z vïrky existovala jak koliv pochybnost o schopnosti ËetnÌ jednotky pokraëovat ve svè Ëinnosti v dohlednè dobï, potom by p i sestavenì ËetnÌ z vïrky mïly b t pouûity takovè ËetnÌ metody, kterè by tuto skuteënost odr ûely. To, ûe ËetnÌ jednotka nebude pokraëovat ve svè Ëinnosti v dohlednè dobï nebo nebude moci pokraëovat ve svè Ëinnosti v dohlednè dobï, m ûe b t zp sobeno dvïma okruhy p ÌËin: 1. VlastnÌci ËetnÌ jednotky rozhodli o ukonëenì Ëinnosti a v dobï sestavenì ËetnÌ z vïrky je toto rozhodnutì jednoznaënè, tj. je podloûeno pìsemn m dokladem, z pisem z jedn nì p edstavenstva, z - pisem z valnè hromady, rozhodnutìm jedinèho spoleënìka atd. (okruh p ÌËin z vlastnìho rozhodnutì). Toto ukonëenì Ëinnosti z vlastnìho rozhodnutì je pro auditora d leûitè i v tom p ÌpadÏ, ûe k nïmu doölo po datu ËetnÌ z - vïrky, avöak jeötï p ed datem vyd nì auditorskè zpr vy. 2. Situace ËetnÌ jednotky je takov, ûe vzbuzuje pochybnost o schopnosti pokraëovat ve svè Ëinnosti bez ohledu na v li vedenì, majitel, spoleënìk, akcion atd. (p Ì- Ëiny, kterè nejsou v sledkem vlastnìho rozhodnutì). AUDITOR 7/2003 Aù uû se jedn o p ÌËiny z rozhodnutì vlastnìho nebo nikoliv, v kaûdèm p ÌpadÏ by ËetnÌ z vïrka mïla skuteënost, ûe ËetnÌ jednotka ukonëì svoji Ëinnost v dohlednè dobï, zohlednit p i sestavenì svè ËetnÌ z vïrky. Je z ejmè, ûe v p ÌpadÏ, ûe v dobï sestavenì ËetnÌ z vïrky jiû vìme, ûe spoleënost bude likvidov na a to nap Ìklad individu lnìm prodejem jednotliv ch poloûek majetku, je t eba do ocenïnì majetku v sestavovanè ËetnÌ z vïrce promìtnout moûnè snìûenì ceny zp sobenè prodejem pod tlakem rozhodnutì o likvidaci. RovnÏû je vhodnè nap Ìklad vytv et rezervy na odstupnè pro zamïstnance, kterè bude v souvislosti s chystanou likvidacì vypl cet a tak podobnï. Pro auditora takovè ËetnÌ z vïrky asi nenast v problèm v p ÌpadÏ, kdy ukonëenì Ëinnosti ËetnÌ jednotky je jednoznaënè, prokazatelnè a hlavnï o nïm neexistuje jak koliv diskuse mezi vedenìm spoleënosti a auditorem. Jedn se o okruh p ÌËin z vlastnìho rozhodnutì. Naopak auditorovi m ûe vzniknout problèm v p ÌpadÏ, kdy pochybnost o schopnosti ËetnÌ jednotky pokraëovat ve svè Ëinnosti vych zì z hospod skè situace ËetnÌ jednotky a nenì v sledkem rozhodnutì vlastnìk ËetnÌ jednotky. To je takè d vod, proë se touto problematikou zab vajì p edpisy pro auditory. Z hlediska Mezin rodnìch auditorsk ch standard se problèmem z sady nep etrûitèho trv nì (Ñgoing concernì) zab v ISA 570. Z hlediska Ëesk ch auditorsk ch standard se problèmem zab v auditorsk smïrnice Komory auditor»eskè republiky ËÌslo 16.»esk smïrnice v podstatï vych zì ze smïrnice mezin rodnì a v z sadï obsahuje v Ëet n znak toho, ûe ËetnÌ jednotka nebude schopna pokraëovat ve svè Ëinnosti v ËlenÏnÌ na 1. N znaky finanënìho charakteru, mezi nïû pat Ì p edevöìm p edluûenost, nep ÌznivÈ finanënì ukazatele, problèmy s dodrûov nìm vïrov ch smluv, z porn vlastnì kapit l atd. 2. ProvoznÌ n znaky, mezi nïû pat Ì p edevöìm riziko naplnïnì kapacit, ztr ta klìëov ch Ëlen vedenì firmy, problèmy se zamïstnanci a 3. OstatnÌ n znaky, kterè p edstavujì p edevöìm obecnou politickou a hospod skou situaci prost edì, ve kterèm ËetnÌ jednotka podnik. ObecnÏ m ûeme Ìci, ûe zatìmco n - znaky finanënìho charakteru jsou zcela zjevnè a patrnè z prov dïnèho auditu a nemïly by zkuöenèmu auditorovi uniknout, n znaky provoznì a ostatnì mohou velmi snadno uniknout pozornosti tehdy, pokud se ve svèm auditu soust edìme v hradnï na Ñ ËetnÌì str nku podnik nì a Ñ ËetnÌì informace. Pokud vöak bude mìt auditor uöi a oëi otev enè a bude se zajìmat o podnik nì svèho klienta v öiröìch souvislostech (ne vûdy tomu vöak bohuûel takto je), pak by mu nemïly uniknout ani n znaky, kterè nejsou patrnè p Ìmo z ËetnÌch ËÌsel. HlavnÌ ot zkou vöak z st v, jak m zp sobem by se mïl auditor v p ÌpadÏ 15

16 pochybnosti o Ñgoing concernì svèho klienta zachovat. Jeho jednotlivè kroky lze v z sadï shrnout do n sledujìcìch bod : ï Auditor zv ûì, zda v sledky jeho auditorsk ch test a zjiötïnì indikujì, ûe existuje v znamn pochybnost o schopnosti auditovanè ËetnÌ jednotky pokraëovat ve svè Ëinnosti v dohlednè budoucnosti. Dohlednou budoucnostì se rozumì jeden rok od data vyd nì auditorskè zpr vy. ï Pokud tato pochybnost existuje, potom by mïl auditor zìskat informace o opat enìch, kter majì zabr nit ukonëenì Ëinnosti v dohlednè dobï. ï Pokud takovè informace auditor nedostane, potom by mïl zv ûit zp sob, jak m s touto pochybnostì naloûit p i formulaci auditorskèho v roku. Zd nlivï vypad tento postup velmi jednoduöe, ale skr v se v nïm nïkolik skalì. PrvnÌ skalì je jiû ve formulaci dohlednè budoucnosti. Je onou dohlednou budoucnostì jeden kalend nì rok od data ËetnÌ z vïrky nebo je to jeden rok od data vyd nì auditorskè zpr vy. VöeobecnÏ se m za to, ûe dohlednou budoucnostì se musì rozumït jeden rok od data vyd nì auditorskè zpr vy. Jin mi slovy, auditorsk zpr va spolu s auditovanou ËetnÌ z vïrkou by mïla reflektovat p Ìpadnou pochybnost t kajìcì se skuteënï budoucìch dvan ct mïsìc. P itom vöak platì, ûe auditorsk zpr va spolu s ËetnÌ z vïrkou, kterè neobsahujì jakoukoliv pochybnost o schopnosti ËetnÌ jednotky pokraëovat ve svè Ëinnosti, nejsou ÑpotvrzenÌm budoucì ûivotaschopnosti ËetnÌ jednotkyì. ObtÌûnÏjöÌm krokem m ûe b t vy- eöenì tïchto pochybnostì. Pochybnosti je moûno vy eöit mnoh mi zp soby v z vislosti na p ÌËinÏ pochybnosti: 1. JednoznaËn m pr vnìm dokumentem dokladujìcì zv öenì z kladnìho Ëi vlastnìho kapit lu spoleënosti po datu ËetnÌ z vïrky v p ÌpadÏ, kdy ËetnÌ jednotka m z porn Ëi nìzk vlastnì kapit l (viz ß193 ObchodnÌho z konìku). TÌmto jednoznaën m dokumentem by mïlo b t nap Ìklad rozhodnutì valnè hromady o kapit lovèm posìlenì spoleënosti. 2. Dodatek ke smlouvï o vïru dokl dajìcì, ûe v p ÌpadÏ Ë sti vïru kr tkodobï splatnèho byla splatnost posunuta tak, aby ji bylo moûno povaûovat za dlouhodobou. 3. Dohody s vï iteli o odkladu spl - tek. 4. ObchodnÌm pl nem spolu s uzav en mi kontrakty na budoucì obdobì. 5. Dopisem mate skè spoleënosti zavazujìcìm se k podpo e dce innè spoleënosti a jejich aktivit v dohlednè budoucnosti ñ tzv. Ñcomfort letterì nebo takè Ñsupport letterì. Je zjevnè, ûe uveden mi zp soby lze odstranit pochybnosti z n znak finanënìho charakteru. Ty se mnohem snadnïji odstraúujì neû pochybnosti z n znak provoznìho charakteru nebo obecnèho podnikatelskèho prost edì. V z sadï se auditor snaûì odstranit pr vï pochybnosti z n znak finanënìho charakteru. V p ÌpadÏ pochybnostì z provoznìch Ëi ostatnìch n znak nezb v nic jinèho neû p ejìt ke t etì ot zce, totiû jak tuto pochybnost zobrazit v ËetnÌ z vïrce a n slednï v auditorskè zpr vï. OdstranÏnÌ pochybnostì z n znak finanënìho charakteru p itom musì b t jednoznaënï dokladov no. P itom pr - vï toto dokladov nì je nejsloûitïjöì ot zkou tèto auditorskè problematiky. Dokladem nemohou b t nïjakè pìsemnè Ëi stnì sliby vedenì ËetnÌ jednotky. Pr vï zde musì nastoupit v ha Ñd kaz t etìch stranì, tj. takov ch dokument, kterè majì pr vnì v hu a kterè poch zejì z okruhu mimo auditovanou ËetnÌ jednotku. V p ÌpadÏ, kdy takovè dokumenty nejsou k dispozici, stojì za vahu, zda by nebylo lepöì s vyd nìm auditorskè zpr vy poseëkat aû p ÌsluönÈ rozhodnutì valnè hromady Ëi dohoda s bankou budou k dispozici. Pr vï toto Ëek nì vöak m ûe p inèst dalöì komplikace. P Ìkladem ze ûivota je p Ìpad, kdy banka stnï p islìbila prodlouûenì splatnosti vïrov ch smluv ale teprve na z kladï vydanè auditorskè zpr - vy. V takovèm p ÌpadÏ nelze ustoupit, protoûe jinak auditor na sebe p ebìr riziko, ûe k prodlouûenì splatnosti nakonec nedojde. Jinou ot zkou je ot zka, co lze povaûovat za vïrohodn obchodnì pl n a do jakè mìry je t eba jej provï it a doloûit uzav en mi smlouvami na dalöì obdobì. RovnÏû tato ot zka je ot zkou, kter by sama o sobï zasluhovala zvl ötnì pojedn nì. Specifickou ot zkou je dopis o podpo e ze strany mate skè spoleënosti, tzv. Ñcomfort letterì nebo takè Ñsupport letterì. V tomto dopise by mïla mate sk spoleënost vyj d it svojì podporu dce innè spoleënosti, tj. mysl, ûe v û dnèm p ÌpadÏ nehodl ukonëit Ëinnost ËetnÌ jednotky v dohlednè dobï od data podeps nì tohoto dopisu, tj. do jednoho roku o podpisu. Tento dopis by vöak mïl obsahovat jeötï jedno vyj d enì a to vyj d enì mate skè spoleënosti, ûe je schopna tèto podpory. Ne vûdy tomu tak musì b t. Existence dopisu o podpo e vyvol - v ot zku spr vnèho datov nì tohoto dopisu a souvislost mezi datov nìm tohoto dopisu a datov nìm Ñprohl öenì vedenì ËetnÌ jednotky k audituì. Jestliûe datum prohl öenì vedenì by se mïlo shodovat s datov nìm auditorskè zpr vy, pak snadno dojdeme k z vïru, ûe datov nì dopisu o podpo e, prohl öenì vedenì a vlastnì auditorskè zpr vy by mïlo b t shodnè. V souvislosti s dopisem o podpo e jeötï vyvst vajì dalöì dvï ot zky pro oblast auditu: 16 AUDITOR 7/2003

17 1. Jak by se mïl auditor zachovat, pokud bude mìt pochybnost o schopnosti mate skè spoleënosti poskytnout svè dce i slibovanou podporu a 2. jak by se existence dopisu mïla zobrazit v ËetnÌ z vïrce mate skè spoleënosti. V prvnìm p ÌpadÏ je kaûd rada drah. V p ÌpadÏ tèto pochyby majì v hodu pouze audito i pracujìcì v sìtìch auditorsk ch spoleënostì. Jedinou moûnostì je totiû moûnost vyuûìt partnerskou auditorskou firmu pracujìcì v mìstï registrace mate skè spoleënosti a vyû dat si p es nì takovè ve ejnï dostupnè informace, kterè umoûnì auditorovi dce inè spoleënosti zìskat Ñp imï enou jistotuì o schopnosti mate skè spoleënosti poskytnout dce innè spoleënosti svoji podporu. O tom, ûe tato auditorsk procedura nenì zbyteën, mïl auditor moûnost se ve svè auditorskè praxi p esvïdëit v p ÌpadÏ, kdy nejmenovan mate sk spoleënost slibovala podporu v Ë stce mnohon - sobnï p evyöujìcì vlastnì kapit l mate skè spoleënosti a zìskan dopis o podpo e se tak stal bezcenn m. Druhou ot zkou je ot zka ÑzobrazenÌì podpory. Mnoh auditor by se mohl spokojit s tìm, ûe dopis o podpo e zaloûì do auditorskèho spisu a tìm je pro nïj problèm vy eöen. DomnÌv m se vöak, ûe problèm vy eöen nenì. V mè auditorskè praxi je zatìm bïûn m eöenìm uvedenì skuteënosti o podpo e do tè Ë sti p Ìlohy ËetnÌ z vïrky, kde je problèm nep etrûitèho trv nì indikov n, nap Ìklad do Ë sti popisujìcì vlastnì kapit l. Samostatn polemika m ûe b t potom vedena o tom, zda v z vïru auditorskè zpr vy uvèst Ëi neuvèst zd raznïnì skuteënosti, ve kterè bude upozornïno na popis pìsemnè podpory na p ÌsluönÈ stranï p Ìlohy. Z vïrem: Tento Ël nek si neklade za kol popsat a obs hnout vöechny aspekty auditorskèho zvaûov nì schopnosti auditovanè ËetnÌ jednotky pokraëovat ve svè Ëinnosti v dohlednè budoucnosti. Jeho cìlem je spìöe podïlit se o zkuöenosti z praxe s ostatnìmi kolegy auditory a vyvolat p Ìpadnou polemiku o tom, jak s uveden mi p Ìpady v auditorskè praxi zach zet. Ing. RadomÌr Struûinsk auditor, Ë. osvïdëenì 1373 DANÃ Problematika pouk zek na sluûby jako (ne)penïûnìho plnïnì poskytnutèho zamïstnavatelem zamïstnanci P edkl d : Ing. Dana Trezziov, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 7 1. vod Tento p ÌspÏvek se zab v charakterem pouk zek na sluûby a jin plnïnì, kterè poskytuje zamïstnavatel zamïstnanci pro Ëely oöet enì p Ìjm z pohledu danï z p Ìjm. ZejmÈna se jedn o p Ìpad, kdy jsou tyto pouk zky vystavov ny v urëitè hodnotï na dan Ëel. Nap. v souladu s ß 6 odst. 9 pìsm. b) z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (d le jen ÑZDPì) je od danï osvobozena hodnota stravov nì poskytovanèho jako nepenïûnì plnïnì zamïstnavatelem zamïstnanc m v r mci z - vodnìho stravov nì. VöeobecnÏ je p ijìm n fakt, ûe pouk zky na odbïr hlavnìho jìdla (tzv. stravenky vystavovanè nap. spoleënostmi Sodexho, Ticket- Pro, Gastrotour apod.) jsou povaûov - ny za poskytnutì nepenïûnìho plnïnì zamïstnavatelem zamïstnanci v r mci z - vodnìho stravov nì a jako takovè p edstavujì p Ìjem zamïstnance ze z vislè Ëinnosti osvobozen od danï z p Ìjm v souladu s ß 6 odst. 9 pìsm. b) ZDP. CÌlem tohoto p ÌspÏvku je odstranit v kladovou neujasnïnost toho, zda se AUDITOR 7/2003 v p ÌpadÏ pouk zek poskytovan ch zamïstnanci v urëitè hodnotï nap. na z vodnì stravov nì, na kulturnì po ady, sportovnì akce, Ëi na zahraniënì rekreace jedn o penïûnì Ëi nepenïûnì p Ìjem zamïstnance. 2. Popis problematiky Jak v öe uvedeno, pouk zky na odbïr hlavnìho jìdla, tzv. stravenky, poskytovanè zamïstnavatelem zamïstnanci jako forma z vodnìho stravov nì jsou vöeobecnï p ijìm ny jako plnïnì nepenïûnì povahy pro Ëely ZDP a jako takovè osvobozeny od zdanïnì na stranï zamïstnance v souladu s ß 6 odst. 9 pìsm. b) ZDP, a to p estoûe je na tïchto stravenk ch vyznaëena jejich hodnota a jsou povaûov ny za penïûnì plnïnì pro Ëely DPH. Obdobn situace nast v i u jin ch pouk zek (nap. na odbïr vstupenky na kulturnì po ad Ëi sportovnì akci, na jedno pouûitì/n vötïvu tïlov chovnèho, sportovnìho, rekreaënìho a jinèho za ÌzenÌ, na odbïr zahraniënì Ëi tuzemskè rekreace apod.). Tyto pouk zky v podstatï p edstavujì moûnost zamïstnance vyuûìt urëitèho druhu sluûeb, Ëi plnïnì nepenïûnìho charakteru. V tomto p ÌpadÏ hradì zamïstnavatel vstupenky na kulturnì po ad Ëi sportovnì akci, pouûitì sportovnìho Ëi rekreaënìho za ÌzenÌ, poskytnutì z jezdu cestovnì kancel Ì, aù uû p Ìmo poskytovateli plnïnì Ëi sluûeb nebo zprost edkovanï (prost ednictvìm emitenta pouk zek). Moûnost uplatnïnì tïchto ostatnìch druh pouk zek jako cenin (platebnìch prost edk ) je dokonce mnohdy uûöì neû v p ÌpadÏ stravenek/pouk zek na odbïr jìdla. Na z kladï v öe uvedenèho se domnìv me, ûe pouk zky na sluûby a jin plnïnì poskytovanè zamïstnavatelem zamïstnanci na p esnï vymezenè Ëely (nap. odbïr hlavnìho jìdla, odbïr vstupenky na kulturnì Ëi sportovnì po ady) by mïly b t povaûov ny za nepenïûnì p Ìjem zamïstnance, a to i p esto, ûe je na tïchto pouk zk ch vyznaëena jejich hodnota, a tudìû jsou pro Ëely DPH povaûov ny za plnïnì penïûitèho charakteru. Na stranï zamïstnance by tedy obdobnï jako stravenky mïly i ostatnì pouk zky p edstavovat nepenïûnì p Ìjem. SkuteËnost, ûe na pouk zce 17

18 je vyznaëena jejì hodnota, je dle naöeho n zoru pouze podstatn z hlediska ocenïnì poskytnut ch sluûeb, Ëi plnïnì, nikoliv z hlediska charakteru pouk zky. Takto poskytnut nepenïûnì plnïnì zamïstnavatelem zamïstnanci jsou osvobozena od danï z p Ìjm na stranï zamïstnance, pokud splúujì i dalöì podmìnky pro osvobozenì podle ZDP. Nap. v souladu s ß 6 odst. 9 pìsm. d) ZDP jsou od danï osvobozena nepenïûnì plnïnì poskytovan zamïstnanci pro urëitè vymezenè Ëely (sportovnì, kulturnì, rekreaënì), jsou-li poskytovan z fondu kulturnìch a soci lnìch pot eb, ze soci lnìho fondu, ze zisku (p Ìjmu) po jeho zdanïnì a u zamïstnavatel, kte Ì nevytvo ili zisk, na vrub v daj (n klad ), kterè nejsou v daji (n klady) na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm. 3. N vrh eöenì Pro odstranïnì v kladov ch nejasnostì ve vztahu k charakteru pouk zek na p esnï vymezen Ëel s vyznaëenou hodnotou (nap. na odbïr jednoho hlavnìho jìdla, na odbïr vstupenky na kulturnì po ad Ëi sportovnì akci, na odbïr jednoho z jezdu, na jedno pouûitì tïlov chovnèho Ëi sportovnìho za- ÌzenÌ apod.) poskytovan ch zamïstnavatelem zamïstnanci navrhujeme sjednocenì v kladu v tom smyslu, ûe ËelovÏ vymezenè pouk zky s vyzna- Ëenou hodnotou majì charakter nepenïûnìch plnïnì pro Ëely ZDP a pokud nepenïûnì plnïnì splúuje i dalöì kritèria v souladu s ß 6 odst. 9 ZDP, lze je povaûovat za osvobozenè od danï z p Ìjm fyzick ch osob ze z - vislè Ëinnosti a to p estoûe se v p ÌpadÏ tïchto pouk zek jedn o ceninu, a tudìû penïûnì plnïnì pro Ëely DPH. 4. Z vïr Po projedn nì tohoto p ÌspÏvku v KoordinaËnÌm v boru doporuëuji p ijatè z vïry vhodn m zp sobem publikovat. Stanovisko MF»R: Z stupce odboru 53 MF uvedl, ûe ve st vajìcìm znïnì ZDP nelze nalèzt z - konn d vod pro odmìtnutì navrûenèho eöenì. Lze pouze doporuëit obez etn postup v praxi a poëìtat s moûn m v vojem legislativy z hlediska formy daúovï zv hodnïn ch zamïstnaneck ch v hod.»asov a vïcn souvislost n klad a v nos P edkl d : Ing. Marie KoneËn, CSc., daúov poradce, Ë. osvïdëenì 294 I. Popis problematiky V praxi spoleënostì s velk m mnoûstvìm externìch a se zpoûdïnìm doru- Ëovan ch doklad, podnikajìcìch na trzìch s velkou konkurencì, kterè jsou pod permanentnìm tlakem s ohledem na kvalitu a cenu z dodavatelskèho i odbïratelskèho hlediska, doch zì Ëasto k tomu, ûe je nutno za Ëtovat doklady, kterè se p Ìmo Ëi nep Ìmo vztahujì k hospod skè Ëinnosti minulèho ËetnÌho a daúovèho obdobì. P i striktnì aplikaci z sady vïcnè a ËasovÈ souvislosti n klad a v nos by bylo nutno permanentnï pod vat dodateën daúov p izn nì, coû by vedlo k ne mïrnèmu zatìûenì poplatnìk i spr vc danï. DomnÌv me se, ûe je moûno postupovat v praxi tak, ûe dodateën p izn nì k dani z p Ìjm pr vnick ch osob by se pod vala zejmèna s ohledem na v znamnost Ë stek a dodrûenì ËetnÌ legislativy a pokynu D-190. II. N vrh eöenì Z kon o ËetnictvÌ Z kon o ËetnictvÌ stanovì, ûe skuteënosti, kterè jsou p edmïtem ËetnictvÌ se ËtujÌ do obdobì, s nìmû vïcnï a ËasovÏ souvisì. NenÌ li moûno tuto z - sadu dodrûet, ËtujÌ se v ËetnÌm obdobì, v nïmû se uvedenè skuteënosti zjistily. V praxi Ëasto doch zì k ukon- ËenÌ reklamaënìch ÌzenÌ, n sledn m cenov m dohod m, poskytnutì bonus a slev v dalöìch ËetnÌch a daúov ch obdobìch. V tomto p ÌpadÏ se v souladu s dokumentacì, ËetnÌmi do- klady a za Ëtovan m ËetnÌm p Ìpad m st vajì jednotlivè Ë stky n klad a v nos souë stì hospod skèho v sledku i z kladu danï v roce, v kterèm byly za Ëtov ny. Vyhl öka a postupy Ëtov nì pro podnikatele Podle vyhl öky a postup Ëtov nì pro podnikatele se n klady a v nosy ËtujÌ z sadnï do obdobì, s nìmû ËasovÏ a vïcnï souvisì. Opravy n klad nebo v nos minul ch ËetnÌch obdobì se ËtujÌ na Ëtech n klad a v nos, kter ch se t kajì; jen v p ÌpadÏ, ûe se jedn o n klady Ëi v nosy z operacì zcela mimo dn ch vzhledem k bïûnè Ëinnosti ËetnÌ jednotky, jakoû i n - klady a v nosy z mimo dn ch ud - lostì nahodile se vyskytujìcì, povaûujì se za mimo dnè n klady nebo v nosy.»asovè rozliöenì nenì nutno pouûìvat v p Ìpadech, kdy se nejedn o mimo dnè Ë stky a kdy jejich ponech - nìm v n kladech Ëi v nosech bez ËasovÈho rozliöenì nenì dotëen Ëel ËasovÈho rozliöenì a ËetnÌ jednotka tìm prokazatelnï nesleduje z mïrnè upravov nì v sledku hospoda enì nebo v p Ìpadech, jde-li o pravidelnï se opakujìcì v daje, pop. p Ìjmy za p edpokladu, ûe se v raznïji neovlivnì vïcn a Ëasov souvislost n klad a v nos. Vyhl öka a postupy Ëtov nì pro banky Vyhl öka pro banky stanovì, ûe na Ëet mimo dn ch n klad a v nos se ËtujÌ n klady a v nosy z v jimeën ch nahodil ch ud lostì, kterè nesouvisejì s p edmïtem podnik nì ËetnÌ jednotky. Mimo dnè n klady neobsahujì manka a ökody, ani opravy n klad a v nos minul ch ËetnÌch obdobì. Podle postup Ëtov nì pro banky se n klady a v nosy ËtujÌ z sadnï do obdobì, s nìmû ËasovÏ a vïcnï souvisì. Pokud by p i pouûitì tèto z sady ËetnÌ jednotka nemohla podat vïrn a poctiv obraz p edmïtu ËetnictvÌ ËetnÌ jednotky, postupuje odchylnï (nap. Ëtov nì rok z vybran ch pohled vek po splatnosti). Opravy n klad nebo v nos minul ch ËetnÌch obdobì se ËtujÌ na Ëtech n klad nebo v nos bïûnèho obdobì, ledaûe se jedn o opravy z sadnìch chyb t kajìcìch se p edchozìch obdobì. Z sadnì chybou se rozumì chyba, kter m tak podstatn vliv na ËetnÌ z vïrku jednoho nebo vìce p edchozìch obdobì, ûe tyto ËetnÌ z vïrky nepod vajì vïrn a poctiv obraz o p edmïtu ËetnictvÌ ËetnÌ jednotky, proto se o nï p i sestavenì ËetnÌ z vïrky upravì poë teënì stav nerozdïlenèho zisku nebo neuhrazenè ztr ty.»asovè rozliöenì nenì nutno pouûìvat v p Ìpadech, kdy se jedn o nev znamnè Ë stky, kdy jejich z Ëtov nìm do n klad nebo do v nos bez ËasovÈho rozliöenì nenì dotëen Ëel ËasovÈho rozliöenì a ËetnÌ jednotka tìm prokazatelnï nesleduje z mïrnou pravu hospod skèho v sledku, nebo jde-li o pravidelnï se opakujìcì v daje pop. p Ìjmy. 18 AUDITOR 7/2003

19 ObdobnÏ se postupuje i v p Ìpadech pojiöùoven a dalöìch subjekt. Z kon o danìch z p Ìjm Z kladem danï je rozdìl, o kter p Ìjmy, s v jimkou p Ìjm, kterè nejsou p edmïtem danï, a p Ìjm osvobozen ch od danï, p evyöujì v daje (n - klady), a to p i respektov nì jejich vïcnè a ËasovÈ souvislosti v danèm zda- ÚovacÌm obdobì, upraven podle poûadavk z kona o danìch z p Ìjm. Pro zjiötïnì z kladu danï se u poplatnìk, kte Ì ËtujÌ v soustavï podvojnèho ËetnictvÌ, vych zì z hospod skèho v sledku (zisk nebo ztr ta). Z kon o danìch z p Ìjm p edpokl - d Ëtov nì v souladu s ËetnÌmi p edpisy. Spr vnï za Ëtovan v sledek je vöak upravov n tak, aby byl v souladu se znïnìm z kona o danìch z p Ìjm. JednÌm z poûadavk z kona o danìch z p Ìjm je i poûadavek na vïcnou a Ëasovou souvislost. Z kon o danìch z p Ìjm nikde nedefinuje, zda v nïkter ch p Ìpadech nenì vïcnou a Ëasovou souvislost nutnè dodrûet a poûaduje tak naprostou p esnost. Jelikoû postupy Ëtov nì takovou absolutnì p esnost nevyûadujì a v praxi ani nenì Ëeln, byl striktnì poûadavek z kona o danìch z p Ìjm na vïcnou a Ëasovou souvislost zmìrnïn pokynem D-190. AUDITOR 7/2003 Pokyn D-190 Nev znamnè a pravidelnï se opakujìcì daúovè v daje, pop. p Ìjmy, kterè podle platn ch postup Ëtov nì nenì nutno ËasovÏ rozliöovat, se i pro Ëely stanovenì z kladu danï z p Ìjm povaûujì za daúovè v daje, pop. p Ìjmy u nichû byla dodrûena vïcn a Ëasov souvislost. V z sadï lze tento postup uplatnit u Ë stek, kterè by se ËasovÏ rozliöovaly jen mezi dvïma ËetnÌmi obdobìmi, s tìm ûe za nev znamnè Ë stky, kdy jejich ponech nìm v n - kladech Ëi v nosech bez ËasovÈho rozliöenì nenì dotëen Ëel ËasovÈho rozliöenì a ËetnÌ jednotka tìm prokazatelnï nesleduje z mïrnè upravov nì hospod skèho v sledku, se povaûuje nap. p edplatnè novin a Ëasopis, n - kup kalend, di na p ÌötÌ rok, za pravidelnï se opakujìcì daúovè v daje, pop. p Ìjmy se povaûujì pravidelnï se opakujìcì Ë stky, nap. placenè pojistnè, kterè se nekryje s kalend nìm rokem, hrada za Ëinnost auditor a daúov ch poradc vztahujìcì se k p edch zejìcìmu zdaúovacìmu obdobì. V souladu se z sadami pro vedenì ËetnictvÌ nelze v öe uveden postup uplatnit v p Ìpadech, kterè se eöì pomocì dohadn ch poloûek (nap. platby za spot ebu elektrickè energie, plynu, vody) nebo Ëasov m rozliöenìm (nap. p ijatè a placenè n jemnè vëetnï finanënìho pron jmu s n slednou koupì najatè vïci, n klady na technick rozvoj, p Ìpravu a z bïh v roby). III. Z vïr V souladu se z konem o ËetnictvÌ se v nïkter ch p Ìpadech Ë stky n klad a v nos ËtujÌ do hospod skèho v sledku a promìtajì se do daúovèho z - kladu v roce, kdy dojde ke zjiötïnì skuteënostì (nap Ìklad ukonëenì reklamaënìho ÌzenÌ, cenov ch dohod, poskytnutì slev, bonus apod.), p estoûe se tyto t kajì n klad a v nos minul ch ËetnÌch a zdaúovacìch obdobì. Postupy Ëtov nì i pokyn D-190 umoûúujì nerozliöovat nev znamnè Ë stky, kdy jejich z Ëtov nìm do n - klad nebo do v nos bez ËasovÈho rozliöenì nenì dotëen Ëel ËasovÈho rozliöenì a ËetnÌ jednotka tìm prokazatelnï nesleduje z mïrnou pravu hospod skèho v sledku (nap. p edplatnè novin a Ëasopis, n kup kalend, di na p ÌötÌ rok), nebo jde-li o pravidelnï se opakujìcì v daje pop. p Ìjmy (nap. placenè pojistnè, kterè se nekryje s kalend nìm rokem, hrada za Ëinnost auditor a daúov ch poradc vztahujìcì se k p edch zejìcìmu zdaúovacìmu obdobì). P Ìklady v Pokynu D-190 nezahrnujì vöechny v praxi se vyskytujìcì poloûky. V znamnost se urëì na z kladï vnitropodnikovè smïrnice s ohledem na dodrûenì vïrnèho a poctivèho obrazu, druh n klad, Ëetnost a v öi jednotliv ch Ëtovan ch poloûek apod. Je moûno ji stanovit v absolutnì Ëi relativnì v öi s ohledem na vybranè ukazatele (nap Ìklad obrat, celkovou v öi n kladovèho Ëtu apod.).»asovè rozliöenì musì (pozn. redakce: v tomto p ÌpadÏ je ËasovÈ rozliöenì ch p no v öiröìm pojetì ve srovn nì s ËetnÌmi p edpisy) b t uplatnïno v p Ìpadech, kterè se eöì pomocì dohadn ch poloûek (nap. platby za spot ebu elektrickè energie, plynu, vody) nebo Ëasov m rozliöenìm (nap. p ijatè a placenè n jemnè vëetnï finanënìho pron jmu s n slednou koupì najatè vïci, n klady na technick rozvoj, p Ìpravu a z bïh v roby). Pokud se oprava n klad nebo v nos minul ch let vztahuje k Ë stk m, na kterè byly vytvo eny dohadnè poloûky nebo kterè byly ËasovÏ rozliöeny a existujìcì podklady dokl - dajì v öi za ËtovanÈ dohadnè Ë stky, lze rozdìly proti dohadn m poloûk m povaûovat za p Ìpady bïûnèho obdobì a nenì pot eba pod vat dodateënè daúovè p izn nì. Pokud se jedn o v znamnou poloûku nebo pokud nebyla tvo ena dohadn poloûka nebo nebylo provedeno ËasovÈ rozliöenì a dohadn poloûka nebo ËasovÈ rozliöenì mïly b t tvo eny, mïly by b t opravy povaûov ny za p Ìpady minulèho zdaúovacìho obdobì a p ÌpadnÏ by mïlo b t pod no dodateënè daúovè p izn nì. Stanovisko MF»R: Odbor 54 MF souhlasì s navrûen m z vïrem za p edpokladu, ûe Ëtov - nì o dohadn ch poloûk ch, resp. Ëtov nì do n klad nebo do v nos bez ËasovÈho rozliöenì, bude v souladu s ËetnÌmi p edpisy. Pouze v tïchto p Ìpadech je moûnè p i zjiötïnì z kladu danï z p Ìjm za p ÌsluönÈ zdaúovacì obdobì uplatnit Ë stky n klad a v nos za ËtovanÈ v tomto zdaúovacìm obdobì do hospod skèho v sledku. 19

20 RECENZE Cash Flow V kaz cash flow v naöich ËetnÌch z vïrk ch jiû zdom cnïl. P esto jeho vyuûìv nì pro finanënì ÌzenÌ a pl nov nì budoucìch penïûnìch tok nenì - zejmèna v menöìch firm ch - dostateënï vyuûìv no. D vodem nemusì b t vûdy nez jem o penïûnì toky - o ty jde jak podnikovèmu managementu, tak vlastnìk m firem p edevöìm. SpÌöe se jedn o neznalost vypovìdacìch schopnostì v kazu a dalöìch souvislostì, kterè nabìzì zasvïcen m. CÌlem publikace Cash Flow, jejìmû autorem je Jaroslav Sedl Ëek a kterou vydalo v letoönìm roce nakladatelstvì Computer Press, je v celkem jeden cti kapitol ch tuto vypovìdacì schopnost vysvïtlit a na dalöì souvislosti upozornit. Jak uv dì autor v p edmluvï, chce ÑuvÈst Ëten e do prost edì podnikov ch financì, ve kterèm se zìsk v i investuje kapit l a rozhoduje o budoucì spïönosti podnikuì. Z tohoto hlediska lze Ìci, ûe publikace nenì jenom o penïûnìch tocìch, ale m daleko öiröì z bïr. PrvnÌ kapitola nazvan Finance podniku je vstupem do svïta podnikov ch financì a vysvïtluje spojenì majetkovè a finanënì str nky podnik nì. V trûnìm prost edì nab v ÌzenÌ financì podniku na v znamu a proto zìsk v nì kapit lu pro souëasnè i budoucì pot eby podniku a rozhodov nì o jeho struktu e je hlavnì starostì podnikovèho managementu. Autor zde vysvïtluje dva z kladnì principy souëasnè teorie financov nì - faktor Ëasu a faktor rizika, od nichû se odvìjejì obecn pravidla pro finanënì rozhodov nì manaûer p i vyuûìv nì vnit nìch a vnïjöìch kapit - lov ch tok. Aktiva podniku je n zev druhè kapitoly, ve kterè autor kr tce rekapituluje strukturu podnikov ch aktiv. ta poskytuje informace o tom, jak Ë st podnikovèho majetku se nalèz ve v zanè a jakè v likvidnì podobï. Na to pak navazuje t etì kapitola nazvan Kapit l podniku, kter sleduje druhou str nku podnikovèho majetku. Kapit lov struktura informuje uûivatele o tom, zda podnik vyuûìv kapit lu optim lnï z pohledu zadluûenosti a v zanosti kapit lu. Ëasto je i indik torem trûnì hodnoty podniku. NavazujÌcÌ Ëtvrt kapitola - N klady a v nosy podniku sleduje procesnì str nku vyuûìv nì majetku a zdroj jeho financov nì. V klad majetkovè a kapit lovè struktury zavröuje kapitola p t - Bilance aktiv a kapit lu podniku, kter d v p edchozì v klad o aktivech, pasivech, n kladech a v nosech podniku do vz jemnè souvislosti. Zd raz- Úuje nezastupitelnou roli rozvahy p i sledov nì zmïny v majetkovè a kapit lovè pozici podniku v Ëase. TeËkou za sledov - nìm toho, co naz v me p edmïtem ËetnictvÌ, dïl öest kapitola nazvan Zisk nebo ztr ta z hospoda enì podniku. Ukazuje dvojì pohled na v sledek hospoda enì, jednak z pozice rozvahy, jednak z pozice v kazu zisku a ztr ty. Struktura poslednï jmenovanèho v kazu je zde pro zajìmavost srovn v na s anglosaskou klasifikacì zisku a z toho odvozen mi ukazateli, s nimiû se v odbornè literatu e setk - v me p i finanënì anal ze. VlastnÌ tèma publikace uvozuje sedm kapitole nazvan Metody zjiöùov - nì cash flow. ObjasÚuje teoretick z - klad v kazu a princip odvozenì cash flow z rozvahy a v kazu zisku a ztr - ty. Zab v se d le vnit nìm ËlenÏnÌm v kazu, kterè koresponduje se z kladnìmi podnikov mi oblastmi ÌzenÌ - hlavnì v dïleën (provoznì) Ëinnost, investiënì Ëinnost a oblast financov nì a vysvïtluje hlavnì penïûnì toky uvnit tïchto ËinnostÌ. PoslednÌ Ë st tèto kapitoly ukazuje p Ìmou a nep Ìmou metodu zjiöùov nì cash flow, jejich v hody a skalì. Bez nads zky lze Ìci, ûe tato kapitola je dobr m teoretick m z - kladem pro pozn nì obsahu a v znamu tohoto v kazu. NetradiËnÌ p Ìstup zvolil autor v osmè kapitole s n zvem FondovÈ pojetì cash flow (indik tory). Fondy jsou zde ch - p ny jako agregace urëit ch stavov ch ukazatel vyjad ujìcìch rozdìl mezi souhrnem urëit ch poloûek kr tkodob ch aktiv a urëit ch poloûek kr tkodob ch pasiv (tzv. Ëist fond). Tyto fondy finanënìch prost edk slouûì podnikovèmu managementu k ÌzenÌ likvidity. Jedn se zejmèna o Ëist pracovnì kapit l, ËistÈ pohotovè prost edky a Ëist penïûnï pohled vkov fond. Autor vysvïtluje jejich vyuûìv nì p i finanënì anal ze stejnï jako indik tory konstruovanè na b zi cash flow. Jejich v hodu ve srovn nì se ziskem vidì p edevöìm v tom, ûe cash flow odstraúuje vlivy vypl vajìcì z ËetnÌch princip a postup /zavedenè zp soby odpisov nì, metody oceúov nì, ËasovÈho rozliöenì, tvorby rezerv apod.) a je mènï citliv na inflaënì v voj neû zisk. V kaz cash flow v ËetnÌm pojetì je dev t kapitola, zab vajìcì se sestavov nìm v kazu podle ËeskÈ ËetnÌ legislativy. DoporuËuje se zde pro sestavenì v kazu vhodnè analytickè ËlenÏnÌ Ët v ËtovÈm rozvrhu, zp sob jeho sestavov nì p Ìmou i nep Ìmou metodou je doprov zen konkrètnìmi p Ìklady. JednotlivÈ poloûky v kazu jsou zde podrobnï rozebr ny, vëetnï odkaz na zdroje, z nichû se p Ìsluön daj zìsk. Kapitolu uzavìr p Ìpadov studie objasúujìcì na konkrètnìch ËÌslech zp sob sestavenì v kazu p Ìmou i nep Ìmou metodou. Drobnou vadou na kr se tèto kapitoly je skuteënost, ûe nepostihla zmïny v ËetnictvÌ upravenè vyhl ökou Ë. 500/2002 Sb. a odkazy na p ÌsluönÈ Ëty i struktura v kazu odpovìdajì metodice do roku 2002 (coû nakonec autor uv dì v odkazech). Jedn se vöak pouze o form lnì pravy, kterè - bohuûel - p i Ëetnosti legislativnìch zmïn v naöì nejen ËetnÌ, ale i daúovè praxi postihujì vïtöinu prakticky koncipovan ch publikacì. Pr mïrnï vzdïlan uûivatel se s tìmto nedostatkem bez problèm vyrovn. Z vïreën des t kapitola nazvan Pl nov nì cash flow uv dì postupy p i pl nov nì finanënì strategie a p edvìd nì jejìch budoucìch d sledk. Zp sob sestavenì kr tkodobèho finanënìho rozpoëtu podniku je zde demonstrov n na souhrnnèm p Ìkladu. Na kr tkodobè finanënì pl nov nì navazuje poslednì - jeden ct kapitola s n - zvem BudoucÌ cash flow, kterè sehr - v v znamnou roli p i stanovenì strategick ch i taktick ch cìl podniku a p i jejich kvantifikaci ve finanënìch pl nech Ëi rozpoëtech. Autor se zab - 20 AUDITOR 7/2003

21 v p edevöìm hodnocenìm efektivnosti investic z pohledu cash flow a k tomuto Ëelu pouûìvan mi metodami. NejËastÏji jsou to doba n vratnosti, v nos z investice, Ëist souëasn hodnota a vnit nì v nosovè procento. BudoucÌ cash flow nach zì v poslednì dobï st le vìce uplatnïnì v oblasti oceúov nì podniku p i v poëtech jeho trûnì hodnoty v nosovou metodou. Z kr tce nastìnïnèho obsahu jednotliv ch kapitol je z ejmè, ûe publikace je pojata nejen jako Ñkucha kaì pro sestavenì v kazu, ale hlavnï k pochopenì toho, k Ëemu je moûnè tento v kaz vyuûìvat. Je urëena p edevöìm managementu menöìch a st ednìch podnik, podnikatel m, investor m, finanënìm poradc m, ale i ostatnìm uûivatel m ËetnÌch informacì, kte Ì se chtïjì blìûe sezn mit s hmotn mi i finanënìmi toky podniku, s principy jejich zjiöùov nì a vyuûitìm v ÌzenÌ likvidity firmy. Vhodn je i jako studijnì literatura pro studenty ekonomick ch fakult. Prof. ing. Libuöe M llerov, CSc. Jaroslav Sedl Ëek: Cash Flow, Computer Press Brno, 2003 ZE ZAHRANI»Õ Z mezin rodnì konference o Corporate Governance, internìm auditu a ÌzenÌ rizik V Lond nï probïhla mezin rodnì konference ÑCorporate Governance, internì audit a ÌzenÌ rizik 2003ì. SouË stì konference byly takè dva celodennì workshopy zamï enè na nejlepöì praxi v oblasti Corporate Governance a roli internìho auditu v identifikaci podvod. OsobnÏ jsem mïl p Ìleûitost se tèto konference z Ëastnit jako posluchaë i jako p edn öejìcì. R d bych V s touto cestou sezn mil s hlavnìmi z vïry a myölenkami, kterè zde byly diskutov ny. V r mci workshopu o Corporate Governance ( dn spr va a ÌzenÌ spoleënostì) byl diskutov n v voj a obsah kodex Corporate Governance vydan ch jak p ed ÑEnronemì, nap.: Cadbury, UK, 1994 ñ Rutteman, UK, Hampel, UK, Turnbull, UK, 1999 ñ Combined Code, UK, OECD Principles of Corporate Governance (p ijat ve vìce neû v 30 zemìch, vëetnï st t G7), tak i studie, legislativa nebo kodexy Corporate Governance vydan ch po ÑEnronuì, nap.: Sarbanes Oxley Act of 2002, USA, Winter Report 1, 2002 ñ KomparativnÌ studie kodex dnè spr vy Ëlensk ch st t EU, (Evropsk Komise) 2,2003 ñ Higgs Report, UK (neexekutivnì editelè), 2003 ñ Smith Report 3, UK (v bory pro audit) a 2003 ñ n vrh novely Combined Code, UK. Vzhledem k tomu, ûe celosvïtovï bylo vyd no cca 110 kodex Corporate Governance, jednìm ze z vïr byla pot eba jejich sjednocenì a vyd nì jednotn ch princip pro ve ejnï obchodovatelnè spoleënosti. Z d vodu rozdìlnosti jednotliv ch kodex vöak bylo diskutov no do jakè mìry je jejich sjednocenì v bec dosaûitelnè. Velk pozornost byla vïnov na deseti hlavnìm princip m Corporate Governance definovan m v r mci doporuëenì Mezin rodnìho institutu internìch auditor (IIA) pro zdokonalenì Corporate Governance, kterè uv dìm na konci tèto zpr vy. V n vaznosti na ËetnÌ skand ly (Enron, Worldcom atd.) byly d le prezentov ny a diskutov ny poûadavky na pravdivè a vïrnè zobrazenì skuteënostì ve finanënìch v kazech (nap. IAS 1, FRS 5 (UK), Sarbanes Oxley Act (USA), poûadavky US GAAP atd.). P edn öejìcì se shodli, ûe jednìm z Ëinn ch krok p sobìcìch smïrem ke snìûenì poëtu a rozsahu obdobn ch ËetnÌch skand l je d sledn implementace prvk Corporate Governance, nap.: posìlenì zastoupenì neexekutivnìch editel v p edstavenstvech spoleënostì (alespoú polovina Ëlen ), zastoupenì ËetnÌch / finanënìch expert z ad nev konn ch editel v p edstavenstvu a v boru pro audit, oddïlenì funkce p edsedy p edstavenstva a CEO, pravidelnè provïrky efektivnosti systèmu vnit nì kontroly p edstavenstvem, rozöì enì p sobnosti v bor pro audit, funkënì v bor pro odmïúov nì a nominace, roënì vyhodnocenì efektivnosti v boru pro audit p edstavenstvem a posìlenì funkce internìho auditu atd. PodrobnÈ poûadavky na neexekutivnì editele jsou uvedeny v novï vydanèm Higgs reportu a poûadavky na v bory pro audit a jejich Ëleny v Smith reportu. Tyto reporty podrobnïji rozvìjejì poûadavky uvedenè v Combined Code, jehoû novelizace by mïla probïhnout v pr bïhu roku Bylo konstatov no, ûe se zvyöujìcì se rovnì poûadavk kodex Corporate Governance se rovnïû zvyöuje i v znam internìho i externìho auditu, kterè jsou d leûit mi prvky Corporate Governance. Pro naplnïnì posl nì internìho auditu vöak bude nezbytnè zajiötïnì vysokè odbornosti, dovednostì a kvalifikace internìch auditor i Ëlen v boru pro audit. AlespoÚ jeden Ëlen v boru pro audit by mïl b t ËetnÌm / finanënìm expertem, coû v praxi zatìm v adï p Ìpad nenì splnïno. 1 Report of the High Level Group of Company Experts on a Modern Regulatory Framework for Company Law in Europe 2 Comparative Study of Corporate Governance Codes Relevant to the EU and its Member States 3 Financial Reporting Council. AUDITOR 7/

22 Pozornost byla vïnov na adï dalöìch oblastì, nap. roli internìho auditu v ÌzenÌ rizik spoleënostì, auditu informaënìch systèm a technologiì, hodnocenì kvality funkce internìho auditu, control self-assessmentu nebo roli internìho auditu v identifikaci a prevenci podvod. V r mci workshop i konference byly velmi Ëasto diskutov ny jednotlivè Ë sti doporuëenì Mezin rodnìho institutu internìch auditor (IIA) pro zdokonalenì Corporate Governance, kterè IIA v n vaznosti na ËetnÌ skand ly v USA v roce 2002 p edloûilo americkèmu Kongresu. 4 Tato doporu- ËenÌ byla vytvo ena v USA, ale v raznï ovlivúujì tvorbu a aktualizaci princip Corporate Governance i v EvropÏ. Z toto doporuëenì nìûe uv dìm v bïr nejd leûitïjöìch Ë stì: DoporuËenÌ pro zdokonalenì Corporate Governance 1 ñ v bïr nejd leûi-tïjöìch Ë stì (Stanovisko Mezin rodnìho Institutu internìch auditor (IIA) p edloûenè americkèmu Kongresu v r. 2002) Ned vn selh nì Corporate Governance v USA a dalöìch zemìch vyvol - vajì pot ebu rychlèho zavedenì z sadnìch opat enì pro zajiötïnì vïtöì odpovïdnosti ve ve ejnï obchodovan ch spoleënostech. EfektivnÌ Corporate Governance je nutno postavit na pevn ch z kladech, mezi jejichû hlavnì stavebnì prvky pat Ì internì audito i, p edstavenstvo, vrcholov management a externì audito i. Mezin rodnì Institut internìch auditor (IIA) 5 jako hlavnì z stupce profese internìch auditor na celèm svïtï sdruûuje vìce neû Ëlen ze 120 zemì svïta a nabìzì jedineën analytick pohled na ot zky souvisejìcì s Corporate Governance, ÌzenÌm rizik a kontrolnìmi procesy. Na z kladï tohoto v jimeënèho postavenì Institut internìch auditor poskytuje n sledujìcì doporuëenì pro zdokonalenì procesu spr vy a ÌzenÌ podnik : I. Newyorsk burza, americk burza a Nasdaq by mïly spoleënï vydat jednotnè principy Corporate Governance ve ejnï obchodovan ch spoleënostì. P edstavenstva tïchto spoleënostì by navìc mïla povinnï uv dït ve v roënìch zpr v ch, do jakè mìry dan spoleënost tyto principy dodrûuje. II. P edstavenstva ve ejnï obchodovan ch spoleënostì by mïla zhodnotit Ëinnost podnikov ch systèm vnit nì kontroly a v sledek zve ejnit. MÏlo by se jednat o öiroce pojatè posouzenì vnit nì kontroly, jeû by se nemïlo soust edit pouze na oblast ËetnictvÌ a finanënì v kaznictvì. III. Vöechny ve ejnï obchodovanè spoleënosti by mïly vytvo it a udrûovat nez vislou funkci internìho auditu, kter by mïl dostatek pracovnìk a zdroj, aby mohl pro management a v bor pro audit trvale vyhodnocovat podnikovè procesy ÌzenÌ rizik a souvisejìcì procesy vnit nì kontroly. Pokud funkce internìho auditu nenì z Ìzena, p edstavenstvo by mïlo ve svè v roënì zpr vï vysvïtlit d vody proë tato funkce nebyla zavedena. N sledujì argumenty pro podporu z uveden ch doporuëenì IIA. I. PRINCIPY CORPORATE GOVERNANCE Podpora silnèho a jednotnèho kodexu Corporate Governance a povinnost p edstavenstev pod vat zpr vy o plnïnì tohoto kodexu p edstavujì klìëovè kroky ke zlepöenì transparentnosti a posìlenì d vïry investor. VöeobecnÏ uzn vanè principy Corporate Governance mohou b t velmi hodnotnè, protoûe je lze vyuûìt jako mï Ìtko plnïnì stanoven ch povinnostì vöech stran, kterè se na procesu Corporate Governance podìlejì. Jednotn kodex princip Corporate Governance by takè mohl napomoci prosadit vyööì mìru integrity, kter se od p edstavitel ve ejnï obchodovan ch spoleënostì oëek v. N rodnì asociace podnikov ch editel 6 doporuëila Komisi pro cennè papìry (SEC), aby ve ejnï obchodovan m spoleënostem uloûila povinnost uv dït, do jakè mìry splúujì standardy stanovenè burzami, kde jsou tyto spoleënosti kûtov ny. Kodexy Corporate Governance ve SpojenÈm kr lovstvì 7, KanadÏ 8, JihoafrickÈ republice 9, a dalöìch zemìch jiû nynì vyûadujì, aby firmy pod valy zpr vy o dodrûov nì urëit ch doporuëen ch princip Corporate Governance. Celkov Ëinnost zpr v vyhotoven ch podle stanoven ch princip se st le vyhodnocuje a tento proces z ejmï jeötï nïkolik let potrv. Ve SpojenÈm kr lovstvì vöak byla provedena anal za vzorku nïkolika prohl öenì o stavu spr vy a ÌzenÌ jednotliv ch spoleënostì. VÏtöina podnik sice neplnila vöechny aspekty ÑCombined Codeì na sto procent, ale firmy ve sv ch zpr v ch alespoú uv dïly d vody tohoto stavu. Pokud uvedenè vysvïtlenì nebylo dostaëujìcì, dan spoleënost byla vystavena tlaku regulaënìch institucì, musela vypracov vat dalöì zpr vy a odpovìdat na dotazy investor a akcion a sama si tak zajistila z pornou reklamu. Principy Corporate Governance se v USA v kaûdèm st tï a v kaûdè spoleënosti znaënï liöì. V roce 1999 provedla komise COSO 10 anal zu 200 krok, kter mi Komise pro cennè papìry (SEC) v p edchozìch deseti letech prosazovala dodrûov nì stanoven ch p edpis. VÏtöina citovan ch spoleënostì byla sice relativnï menöì, ale zjiötïnì, kter se t kala sloûenì a Ëinnosti p edstavenstev a v bor pro audit, systèm vnit nì kontroly a tlaku na management, byla velmi pouën. Jsme p esvïdëeni, ûe kdyby tyto spoleënosti dodrûovaly principy Corporate Governance, p edstavenstva a investo i by si nïkter ch problèm vöimli jeötï p ed jejich vyhrocenìm. O z jmy investor, analytik a dalöìch osob by bylo lèpe postar no, kdy- 4 Recommendation for Improving Corporate Governance - A position paper presented by The Institute of Internal Auditors to the U.S. Congress, »lenem mezin rodnìho IIA (The Institute of Internal Auditors) je taky»esk institut internìch auditor (»IIA), kter v»r sdruûuje cca 700 internìch auditor z vìce neû 150 spoleënostì a organizacì z pr myslovèho sektoru, bankovnictvì a ve ejnè spr vy. Jeho posl nìm je prosazov nì a podpora rozvoje internìho auditu v»r. VÌce informacì je na 6 National Association of Corporate, Recommendations from the National Association of Corporate Directors to the House Committee on Energy and Commerce, The Institute of Chartered Accountants in England & Wales, Internal Control ñ Guidance for Directors on the Combined Code, Joint Committee on Corporate Governance, Beyond Compliance: Building a Governance Culture, The Institute of Directors in Southern Africa, The King Report on Corporate Governance, Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission (COSO), Fraudulent financial Reporting - An Analysis of U.S. Public Companies, AUDITOR 7/2003

23 by existovaly jednotnè p edpisy Corporate Governance. Pokud spoleënosti budou povinny zve ejúovat do jakè mìry tyto p edpisy dodrûujì, dojde k mnohem vïtöìmu posìlenì proces Corporate Governance, aniû bychom byli nuceni zav dït striktnì poûadavky na p edstavenstva a jejich postupy. Pro v voj zdrav ch princip Corporate Governance lze jako vzor vyuûìt mnohè modely. Institut internìch auditor za jeden z nejvhodnïjöìch model povaûuje Principy spr vy a ÌzenÌ spoleënostì 21. stoletì pro americkè ve ejnï obchodovanè spoleënosti 11, kter v ned vnè dobï vydalo Centrum Corporate Governance v USA. Mezi tyto principy pat Ì: 1. Interakce ñ Zdrav systèm spr - vy a ÌzenÌ si vyûaduje efektivnì interakci p edstavenstva, managementu, externìch auditor a internìch auditor. 2. Ëel p edstavenstva ñ P edstavenstva by mïla ch pat, ûe jejich kolem je chr nit z jmy podnikov ch akcion a dalöìch zainteresovan ch osob (nap. vï itel, zamïstnanc atd.). 3. Povinnosti p edstavenstva ñ HlavnÌ povinnostì p edstavenstva by mïlo b t sledov nì pr ce gener lnìho editele, dohled nad podnikovou strategiì a monitorov nì rizik a podnikovèho ÌdicÌho a kontrolnìho systèmu.»lenovè p edstavenstva by mïli p i plnïnì sv ch povinnostì p istupovat k hodnocen m skuteënostem se zdrav m skepticismem. 4. Nez vislost ñ HlavnÌ burzy by mïly definovat Ñnez vislèì Ëleny p edstavenstva jako osoby, kterè nemajì û dnè profesnì ani osobnì svazky (souëasnè ani minulè) s danou spoleënostì nebo jejìm managementem a pouze plnì svè povinnosti, kterè z role Ëlena p edstavenstva vypl vajì. VÏtöina Ëlen p edstavenstva by mïla b t nez visl svou podstatou i chov - nìm, aby mohli poskytovat skuteën dohled. 5. Odbornost ñ»lenovè p edstavenstva by mïli mìt pat iënou odbornost v pr myslovèm odvïtvì, kde dan spoleënost p sobì, vëetnï odborn ch znalostì systèm Corporate Governance. TakÈ by mïli mìt bohatè zkuöenosti a poch zet z r zn ch hospod sk ch oblastì. Vöichni ËlenovÈ p edstavenstva by se mïli pr bïûnï vzdïl vat, aby si udrûeli svou odbornost na odpovìdajìcì rovni. 6. Jedn nì a informace ñ»lenovè p edstavenstva by se mïli pravidelnï sch zet na delöìch jedn nìch a mïli by mìt dostateën p Ìstup k informacìm a vöem zamïstnanc m, aby mohli plnit svè povinnosti. Autor p ÌspÏvku na konferenci v Lond nï. 7. V dcovstvì ñ Role p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele by mïly b t oddïleny. 8. Zve ejúov nì informacì ñ Veöker sdïlenì Ëlen p edstavenstva by mïla vëas a transparentnìm zp sobem odr ûet Ëinnost p edstavenstva a transakce spoleënosti. 9. V bory ñ V bor pro audit, v bor pro nominace nov ch pracovnìk a pro odmïúov nì, kterè se z izujì v r mci p edstavenstva, by se mïly skl dat pouze z nez visl ch Ëlen. 10. InternÌ audit ñ Vöechny ve ejnï obchodovanè spoleënosti by mïly mìt z Ìzenu efektivnì funkci internìho auditu, ve kterè p sobì pracovnìci na pln vazek. Tyto osoby by mïli b t pod Ìzeny p Ìmo v boru pro audit, jemuû by takè mïli poskytovat informace o sv ch zjiötïnìch. Institut internìch auditor je p esvïd- Ëen, ûe tïchto 10 princip p edstavuje zdrav model pro Ëinn systèm Corporate Governance, protoûe Institut internìch auditor se stejnï jako Centrum spr vy a ÌzenÌ spoleënostì domnìv, ûe systèm spr vy a ÌzenÌ z visì na synergii mezi Ëty mi prvky tohoto systèmu: p edstavenstva, managementu, internìch a externìch auditor. Pokud dan spoleënost chce zavèst trval a efektivnì proces Corporate Governance, vöechny Ëty i prvky musì navz jem spolupracovat. Tyto Ëty i skupiny zajiöùujì efektivnì systèm kontroly a pot ebnou podnikovou rovnov hu a spojujì vnit nì ch p nì firemnìch proces s nez visl m vnïjöìm zhodnocenìm. II. ZPR VY O VNITÿNÕCH KON- TROLNÕCH MECHANISMECH PovinnÈ zve ejúov nì informacì o systèmu vnit nì kontroly p edstavuje mocnou zbraú v probìhajìcìm boji o ochranu akcion a investujìcì ve- ejnosti. M -li spoleënost zajistit efektivnì systèm pod v nì zpr v, internì audit by mïl o adekv tnosti a efektivnosti vnit nìch kontrolnìch a ÌdicÌch mechanism informovat p Ìmo v bor pro audit. Zpr vy by mïly b t koordinov ny a vych zet takè z hl öenì managementu o dostateënosti vnit nìch kontrolnìch mechanism, z v sledk test kontrolnìho systèmu, kterè prov dïjì internì audito i i ËlenovÈ managementu, a z pr ce externìch auditor. V bor pro audit by mïl zhodnotit 11 Corporate Governance Center, Kennesaw State University, 21 st Century Governance and Financial Reporting Principles for U.S. Public Companies, The Institute of Internal Auditors, Public Reporting on Internal Controls, COSO - Internal Control ñ Integrated Framework, The IIA and The National Association of Corporate Directors, After Enron: A Survey for Corporate Directors, 2002 AUDITOR 7/

24 adekv tnost zpr vy a vydat p edstavenstvu pat iën doporuëenì. NÏkte Ì se domnìvajì, ûe souëasn systèm, kdy management poskytuje informace o danè spoleënosti ve v roënì zpr vï, je dostateën, ale ned vn studie Institutu internìch auditor zamï en na zp soby pod v nì informacì v americk ch spoleënostech uk - zala, ûe podnikov management, v bor pro audit nebo p edstavenstvo informujì o vnit nìch kontrolnìch mechanismech p ibliûnï pouze v polovinï v roënìch zpr v. Zve ejúovanè informace o kontrolnìch mechanismech se navìc Ëasto omezujì pouze na ËetnÌ z leûitosti a nevïnujì se ot zk m podnikov ch rizik. 12 Institut internìch auditor je p esvïd- Ëen, ûe nejefektivnïjöì r mec vnit nì kontroly, kter v souëasnè dobï existuje je ÑVnit nì kontrola - integrovan r mecì 13, kter vydala jej komise. Zpr va COSO definuje vnit nì kontrolu velmi öiroce a neomezuje kontrolnì mechanismy pouze na ËetnÌ a finanënì z leûitosti. V ned vnè studii 14, kterè se Ëastnilo 178 podnikov ch editel, 45 procent respondent uvedlo, ûe jejich spoleënost nem zaveden û dn ofici lnì proces ÌzenÌ rizik ani jinou ofici lnì metodu identifikace rizikov ch faktor. DalöÌch 19 procent editel odpovïdïlo, ûe si nejsou jisti, zda jejich spoleënost m ofici lnì metodu identifikace rizik zavedenu. III. INTERNÕ AUDIT InternÌ audito i a v bor pro audit se navz jem podporujì. ZjiötÏnÌ internìch auditor majì klìëov v znam pro Ëleny v boru pro audit, protoûe s jejich pomocì mohou d kladnï porozumït operacìm danè spoleënosti. Pr ce internìho auditu vych zì z identifikace strategick ch, provoznìch a finanënìch rizik, kter m dan spoleënost ËelÌ, a z hodnocenì kontrolnìch mechanism, kterè zav dì management na snìûenì tïchto rizik v dynamicky se mïnìcìm prost edì. Proces, kter zahrnuje identifikaci, pochopenì a ÌzenÌ takov chto rizik a posouzenì Ëinnosti kontrolnìch mechanism, by mïl zajistit, aby doölo k posouzenì vöech aspekt, kterè zap ÌËinily ned vnè problèmy mnoha podnik. Jak se uv dì v KompetenËnÌm r mci internìho auditu 15, internì audito i sledujì procesy, kterè v danè spoleënosti zajiöùujì, aby v znamnè rizikovè faktory byly odhaleny, pochopeny a spr vnï Ìzeny, a informujì o jejich stavu. Institut internìch auditor se proto ve vöech ve ejnï obchodovan ch spoleënostech zasazuje o zavedenì ËinnÈho a ucelenèho p Ìstupu k auditu, jeû zahrnuje internì i externì audit. KlÌËov mi atributy internìho auditu jsou: A) Nez vislost V bor pro audit by p i zav dïnì a kon nì dohledu nad funkcì internìho auditu mïl zajistit, aby vlastnì struktura tèto funkci umoû- Úovala nez vislè postavenì v r mci danè spoleënosti a zaruëila jì pln a nijak neomezen p Ìstup k vrcholovèmu managementu, v boru pro audit a p edstavenstvu. Standardy pro profesion lnì praxi internìho auditu, kterè vyd v IIA, vyûadujì, aby vedoucì internìho auditu byl pod Ìzen osob m na takovè organizaënì rovni, kter je schopna zajistit, aby internì audit mohl plnit svè povinnosti. Institut internìch auditor je p esvïdëen, ûe pot ebn nez vislost bude zajiötïna, pokud vedoucì internìho auditu bude funkënï pod Ìzen v boru pro audit. Ve standardech jsou uvedeny dalöì poûadavky na zajiötïnì nez vislosti internìho auditu. B) Profesionalita V bor pro audit by p i zav dïnì a kon nì dohledu nad funkcì internìho auditu mïl vedoucìmu internìho auditu uloûit povinnost zajistit, aby pr ce oddïlenì internìho auditu byla prov dïna v souladu se Standardy IIA. InternÌ audito i a p edevöìm vedoucì internìho auditu by mïli prok zat svou profesnì zdatnost zìsk nìm pat iënèho profesnìho osvïdëenì. Institut internìch auditor doporu- Ëuje, aby internì audito i byli vyzv ni k prok z nì svè profesnì zdatnosti. Institut se domnìv, ûe internì audito i tento poûadavek mohou nejlèpe splnit zìsk nìm titulu certifikovan internì auditor (CIA), kter Institut internìch auditor udïluje. Tento titul je jako jedin v tomto oboru uzn v n na celèm svïtï. Zkouöky CIA jsou organizov ny dvakr t roënï v sedmi jazycìch a vìce neû Ëty iceti zemìch svïta. DrûitelÈ titulu CIA proöli rozs hl m ökolenìm, majì bohatè zkuöenosti a museli projìt n roën mi zkouökami. Jsou povinni dodrûovat profesnì Etick kodex a Standardy IIA. Z VÃR Institut internìch auditor se domnìv, ûe efektivnì systèm spr vy a ÌzenÌ podnik je nutno postavit na pevn ch z - kladech, mezi jejichû hlavnì stavebnì prvky pat Ì p edstavenstvo, vrcholov management, internì a externì audito i. Vöechny ve ejnï obchodovanè spoleënosti by mïly vytvo it a udrûovat nez - vislou funkci internìho auditu s vlastnìmi stanovami a poskytnout jì dostatek odborn ch pracovnìk a zdroj, aby mohla vyhodnocovat podnikovè procesy ÌzenÌ rizik, kontroly a Corporate Governance. Institut internìch auditor se zasazuje o zavedenì jednotn ch princip Corporate Governance ve vöech ve ejnï obchodovan ch spoleënostech a prosazuje zve ejúov nì informacì o dodrûov nì tïchto princip, efektivitï vnit nìch kontrolnìch mechanism a pr ci internìho auditu. Ing. Petr Jur k viceprezident»iia 15 The Institute of Internal Auditors Research Foundation, Competency Framework for Internal Auditing, AUDITOR 7/2003

25 Proöet ov nì kapitalismu AUDITOR 7/2003 Vysoce postaven pracovnìk jednè americkè finanënì spoleënosti sedì v p epychovè jìdelnï vysoko nad Manhattanem, pïsti pevnï sepnuty, aû mu klouby zbïlely. M pod sebou tisìce zamïstnanc a pracuje s miliardami dolar a p esto, jak Ìk, nem moc, aby zastavil vl dnì pl n, jenû zasadì Wall Streetu bolestivou r nu - nem ûe ani proti nïmu mluvit. AmeriËtÌ politici podnïcovanì vztekem ve ejnosti na prolhanè, podv dïjìcì byznysmany a klesajìcì ceny akciì p ispïchali s balìkem nov ch pravidel, jimiû chtïjì uz konit poctivost na Wall Streetu. Tento postup v mnoh ch manaûerech vyvol v na jednè stranï vztek, na druhè pocit tot lnì skepse, bezmoci a ztr ty motivace. StrachujÌ se, ûe danè restrikce naruöì zabïhanè mechanismy obchodov nì a zasadì tak smrtelnou r nu jejich i bez toho klop tajìcìm podnik m. ÑJe to strategie v lky ve Vietnamu: svrhnout na vesnici bomby na jejì z chranu,ì Ìk n ö manaûer. ÑExistuje starè po ekadlo, ûe texasötì politici si nikdy nezaëìnajì s ÇVelk mi nafta ië, ale politici v New Yorku nedok ûou Wall Street nechat na pokoji.ì Nov pravidla, jeû byla schv lena jako odpovïô na neslavnè p eëiny nïkolika firem - Enron, Arthur Andersen, WorldCom, Global Crossing, Tyco - vytv ejì tïûöì podmìnky pro ûivot vöem ve ejnï obchodovan m firm m v USA. Wall Street bude obzvl ötï tïûce zasaûena. Nov prava vych zì z tvrzenì, ûe deset firem vyuûilo jejich prodejnìch analytik k neleg lnìmu sledov nì akciì, kterè uv dïli na trh. NynÌ budou muset zaplatit 433 milion dolar za Ñnez visl ì v zkum. S postupem vyöet ov nì firmy z Wall Streetu v pr bïhu uplynulèho roku upustily od pokrytì 283 spoleënostì, coû je 7 % redukce, pìöe Reuters. D le p eruöujì telefonnì a ovè spojenì mezi analytiky a bankè i ze stejn ch spoleënostì a budou najìmat dohled na monitorov nì komunikacì. I p ed tìm, neû byla tato nov pravidla zavedena, bylo Wall Streetu dost zle. Firmy obchodujìcì s cenn mi papìry zruöily v uplynul ch dvou letech na pracovnìch mìst, coû odpovìd 10 % snìûenì stav. A je pravdïpodobnè, ûe z Wall Streetu odejde do konce tohoto roku dalöìch 8000 zamïstnanc. Od minulèho roku, kdy zaëalo vyöet ov nì, ztratilo deset tit n z Wall Streetu, kte Ì souhlasili loni v prosinci s urovn nìm, dohromady 138 miliard USD ze svè trûnì hodnoty. MusÌ zaplatit 1,4 miliardy na pokut ch - a vïtöina tïchto penïz smï uje k regulaënìm ad m namìsto investor. VelkÈ mnoûstvì ûalob podan ch investory pravdïpodobnï vytlaëì celkovè n klady jeötï v ö. Citigroup, jejìû trûnì hodnota klesla o 45 miliard USD navzdory siln m finanënìm v sledk m, uplatnila z vazek 1,3 miliardy dolar proti v dïlk m, aby pokryla v lohy na soudnì spory svè spoleënosti Salomon Smith Barney. J. P. Morgan Chase rezervovala 900 milion USD. Sarbanes-Oxley v z kon prosazujìcì radik lnì oëistu, kter americk Kongres ve spïchu schv lil loni v Ëervenci, donutì ve ejnè spoleënosti prokousat se 60 str nkami nov ch z kon a stovkami str nek regulaënìch interpretacì. Mnoho z nich bude muset uzav Ìt draûöì smlouvy o auditu a p ebudovat systèm finanënì kontroly, p estoûe vï Ì, ûe n klady dalece p ev ûì nad v hodami. Jejich zahraniënì operace musejì splúovat ty samè standardy, p estoûe takovè ËinÏnÌ bude v konfliktu s tamnìmi z kony. DalöÌ opat enì vyûaduje po spoleënostech d t i tomu nejniûöìmu vr tnèmu na druhè stranï zemïkoule kdykoliv ve dne i v noci p Ìleûitost k upozornïnì na podez enì z finanënìch machinacì. Je to kriminalizov nì podnikatelskèho rizika, coû je to samè jako kriminalizace Ñkapitalismu,ì Ìk Robert Elliott, b val partner u spoleënosti KPMG a vedoucì AmerickÈho institutu certifikovan ch ve ejn ch ËetnÌch. ÑManaûer m nynì hrozì mnohamilionovè pokuty a dokonce aû 25 let vïzenì za vïci tak bïûnè, jako jsou chybnè odhady a odpisy.ì N klady na takov opat enì mohou b t ohromujìcì: podle re lnèho odhadu finanënìho konzultanta Johnsson Group jde aû o 15 miliard USD pro tento rok a 13 miliard USD pro dalöì rok. Mohli byste Ìci, ûe Wall Street si za tuto zhoubnou a p edimenzovanou politickou reakci m ûe sama. Loni rekordnìch 330 ve ejn ch spoleënostì p eformulovalo svè finanënì v kazy. V Credit Suisse First Boston byl samotn Frank Quattrone tìm, kdo p ekroëil ÑVelkou»Ìnskou zeôì oddïlujìcì investiënì bankè e a analytiky. V Salomon Smith Barney dost vali vedoucì spoleënostì, kte Ì si firmu najali, p ednostnì pr vo p i nabìdk ch ûhav ch internetov ch akciì. Avöak jiû nynì m regulaënì tlak svè nechtïnè rozvratnè n sledky v americkè ekonomice. Tucty ve ejn ch spoleënostì se st vajì soukrom mi. ZahraniËnÌ spoleënosti se vyh bajì americkèmu trhu a namìsto toho se snaûì zìskat penìze v Lond nï nebo formou soukrom ch investic. Lond nsk burza cenn ch papìr uv dì tento z kon jako jeden z hlavnìch argument, aby zahraniënì firmy preferovaly registraci sv ch akciì ve VelkÈ Brit nii p ed USA. NÏmeck v robce automobil Porsche 25

26 AG a spoleënost Benfield Group jsou mezi tïmi, jeû utìkajì z USA ze strachu p ed balìkem z kon Sarbanes-Oxley, coû m za n sledek mènï obchod pro mìstnì burzy a mènï alternativ pro investory. Podle investiënìch bankè zmizely z USA rovnïû spoleënosti Ping An Insurance Co., kter kontroluje 20 % ËÌnskÈho pojiöùovacìho trhu, a stavebnì firma Soho China, Ë steënï kv li zmìnïnèmu balìku z kon. P ed uz konïnìm tohoto balìku opat enì, vysvïtluje Thomas McCool, vedoucì finanënìho v zkumu v General Accounting Office, Kongres nepoëìtal n klady pot ebnè na to, aby se firmy p izp sobily dan m poûadavk m. Jedna poloûka: vyööì auditorskè poplatky. Podle institutu Financial Executives International vzrostou o 20 % aû tèmï o 100 %. NovÈ z kony a nebezpeëì soudnìch proces veden ch podle jejich ustanovenì proti spoleënostem a jejìm editel m budou mìt nepochybnï dopad na nekontrolovan r st n - klad na pojiötïnì z odpovïdnosti za ökodu. PojistnÈ za novè smlouvy se zvedlo o 30 %, zatìmco pojistitelè eliminovali mnohaletè kontrakty, aby si ponechali prostor pro dalöì budoucì zvyöov nì pojistnèho. MaloobchodnÌ spoleënost RadioShack jeötï nikdy nemusela p eformulov vat svè finanënictvì ani nezaûila nïjak velk skand l. P esto nynì oëek v vïtöì vyd nì za audit, pr vnì poradenstvì, pojiötïnì a vïtöì ËasovÈ vazky editel. A kolik toho je jeötï nezn mèho - Ë steënï proto, ûe SEC (Komise cenn ch papìr USA) nedokonëila vyd nì pravidel upravujìcì jejì poûadavky na ÑdostateËnouì vnit nì finanënì kontrolu. ÑSEC st le vyd v smïrnice souvisejìcì s dan mi z kony, ale lidè nevï ÌcnÏ kroutì hlavami a ptajì se, jak to bude mìt dlouhodob n sledek,ì Ìk David Goldberg, kter vede pr vnì oddïlenì u RadioShack. Kdyû deset nejvïtöìch firem na Wall Streetu vyjedn valo s jejich hlavnìm a ob van m soupe em, hlavnìm st tnìm z stupcem st tu New York Eliotem Spitzerem, jehoû v roky a aktivity plnì str nky tisku, vystavovaly se konstantnìmu nebezpeëì z trestnìho obvinïnì, pokud by nep istoupily na vyrovn nì. To je pro spoleënost, kter veökerou svou existenci stavì na integritï, prakticky stejnè jako odsouzenì k smrti - Arthur Anderson byla prvnì firmou, kter nep eûila ztr tu integrity. Nakonec velcì broke i souhlasili se zaplacenìm 1,4 miliardy dolar na pokut ch za p estupky, kterè nebyly dokonce ani zkatalogizov ny, a s p ijetìm v zkumnèho pl nu, kter nen vidì. Nahromadila se dalöì ofici lnì proöet ov nì. ÑExistuje popul rnì vìra, ûe dan celosvïtov (v zkumn ) dohoda napom ûe tomu, abychom se vöichni pohnuli kup edu,ì Ìk jeden gener lnì editel. ÑRealitou je, ûe kaûdè z tïchto vyöet ov nì m ûe vy stit v celosvïtov z chvat regulaënì ad poûìrajìcì Ëas a penìze a vyvol vajìcì dalöì öpatnou publicitu.ì SoudnÌ ûaloby. St tnì z stupci zaznamenali 1463 p Ìpad arbitr ûì asociace dealer s cenn mi papìry, a to jen bïhem ledna a nora - coû je 23 % n r st oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku. Pr vnìk James Hooper z floridskèho Orlanda, kter d Ìve ûaloval v robce prsnìch implant t a pr ökov ch diet, utratil p es 1 milion dolar za televiznì reklamy vyhled vajìcì rozëilenè klienty z Wall Streetu. Hooper Ìk, ûe jiû proöet il n roky na stovky milion dolar a oëek v daleko vìc, aû Spitzer zve- ejnì svè d kazy proti Wall Streetu. J. P. Morgan Chase je ûalov na spoleënostì Connecticut Resources Recovery Authority za pomoc p i financov nì Enronu a dajnè vytv enì ÑfaleönÈho pocitu bezpeëìì. Bez ohledu na to, ûe kolaps Enronu st l banku 927 milion dolar. Poûadavek na zajiötïnì p ÌmÈ moûnosti pod nì stìûnosti Ëi upozornïnì podle z kona Sarbanes-Oxley bude st t obrovskè jmïnì. Diebold, 144 let star v robce bankovnìch sejf a bankovnìch automat z Ohia, utratì tisìce dolar p ekl d nìm n vod do 13 jazyk. A kdyû pracovnìci zavolajì na bezplatnou telefonnì linku, Diebold se bude muset rozhodnout, zda vïc proöet ovat, nebo Ëelit p ÌpadnÈ pr vnì odpovïdnosti. Okolo 2 % pracovnìk bude volat, coû bude znamenat vynaloûenì 2000 USD pokaûdè, kdyû spoleënost zaëne vyöet ovat, co se dïje, Ìk Carl Liggio ze spoleënosti Ethicspoint ve Vancouveru, st t Washington, kter provozuje tyto horkè telefonnì linky a kter dospïla k n zoru, ûe jejì servis se m ûe st t zlem. ÑSpoleËnosti opustily univers lnì horkè linky, protoûe se staly n - strojem v rukou kaûdèho, kdo je chce nïjak poökodit,ì dod v. ÑA k tomu vöemu, n klady na provoz tïchto linek jsou obrovskè.ì Charles Whitchurch, finanënì editel spoleënosti Zebra Technologies, v robce tisk ren Ë rov ch kûd, kter dos hl v roce 2002 trûeb 457 milion dolar, Ìk, ûe tento balìk donutil tuto firmu z Vernon Hills v Illinois zavèst Ñform lnì p ebalì na jiû uûìvanè praktiky a zvednout ceny. Firma Zebra utratila dolar na tisk dotaznìk, aby vytvo ila nutn papìrov doklad pro svè internì kontroly, kterè b valy zvl dnuty formou konferenënìch hovor. Bylo pot eba ustanovit novou funkci nez vislèho editele a doba zased nì auditorskèho v boru se ztrojn sobila. Pojistn sazba za pojiötïnì odpovïdnosti v konn ch pracovnìky a editele na celkovou Ë stku 45 milion dolar se takè ztrojn sobila a dos hla 1 milionu USD roënï. Audito i spoleënosti Zebra takè zvedajì svè ceny. Whitchurch je znechucen p Ìpadnou pr vnì odezvou na jeho podpis pod dvoustr nkov m dokumentem zaobìrajìcìm se etikou, jejû naërtli pr vnìci spoleënosti. ÑChci vysokè etickè standardy, ale tyto vïci jdou do takov ch nesmysln ch detail, ûe to d v lidem, kte Ì si chtïjì hr t na uk ivdïnè, prakticky nabitou zbraú do ruky a nïkte Ì ji pouûijì.ì (P etiötïno z Ëas. Kapit l, ) 26 AUDITOR 7/2003

27 Reforma pr va ochrany hospod skè soutïûe v EvropskÈ unii Dne 16. prosince 2002 Rada EvropskÈ unie p ijala novè na ÌzenÌ 1/2003/ ES, kterè nahradì dosud platnè na ÌzenÌ 17/1962/ES (d le jen Ñna ÌzenÌ 17ì), jeû je v platnosti vìce neû 40 let. Dosud existujìcì vysoce centralizovan systèm ochrany hospod skè soutïûe bude nahrazen systèmem, kdy jednotlivè ËlenskÈ st ty a samotnì soutïûitelè ponesou mnohem vìce zodpovïdnosti za dodrûov nì p Ìsluön ch soutïûnï-pr vnìch norem. DalöÌ velmi v znamnè zmïny se promìtly do ustanovenì na ÌzenÌ, podle kter ch jsou EvropskÈ komisi p izn ny zv öenè pravomoci ve vyöet ov nì (vëetnï vykon v nì domovnìch prohlìdek) a zv öenè pravomoci ve vïcech ukl danì pokut. Na ÌzenÌ 17/1962/ES z stalo od svèho p ijetì v roce 1962 tak ka beze zmïn. Tento fakt je moûnè p iëìst jeho kvalitï a kvalitï z konod rc, kte Ì jej uvedli do ûivota. NicmÈnÏ uû lèta se oz valy hlasy û dajìcì si modernizaci uvedenèho na ÌzenÌ 17. Podle st vajìcì pr vnì pravy a dlouhodobè praxe Komise EvropskÈ unie (Ñkomiseì) a EvropskÈho soudnìho dvora jsou zak - z na jedn nì upravenè v Ël ncìch 81 (1) a 82 Smlouvy o EvropskÈ unii (dohody a jedn nì soutïûitel ve vz - jemnè shodï ñ uvedenè v Ël nku 81 (1) a zneuûìvanì dominantnìho postavenì ñ uvedenè v Ël nku 82) majìcì dopad na trh EvropskÈ unie interpretov ny velmi öiroce a moûnost udïlenì v jimky z tïchto z kaz je ve v luënè pravomoci komise. Tato z konn prava a praxe p Ìsluön ch institucì EU spolu s ustanovenìm na ÌzenÌ 17, podle kterèho individu lnì v jimka podle Ël nku 81 (3) smlouvy mohla b t udïlena jen komisì, vy stila ve znaënou centralizaci p i aplikaci pr - va ochrany hospod skè soutïûe, a proto bylo jiû dlouho vol no po reformï st vajìcìho systèmu. Bez reformy by se problèmy a nedostatky existujìcìho reûimu mohly neust le prohlubovat, a to zejmèna po rozöì enì poëtu Ëlensk ch st tu EvropskÈ unie z dneönìch 15 na oëek van ch 25 v roce St vajìcì pr vnì prava byla vhodn p i p ijetì na ÌzenÌ 17 v momentu, kdy se pr vo ochrany hospod skè soutïûe utv elo - p i poëtu öesti Ëlensk ch st t a faktu, ûe vïtöina z tehdejöìch Ëlensk ch st t mïla jen m lo nebo v bec û dnè zkuöenosti s pr vem ochrany hospod skè soutïûe. AUDITOR 7/2003 V souëasnosti je ale komise neschopna uspokojivï se vypo dat s mnoûstvìm dohod, kterè jsou jì oznamov - ny, a rovnïû je neschopna zaujmout aktivnì p Ìstup k vyöet ov nì p Ìpadn ch kartelov ch dohod a dalöìch z - vaûn ch poruöenì soutïûnìho pr va. SouËasn systèm taky nenì v souladu s principem subsidiarity (podle pr va EU), podle kterèho by jak koli opat- enì mïla b t p ijìm na na co nejniûöì lok lnì rovni - je-li to moûnè a efektivnì. HlavnÌ prvky reformy Principy a praxe pr va ochrany hospod skè soutïûe jsou dnes jiû pomïrnï jasnï stanoveny a n rodnì regul - to i, soudy a soutïûitelè se stali velice zruën mi interpret tory i uûivateli tïchto pravidel. Toto byl jeden z d vod pro p ijetì v öe uvedenèho na ÌzenÌ radou, kdy rada rozhodla, ûe Ë st pravomocì komise v oblasti ochrany hospod skè soutïûe p ejde na jednotlivè ËlenskÈ st ty, resp. p ÌsluönÈ n rodnì soudy a n rodnì ady zab vajìcì se ochranou hospod skè soutïûe, a takè na podnikatele, resp. soutïûitele a zejmèna jejich pr vnì poradce. UvedenÈho cìle m b t dosaûeno n - sledujìcìm zp sobem: ï Pro dohody soutïûitel a jinè ujedn nì spadajìcì pod Ël nek 81 (1) Smlouvy o EvropskÈ unii (Ñsmlouvaì) jsou zruöena ozn - menì komisi a v jimka dle Ël nku 81 (3) smlouvy. Doposud dohody soutïûitel nebo jejich jedn nì ve vz jemnè shodï ve smyslu ustanovenì Ël nku 81 (1) (tzn. dohody, kterè vedou nebo mohou vèst k naruöenì hospod skè soutïûe) byly neplatnè a jako takovè nevynutitelnè, pokud ovöem: 1. nebyly ozn meny komisi a ta jim neudïlila individu lnì v jimku podle Ël nku 81 (3) smlouvy; nebo 2. nebyly navrûeny a uzav eny tak, aby se na nï automaticky vztahovala nïkter (nebo nïkterè) z obecn ch v jimek.»l nek 81 (3) smlouvy bude p sobit automaticky ñ dohody dle Ël nku 81 (1) smlouvy, splúujìcì poûadavky Ël nku 81 (3) smlouvy, budou vyúaty z p sobnosti Ël nku 81 (1) bez nutnosti p edchozìho ofici lnìho rozhodnutì komise, jak tomu bylo doposud. ï Zv öì se odpovïdnost soud Ëlensk ch st t a n rodnìch ad, v kompetenci kter ch je ochrana hospod skè soutïûe, resp. aplikace Ël nk 81 a 82 smlouvy. ï Bude vytvo ena sìù n rodnìch ad pro ochranu hospod skè soutïûe. Tato sìù bude slouûit jako z kladna pro öiröì spolupr ci n rodnìch ad s komisì a d le pro v mïnu informacì a vz jemnè konzultace. NovÈ na ÌzenÌ stanovuje do detailu pravomoci komise p i p ijìmanì roz- 27

28 hodnutì a r zn ch forem opat enì ve vztahu k aplikaci soutïûnìho pr va: nalèz nì a zakazov nì poruöenì soutïûnìho pr va (Ël nek 7), p ijìm nì p edbïûn ch opat enì (Ël nek 8), p ijìm nì a akceptace r zn ch z vazk ze strany soutïûitel (Ël nek 9) a taky rozhodnutì o neaplikovatelnosti ustanovenì Ël nk 81 a 82 (ekvivalent udïlenì tzv. negativnìho atestu podle na ÌzenÌ 17).»l nek 5 novèho na ÌzenÌ, zplnomoc- ÚujÌcÌ n rodnì protimonopolnì ady aplikovat Ël nky 81 a 82 smlouvy, stanovuje jejich pravomoce p ijìmat rozhodnutì poûadujìcì ukonëenì dohody naruöujìcì hospod skou soutïû, p ijìm nì p edbïûn ch opat enì nebo z vazk a p ijìmanì rozhodnutì o uloûenì pokut nebo jin ch sankcì v souladu s jejich n rodnìmi pr vnìmi normami. N rodnì protimonopolnì ady mohou takè p ijìmat rozhodnutì o nedostatku d vod na p ijetì jakèhokoliv opat enì z jejich strany (z d vodu nedostatku informacì na jejich stranï). Takûe je vytvo en systèm paralelnìho vynucov nì pr va hospod skè soutïûe. Principy tohoto systèmu a jeho fungov nì jsou nastìnïny v kapitole IV, kter se jmenuje spolupr ce. V Ël nku 11 je stanoven z - kladnì a vöeobecn princip: ÑKomise a n rodnì ady aplikujì komunit rnì soutïûnì pr vo v zkè spolupr ciì. Toto je d le rozvinuto v celè adï dalöìch pravidel obsaûen ch v novèm na ÌzenÌ: 1. v mïna informacì ñ Komise je povinna doruëit n rodnìm ad m kopie nejd leûitïjöìch dokument, kterè m k dispozici v souvislosti s urëit m p Ìpadem, n rodnì ady mohou rovnïû komisi poû dat o p edloûenì jin ch dokument, pot ebn ch na posouzenì p Ìpadu. N rodnì ady budou mìt povinnost ozn mit komisi zah jenì vyöet ov nì podle Ël nk 81 a 82. NejmÈnÏ 30 dnì p ed vyd nìm rozhodnutì bude n rodnì ad povinen informovat komisi o jeho zjiötïnìch v danèm p Ìpadu a taky bude povinen p edloûit komisi n vrh jeho rozhodnutì; 2. konzultace ñ n rodnì ady budou moci konzultovat s komisì jak koli p Ìpad, ve kterèm se bude jednat o aplikaci pravidel EU v oblasti pr va ochrany hospod skè soutïûe. ÑPoradnÌ v bor pro naruöujìcì praktiky a dominantnì postavenìì bude muset b t konzultov n p edtìm, neû komise p ijme rozhodnutì ve vïci. ï Bude stanoveno jasnè pravidlo, podle kterèho v p ÌpadÏ, ûe dohoda nebo urëit praktika soutïûitel (soutïûitele) bude mìt dopad na obchod mezi Ëlensk mi st ty, n rodnì ady a soudy budou povinny aplikovat Ël nky 81 a 82 smlouvy, i kdyû by mohly aplikovat svou p Ìsluönou n rodnì pr vnì pravu. Dopady na podnikatele (soutïûitele) Nejz vaûnïjöì dopady pro podnikatele bude mìt nov pr vnì prava zejmèna v n sledujìcìch oblastech: (1) PodnikatelÈ - ponesou vïtöì riziko p i posuzov nì souladu jejich chov nì na trhu s Ël nky 81 a 82 smlouvy; - jiû nebudou muset û dat o individu lnì v jimku, aby jim bylo umoûnïno vyuûìt ustanovenì Ël nku 81 (3) smlouvy; - nebudou automaticky osvobozeni od povinnosti platit p ÌsluönÈ pokuty, jestliûe ozn mì svoji dohodu p ÌsluönÈmu n rodnìmu adu Ëi komisi; (2) Vyöet ujìcì ednìci komise nebo n rodnìho soutïûnìho adu (v»r ad pro ochranu hospod skè soutïûe v BrnÏ) budou opr vnïni - provèst prohlìdku soukrom ch dom a byt ; - aû na 72 hodin zapeëetit provozovny podniky za Ëelem zabr - nïnì niku informacì. (3) Mezi n rodnìmi ady bude doch - zet k öiröì v mïnï informacì neû tomu bylo doposud. JUDr. Pavel Svoboda, Weinhold Legal ZAUJALO N S P Ìprava podnik na rozöì enì EU Za mènï neû 12 mïsìc se EU rozöì Ì z dosavadnìch 15 na 25 st t. BudoucÌmi Ëleny EU se stanou pobaltskè st - ty Estonsko, Lotyösko a Litva, st edoevropskè st ty Polsko, Slovensko, Slovinsko,»esko a MaÔarsko a st edomo skè ostrovy Malta a Kypr. Bulharsko a Rumunsko majì vstup p islìben v roce S v jimkou Kypru z visì rozöì enì EU na referendech konan ch v nov ch Ëlensk ch st tech. V dobï vzniku tohoto Ël nku jsou k dispozici pozitivnì v sledky referend z Malty, Litvy, Slovinska a MaÔarska. Opr vnïnì voliëi v»eskè republice mohou sv j postoj ke vstupu do EU vyj d it v referendu, jeû se bude konat 13. a 14. Ëervna. D ÌvÏjöÌ zkuöenosti ukazujì, ûe jeötï p ed rozöì enìm je t eba identifikovat eventu lnì rizikovè oblasti a provèst systèmovè zmïny, aby bylo moûno p i- mï enï a vëas reagovat na celè spektrum daúov ch, pr vnìch a podnikatelsk ch zmïn. Pro vïtöinu z tïchto zmïn nebudou stanoveny p echodnè lh ty, coû znamen, ûe bude nutnè jiû od prvnìho dne dodrûovat p edpisy EU. HlavnÌ lohou vrcholovèho managementu podnik by mïla b t optim lnì p Ìprava na rozöì enì EU zahrnujìcì n - sledujìcì kroky. Nejprve je t eba provèst strategickou anal zu evropsk ch operacì, aby bylo zjiötïno, jak bude mìt rozöì enì vliv na skupinu podnik a jakè existujì moûnosti pro zvl dnutì identifikovan ch kol. D le by mïly b t tyto oblasti se azeny do seznamu podle stupnï nalèhavosti eöenì. V z - vislosti na tom, kde se jednotlivè zmïny budou projevovat, by mïly b t eöeny v celèm regionu, na rovni nïkolika zemì anebo lok lnï. HlavnÌ riziko pro skupiny podnik, jeû postr dajì koordinovanou vstupnì strategii, p edstavuje skuteënost, ûe pro r znè funkënì oblasti (n kup, v roba, odbyt, danï, pr vo, finance atd.), kter ch se rozöì enì EU dotkne, vïtöinou existujì oddïlenè kompetence bez centr lnì nebo region lnì koordinace, a lohy souvisejìcì se vstupem do EU proto nemohou b t vy eöeny budí v bec, Ëi ne zcela efektivnï. D le zodpovìme na nïkolik ot zek, jeû b vajì nejëastïji kladeny v souvislosti s rozöì enìm EU: Co se zmïnì rozöì enìm EU v r mcov ch hospod sk ch podmìnk ch regionu? D ÌvÏjöÌ rozöì enì uk zala, ûe jednou z nejvïtöìch v hod pro kandid tskè zemï bylo zmenöenì investiënìho rizi- 28 AUDITOR 7/2003

29 ka. VÏtöÌ mìra politickè a ekonomickè stability m ûe p inèst vìce p Ìm ch zahraniënìch investic. To m ûe ve st ednïdobèm horizontu vèst k vytvo enì p eshraniënìch integrovan ch region lnìch hospod sk ch prostor (nap. v hraniënìm regionu mezi NÏmeckem, Polskem a»eskem nebo mezi Rakouskem,»eskem a Slovenskem) a k hluböì dïlbï pr ce mezi evropsk mi v robnìmi etïzci s odpovìdajìcìm n r stem obchodnìho styku. Z stanou zachov ny dosavadnì celnì hranice? Uvnit EvropskÈ unie nebudou existovat û dnè celnì hranice.v nov ch Ëlensk ch zemìch nebudou moci b t po vstupu vybìr ny vnitrost tnì danï ani jinè poplatky, kterè z ekonomickèho hlediska p sobì jako dovoznì cla. FyzickÈ hraniënì barièry vöak budou odbour v ny postupnï, protoûe doprava osob bude nad le po p echodnou dobu podlèhat kontrole. JakÈ p epravnì doklady budou po vstupu zapot ebì? Charakter p epravnìch doklad jako d kazu pro pohyb zboûì se zmïnì. MÌsto celnìho dokladu budou pouûìv ny jinè doklady, aby mohl b t doloûen pohyb zboûì pro Ëely DPH. Je t eba zajistit, aby v jednotliv ch st tech byly pot ebnè doklady dnï ukl d ny a archivov ny, ponïvadû bez pr kaznèho dokladu by st ty s dod nìm v r mci EU, kterè nepodlèh DPH, nakl daly jako s dod nìm podlèhajìcìm bïûnè daúovè sazbï. TakÈ v oblasti spot ebnìch danì budou ve vöech kandid tsk ch zemìch zavedeny p edpisy EU, podle nichû bude p i obchodov nì se zboûìm podlèhajìcìm spot ebnì dani v r mci EU vyûadov n administrativnì pr vodnì dokument. ZmÏnÌ se nïco v oblasti v vozu? V voznì reûim pro v voz zboûì z nov ch Ëlensk ch st t EU do t etìch zemì se rovnïû zmïnì. CelnÌ odbavenì se p esune na vnïjöì hranice EU. SpoleËnosti sìdlìcì v nov ch Ëlensk ch st - tech budou muset zajistit registraci v voz a ukl d nì odpovìdajìcìch kopiì v voznìch dokument. Dojde-li k v vozu nap Ìklad v NizozemÌ, je nutno p ipravit v voznì dokumenty v»esku, avöak ofici lnï budou potvrzeny aû v NizozemÌ. V vozce je v tomto p ÌpadÏ povinen vyû dat si zpït a uloûit origin lnì dokument za Ëelem prok z nì v vozu prost ednictvìm dopravce. AUDITOR 7/2003 Budou nutnè zmïny v oblasti n - kupu? N kupnì politika podnik v kandid tsk ch zemìch bude v budoucnu z ejmï ovlivnïna p ijetìm tarifnìch sazeb EU. PreferenËnÌ systèmy a kvûty EU pak budou aplikov ny rovnïû v kandid tsk ch zemìch. Dovoz zboûì p es jinou zemi EU, kter p i dovozu umoûnì odklad placenì dovoznì DPH, m ûe b t v hodn oproti bezprost ednìmu dovozu v jednè z kandid tsk ch zemì. V hody spojenè s cash flow mohou zdaleka p ev ûit dodateënè n klady, vznikajìcì v souvislosti se zmïnou dopravnì logistiky a dalöìmi administrativnìmi n klady. PodobnÏ v hodn bude (alespoú p echodn ) aplikace srozumitelnèho celnìho reûimu v jednom z dosavadnìch st t EU oproti p ÌmÈmu dovozu do nov ch Ëlensk ch zemì. TÌm je moûnè se vyhnout n kladnèmu celnìmu reûimu v nov ch Ëlensk ch zemìch a ulehëit p echod do celnìho reûimu EU, s jehoû aplikacì p ÌsluönÌ ednìci v nov ch Ëlensk ch zemìch alespoú v p echodnèm obdobì nebudou zcela obezn meni, a to vzhledem k moûnèmu ne zcela dostateënèmu ökolenì. Zde mohou logistickè zmïny p inèst trvalè spory i spory v cash flow. ZmÏny v oblasti n kupu mohou kromï toho b t vyuûity k optimalizaci pl nov nì danì z p Ìjm, nap Ìklad na z kladï p ezkoum nì struktury evropskè skupiny podnik a odbour nì zbyteën ch spoleënostì nebo poboëek v jednotliv ch zemìch. P enesenì Ëi eventu lnì centralizaci jednotliv ch podnikov ch funkcì a rizik na jinè spoleënosti uvnit a mimo rozöì enou EU je moûnè vyuûìt vzhledem k Ë steënï velmi rozdìln m sazb m danï, jeû mezi zemïmi existujì, ke snìûenì efektivnìho daúovèho zatìûenì. 29

30 Budou nutnè zmïny v oblasti elektronickèho zpravov nì dat? Vöechny podniky v nov ch Ëlensk ch st tech budou muset p istoupit ke zmïn m svèho softwaru, aby jejich ËetnÌ systèmy byly kompatibilnì s EU. VeökerÈ novè poûadavky v oblasti cel, DPH a statistik je nutno odvodit z ËetnÌch knih podnik, p iëemû by tyto zmïny mïly bezvadnï fungovat bez p echodn ch lh t jiû k 1. kvïtnu Je vïcì vahy, zda mohou b t do st vajìcìch systèm vëlenïny dodateënè charakteristiky nebo zda je moûn upgrade. P i zmïnï systèm je nutno zapojit odbornìky na IT, p iëemû je vûdy na mìstï kl st si ot zku, zda majì mìstnì specialistè dostateën p ehled o tom, jakè zmïny je t eba provèst. Vedle dostateënèho ökolenì uûivatel musejì b t p ed zavedenìm takè podrobnï p ezkoum ny systèmy se vöemi zapracovan mi zmïnami. S jak mi zmïnami je moûnè poëìtat v legislativï t kajìcì se danì z p Ìjm? V oblasti legislativy t kajìcì se danì z p Ìjm je jednak moûnè poëìtat se zv öenou pr vnì jistotou, protoûe vöechny vnitrost tnì normy musejì obst t takè p ed pr vem EU a judikaturou EvropskÈho soudnìho dvora. KromÏ toho je nutnè do vnitrost tnìho pr vnìho systèmu nov ch Ëlensk ch zemì transformovat smïrnice EU platnè v oblasti danì z p Ìjm, p edevöìm smïrnici pro mate skou a dce inou spoleënost a smïrnici o f zìch, a odstranit pr vnì normy, kterè p edstavujì ökodlivou daúovou soutïû. Tyto zmïny by mïly b t zohlednïny jiû dnes, nap Ìklad v ot zk ch t kajìcìch se politiky dividend a stanovenì optim lnì doby pro rozdïlov nì dividend. D le je rozöì enì EU moûnè vyuûìt k aktivnìmu pl nov nì danì z p Ìjm v r mci celè Evropy s cìlem snìûit daúovou kvûtu koncernu. JakÈ dalöì pr vnì d sledky m rozöì enì EU? Podnik se budou p Ìmo t kat zvl ötï oblasti soutïûnìho pr va, pr va ûivotnìho prost edì, reklamnìho pr va, pracovnìho pr va a pr va soci lnìho pojiötïnì obsahujìcì Ë steënè, nicmènï podstatnè zmïny oproti dosavadnìmu pr vnìmu stavu. P Ìkladem je zn mkovè pr vo. P edkl dan novela ËeskÈho z kona o ochrann ch zn mk ch sice obsahuje zavedenì ochrann ch zn mek Spole- ËenstvÌ, avöak mnoho ot zek ponech - v otev en ch. MajitelÈ ochrann ch zn mek SpoleËenstvÌ jsou tak vystaveni riziku, ûe si t etì strany nechajì tyto zn mky v»esku p ed vstupem do EU zaregistrovat jako n rodnì ochrannè zn mky. Takov registrace by majiteli ochrannè zn mky SpoleËenstvÌ br nila v jejìm uûìv nì v»esku, ponïvadû p ednost bude mìt ochrann zn mka, kter zde byla zaregistrov na jako prvnì. MajitelÈ ochrann ch zn mek SpoleËenstvÌ by vöak mïli mìt moûnost napadnout pouûìv nì ochrannè zn mky, pokud takov n rodnì zn mka nebyla v»esku zìsk na v dobrè vì e. V d sledku vstupu v platnost legislativy EU t kajìcì se soci lnìho zabezpe- ËenÌ bude nutnè v r mci mezin rodnìho vysìl nì pracovnìk p ezkoumat a p izp sobit struktury vysìl nì a smlouvy t kajìcì se vysìl nì, aby nedoch zelo k neoëek vanèmu n r stu p ÌspÏvk v d sledku platnèho principu mìsta v konu Ëinnosti. P i veöker ch pr vnìch ot zk ch je koneënï nutnè nezapomìnat na kulturnì rozdìly, kterè existujì mezi jednotliv mi zemïmi a kterè mohou vèst k tomu, ûe souëasn legislativa EU je v kandid tsk ch zemìch Ë steënï ch p na jinak neû v dosavadnìch Ëlensk ch st - tech EU. Bude pro vstup do EU zapot ebì rozpoëet? Vstup bude pro podniky p sobìcì v kandid tsk ch zemìch znamenat znaënè finanënì n klady a vl dy tïchto st t samoz ejmï nevyëlenì û dnè finanënì prost edky na zajiötïnì harmonickèho p echodu podnik do EU. Do pl nov nì rozpoëtu podnik je proto t eba zahrnout n klady na proces vstupu, nap Ìklad na ökolenì, p izp sobenì a upgradov nì systèm IT, na nutnè zmïny smluvnìch dohod Ëi na n r st administrativnìch poûadavk spojen ch se vstupem. Sten G nsel a Joachim Sohn, PwC (P etiötïno z Ëasopisu Plus 6/2003) AmeriËtÌ audito i budou pod p ÌsnÏjöÌm dohledem äèf dozorovèho org nu nad ËetnÌmi postupy William McDonough varoval poë tkem z Ì auditory, aby se nesnaûili kr t nep ijatelnè ËetnÌ praktiky v americk ch podnicìch. Pokud by nïkter auditor dnï neplnil koly, musì se podle McDonougha p ipravit na to, ûe ponese tvrdè n sledky. ÑJestliûe poruöìte pravidla a budete ignorovat ducha z kona i za p edpokladu, ûe vyhovìte jeho lite e, bïda v m,ì varoval auditorskou obec Mc- Donough. McDonough, b val prezident americkèho Feder lnìho rezervnìho systèmu, je dnes öèfem org nu Public Company Accounting Oversight Board, kter dohlìûì na ËetnictvÌ v americk ch ve ejnï obchodovateln ch firm ch. Od doby, co tomuto org nu velì, takto tvrdï v Ëi auditor m vystoupil poprvè. Org n vznikl v reakci na ËetnÌ skand ly v americk ch podnicìch, kterè profesi auditor uökodily. McDonough pronesl svè varov nì na shrom ûdïnì SpoleËnosti ve ejn ch ËetnÌch. ÑVy, ËlenovÈ ËetnÌ profese, budete muset prok zat, ûe jste si zìskali d vïru lidì,ì doplnil. Pouk zal p itom na skand ly ve firm ch WorldCom anebo Enron, kterè ot sly d vïrou americk ch investor. Ve ejnï obchodovatelnè firmy se budou muset u tohoto dozorovèho org nu registrovat do konce Ìjna. Org n jiû zah jil inspekci ve Ëty ech nejvïtöìch auditorsk ch spoleënostech a od p ÌötÌho roku bude inspekci prov dït z ejmï uû pravidelnï. Vyûaduje to totiû nov Sarbanes v- Oxleyho z kon. Audito i, kte Ì kontrolujì ËetnictvÌ vìce neû 100 podnik m, se budou muset podrobit inspekci dozorovèho org nu kaûd rok. U dalöìch auditorsk ch firem bude kontrola prov dïna jednou za t i roky. Pokud ale org n bude mìt d vod se domnìvat, ûe jsou d vody ke zvl ötnì inspekci, tak ji provede. OdvÏtvÌ auditorsk ch firem se d Ìve regulovalo samo, avöak po rozs hl ch ËetnÌch skand lech americk Kongres p ijal zcela nov Sarbanes v-oxleyho z kon, kter dozorem nad auditory povï il nov org n. Ten m zlepöit integritu a nez vislost auditu v nejvïtöìch americk ch podnicìch. (»TK, ) 30 AUDITOR 7/2003

31 ZAZNAMENALI JSME UpozorÚujeme, ûe n zory uvedenè v p ÌspÏvcÌch nejsou n zorem Komory auditor»r. SPECI LNÕ REéIMY danï z p Ìjm pr vnick ch osob v zemìch, kterè se chystajì na vstup do EU p ÌötÌ rok, se nelìbì Bruselu. Komise publikovala zpr vu, v nìû byly»esko, Kypr, Litva, MaÔarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko oznaëeny jako st ty, jejichû programy na podporu investic odporujì evropsk m smïrnicìm. Zpr va podle poradenskè firmy Pricewaterhouse- Coopers uv dì, ûe pouze Estonsko a Lotyösko majì daúovou legislativu v souladu s poûadavky Unie. TerËem nejvïtöì kritiky se stala Litva, Malta a Polsko. é dn z kandid tsk ch zemì ale nem ûe b t nucena ke zmïnï sv ch daúov ch p edpis p ed vstupem do unie, a to ani potè, co byly podeps ny p ÌstupovÈ dohody. Bruselsk administrativa pr p esto douf, ûe si jejì kritiku kandid tskè st ty vezmou k srdci a rozhodnou se zmïnit svou daúovou legislativu. (Ekonom, ) NEHOSPOD RNOST vidì vedenì nemocnice v»eskè LÌpÏ v zad nì auditu, kter chce nechat v nemocnici provèst Libereck kraj. ÑMrzÌ n s, ûe jsme se nemohli podìlet na p ÌpravÏ zad - nì, kromï nov ch vïcì bude totiû firma znovu zkoumat jiû mnohokr t zkoumanè oblasti naöì Ëinnosti a v tomto vidìme nehospod rnost,ì ekl editel nemocnice Jaroslav TvrznÌk.»eskolipsk nemocnice je se sv m dluhem 130 milion korun nejzadluûenïjöìm zdravotnick m za ÌzenÌm v LibereckÈm kraji. JejÌ dluhy st le rostou a podle n mïstka libereckèho hejtmana Karla DolejöÌho zatìm vedenì nep edloûilo û dn projekt, jak hospoda enì zlepöit. I to byl d vod, proë se kraj rozhodl nechat nemocnici posoudit nez visl m auditorem. Anal zu hospoda enì a fungov nì nemocnice s n vrhy moûn ch eöenì tìûivè situace provede SpoleËnost MC Triton. Kraj za audit zaplatì KË. Podle mluvëìho ËeskolipskÈ nemocnice Petra PokornÈho vöak kontroly probìhaly v uplynul ch letech v nemocnici tèmï nep etrûitï. Chod nemocnice i jejì hospoda enì zkoumal nejvyööì kontrolnì ad, okresnì a krajsk finanënì spr - va, St tnì stav pro kontrolu lèëiv. ÑHloubkovÈ kontroly dïlal i b val z izovatel okresnì ad, a je to jen p r AUDITOR 7/2003 t dn, kdy zde d kladnou provïrku dokonëil Libereck kraj,ì ekl Pokorn. NavÌc upozornil, ûe nemocnice je pod neust l m dohledem zdravotnìch pojiöùoven a hospoda enì kaûd rok provï uje kvalifikovan auditor. Podle DolejöÌho je vöak posouzenì nez - vislou firmou nutnè takè z toho d vodu, ûe krajsk odbor nem dost kvalifikovan ch odpornìk, kte Ì by mohli stav nemocnice posoudit a navrhnout eöenì. ÑJistÏ bychom r di ten milion investovali p Ìmo do nemocnice, to vöak nenì za souëasnè situace moûnè,ì poznamenal DolejöÌ. ZdravotnictvÌ je podle nïj ÑËernou dìrouì a kraji se zatìm neda Ì situaci zlepöit. Hejtman v n mïstek p iznal, ûe dobrè nenì ani hospoda- enì libereckè nemocnice, jejì vedenì vöak samo p edloûilo program, jak se se ztr tami vypo dat. (»TK, ) PORADENSK spoleënost Ernst & Young jmenovala do Ëela vedenì regionu st ednì Evropa - jih Dirka Kroonena. Ten jiû od roku 2000 vede poboëku spoleënosti v»eskè republice. NovÏ bude mìt na starost region, kam kromï»r pat Ì takè Slovensko, MaÔarsko, Chorvatsko a Slovinsko ÿekl to Milan K Ìû ze spoleënosti Ogilvy PR. DvaaËty icetilet Kroonen je nizozemsk m st tnìm obëanem a absolventem daúovèho pr va na univerzitï v Tilburgu. VÌce neû 18 let p sobil jako mezin rodnì daúov expert. V Ëele ËeskÈ poboëky se podìlel mimo jinè na slouëenì se spoleënostì Andersen v roce Hovo Ì holandsky, anglicky, nïmecky a Ëesky. Region st ednì Evropa - jih je sou- Ë stì strategickèho celku Ernst & Young st ednì Evropa, kam pat Ì takè poboëky v NÏmecku, Rakousku, Nizozemsku, Polsku, pobaltsk ch st tech, Rusku a dalöìch zemì b valèho SovÏtskÈho svazu. Ernst & Young zde zamïstn v 16 tisìc zamïstnanc. V»R spoleënost p sobì od roku 1991 a m zde 370 pracovnìk p sobìcìch v Praze, BrnÏ, OstravÏ a PardubicÌch. (»TK, ) AUDITY: O CO JDE? Jako souë st reformy ve ejn ch financì schv lila vl - da letos v b eznu materi l zpracovan Ministerstvem financì (MF) s n zvem Obsah a implementace audit v dajov ch program st tnìho rozpoëtu. Na jeho z kladï byly p ed ny spr vc m rozpoëtov ch kapitol dotaznìky, v nichû mïli respondenti (ministerstva a st tnì instituce) shrnout a zd vodnit v daje na jednotlivè programy a Ëinnosti a z roveú navrhnout, kterè je moûno omezit Ëi zruöit. Z stupci resort pak museli vyplnïnè dotaznìky obh jit p ed oponenty (pracovnìci MF a p izvanì externì oponenti). OponentnÌ projedn nì zpr v bylo v kvïtnu ukonëeno a v Ëervnu dostala vl da na st l informaci o v sledcìch spolu s n vrhem na dalöì postup p i p ÌpravÏ st tnìho rozpoëtu na rok 2004 a st ednïdob ch v dajov ch limit na lèta 2004 aû Tato prvnì etapa 31

32 audit mïla p inèst v sledky dvojìho druhu: konkrètnì v sledky audit za jednotlivè kapitoly mïly b t jednìm z v chodisek pro p Ìpravu rozpoëtu na rok 2004 a st ednïdob ch v dajov ch limit do roku 2006 a z roveú mïlo jìt o faktickè zah jenì procesu vyhodnocov nì Ëelnosti, efektivnosti a hospod rnosti v dajov ch program pro dalöì obdobì. Laicky eëeno, i v»esku by se mïlo zaëìt dïlat to, co je samoz ejmostì ve vöech vyspïl ch zemìch. (Ekonom, ) POBYT MIMO VÃZENÕ je jen ot zkou Ëasu pro Dennise KozlowskÈho, zakladatele a do loúskèho roku v konnèho editele koncernu Tyco International. Newyorsk m prokur tor m se totiû podle listu Financial Times poda ilo zìskat proti nïmu korunnìho svïdka - nïkdejöìho auditora konglomer tu - Richarda Scalzoa. Tento ned vn zamïstnanec auditorskè firmy PricewaterhouseCoopers se rozhodl dosvïdëit, ûe Kozlowski i jeho b val finanënì öèf Mark Swartz okradli firmu, v jejìmû Ëele st li, o 600 miliûn dolar. OdmÏnou za svïdectvì proti KozlowskÈmu a Swartzovi bude, ûe Scalzo se vyhne trestu za svè selh nì p i auditu ËetnÌch knih Tyco International. Newyorsk prokur tor Robert Morgentau rovnïû prohl sil, ûe pozastavuje i kauzu proti jeho zamïstnavateli, PricewaterhouseCoopers. Podle listu Financial Times ovöem ani svïdectvì Richarda Scalzoa nemusì spolehlivï usvïdëit b valè mocnè vrcholovè manaûery firmy Tyco. Doned vna spïön auditor Scalzo m totiû doûivotnï zak z no poskytovat svè sluûby spoleënostem kotovan m na americk ch burz ch. A to pr vï kv li tomu, ûe p i hodnocenì ËetnÌch knih Tyco International Ñvelkoryse p ehlèdlì z mïrnè chyby, jichû se v nich ËetnÌ pr myslovèho konglomer tu dopustili. CÌlem tohoto zkreslov nì chyb spoleënosti bylo zlepöit ËtvrtletnÌ v sledky a zv öit tìm kurs akciì. (HN, ) V»ELE ËeskÈ poboëky auditorskè a poradenskè spoleënosti Deloitte & Touche je od z Ì Michal Petrman. DosavadnÌ editel Dave Berry se vr til do Kanady, vypl v z tiskovè zpr vy spoleënosti. PÏtaËty icetilet Petrman pracuje v Deloitte & Touche od zaloûenì poboëky v roce Spoluvytv el auditorskè oddïlenì spoleënosti, kterè od roku 1998 vedl. PodÌlel se na auditech velk ch spoleënostì p edevöìm v bankovnìm sektoru. Michal Petrman vystudoval Vysokou ökolu ekonomickou, kde takè zìskal titul kandid ta vïd. Je Ëlenem Komory auditor a Ëlenem v boru pro mezin - rodnì ËetnÌ standardy IAS. (»TK, ) NOV TOK americkè SEC. Americk Komise pro cennè papìry (SEC) p ebìr v boji proti zkreslov nì ËetnictvÌ dalöì a dalöì pravomoci. KromÏ po vedenì firem a auditorech jde novï takè po Ëlenech spr vnìch rad a po Ëlenech v bor pro audit. Precedentem m b t kauza podvodnèho nadhodnocov nì zisk v bostonskè leasingovè spoleënosti Chancellor, kter v roce 1998 zapoëetla do svèho hospoda enì takè v nosy z divize, kterou vöak zìskala aû rok potè. Auditora, kter s ËetnÌ operacì nesouhlasil, vedenì firmy nahradilo povolnïjöìm. DalöÌmi finanënìmi zloëiny v Chancelloru byly milionovè platby p Ìbuzn mi ovl dan m sp telen m firm m. SEC nynì vinì Rudolpha Peselmana, Ëlena spr vnì rady a v boru pro audit tèto firmy, ûe hrubï poruöil vöechny svè povinnosti, kdyû Ñignoroval zjevnè zn mky podvoduì, a podala na nïj i soudnì ûalobu. Peselman totiû schv lil inkriminovanou ËetnÌ uz vïrku. Schv lil takè problematickou v mïnu auditora, p estoûe vïdïl, ûe se uskuteënila v souvislosti s ËetnÌmi problèmy a neprotestoval, ani kdyû firma odepsala 1,4 mil. dolar p jëek zn m m. Ost e sledovan p Ìpad ÑPeselmanì je varov nìm pro vöechny Ëleny spr vnìch rad. Ti si nynì v obav ch z moûn ch problèm Ëasto dïlajì podrobn audit spoleënostì, v nichû majì p sobit. Ten si nechajì zaplatit stejnï, jako zapoëtou takè pojiötïnì, jehoû cena prudce vzrostla. To vöechno p edstavuje pro firmy dodateënè n klady. Nov aktivita SEC je vnìm na jako pr lom. Dosud totiû p ÌpadnÈ proh eöky Ëlen spr vnìch rad spadaly pouze pod jurisdikci soud v jednotliv ch st tech a pokud se sami neobohatili, odsouzenì se v podstatï nemuseli b t. (Ekonom, ) AUDITOR, ËÌslo 7, 2003, roënìk X, povolenì MK»R 6934, ISSN Vyd v : Komora auditor»eskè republiky, I» RedakËnÌ rada: p edsedkynï: prof. Ing. Libuöe M llerov, CSc., ËlenovÈ: Ing. Eva Fiöerov, Ing. Karel Hampl, Ing. Marie KuËerov, prof. Ing. VladimÌr Piln, CSc., Ing. Irena Pittermannov, Ing. Eva Rokosov, Alena Valeöov. Redaktor: JaromÌr DoËkal, tel: , fax: , dockal@ddpress.cz Adresa redakce: Komora auditor»eskè republiky Opletalova 55, Praha 1, tel.: , , fax: , kacr@kacr.cz. P Ìjem inzerce, sazba, distribuce: Infomedia, spol. s r.o., Hr skèho 14, Praha 4, tel.: , fax: , infomedia@infomedia.cz Tisk: Wendy, s.r.o., MÏlnÌk, tel.: tel.: Cena: 75 KË (pro Ëleny KA»R zdarma). Vych zì 10x roënï. Toto ËÌslo vyölo KA»R. Vöechna pr va vyhrazena. 32 AUDITOR 7/2003