OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od do

Transkript

1 VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka prosince 2006 Cena 77,ñ KË OBSAH vod I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od do II. Stanoviska adu Stanovisko Ë. 6/2006: NahlÌûenÌ do kandid tnìch listin a poskytov nì informacì o kandid tech voleb do obecnìch zastupitelstev Stanovisko Ë. 7/2006: DozorovÈ pravomoci adu pro ochranu osobnìch daj v souvislosti s v konem advokacie Stanovisko Ë. 8/2006: K vyuûìv nì elektronick ch karet III. SdÏlenÌ adu a) RegistraËnÌ povinnost spr vce a p ipravovanè zmïny b) Z vazn podnikov pravidla (Binding Corporate Rules) jako n stroj bezpeënèho p ed v nì osobnìch daj do t etìch zemì c) PracovnÌ dokument (WP 105) PracovnÌ skupiny pro ochranu dat podle Ël nku 29 smïrnice 95/46/ES o ot zk ch ochrany daj, kterè souvisejì s technologiì RFID d) Stanovisko Ë. 3/2006 PracovnÌ skupiny pro ochranu dat podle Ël nku 29 smïrnice 95/46/ES ke smïrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 2006/24/ES o uchov v nì daj vytv en ch nebo zpracov van ch v souvislosti s poskytov nìm ve ejnï dostupn ch sluûeb elektronick ch komunikacì nebo ve ejn ch komunikaënìch sìtì a o zmïnï smïrnice 2002/58/ES (P eklad po Ìzen Evropskou komisì) e) Stanovisko Ë. 6/2005 PracovnÌ skupiny pro ochranu dat podle Ël nku 29 smïrnice 95/46/ES k n vrh m na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady (KOM (2005) 236 v koneënèm znïnì) a rozhodnutì Rady (KOM (2005) 230 v koneënèm znïnì) o z ÌzenÌ, provozu a vyuûìv nì SchengenskÈho informaënìho systèmu druhè generace (SIS II) a k n vrhu na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady o p Ìstupu subjekt odpovïdn ch za vyd v nì osvïdëenì o registraci vozidel v Ëlensk ch st tech k SchengenskÈmu informaënìmu systèmu druhè generace (SIS II) (KOM (2005) 237 v koneënèm znïnì) (P eklad po Ìzen Evropskou komisì, p etisk v p vodnì podobï)

2 Strana 2514 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 VOD» stka 43 VÏstnÌku adu pro ochranu osobnìch daj obsahuje p ehled zruöen ch registracì za obdobì od do Rubrika Stanoviska adu obsahuje t i ofici lnì stanoviska adu: ÑNahlÌûenÌ do kandid tnìch listin a poskytov nì informacì o kandid tech voleb do obecnìch zastupitelstevì, ÑDozorovÈ pravomoci adu pro ochranu osobnìch daj v souvislosti s v konem advokacieì a stanovisko ÑK vyuûìv nì elektronick ch karetì. V rubrice SdÏlenÌ adu je publikov na informace ÑRegistraËnÌ povinnost spr vce a p ipravovanè zmïnyì upozorúujìcì na zavedenì novèho elektronickèho registraënìho systèmu pro spr vce osobnìch daj, kter slouûì k plnïnì oznamovacì povinnosti podle ß 16 z kona o ochranï osobnìch daj. DalöÌ souë stì tèto rubriky je materi l ÑZ vazn podnikov pravidla (Binding Corporate Rules) jako n stroj bezpeënèho p ed v nì osobnìch daj do t etìch zemìì. P ed v nì osobnìch daj v r mci nadn rodnìch spoleënostì se stalo kaûdodennì pot ebou. Je v z jmu nejen podnikatelskèho sektoru, ale takè dozorov ch ad, vytvo it fungujìcì a ûivotaschopn n stroj zajiöùujìcì dostateënou ochranu osobnìch daj p i jejich zpracov nì a p ed v nì do t etìch zemì. Takov m n strojem mohou b t i z vazn podnikov pravidla, tzv. Binding Corporate Rules - BCR. Rubrika SdÏlenÌ adu p in öì takè materi ly PracovnÌ skupiny pro ochranu dat z ÌzenÈ podle Ël nku 29 smïrnice 95/46/ES. PrvnÌm materi lem je ÑPracovnÌ dokument o ot zk ch ochrany daj, kterè souvisejì s technologiì RFIDì. Vzhledem k rostoucìmu pouûìv nì technologie RFID pro r znè Ëely a aplikace, z nichû nïkterè s sebou nesou obrovskè d sledky pro ochranu daj, se ad rozhodl, ûe je nezbytnè zve ejnit tento pracovnì dokument a p ispït k probìhajìcì diskuzi o ot zk ch RFID. DalöÌmi materi ly jsou dvï stanoviska tèto pracovnì skupiny. Jsou jimi Stanovisko Ë. 3/2006, kterè pojedn v o uchov v nì daj vytv en ch nebo zpracov van ch v souvislosti s poskytov nìm ve ejnï dostupn ch sluûeb elektronick ch komunikacì nebo ve ejn ch komunikaënìch sìtì a na z vïr Stanovisko 6/2005 zamï enè na oblast SchengenskÈho informaënìho systèmu druhè generace (SIS II).

3 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2515 P ehled zruöen ch registracì Číslo registrace Subjekt Datum zrušení /001 CONTACTEL S.R.O /001 MĚSTSKÁ KNIHOVNA /001 MND STAVOTRANS A.S /002 MND STAVOTRANS A.S /001 KPNQWEST CZECHIA S.R.O /001 FC LEASING, K.S /002 PLZEŇSKÉ MĚSTSKÉ DOPRAVNÍ PODNIKY, A.S /001 ŽDB, A.S /002 ŽDB, A.S /003 ŽDB, A.S /004 ŽDB, A.S /001 CV BOHEMIA SPOL. S R. O /001 NEXTRA CZECH REPUBLIC S.R.O /001 TOURINVEST A.S. PRAHA /001 GTS CZECH A.S /001 DOMOV SV. ALŽBĚTY

4 Strana 2516 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 II. STANOVISKA ÿadu Stanovisko Ë. 6/2006 Ìjen 2006 NahlÌûenÌ do kandid tnìch listin a poskytov nì informacì o kandid tech voleb do obecnìch zastupitelstev V souvislosti s volbami do obecnìch zastupitelstev p edkl - d ad pro ochranu osobnìch daj stanovisko t kajìcì se poskytov nì informacì o kandid tech do zastupitelstev a nahlìûenì do kandid tnìch listin. ObecnÏ lze Ìci, ûe souhlasem s kandidaturou se kandid t Ë steënï vzd v svèho soukromì. Tento z sah do soukromì je vöak nezbytnè omezit v souladu s platnou pr vnì pravou. Informace ve vïci kandid t Ëi kandid tnìch listin jsou poûadov ny na z kladï z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o svobodnèm p Ìstupu k informacìmì), kter byl nïkolikr t novelizov n, naposled v letoönìm roce. PoslednÌ novela p inesla nov ß 8a, kter stanovì, ûe Ñinformace t kajìcì se osobnosti, projev osobnì povahy, soukromì fyzickè osoby a osobnì daje povinn subjekt poskytne jen v souladu s pr vnìmi p edpisy, upravujìcìmi jejich ochranu.ì Uveden mi p edpisy jsou p edevöìm ustanovenì ß z kona Ë. 40/1964 Sb., ObËansk z konìk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis a ustanovenì ß 5 a ß 10 z kona Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o ochranï osobnìch daj ì). Poskytov nì informacì o jednotliv ch kandid tech a nahlìûenì do kandid tnìch listin, kdy se nepochybnï jedn o zpracov nì osobnìch daj, podlèh pravï podle ß 5 z kona o ochranï osobnìch daj. V danèm p ÌpadÏ ovöem nelze aplikovat û dnè z ustanovenì ß 5 odst. 2 pìsm. a) ñ g) tohoto z kona, ani ustanovenì ß 5 odst. 2 pìsm. f) z kona o ochranï osobnìch daj, neboù se nejedn o informace o ve ejnï ËinnÈ osobï, funkcion - i Ëi zamïstnanci ve ejnè spr vy, kterè vypovìdajì o jeho ve ejnè nebo ednì Ëinnosti, o jeho funkënìm nebo pracovnìm za azenì. Informace se t kajì osobnìch daj konkrètnì osoby a lze je poskytnout Ëi umoûnit nahlèdnutì v souladu s ustanovenìm ß 5 odst. 2 z kona o ochranï osobnìch daj pouze se souhlasem tèto osoby. V tèto souvislosti je nezbytnè uvèst, ûe je vûdy t eba urëit okamûik, kdy je jiû moûnè osobnì daje poskytnout bez souhlasu osoby, jejìû daje majì b t poskytnuty. Takto je mìnïn pr vï okamûik, kdy se poûadovanè osobnì daje st vajì daji zve ejnïn mi a je moûnè je jako takovè poskytovat. Vypl v to z ustanovenì ß 23 odst. 3 a odst. 4 z kona Ë. 491/2001 Sb., o volb ch do zastupitelstev obcì a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o volb ch do zastupitelstev obcìì). Podle ustanovenì ß 23 odst. 3 uvedenèho z kona registraënì ad rozhodne ve lh tï 48 dn p ed dnem voleb do zastupitelstva obce o registraci kandid tnì listiny splúujìcì n leûitosti podle ß 23 odst. 4 tèhoû z kona. SouËasnÏ toto rozhodnutì vyvïsì na ednì desce registraënìho adu a vyznaëì den vyvïöenì. Registrace je rovnïû podle ustanovenì ß 23 odst. 7 z kona o volb ch do zastupitelstev podmìnkou pro vytiötïnì hlasovacìch lìstk. Tento postup je takè v souladu s ustanovenìm ß 11 odst. 1 pìsm. b) z kona o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, podle kterèho Ñpovinn subjekt m ûe omezit poskytnutì informace, pokud jde o novou informaci, kter vznikla p i p ÌpravÏ rozhodnutì povinnèho subjektu, pokud z kon nestanovì jinak; to platì jen do doby, kdy se p Ìprava ukonëì rozhodnutìmì. Zve ejnïnì rozhodnutì o registraci kandid tnì listiny je provedeno dle platnè pr vnì pravy, neboù je naplnïno ustanovenì ß 5 odst. 2 pìsm. a) z kona o ochranï osobnìch daj, kterè spr vci umoûúuje zpracov vat, v souladu s ustanovenìm ß 4 pìsm. e) z kona o ochranï osobnìch daj (tedy i zve ejúovat), osobnì daje bez souhlasu subjektu daj, jestliûe prov dì zpracov nì nezbytnè pro dodrûenì pr vnì povinnosti spr vce. ad pro ochranu osobnìch daj zast v n zor, ûe pr vï den vyvïöenì je dnem, kdy jiû lze daje povaûovat za daje zve ejnïnè ve smyslu ustanovenì ß 4 pìsm. l) z kona o ochranï osobnìch daj, a od tohoto data mohou b t informace o kandid tech uvedenè na registrovanè kandid tnì listinï poskytov ny. P i poskytov nì informacì musejì p ÌsluönÈ ady splúovat p Ìsluön ustanovenì z kona o ochranï osobnìch daj t kajìcì se nap. rozsahu poskytovan ch informacì. ady by mïly p i poskytov nì informacì vych zet z rozsahu daj, kterè obsahuje hlasovacì lìstek. Podle ustanovenì ß 25 odst. 3 z kona o volb ch do zastupitelstev hlasovacì lìstek obsahuje n sledujìcì daje kandid ta: JmÈno, p ÌjmenÌ, vïk, Ë st obce Ëi obec, ve kterè je kandid t p ihl öen k trvalèmu pobytu, a n zev politickè strany nebo politickèho hnutì, jejìmû Ëlenem kandid t je, p ÌpadnÏ daj o tom, ûe je bez politickè p Ìsluönosti. P ed zve ejnïnìm rozhodnutì o registraci kandid tnì listiny se ûadatelè mohou obracet s û dostmi o informace p Ìmo na politickè strany a samotnè kandid ty. RegistraËnÌ ady, jak v öe uv dìme, mohou v tèto dobï poskytovat informace pouze na z kladï souhlasu udïlenèho jim samotn m kandid tem a v rozsahu, ke kterèmu byl souhlas kandid tem d n. Souhlas vöak musì splúovat veökerè n leûitosti stanovenè z konem o ochranï osobnìch daj a registraënì ad je jako spr vce osobnìch daj povinen splnit i dalöì ustanovenì, kter z kon o ochranï osobnìch daj spr vci osobnìch daj ukl d. Z vïr : UstanovenÌ v öe uveden ch pr vnìch p edpis znamenajì, ûe informace o kandid tech lze poskytovat aû po rozhodnutì o registraci kandid tnì listiny a po zve ejnïnì tohoto rozhodnutì v souladu se zvl ötnì pr vnì pravou, tj. z konem o volb ch do zastupitelstev obcì. Pozn mka: V öe uveden dokument je dostupn na internetovè adrese adu =&u2=&t=.

5 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2517 Stanovisko Ë. 7/2006 Ìjen 2006 DozorovÈ pravomoci adu pro ochranu osobnìch daj v souvislosti s v konem advokacie Z kon Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen z kon o ochranï osobnìch daj Ëi z kon) je jiû sedm m rokem souë stì naöeho pr vnìho du jako komplexnì a univerz lnì norma upravujìcì institut ochrany osobnìch daj a souëasnï i v kon st tnì spr vy v tèto oblasti. P sobnost z kona je vymezena zejmèna prost ednictvìm ustanovenì v ß 3 tak, aby z kon dopadal na jakèkoliv zpracov nì osobnìch daj. V souvislosti s v konem advokacie se vöak opakovanï objevujì n zory a vyj d enì, popìrajìcì dopad z kona na tuto oblast vëetnï pravomoci adu pro ochranu osobnìch daj (d le jen Ñ adì) vykon vat dozor nad zpracov nìm osobnìch daj v r mci advokacie. ad proto zpracoval p ÌstupovÈ stanovisko, kterè by mïlo p ispït k objasnïnì a pochopenì hlavnìch aspekt tèto problematiky a zejmèna by mïlo zabr nit vzniku jin ch n zor t kajìcìch se Ëinnosti podobnèho charakteru (nap Ìklad Ëinnost not, exekutor apod.), a kterè nynì p edkl d ve ejnosti. Z kon o ochranï osobnìch daj û dnou speci lnì v jimku ve vztahu k v konu advokacie nezakotvuje. Naopak lze konstatovat, ûe na exempce ze svè p sobnosti je znaënï skoup ; vyjma zpravodajsk ch sluûeb, kterè vöak majì pouze v jimku z dozorovè p sobnosti adu, nikoli z p sobnosti z kona jako takovèho, neexistuje û dn ucelen oblast Ëi obor, ve kterèm by nemïl b t z kon o ochranï osobnìch daj uplatúov n. MoûnÈ v jimky se t kajì pouze jednotliv ch z konn ch povinnostì spr vc nebo zpracovatel a platì pouze pro oblasti taxativnï vyjmenovanè zejmèna v ustanovenì ß 3 odst. 6 z kona (bezpeënost a obrana»eskè republiky, ve ejn po dek, vnit nì bezpeënost a dalöì). KomplexnÌ a univers lnì dopad z konnè pravy vöak nenì ryze Ëesk m specifikem; shodnè principy vypl vajì i z mluvy Ë. 108 Rady Evropy o ochranï osob se z etelem na automatizovanè zpracov nì osobnìch dat a smïrnice 95/46/ES EvropskÈho parlamentu a Rady o ochranï fyzick ch osob v souvislosti se zpracov nìm osobnìch daj a o volnèm pohybu tïchto daj, kterè byly v chodiskem n rodnì pravy. Vzhledem k tomu, ûe ochrana osobnìch daj se stala jiû dlouho p ed p ijetìm z kona v»eskè republice fenomènem mezin rodnìm a zejmèna evropsk m a jeho odpovìdajìcì vnitrost tnì prava vëetnï podmìnek vymahatelnosti byla takè v oblasti harmonizace pr vnìho du p edpokladem p istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ unii, je apriori nemoûnè, aby se pouze, Ëi speci lnï v advokacii, neuplatúovaly podmìnky a principy ochrany osobnìch daj a aby fyzick osoba ñ subjekt daj poûìvajìcì obecnï urëitèho standardu pr v ñ jich pozbyl Ëi se jich nemohl domoci p i kontaktu s ËinnostÌ advok ta. SouËasnÏ ani z kon Ë. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen z kon o advokacii), neobsahuje û dnou ucelenou pravu ochrany osobnìch daj, kterou by bylo moûno povaûovat za lex specialis vyluëujìcì aplikaci obecnè pravy z kona o ochranï osobnìch daj. Argumentace popìr nì dopadu z kona o ochranï osobnìch daj a dozorovè pravomoci adu na zpracov nì osobnìch daj p i v konu advokacie se soust eôuje na dva okruhy n mitek. PrvnÌm z nich je n zor, ûe p i v konu advokacie nedoch zì ke zpracov nì osobnìch daj ve smyslu z kona, tzn. systematickè Ëinnosti, jak vymezuje obsah tohoto pojmu ustanovenì ß 4 pìsm. e) z kona; podle tïchto n mitek jde v p ÌpadÏ v konu advokacie jen ñ pokud v bec advok t s osobnìmi daji p ich zì do styku ñ o nahodilè shromaûôov nì informacì ve smyslu ustanovenì ß 3 odst. 4 z kona, tedy jde o Ëinnost, na kterou se tento z kon nevztahuje. Druh m okruhem n mitek je princip povinnè mlëenlivosti advok ta, kter by dle n mitek byl nez konnï naruöen p ipuötïnìm moûnè aplikace z kona o ochranï osobnìch daj na Ëinnost advok ta, zejmèna z ejmï v souvislosti s dozorov mi a kontrolnìmi pravomocemi adu. K n zoru, ûe p i v konu advokacie nedoch zì ke zpracov - nì osobnìch daj, tzn. systematickè Ëinnosti, je t eba konstatovat, ûe podle dosavadnìch zkuöenostì adu nenì vûdy nutnè, aby systematickè shromaûôov nì osobnìch daj bylo samotn m cìlem danè aktivity (hlavnì ËinnostÌ) spr vce nebo zpracovatele. I kdyû advok t p ich zì Ëasto k osobnìm daj m klienta a p ÌpadnÏ daj m t etìch osob bez jakèhokoliv systèmu, nebo je do systèmu neza azuje, nevkl d je do û dnèho speci lnìho archivu apod., p jde o systematickè zpracov nì jiû za situace, stanou-li se osobnì data souë stì nebo obsahem dokumentu, kter je uchov v n v r mci klientskèho spisu nebo jakèkoliv jinè evidence Ëi datovèho souboru (vedenèho jak v listinnè podobï, tak i nap. za pouûitì technick ch prost edk ), neboù jde o postup nebo operace, kterè jsou ve smyslu ust. ß 4 pìsm. e) z kona povaûov ny za systematickè uchov v nì dat. P itom prvek systematiënosti je d n uû tìm, ûe kaûd z f zì (operacì) je spr vcem nebo zpracovatelem prov dïna s urëit m z mïrem. Samo rozhodnutì advok ta o uchov nì konkrètnìho daje Ëi daj pro dalöì pr bïh poskytovanè pr vnì sluûby nebo provedenì jinè operace, kdy b vajì jednotlivè, klientem sdïlenè Ëi jinak zìskanè osobnì daje z ejmï t ÌdÏny, moûn kombinov ny, upravov ny Ëi pozmïnïny a pravdïpodobnï budou nïkdy pouûity nebo i zp ÌstupnÏny (nap. uvedenìm v soudnìm Ëi jinèm ÌzenÌ), je velmi v znamnou souë stì jeho pr ce; to vöe z kon oznaëuje za jednotlivè formy zpracov nì, p iëemû postaëì, je-li d na i jen jedna z nich /ustanovenì ß 4 pìsm. e) vöak nenì taxativnìm v Ëtem/. Opominout nelze ani druhou Ë st ustanovenì ß 3 odst. 4 z kona o ochranï osobnìch daj, a to podmìnku, ûe daje nesmïjì b t d le zpracov v ny. Definici zpracov nì p itom naplúuje jiû i pouh pracovnì sloûka s vodnì informacì klienta o poûadovanè pr vnì sluûbï Ëi datab ze klient advok tnì kancel e. Podle n zoru adu takè s m z kon o advokacii prost ednictvìm ustanovenì ß 1 odst. 2 z kona o advokacii, kde je definov no poskytov nì pr vnìch sluûeb, se k tomuto moûnèmu problèmu vyslovuje tìm, ûe jednìm ze z kladnìch znak v konu pr vnì sluûby je skuteënost, ûe pr vnì sluûby jsou poskytov ny soustavnï, tedy jako v kon samostatnè Ëinnosti, resp. profese. Soustavn v kon Ëinnosti, kter s sebou nutnï nese zpracov nì osobnìch daj, tak zcela jednoznaënï vyluëuje nahodilost p i shromaûôov nì osobnìch daj, i kdyû existenci nahodilèho

6 Strana 2518 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 shrom ûdïnì osobnìch daj nenì moûnè zcela z Ëinnosti advok ta vylouëit, stejnï tak jako z Ëinnosti kaûdèho dalöìho subjektu. V kon advokacie tedy s sebou apriori nese (jako conditio sine qua non) zpracov nì osobnìch daj nejen klient, ale i t etìch osob. SystematiËnost do nakl d nì s osobnìmi daji u advok ta tedy vn öì jiû samotnè zah jenì poskytov nì pr vnìch sluûeb, jehoû nedìlnou souë stì je vedenì spisovè a jinè dokumentace, kter nutnï obsahuje osobnì daje ve smyslu jejich z konnè definice zakotvenè v ustanovenì ß 4 pìsm. a) z kona. VedenÌ p imï enè dokumentace je takè z konnou povinnostì advok ta, uloûenou ustanovenìm ß 25 z kona o advokacii a specifikovanè ve stavovsk ch p edpisech. Vedle toho vöechny pojmovè znaky stanovenè z konem o ochranï osobnìch daj naplúuje Ëinnost advok ta dle ustanovenì ß 25a z kona o advokacii. Kniha o prohl öenìch o pravosti podpisu je pak dalöìm p Ìkladem zpracov - nì, kterè advok tu v slovnï ukl d z kon. Systematick charakter operacì s osobnìmi daji tedy nevyluëuje apriori ani skuteënost, ûe advok t s nimi nakl d podle pokynu klienta. Je tedy nutnè zcela pop Ìt v klad, ûe nahodilè shromaûôov nì je takovè shromaûôov nì, kdy popud nevznik u spr vce dat (v tomto p ÌpadÏ advok ta), ale objevì se nepl novanï, nep edvìdatelnï, nikoliv na z kladï volnìho rozhodnutì advok ta, ale klienta. Druh m argumentem zpochybúujìcìm dozorovou pravomoc adu p i zpracov nì osobnìch daj p i v konu advokacie je princip povinnè mlëenlivosti advok ta. Povinnost mlëenlivosti, uloûen ust. ß 21 z kona o advokacii, je p edstaviteli profesnì skupiny ch p na velice ortodoxnï. Dle n zoru»eskè advok tnì komory p sobì povinnost mlëenlivosti v Ëi kaûdèmu, pokud nedojde ke zproötïnì ze strany klienta; nakl d nì s osobnìmi daji klienta se m ûe proto uskuteëúovat jen na z kladï dohody s nìm a nem ûe b t regulov no û dn mi pr vnìmi ani jin mi p edpisy. RovnÏû se dovozuje, ûe Ñû dn pr vnì p edpis nem ûe b t interpretov n tak, aby toto pr vo sebemenöìm zp sobem omezoval. To m ûe b t omezeno pouze z konem o advokacii, jak se takè v slovnï dïje v ust. ß 21 odst. 2, kde je tato povinnost redukov na v p ÌpadÏ zvl ötnìch p edpis o spr vï danì a poplatk.ì ad pro ochranu osobnìch daj vöak zast v n zor, ûe rozhodnï nenì nutnè, aby vöechna p Ìpustn omezenì povinnosti mlëenlivosti stanovoval pouze z kon o advokacii; tak tomu ostatnï nenì ani v dalöìch oblastech, na kterè dopad minim lnï stejnï p Ìsn povinnost mlëenlivosti (nap. lèka skè, bankovnì, poötovnì Ëi listovnì tajemstvì a mnohè dalöì). K v konu kontroly u advok ta proto ad povaûuje za zcela postaëujìcì opr vnïnì, kterè mu d v z kon o ochranï osobnìch daj v ustanovenì ß 37 pìsm. c), kterè znì: KontrolujÌcÌ jsou p i prov dïnì kontroly opr vnïni seznamovat se s utajovan mi informacemi za podmìnek stanoven ch zvl ötnìm pr vnìm p edpisem, jakoû i dalöìmi skuteënostmi, kterè jsou chr nïny povinnostì mlëenlivosti. NegativnÌ p Ìstup p edstavitel advokacie je z ejmï d sledkem nedocenïnì podstaty ochrany osobnìch daj a z toho vypl vajìcì domnïnky, ûe inspektor adu m ûe p i svè kontrolnì Ëinnosti nïjak m zp sobem advok tnì povinnost mlëenlivosti naruöit. Jiû ze samotnèho pojmu vöak vypl v, ûe cìlem pr ce inspektora je naopak ochrana daj. ad tedy sleduje shodn cìl jako povinnost mlëenlivosti, avöak v mnohem öiröìm rozsahu. Hovo Ìme-li o fyzick ch osob ch (pr vnick mi osobami se ad nezab v, neboù u nich nejde o osobnì daje), pak adu p ÌsluöÌ dohlìûet nejen na to, zda daje klienta nejsou neopr vnïnï zp ÌstupÚov ny, jak koresponduje povinnosti mlëenlivosti, ale dohlìûì takè na dodrûov nì ady dalöìch pr v klienta souvisejìcìch s daji, o nichû se advok t dozvïdïl. Nadto ad sleduje dodrûov nì tïchto pr v nejen u klient advok ta, ale i u dalöìch fyzick ch osob, subjekt daj, s jejichû osobnìmi daty advok t v pr bïhu p Ìpadu (nïkdy ovöem i mimo nïj) operuje, a kdy advok t s m je v z n povinnostì mlëenlivosti pouze ohlednï osobnìch daj samotnèho klienta. A koneënï ad musì zajìmat i moûnè neopr vnïnè zp ÌstupnÏnÌ osobnìch daj ze strany samotnèho advok ta. SouËasnÏ je na mìstï p ipomenout, ûe inspekto i a dalöì zamïstnanci adu jsou taktèû v z - ni p Ìsnou povinnostì mlëenlivosti v souvislosti se svou ËinnostÌ. Dle ustanovenì ß 38 odst. 5 pìsm. b) z kona o ochranï osobnìch daj jsou kontrolujìcì povinni zachov vat mlëenlivost o skuteënostech zjiötïn ch p i v konu kontroly a nezneuûìt znalosti tïchto skuteënostì. Tato povinnost trv i po skonëenì pracovnïpr vnìho vztahu k adu. Argument vylouëenì dopadu z kona na oblast advokacie z d vodu v zanosti advok ta povinnostì mlëenlivosti nelze tedy p ijmout. Advok t je ve vïtöinï p Ìpad p i v konu svè praxe v postavenì spr vce osobnìch daj ve smyslu ustanovenì ß 4 pìsm. j) z kona o ochranï osobnìch daj, tedy jako subjekt, kter urëuje Ëel a prost edky zpracov nì osobnìch daj, prov dì zpracov nì a odpovìd za nïj. Je zde vöak takè moûnost, ûe se advok t, kter zpracov v osobnì daje podle mìry odpovïdnosti a nastavenì smluvnìho vztahu s klientem, ocitne v postavenì zpracovatele ve smyslu ß 4 pìsm. k) z kona o ochranï osobnìch daj. Vzhledem k ustanovenì ß 7 z kona o ochranï osobnìch daj, kter uv dì, ûe povinnosti stanovenè spr vci v ß 5 platì obdobnï takè pro zpracovatele, nenì v z sadï rozhodnè, zda bude v tom kterèm konkrètnìm p ÌpadÏ advok t v postavenì spr vce, nebo zpracovatele. Na advok ty tedy dopadajì z konem p edvìdanè povinnosti; je vöak nutno konstatovat, ûe pro nïkterè z nich obsahuje z kon o advokacii Ëi stavovskè p edpisy jejich zvl ötnì pravu. T k se to nap Ìklad ustanovenì ß 5 odst. 1 pìsm. a) z kona, dle kterèho je spr vce povinen stanovit Ëel zpracov nì. Ten je ovöem vymezen p edevöìm Ëelem samotnèho z kona o advokacii, kter dle svèho ustanovenì ß 1 upravuje p edmït, tedy poskytov nì pr vnìch sluûeb advok ty a charakterizuje rovnïû, co se poskytov nìm pr vnìch sluûeb rozumì. Touto definicì je z roveú nutno povaûovat zë sti za stanovenè takè prost edky a zp sob zpracov nì ve smyslu ustanovenì ß 5 odst. 1 pìsm. b) z kona. Obzvl öù peëlivï musì advok t postupovat s ohledem na dopad ustanovenì ß 5 odst. 1 pìsm. c), tedy na povinnost zpracovat pouze p esnè daje, kterè zìskal v souladu se z konem. Zvl ötnì prava ji ovlivnì pouze Ë steënï; advok t sice dle Ël. 6 odst. 3 etickèho kodexu m ûe pravdivost skutkov ch informacì (tedy i takov ch, kterè jsou z roveú osobnìmi daji) ovï ovat jen se souhlasem klienta, souëasnï vöak dle Ël. 17 odst. 2 tèhoû stavovskèho p edpisu nesmì v ÌzenÌ uv dït daje, o nichû vì, ûe jsou nepravdivè nebo klamavè. Je tedy mj. nutno rozliöovat mezi shromaûôov nìm a dalöìmi formami zpracov nì tïchto daj. Na v kon advokacie dopadajì ustanovenì ß 5 odst. 1 pìsm. d) a e) z kona, i kdyû nap. urëenì rozsahu daj nezbytn ch pro naplnïnì Ëelu bude vypl vat vûdy ze svrchovanèho individu l-

7 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2519 nìho posouzenì samotn m advok tem. Je moûnè, ûe kontrola dodrûenì tohoto ustanovenì je zde vzhledem k charakteru poskytovanè sluûby ponïkud omezena. V p ÌpadÏ, ûe se klient se svou stìûnostì obr tì na ad, a ten zah jì provï enì stìûnosti, by bylo z ejmï nutnè vyuûìt pro odbornè posouzenì tohoto problèmu stavovskè org ny. Na rozdìl od mnoha jin ch profesì nestìh advok ta povinnost zìskat souhlas subjektu daj ve smyslu ustanovenì ß 5 odst. 2 z kona, a to ani ohlednï svèho klienta, ani p i zpracov - nì osobnìch daj t etìch osob, neboù bude naplnïna hypotèza ust. ß 5 odst. 2 pìsm. a) a b); shrom ûdïnì Ëi vyuûitì osobnìch daj klienta, kter je smluvnì stranou, bude nezbytnè pro poskytnutì kvalitnì pr vnì sluûby, coû je pr vnì povinnost advok ta. ÿadu zvl ötnìch prav lze v z konï o advokacii Ëi stavovsk ch p edpisech vyëìst i k povinnostem predikovan m ustanovenìm ß 5 odst. 1 z kona o ochranï osobnìch daj 1). Jejich rozbor vöak jiû p esahuje Ëel tohoto stanoviska. Podobn p Ìstup lze aplikovat takè na dodrûenì povinnostì spr vce nebo zpracovatele podle ß 11 a 12 z kona, kdy advok t m plnit informaënì povinnost v Ëi subjektu daj za situace, kdy zpracov v jeho ñññññññññ 1) Nap. Ël. 17 etickèho kodexu, Ël. 3 UsnesenÌ p edstavenstva»ak Ë. 9/99, kter m se stanovì nïkterè podrobnosti o dokumentaci advok ta vedenè p i poskytov nì pr vnìch sluûeb. osobnì daje. Tuto povinnost opït uzn v z kon jako povinnost v Ëi osobï, od kterè jsou jejì osobnì daje p Ìmo shromaûôov - ny (ß 11 odst. 1 a 2) na rozdìl od povinnosti nebo v jimky z tèto povinnosti za situace, kdy jsou osobnì daje shrom ûdïny z jinèho pramene nebo zdroje (ß 11 odst. 3 a 4). DalöÌ povinnostì dopadajìcì i na oblast advokacie p edstavuje nap Ìklad ustanovenì ß 13 t kajìcì se zabezpeëenì osobnìch daj p ed neopr vnïn m Ëi nahodil m p Ìstupem, zmïnou, zniëenìm, ztr tou, neopr vnïn mi p enosy Ëi jin m neopr vnïn m zpracov nìm Ëi zneuûitìm. Nebo ß 18 odst. 1, obsahujìcì v jimku pro ozn menì zpracov nì osobnìch daj advok tem pro poskytov nì pr vnìch sluûeb klient m, tedy v jimku obsaûenou v ß 18 odst. 1 pìsm. b). Z vïrem lze konstatovat, ûe dodrûov nì povinnostì t kajìcìch se ochrany osobnìch daj p i jejich zpracov nì v souvislosti s v konem advokacie a jejich moûn kontrola ze strany adu neznamen û dnou jmu Ëi riziko pro pr va a ochranu klienta, ale pr vï naopak m ûe p ispït k jejich d slednïjöìmu prosazov nì. Pokud jde o pr va t etì osoby, je role adu, zejmèna p i vy izov nì stìûnostì na poruöenì z sad ochrany osobnìch daj, zcela nezastupiteln. Pozn mka: V öe uveden dokument je dostupn na internetovè adrese adu =&u2=&t=. Stanovisko Ë. 8/2006 Ìjen 2006 K vyuûìv nì elektronick ch karet PoslednÌ dobou se v r zn ch institucìch a v mnoha oblastech bïûnèho ûivota rozöì ilo vyd v nì elektronick ch (Ëipov ch) karet, kterè nap. umoûúujì uplatúovat slevy, vstupy do budov, Ëi vyuûìv nì r zn ch sluûeb. P i v robï tïchto karet doch zì tèmï ve vöech p Ìpadech ke shromaûôov nì osobnìch daj. V souvislosti s touto skuteënostì se ad pro ochranu osobnìch daj rozhodl vydat n sledujìcì stanovisko, kterè vyjad uje z kladnì postoj adu k tèto problematice. V souëasnè dobï je vyd v no nïkolik typ elektronick ch karet. NejjednoduööÌ je tzv. ÑbÌl ì Ëipov karta, kter Ëasto b v nespr vnï oznaëovan jako anonymnì. JejÌ anonymita spoëìv v tom, ûe na kartï nejsou viditelnï uvedeny identifikaënì daje drûitele karty (nap. jmèno, p ÌjmenÌ, fotografie). Z pohledu z kona Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o ochranï osobnìch daj ì), by o anonymitï drûitele karty bylo moûnè hovo it jen v p ÌpadÏ, ûe by karta pouze umoû- Úovala jejìmu nositeli vstup do budovy, p Ìstup do informaënìho systèmu (pop. vyuûitì nïjakè sluûby), aniû by p i jejìm pouûitì byl majitel jednoznaënï identifikov n. SystÈm by neidentifikoval drûitele, ale pouze roveú p Ìstupov ch pr v, kterè karta svèmu drûiteli umoûúuje, tedy v souvislosti s uûìv nìm karty by nebyly zpracov v ny û dnè osobnì daje ve smyslu ß 4 pìsm. a) a e) z kona o ochranï osobnìch daj. VÏtöina tïchto ÑbÌl chì karet je vöak personalizovan. Znamen to, ûe umoûúuje vyuûìv nì specifick ch sluûeb jen konkrètnìmu uûivateli, nap. vyd - v nì obïd, zpïtnou kontrolu opr vnïnosti vstupu apod. SystÈm je pak schopen sledovat Ëinnosti drûitele ÑbÌlÈì karty stejn m zp sobem, jako Ëinnosti majitele jakèkoli jinè karty. V takovèm p ÌpadÏ je tedy nepochybnï naplnïno ustanovenì ß 4 pìsm. e), podle nïhoû se zpracov nìm osobnìch daj rozumì jak koliv operace nebo soustava operacì, kterè spr vce nebo zpracovatel systematicky prov dïjì s osobnìmi daji, a to automatizovanï nebo jin mi prost edky, a doch zì tak ke zpracov nì osobnìch daj. DalöÌm typem jsou jedno ËelovÈ personalizovanè karty, jako jsou nap. z kaznickè, benefitnì nebo p edplatnì. P i vyd - v nì tïchto karet rovnïû doch zì ke zpracov nì osobnìch daj, neboù tyto karty jsou v z ny na konkrètnìho uûivatele, kter je na kartï jednoznaënï identifikov n ñ vïtöinou pomocì jmèna, p ÌjmenÌ, pop. fotografie. PoslednÌm, v souëasnosti nejuûìvanïjöìm typem elektronick ch karet, jsou multifunkënì karty, jeû umoûúujì vyuûìvat vìce druh sluûeb, poskytovan ch r zn mi subjekty. V souvislosti se zpracov nìm osobnìch daj v r mci poskytovanèho produktu (sluûby), p edstavuje karta vnïjöì prost edek vzhledem k r znï definovan ch Ëel m. PodstatnÈ je zpracov - nì (datab ze) osobnìch daj, v souvislosti s nìmû je karta vyd - na, a p edevöìm Ëel tohoto zpracov nì, tedy nikoli karta sama. Ve vïtöinï p Ìpad jsou karty n strojem slouûìcìm k provedenì

8 Strana 2520 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 sluûby, tedy n strojem zvolen m pro Ëely plnïnì smlouvy (smlouva o poskytnutì sluûby), kter je uzavìr na mezi poskytovatelem sluûby a subjektem daj. Vyd nì karty a zpracov v - nì osobnìch daj je tak v razem smluvnìho vztahu uzavìranèho z iniciativy subjektu daj (pod nì û dosti o vyd nì karty), kter spad do v jimky ß 5 odst. 2 pìsm. b) z kona o ochranï osobnìch daj. Podle nïj m ûe spr vce osobnì daje zpracov - vat bez souhlasu subjektu daj, jestliûe je zpracov nì nezbytnè pro plnïnì smlouvy, jejìû smluvnì stranou je subjekt daj, nebo pro jedn nì o uzav enì Ëi o zmïnï smlouvy uskuteënïnè na n vrh subjektu daj. Jedn se o akceptaci nabìdky produktu se stanoven mi parametry. Existuje-li alternativnì moûnost, tedy moûnost produkt vyuûìvat i bez ËipovÈ karty, zpracov nì osobnìch daj je moûnè bez form lnìho souhlasu subjektu daj, neboù v bïrem produktu tak z kaznìk p istupuje na podmìnky poskytovatele sluûby. V p ÌpadÏ, ûe poskytov nì produktu je striktnï v z no na podmìnku po ÌzenÌ karty, je nutnè rozliöovat zpracov nì osobnìch daj pro r znè Ëely. Pro zpracov nì daj nezbytnï nutn ch pro vyd nì karty a pro plnïnì smlouvy platì v öe uvedenè, tedy moûnost zpracov nì bez souhlasu. Pro zpracov nì daj, kterè jde nad r mec nezbytnosti zpracov nì pro plnïnì smlouvy (zaznamen v nì informacì typu odkud a kam subjekt daj cestuje, v kolik hodin chodì na obïdy atd.), je, podle n zoru adu pro ochranu osobnìch daj, t eba souhlasu subjektu daj. Avöak i v p ÌpadÏ zìsk nì souhlasu je nutnè respektovat z sadu ochrany soukromì a osobnìho ûivota, kter stanovì hranici rozsahu zpracov van ch osobnìch daj. Vzhledem ke skuteënosti, ûe nabìzen produkt (sluûbu) lze vyuûìt pouze s kartou a bude-li rozsah zpracov van ch daj zcela zjevnï nep imï en stanovenèmu Ëelu, je moûnè zpochybnit svobodu poskytovanèho souhlasu. A pr vï svoboda je podle ß 4 pìsm. n) z kona o ochranï osobnìch daj nezbytn m atributem tohoto konu. Souhlas musì b t takè informovan, jak ukl d ß 5 odst. 4 z kona o ochranï osobnìch daj, podle nïhoû musì b t p i udïlenì souhlasu subjekt daj informov n o tom, pro jak Ëel zpracov nì a k jak m osobnìm daj m je souhlas d v n, jakèmu spr vci a na jakè obdobì. Informov nì subjektu daj vöak nenì v z no pouze na kon souhlasu. Informov nì subjektu daj je nutnè i v p Ìpadech, kdy z kon o ochranï osobnìch daj umoûúuje zpracov nì bez souhlasu. Tuto povinnost stanovì ß 11 z kona o ochranï osobnìch daj. SplnÏnÌ informaënì povinnosti v Ëi subjekt m daj, uûivatel m karet, pak nab v na v znamu zvl ötï tam, kde danè prost edì prakticky ÑnutÌì fyzickè osoby si kartu po Ìdit a vyuûìvat ji v r mci danèho systèmu nebo komunity. V souvislosti s vyd v nìm a n sledn m vyuûìv nìm karet doch zì, nebo m ûe doch zet, v drtivè vïtöinï p Ìpad k vytv - enì rozs hlè datab ze. Ta m ûe, kromï identifikaënìch daj pot ebn ch pro vyd nì karty, obsahovat i daje o vyuûìv nì jednotliv ch sluûeb, jeû karta poskytuje, a to prost ednictvìm poëìtaëov ch systèm zapojen ch do danèho projektu. SystÈm je pak schopen uchov vat vöechny informace o Ëinnosti drûitele karty, kterè tato technologie umoûúuje; nap. daje o tom, kdy nebo jak Ëasto chodì majitel karty (û k nebo student) do ökoly, ve ökole d le na obïdy, jak Ëasto a jak dlouho se drûitel karty pohybuje po urëitè budovï (nejen ökoly, ale t eba i kolejnì budovy, knihovny atd.) ñ systèm tak umoûúuje velmi pr kaznou moûnost evidence doch zky apod. ShromaûÔov nì osobnìch daj, k nïmuû doch zì v souvislosti s vyd v nìm karet, pop ÌpadÏ shromaûôov nìm dalöìch daj, t kajìcìch se vyuûìv nì karty, a jejich n slednè dalöì zpracov nì podlèh nepochybnï reûimu z kona o ochranï osobnìch daj. Z toho d vodu je t eba vïnovat pozornost n sledujìcìm okruh m problèm. V prvè adï je t eba vymezit z kladnì vztahy p i zpracov nì osobnìch daj, tedy kdo je v danèm p ÌpadÏ spr vcem a kdo zpracovatelem ve smyslu ß 4 pìsm. j) a k) z kona o ochranï osobnìch daj. Tento krok bude komplikovanïjöìm u ÑmultifunkËnÌchì karet. MusÌ b t jednoznaënï urëeno, zda je vydavatel karty spr vcem a majitelè jednotliv ch aplikacì nebo funkcì karty a poëìtaëov ch systèm zapojen ch do danèho projektu jsou zpracovatelè, nebo zda vöichni ËastnÌci budou ve vztahu spr vce ñ spr vce, tedy ûe jedna (multifunkënì) karta bude mìt z pohledu z kona o ochranï osobnìch daj nïkolik spr vc osobnìch daj, zpracov van ch p i vyuûìv nì karty jejìm drûitelem. NastavenÌ vz jemn ch vztah mezi vydavatelem karty a dalöìmi ËastnÌky je plnï v jejich rukou, nelze proto p edjìmat, doporuëovat Ëi dokonce na izovat, kdo bude v postavenì spr vce, p ÌpadnÏ zpracovatele. Ve velkè vïtöinï p Ìpad platì, ûe vydavatel karty je spr vcem. JednotlivÌ ËastnÌci zapojenì do systèmu mohou mìt postavenì zpracovatele, nebo takè vöichni ËastnÌci budou ve vztahu spr vce ñ spr vce, pop ÌpadÏ je moûnè, ûe vydavatel karty bude v postavenì spr vce a z roveú i zpracovatele pro dalöì subjekty ñ samostatnè spr vce. Pokud by se ve vztahu objevil zpracovatel, bylo by nutnè uzav Ìt mezi spr vcem a zpracovatelem zpracovatelskou smlouvu podle ß 6 z kona o ochranï osobnìch daj, kter musì b t pìsemn a musì v nì b t zejmèna v slovnï uvedeno, v jakèm rozsahu, za jak m Ëelem a na jakou dobu se uzavìr. Tato smlouva takè musì obsahovat z ruky zpracovatele o technickèm a organizaënìm zabezpeëenì ochrany osobnìch daj. MusÌ b t takè zajiötïno, aby osobnì daje, zpracov vanè v r mci aplikacì, byly chr nïny tak, ûe k daj m z jednotliv ch aplikacì budou mìt p Ìstup pouze jejich spr vci, ûe kaûd spr vce bude mìt p Ìstup pouze do svè aplikace. Je zcela nep ÌpustnÈ, aby daje byly p ÌstupnÈ v plnèm rozsahu vöem spr vc m, jejichû aplikace se na kartï vyskytuje, Ëi dokonce, aby daje byly nïjak m zp sobem sdruûov ny. NastavenÌ p Ìstup vûdy musì odpovìdat nastavenì vz jemn ch vztah, a to tak, aby byla naplnïna vöechna ustanovenì z kona o ochranï osobnìch daj, v tomto p ÌpadÏ p edevöìm ß 13. Spr vce, pop ÌpadÏ zpracovatel, musì takè zajistit, aby v robce karty zlikvidoval po skonëenì pracì veökerè poskytnutè daje a zpracov nì tak ukonëil. Spr vnè urëenì postavenì jednotliv ch ËastnÌk projektu je v chodiskem pro plnïnì dalöìch povinnostì podle z kona o ochranï osobnìch daj. Zpracov nì osobnìch daj p i vyd v nì karet ve vïtöinï p Ìpad podlèh oznamovacì povinnosti podle ß 16 z kona o ochranï osobnìch daj, kterou je povinen splnit spr vce osobnìch daj. OznamovacÌ povinnost nemusì spr vce plnit pouze v p ÌpadÏ, ûe je moûnè na jìm prov dïnè zpracov nì uplatnit nïkterou z v jimek stanovenou ß 18 odst. 1 z kona o ochranï osobnìch daj (nap. v p ÌpadÏ, kdy zamïstnatel vyd kartu sv m zamïstnanc m za Ëelem kontroly doch zky. ZamÏstnavatel tak plnì svou z konnou

9 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2521 povinnost a karta je pouze zvolen m prost edkem z konnèho zpracov nì). Je tedy zjevnè, ûe elektronickè karty jsou ve vïtöinï p Ìpad pouze prost edkem nebo n strojem pro zpracov nì osobnìch daj, a to v souvislosti s poskytov nìm sluûeb. Jsou-li pak jakèkoli osobnì daje v souvislosti s touto sluûbou d le zpracov v - ny, musejì osoby, kterè tyto technickè prost edky sv m z kaznìk m (klient m) nabìzejì, mìt na z eteli, ûe se jedn o zpracov nì osobnìch daj, kterè je zcela pod Ìzeno reûimu z kona o ochranï osobnìch daj. MusejÌ si b t takè vïdomy skuteënosti, ûe z toho pro nï vypl vajì jejich povinnosti. V konkrètnìch p Ìpadech se m ûe jednat o zìsk nì souhlasu se zpracov - nìm osobnìch daj. Je t eba mìt na pamïti, ûe informaënì povinnost takovè osoby postihuje v kaûdèm p ÌpadÏ, a samoz ejmï musejì b t respektov ny takè dalöì povinnosti vypl vajìcì pro spr vce, resp. zpracovatele osobnìch daj, a to zejmèna podle ustanovenì ß 5 odst. 1 a 2 z kona o ochranï osobnìch daj. Pozn mka: V öe uveden dokument je dostupn na internetovè adrese adu =&u2=&t=.

10 Strana 2522 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 III. SDÃLENÕ ÿadu RegistraËnÌ povinnost spr vce a p ipravovanè zmïny RegistraËnÌ povinnost je upravena ß 16 z kona Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon, podle nïhoû oznamovacì povinnosti podlèh kaûdè zpracov nì osobnìch daj prov dïnè spr vcem, na kterè nenì moûnè aplikovat nïkterou z v jimek z tèto povinnosti upraven ch v ß 18 z kona. Je nutno zd raznit, ûe povinnostì spr vce je zpracov nì (podlèhajìcì oznamovacì povinnosti) ozn mit adu jeötï p ed jeho samotn m zah - jenìm. Dnem 27. listopadu 2006 doölo ke zmïnï ve zp sobu plnïnì oznamovacì povinnosti spr vce. ad na z kladï zkuöenostì z p edeöl ch let a za Ëelem vyööì efektivity pr ce v oblasti registraënì Ëinnosti p istoupil k zavedenì elektronickèho zp sobu p ijìm nì registraënìch ozn menì a k pravï registraënìch formul. Nov podoba registraënìho formul - e p edevöìm zahrnuje vöechny informace d leûitè pro posouzenì danèho ozn menì z hlediska rizik zam ölenèho zpracov nì a tudìû lèpe odpovìd pot eb m adu pro dalöì v kon dozorovè Ëinnosti. Spr vc m by mïlo zavedenì elektronickèho formul e p inèst podstatnè zjednoduöenì plnïnì registraënì povinnosti. P vodnì registraënì formul e, kterè byly k dispozici na vybran ch finanënìch adech, byly staûeny z obïhu. Spr vc m bude nad le k dispozici registraënì formul v elektronickè podobï na webov ch str nk ch adu a bude tak umoûnïno podat registraënì ozn menì elektronicky prost ednictvìm Internetu. PodrobnÈ pokyny k vyplnïnì jsou souë stì elektronickèho registraënìho formul e. Pozn mka: VÌce informacì je k dispozici na internetovè adrese adu &u2=&t= v rubrice Registr. Z vazn podnikov pravidla (Binding Corporate Rules) jako n stroj bezpeënèho p ed v nì osobnìch daj do t etìch zemì V souëasnèm globalizovanèm svïtï je mezin rodnì p ed v nì osobnìch daj d leûitou souë stì fungov nì kaûdè nadn rodnì spoleënosti. P ed vanì osobnìch daj v r mci nadn rodnìch spoleënostì se stalo kaûdodennì pot ebou. Je v z jmu nejen podnikatelskèho sektoru, ale takè dozorov ch ad, vytvo it fungujìcì a ûivotaschopn n stroj zajiöùujìcì dostateënou ochranu osobnìch daj p i jejich zpracov nì a p ed nì do t etìch zemì. Takov m n strojem mohou b t i z vazn podnikov pravidla (tzv. Binding Corporate Rules ñ d le jen BCR). SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 95/46/ES o ochranï jednotlivc v souvislosti se zpracov nìm osobnìch daj a o volnèm pohybu tïchto daj (d le jen smïrnice) v Ël. 25 stanovila z sadu, ûe do t etìch zemì mohou b t osobnì daje p ed ny pouze za p edpokladu, ûe dotyën t etì zemï zajistì odpovìdajìcì roveú ochrany. V p ÌpadÏ p ed - nì osobnìch daj do t etì zemï, kter nezajiöùuje odpovìdajìcì roveú ochrany, m ûe b t takovè p ed nì uskuteënïno, pokud n leûit opat enì smï ujìcì k ochranï osobnìch daj poskytne s m spr vce. Jednou z moûnostì, jak lze zajistit ochranu a leg lnost zpracov nì a p enosu osobnìch daj do t etìch zemì je, v souladu s Ël. 26 (2) smïrnice, p ijetì BCR. V poslednì dobï zìsk v tento zp sob zajiötïnì leg lnosti p enosu dat do t etìch zemì ze strany nadn rodnìch spoleënostì st le vìce na oblibï. Zvl ötï velkè nadn rodnì spoleënosti tuto moûnost vìtajì, neboù BCR pro nï p edstavujì nejsch dnïjöì a nejlevnïjöì cestu k leg lnìmu zpracov nì a p enosu dat v r mci celè spoleënosti. PodrobnÈ informace o BCR poskytujì doporuëenì PracovnÌ skupiny pro ochranu dat podle Ël nku 29 (Working party 29), kter jsou publikov na v pracovnìch dokumentech WP 74, WP 107 a WP 108 1). Kaûd spoleënost, kter se rozhodne vytvo it a n slednï p edloûit dozorovèmu adu ke schv lenì BCR, by se mïla nejprve sezn mit s tïmito pracovnìmi dokumenty a v dalöìm postupu z nich vych zet. PoskytujÌ totiû n vod, jak m zp sobem dos hnout toho, aby BCR mohly b t skuteënï povaûov ny za n stroj poskytujìcì dostateën ochrann opat enì. ObecnÏ platì, ûe principy ochrany osobnìch daj obsaûenè v BCR musejì b t v souladu se z kladnìmi principy zpracov nì osobnìch daj, vyj d en mi ve smïrnici a samoz ejmï i s pr vnìmi p edpisy vöech zemì EU, ve kter ch m nadn rodnì spoleënost svè poboëky, poskytujìcì osobnì daje k vyuûitì uvnit spoleënosti. V hodou BCR pro nadn rodnì spoleënosti je skuteënost, ûe usnadúujì vnit nì toky osobnìch daj, obvykle buô zamïstnanc, nebo klient, bez nadmïrn ch rizik pro subjekty tïchto daj. V tèto souvislosti je nutnè zd raznit, ûe BCR platì pouze pro p enos osobnìch daj v r mci jednè nadn rodnì spoleënosti, nikoli jiû pro p ed nì mimo tuto spoleënost. Pro tyto ñññññññññ 1) PracovnÌ skupina pro ochranu jednotlivc s ohledem na zpracov nì osobnìch daj (WP 29), je nez visl poradnì org n EvropskÈ komise sdruûujìcì z stupce n rodnìch dozorov ch org n jednotliv ch Ëlensk ch st t EU. PracovnÌ dokumenty WP 74 ze dne 3. Ëervna 2003, WP 107 a WP 108 ze dne 14. dubna 2005 jsou k dispozici na webov ch str nk ch /fsj/privacy/index_en.htm.

11 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2523 p Ìpady (tzv. Ñonward transferì) je moûnè pouûìt nap. standardnì smluvnì doloûky. SpoleËnost, kter se rozhodne zavèst BCR, se mj. musì zav zat, ûe stanoven pravidla ochrany osobnìch daj budou p ijata v celè spoleënosti (tedy vöemi organizaënìmi sloûkami), a ûe bude zajiötïno jejich dodrûov nì prost ednictvìm zaveden ch dozorov ch mechanism. SkuteËn z vaznost tj. vymahatelnost p ijat ch princip, je jednìm z hlavnìch z vazk a z roveú ÑstavebnÌm kamenemì kaûd ch BCR. Vytvo enì a koneënè schv lenì BCR je pomïrnï sloûit a ËasovÏ n roën proces. V r mci zemì EU je urëen dozorov ad, kter je nejvhodnïjöì autoritou pro p edloûenì û dosti (vïtöinou se jedn o dozorov ad zemï, kter je z roveú sìdlem mate skè spoleënosti), a kter n slednï koordinuje cel schvalovacì proces. éadatel, na z kladï jedn nì s odpovïdn m dozorov m adem (tzv. lead authority), vytvo Ì n vrh BCR, kter je zasl n k p ipomìnk m dozorov m ad m v EU p sobìcìm v zemìch, z nichû jsou data p ed v na. P ijatè p ipomìnky jsou p ed ny zpït ûadateli k vyj d enì. Po vypo d nì p ipomìnek je p ipraven fin lnì n vrh, kter je schv len relevantnìmi dozorov mi ady. ZavedenÌ BCR do praxe by mïlo vèst k vytvo enì komplexnì ochrany soukromì v r mci nadn rodnì spoleënosti, k vytvo enì jakèhosi ÑbezpeËnÈho p Ìstavuì (obdoba tzv. ÑSafe Harbourì pro p ed v nì dat z EU spoleënostem v USA) 2) uvnit organizace umoûúujìcì volnou v mïnu osobnìch daj mezi jednotliv mi poboëkami tèto spoleënosti, aniû by p itom bylo poruöeno pr vo na ochranu soukromì a z kladnì pr va a svobody subjekt daj. Z roveú je nutnè, aby BCR byly ÑûivÈì, aplikovatelnè pro kaûdodennì obchodnì praxi. MÏly by zejmèna obsahovat praktickè informace nap. jak m zp sobem jsou zamïstnanci informov ni o z vaznosti a nutnosti dodrûovat p ijat pravidla (nap. prost ednictvìm speci lnìho vzdïl vacìho programu), jak m zp sobem mohou subjekty daj efektivnï uplatúovat sv pr va, jak m zp sobem je kontrolov no dodrûov nì z vaznosti BCR v praxi (systèm prov dïn ch audit ) apod. DosavadnÌ zkuöenosti ze zemì EU hovo Ì ve prospïch zav dïnì BCR do praxe. NÏkterÈ dozorovè ady (NizozemÌ, Velk Brit nie, äpanïlsko) se velmi intenzivnï vïnujì tèto problematice a v nïkolika p Ìpadech jiû p ijaly roli tzv. vedoucì autority, kter koordinuje cel schvalovacì proces. NejËastÏjöÌm (nikoliv vöak jedin m) kritèriem pro p izn nì lohy vedoucì autority ostatnìmi dozorov mi org ny je umìstïnì sìdla nadn rodnì spoleënosti v p ÌsluönÈm ËlenskÈm st tï EU. ad zatìm vystupoval pouze v roli p ipomìnkovèho mìsta, kterèmu byly BCR p edloûeny ke schv - lenì. Jiû nynì je moûnè p edpokl dat, ûe BCR bude postupnï zav dït st le vìce spoleënostì a jejich v znam a role v systèmu mezin rodnìho p ed v nì bude nar stat. ñññññññññ 2) RozhodnutÌ komise ze dne 26. Ëervence 2000 podle smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovìdajìcì ochranï poskytovanè podle z sad ÑbezpeËnÈho p Ìstavuì a s tìm souvisejìcìch ÑËasto kladen ch ot zekì vydan ch Ministerstvem obchodu Spojen ch st t americk ch - p Ìpady ÑSafe Harbourì. RozhodnutÌ komise je k dispozici na webov ch str nk ch adu PRACOVNÕ SKUPINA PRO OCHRANU DAT PODLE»L NKU /05/CS WP 105 PracovnÌ dokument o ot zk ch ochrany daj, kterè souvisejì s technologiì RFID P ijato dne 19. ledna 2005 Tato pracovnì skupina byla z Ìzena podle Ël nku 29 smïrnice 95/46/ES. Je nez visl m evropsk m poradnìm org nem pro ochranu dat a soukromì. JejÌ koly jsou pops - ny v Ël nku 30 smïrnice 95/46/ES a Ël nku 15 smïrnice 2002/58/ES. Sekretari t poskytuje Evropsk komise, Gener lnì editelstvì pro vnit nì trh, ÿeditelstvì E (sluûby, autorskè pr vo, pr myslovè vlastnictvì a ochrana dat), B-1049 Brusel, Belgie, kancel Ë. C100-6/136. Internetov str nka: PRACOVNÕ SKUPINA PRO OCHRANU FYZICK CH OSOB PÿI ZPRACOV NÕ OSOBNÕCH DAJŸ z Ìzen podle smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. Ìjna ),s ohledem na Ël nek 29, Ël. 30 odst. 1 pìsm. c) a Ël. 30 odst. 3 v öe uvedenè smïrnice, s ohledem na sv j jednacì d a zejmèna na Ël nky 12 a 14 uvedenèho jednacìho du, PÿIJALA TENTO PRACOVNÕ DOKUMENT: 1. vod PouûÌv nì radiofrekvenënì identifikace (bïûnï zn mè jako Ñtechnologie RFIDì) pro r znè Ëely a aplikace m ûe b t p Ìnosem pro podniky, fyzickè osoby i ve ejnè sluûby (vëetnï org n st tnì spr vy). Jak d le dokl d tento dokument, RFID m ûe pom hat maloobchodnìk m Ìdit jejich ñññññññññ 1). vïst. L 281, , s. 31, dostupnè na adrese:

12 Strana 2524 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 z soby, zlepöovat zkuöenosti spot ebitel s nakupov nìm, zvyöovat bezpeënost u lèk i umoûúovat lepöì kontrolnì p Ìstup osob do zak zan ch oblastì. I kdyû se v hody spojenè s pouûìv nìm technologie RFID zdajì b t oëividnè, öirokè nasazenì technologie s sebou nese potenci lnì skalì. V oblasti ochrany daj m pracovnì skupina obavy ze skuteënosti, ûe nïkterè zp soby pouûìv nì technologie RFID mohou naruöit lidskou d stojnost a poruöovat pr va na ochranu daj. Obavy se t kajì zejmèna moûnosti podnik a org n st tnì spr vy vyuûìvat technologii RFID ke zjiöùov nì daj o soukromì fyzick ch osob. P Ìklady vyuûìv nì technologie RFID, kterè vzbuzujì obavy o soukromì, jsou schopnost tajnï shromaûôovat r znè daje, kterè se t kajì tèûe osoby, sledovat osoby na ve ejn ch prostranstvìch (na letiötìch, ûelezniënìch n draûìch, v obchodech), zlepöovat profily sledov nìm chov nì spot ebitel v prodejn ch nebo ËÌst daje o odïvech, doplúcìch a lècìch, kterè z kaznìci nesou. ProblÈm zhoröuje skuteënost, ûe vzhledem k pomïrnï nìzk m n klad m bude tato technologie dostupn nejen hlavnìm aktèr m, ale takè menöìm hr Ë m a jednotliv m obëan m. VÏdomÌ tohoto novèho rizika p imïlo pracovnì skupinu zab vat se d sledky technologie RFID pro pr vo na soukromì a dalöì z kladnì pr va. Za tìmto Ëelem pracovnì skupina mj. konzultovala se zainteresovan mi stranami, vëetnï v robc a uûivatel technologie i obh jc soukromì. V sledkem n slednè anal zy provedenè pracovnì skupinou je tento pracovnì dokument, kter m dva hlavnì Ëely: ZaprvÈ je jeho cìlem poskytnout uûivatel m RFID n vod k pouûìv nì z kladnìch z sad stanoven ch ve smïrnicìch ES, zejmèna ve smïrnici o ochranï daj 2) a ve smïrnici o soukromì a elektronick ch komunikacìch 3), a zadruhè, pracovnì skupina chce tìmto pracovnìm dokumentem poskytnout v robc m technologie (ötìtk, ËteËek a aplikacì RFID) i org n m pro normalizaci RFID pokyny k jejich povinnosti vytvo it technologii, kter respektuje soukromì, aby uûivatelè technologie mohli plnit svè povinnosti podle smïrnice o ochranï daj. S ohledem na pomïrnï malè zkuöenosti s vyuûìv nìm technologie RFID povaûuje pracovnì skupina tento dokument za prvnì hodnocenì situace. PracovnÌ skupina se bude situacì nad le zab vat, a aû zìsk vìce zkuöenostì, poskytne dalöì pokyny. To bude zvl öù nutnè, jestliûe se technologie RFID stane, jak se p edpokl d, jednìm z hlavnìch Ñz kladnìch kamen ì budoucìho ÑvyzvÏdaËskÈhoì prost edì. Shrneme-li to, jedn se o prvnì dokument a pracovnì skupina bude na tèto ot zce d le pracovat. 2. Technologie radiofrekvenënì identifikace: p ehled technologie a jejìho vyuûìv nì 4) ñññññññññ 2) SmÏrnice 95/46/ES ze dne 24. Ìjna 1995 o ochranï fyzick ch osob v souvislosti se zpracov nìm osobnìch daj a o volnèm pohybu tïchto daj. 3) SmÏrnice 2002/58/ES ze dne 12. Ëervence 2002 o zpracov nì osobnìch daj a ochranï soukromì v odvïtvì elektronick ch komunikacì. 4) Rozs hlejöì popis technologie RFID a zp sob pouûitì, pro kterè je vhodn, je p ipojen jako p Ìloha na konci tohoto dokumentu Z klady technologie radiofrekvenënì identifikace HlavnÌmi prvky technologie nebo infrastruktury radiofrekvenënì identifikace jsou ötìtek (tj. mikroëip) a ËteËka. ätìtek se skl d z elektronickèho obvodu, kter uchov v data, a z antèny, kter sdïluje data r diov mi vlnami.»teëka m antènu a demodul tor, kter p ev dì p ÌchozÌ analogovè informace z r diovèho spojenì do digit lnìch dat. Digit lnì informace pak m ûe zpracovat poëìtaë. Jak vysvïtluje dalöì oddìl, m ûe technologie RFID fungovat r zn mi zp soby podle typu ötìtku a ËteËky. Subjekty, kterè budou technologii vyuûìvat, si budou muset vybrat z r zn ch technick ch moûnostì podle sv ch pot eb. Budou se muset rozhodnout, zda budou pouûìvat aktivnì, nebo pasivnì ötìtky. ÑPasivnÌì ötìtky nemajì vlastnì zdroj energie (baterii), a proto z st vajì ve funkënìm stavu i nïkolik desìtek let potè, co byly vyrobeny. Energii ötìtku dod v r diov sign l.»teëka RFID vyöle r diovè sign ly, kterè probudì ötìtek v oblasti akënìho r diusu a p imïjì jej zareagovat p enosem informacì, kterè jsou na nïm uloûeny. ÑAktivnÌì ötìtky majì vlastnì baterii, kter sniûuje jejich ûivotnost. BuÔ vysìlajì svè informace, aniû by byly dot z ny ËteËkou, nebo z st vajì v klidu, dokud je ËteËka neaktivuje R znè vyuûìv nì v mnoha odvïtvìch ñ p Ìklady VyuûÌv nì technologie RFID zaëìn slavit spïch v r zn ch odvïtvìch (nap. ve zdravotnictvì, letectvì, dopravï). Zvl ötnì funkce, kterè mohou ötìtky RFID v r zn ch odvïtvìch plnit, se navìc takè rozöi ujì a tyto moûnosti nejsou zdaleka vyëerp ny. CÌlem tohoto oddìlu je n zornï vysvïtlit hlavnì funkce, kterè m ûe technologie RFID poskytovat v r zn ch odvïtvìch nebo aplikacìch, tj. v dopravï nebo ve zdravotnictvì. ZatÌmco nïkterè nìûe popsanè aplikace RFID jsou st le ve zkuöebnì f zi, jinè jsou skuteënostì, aniû by si toho subjekty daj nïkdy byly vïdomy. Doprava/distribuce. SystÈmy RFID jsou velmi vhodnè pro vyuûitì v dopravï. Jsou-li ËteËky RFID vhodnï rozmìstïny, lze vozidla vybaven ötìtkem sledovat po celou cestu do mìsta urëenì. Na technologii RFID jsou jiû zaloûeny mnohè jìzdenky hromadnè dopravy. Podle zdroj z tohoto v robnìho odvïtvì existujì po celèm svïtï miliûny klìëk k automobil m, kterè obsahujì RFID. LetectvÌ. Technologii RFID lze vyuûìt pro Ëely manipulace se zavazadly. P i odbavenì jsou na zavazadla umìstïny ötìtky a ËteËky instalovanè v r zn ch Ë stech letiöù sledujì zavazadla p i pohybu z jednoho letiötï na druhè i na samotnèm letiöti. ExistujÌ projekty na vybavenì palubnìch lìstk ötìtky, jeû umoûnì vyhled nì cestujìcìch, kte Ì se zpozdì. ZdravotnictvÌ. SystÈmy RFID se vyuûìvajì ve farmaceutickèm pr myslu ke snadnïjöì lokalizaci lèk a jako opat- enì proti padïl nì a ztr t m zp soben m kr deûemi bïhem p epravy. Toho lze dos hnout, jestliûe v robci vloûì do kaûdèho lèku ötìtek potvrzujìcì jeho p vod. LÈk rnìci nebo sklady, kterè lèky prod vajì, budou vybaveny ËteËkami, jeû ovï Ì, ûe lèk poch zì od svèho dajnèho v robce. Americk agentura FDA (Food and Drug Administration ñ ad pro potraviny a lèëiva) jiû vydala pokyny ke zp sobu pouûìv nì

13 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana Technologie RFID pouûìvan k uchov v nì osobnìch daj na kaûdèm ötìtku Druh typ d sledk pro soukromì p edstavujì p Ìpady, kdy jsou osobnì daje uchov v ny na ötìtcìch RFID. JednÌm p Ìkladem tohoto vyuûitì m ûe b t systèm jìzdenek. VezmÏme v vahu hypotetick p Ìpad, kdy se nïjak organizace rozhodne zavèst bezdotykov systèm jìzdenek zaloûen na technologii RFID u mïsìënìch jìzdenek, kde budou jmèno a kon- ñññññññññ 9) Pro dalöì informace o EPC Global viz oddìl 5.2. RFID p i balenì lèk za Ëelem lokalizace a ochrany proti padïl nì 5). TakÈ v nemocnicìch, kdyû se ötìtky p ipevúujì k nïkter m p edmït m, zvyöuje RFID bezpeënost pacient a spory nemocnic, nap Ìklad odstraúuje riziko ponech nì n stroje v pacientovi p i ukonëenì operace. ätìtky RFID lze takè vybavovat samotnè pacienty, za Ëelem ovï ov nì jejich totoûnosti, umìstïnì a p esnè procedury, kterou m nemocniënì person l vykonat. TakÈ je moûnè sledovat zamïstnance nemocnice, takûe je lze snadno nalèzt v nalèhav ch p Ìpadech. Agentura FDA pr vï povolila aplikaci jednè spoleënosti (VeriChip) zaloûenou na injekci/vsazenì ötìtku RFID pod pokoûku, coû umoûúuje nahlèdnutì do zdravotnì dokumentace pacienta v nalèhav ch p Ìpadech 6). BezpeËnost a kontrola p Ìstupu. PomocÌ systèmu RFID lze sledovat pohyb a pouûìv nì cenn ch za ÌzenÌ, jelikoû ötìtky vysìlajì informace o svèm umìstïnì ËteËk m v p ÌsluönÈm akënìm r diusu. Nap Ìklad v automobilovèm pr myslu se RFID jiû pouûìv jako prvek imobilizaënìch systèm pro automobily. Ve spot ebnìm a maloobchodnìm odvïtvì lze zvl ötnì ötìtky RFID pouûìvat k ovï enì p vodu zboûì. Takto lze zboûì s vysokou hodnotou zajistit proti padïl nì. Zabezpe- ËenÌ bankovek pomocì RFID je tèma, kterè se zkoum jiû nïkolik let. Podle pr ce v r mci ICAO 7) se bude RFID pouûìvat takè v pasech 8). Omezen p Ìstup osob do urëit ch oblastì lze takè kontrolovat p ipevnïnìm ötìtku RFID na tyto osoby nebo vybavenìm tïchto osob bezdotykov mi Ëipov mi kartami jako na SvÏtovÈ vrcholnè sch zce o informaënì spoleënosti nebo na kongresu ËÌnskÈ komunistickè strany. PouûitÌ v maloobchodï. NÏkolik nejvïtöìch maloobchodnìk poû dalo v robce, aby svè v robky opat ili ötìtkem. MaloobchodnÌk m ûe vyuûìt v hod v robk opat en ch ötìtkem v r zn ch souvislostech. RFID nap Ìklad zlepöuje funkce systèmu ÌzenÌ skladu u maloobchodnìk. Jelikoû kaûd jednotliv v robek je identifikov n v r zn ch f zìch (tj. po p ivezenì do prodejny, v reg le, v okamûiku prodeje), poskytuje RFID maloobchodnìkovi pruûn n stroj pro manipulaci s v robky a pro sledov nì jejich dostupnosti v prodejnï a ve skladï. RFID m potenci l zlepöit Ëinnost skladovèho hospod stvì, coû prospïje maloobchodnìk m a p ÌpadnÏ i spot ebitel m. Nap Ìklad instalace ËteËek v mìstech kontroly p i odchodu, kterè umoûúujì vyhnout se fyzickè kontrole, zkr tì Ëas, kter musì spot ebitel v obchodï str vit. RFID m ûe ñññññññññ 5) Radiofrequency Identification Feasibility Studies and Pilot Programs for Drugs; Guidance for FDA Staff and Industry; Compliance Policy Guide (Studie proveditelnosti a pilotnì programy radiofrekvenënì identifikace lèk ; Pokyny pro zamïstnance FDA a pro v robnì odvïtvì; Pokyny k dodrûov nì p edpis ); oddìl ; Radiofrequency Identification Feasibility Studies and Pilot Programs for Drugs; listopad ) Odbor zdravotnìch a lidsk ch sluûeb; ad pro potraviny a lèëiva; 21 CFR Ë st 880; spis Ë. 2004N-0477]; zve ejnïno ve Feder lnìm rejst Ìku/svazek 69, Ë. 237/p tek, 10. prosince 2004/Rules and Regulations (Pravidla a p edpisy). 7) Mezin rodnì organizace pro civilnì letectvì. 8) V roce 2003 organizace ICAO specifikovala technickè poûadavky na technologii RFID pouûìvanou v elektronick ch pasech. Tyto specifikace byly zve ejnïny v dokumentu ICAO Doc pomoci sledovat v robky a umoûnit ËinnÏjöÌ stahov nì vadn ch nebo nebezpeën ch v robk Ëi v robk, u nichû uplynula doba trvanlivosti. V souvislosti s RFID v maloobchodnìm sektoru je d leûitè vzìt v vahu normalizaënì pr ci organizace EPC Global za Ëelem vytvo enì Ñelektronick ch kûd produkt ì, kterè identifikujì jednotlivè poloûky 9). 3. D sledky pro ochranu daj a soukromì I kdyû nïkterè typy pouûitì RFID nemusejì vzbuzovat û dnè obavy ohlednï ochrany daj, jak je doloûeno nìûe, mnohè tyto obavy vzbuzujì. CÌlem tohoto oddìlu je poskytnout p ehled hlavnìch d sledk pro ochranu daj, kterè vypl vajì z r zn ch moûnostì vyuûitì technologie RFID Technologie RFID vyuûìvan ke shromaûôov nì informacì souvisejìcìch s osobnìmi daji PrvnÌ obavy o ochranu daj vznikajì, kdyû se technologie RFID pouûìv ke shromaûôov nì informacì, kterè p Ìmo, Ëi nep Ìmo souvisejì s osobnìmi daji. VezmÏme si t eba p Ìpad, kdy je ËÌslo v robku ze ötìtku RFID propojeno se z znamem o z kaznìkovi, kter tento v robek koupil. Nap Ìklad sklad spot ebnì elektroniky m ûe oznaëovat svè v robky ötìtky s jedineën mi kûdy produkt, kterè maloobchodnìk systematicky kombinuje se jmèny z kaznìk zìskan mi p i platbï kreditnì kartou a pozdïji propojen mi s datab zì z kaznìk maloobchodnìka. To lze Ëinit mj. pro z ruënì Ëely. Jako dalöì p Ìklad si m ûeme vzìt p Ìpad, kdy supermarket opat uje ötìtky vïrnostnì karty nebo podobn za ÌzenÌ, kter identifikujì osoby podle jmèna, aby zjistil a zaznamenal n vyky spot ebitel, kdyû jsou v prodejnï, vëetnï doby str venè v urëitè Ë sti supermarketu, kolikr t spot ebitel supermarket navötìvì, aniû by si nïco koupil atd. Ve v öe uveden ch p Ìpadech, pokud se informace shromaûôovanè prost ednictvìm technologie RFID spojì s osobnìmi daji, jsou d sledky pro soukromì zjevnè. KromÏ toho, ûe technologie RFID zlepöuje st vajìcì schopnost dozvïdït se o n vycìch spot ebitel a vytv et individu lnì profily, coû umoûúujì vïrnostnì karty, zvyöuje tato technologie potenci l pro p Ìm marketing pouûìv nìm ötìtk s rozliöenìm na rovni poloûek (item-level tagging), jelikoû lze poznat fyzickè osoby, jakmile vejdou do prodejny, a lze zde sledovat jejich chov nì. äirokè vyuûìv nì tèto technologie navìc zp sobì prudk n r st daj (jejich typu i poëtu), kterè bude zpracov vat velkè mnoûstvì spr vc, a to je d vod k obav m.

14 Strana 2526 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 taktnì daje drûitele jìzdenky vloûeny do ötìtku. V d sledku toho by organizace st le vïdïla, kudy identifikovan osoba cestuje. To m oëividnï dopad na soukromì osob. KromÏ toho, ûe by tyto informace mïla organizace, mohly by tytèû informace podloudnï zìskat takè t etì strany, protoûe p Ìtomnost konkrètnìch ötìtk RFID m ûe zachytit kdokoliv se standardnì ËteËkou. Nutno poznamenat, ûe systèmy RFID velmi snadno podlèhajì napadenì. Jelikoû pracujì mimo osu p ÌmÈ viditelnosti a bezdotykovï, m ûe toënìk pracovat na d lku a pasivnì ËtenÌ nebude zaznamen no VyuûitÌ RFID ke sledov nì bez ÑtradiËnÌchì identifik tor T etì typ d sledk pro ochranu daj vypl v z pouûìv nì technologie RFID, kterè s sebou nese sledov nì fyzick ch osob a zìsk v nì p Ìstupu k osobnìm daj m. NÏkolik n sledujìcìch p Ìklad ukazuje, jak m ûe mìt technologie RFID dopad na soukromì fyzick ch osob. Nap Ìklad existuje moûnost, ûe etïzec prodejen s potravinami d z kaznìk m za ÌzenÌ vybaven ötìtkem (nap. ûetony), kter umoûúujì manipulaci s n kupnìmi vozìky a kter z kaznìci pouûìvajì p i kaûdè n vötïvï. Tento mechanismus by obchodu umoûnil vytvo it si soubor dat vztahujìcìch se k identifikaënìmu ËÌslu uloûenèmu v za ÌzenÌ se ötìtkem a tak sledovat, kterè v robky osoba (identifikovan podle ûetonu) kupuje, jak Ëasto se tyto v robky pouûìvajì a ve kterè prodejnï tohoto etïzce je tento spot ebitel kupuje. Obchod by z toho mohl vyvodit p Ìjem danè osoby, jejì zdravotnì stav, ûivotnì styl, n kupnì zvyky atd. Tyto informace by bylo moûno vyuûìt k r znèmu rozhodov nì, nap Ìklad pro marketingovè Ëely, nebo dokonce pro dynamickè stanovenì cen. Jelikoû za ÌzenÌ by fyzickou osobu identifikovalo pokaûdè, kdy by veöla do prodejny, mohly by b t spot ebiteli nabìzeny v robky na z kladï zpracov nì zaznamenan ch spot ebnìch n vyk. KromÏ toho, ûe by v öe uvedenè informace mohl shromaûôovat obchod, mohla by je potenci lnï zìskat takè t etì strana. Takto by o uvedenè identifikovanè osobï mohla b t p ijìm na r zn rozhodnutì bez jejìho informovanèho souhlasu. PodobnÏ jako p i vyuûìv nì cookies v on-line prost edì, i kdyû ËlovÏk nenì bezprost ednï a p Ìmo identifikov n na rovni informacì o poloûce, lze jej identifikovat na asociativnì rovni dìky moûnosti bezproblèmovè identifikace prost ednictvìm velkèho mnoûstvì informacì, kterè se k nïmu vztahujì nebo kterè jsou o nïm uchov v ny. NavÌc daje, kterè jsou o uvedenè osobï shrom ûdïny, mohou ovlivnit zp sob, jak se s nì zach zì nebo jak se hodnotì. Toto vyuûìv nì RFID s sebou takè nese z vaûnè d sledky pro ochranu daj. DalöÌm p Ìkladem by mohl b t p Ìpad, kdy pouûìv nì ötìtk RFID m ûe vèst ke zpracov nì osobnìch daj, i kdyû technologie RFID nevyuûije dalöì jednoznaënè identifik tory. VezmÏme v vahu hypotèzu, kdy osoba Z vejde do obchodu C s taökou s v robky oznaëen mi ötìtky z obchod A a B. Obchod C oskenuje jejì taöku a uk ûou se v robky v nì (spìöe zmïù ËÌsel). Obchod C si z znam s ËÌsly ponech. Kdyû se osoba Z vr tì do obchodu druh den, je opït oskenov na. Dnes se uk ûe v robek Y, kter byl naskenov n vëera ñ ËÌslo pat Ì hodink m, kterè tato osoba st le nosì. Obchod C zaloûì datov soubor s ËÌslem v robku Y jakoûto s ÑklÌËovouì informacì. Tak lze sledovat, kdy osoba Z p ich zì do tohoto obchodu, pomocì ËÌsla RFID na jejìch hodink ch jakoûto jejìho referenënìho ËÌsla. To obchodu C umoûúuje vytvo it profil osoby Z (jejìû jmèno nezn ) a sledovat, co m v n kupnì taöce p i dalöìch n vötïv ch obchodu C. Takto obchod C zpracov - v osobnì daje a pouûije se z kon o ochranï osobnìch daj. Nakonec si vezmïme p Ìklad pouûìv nì ötìtk na nïkter ch p edmïtech, kterè obsahujì informace o povaze p edmïtu. OsobnÌ vïci jsou velmi intimnì a obsahujì informace, jejichû znalost t etìmi stranami by p edstavovala vniknutì do soukromì osoby, kter p edmït vlastnì. Tuto hypotèzu dokl - dajì n sledujìcì p Ìklady. VezmÏme p Ìpad, kdy kdokoliv, kdo vlastnì ËteËku, m ûe zachytit bankovky, knihy, lèky nebo cennosti kolemjdoucìch. T etì strany, kterè tyto informace znajì, takto vnikajì do soukromì osoby, kter p edmït vlastnì. Bylo by na pov ûenou, kdyby teroristè dok zali v davu odhalit osoby urëitè n rodnosti. K jeötï dramatiëtïjöìmu vniknutì do soukromì by doölo, kdyby jak je pops no v öe, samotnè za ÌzenÌ obsahovalo d leûitè osobnì informace, jako nap Ìklad informace t kajìcì se pasu nebo informace, kterè jsou vysoce citlivè. Tyto p Ìklady vysvïtlujì nïkterè hlavnì obavy o ochranu daj a o soukromì, kterè vznikajì v souvislosti s pouûìv nìm technologie RFID, vypl vajì z tajnèho a nevyû danèho sledov nì fyzick ch osob v d sledku neopr vnïnèho p Ìstupu k informacìm sdïlovan m ötìtkem nebo k obsahu pamïti na ötìtku. Jak se uv dì v dalöìch oddìlech, je d leûitè stanovit pokyny k pouûìv nì z kladnìch z sad uveden ch ve smïrnicìch ES, zejmèna ve smïrnici o ochranï daj, v souvislosti s v öe uveden mi operacemi zpracov nì daj. 4. PouûitÌ pr vnìch p edpis EU o ochranï dat na informace shrom ûdïnè prost ednictvìm technologie RFID 4.1. Pokyny k pouûìv nì smïrnice o ochranï dat na shromaûôov nì a dalöì zpracov nì daj prost ednictvìm technologie RFID Pokud jde o rozsah p sobnosti, platì smïrnice o ochranï daj pro zpracov nì vöech osobnìch daj. Podle smïrnice jsou ÑosobnÌ dajeì velmi öiroce vymezeny a zahrnujì ÑveökerÈ informace o identifikovanè nebo identifikovatelnè osobïì. Lze se pak pt t, zda to znamen, ûe smïrnice o ochranï daj nutnï platì pro shromaûôov nì daj prost ednictvìm technologie RFID. OdpovÏÔ bude obecnï z viset na konkrètnìm pouûitì technologie RFID, zejmèna na tom, zda konkrètnì pouûitì RFID s sebou nese zpracov nì osobnìch daj, jak je vymezeno obecnou smïrnicì o ochranï daj. P i posuzov nì, zda se na shromaûôov nì osobnìch daj prost ednictvìm konkrètnìho pouûitì RFID vztahuje smïrnice o ochranï daj, musìme urëit, a) v jakèm rozsahu se zpracov vanè daje t kajì fyzickè osoby a b) zda se tyto daje t kajì fyzickè osoby, kter je identifikovateln, nebo identifikovan. daje se t kajì osoby, jestliûe odkazujì na totoûnost, vlastnosti nebo chov nì osoby nebo jestliûe jsou tyto informace pouûity k urëenì nebo ovlivnïnì zp sobu, jak se s uvedenou osobou zach zì nebo jak se hodnotì. P i posuzov nì, zda se informace t kajì identifikovatelnè osoby, se musì pouûìt 26.

15 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2527 bod od vodnïnì smïrnice o ochranï daj, kter stanovì, ûe Ñje t eba p ihlèdnout ke vöem prost edk m, kterè mohou b t rozumnï pouûity jak spr vcem, tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci danè osobyì. I kdyû je z ejmè, ûe ne kaûdè shromaûôov nì daj prost ednictvìm technologie RFID bude spadat do rozsahu p sobnosti smïrnice o ochranï daj, je takè ve svïtle v öe uvedenèho zjevnè, ûe bude existovat mnoho scèn, kdy budou prost ednictvìm technologie RFID shromaûôov ny osobnì informace, na jejichû zpracov nì se vztahuje smïrnice o ochranï daj. Subjekty, kterè uvaûujì o vyuûìv nì informacì shrom ûdïn ch prost ednictvìm technologie RFID, p edtìm budou muset provèst hodnocenì, aby urëily, zda se tyto informace povaûujì za ÑosobnÌ dajeì v souladu se smïrnicì o ochranï daj. Jestliûe informace RFID neobsahujì osobnì informace ani nejsou sdruûov ny s osobnìmi daji, jak je vymezeno v öe, pak by se ustanovenì smïrnice o ochranï daj nepouûila. Jestliûe informace na ötìtku skuteënï nejsou sdruûov ny s jin m identifikaënìm materi lem, nap Ìklad s nïëì fotografiì nebo jmènem a adresou Ëi se st l m referenënìm ËÌslem, pak se smïrnice o ochranï daj nepouûije. Ve t ech scèn Ìch popsan ch v oddìle 3 by se ustanovenì smïrnice o ochranï daj pouûila. V prvnìm p ÌpadÏ tomu tak je proto, ûe informace na rovni poloûek shrom ûdïnè prost ednictvìm technologie RFID jsou p Ìmo spojov ny s osobnìmi daji obsaûen mi na kreditnì kartï nebo vïrnostnìch kart ch. Ve druhèm scèn i se smïrnice o ochranï daj pouûije, jakmile jsou osobnì informace jako nap Ìklad jmèno vloûeny na ötìtek RFID. A koneënï vyuûìv nì technologie RFID ke sledov nì pohybu osob, kterè jsou vzhledem k masivnìmu shromaûôov nì daj, pamïùovè kapacitï a kapacitï zpracov nì poëìtaë ne-li identifikovanè, tak identifikovatelnè, m takè za n sledek pouûitì smïrnice o ochranï daj Pokyny k dodrûov nì poûadavk na ochranu daj Spr vci daj shrom ûdïn ch prost ednictvìm technologie RFID budou povinni dodrûovat povinnosti smïrnice o ochranï daj (v tomto dokumentu se na nï Ëasto odkazuje jako na Ñuûivatele technologieì). I kdyû nenì moûnè stanovit, jak tyto poûadavky platì v kaûdèm scèn i RFID, lze poskytnout urëitè obecnè pokyny, kterè mohou spr vci daj vyuûìt a p izp sobit podle okolnostì zpracov nì daj. Jak je d le pops no v oddìle 5 nìûe, jsou v robci p Ìmo zodpovïdnì za zavedenì takovè technologie, kter respektuje soukromì, kter spr vc m daj pom ûe vykon vat jejich povinnosti v souladu se smïrnicì o ochranï daj a usnadnì uplatúov nì pr v jednotlivc. Z sady: PracovnÌ skupina by r da zd raznila, ûe r mec, kter se pouûije na vyuûìv nì technologie RFID i jakèkoliv jinè technologie, je stanoven v 2. bodï od vodnïnì smïrnice o ochranï daj, kter Ìk, ûe ÑsystÈmy zpracov nì daj slouûì lidem; (Ö) musì bez ohledu na st tnì obëanstvì nebo bydliötï fyzick ch osob dodrûovat z kladnì svobody a pr va tïchto osob, zejmèna pr vo na soukromì, a p ispìvat k hospod skèmu a soci lnìmu pokroku, k rozvoji obchodu, jakoû i dobr ch ûivotnìch podmìnek jednotlivc ì. Z sady souvisejìcì s kvalitou daj : Spr vci daj, kte Ì shromaûôujì daje v r mci vyuûìv nì RFID, musejì dodrûovat nïkolik z sad ochrany daj, vëetnï tïchto: PouûÌvat z sadu omezenì Ëelu: Tato z sada, kter je Ë steënï obsaûena v Ël. 6 odst. 1 pìsm. b) smïrnice o ochranï daj, mj. zakazuje dalöì zpracov nì, kterè je nesluëitelnè s Ëely shromaûôov nì. Z sada kvality daj : Tato z sada ve smïrnici vyûaduje, aby osobnì daje byly podstatnè a v mnoûstvì mïrnèm Ëel m, pro kterè jsou shromaûôov ny. Proto se nesmïjì shromaûôovat û dnè nepodstatnè daje, a jestliûe jiû byly shrom ûdïny, musejì b t vymaz ny (Ël. 6 odst. 1 pìsm. c)). Vyûaduje takè, aby daje byly p esnè a aktu lnì. Z sada uchov v nì: Tato z sada vyûaduje, aby osobnì daje nebyly uchov v ny dèle, neû je nezbytnè pro Ëel, pro kter byly daje shrom ûdïny nebo d le zpracov ny. Z konnè d vody zpracov nì: Podle Ël nku 7 smïrnice o ochranï daj mohou b t osobnì daje zpracov ny, pouze kdyû toto zpracov nì vych zì z jednoho z d vod pro legitimnì zpracov nì daj 10). Ve vïtöinï scèn, kde se pouûìv technologie RFID, bude jedin m z konn m d vodem, jejû budou mìt spr vci daj k dispozici pro legitimnì shromaûôov nì informacì prost ednictvìm RFID, souhlas jednotliv ch osob. Nap Ìklad supermarket, kter opat uje vïrnostnì karty ötìtky, bude pot ebovat buô v slovn smluvnì ustanovenì nebo souhlas jednotlivce, aby mohl osobnì informace zìskanè v souvislosti se zìsk nìm vïrnostnì karty propojit s informacemi shrom ûdïn mi prost ednictvìm technologie RFID. Avöak souhlas nenì vûdy odpovìdajìcìm z konn m d vodem pro legitimnì zpracov nì osobnìch daj shrom ûdïn ch v kontextu systèm RFID. Nap Ìklad nemocnice, kter pouûìv RFID v chirurgick ch n strojìch, aby odstranila riziko ponech nì n stroje v pacientovi p i ukonëenì operace, nemusì pot ebovat souhlas pacienta, pokud by toto zpracov nì mohlo b t legitimnì pro zachov nì ûivotnï d leûit ch z jm subjektu daj, coû je dalöì z konn d vod uveden v Ël nku 7 smïrnice o ochranï daj 11). Je-li pouûit souhlas, podle Ël nku 2 a Ël. 7 pìsm. a) smïrnice musì splúovat urëitè poûadavky. (i) MusÌ b t udïlen svobodnï, tj. musì b t udïlen bez Ñuv dïnì v omyl a bez n tlakuì. (ii) MusÌ b t v slovn, jin mi slovy, musì se t kat konñññññññññ 10)»l nek 7 uv dì tyto z konnè d vody pro legitimnì zpracov nì daj : (i) subjekt daj nezpochybnitelnï udïlil souhlas; (ii) zpracov nì je nezbytnè pro splnïnì smlouvy, kde je subjekt daj jednou ze stran, (iii) zpracov nì je nezbytnè pro splnïnì pr vnì povinnosti, kterè podlèh spr vce, (iv) zpracov nì je nezbytnè pro zachov nì ûivotnï d leûit ch z jm subjektu daj, (v) zpracov - nì je nezbytnè pro vykon nì kolu ve ve ejnèm z jmu, (vi) zpracov nì je nezbytnè pro uskuteënïnì opr vnïn ch z jm odpovïdnè osoby za podmìnky, ûe nep evyöujì z jem nebo z kladnì pr va a svobody subjektu daj, zejmèna pr vo na ochranu soukromì jednotlivce. 11) PracovnÌ skupina 29 upozorúuje, ûe vhodn z konn d vod uveden v Ël nku 7 smïrnice o ochranï daj pro legitimnì zpracov nì daj bude v koneënèm d sledku z viset na konkrètnìch okolnostech tohoto zpracov nì.

16 Strana 2528 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 krètnìho Ëelu. (iii) Souhlas musì b t vïdom m projevem v le. (iv) Souhlas musì b t informovan. A koneënï, souhlas musì b t Ñnezpochybniteln ì, coû znamen, ûe souhlas, kter m ûe mìt vìce neû jeden v znam, by se za souhlas nepovaûoval. InformaËnÌ poûadavky: Podle Ël nku 10 smïrnice o ochranï daj musejì spr vci daj, kte Ì zpracov vajì informace prost ednictvìm technologie RFID, poskytnout subjekt m daj tyto informace: totoûnost spr vce, Ëely zpracov nì a mj. takè informace o p ÌjemcÌch daj a o existenci pr va na p Ìstup 12). V souladu s touto povinnostì v souvislosti se scèn em popsan m v oddìle 4 bude muset maloobchodnì prodejna poskytnout subjekt m daj alespoú z etelnè ozn menì o tïchto skuteënostech: (i) p Ìtomnost ötìtk RFID na v robcìch nebo jejich obalech a p Ìtomnost ËteËek; (ii) d sledky tèto p Ìtomnosti v souvislosti se shromaû- Ôov nìm informacì; spr vci daj by mïli zejmèna velmi z etelnï informovat, ûe p Ìtomnost tïchto za ÌzenÌ umoûúuje ötìtk m vysìlat informace, aniû by se na tom dotyën osoba musela aktivnï podìlet; (iii) Ëely, pro kterè majì b t informace vyuûity, vëetnï (a) typu daj, s nimiû budou informace RFID propojeny, a (b) zda budou informace dostupnè t etìm stran m, a (iv) totoûnost spr vce. KromÏ toho v z vislosti na konkrètnìm vyuûitì RFID bude spr vce daj muset informovat takè o tom: (v) jak vy adit z provozu, deaktivovat nebo odstranit ötìtky z v robk a zabr nit tak tomu, aby sdïlovaly dalöì informace, a (vi) jak uplatúovat pr vo na p Ìstup k informacìm. Tyto informace budou nap Ìklad nutnè ve scèn Ìch popsan ch v oddìle 3.1. I kdyû ozn menì jako ta, kter EPC Global navrhuje umìsùovat na spot ebnì v robky, slouûì k Ëelu poskytov nì informacì popsan ch v öe v bodï (i), mïla by b t doplnïna dalöì dokumentacì s informacemi uveden mi v öe 13). Z sada dnèho zpracov nì uveden v Ël. 6 pìsm. a) smïrnice o ochranï daj vyûaduje, aby subjektu daj byly informace poskytnuty z etelnï a srozumitelnï. A koneënï, p i poskytov nì v öe uveden ch informacì povaûuje pracovnì skupina za d leûitè zd raznit, ûe by subjekt daj mïl b t schopen pochopit d sledky pouûitì RFID. Pr vo subjektu daj na p Ìstup:»l nek 12 smïrnice o ochranï daj subjekt m daj umoûúuje ovï it p esnost daj a zajistit, ûe jsou daje aktualizov ny. Tato pr va se v plnèm rozsahu pouûijì na shromaûôov nì osobnìch daj prost ednictvìm technologie RFID. Vr tìme-li se k p Ìkladu supermarketu, kter vybavuje ötìtky vïrnostnì karty, v r mci ñññññññññ 11) Informace o p ÌjemcÌch daj, zda jsou odpovïdi na ot zky povinnè, o existenci pr va na p Ìstup k daj m a o pr vu na jejich opravu musì b t poskytnuty v mì e, v jakè jsou tyto doplúujìcì informace nezbytnè, s ohledem na zvl ötnì okolnosti, za jak ch jsou daje shromaûôov ny, aby tak bylo zajiötïno dnè zpracov nì daj v Ëi subjekt daj. 12) Pro p ehled ËinnostÌ EPC Global viz oddìl 5.1. zajiötïnì pr va na p Ìstup musejì b t dotyënè osobï sdïleny vöechny informace, kterè se jì t kajì, coû m ûe zahrnovat, kolikr t tato osoba vstoupila do obchodu, zakoupenè poloûky atd. Jestliûe ötìtky RFID obsahujì osobnì informace popsanè v oddìle 3.2, mïli by lidè mìt n rok zn t informace obsaûenè na ötìtku a opravovat je pomocì snadno dostupn ch prost edk. Povinnosti, kterè se t kajì bezpeënosti zpracov nì:»l nek 17 smïrnice o ochranï daj ukl d spr vc m daj povinnost p ijmout vhodn technick a organizaënì opat enì na ochranu osobnìch daj proti n hodnèmu nebo nedovolenèmu zniëenì nebo neopr vnïnèmu sdïlov nì. Opat enì mohou b t organizaënì nebo technick. Tento poûadavek je rozpracov n v oddìle 5 v r mci pojedn nì o RFID a nezbytnèm pouûìv nì technologie, kter zvyöuje ochranu soukromì. 5. TechnickÈ a organizaënì poûadavky na zajiötïnì p imï enèho prov dïnì z sad ochrany daj Subjekty, kterè pouûìvajì aplikace RFID, musejì nezbytnï dodrûovat v öe uvedenè z sady i z sadu minimalizace daj uvedenou v Ël. 6 odst. 1 smïrnice o ochranï daj. PracovnÌ skupina se domnìv, ûe technologie m ûe hr t klìëovou lohu p i zajiötïnì dodrûov nì z sad ochrany daj v souvislosti se zpracov nìm osobnìch daj shrom ûdïn ch prost ednictvìm technologie RFID. Nap Ìklad konstrukce ötìtk RFID, ËteËek RFID i aplikacì RFID veden normalizaënìmi iniciativami m ûe mìt velk dopad na minimalizaci shromaûôov nì a vyuûìv nì osobnìch daj i na p edch zenì nez - konn m form m zpracov nì, bude-li p Ìstup k osobnìm daj m pro neopr vnïnè osoby technicky nemoûn. V tèto souvislosti chce pracovnì skupina zd raznit, ûe i kdyû jsou za osobnì daje shrom ûdïnè prost ednictvìm dotyënè aplikace v koneënèm d sledku zodpovïdnì uûivatelè aplikacì RFID, jsou v robci technologie RFID a normalizaënì org ny zodpovïdnè za zajiötïnì toho, aby ti, kdo tuto technologii pouûìvajì, mïli k dispozici technologii RFID, jeû dodrûuje z sady ochrany daj /soukromì. MÏly by b t vypracov ny mechanismy, kterè zajistì, aby se tyto normy obecnï dodrûovaly v praktick ch aplikacìch. ZejmÈna musejì b t dostupnè normy pro dodrûov nì soukromì technologiemi RFID, jeû zajistì, ûe spr vci daj, kte Ì zpracov vajì osobnì daje prost ednictvìm technologie RFID, majì pot ebnè n stroje pro prov dïnì poûadavk obsaûen ch ve smïrnici o ochranï daj. PracovnÌ skupina proto nalèh na v robce ötìtk, ËteËek a aplikacì RFID i na normalizaënì org ny, aby n sledujìcì doporuëenì vzali v vahu Dopady normalizace a interoperability na prov dïnì z sad ochrany daj Aù jiû uvaûujeme o jakèkoliv technologii, proces normalizace obvykle p edstavuje hlavnì hnacì sìlu pro interoperabilitu, kter je d leûit pro spïönè p ijetì a zavedenì nov ch technologiì. Normalizace m ûe takè usnadnit p ijetì poûadavk na ochranu daj a soukromì. Vöechny sloûky systèmu RFID podlèhajì nebo budou podlèhat normï, nap Ìklad konstrukce ötìtku a ËteËky, daje uchov vanè na ötìtku, komunikaënì protokol (r diovè rozhranì)

17 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana Technick a organizaënì opat enì pro uplatnïnì pr v na p Ìstup, opravu a v maz Jak bude jeötï pops no nìûe, konstrukënï-technologickè eöenì systèmu RFID m ûe mìt velk dopad na zajiötïnì Ëin- mezi ËteËkou a ötìtkem, zpracov nì daj shrom ûdïn ch ËteËkou atd. NormalizaËnÌ org ny a jinè skupiny jiû vykonaly urëitou pr ci v oblasti RFID. Nutno poznamenat, ûe normalizace RFID bude mìt vliv na znaën poëet trh, coû ovlivnì zejmèna obchod se zboûìm. P vodnï v reakci na krizi öìlen ch krav vypracovala Mezin rodnì organizace pro normalizaci (ISO) odvïtvovè normy (n kladnì kontejnery, dopravnì jednotky, zvì ata atdö) pro ötìtky RFID a obecnïjöì pro r diovè rozhranì ( ada ISO 18000) a pro spr vu jednotliv ch poloûek (ISO/IEC 15963:2004). EPCglobal Inc 14), spoleën podnik organizacì EAN International a Uniform Code Council (UCC), ÌdÌ rada guvernèr EPCglobal, kter je sloûena z p ednìch spoleënostì. Organizace pracuje na tvorbï Ñelektronick ch kûd produkt ì (Electronic Product Codes ñ ÑEPCì), kterè identifikujì jednotlivè poloûky. Kaûd v robek bude vybaven ötìtkem s ËÌslem v robku. P edch dcem tohoto systèmu je Ñuniverz lnì kûd v robkuì (Universal Product Code ñ ÑUPCì) neboli systèm Ë rov ch kûd, kter hodl EPC nahradit. RozdÌl mezi tïmito dvïma systèmy je, ûe UPC identifikuje typ v robku, aniû by byla oëìslovan kaûd jednotliv poloûka. SÌù EPC Global navìc vytv Ì normy pro propojenì server, kterè obsahujì informace, jeû souvisejì s poloûkami identifikovan mi pomocì ËÌsel EPC. Servery s n zvem EPC Information Services neboli EPCIS jsou dostupnè p es internet a propojenè, autorizovanè a p ÌstupnÈ prost ednictvìm souboru sìùov ch sluûeb 15). Ve vïtöinï normalizaënìch iniciativ RFID lze zahrnout do technick ch specifikacì parametry na ochranu daj. Ned vno bylo nap Ìklad navrûeno 16) upravit normu pro protokol ËteËka-ötÌtek vypracovanou ISO tak, aby zahrnovala Z sady ËestnÈho zach zenì s informacemi vypracovanè OECD 17). Evropsk institut pro normalizaci v telekomunikacìch (ETSI) ned vno schv lil novou evropskou normu pro pouûìv nì systèm RFID, kdyû zv öil povolen v kon ËteËek a poëty dostupn ch frekvencì v p smu UKV, kterè je v maloobchodnìm odvïtvì pro identifikaci na rovni poloûek nejslibnïjöì. Tento v voj zv öì zejmèna ËtecÌ vzd lenost mezi ËteËkou a ötìtkem 18). Interoperabilita systèm RFID (hardware, programovè vybavenì a vyprodukovan data) logicky vypl v z procesu normalizace. Z podnikatelskèho hlediska je interoperabilita ñññññññññ 14) 15) Dosud se obavy EU v tïchto normalizaënìch iniciativ ch, jejichû ËastnÌky jsou hlavnï zainteresovanè strany z v robnìch odvïtvì USA, vyskytovaly nedostateënï. St le takè nenì jistè, zda ËÌnsk trh p ijme jednu z citovan ch norem a nevypracuje normy vlastnì. 16) Christian Floerkemeier, Roland Schneider, Marc Langheinrich: Scanning with a Purpose - Supporting the Fair Information Principles in RFID protocols ( ËelnÈ skenov nì ñ podpora Z sad ËestnÈho zach zenì s informacemi v protokolech RFID). 2. mezin rodnì sympûzium o vöudyp Ìtomn ch v poëetnìch systèmech (ubiquitous computing systems ñ UCS 2004), listopadu 2004, Tokio, Japonsko. 17) ISO Ë st 6 typ A 18) Vzd lenost ËteËky a jejì v kon m ûe ovlivnit, do jakè mìry dan aplikace RFID vnik do soukromì. systèm RFID p Ìzniv. U udrûitelnèho podnikatelskèho modelu by maloobchodnìk opravdu nemïl b t nucen zav dït nïkolik r zn ch ËteËek ötìtk, aby mohl skenovat ötìtky vyrobenè r zn mi v robci. Z hlediska ochrany daj, i kdyû interoperabilita m ûe zv öit technickou kvalitu daj a p ispït k dodrûov nì Ël. 6 odst. 1 pìsm. d) smïrnice, m ûe mìt interoperabilita RFID z roveú urëitè neû doucì vedlejöì Ëinky pro ochranu daj, pokud nebudou p ijata vhodn opat enì. Nap Ìklad m ûe b t obtìûnïjöì pouûìvat a kontrolovat z sadu omezenì Ëelu. NavÌc by mohla b t kritiëtïjöì takè spr va p Ìstupov ch pr v s ohledem na soukromì, jelikoû se zv öì poëet aktèr, kte Ì budou s daji manipulovat Technick a organizaënì opat enì k informov nì o p Ìtomnosti technologie RFID, rozpoznatelnosti a aktivovatelnosti Jak upozorúuje oddìl 4, musejì uûivatelè technologie RFID poskytnout subjekt m daj informace nejen o Ëelech zpracov nì daj, ale takè o p Ìtomnosti za ÌzenÌ RFID a rovnïû musejì dodrûovat tyto z sady: ZaprvÈ, osoby musejì b t informov ny o p Ìtomnosti Ëte- Ëek typu RFID nebo aktivovan ch ËteËek RFID. K tomu jsou zjevnï zapot ebì piktogramy (symbolickè znaëky), kterè se stanou celosvïtovou normou, i jinè informaënì prost edky pro tento Ëel. Poskytov nì tohoto typu informacì je nezbytnè, aby se p edeölo neopr vnïnèmu a tajnèmu shromaûôov nì osobnìch daj prost ednictvìm technologie RFID. M -li nap Ìklad prodejna nebo nemocnice aktivovanè ËteËky, mïli by o tom b t lidè informov ni. ZadruhÈ ze stejn ch d vod, jakè jsou uvedeny v öe (p edejìt tajnèmu shromaûôov nì osobnìch daj ), je dalöìm poûadavkem identifikace existence technologiì RFID, kterè jedince obklopujì (nap Ìklad v odïvech a p edmïtech) vzhledem k jejich velikosti, dìky nìû mohou b t tèmï neviditelnè. Metody splnïnì tohoto poûadavku mohou mìt r znou podobu: M ûe se jednat o standardnì upozornïnì, nebo upozornïnì pomocì technick ch prost edk. Zat etì, pouhè informov nì o p Ìtomnosti RFID v praxi nebude staëit, informacì, kter musì b t jednotliv m osob m poskytnuta a kter vypl v ze smïrnice o ochranï daj, je takè aktivovatelnost nebo aktivace RFID v re lnèm Ëase. Jsou tedy takè zapot ebì jednoduchè techniky, kterè umoûnì vizu- lnì oznaëenì stavu aktivace nebo aktivovatelnosti. SouË stì snadno dostupn ch informacì by mïly b t informace o p Ìtomnosti a zp sobu pouûitì technologiì PET (Privacy Enhancing Technologies, technologie na podoporu soukromì, nap. doëasn deaktiv tor, moûnost ötìtek fyzicky odstranit atd.) a informace o organizaënìch opat enìch v danèm prost edì. PracovnÌ skupina zd razúuje, ûe je nezbytnè, aby vöechny strany prov dïly dalöì v zkum a v voj tïchto t Ì informaënìch tèmat.

18 Strana 2530 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 nèho prov dïnì pr v na p Ìstup, opravu a v maz uveden ch v Ël nku 12 smïrnice o ochranï daj. a) P Ìstup k obsahu ötìtku [Ël. 12 pìsm. a) smïrnice o ochranï daj ] P Ìstup k obsahu ötìtku RFID je technicky moûn jen s pouûitìm ËteËky, kter pracuje s protokolem ötìtku, a pomocì displeje pro jednotlivce. Ale u mnoh ch aplikacì ötìtek obsahuje pouze identifikaënì ËÌslo, k jehoû sèmantice lze p istupovat jen v prost edì plnè informaënì aplikace. Pokud vìme, pouze mal poëet ötìtk RFID nese sèmantickè informace (kterè popisujì p edmït, identifik tor spr vce daj, Ëel shromaûôov nì daj atd.), coû takè p edstavuje problèm p Ìstupu jednotlivce k obsahu. Jednou moûnostì, jak by tyto informace mohly b t dostupnè, je vymezit sèmantickè normy nap Ìklad pomocì XML. Aù uû vöak tyto sèmantickè popisy budou mìt jakoukoliv podobu, st le p edstavujì problèm p Ìstupu neopr vnïn mi t etìmi stranami (viz oddìl 3 v öe). b) Oprava obsahu [Ël. 12 pìsm. b) smïrnice o ochranï daj ] NarozdÌl od p Ìstupu k obsahu oprava vyûaduje ËteËku, kter pracuje s protokolem ötìtku, a interaktivnì informaënì systèm, kter jednotlivci umoûnì sledovat ËtenÌ i pravy obsahu. Jednou z navrhovan ch moûnostì je zabudovat do ötìtku prvek, kter vymaûe nebo zakûduje sèriovè ËÌslo poloûky a ponech plnï nebo Ë steënï dostupn pouze popis typu za azenì poloûky (je to moûnè tèû naopak, ale s jin mi d sledky pro soukromì). c) V maz obsahu [Ël. 12 pìsm. b) smïrnice o ochranï daj ] Zda by mïly b t zavedeny deaktiv tory ötìtk, aby lidè mohli zastavit zpracov nì sv ch osobnìch daj, kdyû se ötìtek dostane do oblasti akënìho r diusu ËteËky, z leûì na z konn ch d vodech pro legitimnì zpracov nì osobnìch daj. Toto zavedenì by nap Ìklad nebylo p imï enè v p ÌpadÏ ötìtk RFID zabudovan ch v pasech, ale z pohledu ochrany daj by bylo nutnè u ötìtk RFID, kter mi jsou opat eny spot ebnì v robky. Tato ot zka byla zvaûov na na konferenci komisa pro ochranu daj a soukromì v Sydney, jak je doloûeno v prohl öenì o RFID ze Sydney 19). V poslednìch nïkolika letech byla zve ejnïna r zn navrûen eöenì. JednÌm z p Ìstup bylo zavedenì p Ìkazu Ñvymazatì. To znamen, ûe ötìtek m ûe b t trvale nebo doëasnï deaktivov n posl nìm p Ìkazu Ñvymazatì. Trvalou deaktivaci lze provèst sp lenìm tavnè pojistky metodou Ñfuse effectì, zakûdov nìm pamïti nebo odstranïnìm ötìtku. DoËasnou deaktivaci lze provèst mechanicky nebo pouûitìm softwarovè- ñññññññññ 19) UsnesenÌ o radiofrekvenënì identifikaci, 25. konference komisa pro ochranu daj a soukromì, Sydney 2003, org, uv dì: ÑÖjsou-li ötìtky RFID ve vlastnictvì jednotlivc, mïli by mìt tito jednotlivci moûnost vymazat daje a ötìtky deaktivovat nebo zniëit.ì ho z mku. ProblÈmem u tohoto p Ìstupu je, ûe doch zì ke ztr tï v hody moûnosti opïtovnèho vyuûitì RFID mimo prodejnu. Proto byly navrûeny jinè p Ìstupy. VariantnÌ eöenì spoëìv v p eps nì daj uloûen ch na ötìtku RFID nulami. ätìtek st le z st v aktivnì, ale je-li dot z n, vr tì mìsto ËÌsla pouze nuly. Tento systèm RFID ve skuteënosti Ñnedeaktivujeì. ätìtek st le reaguje a p ed v informaci, ûe dotyën osoba m vïc opat enou ötìtkem, coû m ûe mìt tyto d sledky: ZaprvÈ, jelikoû ötìtky RFID, kterè vracejì pouze nuly, nejsou p Ìliö bïûnè, je pouh existence tohoto ötìtku cennou informacì. Ukazuje, ûe dotyën osoba si koupila nïco v prodejnï, kter poloûky opat uje ötìtky. Dob e informovan spoleënost m ûe provèst kvalifikovan odhad. ZadruhÈ, zd se, ûe nejd Ìve budou ötìtky RFID pouûìv ny u cenn ch poloûek. Po nïkolik let bude pouh p Ìtomnost ötìtku RFID (i kdyû bude vracet nuly nebo nesrozumitelnè daje) pom hat zlodïj m vyhled vat vïci ke kr deûi ze öaten nebo gar ûì. A koneënï, aû bude ötìtk RFID vìce, nebudou asi obchody nadöeny ze ötìtk, kterè reagujì naëteëky, ale vracejì nepouûitelnè daje. DalöÌm p Ìstupem je fyzickè odstìnïnì ötìtku, kterè m ûe uûivatel vïdomï pouûìt. Nap Ìklad lze pouûìvat penïûenky se stìnïnìm, takûe nebude moûnè zachytit bankovky opat enè ötìtkem. TakÈ hlinìkov fûlie zabudovan do obalu pasu s RFID by mohla postaëovat k ochranï jeho obsahu, pokud nenì pas otev en. StÌnÏnÌ vöak nenì vhodnè pro vöechny aplikace. Nap Ìklad odïvy s p ipevnïn mi ötìtky nelze p i noöenì zabalit do stìnicìho materi lu. NavÌc se zd, ûe tento p Ìstup klade nep imï enou z tïû na jednotlivce, na kterè se v koneënèm d sledku p en öì v hradnì zodpovïdnost za zabr nïnì tomu, aby ötìtek sdïloval informace. P i vymezenì toho, jak by deaktiv tory ötìtk mïly fungovat, by normalizaënì org ny, v robci a uûivatelè technologie RFID mïli kromï v öe uvedenèho vzìt v vahu, ûe jednotlivci, kte Ì se rozhodnou pro odstranïnì ötìtku, by nemïli b t û dn m zp sobem vystaveni moûnosti postihu. TakÈ zde pracovnì skupina zd razúuje, ûe je neust le nutnè, aby vöechny strany prov dïly dalöì v zkum a v voj tïchto tèmat Z konnè d vody zpracov nì Deaktiv tory ötìtk : KromÏ pot eby deaktiv tor ötìtk v kontextu oddìlu 5.3 i jin ustanovenì smïrnice o ochranï daj vyûadujì p Ìtomnost tèto funkce (deaktivace ötìtku). Jestliûe je podle smïrnice o ochranï daj jedin m z konn m d vodem pro legitimnì shromaûôov nì osobnìch daj prost ednictvìm technologie RFID (viz oddìl 4.2) souhlas, mohou lidè sv j souhlas se zpracov nìm osobnìch daj ve skuteënosti vûdy odvolat (Ël. 7 pìsm. a)). Nebude-li k dispozici û dnè za ÌzenÌ, kterè jedinci umoûnì ötìtek deaktivovat, osoba, kter si jiû nep eje, aby ötìtek o nì poskytoval informace, nebude moci toto pr vo uplatnit. Jestliûe byly osobnì daje obsaûenè na ötìtcìch RFID shrom ûdïny na z kladï jin ch z konn ch d vod, neû je souhlas, nenì vûdy nutnè, aby tyto ötìtky mïly deaktivaënì za ÌzenÌ. Nap Ìklad osobnì informace obsaûenè na ötìtcìch pouûìvan ch v souvislosti s pracì pro Ëely sledov nì p Ìstupu do pr ce nemusejì vyûadovat dostupnè deaktiv tory ötìtk, pokud m zpracov nì daj z klad v pracovnïpr vnìch vztazìch.

19 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Strana 2531 U nïkter ch aplikacì RFID, nap Ìklad kdyû m jedinec pr vo odvolat sv j souhlas nebo vznèst n mitku proti zpracov nì (Ël. 14 pìsm. a)) a n slednè pr vo ötìtek deaktivovat, by mïli v robci i uûivatelè technologie RFID zajistit, aby tato operace deaktivov nì ötìtku byla snadno provediteln. Jin mi slovy, deaktivace ötìtku by pro subjekt daj mïla b t snadn ZabezpeËenÌ daj PouûÌv nì kûdov nì na ötìtcìch a aplikacìch: Jestliûe ötìtky RFID obsahujì osobnì daje, musejì b t podle Ël nku 17 smïrnice o ochranï daj p ijata technick opat enì, kter zabr nì neopr vnïnèmu p Ìstupu k daj m. Pokud tato opat enì nebudou provedena, mohl by kdokoliv s ËteËkou ötìtek Ñprobuditì a zìskat informace, kterè jsou na nïm uloûenè. Tato opat enì jsou podle Ël. 6 odst. 1 pìsm. d) smïrnice o ochranï daj nutn takè proto, aby se zajistila neporuöenost daj uchov van ch na ötìtku a zabr nilo se tak neopr vnïn m zmïn m. Typ technick ch prost edk bude z viset na povaze daj. Jak je vysvïtleno d le, tyto ötìtky by vïtöinou mohly vystaëit s kûdov nìm daj a ovï enìm ËteËky, aby se zabr nilo t etìm stran m vybaven m ËteËkou ËÌst informace. Vezmeme-li si scèn, kdy ötìtky RFID obsahujì totoûnost pacienta, odpovïdnèho lèka e a proceduru, kterou m nemocniënì person l vykonat, je snadno pochopiteln povinnost nemocnice zajistit, aby tyto informace nebyly ËitelnÈ ËteËkami t etìch stran, coû s sebou p in öì nutnost pouûitì technick ch opat enì, jako je kûdov nì, aby se tomu zabr nilo. NejobecnÏjöÌm a nejbezpeënïjöìm p Ìstupem je pouûìv nì standardnìch ovï ovacìch protokol (nap. ISO/IEC 9798). Jejich pouûìv nì je jiû rozöì enè v sìtìch nebo u Ëipov ch karet. V tïchto normalizovan ch protokolech se pouûìvajì öifrovacì prvky. U symetrick ch ovï ovacìch metod, coû znamen, ûe vysìlaë i p Ìjemce majì stejn klìë, se pouûìvajì autentizaënì kûdy zpr v MAC nebo symetrickè öifrovacì algoritmy (nap. DES, AES). U asymetrick ch metod, kde m kaûd strana soukrom a ve ejn klìë, se vyuûìvajì asymetrickè öifrovacì algoritmy (nap. RSA, ECC) nebo podpisov schèmata. NÏkterÈ öifrovacì ovï ovacì metody se jiû prov dïjì u imobilizèr automobil nebo u systèm kontroly p Ìstupu, ale Ëasto vyuûìvajì patentovanè algoritmy, protoûe vïtöinou se snadnïji zav dïjì a jsou levnïjöì neû algoritmy standardnì. NicmÈnÏ za Ëelem lepöì bezpeënosti, kter m ûe b t zapot ebì k ochranï citliv ch daj, by se mïly zavèst standardnì algoritmy a protokoly. V hodou tïchto protokol a algoritm je, ûe se jiû öiroce pouûìvajì. Byly tedy testov ny a jsou vyzkouöeny v provozu mnoha r zn mi stranami. Proto jsou nynì vesmïs p ijìm ny jako bezpeënè. Jiû existujì publikace, kterè naznaëujì, ûe pro ötìtky RFID jsou vhodnè symetrickè algoritmy (jako AES) 20). ProblÈmem ñññññññññ 20) Feldhofer M., Dominikus S., Wolkerstorfer J., Strong Authentication for RFID Systems using the AES Algorithm (OdolnÈ ovï ov nì pro systèmy RFID s vyuûitìm algoritmu AES), in SbornÌk ze semin e o öifrovacìm hardwaru a vloûen ch systèmech (CHES 2004, srpna 2004, Boston, USA), Lecture Notes in Computer Science (LNCS ñ Pozn mky k p edn ök m informatiky) svazek 3156, Springer Verlag, 2004, ISBN pouûìv nì symetrick ch ovï ovacìch algoritm je, ûe generov nì klìë a spr va klìë je sloûit vïc. AsymetrickÈ metody se tomuto problèmu vyh bajì, ale jsou draûöì neû metody symetrickè. 6. Z vïr Vzhledem k rostoucìmu pouûìv nì technologie RFID pro r znè Ëely a aplikace, z nichû nïkterè s sebou nesou obrovskè d sledky pro ochranu daj, mïla pracovnì skupina za to, ûe je v tèto f zi nezbytnè zve ejnit tento pracovnì dokument a p ispït k probìhajìcì diskusi o ot zk ch RFID. PracovnÌ skupina douf, ûe obsah tohoto dokumentu p edstavuje uûiteën p ÌspÏvek k debatï o RFID a vyz v zainteresovanè strany k dodrûov nì z sad uveden ch v tomto dokumentu. Tento pracovnì dokument byl zpracov n na z kladï dostupn ch informacì s ohledem na stav v voje technologie a zejmèna na jejì souëasnè pouûìv nì v r zn ch odvïtvìch. PracovnÌ skupina si je vöak vïdoma, ûe pouûìv nì RFID se neust le vyvìjì: st le doch zì k v voji v tèto oblasti a ËÌm vìce zkuöenostì zìsk v me, tìm m me vìce znalostì o palëiv ch ot zk ch. Z tohoto d vodu je pracovnì skupina odhodl na nad le sledovat technologick v voj v tèto oblasti ve spolupr ci se zainteresovan mi stranami. Ve svïtle zìskan ch zkuöenostì moûn bude zapot ebì vr tit se k nïkolika ot zk m uveden m v tomto pracovnìm dokumentu. NavÌc v z vislosti na v voji technologie RFID a jejìch aplikacì se pracovnì skupina v pozdïjöì f zi moûn rozhodne podrobnï se zamï it na konkrètnì oblasti/aplikace a vyd dalöì pokyny pro konkrètnì pouûitì. PÿÕLOHA TECHNOLOGIE RFID Bezdr tov komunikace je novï vznikajìcì technologie, kter se nynì t k ady aplikacì. Pat Ì k nim sestavy bezdr tov ch mìstnìch sìtì (WLAN) nebo bezdr tov p ipojenì s malou öì kou p sma spojujìcì r znè p Ìstroje, jako jsou laptopy, PDA, mobilnì telefony atd. (Bluetooth). V pr bïhu nïkolika poslednìch let roste obliba novè technologie. ÿìk se jì RFID, coû znamen radiofrekvenënì identifikace. HlavnÌ myölenkou stojìcì za touto technologiì bylo d t kaûdèmu p edmïtu, kter je opat en ötìtkem RFID, jedineënou identitu, kterou lze sdïlit ËteËce na r diovè frekvenci. To umoû- Úuje r znè zp soby pouûitì v dodavatelskèm etïzci i jin pr myslov pouûitì. Na poë tku se ötìtky RFID mïly pouûìvat jako n hrada Ë rov ch kûd. V hody jejich pouûìv nì byly zjevnè: NevyûadujÌ p Ìmou viditelnost, a proto lze evidenci prov dït automaticky. NynÌ, jak technologie pokroëila, m ûeme p em ölet o jin ch d myslnïjöìch typech pouûitì. Neû se zaëneme zab vat moûn m pouûitìm, uv dìme p ehled o tèto technologii. NejjednoduööÌ systèm RFID se skl d ze dvou sloûek: ze ötìtku, kter se p ipevnì na p edmït, a z ËteËky, kter dok ûe zìsk vat daje ze ötìtku. Tyto sloûky spolu komunikujì r diov m spojenìm. ätìtek i ËteËka majì antènu a demodul tor (analogov p ed azen Ë st). Tato p ed azen Ë st Ñp ev dìì p ÌchozÌ analogovè informace z r diovèho spojenì na digit lnì data. Tato data m ûe d le zpracov vat digit lnì Ë st ËteËky nebo ötìtku.

20 Strana 2532 VÏstnÌk adu pro ochranu osobnìch daj 43/2006 Na stranï ötìtku m ûe digit lnì zpracov nì prov dït hardware na zak zku nebo mikroprocesor. Ke zpracov nì daj zìskan ch ze ötìtk lze pouûìt hostitelsk poëìtaë (server) p ipojen ke ËteËce. Tento server musì implementovat zvl ötnì aplikace s vyuûitìm daj ze ötìtk. Obr zek zn zorúuje bïûn systèm RFID. Server Èteèka Anténa Data Energie Hodiny Obrázek: Struktura systému RFID Anténa Štítek Pro popis konkrètnìho systèmu RFID lze pouûìt r znè parametry tèto technologie. V z vislosti na tïchto parametrech majì systèmy RFID r znè moûnosti pouûitì: ñ aktivnì/pasivnì ötìtky RFID. Z kladnì ötìtky, kterè pracujì pasivnï, p ijìmajì energii a synchronizaënì impulzy pro zpracov nì a p enos dat prost ednictvìm elektromagnetickèho pole ËteËky. Intenzita tohoto pole je omezena vnitrost tnìmi a mezin rodnìmi p edpisy. Spot eba energie ötìtku musì b t proto omezena, aby se zajistilo spr vnè fungov - nì. Intenzita pole se zmenöuje se vzd lenostì od ËteËky, proto menöì spot eba energie ötìtku vede k vïtöìmu akënìmu r diusu ËteËky, tj. ËteËka a ötìtek mohou komunikovat na delöì vzd lenost. AktivnÌ ötìtky vysìlajì data, i kdyû nenì p Ìtomna nebo zaznamen na û dn ËteËka. K tomu Ëelu jsou vybaveny bateriì. Aby byl popis pln, mohou nïkterè ötìtky obsahovat kontrolnì nebo mï icì za ÌzenÌ, kterè zaznamen v hodnoty, jako nap. teplomïr, aby se zachytila p eruöenì chlazenì v systèmu dopravy a skladov nì zmrazen ch potravin. V tomto p ÌpadÏ je zapot ebì takè baterie, ale bez p Ìm ch d sledk pro aktivnì/pasivnì povahu ötìtku; ñ provoznì frekvence. SystÈmy RFID mohou operovat s r zn mi frekvencemi, akënìmi r diusy a typy vazeb. Tyto parametry jsou Ëasto prov z ny siln mi vz jemn mi vazbami. Frekvence sahajì od 135 khz do 5,8 GHz. Zde je nutnè mìt na z eteli mezin rodnì omezenì a fyzik lnì poûadavky. Vazba m ûe b t elektrick, magnetick nebo elektromagnetick. Typ vazby ovlivúuje pracovnì rozsah, kter m ûe Ëinit od nïkolika milimetr po vìce neû 15 m. KonkrÈtnÏ lze rozliöit: SystÈmy pro tïsnè spojenì, kterè pouûìvajì ötìtky s kr tk m akënìm r diusem do jednoho centimetru. PracovnÌ frekvence jsou v rozsahu od oblasti nìzk ch frekvencì aû po 30 MHz. Tyto ötìtky musejì b t umìstïny ve nebo na ËteËce, aby mohly komunikovat. U tïchto systèm je vysok spot eba energie a je moûn vysok p enosov rychlost dat. SystÈmy pro d lkovè spojenì s akënìm r diusem p ibliûnï jeden metr. VÏtöina systèm RFID pouûìv d lkovè spojenì na frekvencìch mezi 135 khz a 13,56 MHz. SystÈmy s dalek m dosahem s akënìm r diusem p es jeden metr. FungujÌ na frekvencìch mezi 868 MHz a 5,8 GHz. SystÈmy RFID mohou ruöit jin r diov za ÌzenÌ. Proto je d leûitè, aby pouûìvaly jinè frekvence neû audio-rozhlasovè, televiznì nebo mobilnì r diovè sluûby. Nejv znamnïjöìmi frekvencemi vyuûìvan mi pro systèmy RFID jsou 0 aû 135 khz a frekvence pro pr myslovè, vïdeckè a lèka skè aplikace (Industrial-Scientific-Medical - ISM) 6,78 MHz, 13,56 MHz, 27,125 MHz, 40,68 MHz, 869,0 MHz, 2,45 GHz, 5,8 GHz a 24,125 GHz. ñ schopnost ËÌst/zapisovat. Sloûitost systèm RFID se liöì.»asto je omezena schopnostmi ötìtku. U systèm niûöì t Ìdy (ÑLow-End-Systemeì) jsou ötìtky pouze pro ËtenÌ.»teËka m ûe pouze ËÌst obsah ötìtku, coû je obvykle sèriovè ËÌslo o nïkolika bajtech. Tyto jednoduchè ötìtky se Ëasto pouûìvajì kv li svè nìzkè cenï a malè ploöe Ëipu. Mohou se pouûìvat jako n hrada systèm Ë rov ch kûd tam, kde musejì b t p edmïty identifikov ny, obvykle pro Ëely skladovèho ÌzenÌ nebo smïrov nì zboûì v robnìm procesem. S tìmto druhem ötìtk lze takè prov dït sledov nì zvì at. Ve st ednì t ÌdÏ systèm RFID mohou ötìtky obsahovat zapisovatelnou pamïù. Kapacita pamïti v souëasnosti sah od nïkolika bajt po nïkolik desìtek nebo stovek kilobajt EEPROM 21) u pasivnìch ötìtk a SRAM 22) u aktivnìch. V tèto adï lze do ötìtk integrovat takè Ëidla (teplotnì, tlakov Ö), kter nap Ìklad zachytì ekologickè hav rie, jeû lze na ötìtek zaznamenat. Tyto ötìtky se mohou d le pouûìvat ke kontrole p Ìstupu. DalöÌm zp sobem pouûitì, kter jiû byl zaveden a vyzkouöen, je sledov nì zavazadel na letiötìch. MÌsto urëenì zavazadla lze zapsat do pamïti ötìtku a smïrov nì lze provèst automaticky. DalöÌ uplatnïnì je ve zdravotnictvì. Tyto ötìtky lze pouûìvat v nemocnicìch k zaznamen nì daj o lèëbï pacient nebo ke sledov nì nïkolika parametr stavu pacienta. BezdotykovÈ ËipovÈ karty s mikroprocesorem a operaënìm systèmem jsou systèmy vyööì t Ìdy (ÑHigh- End-Systemeì). Ty takè obsahujì urëitè mnoûstvì pamïti, kterè je obvykle vïtöì neû u ötìtk RFID st ednì t Ìdy. Na kartï lze prov dït sloûitè funkce. Do pamïti ötìtku lze ukl dat programy, kterè lze pak spouötït mikroprocesorem. Vzhledem k vysokè spot ebï energie u tïchto karet je akënì r dius tïchto systèm v souëasnè dobï omezen na nïkolik centimetr. Tyto karty lze vyuûìt ke sloûitïjöìm kon m. PouûÌvajÌ se u typick ch aplikacì Ëipov ch karet, jako je kontrola p Ìstupu. Lze je takè pouûìvat jako pr kaz totoûnosti nebo pr kaz zdravotnìho pojiötïnì. P Ìklady, kdy se o tïchto systèmech RFID vyööì t Ìdy diskutuje, p edstavujì cestovnì doklady s ICC 23), jak je definuje ICAO, nebo vìza a povolenì k pobytu s ICC. V Bruselu dne 19. ledna 2005 Za pracovnì skupinu Peter SCHAAR P edseda ñññññññññ 21) Electrically Erasable Programmable Read Only Memory (elektricky mazateln programovateln pamïù pouze pro ËtenÌ) 22) Static Random Acces Memory (statick pamïù s n hodn m p Ìstupem) 23) Integrated Circuit Chip (Ëip s integrovan m obvodem)